Dotazy

Obec je plátce DPH, uzavřela KS na prodej lesních pozemků a trvalých travních porostů. Podléhá toto uskutečněné plnění odvodu DPH (případně jaká sazba DPH) nebo je prodej lesních pozemků osvobozen?

Převod takových pozemků by měl být osobozen od daně - ale neznám podrobnosti.

Vycházím z toho, že pravděpodobně nejsou ve funkčním celku s žádnou stavbou - tedy testujeme, zda se jedná o pozemky stavební - tady předpokládám, že neexistuje nic, co by směřovalo k umístění stavby na pozemku (a pokud bychom aplikovali pravidla finanční správy, tak ani nejsou v územním plánu určeny k zastavění).

Město realizuje přístavbu tělocvičny, která se nachází ve sportovním areálu města. Sportovní areál má celý ve správě a provozuje naše příspěvková organizace - škola. V přístavbě tělocvičny jsou vybudovány 3 sauny, ochlazovací bazének, vířivka, místo na masáže, odpočinková místnost a toalety. Celé wellness bude za poplatek zpřístupněné veřejnosti. Zadavatelem stavby je město a po celou dobu vystupuje jako neplátce a neuplatňuje si DPH (resp. nejede v režimu PDP). Není to chyba? Nemáme to mít zahrnuté v ekonomické činnosti? Bohužel ale zatím není jasné, zda i wellness bude provozovat naše p.o. nebo zda ho např. bude pronajme jinému provozovateli. Škola je plátcem DPH. Celou stavbu máme zatím účtovanou jakože není předmětem DPH. Máme to správně? Pokud ne, můžete mi prosím poradit co s tím? Děkuji

Tak toto si myslím, že to vaše nastavení je skutečně hodně nerozumné (byť nyní formálně správné - pokud stavíte takový objekt s cílem jej svěřit příspěvkové organizaci, tak to skutečně není k ekonomické činnosti Města).

To vstupné, tak jak popisujete, bude předmětem DPH (ať již u Města nebo PO - plátce DPH). Pokud se stavba týká jen té části, která bude výhradně souviset se vstupným, bylo by dle mého názoru vhodné hledat cesty, jak DPH uplatnit s tím, že to je ke zdaňované ekonomické činnosti. 

Jednou z variant by mohlo být to, že se prvotně bude deklarovat, že toto budete provozovat sami (vybírat vstupné ....) - a tedy kvůli tomu zdůvodnit nárok na odpočet daně, s tím, že pokud by se následně ukázalo, že to bude provozovat PO, tak by se to pak mohlo řešit v režimu "fikce dodání" - tedy  odvést DPH "při předání" příspěvkové organizaci, aby ona si uplatnila... - nicméně je to dosti divoké, určitě to začne zkoumat FU s ohledem na vysoký odpočet DPH.... Další variantou by bylo jít do toho nájemního vztahu s DPH vůči PO (a odpočet DPH realizovat kvůli tomuto nájemnímu vztahu), byť se přiznám, že jej ve vztahu k PO raději moc nevyhledávám. Ale rozhodně potřebujete prvotně nějak vymyslet a nechat odsouhlasit v orgánech (třeba v Radě), jak se následně zamýšlí stavba provozovat.

Nicméně aby to bylo dobře, tak by se správně mělo projednat s dodavatelem, aby fakturoval v režimu  PDP - což je nepříjemné - to by mohlo znamenat dodatečná přiznání. Samozřejmě někdo řekne, že může zkusit uplatnit odpočet, když to zůstane ve standardním režimu - ale dobře to není a FU by měl určitě právo napadnout, že nárok na odpočet není v takovém případě v pořádku. 

Naše město je měsíční plátce DPH. 30.9.2018 nám dodavatel zaslal fakturu za stavební práce na naší sportovní hale (pronajímáme, tedy ekonomická činnost s přenesenou daní). Dodavatel fakturu uvedl v září 2018 jednak do přiznání DPH a do kontrolka též. Ke mě do účtárny se faktura dostala v pátek 30.11.2018 až na základě výzvy dodavatele, že nemá fakturu zaplacenou. Dne 3.12.2018 jsem podala dodatečné přiznání DPH a následné KH. Otázka na Vás: Jak je možné, že nás finanční úřad nevyzval? Jak fungují kontroly? Moc by mě to zajímalo, není to ojedinělý případ. Mám případ, kdy už je doba od podání víc než rok, neudělala jsem dodatečné a následné KH, ale šla jsem cestou časového posunu, a stejně nás nevyzvali. Je mi to divné, funguju jako účetní i pro běžné podnikatele, ihned po podání kontrolka při nesouladu FÚ vyzývá, u ÚSC nás nevyzvali ani jednou. Máte nějaké vysvětlení?

My nevíme proč - to je interní postup finanční správy. Informace nemáme. Dotaz vracíme. 

Naše městská část měla uzavřenou nájemní smlouvu s nájemcem nově zrekonstruované budovy. Nájem byl sjednán včetně DPH. V počáteční době byla sjednána sleva na nájemném. Bohužel došlo ze strany nájemce k porušení smlouvy, a proto byla smlouva ze strany městské části vypovězena k 31.1.2018 a po tomto datu mu byl dofakturován rozdíl na nájemném, který neuhradil. Nájemce budovu neopustil, a proto je mu každý měsíc fakturováno tzv. bezdůvodné obohacení a to bez DPH. Nájemce trvá na tom, že nájem nezanikl a každý měsíc posílá částku včetně DPH. Mám tedy dva dotazy: 1) Měl být rozdíl na nájemném vyfakturován s DPH? My jej máme jako osvobozené zdanitelné plnění, protože už byla smlouva ukončena. Máme tedy dodanit a navýšit pohledávku? 2) Máme tzv. bezdůvodné obohacení fakturováno chybně bez DPH a máme dodanit? Děkuji za odpověď

Prvotně upozorňuji, že otázky, které kladete, nebudou mít úplně jednoznačnou odpověď (respektive zejména ta druhá):,

- k první otázce - pokud jsem správně pochopil - nájemné bylo sjednáno v režimu s DPH (tedy bez aplikace osvobození od daně). Došlo k nějakým porušením smlouvy a nájemné bylo navýšeno. Nevím, jak je to sjednáno - ale jsou dva teoretické pohledy - buď se jedná o sankci - tedy úplně mimo DPH (tedy ne osvobozené od daně, ale úplně mimo) nebo o zvýšení základu daně podle §42 (a musím říci, že mi toto přijde jako varianta, která je pravděpodobnější). Tedy pokud by se jednalo o zvýšení základu daně původně zdaňovaného plnění, tak i toto zvýšení bych musel dát s DPH 21%. Ale opakuji - nevím, jaká byla konkrétně smluvní ujednání ...

- druhá otázka - to je velice nejasné. Bezdůvodné obohacení samo o sobě není úplatou za poskytnutí služby - tedy teoreticky v režimu mimo DPH (jako náhrada škody). Problém ale je v tom, jak nahlížet na situace, kdy faktické užívání dále trvá, nevím, jaké vyvíjíte kroky k tomu, aby nemovitost opustil (pokud jsem správně pochopil - neutěšený stav trvá již cca 10 měsíců) - pokud jste zaujali spíše pasivnější postoj, tak je to problém. Já tím chci jen říci, že velice jednoduše můžeme sklouznout do hodnocení, že fakticky věcně pokračujete v nájemním vztahu (navíc v této situaci podpořeno tím, že pokud správně chápu, tak nájemce považuje nájemní vztah za dále trvající). Jestli je tam tento problém (tedy jakýsi "tichý souhlas s  pokračováním v užívání", projevující se třeba tím, že nejsou činěny aktivní kroky k ukončení užívání), tak bych asi pokračoval ve fakturaci s DPH podle původní smlouvy. Ale opakuji - tady jsme na velice tenkém ledě. ZN

Podléhá protiplnění z vytěsněných akcií ČS dani z příjmu právnických osob? Děkuji.

Domnívám se, že ano. Účetně na to hledíme jako na úplatný převod, účtujeme o tom jako o výnosu a nevím o tom, že by se někde uvádělo, že by to byl příjem, který je třeba od daně osvobozen.

V rámci vánočních trhů na náměstí pronajímáme stánky (vč. služeb - elektřina, následný úklid) prodejcům tradičních výrobků a občerstvení. V letošním roce budou stánky pronajaty i slovenským prodejcům - jak osobám s IČ, IČ k DPH nebo DIČ. Pravděpodobně budu s DPH postupovat u všech stejně - osvobodím tady a oni dodaní na Slovensku ( par. 9/1 ZDPH - poskytnutí služby osobě povinné k dani). Pouze v případě, že by by bylo pronajato fyzické osobě, která nám neposkytla IČ bychom fakturovali v běžném režimu. Prosím o Váš názor. Děkuji

Připouštím, že ta otázka je dosti záludná. My se totiž v tomto případě musíme bavit, jak ten stánek vypadá.

Pokud by to bylo vyhodnotitelné jako nemovitost (a upřímně řečeno, já bych k tomuto z hlediska účelu asi směřoval), tak by podle §10 bylo místo plnění v ČR a fakturovali byste to striktně s českou DPH.

Problém je v tom, jak chápat nemovitost - zkusím jednu citaci:

Pro účely směrnice 2006/112/ES se za nemovitost považuje každá určitá část země na povrchu nebo pod ním, k nimž lze založit vlastnické právo a držbu; každá budova nebo stavba spojená se zemí nebo v zemi nad úrovní moře nebo pod ní, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit; každý prvek, který byl naistalován a tvoří nedílnou součást budovy nebo stavby, bez něhož by budova nebo stavba nebyla úplná, jako například dveře, okna, střechy, schodiště a výtahy; každý prvek, zařízení nebo stroj trvale instalovaný v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavby.

Když vyhodnotíte, že u vás ty stánky nejsou nemovitostí (skutečně nevím, jak vypadají), tak jsme v základním režimu - tedy místo plnění přechylující se na Slovensko s tou výjimkou, jak ji popisujete.

Já bych mě ještě jednu poznámku - zda v tomto případě fakticky nepronajímáme ještě konkrétní místo, kde se prodává (ve smyslu povrchu země ...) - to by mne zase směřovalo k tomu, že by to bylo v §10.

ZN

Obec kupuje od občana ze SK pozemek ve svém k.ú. za dohodnutou kupní cenu 4980,-Kč platba je převodem.Nejsme plátci DPH. Stáváme se tím osobou identifikovanou k dani ?

Určitě nikoliv - toto není problém. Ty problémy s identifikací v drtivé většině nastávají v případě pořizování služeb ze zahraničí (reklamy, poradenství, IT služby) - tam není jakýkoliv finanční limit.  V případě, který popisujete, můžete být naprosto klidní.

Obec má uzavřenou smlouvu s FRITEX s.r.o. na bezplatný pronájem nádob na olej z domácností občanů. Po naplnění a odvozu nádob máme vystavit na základě příjemky fakturu. Dle smlouvy: "cena odpadu je kalkulována 1,- Kč za 1 kilogram oleje včetně DPH". Nyní došla příjemka - 89 kg, cena za jednotku 0,826 Kč (bez DPH). Chci se ujistit, zda je správná fakturace mimo režim DPH, počet kg x 1,- Kč. § 3725 2111.

Mělo by to tak být - je to součástí nakládání s komunálním odpadem - (fakticky ze stejného důvodu dáváme mimo DPH EKO KOM ...)

Pronajímáme rozlučkovou místnost na hřbitově pohřební službě, která zde cca 3x ročně zajistí pohřeb a my chceme nájemné 300 Kč za obřad. Jakou mám dát sazbu DPH ? Já bych dala 21 %, ale provozovatel pohřební služby tvrdí, že 15 %.

Já si myslím, že těch 15% je na místě - totiž aby to bylo na sníženou sazbu, tak by to mělo zapadat jednak do kódu a dále do popisu. Přitom se jedná podle přílohy o CZ-CPA  96.03 (slovní popis  Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata)  a když se podívám do číselníku CZ-CPA, tak je tam 96.03.12, které obsahuje také "poskytování pohřebních síní". Takže za mne 15%. ZN

Obdrželi jsme fakturu z Polska za dodání plechové garáže pro hasiče - nebudu nárokovat DPH. Dodavatel je polský, faktura je v Kč, uvedena cena brutto 28340,- Kč a sazba 23% DPH. Z toho usuzuji, že dodavatel je plátcem DPH. Nevím, zda to jeho NIP je DIČ? Předpokládám, že bych ze zmíněných 28340,- Kč měla vypočítat a odvést 21% DPH + do ř. 3 přiznání?

Já bych k tomu měl následující poznámky:

a) NIP je skutečně polské DIČ - přitom by mělo začínat PL a následovat číslice. Odkaz k tomuto v rámci EU je následující - třeba to může posloužit:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%A9_identifika%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8D%C3%ADslo

b) teď je ale potřeba říci si, jak je to s DPH - na faktuře by totiž nemělo být polské DPH (23% je polská základní sazba), plnění by mělo být od polské daně osvobozeno s tím, že jej skutečně prodaníte v ČR. Na faktuře by oni měli mít uvedeno naše DIČ (na ně to zase zahrnout do svého souhrnného hlášení, které by se provázalo s naším kontrolním hlášením). Pokud náhodou ten polský subjekt odvedl polskou daň - tedy těch 28 340 Kč je včetně DPH 23%, tak je to špatně, protože daň by se zaplatila jak v Polsku, tak i v ČR - v takovém případě byste měli trvat na provedení opravy, poskytnout vaše DIČ a  požadovat, aby fakturovali bez polské daně s tím, že to prodaníte v ČR - s tím, že ten postup je naprosto správný - ř. 3 přiznání, 21% DPH.

Město zajišťuje pro své občany dopravu autobusem s možností nákupu v obchodním centru asi 12 km od našeho města. Město hradí fakturu za dopravu a občané přispívají malou částkou na tento autobus do pokladny města. Jde mi o DPH z přijaté částky od občanů. Musí se DPH odvádět? a podle jakého §...

Váš pohled musí být naprosto opačný - nehledáme, podle kterého § se to má zdanit, ale podle čeho se to případně zdanit nemá (my nemáme § na to, podle čeho zdanit třeba věcné břemeno nebo prodej párku, my máme jen ustanovení, co nezdanit... a potom nám již z toho vypadne, že zbytek zdaníme).

Prvotně si musíte říci, zda to má charakter poskytnutí služby za úplatu (je to poskytnutí přepravní služby za nějakou platbu) - tady si myslím, že to tuto charakteristiku splňovat bude.

K této první otázce jen poznamenávám, může být tady jen zajímavá záležitost, co je to hranice "symboličnosti" - pokud by totiž byla úplata natolik symbolická, že by se již ani nedalo mluvit o platbě za službu, potom by to bylo mimo DPH. Nicméně neřeknu Vám, kde leží ta hranice symboličnosti - máme jen judikát ESD na prodej nemovitosti za 10% nákladové ceny a v rámci tohoto judikátu je konstatováno, že se jedná o dodání za úplatu (na druhou stranu máme judikát ESD na provozování školního autobusu - kde kromě jiných problémových znaků byl také režim, že inkaso činilo cca 3% nákladů - zde to již nebylo vyhodnoceno jako úplata - nicméně těch problémových znaků bylo více). Já budu předpokládat, že inkaso je sice nižší než nákladová cena, ale nejste v takové symboličnosti, aby to nebylo vnímáno jako "úplata za plnění".

Teď jdu na další krok - mohl by to být výkon veřejné správy? Dle mého názoru nikoliv - zajišťování takovéto dopravy není záležitostí obcím nějak speciálně svěřenou ....

Teď se dostáváme k další možnosti, která by mohla umožnit toto plnění nezdaňovat - nemohlo by se jednat o "přeúčtování" podle §36 odst. 11? Já se obávám, že opět nikoliv (ale zdůrazňuji ono slovo "domnívám se", neboť nevím vůbec, jak je služba ve vašem městě konkrétně poskytována). Prvotně je zde problém s oním jednáním jménem a na účet (asi doprava není objednávána jménem těch jednotlivých lidí) - nicméně pokud toto nebudu brát v potaz a vezmu tu charakteristiku "rozšířeně", tak jak s ní pracuje informace MFČR, tak dle mého názoru stejně narazím.  Předpokládám, že lidé platí nějakou fixní částku - třeba si vymyslím 15 Kč - tedy pokud jede jeden člověk, vybere se 15 kč, pokud 20 lidí, vybere se 300 Kč ... - to rozhodně není znakem přeúčtování nějakých konkrétních nákladů. Je možné, že ve vašem případě je to jinak, ale spíše předpokládám, že nikoliv.

Dále by byla ještě možnost, že by to od daně bylo osvobozeno - tedy hledám §51 a následující - nicméně tady mohu ubezpečit, že osvobození nenajdete.

Takže když to takto projdete, tak vám z toho vypadne, že je to na odvod DPH (protože to splňuje charakteristiku poskytnutí služby a nenajdu ustanovení, podle kterého by se DPH nemělo odvádět). Jak jsem rozebral výše, tento závěr by neplatil, pokud:

- by platba od lidí byla natolik symbolická, že by ji ani nebylo možné považovat za platbu za uskutečněnou přepravu (přitom nějaké limity z judikatury jsem uvedl výše)

- případně by šlo použít ustanovení o přeúčtování (nicméně tady předpokládám, že to nebude možné - vysvětlil jsem výše). 

Zjistila jsem, že u zálohových i vyúčtovacích faktur, má ČEZ jiný VS a jiné ev.číslo DD. Já jsem doposud v kontrolním hlášení měla VS na faktuře = ev.číslo DD. Z FÚ se nikdo neozval, že mám chybu v kontrolním hlášení. Mnohé kolegyně to mají jako já. Nevím tedy co je správné. Zda uvádět z faktury ČEZu ev.číslo DD, nebo pokračovat jako dosud.

Do KH dáváme číslo daňového dokladu. Někteří dodavatelé to tak mají - uvádějí číslo DD pro KH a jiný v.s.. (typicky např. Česká pošta a.s.) V.s. dáváme pro spárování. Programy většinou umožňují dvojí značení při zápisu fa. Mělo by se opravdu dát to, co je evidenčním číslem dokladu pro správné vyplnění KH. 

Obec koupila byt v jiném městě i okrese... Dnes mě přišla výzva k podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2016. Domnívala jsem se, že obce jsou od této daně i podání přiznání osvobozeny..., ale v zákoně jsem se dočetla, že jen na území obce? Pokud tomu tak je, chtěla bych se zeptat jaký je další postup, tedy podání přiznání a platba daně, samozřejmě bude asi vyměřena pokuta...mohli byste poradit? Mám náhradní lhůtu 15 dnů.

FÚ to má dobře, obec musí platit daň z nemovitých věcí, pokud vlastní nemovitost na území jiné obce. Takže ano, musíte udělat přiznání, zaplatit daň - odpa např. 3612, pol. 5362 - daň bude pak bude ze strany FÚ převedena obci, na jejímž katastru je byt. Náklad je to účet 532. Penále by mělo být na stejnou položku jako daň, účet 542. Zpracování přiznání k dani z nemovitosti není až tak těžké, zkuste sama, navedou vás pokyny k vyplnění. 

Obec buduje chodník pro pěší. Součástí vybudování chodníku (z důvodu kolaudace) je částečné zvednutí střechy rodinného domu občana obce. S jakou sazbou DPH má být zvednutí střechy obci fakturováno? Děkuji.

Já si mylsím, že v 15% - stavební úprava je prováděna na rodinném domě a byť souvisí s budováním chodníku, tak klíčové je, že se jedná o úpravu RD - tedy je splněna podmínka §48 odst. 1 zákona o DPH.

Zda si při stavbě nových domácích čistíren odpadních vod můžeme uplatnit odečet DPH?? V obci máme vybudovanou splaškovou kanalizaci, ale toto se jedná o 68 ks nových DČOV ve 12 osadách naší obce, které budou postaveny na pozemcích jednotlivých vlastníků a nebudou spojeny v jeden celek, přesto dle dotačních podmínek musí být po dobu 10-ti let v majetku obce! Po dobu 10 let bude obec hradit pravděpodobně provoz, povinné vzorky, mimozáruční opravy....Stočné vybírat od občanů nelze, dle zákona o vodovodech a kanalizacích, ale nějakou úplatu ano - jak poplatek od občanů nazvat a s jakou sazbou DPH, aby šlo o ekonomickou činnost a mohli jsme si odečet DPH uplatňovat?? jen ze stavby se jedná o DPH v hodnotě 2 mil Kč, další náklady vzniknou v průběhu 10-ti let. Děkuji mnohokrát za odpověď, pokud píši zmatečně prosím o info na email, dotaz doplním. Hezký den

Já bohužel neznám dotační podmínky - neumím ani to, co se v daném případě od lidí může a nemůže vybírat (v jaké výši).

Předpokládám, že to bude něco jako "odměna za zajištění likvidace odpadních vod" - z hlediska sazby byste se měli vejít do režimu 15% (patří sem odvádění a čištění odpadních vod a jen poznamenávám, že je zde nyní návrh změny zákona, který by v průběhu 2019 znamenal změnu sazby na 10%).

Teď k možným odpočtům DPH z investice - řeknu to obecně - aby byl nárok na odpočet DPH, musíte prokázat, že danou věc používáte k dosahování zdaňovaných příjmů - tedy to něco, co budete vybírat, že je zdaňovaným příjmem a výstavba DČOV je podmínkou pro toto inkaso. Nebudu zastírat, že mohou nastat diskuse s možností odpočtu, pokud by bylo třeba v dotačních podmínkách nastaveno, že od lidí je možné vybírat pouze úplatu maximálně ve výši provozních nákladů (či jejich části) a že do úplaty vůbec nemůže být zahrnuto opotřebení majetku - já to jen uvádím jako příklad, kdy již může vzniknout spor nad tím, zda je skutečně nárok na odpočet DPH (opakuji - může to vyvolávat spory ... - ne že to jednoznačně nejde).

Tak se moc omlouvám, ale dokud nevyjasníte, co přesně budete vybírat, jak se to vypočte, tak na to ani nemám moc názor (co bych dělal). ZN