Dotazy

Prosím podléhá odměna neuvolněného zastupitele sociálnímu pojištění ?

Nepodléhá, podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 7 zákona č. 589/1992 Sb. jsou poplatníci uvolnění členové zastupitelstva a v bodě 20 je přímo uvedeno, že když zastupitelé nejsou uvolnění, tak nejsou poplatníci.

Mám dotaz k funkci příkazce operace. Dosud mělo město uvolněného starostu a neuvolněného místostarostu. Funkci příkazce tedy plnil starosta. Nyní máme uvolněného starostu a uvolněného místostarostu (stal se jím bývalý starosta) Mám dotaz zda může místostarosta být pověřen funkcí příkazce operace, nebo to musí být starosta.

V § 26 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb. se k tomu píše: "vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací". Vedoucím orgánemje potřeba chápat starostu, tedy funkci příkazce operace může v souladu se zákonem vykonávat buď starosta nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec. V tomto smyslu je tedy potřeba "testovat" dané ustanovení ve smyslu, zda místostarosta může být pokládán za vedoucího zaměstnance. Pokud vím, v praxi starostové pověřují výkonem funkce příkazce operace i místostarosty, já bych to nerozporovala v logice, že je zařazen do obecního úřadu spolu se starostou a ostatními zaměstnanci obce, ale uznávám, že to trochu sporné být může, pokud bychom se striktně drželi znění zákona, tak místostarosta zaměstnancem není, myšleno to tak ale zákonodárcem určitě nebylo, že by nemohl tuto funkci vykonávat, spíše je to trochu nešťastně formulováno.

Jiná situace by byla v době, kdyby místostarosta starostu z nějakého důvodu zastupoval a vykonával jeho funkci, pak by mohl být příkazcem "ze zákona", v normálním režimu je ale potřeba to pověření.

Město na zasedání ZM schválilo rozpočet na rok 2018 s tím, že v roce 2018 zahájíme velkou investiční akci "Sportovní hala" za cca 60 - 70 mil. Kč (čerpání ve 2018 pouze 10 mil. Kč) a budeme ji dokončovat v roce 2019. Ve střednědobém výhledu rozpočtu jsem se Sportovní halou počítal pro roky 2019 a 2020 a pro rok 2019 mám ve výhledu schválený celkový objem investic pouze ve výši 40 mil. Kč. Jedná se tedy o víceletou zakázku a při součtu rozpočtu a rozpočtového výhledu nemám na tuto zakázku dostatečné krytí (10 + 40 mil. Kč). Jedná se mi o to, kdy provést finanční kontrolu před vznikem závazku? Bude to před vypsáním výběrového řízení nebo před podpisem smlouvy? Bude případné vypsání veřejné zakázky bez úpravy výhledu porušením zákona?

Kontrola před vznikem závazku by měla proběhnout před uzavřením smlouvy, ale klidně až po výsledku výběrového řízení. Ono výběrové řízení vám možná ještě cenu upraví, tak abyste věděli, jakou do výhledu zapracovat. Zaznamenali jsme, že MF v návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který nakonec nebyl schválen, požadovalo, aby kontrola rozpočtového krytí probíhala ještě před zahájením zadávacího řízení - ale opravdu to byl jen návrh, nebylo schváleno, tato povinnost byla poměrně hodně kritizována. Takže kontrolu udělejte klidně až po výsledku VŘ, ale před uzavřením smlouvy - takový postup je v pořádku. 

Chtěli bychom se zeptat, jaké přílohy k závěrečnému účtu (pro schválení ZÚ za daný rok) jsou povinné? Musíme předkládat i Monitoring, Podrozvahu, PAP, Seznam konsolidačních jednotek? - tj. výkazy, které jsme povinni sestavovat dle zákona.

Ne ne, nic z vyjmenovaného nemusíte předkládat. Součástí závěrečného účtu mají být údaje podle § 17 zákona 250/2000 Sb., žádné další sestavy nemusí být součástí ZÚ. Jen k té podrozvaze - součástí ZÚ mají být údaje o hospodaření s majetkem, což se často řeší tak, že se jako součást ZÚ připojí i výkazy účetní závěrky, tedy rozvaha, VZZ a příloha (součástí přílohy je tedy i podrozvaha). Nějakým způsobem samostatně ale podrozvaha vyžadovaná není, ostatní vyjmenované také ne.

Při dílčím přezkumu hospodaření mi pracovnice PK vytkly, že směrnice k podrozvaze z r. 2010 je zastaralá (vzor jsem tehdy převzala z vašich stránek). Teď však v dokumentech aktuální směrnici nevidím, můžete mi prosím nějaký vzor zaslat? Pokud by se v jiných směrnicích měl vyškrtnou nebo doplnit nějaký účet, jakou formu zvolit? - vydat dodatek k patřičné směrnici? - směrnici úplně zrušit a pod dalším číslem vydat jinou upravenou? - nebo snad mohu ve směrnici účet čitelně škrtnout s poznámkou, kdy bylo opraveno?

Dobrý den, já vám dotaz vrátím a omlouvám se, ale nejsem schopná pravidelně vzory směrnic aktualizovat, i když to původně v úmyslu bylo, ale průběžně se to časově nedaří, takže když už upozornili v přezkumu, tak je potřeba vnitřně upravit - větší změny jsou snad jen v číslech účtu k majetku (90x) a k transferům (915,955...). Připadá mi, že by mělo stačit jen formou dodatku, pokud nechcete hodně změnit systémy. Jinak je možné všechno - vydat novou, která nahrazuje, vydat dodatek, udělat jako novelu a upravit poslední znění (to je ta vaše varianta škrtnutí)...

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně uzavírání víceletých smluv z pohledu předběžné kontroly při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku. Ve vyhlášce č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů, je v § 13 odstavce 4 písmeno d) uvedeno, že připravovaná operace byla prověřena v souvislosti s rozpočtovými riziky, která se při jejím uskutečňování mohou vyskytnout, zejména v souvislosti s dopadem uskutečnění operace na zdroje financování činnosti orgánu veřejné správy použitelné v příslušném rozpočtovém období a s potřebou zajištění zdrojů pro financování činnosti tohoto orgánu v navazujícím rozpočtovém období, a zda byla stanovena opatření k vyloučení nebo zmírnění těchto rizik. V rozpočtovém roce je situace jasná, neboť správce rozpočtu potvrdí svým podpisem finanční krytí operace (vazba na párovací znak modulu Evidence smluv v systému GINIS na schválený rozpočet). Pokud se ale uzavírají víceleté smlouvy, jak může správce rozpočtu zajistit jejich krytí v následujících letech? Je možné se opřít o rozpočtový výhled, pokud ano, jak podrobné by mělo být členění rozpočtových příjmů a výdajů v rozpočtovém výhledu? Jak postupovat dále v případě, že je smlouva uzavřena až na další rok, tedy výdaje nejsou zahrnuty v rozpočtu ani v rozpočtovém výhledu? Existuje nějaký metodický pokyn k uzavírání víceletých smluv s ohledem na předběžnou kontrolu při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku? Kdo má vůbec pravomoc schvalovat víceleté smlouvy?

Vaše otázka je moc dobrá a já si myslím, že obsahuje zároveň i odpověď (omlouvám se za případné zklamání z odpovědi). U víceletých výdajů skutečně nezbývá než aby správce rozpočtu vyšel při kontrole rozpočtového krytí výdaje z rozpočtového výhledu, on v ruce jiný podklad nemá. Ona je toto hodně vnitřní věc, nevím o tom, že by byla metodicky upravena. On vám ale nikdo podle mě neřekne, jak má být zpracován rozpočtový výhled. Dozvíte se jen to, co je napsáno v zákoně. U rozpočtového výhledu není povinnost, aby byl např. sestaven v třídění podle rozpočtové skladby, jako je povinnost u rozpočtu. Není stanoveno, že struktura (rozsah zpracování) rozpočtového výhledu má nějakým způsobem odpovídat struktuře rozpočtu. Města a obce přistupují ke zpracování rozpočtového výhledu různě. Někdo má zpracován i rozpočtový výhled v úplně stejné struktuře (rozsahu) jako rozpočet. V takových případech věřím, že se předběžná kontrola před vznikem závazku u víceletých projektů provádí dobře. Máte pravdu, že je to hodně o tom rozpočtovém výhledu a jeho podobě, resp. rozsahu.

Pokud jde o schvalování víceleté smlouvy, tak si myslím, že kompetentní orgán ke schválení se určuje podle obsahu a ne délky trvání smlouvy. Takže smlouvy, které ze zákona musí schválit zastupitelstvo nebo smlouvy, které si zastupitelstvo vyhradilo, bude také schvalovat. Ostatní schvaluje rada.

Rozpočtový výhled má obsahovat dlouhodobé závazky - tj. je tam vazba, že schválená víceletá smlouva by měla být do RV zapracována. 

Město je zřizovatelem PO , kde je od ledna nový ředitel a také nová účetní na živnostenský list. Jiného zaměstnance nemají. Byli jsme tam na kontrole a vytkli jim že všechny účetní doklady podepisuje za příkazce operace a za správce rozpočtu p. ředitel. Paní účetní se podepisuje pouze jako hlavní účetní. Pan ředitel nyní přišel s tím, že paní účetní jako správce rozpočtu nechce být, že je to moc velká zodpovědnost. Můžete nám poradit jak toto vyřešit, může být správce rozpočtu někdo z města ?

Nemůžeme, zatím to musí být zaměstnanec účetní jednotky. Může to být i učitel, zástupce ředitele...uklízečka - takto špatný je prostě zákon. Řeší to částečným úvazkem např. za 200 Kč měsíčně na dohodu většinou právě s dodavatelem účetní služby, ale když to nechce dělat, tak se musí najít někdo jiný ze školy. Nebo tedy někdo z obce na částečný úvazek uzavřený ze školy nebo alespoň na tu dohodu. Měl by být další zákon, který to ale lépe o moc neřeší. Je nesmysl zavádět VKS a řídící kontrolu tam, kde je jen jeden zaměstnanec, já to vím a za tuto odpověď se tak trochu stydím, ale vím, že takto se většinově reaguje. Já osobně bych v tomto případě dodržení zákona o finanční kontrole pro nemožnost aplikace v praxi v organizaci, kde je jen jeden zaměstnanec nevyžadovala - záleží na vaší odvaze. Zatím z nedodržení 320/2001 Sb. u PO není sankce. 

Zda směrnici k finanční kontrole může schválit starosta nebo musí zastupitelstvo obce, nemáme radu.

To je v kompetenci rady, kde není rada, tak starosty - takže by mělo schválení starostou stačit. 

Nyní jsem při kontrole výkazů 2014 před auditem zjistila, že jsou v nich nedostatky. Je prosím nějaká možnost opravy již odeslaných výkazů nebo musím přeúčtovat přes 408?

Je to před schválením závěrky zastupitelstvem možné. Musíte požádat kraj o umožnění opravy a dalšího vložení do CSÚIS. Výkazy ještě nejsou zveřejněné, takže cca do 20.4. jsou zpravidla opravy umožněny. Od 20.4. se před schválením závěrky dají ještě výkazy opravit, ale to je již přes jiné datové úložiště a opravy se pak musí popsat při závěrce následujícího roku, protože se navazuje na výkazy původně odeslané. Ze zákona o účetnictví máte na opravu závěrky před jejím schválením zastupitelstvem právo. 

Připravuje se zákon o rozpočtové odpovědnosti – zadluženost nesmí překročit 60% průměru ročního příjmu za 4 roky, jinak povinnost snižovat o 5% rozdílu ročně (jinak sankce). Kdy by mohl být zákon schválen? Chystáme stavbu kanalizace a chtěli bychom si vzít velký úvěr. Jaké příjmy máme do pokusného výpočtu zapojit? Celé běžné příjmy za rok nebo se budou třeba odpočítávat 4xxx položky?

O zákoně víme, i o prováděcích předpisech, nelze však vysledovat jeho osud, kdy má co být schváleno. Vypadá "zamrzle". Příjmy by se počítaly z třídy 1 až 4 - tj. včetně dotací. Není důvod odpočítávat dotační položky, dotaz Vám vracím. 

Dobrý den, provádíme kontrolu u zřízené příspěvkové organizace- základní škola, kdy jsme se zaměřili na režim DPH. Narazili jsme na tyto sporné body: a) Stravování zajištěné pro cizí soukromou mateřskou školku, která je v registru školek MŠMT, je uskutečňováno na základě Smlouvy o zajištění školního stravování, po rodičích je požadována pouze úhrada nákladů na potraviny a věcnou režii. Mzdovou složku pokrývá navýšená dotace na vzdělávání od kraje (UZ 33353), zisk není kalkulován. Rodiče platí přímo základní škole (zřízena inkasa z účtů), není to tak, že by se fakturovalo mateřské školce a ta by si vybírala částky od rodičů. Je škola oprávněna výnosy za tyto obědy účtovat jako osvobozené plnění, tedy bez DPH na výstupu? Na kraji tvrdí, že ano. b) Dále jsme zjistili, že PO při účtování poplatků ze školní družiny, a u vybraných prostředků na akce dětí (LVVK, představení, výlety- systém náklady -výnosy) účtuje 6xx +záznamovou jednotku pro řádek 50 daňového přiznání k DPH (osvobozené plnění), čímž si zhoršuje(zvyšuje) hodnotu koeficientu ke krácení, pro potřeby krácení vstupů vztahujících se ke stravování. DPH na výstupu škola řeší pouze u stravování pro cizí. Nikde jinde jim zdanitelné plnění nevzniká, neuplatňují tedy u družiny ani akcí pro děti DPH na vstupu ani na výstupu. Myslíme si, že by se na řádku 50 přiznání měly objevovat pouze plnění z titulu tržeb za stravné od žáků? c) Škola nakupuje čipy, které jsou jednak určeny k umožnění přístupu do prostor školy a ke stravování. Čipy jsou prodávány bez zpětného výkupu (po 9 letech začínají být opotřebené a nefunkční). Zatím bylo řešeno v režimu .- při nákupu neuplatněno DPH, při prodeji neodváděno DPH, cena není navyšována. Je to tak správně (čip je nezbytný, abych mohl zajistit vzdělávání-přístup do školy včetně stravování), nebo je nutné chápat jako prodej zboží nebo materiálu a tedy zdanitelné plnění s plným nárokem na odpočet DPH na vstupu při pořízení, nešlo by přes režim krácení? Čipy na stravování si kupují také zaměstnanci a cizí strávníci. Předem děkujeme za odpověď

Tak k jednotlivým bodům:

a) poskytování stravy pro cizí školku - i pro tu cizí školku, která je sice soukromá, ale zapsaná v registru, je to školská služba a požívá osvobození podle §57 odst. 1 písm. b) - to si myslím, že je jednoznačné

b) poplatky za školní družinu - tady bohužel koeficient počítáme za subjekt jako celek - platba za družinu je naprosto jednoznačně odměnou za poskytování služby osvobozené od DPH podle §57 - tedy jednoznačně to na ř. 50 patří. Prostě takto je konstruován koeficient. Na druhou stranu poznamenávám, že pokud by škola třeba poskytovala reklamu nebo například realizovala prodej zboží v kantýně  (zdaňovaný), tak to zase budou případy, které budou koeficient zlepšovat (budou na ř. 1 či 2 přiznání). Ty prostředky na akce dětí - aby se to nezapočítávalo do základu daně (a tedy ani nevykazovalo na ř. 50), tak by se muselo prokázat, že jsou to případy prostého přeúčtování - nejsem si jist, zda by to v daných případech šlo - asi někde ano.

c) u toho posledního to může být sporné u žákovských obědů. U čipů pro cizí a jejich prodeje nemám sebemenší důvod (pokud skutečně či prodávám), abych prodej nezdanil (samozřejmě s nárokem na odpočet DPH). U čipů pro žáky bych musel jedině argumentovat §57 odst. 2 jako titulem pro osvobození - nicméně to se spíše aplikuje např. na produktivní činnost učňů... (tedy prodej toho, co vzniká v rámci výuky ...). Já osobně bych se i u těch žákovských čipů, pokud je prodávám, spíše přiklonil k variantě odpočet a při prodeji zdanit ZN

Obec je zřizovatelem ZŠ, která má jako doplňkovou činnost pronájem tělocvičny. Při kontrole se zjistilo, že proti výnosům z pronájmu účtují jako náklady nákup DDM (počítače, tiskárnu), jiné náklady (jako je elektřina, topení) neúčtují a výsledek hospodaření z doplňkové činnosti mají 0,- Kč. Je to možné? My se dohadujeme, že by si tento DDM měla škola kupovat až ze zisku převedeného do rezervního fondu. Doplňkovou činnost má kvůli zisku.

Ten postup, který aplikují, je rozhodně nesmyslný - já mám v nákladech skutečně mít zachyceno to, co mne hospodářská činnost stojí - ne to, co si z ní kupuji (to si kupuji asi pravděpodobně ve prospěch hlavní činnosti).

Tedy v nákladech by rozhodně měl být nějaký podíl energií, nějaký podíl třeba oprav tělocvičny, pokud by byla odpisovaná - i podíl odpisů ... - no a na základě toho by vyšel zisk nebo ztráta. Kupovat by si mohla i v průběhu roku - tedy není podmínka uzavřít účetnictví, převést do rezervního fondu a teprve potom kupovat - je klidně možné, že zisková hospodářská činnost bude vyrovnávat ztrátovou hlavní - tedy tak budu prokazovat zapojení do hlavní činnosti. ZN

Rádi bychom se ujistili, že postupujeme správně v tomto případě: Dle ustanovení § 13 zákona č. 420/2004 Sb. je ÚSC povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a podat o tom písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu. Postupujeme správně, když nepodáváme zprávu o přijatých opatřeních, pokud je ve výrokové části uvedeno, že nebyly zjištěny žádné významné chyby a nedostatky, které by spočívaly v porušení příslušných ustanovení zákona č. 420/2004 Sb. Nicméně, zpráva obsahuje přílohu, která upozorňuje na případná rizika a obsahuje doporučení auditora, co v systému změnit. Informaci o schválení závěrečného účtu podáváme. Přezkum nebyl proveden krajským úřadem, ale smluvním auditorem.

Ano, takový postup je správný, zákon skutečně vyžaduje přijmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření. Pokud chyby a nedostatky nebyly zjištěny, není třeba přijímat opatření k nápravě. 

Zajímalo by mne, jak se posuzuje porušení rozpočtové kázně když: odbor č. 1 vystaví objednávku a přišla faktura, rozpočtovým opatřením je změněn rozpočet před splatností faktury, odbor č. 2 uhradí fakturu až po schválení rozpočt. změny. Porušení rozpočtové kázně se bude posuzovat jak a čí odpovědnost.

Popsaný případ může být porušením vnitřních předpisů a tím pracovní kázně např. příkazce operace, který nezajistil kontrolu rozpočtového krytí před vznikem závazku. Zákon o rozpočtových pravidlech však okamžik vzniku závazku nehodnotí, tam je rozhodující až okamžik, kdy dojde k výdaji (úhradě faktury). Pokud v okamžiku úhrady faktury byl výdaj rozpočtově kryt (byť rozpočtové opatření bylo schváleno až po vzniku závazku), nejedná se o překročení zákona č. 250/2000 Sb.

Navazuji na dotaz a odpověď z 21/11/2014 ohledně kontroly v příspěvkové organizaci. Pokud je v zákoně o obcích v § 119 v odst. 2) uvedeno, že finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, neznamená to, že se považují za prostředky obce i poskytnuté příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím a tudíž finanční výbor může kontrolovat hospodaření s těmito prostředky? Nebo musí mít finanční výbor vyloženě pověření dle zákona 255/2012 Sb.? Znamená to, že pokud se finanční výbor nebo kontrolní výbor rozhodne jít zkontrolovat například jenom nějaký okruh činností příspěvkové organizace, musí mít toto pověření? Můžeme považovat za pověření to, že si kontrolní výbor do zápisu ze svého jednání uvedl plán činností, jednou z nichž bude provádění kontrol hospodaření příspěvkových organizací a tento zápis schválilo zastupitelstvo? Děkuji Vám za odpověď.

Dobrý den, s velkou omluvou Vám tento dotaz vracím. Pro mě je již právně složité se v tomto vyznat, já jsem chápala výklad kontrolního řádu tak, že jestli tam pošlu zaměstnance obce, člověka z firmy nebo člena výboru, že pořád ta kontrola spadá pod Kontrolní řád a že každý, kdo jde dělat kontrolu, musí mít pověření jako fyzická osoba, která jde tu kontrolu dělat. Nevím však jak to je, když již samostatný výbor vzniká jako kontrolní orgán ke kontrole majetku obce přímo určený. Souhlasím s tím, že zřizovaná PO hospodaří s majetkem obce. Na toto se nechci ptát našeho právního poradce, protože si myslím, že je to také mimo jeho odbornost. Dotaz je vhodný vznést na odbor kontroly a dozoru ministerstva vnitra. Tento odbor je velmi kompetentní a dotazy od obcí se seriózně zabývá.