Dotazy

Rada města na základě provedení revize zařízení skatepark schválila vyřazení tří prvků v hodnotě přes 300 tis. Kč. K fyzické likvidaci železných prvků nebo odvezení do sběru nedošlo, vzhledem k tomu, že železo je dále možno využít při pro technické činnosti města. Jak provést změnu ocenění? Je možno prvky vyřadit a dát na sklad železo? Jak případně provést ocenění?

Prvky jste z hříště ale odstranili? Jen jste je neodvezli do sběrných surovin, ale přemístili někam, kde je využijete na materiál? Pokud jsou každopádně pryč ze hřiště a neplní už svou funkci, vyřadit byste je měli. Záleží, jak jste je evidovali. Pravděpodobně v souboru, v tom případě se jedná o vyřazení částí souboru a postupuje se takto: zjistíte poměr - míru odepsanosti souboru - 082 děleno 022, tímto poměrem vynásobíte pořizovací cenu prvků a zjistíte tak výši oprávek vyřazovaných prvků. Pak už klasicky zaúčtujete jejich vyřazení 551/082 v ZC (PC minus oprávky) a 082/022 v PC. Pokud jste je evidovali samostatně na účtu 028, pak byste je vyřadili jen 088/028, pokud na účtu 022, pak se vyřazení účtuje analogicky jako u části souboru. Jelikož je chcete použít na železo, je vhodné provést aktivaci materiálu na sklad zápisem 112/507, ocenění v RPC  např. dle internetu a nabídek.

Obec bude provádět zateplení bytového domu a požádali jsme o dotaci z projektu IROP. Způsobilé výdaje projektu budou kryty z 31,50 % z dotace a z 68,50 % z našich zdrojů. Projekt bude předfinancován z našich zdrojů. V současné době ještě nemáme rozhodnutí o přiznání dotace, ale již mám uznatelné náklady. U všech nákladů (uznatelných i neuznatelných) účtuji org., ale nevím, kdy mohu účtovat rozdělení nákladů podle ÚZ, N a Z. Prosím o sdělení ÚZ, N a Z pro tuto dotaci, a to jak pro dotaci z EU, tak z národních zdrojů.

IROP má dle číselníku MF určeny účelové znaky 17015 (SR,neinv.) a 17016 (EU,neinv.), o zateplení jste ale předpokládám žádali jako o investici, investiční účelové znaky pro IROP jsou pak tedy 17968 (SR) a 17969 (EU). Nástroj pro IROP z nového programovacího období od roku 2014 je 107. Značení si ještě doporučuji ověřit v rozhodnutí, až vám ho vydají. Jinak zatím výdaje značte jen org, neznačte je NZÚZ, když nemáte rozhodnutí/smlouvu, nemáte dotaci ještě závazně přiznanou (ostatní SÚ projektu, nejen 231, také značte zvoleným org). Do konce roku se určitě dozvíte, jestli vám dotaci závazně poskytli, tak to pak budete moct dooznačit.

Město uzavřelo smlouvu o poskytnutí vyrovnávací platby za závazek veřejné služby na rozšíření kanalizace a tu samou smlouvu na rozšíření vodovodu ve městě. Podle smlouvy vybudovaný vodovod a kanalizace zůstane majetkem VAK. Tento příspěvek jsem účtovala: par.2321 pol.6313 a par. 2310 pol.6313 účet 572. Je to správně?

Pokud jim podle smlouvy poskytujete příspěvek na jejich majetek, pak jeho poskytnutí účtujte tak, jak navrhujete.

Dotaz k termínovaným vkladům na městě V materiálu od vás jsem se dočetla, že se TV mají rozpočtovat. Chtěli bychom ukládat na krátkodobé TV. Tedy pol. 8118 a 8117. Takže kdybychom uložili 10 x do roka třeba na jeden měsíc 50 mil., tak musíme na tyto položky dorozpočtovat 10 x 50 mil. Tedy 500 mil. ? Předem děkuji za odpověď.

Převody ze/na ZBÚ (262/231 nebo 231/262), tedy položky 8117 a 8118 se rozpočtovat musí, ale je to formální, důležité je mít narozpočtovaný rozdíl, aby vyšel vyrovnaný rozpočet příjmů a výdajů, které právě financování vyrovnává. Lze si pak vnitřně  sjednat, aby vás jen v rámci rozpisu rozpočtu nechali udělat úpravu na skutečnost (jako předběžné rozpočtové opatření). U účtů TV (244,068) se však RS nepoužívá, tzn. příjem na TV jen 244/262, výdaj z TV 262/244.

Kultura je osvobozena od DPH, ale také se jedná o různé přednášky, školení, kurzy a taneční. Podle Vás je toto také kultura osvobozena od DPH nebo zdanitelné plnění v sazbě 21 % ?

Samozřejmě od DPH je osvobozena aktivita mající charakter kulturních služeb - je bezesporu velice složité a diskutabilní vymezovat, co pod ní patří. Z věcí, které jsou zde uvedeny, nemám problém s tanečními a jejich zařazením pod kulturu.

U dalších věcí však vznikají "ale" (sám jsem to řešil i s nějakými kulturními organizacemi):

- školení (ve smyslu klasických školení) - ta kulturou nebudou

- kurzy - tady to vidím skepticky - bude to spíše vzdělávání a pokud je nasměrováno na dospělé, tak spíše s DPH (z praxe to znám třeba v podobě kurzů AJ ...)

- přednášky - to je velice složité najít hranici mezi kulturou a vzděláváním - je to spíše na odvaze. Nicméně třeba když jsme měli cestopisné přednášky, tak pokud vím, tak jsme se většinou dohodli na osvobození. Ale tady to skutečně může být případ od případu a jde i o odvahu.

Já na daný problém přímo upozorňuji i v manuálu k DPH č. 2, který věnuji rozdělení činností - zkusím tady výňatek:

Opět se jedná o přesný opis směrnice EU k DPH (čl. 132 odst. 1 písm. n), která ale dále nevysvětluje, co se za pojmem „kultura“ skrývá.

 "poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání..,"

 Nicméně nejsme v této záležitosti úplně bezradní, neboť zde máme z mého pohledu poměrně kvalitně odůvodněný judikát NSS ve věci ZOO Ústí nad Labem.

 Odkaz na daný judikát naleznete zde:

 http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0023_5Afs_140_20140530123447_prevedeno.pdf

.

Z judikátu vyjímám následující klíčové části:

 Uvedený závěr podporuje návrh Šesté směrnice předložený Komisí Radě 29. 6. 1973

(Úř. věst. C 80/73, s. 1), podle něhož měly členské státy osvobodit od daně služby, které

poskytují mj. divadla, kina, koncertní haly, muzea, knihovny, veřejné parky, botanické

a zoologické zahrady, vzdělávací výstavy, jakož i poskytování služeb ve veřejném zájmu sociální, kulturní nebo výchovné povahy [čl. 14 A odst. 1 písm. k) návrhu]. Služby poskytované zoologickou zahradou tak podle zmíněného návrhu Šesté směrnice spadaly pod kulturní služby.

 Podřazení služeb poskytovaných zoologickými zahradami pod kulturní služby lze dovodit

i z přílohy III směrnice 2006/112/ES. Ačkoliv předmětná příloha obsahuje seznam dodání zboží a poskytnutí služeb, která mohou být předmětem snížené sazby, z jejího bodu 7 plyne,

že zoologické zahrady jsou druhem kulturního zařízení. Podle bodu 7 přílohy III směrnice

2006/112/ES mohou být předmětem snížené sazby oprávnění ke vstupu na představení,

do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí,

do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení. Na služby poskytované kulturním zařízením, tj. i zoologickou zahradou, tak jistě lze nahlížet jako na kulturní služby.

 Tedy pojem kultura je z pohledu soudu velice široce vymezen – dle mého názoru by poté měl analogicky zahrnovat například vstupné na rozhledny, vstupné do nějakých národních parků … Asi nejhraničnější v tomto případě bude poskytování „služeb ve veřejném zájmu kulturní a výchovné povahy“ – tady samozřejmě může být někdy složité určit hranici mezi přednáškou osvobozenou od daně (cestopisná – to bych se k tomu přiklonil) a nějakou „komerčnější přednáškou“ (asi je jasné, že klasické školení není kultura). Nicméně výše uvedený judikát směřuje k tomu, že skutečně kulturu ve velké míře provádíme.

ZN 

Potřebovala bych poradit se zaúčtováním přenesené daňové povinnosti. Dostaneme dotaci na stavbu sociálních bytů, již máme rozhodnutí. Nemáme nárok na odpočet.DPH 15%. Faktury za práce jsou vystavené bez DPH a já daň zaplatím, to chápu. Ale nějak si nevím rady se správným provázáním dph do investic, do daňového přiznání a kontrolního hlášení.

Zde není žádný problém, jen jak bude poskytovatel požadovat doložení úhrady PDP. Někdy stačí jen doložení přes přiznání, někde se dohadují s FÚ, že PDP z dotaci posílájí zvlášť a k přiznání dělají jen doplatky - opravdu nevím, jak dalece jsou schopni FÚ vyhovět. Zápis je jednoduchý: 042 MD / 321 D ve výši základu daně dodavateli a 343 D ve výši PDP (řádek 11). I Úhradu PDP dáte s položkou základu daně - 3612 pol. 6121 a případně UZ. Daňové přiznání a kontrolní hlášení nemá nijak vliv na dotaci - nebo nevím jak myslíte, tam se prostě nic označit k dotaci nedá. Část úhrady daně bude s UZ a položkou 6121 zbytek na 5362. Stačí takto? 

Prosím, pokud někdo máte zkušenost s FÚ takovou, že můžete hradit PDP k dotaci samostatně, nedali byste nám vědět, jak se toto dělá? Požaduje to někde poskytovatel dotace? Nebo co požadují za doložení převodu DPH FÚ, aby vám PDP uznali do uznatelných výdajů? Přišly nám tyto reakce: 

 Ke konci loňského roku jsem řešila stejný problém s PDP a vyúčtováním dotace pro SZIF, protože oni chtěli doložit platbu DPH. Jsme čtvrtletní plátci, proto bych tuto platbu mohla doložit až v lednu, což bylo pozdě, protože jsem to potřebovala mít vyúčtované do konce kalendářního roku. Zavolala jsem si  na FÚ a dohodla se, že platbu pošlu hned a paní mi na to řekla že si to na FÚ budou evidovat jako zálohu . Měla jsem tedy výpis z účtu s přesnou částkou, kterou jsem potřebovala doložit do vyúčtování a v lednu jsem odevzdala DPH o tuto částku menší. Nebyl vůbec žádný problém.

Kam zaúčtovat, na jakou položku,sankci udělenou obci Českým telekomuni.úřadem za spáchání přestuku podle §118 odst.1 písm.b) zákona o elektronických komunikacích.

Zaplacenou pokutu zaúčtujte 542/231 odpa 2412 pol. 5363.

Chtěla bych se zeptat zda je někde ošetřen termín oznámení přezkumu na obci, myslím tím dobu mezi oznámením a přezkumem. V zákoně 420/2004 jsem nic nenašla ..nejsem si jistá ale někde jsem četla že musí oznámit 15 dní předem než přijedou...prosím kde hledat ?? :-)

Je to v 420/2004 Sb., §5, odstavec 3 - písemně 5 dnů přede dnem realizace, na toto se ptáte? 

Letos na nějakém školení jsem slyšela, že od 1.1. 2018 nesmí být na účtu 321 mínus. Jestli jsem to na školení dobře pochopila, tak když mi např. přijde faktura – vratka na 4 000,- Kč, tak jí nemůžu zaúčtovat -518/-321, ale musím zaúčtovat -518/-311 nebo +311/+518 s odlišnou anal. na 311. Je to tak správné?

Novela vyhlášky na toto nemá vliv, pořád platí, že podle § 68 odst. 1 vyhlášky je vzájemné zúčtování - kompenzace v tomto případě povolena, pokud je to v rámci jednoho účetního období.  V rámci jednoho roku , tedy v případě, kdy faktura i dobropis byly vystaveny ve stejném roce,  určitě není problém zaúčtovat dobropis kompeznačně zápisem 518 minus MD/321 minus D (mj. to tak některé obce např. potřebují evidovat v knize faktur). Peníze pak přijmete zápisem 321 minus MD/ 231 minus D a snížíte odpa a pol. původní platby (i RS se v rámci jednoho roku účtuje v tomto případě kompenzačně). Asi jste to špatně pochopila nebo to spíše bylo myšleno tak, že na konci roku se to na pohledávky má převést, právě kvůli tomu, aby nebyl porušen zákaz kompenzace, který je ale právě pouze, pokud do konce roku není účet 321 v tomto vyrovnán, na konci roku byste tedy případné nezaplacené dobropisy neměla nechat na minus 321 D, ale opravdu převést např. na účet 311, během roku ale můžete i nadále o dobropisech účtovat kompenzačně - pořád stejně, jak jste účtovala. Jinak od 1.1.2018 došlo novelou vyhlášky k zpřesnění obsahové náplně účtů 311 a 321, na toto to ale nemá vliv, viz náš rozbor novely v dokumentech ke stažení - dokument "Novela vyhlášky 410_2009 pro 2018 - komentář" z 6.12.2017.

Problémem je povinnost kladných hodnot i u čtvrtletních závěrek - jedná se jen o vykazovací kontrolní chody, kdy např. pasiva mají mít zůstatek na D (s výjimkami povolenými vyhláškou), dělají se jen účetní zásahy , nevstupuje se do KDF nebo jiných účetních modulů, např. se jen ke konci měsíce proúčtuje 321/311 a na začátku měsíce zase zpátky. 

Koncem roku 2017 jsem chybně zaúčtovala očekávanou dotaci rovnou na účet 346/403,mělo být na dohad 388. V letošním roce nám přišla částka dotace, která ale byla snížena cca o 7 tis. Kč před očekávanou. Nevím jak proúčtovat vzniklý rozdíl na účtu 346, proti jakému účtu?

Je to rozdíl od dohady (odhadu), i když jste omylem účtovala rovnou na pohledávky, tak fakticky to tak je a podle ČÚS se toto jednorázově zúčtovává do výnosů. Můžete jej tedy zaúčtovat rovnou 672 MD/346 D (-346/-403 a 672/403). Předpokládám, že majetek byl dokončen vloni, pak to zaúčtujte takto, info o správné konečné výši dotace dejte na kartu majetku, ale TP nepřepočítávejte a nechte tam zanesenou tu původní hodnotu, která se bude rozpouštět do výnosů. Jednorázovým zúčtováním rozdílu do výnosu ( u vás snížení) se situace, kdy budete dotaci postupně rozpouštět z větší částky než nakonec přiznané, zkoriguje. Pokud byste majetek dokončili a zařadili až letos a dohadovali jste výši dotace jen k vloni vynaloženým výdajům, pak by bylo otázkou, zda neopravit hodnotu dotace na kartě, jinak ale platí výše uvedené.

Škola jako doplňkovou činnost provozuje bazén, ale jeho provoz je stabilně ztrátový. Město má zájem provoz bazénu zachovat. Aby nedocházelo k opakovanému financování doplňkové činnosti PO z příspěvku na provoz od zřizovatele, nebylo by lepší mít bazén v hlavní činnosti? Děkuji.

Tady řešíme otočení "příčiny a následku" (máte jakoby tezi - "protože je to ztrátové, měli bychom to dát do hlavní činnosti").

Když se něco dá doplňkové činnosti příspěvkové organizace, tak tím říkám - klidně to dělej, ale jen tehdy, pokud je to ekonomicky efektivní. Pokud to není ekonomicky efektivní, tak to "zavři" (pokud ti nejdou udělat opatření k dosažení ekonomické efektivity).

Pokud Město říká - "chci zachovat provoz bazénu bez ohledu na ekonomickou neefektivitu", tak si zároveň odpovídáte - je to činnost hlavní. Tedy ne, zda by "nebylo lepší", ale máte to dát do hlavní činnosti (škola může mít v rámci hlavních činností naprosto legálně i jiné činnosti mimo činnosti podle školského zákona).

Obec vybudovala kanalizaci. Bohužel pár nemovitostí si musí vybudovat vlastní přečerpávačku. ZO se rozhodlo, že těmto občanům poskytne dar ve výši domovní přečerpávačky. Je nějak omezen limit fin.daru, který může ZO poskytnout? Podle průzkumu vyjde přečerpávačka i třeba na 100.000,-. Jak budu poté poskytnutý dar účtovat?

Není výše daru schváleného ZO omezena, když nechcete dotační režim, tj. nezajímá vás osud daru, tak lze dát i dar. Přesto je možné určit, na co dar dáváte, jen nesmíte chtít vypořádání. Zaúčtování by bylo zápisem 572 MD/ 231 odpa 2321 pol. 6379 D. Prosím nedávejte položku 6371 - to je "účelový" transfer, aby někdo nevyčetl ve vztahu dar nebo dotace. Teď mně však ještě napadlo, daň z příjmu fyz. osoby - osvobozeno je do 15 tis. Kč obecně dar. Pak je toto osvobození: 

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.u

Od daně se osvobozuje (fyzické osoby)

u) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Jen mám starost, že je tam výslovně "dotace" - zda by pro příjemce nebylo jistější, kdybyste jako obec poskytli peníze přes dotaci (žádost, smlouva, schválení, vypořádání), abyste občany nedostali do problémů se zdaněním. Odpověď posílám a nechám na kontrolu panu Nejezchlebovi, zda by rozdíl mezi pojmy dar a dotace byl daňově takto zásadní a ještě se ozveme. 

Ing. Nejezchleb doplnil: Prvotně chci upozornit, že ten §4 je jen na fyzické osoby - zde ve vztahu k těm občanům. Já bych rozhodně doporučoval držet se toho, že se jedná o dotaci - tedy takto bych to pojmenovával a schvaloval. Vím, že stále nevíme, jaké jsou v zásadě rozdíly mezi darem a dotací, nicméně moc doporučuji textově se držet toho pojmu dotace - ať mohu ukázat na konkrétní ustanovení týkající se osvobození. Jinak poznemanávám, že pro daň z příjmů není speciálně vymezeno, co je dotací - tedy asi by se stejně odkazovalo na speciální předpis a tím by byl zákon 250/2000 Sb. - tedy potom raději poskytněme dotaci podle zákona 250/2000 Sb. 

Iva: Promiňte, že to komplikujeme, ale nechceme vás uvést do starostí...

Na odd. investic přišla dodavatelská faktura : Fakturujeme Vám alikvotní nájemné za rok 2018 za užívání pozemku parc.č.:...v k.ú. Hranice - stavba: "cyklostezka Bečva"- úsek od mostu po Černotín -dle Nájemní smlouvy a smlouvy o budoucí smlouvě o zřízeni služebnosti č .j.:... Nájemné je účtováno ode dne předání stavby, tj. od 12.2.2018 do konce roku 2018 ve výši 46.tis.Kč. Likvidace je provedena na 2219/6121. Dotaz: patří částka této faktury do ceny pořízení investice?

Jelikož platíte nájemné za užívání pozemku, na kterém probíhá výstavba, je to přesně případ vyjmenovaný v § 55 odst. 2 vyhlášky písm. e), podle kterého není výdaj související s pořízením stavby: "nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba". Do pořizovací ceny patří nájemné za ostatní pozemky (např. za účelem zřízení staveniště), ale nikoliv tedy za pozemky, na kterých přímo probíhá výstavba. V tomto případě patří nájemné do nákladů na účet 518, pol. 5164. Ohledně budoucího VB, kde byste byli oprávněni, to by do ceny stavby vstupovat mělo. Otázkou ale je, jestli to máte dobře právně nastaveno, komunikace je součástí pozemku, pokud jí umisťujete na cizím pozemku, mělo by podle mě být zřízeno právo stavby (a samostatně evidováno na účtu 021), ale nejsem právník, abych vám v tomto mohla závazně poradit.

Naše obec prodala pozemkovou parcelu fyzické osobě za účelem výstavby rodinného domu. Součástí kupní smlouvy je i smlouva o zřízení věcného břemene - služebnost inženýrské sítě ve prospěch prodávajícího (obec).Obec jako oprávněná. Věcné břemeno spočívá v oprávnění údržby, oprav a provozování veřejného vodovodu a kanalizace. Je zřízeno bezplatně na dobu neurčitou. Návrh na vklad do KN bude proveden po zaplacení celé kupní ceny za pozemek. Nevím si rady s tím věcným břemenem. Jak zaúčtovat, v jaké částce a k jakému datu? Nejsme plátci DPH a počítáme obrat. Promítne se toto bezplatné věcné břemeno do obratu?

K datu zápisu do KN, což je ve vašem případě k datu podání návrhu na vklad, jelikož schválení zápisu má v případě převodu nemovitosti zpětné účinky, byste měli VB, z kterého jste oprávnění, zařadit do majetku. Jelikož je zřízeno bezúplatně, musíte jej ocenit RPC - buď odhadem, pokud máte k dispozici nějaký analogický podklad, za kolik se toto VB u vás sjednává, pokud se vám nepodaří takto ocenit, lze využít ocenění na úrovni 10 tis. Kč. Tak nebo tak bude VB určitě v ocenění do 40 tis. Kč a jelikož jej nelze zahrnout do ceny stavby, protože s žádnou nesouvisí, patří podle účetních předpisů v tomto případě do majetku zápisem 028/088. Protože je protistranou FO, je to bezúplatný převod DDHM mimo VÚJ, pak se podle ČÚS č. 710 účtuje ještě zápis 558/649 (mezi VÚJ se bezúplatný převod účtuje jen rozvahově). Do obratu bezúplatná plnění nevstupují, předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu, nikoliv bezúplatně, nesplňuje to tedy základní podmínku pro posuzování z hlediska DPH.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 15.100.000,-Kč, na straně výdajů je částka 14.000.000,- Kč a splátka úvěru 1.100.000,- Kč. Jedná se o rozpočet vyrovnaný.

On rozpočet ve své podstatě vyjde nakonec vždy vyrovnaný, ale abych vás nemátla pojmy, je to tak, že při posuzování, zda je rozpočet považován za přebytkový/schodkový/vyrovnaný se porovnávají jen příjmy a výdaje. Ve vašem případě jsou příjmy 15,1 mil. Kč, tedy o 1,1 mil. Kč větší než výdaje (14 mil. Kč), rozpočet je tedy třeba schválit jako přebytkový. Financování (položky tř. 8) slouží pak právě k tomu celkovému vyrovnání rozpočtu, zobrazuje se v něm např. že vám dané peníze (rozdíl příjmů a výdajů) buď zbydou nebo ubydou, tak, aby z toho byla celkem 0. Ve vašem případě přebytek rozpočtu použijete na splátky úvěru. Můžete to zastupitelům vysvětlit jednoduše tak, že protože jste sestavili rozpočet přebytkový (příjmy celkem jsou větší než výdaje celkem), zbydou vám peníze na splátky úvěru, což je "zobrazeno" ve financování (tř. 8) a peníze vám tak nakonec sice ani neubydou ani nepřibydou, ale rozpočet je přebytkový ve smyslu porovnání příjmů a výdajů, takto je to pojmově nastaveno. Cílem textu "přebytkový" a  "schodkový" je vykázat, zda příjmy běžného roku stačí na výdaje běžného roku.