Dotazy

Dobrý den, sice jsem ve vašich odpovědích toto našla,ale pro jistotu prosím o upřesnění. Máme velký projekt s Regionální radou severových - loni jsme účtovali výdaje, lelos přijde první dotace. Po konzultaci s krajským úřadem jsem loni účtovala výdaje sice podle smlouvy ze zvláštního účtu, ale bez UZ, N a Z. Toto se prý účtuje až při přijetí dotace. Já ze smlouvy ani UZ, ani N a Z neznám a nevím, zda rada všechny výdaje uzná. I letos mám již dost proinvestováno, jaké je tedy správné účtování?

Nástroj a zdroj se má určitě účtovat už při výdajích, i když přijde dotace ex post. Jestli znáte UZ, tak i UZ. Účtujete dle smlouvy nebo rozhodnutí v určených  procentech (nebo ve vypočtených podílech na celkových způsobilých výdajích). Když vám následně další rok některé výdaje neuznají, tak se již nedá nic dělat a zpětně se neopravuje (ani to nejde). V případě  N a Z se nejedná  o součást účetní závěrky, jen o informaci pro MF dle vyhlášky č. 16/2001. V případě, že budete znát uznané částky v běžném roce, tak se výdaje z hlediska N a Z musí opravit.

Dobrý den, podepsali jsme Dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR, fond EAFRD. Název projektu je: Rekonstrukce kulturního domu. Část dotace bude poskytnuta z EU a část z národních zdrojů. Realizaci projektu musíme financovat nejprve z vlastních zdrojů. Protože nikde nemůžu najít žádnou metodiku, jak účtovat, obracím se s prosbou na Vás. Přišla nám první faktura, která je za zemní práce a bourání kulturního domu. Tuto fakturu budeme platit z vlastního podílu a zaúčtovala bych jí takto: 042.xx/321.10 předpis faktury, 321.10/231.30 nást. 27 par. 3392 6121. Výdajová regulace: 218.20/211.80 a tvorba fondu majetku: 211.10./901.00. Je to tak správně? Nevím však, jak zaúčtovat další fakturu, která je za zpracování projektu „Rekonstrukce kulturní domu“ v částce 20 000,- a tento výdaj, je výdajem způsobilým a na něž bude poskytnuta po konečném vyúčtování dotace. Dále nevím, jak mám účtovat o úvěru, který nám poskytne Česká spořitelna a bude v částce přiznané dotace. I když dostaneme dotaci až po vyúčtování akce, což bude nejdříve konec příštího roku, budu již teď účtovat s UZ?

Nejprve musíte určit výdaje způsobilé a nezpůsobilé, U nezpůsobilých výdajů nebudete dávat UZ, ani N a Z. U způsobilých výdajů  rozepíšete výdaj dle stanovených procent zdrojů financování na tři řádky a budete dávat u výdajů UZ k dotaci EU +275 k procentnímu podílu EU, UZ k dotaci SR +271 k procentnímu podílu ČR a 271 k vlastnímu podílu bez UZ. UZ nemohu v čísleníku najít, mám málo informací, zkuste konzultovat s vaším KÚ. K určení UZ je třeba znát ministerstvo, které dohodu sepsalo. Pokud UZ nezjistíte, označte si výdaje jen org, a až je budete na základě přijaté dotace znát, tak je jen "fixem" napíšete na faktury a smlouvy k projektu. Ohledně úvěru - postup je standardní - při převodu na účet (vhodné s bankou sjednat, aby Vám převedla prostředky na zvláštní účet k projetku) jen zápis 231.10 8123 MD / 951 D. Případně přes 262. K úvěru žádné UZ, N, Z dávat nebudete.   

Jestli tomu dobře rozumím, tak přefakturaci soukromých telefonních hovorů je možné účtovat v režimu tzv. přeprodeje přes účty 3xx, pak se nejedná o zdanitelné plnění. Jak ale účtovat v případě, že zaměstnavatel bude trvat na úhradě těchto hovorů formou srážky z platu? A bude se jednat o zdanitelné plnění (poskytnutí služby)?

Pokud nemáte oficiálně soukromé telefonní hovory zaměstnanců povolené, tak se nejedná o zdanitelné plnění, ale o náhradu výdajů (škody - zvýšené náklady -  způsobené organizaci) a lze využít formu přeprodeje. Srážka z platu je v tomto případě jen zápočtem pohledávky se závazkem na základě dohody se zaměstnancem.

Prosím o odpověď, zda lze v ZM schválit závěrečný účet města bez výhrad i v případě, že zpáva o výsledku přezkoumání hospodaření obsahuje výrok, že byly zjištěny závažné chyby a nedostatky c1) v porušení rozpočtové kázně. Děkuji moc za brzkou odpověď.

Dle zákona lze schválit závěrečný účet bez výhrad, i když jsou ve zprávě o výsledku přezkoumání nedostatky.  Pravděpodobně se jedná o formální nedostatek v neupravené výši dotací ke konci roku, je to formální chyba, kde nesouhlasím s výrokem c). Bez výhrad byste měli schválit závěrečný účet, pokud jste zpracovali námitku a je uváděna jako součást zprávy o výsledku přezkoumání, pouze nebyla zapracována do zprávy nebo k datu schválení závěrečného účtu jsou již přijatá opatření.

Jestli se jedná o systémový nedostatek, ke kterému jste přijali opatření, nemělo by zastupitelstvo schválit závěrečný účet bez výhrad - je to na posouzení zastupitelsva.

Dobrý den, prosíme o radu, jak máme správně smluvně ošetřit a následně účtovat v souvislosti s DPH umístění nápojového automatu ve zdravotním středisku, které je majetkem města. Je uvažováno, že provozovatel automatu by neplatil žádné nájemné a že by nám odváděl část tržby do příjmů.

Jedná se o zdanitelné plnění , ne o nájem - jedná se o právo užití-službu. Ta část tržeb do příjmů má charakter úhrady za právo užití (používání výběrčího přístroje v objektu). DPH 19%. 

Bylo vydáno územní rozhodnutí na umístění stavby 23 RD, inženýrské sítě atd., tyto pozemky jsou ve vlastnictví Obce. Obec bude v červenci tyto stavební pozemky prodávat. Smlouvy budou na katastr předány v červenci, ale platba dle smluv, bude na účet obce připsána od 60 dnů od návrhu na vklad (Tedy cca v září 2009). Obec bude od 01.08.2009 plátcem DPH. Bude příjem za tyto pozemky ještě bez DPH nebo je třeba již do smluv uvést i částku s DPH?

Pokud na tyto pozemky není vydáno stavební povolení, jsou dle §56 ZDPH osvobozeny od DPH.

Městys je členem zájmového sdružení právnických osob, poskytuje ´členský příspěvek, stačí schválení tohoto příspěvku v zast. obce , je třeba aby sdružení něco dokládalo, zasílá fa, kde je dle stanov , vám fa příspěvek na r. 2009 xy.

Stačí schválení stanov zastupitelstvem. Nemusí se ani příspěvek ročně schvalovat, jen pokud by se měnila pravidla pro výši příspěvku určená ve stanovách. Na členské příspěvky se VSK neprovádí.

Prosíme o doplnění Vaší odpovědi na výše uvedený dotaz ze dne 12.6.2009: proč není možné při přeprodeji účtovat úhradu od zaměstnance na účet 335?

U přeprodeje nahlížíme na přijatá plnění jako na plnění určená pro třetí osobu. V případě přijatých plnění pro zaměstnance nelze nahlížet jako na plnění pro třetí osobu, ale jako na plnění pro účetní jednotku, a pak se nejednalo o přeprodej, ale o plnění zdanitelná z hlediska DPH. Proto nedoporučuji účet 335, pohledávka za zaměstnanci, ale 316 jako jinou pohledávku, s tím, že nakupuji obědy pro třetí osobu, plněním účetní jednotky je jen určený příspěvek. Jinými slovy, bez použití 335 je snáze obhajitelné před FÚ. Jinak lze samozřejmě 335 využívat.

Jěště jednou bych se chtěla zeptat na OSVČ ve volbách do EP, je dané, že mají nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 85,- Kč/hod. max však 680,- Kč na den, nikdo mi ale nedokáže říct, jestli je to suma v čistým nebo se z toho odvádí ještě ZP a daň? (soc. se u voleb neodvádí),účtování na položku 5029 - dříve se takhle účtovali refundace mezd, ze kterých se ZP, SZ ani daň neodváděli, tak teď nevím jak dál.

Z náhrady mzdy nebo zisku se již nic neodvádí, charakterem je to opravdu refundace, zda zdanění odpovídá OSVČ.

Obec pronájímá kulturní dům, kde nájemcům účtuje za pronájem, za spotřebovanou vodu a energie (plyn,el.energie): 1.oslavy občanů -určitě vstupuje do obratu DPH 2. sportovním organizacím a) zábavy,diskotéky b)schůze 3. svazu rybářů: a)schůze b) posezení s hudbou 4. svazu myslivců: a) ples Zhlediska sledování obratu DPH by mě zajímalo, zda se jedná o krátkodobý pronájem nebo zda bod 2,3,4 mi nevstupuje do obratu DPH.(§ 61) Úplatu za vodu účtuji 2310 2111,úplatu za energie 3392 2324. Voda mi určitě vstupuje do obratu DPH, ale i spotřeba plynu a el.energi účtována na 2324?

V případě, že obec poskytuje prostory za účelem tělovýchovy, sportu  a kultury, mělo by se jednat o osvobození dle §61. Diskutabilní je schůze sportovních oddílů - doporučuji ověřit názor místně příslušného FÚ.  U těch energií - zde posuzujeme stejně, jestli k poskytnutí prostoru za účelem tělovýchovy, sportu a kultury účtujeme i spotřeby energií, je to v režimu osvobození dle §61. Jinak se jedná o zdanitelná plnění. Jakou volíte položku rozpočtové skladby nemá na DPH vliv - ve Vašem případě se jeví, že asi nelze u plynu a el. energie využít přeprodej - nenakupujete energie za účelem náhrady - rozúčtování. Dopředu vlastně spotřebitele neznáte (zjednodušené vysvětlení - podrobněji materiál DPH nájem a služby).

Naše obec je od 1.4.2009 plátcem DPH. Ještě před tímto datumem byly podepsány smlouvy o zřízení věcného břemene, kde jsou uvedeny úhrady do 60-ti dnů a to bez DPH. Úhrady za břemena jsme obdrželi až tento měsíc červen kdy už jsme plátci. Jak zaúčtovat úhrady, které došly v červnu, ale smlouvy byly podepsány před datem 1.4.2009 ?

Zde musíme určit datum uskutečnění plnění, vycházíme z §21, odst. 11 - tedy obdobně jako §21 odst. 3-10. Věcné břemeno je služba. DUP je tedy buď: 1. den poskytnutí (u věcného břemena datum podání návrhu na vklad); 2. den vystavení daňového dokladu (v našem případě datum předpisu pohledávky= datum podpisu smlouvy) 3. dnem dokladu k přijaté platbě - našeho případu se netýká - uhrazeno v době plátcovství. Dle ZDPH by Vám měl FÚ uznat, že k DUP došlo před datem vzniku plátcovství - určitě by mělo být uznáno, že není v režimu DPH , pokud návrh na vklad byl před vznikem plátcovství, jinak zkuste obhájit dle bodu 2.

Zajišťujeme úklid společných prostor bytových domů a garážových stání firmou, která není plátce DPH. Nájemce nám platí zálohy, které potom vyúčtováváme. U této služby nemáme žádnou sazbu DPH. Má být u této služby použita sazba DPH 9%, 19% nebo nic?

Lze využít v tomto případě přeprodej (podrobněji materiál DPH nájem a služby ke stažení na těchto stránkách), takže DPH 0, jinak úklid společných prostor v domě je s 9%. Garážová stání u bytových domů jsou rovněž společnými prostory bytových domů a sazba 9% by měla u FÚ "projít" za podmínky, že se nejedná o samostatnou stavbu a pronájem na samostatné smlouvy za garážová stání mimo smlouvy nájemní na byty - pak by úklid garážových stání byl s 19%.

Město je leader partner projektu, projekt byl dokončen v r. 2008 a v 6/2009 nám přišla dotace přímo ze zahraničí, z nichž část půjde na účty čtyř zahraničních partnerů a část zůstane pro naše město. V příjmech zaúčtuji na pol. 4151 s nástrojem 14 zdrojem 5. Chci se zeptat, položku ve výdajích, kdy budeme posílat část dotace označit zdrojem a nástrojem? Myslím si že ne, protože projekt byl ukončen a jedná se pouze o přeposlání části dotace partnerským obcím v zahraničí.??

Odpověď není tak jednoduchá - pokud se jednalo o partnery projektu a vy jste byli určeni jako příjemce dotace, měli byste o celé dotaci účtovat vy, pak v případě zaslání dotace partnerům by se mělo jednat vlastně jen o náhradu výdajů partnerů, tedy s N a Z ve výdajích a výdaje by měly být zařazeny dle druhu a účelu, jaké výdaje byste partnerům nahrazovali. Kdybyste partnerům již nahradili výdaje před vyúčtováním dotace, tak by se dotace již neměla nikam přeposílat, takže mi systém není zcela jasný.  Pokud jsou příjemcem  dotace určeni všichni partneři, tak byste měli o dotaci účtovat kompenzačně - příjem - minus příjem. Tím je N a Z jasný, byl by jen u Vašeho podílu. Radši prosím ještě upřesněte podmínky dotace a systém fiancování.

Dobrý den, na školení v Olomouci dne 28.5.2009 nám p. Ing. Přibylová sdělila, že máte formulaci na majetek PO - dle novelizovaného zákona č.250/2000 Sb., je majetkem zřizovatele veškerý majetek ( ceniny, hotovost). Obec má dát schválit radě obce. Hledala jsem to v dotazech, ale nenašla. Děkuji a přeji pěkný den.

Je to v aktualitách. Připojuji citaci:

PO majetek a dary po novele!!!15.03.2009

Od 1.4.2009 dle novely zákona č. 250/2000 Sb. dle §27 nabývá příspěvková organizace majetek pro svého zřizovatele. Protože majetkem jsou i oběžná aktiva jako pohledávky, zásoby, a finanční prostředky, je vhodné přijmout následující vymezení majetku, který příspěvková organizace nabývá do svého majetku. Úprava je potřebná i k tomu, aby byl zajištěn chod organizace, aby příspěvková organizace mohla např. dávat příkazy k úhradě závazků z běžných účtů, spotřebovat nabyté zásoby, vymáhat svým jménem pohledávky apod. bez předchozích  souhlasů zřizovatele k jednotlivým úkonům. Práva k oběžnému majetku jako majetku svěřenému již pak nemusí být řešena dle §27 písmena f).   Návrhem uvedeným níže budou veškerá oběžná aktiva včetně drobného majetku majetkem PO, a to oběžná aktiva, které organizace potřebuje pro výkon své činnosti, ale práva zřizovatele na odvody a finanční vypořádání tím dotčena nebudou. Jedná se o efektivní řízení PřO, které nebude  zbytečně zatěžovat běžnými majetkoprávními úkony jednání rady obcí a o řešení dańové problematiky z pohledu DPPO i DPH.

Vhodné schválit radou města před zpracováním změn zřizovacích listin a dále uvést tento text i ve změnách zřizovacích listin:

Ve smyslu  platného znění zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ÚSC ve znění pozdějších předpisů a ve znění § 27, odst. 5 písm.d):

Příspěvkové organizace, zřízené(městem, obcí ……) nabývají na  základě  rozhodnutí zřizovatele do svého vlastnictví veškerá oběžná aktiva  pořízená v běžném roce  a drobný dlouhodobý majetek pořízený v běžném roce, a  to aktiva pořízená:

1)      Na základě ročního plánu výnosů a nákladů. Ročním plánem nákladů a výnosů se rozumí schválený plán při projednávání určení neinvestičního příspěvku na činnost a úpravy plánu a příspěvku  (včetně snížení při nařízení odvodů) schválených zřizovatelem v průběhu roku nebo na  základě  finančního vypořádání.

2)      Na základě tvorby a použití fondů PřO dle §  30, § 32 a §33 a na základě schválení přídělů fondů  zřizovatelem  při vypořádání VH roku minulého.

3)      Na  základě dalších usnesení zřizovatele k finančnímu ( i fondovému)  hospodaření PřO.

 Zřizovatelé, kteří přenechávají PřO do vlastnictví i dlouhodobý majetek např. z důvodu daňové optimalizace (uznatelnost daňových odpisů), efektivního řízení (inventury majetku, jedna majetková evidence) by měli udělat i následující úpravu zřizovacích listin a do schválení jejich změn přijmout toto usnesení radou. ÚSC tím o majetek nepřichází, PO je ze zákona povinna majetek nabídnout přednostně bezúplatně zřizovateli v případě, že je pro ni nepotřebný.  

 Do svého vlastnictví PřO zahrnují též dlouhodobý majetek mimo nemovitého majetku pořízený na základě zřizovatelem schváleného rozpisu použití investičního fondu (§31 zákon č. 250/2000 Sb.), případně  investiční dotace investičního fondu, včetně úprav rozpisu v běžném roce schválených  zřizovatelem.

Dále u PřO, které dostávají velké množství darů na činnost je třeba  upravit přijetí darů. PřO na základě této úpravy nemusí vyžadovat souhlas dle §39b zvlášť pro jednotlivý právní úkon, protože tento postup by ohrozil běžný chod PO a mohl by způsobit negativní dopad na její finanční hospodaření.

Zřizovatel touto zřizovací listinou dává předchozí souhlas PO k přijetí finačmího daru do hodnoty 40 tis. Kč v jednotlivém případě na dary účelově neurčené.

Dary účelově určené:  K naplnění ustanovení zákona č. 250/2000  §39b předloží PO vždy  při  k poslednímu dni čtvrtletí  na jednání rady soupis přislíbených darů pro vyžádání předchozího souhlasu  zřizovatele. Do doby udělení předchozího souhlasu se případné přijaté finanční prostředky na základě přislíbených darů  evidují jako přijatá záloha, po udělení souhlasu zřizovatele  se dar zařadí jako zdroj do rezervního fondu.

Na základě smlouvy pronajímáme pozemek – přístupová komunikace slouží k navážení a vyvážení dřeva. Osvobozeno nebo se bude odvádět daň ?

Lze obojí, záleží na Vašem rozhodnutí, zdanitelné plnění je možné jen v případě pronájmu plátci DPH, který pozemek využívá pro svou ekonomickou činnost.