Dotazy

Prosím o radu ohledně vodoměrů. Město vlastní vodovodní řady, které má v pronájmu společnost, jež je obhospodařuje. Tato společnost osazuje nové vodoměry v případě vzniku nových vodovodních přípojek. Vodovodní přípojka není ve vlastnictví města, ale patří např. občanovi, který se chce připojit k hlavnímu vodovodnímu řadu. Nové vodoměry pak společnost vyfakturuje městu. Vodoměry jsme dosud účtovali (dle jejich ocenění) buď na 028 nebo na 501 spolu s účtováním na podrozvahovém účtu 902. Nyní jsem zjistila, že by to dle nařízení GFŘ mělo být jako součást stavby? Případně jako 501 či 511? Jak pak město může evidovat vodoměry, když jim nepřidělí inventární čísla? A dále prosím poradit, v případě, že máme účtováno chybně, co máme udělat se stávajícím zařazením na 028 a 902. Mají se vyřadit? Předem moc děkuji za odpověď.

Zdenku - my jsme to spolu řešily, ale samozřejmě si nepamatuji jak, toto mi nevadí, ale nechci nabourat systém, je to OK?

Ivo moc prosím - nezeptala by ses na nějakém VaKu - jak to má být? Totiž zkoušel jsem hledat a podle §16 odst. 2 je vlastníkem vlastník vodovodu. A teď nevím, jestli přípojka (definice v §3) je také částí vodovodu - skoro to na mne působí, že ne. To by ale znamenalo, že by byl vodovodní řád, potom přípojka ve vlastnictví občana a následoval by vodoměr - ten ale ve vlastnictví zase třeba té obce ... - tak mám zmatek, protože vím, že někde vodoměry prodávali ... - nemáš nějakého vodáka, který by věděl, jak to právně je? Já se mohu případně zkusit zeptat pana Peroutky - ale asi až zítra nebo spíše pozítří.  

Máte pravdu, že vodoměry mají být součástí přípojky, jestli jsou přípojky občanů, tak i vodoměry by měly být jejich, tzn. určitě ne ve vašem majetku. V takovém případě jejich pořízení můžete účtovat rovnou do spotřeby na účet 501, pol. 5139 a bylo by vhodné je občanům nějak předat do užívání (třeba výpůjčkou, tu evidovat jen mimoúčetně). Ty dříve pořízené, pokud byly pořizovány na přípojky občanů, vyřaďte 088/028 a 999/902,  do nákladů jste je účtovali, jen ne přes účet 501, ale 558 (ty na účtu 028), takže nic jiného není potřeba opravovat. Kdybyste pořizovali vodoměry na vaše přípojky, bylo by to TZ, případně podlimitní.

Ohledně součásti stavby - dostali jsme od jednoho odborníka k tomu doškolení: 

Současný stav je skutečně takový, že vodoměr na nové odběrné místo pořizuje vlastník řadu (nikoliv provozovatel, nikoliv vlastník přípojky). Pokud se prý třeba řad pronajímá nějakému VaKu, má se za to, že se pronajímá i s vodoměrem. Praxe je ale prý taková, že vodoměry nejsou účtovány jako součást stavby řadu, ale samostatné movité věci – tedy podle ceny na 501.

 Jedinou výjimkou by byly nějaké podružné vodoměry …. (to je ale asi jiný případ)

 Co je ale na tom ještě zajímavé – pokud se pořídí vodoměr a je následně vyměněn (je tam lhůta 6 let na nutnost případného ocejchování – což ale znamená stejně výměnu za jiný …) – tak toto již zajišťuje provozovatel, nikoliv vlastník – tedy vlastně vám tu věc „seberou“ (tady ten systém asi není právně úplně domyšlen …).

 Ještě podotýkám – vlastník vodovodu (řadu) má prý nést cenu vodoměru, ale jeho montáž již ponese vlastník přípojky … - tedy příslušné nemovitosti. 

Jak zaúčtovat vyřazení herních prvku na hřišti. V majetku máme dětské hřiště s hracími prvky. Zadáno do majetku v r. 2010 v celkové hodnotě160 867,-Kč. Letos se dva prvky vyřazují z majetku v hodnotě 32 724,-Kč.dle revize- opotřebení. Triáda od které máme program nám poradila, že máme celou kartu původní vyřadit a zařadit novou kartu poníženou o prvky, které vyřazujeme ( jinak se to prý udělat nedá)- udělat kartu s pomlčkou a zařadit je jako jednotlivé prvky ( př. 5123-1, atd.) Původní karta: účetní cena původního hřiště 160 867,-Kč oprávky k 12/2017 18 773,-Kč oprávky za 01-11/2018 3 102,-Kč budou vytvořeny ke konci roku 2018 odepisujeme jednou ročně zůstatková cena na kartě původní 138 992,-Kč VYŘAZENÁ HODNOTA PRVKŮ 32 724,-Kč Zařazená nová karta: Je rozdělena na jednotlivé prvky 5123-1 v hodnotě 14 310,-Kč, 5123-2 6 210,-Kč 5123-3 11 286,-Kč 5123-4 18 738,-Kč 5123-5 11 610,-Kč 5123-6 5 886,-Kč 5123-7 7 938,-Kč 5123-8 16 410,-Kč 5123-9 35 755,-Kč -------------------------------------------- celkem hřiště 128 143,-Kč Nějak jsem se do toho zamotala a nevím co s tím. Děkuji za radu.

S programem vám neporadím, to musí dodavatel, ale jestli jste to měla jako jednu stavbu a potřebujete vyřadit z toho dva prvky, které jste předpokládám z hřiště odstranili, tak z účetního hlediska je to vyřazení části stavby. Celá stavba je odepsána z cca 13,6 %, tzn. oprávky vztahující se k vyřazovaným stavbám jsou 13,6 % z jejich PC 32724 Kč, tedy cca 4450 Kč, účetně tedy vyřazení bude takto: 551 MD/081 D (volím účet 551, předpokládám likvidaci prvků) v ZC prvků 28274 Kč (32724 Kč minus 4450 Kč), vyřazení 081 MD/021 D v PC 32724 Kč. Ohledně toho, jak to nastavit v majetku, program by měl umět ponížit cenu o částečné vyřazení stavby. Pokud by to neuměl, tak nezbývá asi než to celé vyřadit a zařadit nově v ponížené výši, ale správně, tedy i se zbytekem oprávek. Rozdělovat to na jednotlivé prvky mi však přijde zbytečně pracné, musela byste rozpočítat mezi ně oprávky a nastavit správně odpisování, když jste to původně zařadili jako celek, nechala bych to tak a zařadila to znovu jako celek dětské hřiště. Ono je s tím sice třeba do budoucna méně práce, když jsou herní prvky vedeny jednotlivě jako samostatné stavby, ale já bych zde respektovala původní zařazení, teď vám to práci ušetří a v budoucnu to tak pracné není s tím nakládat.

Obec nechala zrekonstruovat vstupní halu kulturního domu na základě smlouvy o dílo. Jednalo se o elektroinstalace, vodoinstalace, stavební práce, výměnu stávajícího pevného barového pultu a linky za barem, výměnu osvětlení, výměnu pevného šatnového pultu. Na faktuře je uvedeno pouze "rekonstrukce vestibulu" a zní na částku cca 410 tis s přenesenou daňovou povinností. Ale protože vím, že součástí celé akce bylo i vybavení dvěma chladničkami (jedna za cca 20 tis. - což vyplývá pouze z cenové nabídky), nevím, zda celou fakturu zaúčtovat jako technické zhodnocení nebo chladničky zaúčtovat zvlášť jako DHM. Podotýkám, že chladničky nejsou vestavné.

Nemohu vám TZ jednoznačně odsouhlasit, podle popisu není jasné, jestli to nebyla třeba jen oprava - výměna stávajících rozvodů za nové by oprava být mohla, stavební práce, tam nevím o co konkrétně se jedná, jestli třeba nové omítky, které by také měly být spíše opravou. Souhlasím ale s tím, že byste měli zjistit, z čeho konkrétně se částka skládá, z jakých zásahů, jestli to sedí na cenovou nabídku, tak můžete zjistit z ní. Lednice by opravdu měly být samostatná věc, vzhledem k ceně je lze zařadit odděleně jako DDHM na účet 028. I vestavný barový pult lze vyhodnotit jako samostatnou věc, zde ale lze i jako součást stavby, ani jedno špatně není, jestli jste ho ale jen vyměňovali při zachování ostatních parametrů a neevidovali jste ho jako samostatnou věc, ale jako součást stavby, pak by i to měla být oprava. Výměna osvětlení bez nějakého rozšíření je také oprava, stejně u šatnového pultu. Omlouvám se, nechci vás k opravě "navádět", ale na mě to tak z dotazu působí, snažím se vám napsat, co mě k tomu vede, třeba to nakonec TZ je, záleží i na záměru, jestli jste to jen chtěli uvést do původního stavu nebo nějak vylepšit, co jsou ty stavební práce, v jakém rozsahu byly práce na vodoinstalaci a elektroinstalaci...změna účelu využití?...

Máme v tomto roce zhotovený nový víceúčelový sportovní areál s dotací. Na tento areál nám místní firma darovala vyrobené dřevěné mantinely (slouží v případě změny hřiště na ledovou plochu) v hodnotě cca 30tis. kč. Bylo to ošetřeno darovací smlouvou, kde byla hodnota vyčíslena a já je v té hodnotě zadala na účet 028 (myslela jsem, že budou mobilní). Nevěděla jsem však, že tyto mantinely budou na hřiště trvale umístěné (přišroubované), což nám zhotovila jiná firma a to za 22 tis.Kč. Nyní jsem na vážkách co s tím ? Zdá se to být TZ hřiště, ale my platili jen těch 22 tis. Kč. Mám to odúčtovat z 028 a v plné hodnotě zaúčtovat jako Tz areálu v hodnotě 52tis?? Přiznávám, že se mi do toho moc nechce z toho důvodu, že nový areál, který ještě nebyl poskytovatelem dotace zkontrolován technicky zhodnocujeme, aby to nebylo nějak vytknuto.

Já bych se zde spíše přiklonila k účtování jako TZ, protože jestli jsou umístěny pevně a trvale, tak i když jdou demontovat, měly by být spíše součástí stavby než samostatná věc, mj. i s ohledem na účel stavby.  Ale uznávám, že je zde i možnost, že umístění bude sice pevné, ale ne trvalé, třeba se namontovaly teď, protože se blíží zima a na jaře se zase demontují, aby mohlo být hřiště používáno jinak, pak bych souhlasila s jejich evidencí na DDHM. Toto zjistěte a podle toho to buď nechte, jak to máte nebo to opravte na TZ, pak ale musíte opravit i bezúplatný převod, ten jste asi účtovala 028/088 a 558/649 (tento zápis protože se jedná o bezúplatný převod mimo VÚJ), tyto zápisy by se musely zrušit a správně zaúčtovat 042/401, fakturu za umístění a připevnění také na účet 042 a po dokončení jako TZ zařadit 021/042. S dotací by v tomto být problém neměl, na dokončeném majetku můžete TZ provádět, poskytovateli dotace případně budete schopni prokázat, co již nebylo z dotace, ale následné TZ. Přemýšlím ještě nad tím přišroubováním, jak to účtovat, když to necháte jako DDHM, to byste každý rok pak museli platit za montáž a demontáž, tak bych to asi neřešila jako výdaj související s pořízením DDHM, ale jako běžný náklad (službu - účet 518, pol. 5169), který bude vznikat i do budoucna v souvislosti s provozem mantinelů.

Obec na vlastní náklady prováděla rekonstrukci školní kuchyně. Rušila se vzduchotechnika, rozvod elektřiny, rozvod vody, topení, odpady, podlahy, obklady a veškeré vybavení kuchyně. Vše se dělalo nové, jinak by nám hygiena kuchyň s jídelnou zavřela. Účtovala jsem na 042 a 231 3113 6122. ?? Jestli je to správně. Jako oprava by to asi nebylo správné - VH. A na kartu do majetku to dát jako TZ školy a do poznámek rozepsat dle položkového rozpočtu? Je to asi 50 položek vybavení kuchyně + ostatní technologie.

K jednotlivým zásahům - zařízení kuchyní a vývařoven se mj. i v souladu s pokynem GFŘ, který je vhodné podpůrně využívat, považuje za samostatnou movitou věc ve smyslu účelového zařízení, to byste tedy podle ceny měli zařadit na účet 028, popř. 022. V dotazu nezmiňujete, jak evidujete původní zařízení, to byste měli vyřadit, případně i řešit předání škole (svěření, výpůjčka..), když to využívají oni. Je možné, že vedete zařízení kuchyně i jako soubor, pak byste jej měli upravit - staré věci vyřadit, nové zařadit, popř. jestli jste vyměňovali vše komplet, tak starý soubor vyřadit a nové zařízení zařadit - lze i jednotlivě. Ohledně stavebních prací, ty by  mohly být TZ, záleží na povaze zásahů, z dotazu to jednoznačně určit nemohu, jestli se jen odstraňuje opotřebení, tzn. nová podlaha bez změny parametrů je oprava, stejně tak obklady, u rozvodů záleží, jestli jste je jen vyměňovali nebo nějak rozšiřovali, tak to posuďte, když se třeba podlaha zatepluje, už je zde argument pro TZ. Záměr zde byl splnění hygienických norem, tak pak záleží, jestli bylo nutné to jen uvést do původního provozuschopného stavu nebo to i nějak vylepšit - zateplit, rozšířit, třeba i zvýšit kapacitu, takto to hromadně posuďte. U té vzduchotechniky - uvádíte, že se rušila, tam opět nevím, jestli jste jí vedli jako samostatnou věc nebo jako součást stavby, vzduchotechnika se mj. vzhledem k účelu stavby dá vyhodnotit jako její součást, tak postupujte podle toho, buď starou jako věc vyřaďte, když byla součást stavby, může to být její oprava...

Na účtu 029 vedeme technické zhodnocení kamerového systému. Jeho původní výše byla 49 tis. Kč, v roce 2014 bylo přikoupeno několik kamer s příslušenstvím, tak se TZ navýšilo o dalších 145 tis. Kč. (je to soubor kamer, záznamového zařízení a různé příslušenství) Nyní se zakoupilo záznamové zařízení pro tento kamerový systém za 5 500,- Kč. Původní záznamové zařízení, které bylo zařazeno v rámci TZ v roce 2014 je nefunkční. Nové záznamové zařízení za 5 500 Kč má lepší parametry – lze je použít pro více kamer než zařízení původní. Bude se jednat o TZ podlimitní? Potom bychom účtovali přes položku 5137 a účet 549 a udělat jen poznámku na kartu majetku. Ale co s původním záznamovým zařízením, které je již nefunkční, bude dál v souboru? Nebo máme postupovat tak, že původní zařízení vyjmeme ze souboru (spočítáme jeho ZC) a nové zařadíme do souboru. Jak by to bylo s účtováním v tomto případě?

Zde by bylo celkem zajímavé posoudit, jak vedete na účtu 028 kamerový systém původně, jestli jako soubor nebo jako jednu majetkovou položku, vede mě k tomu fakt, že spojujete pojem TZ DDHM se souborem. Vy vedete na účtu 029 TZ DDHM, to je v souladu s předpisy, nicméně tady je právě v souvislosti s tím celkem zajímavé,  že kdybyste ten původní systém nevedli na účtu 028, ale na účtu 022 jako soubor, tak rozšíření kamerového systému by se bez ohledu na ocenění přičetlo k tomuto souboru a došlo by tím k jeho rozšíření o nové kamery. Kdybyste to na účtu 022 vedli jako jednu majetkovou položku, pak by rozšíření bylo TZ (v ceně nad 40 tis. Kč). Vyhláška ale neřeší situaci, kdy máte veden majetek na účtu 028  jako soubor, nesmíte překročit 40 tis. Kč v součtu a přitom stanoví, že ocenění souboru se má zvýšit o nově pořízené věci...

Vy jste to ale tehdy vyhodnotili jako TZ DDHM, tak to na účtu 028 máte asi vedeno jako jednu majetkovou položku a TZ jste tedy zařadili v souladu s vyhláškou na účet 029. V tomto případě se tedy bavíme o dispozici s daným TZ, kdy došlo k vyřazení původního záznamového zařízení a zařazení nového s lepšími parametry. Já bych zde tedy každopádně nepostupovala jako při nakládání se souborem, TZ se bere jako nedílná součást původního majetku, byť v tomto případě na dvou odlišných majetkových účtech, nakládala bych s tím tedy jako s TZ, resp. jako s původním majetkem, který jako soubor asi nevedete (pokud ano, tak by to ještě stálo za zamyšlení).  Vyměnili jste tedy část celého systému, volila bych opravu. Vzhledem k tomu, že je pro více kamer, dalo by se uvažovat i o technickém zhodnocení, ve vašem případě podlimitním, ale nevidím to jako úplně nutné, ono v nákladech to bude tak nebo tak, ať na účtu 511 nebo 549, zde bych se spíše řídila důvodem výměny, asi z důvodu zastarání nebo jestli kvůli tomu, že už nestačilo na počet kamer, u obojího je ale obhajitelná ta oprava (několik let vám sloužil i se zvýšeným počtem kamer, tak zde je to spíše výměna z důvodu opotřebení než nějak zvýšit parametry celého systému - sama uvádíte, že je nefunkční). Určitě bych tedy s TZ nenakládala jako se souborem ve smyslu vyřazení věci a zařazení nové, ale jinak není třeba problém, když to bude v budoucnu někdy nutné, provést vyřazení jedné části nefunkční věci, jen to není část souboru, ale část věci. Jinak bych s tím ale nakládala tak, že vždy posoudit, zda zásah do kamerového systému je oprava nebo TZ, popř. když se bude nějak z větší části úplně likvidovat, tak ho částečně vyřadit. Když to nebude napojeno na stávající kamerový systém, tak zařadit jako samostatnou majetkovou položku na účet 028 nebo 022.

Město buduje atletický stadion, jehož součástí jsou kromě běžeckého oválu ještě prostory pro skok o tyči, pro skok vysoký, pro skok daleký, pro hod diskem, překážková dráha atd. a všechna tato stanoviště se skládají z vybavení, která jsou pro daný sport a jeho provozování nezbytná (doskočiště, rošty, plachty, stojany, laťky, měřiče, měřicí pásma, překážky, vozíky, kamery, startovací pistole, oštěpy, kladiva, koule, disky, tabule, kužely, pódia a spousta dalšího drobného vybavení). U každého stanoviště je přesně vyspecifikované, co je součástí jeho vybavení. Můj dotaz zní: povede se atletický stadion jako stavba, jehož součástí je i veškeré vybavení příslušných sportovišť (bude se na to pohlížet, jako např. na dětské hřiště, které se zavádí do staveb včetně herních prvků), protože bez tohoto vybavení by atletický stadion neplnil svoji funkci, nebo se povede každé sportoviště zvlášť a jeho součástí bude vybavení a nebo máme vést stadion jako stavbu a každou jednotlivou část vybavení povedeme samostatně (např. doskočiště samostatně, laťka pro skok vysoký samostatně, stojany samostatně, jednotlivé překážky, každý oštěp samostatně atd. atd.) a tím budeme mít spousta položek majetku? Je mi jasné, že atletický stadion plní svou funkci, pokud na něm lze provozovat jednostlivé atletické sporty, ale zase nevím, zda na to lze z majetkového hlediska pohlížet jako na celek (jako např. na to dětské hřiště)?

Máte pravdu, že předně je při posouzení, zda to brát jako samostatné věci nebo jako součást sportoviště důležité, zda je to nezbytné k tomu, aby budova plnila svůj účel. Všechny věci, co popisujete, jsou pro účel stadionu nezbytné, i když se třeba dají odmontovat, tak už by byl účel narušen. Dále je ale potřeba zkoumat, zda jsou dané věci použitelné i samostatně nebo jsou určeny jen k používání se stavbou. Každopádně můžete zařadit stadion jako jednu stavbu, jeden funkční celek, zahrnout do ní tedy všechny sportoviště s tím, že je jen potřeba do spotřeby (případně na účet 902 či 028) odděleně zaúčtovat jen drobné vybavení - např. startovací pistole a sportovní náčiní - koule, disky apod. Vše, co se ale týká provozu konkrétního sportoviště- různé dráhy, doskočiště, zabudované vybavení apod. už by mělo být součást stavby.

Chceme pořídit 3 zakladače dokumentů (rotomaty) - 1 kus cca 800 000 Kč.Součástí dodávky rotomatů jsou i stavební práce potřebné k vyztužení konstrukce. Zvlášť bude také realizována dodávka projekčních prací a technický dozor. Patří celkové náklady na pořízení rotomatů na položku 6122 nebo na položku 6121?

Koukala jsem na tomto odkazu, o co přesně se jedná:

http://www.kasys.cz/rotomat-office.php

Myslím, že se dá obhájit asi obojí, resp. záleží na konkrétním provedení. Dalo by se na to nahlížet jako na samostatné účelové zařízení ve smyslu, že to má nějaký systém pro obsluhu, plní to funkci a pořizujete to se záměrem využití v podstatě jako u volně stojícího kancelářského nábytku (samozřejmě s mnohem lepšími parametry). Na druhou stranu uvádíte, že budou potřeba nějaké stavební práce, budou tedy asi napevno zabudované, pak by to mělo být TZ budovy (což není špatně ani s ohledem na jejich vztah k účelu budovy). Tak to zvažte podle kontrétního provedení a možnosti přemístění. Související výdaje určitě tak nebo tak zahrňte do jejich ceny - buď je rozpočítáte mezi jednotlivé rotomaty na účtu 022 nebo do ceny TZ, podle toho, jak se rozhodnete - jaký argument převáží. Když je potřeba ale nějak vyztužovat konstrukci, tak je těžko budete moct jen tak přemístit...

Ale asi nejsprávněji by bylo vyztužení nebo stavební práce dát do TZ stavby a rotomaty jako věc, pokud se to podaří takto identifikovat. P.S. Hezky se na to kouká, vypadá to pěkně a prakticky, ale je to tedy drahé, ale opravdu pěkné. 

Obec koupila bývalý zemědělský areál, no vlastně ho nakonec vyměnila za ornou půdu. Ještě před realizací jsme si nechali - jako obec - udělat znalecký posudek, abychom vůbec věděli jakou to má hodnotu, jsou tam i budovy, byt atd. Prosím Vás v jaké hodnotě mám zemědělský areál zařadit, zařadila bych ve výši hodnoty té orné půdy. Nebo mohu použít znalecký posudek, kde je tedy hodnota mnohem vyšší?

Jestliže jste areál pořídili směnou, tak je rozhodující, zda jsou ve směnné smlouvě ceny uvedeny či nikoliv. V případě, že je areál ve smlouvě oceněn, pak jej pro účely zařazení do majetku oceňujete touto cenou, jako klasickou pořizovací s tím, že se k ní přičítají případné související výdaje a je třeba cenu rozdělit mezi jednotlivě identifikovaný majetek. Kdybyste ve smlouvě měli jen cenu za areál jako celek, pak byste ZP mohli využít - zjistili byste si, jaký poměr mají jednotlivé majetkové položky na celkovém ocenění v ZP a tímto poměrem byste rozpočetli pořizovací cenu ze smlouvy. Pokud cena areálu není ve smlouvě uvedena, pak musíte ocenit RPC, ve vašem případě byste tedy použili ocenění areálu ze ZP, to je nejpřesnější RPC. Pozor na to, že nemůžete ocenit pořizovaný majetek cenou majetku, za který ho vyměňujete, majetek oceňujeme vždy jeho hodnotou, byť jí v různých případech zjišťujeme třeba rozdílnými způsoby, to, co navrhujete, by bylo v rozporu s principy oceňování dle § 25 zákona o účetnictví, hodnota orné půdy, za kterou areál směňujete, není ani váš výnos ze směny, to je vždy protihodnota, co vám oni dávají za váš majetek. Dejte také pozor, jak areál zařadíte do majetku, abyste neseskupovala stavby s rozdílnou životností, zde využijete ten ZP, poznáte z něj, co vše pořizujete a podle toho se snažte zařadit tak, abyste byli schopni identifikovat jednotlivý majetek. Lze třeba zařadit i jako jeden areál, ale někdy je vhodnější budovy zařadit jednotlivě, záleží i jaký s tím máte záměr.

Obec uzavřela novou nájemní smlouvu, kde se strany dohodly, že nájemce uhradí pronajímateli, tedy obci 10.000,-Kč za zřízení předkupního práva. Nejsem si jistá, zda to mohu považovat jako součást nájmu, nebo účtovat podobně jako při právu stavby.

Za součást nájmu bych to nepovažovala, když je to jasně sjednané jako úhrada za zřízení předkupního práva, je to tak třeba účtovat. S právem stavby to věcně nemá co dělat, ale souhlasím, že účtování na pol. 2119 a účet 602 , případně i odvod DPH - je to podobné věcnému břemeni  (jiné věcné právo) ve smyslu určitého omezení s nakládáním, Jinak bych to nikde účetně neevidovala, v podrozvaze pro to není žádný moc vhodný účet,- případně na zbytkovém účtu 994 - ale není to až tak pasivum, jen že prodáte určité osobě, asi by nikdo nevyčetl opravdu, kdyby to v podrozvaze nebylo nikde.  A asi to bude zapsané v k.n., to je dostačující.

V září jsme uzavřeli kupní smlouvu mezi obcí Lukoveček a ÚZSVM na koupi pozemku st. parcela, jehož součástí je stavba (bývalé skladiště, které později využívali junáci tzv. Junácká chata). Stavbu vybudovali naši předkové (občané Lukovečka počátkem 50tých let) na pozemku státu pro obecní účely. Asi od r. 2002 jsme žádali o bezplatný převod - veškeré prokazování z archivu však nestačilo. Před třemi lety začal nějaký pracovník ÚZSVM pracovat a po zjištění, že někde mají stavbu (kterou nikdy neviděli) na kousku pozemku (okolní pozemek je obecní les), účtují nám nájemné několik let zpět. Nájemné jsme zaplatili ročně 15.000,-. Zastupitelstvo přistoupilo k odkoupení z důvodu dalšího užívání. ÚZSVM si stanovil cenu podle svého znal. posudku 275.700,- Kč, kterou jsme již zaplatili (není stanovena cena zvlášť stavby a pozemku). Obec si nechala zpracovat vlastní ZP 208.370,- (pozemek 4.678,- a stavba 203.689,-). Prosím o radu, jak zařadit stavbu a pozemek a jak pokračovat s odpisováním stavby (pochybuji, že ÚZSVM měl tuto stavbu kdy v majetku.

Předně je třeba si ujasnit, že to není bezúplatný převod mezi VÚJ, ale úplatný, zde se tedy oceňuje majetek klasicky pořizovací cenou, což je cena dle kupní smlouvy a případné související výdaje, nepřebíráte tedy ocenění z jejich účetnictví a pro ocenění není ani relevantní cena z vašeho ZP. Otázkou k řešení zde však je, co vám prodávají, na mě to trochu působí tak, že jen pozemek, ale to by mělo být patrné z kupní smlouvy. Jestli pozemek i se stavbou, pak nevadí, že není jednotlivé ocenění v kupní smlouvě, zde se vám váš ZP bude hodit, že z něj vypočtete poměr a tím pak rozpočtete pořizovací cenu (vychází mi zhruba, že hodnota pozemku by měla tvořit nějakých 2,2 % pořizovací ceny, zbytkem by měla být oceněna stavba). Ono přesnější by bylo, když byste při stanovení kupní ceny vyšli z ocenění dle ZP, kdyby vám sdělili jednotlivé ocenění z jejich ZP a vy byste použili tento poměr, můžete zkusit, jestli s touto prosbou budete úspěšní. Druhá možnost je, že vám převádí jen pozemek bez stavby, což mi nakonec - viz níže - přijde jako mnohem pravděpodobnější varianta. Pak byste pořizovací cenou ocenili jen pozemek a u stavby byste řešili, čí je majetek, jestli jí nevedlo ÚZSVM, tak třeba měla být vaše, pak byste jí zařadili jako vícenález v RPC zápisem 021/401 v ocenění dle vašeho ZP, ale museli byste k tomu mít nějaký podklad, což nevím, jak podle toho, co popisujete, seženete. Musel by třeba nějaký "pamětník" vypovědět, že to stavěli pro obec lidé svépomocí. Tak vyberte, co je váš případ, kdyby vám to prodávali i se stavbou, pak jí ale určitě měli v majetku, předpokládám, že by si nedovolili vám prodat něco, co by majetkově neevidovali, toto si s nimi tedy ujasněte. Ono stavba je totiž sice teď nově součástí pozemku, ale podle přechodné úpravy, když před nabytím účinnosti nového OZ byl vlastník pozemku odlišný od vlastníka stavby, tak to tak zůstalo dál. Když nad tím tak přemýšlím, že zmiňujete to nájemné, tak za co jim ho vlastně platíte? Nejspíš za to, že vaše stavba byla umístěna na jejich pozemku, to by tedy znamenalo, že jste od nich koupili ale jen pozemek, protože jinak by neměli důvod vám to nájemné předepisovat, kdyby měli v majetku oni stavbu i s pozemkem, takže to opravdu důkladně prověřte a jestli stavbu nemáte v majetku, zvažte ten vícenález, to by bylo víc než vhodné, protože jinak platit zpětně za nájemné pozemku, na kterém je umístěna stavba, která není vaše, by byl dost těžko obhajitelný výdaj.

Vzhledem k novele vyhlášky č. 270/2010 Sb., přepracováváme vnitřní směrnici našeho úřadu, týkající se inventarizace. Nechceme udělat chybu, proto Vás žádáme o radu. Dosud jsme inventurní soupisy v rámci dokladové inventury vytvářeli k jednotlivým AU (jeden účet =1 soupis) a inventurní sumáře potom k jednotlivým AU. Není nám jasné, zda v rámci „zjednodušené inventury“ můžeme tento systém zanechat, pouze přejmenujeme soupisy týkající se jiných pasiv na „zjednodušené inventurní soupisy“ nebo musíme v jednom inventurním soupisu shrnout všechny účty podléhající zjednodušené inventuře a jako přílohu dát potom přírůstky a úbytky u jednotlivých účtů. Nepochopili jsme totiž, v čem tkví to „zjednodušení“. Už dosud jsme např. u účtu 419 měli v inventurním soupisu jak PS, výpis jednotlivých obratů za účetní období a KS s uvedením čísel dokladů (tj. identifikátorů). Napadlo nás proto, zda to zjednodušení nevyplývá z toho, že u pasivních účtu 4.. uděláme jeden hromadný inventurní soupis.

Ono smyslem zavedení nebylo ani tak zjednodušení práce, ale narovnání stavu na skutečnost, že u některých účtů jiných pasiv není možné provést inventarizaci, tedy porovnání účetních stavů na skutečnost, např. účty 401 či 406 nemáme s čím porovnat. Proto byla vyhláška v tomto smyslu upravena a byla zavedena zjednodušená inventura, kterou definují takto: "zjednodušenou inventurou činnosti prováděné při inventarizaci jiných pasiv vykazovaných na jednotlivých položkách položek C.I. a C.II. rozvahy s výjimkou položky C.I.3., které jsou nutné pro vyhotovení zjednodušených inventurních soupisů." A zjednodušeným inventurním soupisem je pak podle vyhlášky "průkazný účetní záznam, kterým vybraná účetní jednotka prokazuje alespoň přírůstky a úbytky stavu jiných pasiv za účetní období, které byly zjištěny zjednodušenou inventurou." Takže byl nově stanoven zjednodušený postup inventarizace, kdy postupujete tak, že si vezmete počáteční stav, vyjedete pohyby, zkontrolujete to, že účtování bylo v pořádku a tímto dokumentujete KS (=PS + zkontrolované obraty). Máme k tomu dokumenty ke stažení, kde je i vzor zjednodušeného soupisu a podrobnější vysvětlení, jsou to dokumenty z 10.1.2018 (už se to mohlo použít vloni, letos se musí), je tam zveřejněn i návod na změnu směrnic. Sama uvádíte, že u některých účtů jste to tak už dělali, ale bylo to v rozporu s předpisy, které neumožňovaly takto zjednodušeně inventuru provádět, ale přitom to jinak proveditelné u některých účtů nebylo, to se teď dalo do pořádku, takže teď je váš postup legální a pro odlišení od "normální" inventarizace je tato nazvána zjednodušenou ve smyslu, že je prováděna jiným způsobem. Ostatní ale zůstává, tedy platí nadále i 8 § vyhlášky, ve kterém se uvádí, že inventurní soupis (i dodatečný i zjednodušený) se vyhotovuje v rozsahu:

"a) účtové skupiny,

b) seskupení inventarizačních položek, nebo

c) jednotlivé inventarizační položky."

Takže je na vás, ať děláte inventuru prvotní, dodatečnou či zjednodušenou, jestli budete tvořit jeden inventurní soupis pro každou inventarizační položku nebo si vytvoříte jeden soupis pro seskupení více inventarizačních položek.

Ještě k tomu zjednodušenému - ona se ani žádná sestava vyjíždět nemusí, stačí jen odkaz na zdrojovou dokumentaci, tj. odkaz na hlavní knihu roku 2018. Měla by se zjednodušená použít ale jen např. pro účty: 401,406,408,432. U 403 a 407 doporučuji dohledat řádnou vazbu, u 403 na majetek na tř. 0, u 407 na přeceněná aktiva na účtu 036,035, příp. i 06x nebo 2xx. 

Naše město získalo na základě darovací smlouvy ze dne 18.10.2018 bezúplatně multimediální informační kiosek 26BOT-Clasik, který je napojen na el. energii a internet. Jedná se o samostatně stojící kiosek na kovových stojkách s patkami zabudovanými do chodníku. Kiosek byl zhotoven na konci r. 2012, v únoru 2013 byla uzavřena smlouva o výpůjčce mezi půjčitelem (Destinační společnost Východní Čechy) a vypůjčitelem (město) na bezúplatné užívání po dobu 5 let. Poté, jak bylo již výše uvedeno, byl městu na základě darovací smlouvy z října 2018 kiosek bezúplatně převeden. Dle sdělení projektového manažera Destinační společnosti Východní Čechy byla původní pořizovací cena 111.400 Kč, odhadovaná stávající hodnota informačního kiosku činí cca 10 000 Kč (předpokládaná minimální doba dalšího provozu je alespoň 5 let), účetní hodnota je nulová, protože zařízení bylo v majetku společnosti již zcela účetně odepsáno. Dovolujeme si Vás požádat o vyjádření, zda tento kiosek zařadit do majetku jako samostatnou movitou věc (jako informační zařízení, přestože jsou kovové patky nosné konstrukce zazděné do chodníku), tedy v našem případě jako drobný dlouhodobý hmotný majetek (účet 028), nebo jako stavbu (na účet 021).

Dívala jsem se, o co přesně se jedná (např. zde https://multimedialni-kiosky.cz/kiosk-hardware/exterierove/) a souhlasím s vámi, že to není stavba, ale spíše samostatné účelové zařízení, bez ohledu na umístění, dá se, i když je zabudovaný v chodníku,  přemisťovat a vzhledem k jeho účelu je to určitě správnější řešení. Zde jen pozor na jeho ocenění, oni jsou zájmové sdružení právnických osob, nejsou VÚJ, v tomto případě nás nezajímá jejich ocenění, ale dar se musí ocenit v RPC (aktuální hodnotě). Jestli předpokládáte, že vám bude ještě 5 let sloužit, tak asi nemá hodnotu 10 tis. Kč, když víte, že jeho PC byla přes 100 tis. Kč. Chápu, že zde se bez ZP bude RPC odhadovat těžko, když vám poskytli info o jeho PC, tak by se dala využít ve smyslu, že byste si řekli, že celkem měl životnost 10 let, oni měli v majetku (fungoval) 5 let, tak ho převzít za cenu poloviny PC. Když je to bezúplatný převod mimo VÚJ, tak se nepřebírá jejich ocenění ani oprávky a nezajímá vás tedy ani fakt, že oni už ho mají dooprávkován do 0, ale máte darovaný majetek ocenit jeho aktuální hodnotou (což je právě ta RPC) a nastavit zbývající dobu životnosti. Kiosek byste v této ceně zařadili jen zápisem 022/401. Kdybyste ho zařazovali na účet 028, pak zápisem 028/088 a zároveň 558/649, když to je dar mimo VÚJ.

Chtěla bych poradit s následujícím problémem: potřebuji dodatečně vepsat do majetkové karty přijatý transfer. Investice byla dokončena v 11/2017, do majetku vložena 2/2018, odpisovat se začalo od 3/2018. Jak dopočítat transfer za uplynulé měsíce a od kterého měsíce? Z MMO mi poradili následující postup, ale mě se měsíční odpis transferu dle tohoto vzorce zdá příliš nízký vzhledem k výši investice (cca 7,5mil) a výši transféru(4 mil). Je tento vzorec správný? 1. Vypočíst transferový podíl = transfer / pořizovací cena 2. Vypočíst měsíční odpis transferu = měsíční odpis x transferový podíl (zaokrouhlit na 2 desetinná místa) 3. Po výpočtu měsíčního odpisu transferu násobit počtem měsíců, kdy měl být majetek odepisovaný. Vypočtený transfer se poté naúčtuje v UCT 403/672? Děkuji za odpověď

V prvé řadě záleží, zda má být opraveno nebo je dotace nová skutečnost. Budu předpokládat, že je potřeba provést opravu chyby, tzn. že jste opomněli transfer přiřadit na kartu majetku a začít ho rozpouštět, ale nejpozději k datu zařazení majetku jste jej měli závazně přiznaný (rozhodnutí nebo smlouva). Kdyby ne, tak by totiž nebylo správně jej rozpouštět zpětně, ale začít až nově . Dále mi nesedí, že uvádíte - investice byla dokončena v listopadu loňského roku, ale zařazena do majetku až v únoru? Jestli byly splněny podmínky pro zařazení do majetku, byl dokončen a např. zkolaudován, měl být zařazen v listopadu, ale neznám konkrétní okolnosti, tak to berte spíš jako poznámku, abyste správně posoudili, od kdy měla být dotace rozpouštěna (a majetek odpisován). Teď už k jádru dotazu: Výpočet výše rozpouštění by měl umět program po zadání dotace na kartu majetku sám. Nicméně, chcete-li ověřit postup, ten je uveden v ČÚS č. 708. K jednotlivým bodům:

1. Nejprve je opravdu potřeba vypočítat transferový podíl (TP). Vypočítá se tak, jak uvádíte, tedy poměrem transferu k pořizovací ceně majetku. Když pořizujete nový majetek, není to TZ nebo k němu nemáte další dotaci, tak je to opravdu jen takto jednoduché.

2. Měsíční rozpouštění transferu se v souladu s bodem 8.3 ČÚS opravdu vypočítá jako částka měsíčního odpisu násobená TP

3. opět souhlas i se zaúčtováním zápisu 403/672

Může se vám zdát, že částka rozpouštění dotace je nízká, tady hraje roli, jakou životnost jste majetku nastavili, dotace by se měla rozpouštět do výnosů proti odpisům po celou dobu životnosti, tedy klidně třeba 80 let, toto si taky můžete v majetku zkontrolovat, jestli to takto vychází. Závěrečná poznámka pro jistotu - je ale důležité mít dotaci zavedenou i "účetně" na účtu 403, nejen v majetku. To předpokládám, že máte -  jestli není dotace ještě vypořádaná, pak ve formě dohady 388/403, jestli je vypořádaná, pak je také již zaúčtovaná na str. D účtu 403, to je potřeba pro to, abyste jí následně zúčtovávali do výnosů zápisem 403/672.  

Město uzavřelo licenční smlouvu k užití 14 ks fotografií na dobu časově neomezenou. Celková částka je 10.000,-Kč. Je správné účtovat takto ? účet 558, položka 5179, majetková evidence účet 018/078 ( máme rozmezí od 7.000,-Kč do 60.000,-Kč).

Ano, takto je to správně vyhodnoceno. Je to jedno právo na 14 fotografií, souhlasím se zaúčtováním.