Dotazy

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda děláme správně, když níže uvedené situace vůbec nedáváme do DPH? - Nebo jsou osvobozen od DPH a mají být v daňovém přiznání v kolonce "osvobozená plnění" ? 1.) přeúčtování silniční daně a poplatku za rozhlas v autě, přeúčtování je fakturováno uživateli osobního auta (naše příspěvková organizace); 2.) prodej pokutových bloků obci (v hodnotě nakoupené, tj. bez žádné provize) Děkuji za radu

Musím říci, že u té první položky - (přeúčtování silniční daně) jsem velice na rozpacích. Jedná se mi totiž o to, co to je vlastně za položku. Daň silniční striktně platí provozovatel zapsaný v technickém průkazu a tato povinnost je nepřenosná. V zásadě uvažovat o tom, že tuto daň přeúčtovávám moc nejde - nemohu říci, že patří "někomu jinému", "že jsem jednal jménem někoho jiného". Já se obávám, že striktně vzato nemohu toto z pohledu DPH vyhodnotit jako přeúčtování, ale že se jedná o nájemné (byť ve výši odpovídající dani silniční) a tím, že je to na movité věci, tak by to bylo v režimu - s DPH 21%. Možná je to pro někoho militantní výklad, ale bojím se, že jinak to klasifikovat neumím.

U rozhlasového poplatku v autě se bojím, že situace je podobná - opět podle zákona 348/2005 Sb. - §3 odst. 3 je plátcem provozovatel (tedy předpokládám, že obec). Nějaká přechýlení na jinou osobu zákon nezná - tak se bojím, že jsme ve stejné pozici.

Ale opakuji - plně si uvědomuji, že můj výklad je možná moc militantní a ne úplně odpovídá, jak se to v ČR běžně aplikuje. Jinak jen ještě dovětek - určitě by to nebylo osvobozeno od DPH - buď je to mimo DPH (tedy do přiznání vůbec) nebo je to "s DPH".

Ty pokutové bloky - pokud chápu, kupujete ve větším rozsahu a část přeprodáváte jiné obci (tedy je to pro vás fakticky nákup a prodej zboží), Abyste nebyli v DPH, museli byste splnit §36 odst. 11 - MFČR k tomu v roce 2008 uvedlo následující podmínky:

Podle tohoto ustanovení může plátce postupovat také v případě, že přijme částku od jiné osoby na úhradu částky, kterou vynaložil za plnění pro tuto jinou osobu, při splnění těchto podmínek

- přijatá a uhrazená částka je pro plátce průběžnou položkou, protože přijatá částka není úplatou za jeho uskutečněné plnění, tj. tyto částky nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem plátce za jeho uskutečněné plnění, a proto plátce oprávněně účtuje o těchto částkách na zúčtovacích vztazích nebo je oprávněně eviduje jako průběžné položky (jedná se o částky, které neovlivňují základ daně z příjmů), - přijatá částka nepřevýší uhrazenou částku za plnění pro jinou osobu, - plátce si u plnění pro jinou osobu neuplatnil nárok odpočet daně.
Já třeba za sebe, pokud by mi v tomto nic nebránilo z hlediska paktické aplikace, tak bych třeba spíše uplatnil a zase odvedl (ale je tam třeba nějaký technický problém). Tak pokud budete aplikovat mimo DPH (tedy nikam neuvádět), tak prosím ještě raději respektujte i to, že tato část bloků třeba bude účtovaná jen na trojkách (nebo snížení 5 ...) - určitě to bude pro Vás klidnější ... ZN

Dobrý den, rádi bychom Vás požádali o stanovisko k níže uvedenému případu, který se týká zákona č. 170/2017 Sb. Jsme dobrovolný svazek obcí VODOVODY A KANALIZACE Třebíč. Na základě stanov dobrovolného svazku obcí VODOVODY A KANALIZACE Třebíč, svazek zajišťuje koncepční rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Financování výstavby a obnovy vodohospodářského majetku je mimo jiné zajišťováno formou investičních příspěvků (dotací) z rozpočtu členských obcí. Doposud jsme postupovali v souladu s ustanovením zákona č. 586/1992 Sb. tak, že vstupní cena takto pořízeného hmotného majetku byla pro účely daňových odpisů snížena o veškeré poskytnuté dotace. Tedy i o částky investičních příspěvků (dotací), které na výstavbu poskytly členské obce. Z takto upravené vstupní ceny byly následně stanoveny daňové odpisy. V rámci zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. je v čl. II v přechodném ustanovení v bodě 8 uvedeno, že vstupní cena hmotného majetku se nesnižuje o přijaté investiční dotace zřizovatele. Znění bodu 8 je vztaženo pouze k příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek případně dobrovolný svazek obcí. V důvodové zprávě k návrhu zákona č. 170/2017 je však mimo jiné uvedeno, že lze obdobně přistupovat, také k členským vkladům nebo dotacím obcí do dobrovolného svazku obcí. Konkrétně se zde uvádí, že za dotaci pro účely ustanovení § 29 odst. 1 tohoto zákona nejsou považovány účelově poskytnuté dotace či členské vklady obcí poskytnuté dobrovolnému svazku obcí na pořízení dlouhodobého majetku, pokud obec, z jejíhož rozpočtu byly prostředky poskytnuty, je členem tohoto dobrovolného svazku obcí. Na základě uvedené formulace z důvodové zprávy k zákonu č. 170/2017 Sb. se domníváme, že tyto finanční příspěvky (dotace) od členských obcí svazku, nespadají do výčtu dotací dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z tohoto důvodu by tedy neměla být snižována vstupní cena pro účely daňových odpisů o tyto finanční příspěvky poskytnuté od členských obcí svazku. Tímto Vás žádáme o stanovisko, zda lze při stanovení vstupní ceny hmotného majetku daňově odpisovaného dobrovolným svazkem obcí postupovat v souladu s výše uvedeným. V případě, že lze takto postupovat, zda je možný přepočet vstupní ceny pro daňové účely u již zařazeného majetku. Minulý týden na školení nám bylo Ing. Lorencem řečeno, že takto postupovat lze. Problém je, že v přechodném ustanovení k zákonu jsou zmíněny pouze příspěvkové organizace a dobrovolné svazky jsou uvedeny pouze v důvodové zprávě k tomuto zákonu.

V této záležitosti jsem se jako konzultant SMO skutečně velice aktivně účastnil - snažili jsme se prosazovat přímou úpravu do zákona, nicméně úprava důvodové zprávy a příslušné přechodné ustanovení bylo maximem, kterého jsme byli schopni dosáhnout (bylo to již v pozici, že také by to bylo v režimu "možná nic").

Dále se k tomu uskutečnilo na jaře 2017 jednání mezi SMO, MF a GFŘ. Na základě tohoto jednání bylo sděleno, že pro MF a GFŘ je ozhodující otázka vlastnictví. Pokud by se jednalo o situaci, kdy by příspěvky ... byl dotován majetek ve vlastnictví DSO, je nutno daňovou vstupní hodnotu snížit. Pokud by to bylo na majetku vloženém (například financování TZ na vložené ČOV), tak říkají, že se daňová vstupní cena majetku nesnižuje (i ve vztahu do minulosti). Při jednání jsme upozorňoval na problémy právě u vodohospodářských sítí, kdy je velice složité určovat vlastnictví (hranice, co je ještě TZ původně vloženého majetku ...) - nicméně o tomto nebyla ochota dále diskutovat.

Přikládám vyjádření MF a GFŘ k příslušnému bodu agendy jednání (proběhlo dne 24.3.2017). Já s tím v této fázi nic neudělám - další posun by mohl přinést maximálně soudní spor.

Ad a) Otázka povahy investičního příspěvku od zřizovatele pro PO (§ 31 odst. 1 písm. b) zákona
č. 250/2000 Sb., v platném znění) a věcně obdobných plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí

V souvislosti s poskytnutím  investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele jeho PO či s poskytnutím jemu obdobných plnění (např. účelové dotace, členský vklad) ve vztahu DSO a jeho členských obcí na pořízení hmotného majetku zastáváme názor, že je třeba sledovat zejména:

1)      vlastnictví, tj. zda jde o hmotný majetek:

·           předaný k hospodaření, kde jeho právním vlastníkem zůstává územní samosprávný celek (dále jen „ÚSC“), resp.   DSO, který majetek podle příslušných předpisů předává příspěvkovým organizacím k hospodaření, nebo

·           vložený, kdy jeho právním vlastníkem zůstává členská obec, která majetek vkládá do DSO.

V kontextu cíle předmětné úpravy v novele ZDP, která je součástí dosud projednávaného daňového balíčku (návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) ve znění sněmovního tisku 873, tj. umožnit daňové odpisování i právním nevlastníkům v případě majetku předaného k hospodaření („svěření“), resp. v případě majetku vloženého členskými obcemi do DSO, je podle našeho názoru také nutné chápat text z odůvodnění bodů 117 a 127 návrhu novely a relevantních přechodných ustanovení týkající se investičního příspěvku poskytnutého ÚSC, resp. dotace účelově poskytnuté obcí (včetně textu přechodného ustanovení bod 8  čl. II Přechodná ustanovení). Tzn., že se nesnižuje vstupní cena hmotného majetku o předmětný příspěvek  při splnění dalších podmínek jen v situacích  uvedených předání k hospodaření („svěření“) a vložení (tedy tehdy, kdy nedochází k převodu hmotného majetku na jiného právního vlastníka). Záměrem nové úpravy nebyla změna stávajícího daňového režimu v oblasti zacházení s veřejnými zdroji při pořízení hmotného majetku právními vlastníky.

2)      primární zdroj investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele nebo obdobného plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí, tj. zda jde o finanční prostředky poskytnuté z vlastních zdrojů poskytovatele nebo zda poskytovatel sám získal tyto prostředky z jiných než vlastních zdrojů.

Pokud bude investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele nebo obdobné plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí prokazatelně poskytnuto z vlastních zdrojů poskytovatelů – právních vlastníků majetku (tj. ÚSC nebo  DSO),  pak není nutné vstupní cenu hmotného majetku  snižovat o předmětný „příspěvek“. Vlastními zdroji poskytovatele však nejsou např. jím přijaté dotace od státu na pořízení hmotného majetku nebo obdobné jím přijaté finanční prostředky v rámci souhrnných finančních  vztahů v systému veřejných rozpočtů apod. Základním principem  ustanovení ZDP o snižování vstupní ceny hmotného majetku, z níž jsou uplatňovány daňové odpisy, je, aby si poplatník daňově nereprodukoval to, co nevynaložil ze svých zdrojů. Proto se snižuje vstupní cena hmotného majetku o finanční prostředky poskytnuté na pořízení hmotného majetku z „veřejných zdrojů“ (§ 29 odst. 1 ZDP). 

Prodej pozemků a platba DPH. Město bude prodávat stavební pozemky. V letošním roce se budou realizovat inženýrské sítě a na podzim se zahájí prodej pozemků – jedná se o cca 36 parcel. Prodej bude probíhat následně: a) 2018 – 2019 se budou uzavírat smlouvy o zřízení práva stavby a zároveň se budou uzavírat Budoucí smlouvy o kupní smlouvě, b) za právo stavby stavebník zaplatí do stanoveného data určitý finanční obnos, c) po dokončení stavby a splnění všech podmínek Budoucí smlouvy o kupní smlouvě uzavře město se stavebníkem Kupní smlouvu na pozemek a stavebník zaplatí do stanoveného termínu zbývající finanční obnos. Prodej stavebních pozemků podléhá DPH – 21%. Při zřízení práva stavby se jedná o zdanitelné plnění – 21% (pokud právo stavby neobsahuje stavbu). Poměr mezi částkou za zřízení práva stavby a doplatkem za pozemek na základě Budoucí smlouvě o kupní smlouvě určí zastupitelstvo města Např. cena stavebního pozemku bude 1 000 000,- Kč včetně dph, stavebník zaplatí 30% - 300 000,- Kč z této částky za zřízení práva stavby ihned a zbývajících 70% - 700 000,- Kč zaplatí po ukončení stavby – po kolaudaci, po zjištění zda splnil stanovené podmínky. Stavebník nám zaplatí DPH a město odvede DPH na FÚ jak? Najednou z celé částky – 1 000 000,- Kč nebo postupně – nejdříve ze Smlouvy o zřízení práva stavby – 300 000,- Kč a zbytek při doplacení zbývající finanční částky dle už Kupní smlouvy – 700 000,- Kč. A ještě bych měla jeden dotaz - pokud budeme realizovat inženýrské sítě – bude to v režimu přenesené daňové povinnosti? Budeme je realizovat za účelem prodeje stavebních pozemků.

Je to velice ošemetné. U práva stavby vznikne DUZP  poskytnutím práva, nicméně pokud správně chápu, ono asi neprve dojde k zaplacení ještě před vkladem práva stavby do katastru nemovitostí - tedy potom by to bylo již z přijaté platby.

U té odměny za prodej pozemku - DUZP je nastavováno na předání pozemku - §21 odst. 2. Podle mne budeme muset analyzovat, v jakém okamžiku začne ten kupující užívat pozemek z titulu převodu vlastnického práva - podle mne před vkladem kupní smlouvy to bude užívat na základě práva stavby (tedy jiného práva), proto se domnívám, že těch zbývajících 700 tis. kč na jejich zdanění se bude řešit až při vkladování kupní smlouvy (respektive úhrady 700 tis. Kč). 

Ale je to velice tenká půda - může zde být protinázor, že se svou povahou jedná o jediné plnění v podobě převodu nemovitosti (že toto odpovídá obsahu a cíli transakce ...) - ale jak by to kdo vyhodnotil - to je podle mne na soud. Jak bych se zachoval, jak jsem uvedl výše.

U těch sítí - není to dořešeno, zda jsou možné generálně odpočty DPH. Asi jste si všimli, že o tom informuji průběžně na stránkách. Máme již dvě odpovědi GFŘ, že dle jejich názoru neexistuje úzká vazba mezi vybudováním sítí a prodejem parcel (viz veřejně přístupné dokumenty z 2017) - tedy, že nelze odečítat DPH třeba z komunikace ... Samozřejmě pokud by se ale budovala kanalizace a ta se následně používala ke zdaňované ekonomické činnosti (pronájem ...) - potom ano. Na podzim 2017 jsme pomáhali SMO nasat další reakci (informoval jsem o tom na stránkách - ve vazbě na jeden judikát ESD, kterým bylo argumentováno) - odpověď zatím nemáme (otázka je, zda ji budeme někdy mít). Tedy já bych se třeba zatím choval tak, že bych neodčítal kromě těch staveb, které budu prokazatelně používat k ekonomické činnosti - ale je to skutečně třeba o tom, zda jste ochotni jít do soudního sporu ... - sám nevím, jak by toto dopadlo v případě sporu (tady se hrozně těžko hledá hranice, kde končí veřejnoprávní činnost a začíná činnost ekonomická). Já to jen popisuji kvůli tomu, že pokud budeme uvažovat o nějakém odpočtu DPH, určitě to potřebujeme v PDP.

Protože ale předpokládám, že u minimálně části staveb odpočet DPH mít budete (třeba u plynu, pokud jej následně prodáte plynárnám ..., nevím jak to máte u vodovodu a kanalizace, možná budou také přípojky, které budete prodávat těm kupujícím pozemků s danými pozemky ...), tak bych určitě chtěl mít smlouvu o dílo na výstavbu těchto sítí v režimu PDP.

Nemáte prosím vypracovaný "soupis" výnosů a nákladů, které do DPPO nevstupují a vstupují. A postup výpočtu daně. Po mateřské jsem opomněla jak se postupuje.

Máme toto v dokumentech ke stažení. Daň z příjmů USC - aktualizace leden 2016 ze dne 7.1.2016, vše postupně vyplněno, kam se co dává, co se daní apod. Pro rok 2017 je stejné. 

Obec plátce DPH směňuje s FO neplátcem DPH pozemky, které jsou na obou stranách vedeny jako orná půda, ale v územním plánu jsou evidovány k zastavění garáží. Cena pozemků je ve smlouvě stanovena ve stejné výši bez doplatku. Obec odvede DPH z nabývaných pozemků (stavebních) z ceny uvedené ve smlouvě. FO jako neplátce DPH nebude odvádět nic. Další směna proběhne mezi obcí plátce DPH a FO neplátcem DPH. Obec směňuje stavební pozemky za pozemky nestavební. Cena je stanovena smlouvou ve stejné výši bez doplatku. Obec neodvádí DPH, protože nabývá nestavební pozemky. FO neodvádí DPH z nabývaných stavebních pozemků, protože není plátcem DPH. Máme to takto v pořádku?

První případ - vyhodnotili jste, že převádíte stavební pozemky - ano odvádíte DPH a to z částky, kterou nabýváte jako protihodnotu - takže potom souhlas s tím, co uvádíte.

Druhý případ - tam je trochu zmatek v popisu. Nicméně pokud správně rozumím - obec má v majetku pozemky mající charakter "stavebních", které pozbývá. Pokud tomu tak je - musí odvést DPH - rozhodující je to , co prodáváte, nikoliv to, co nabýváte. ZN

Obec uzavřela smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy na prodej pozemku. Ve smlouvě je uvedeno, že se jedná o parcelu(zahradu),na které bude budoucí kupující stavět do dvou let od podpisu rodinný dům. Podle smlouvy bude prodejní cena placena ve dvou splátkách, první splátka bude uhrazena do 5 dnů po podpisu smlouvy a druhá do konce března 2018. První splátka byla uhrazena v listopadu, odvedla jsem DPH jen z této části a účtovala jsem 231 §3639 pol.3111/ 455 ZJ 201 + 343 ZJ 201. O zbytku ceny jsem neúčtovala vůbec, asi by na to měl být předpis a možná i odvedená daň. Čím víc o tom přemýšlím, tím si myslím, že je to špatně.

Skutečně záleží na tom, zda již došlo na základě dané smlouvy k "předání pozemku" k tomu, aby jej začal využívat - viz §21 odst. 2 (zjednodušeně, od jakého okamžiku je kupující oprávněn pozemek využívat a zároveň se o něj starat). Pokud k předání ještě nedošlo, tak je naprosto správně, že jste zatím odvedla jen z přijaté zálohy a v březnu odvedete z druhé zaplacené části.ZN

Obec není plátce DPH. V létě bude pořádat kulturně-sportovní akci "barevný běh" . na tuto akci získá sponzoring formou reklamy nasmlouvaného subjektu. Vstupuje toto plnění do obratu pro DPH. Akce není pořádána za účelem zisku, který z ní nebude dosažen. Nasmlouvaný subjekt nemá zájem na darování finančních prostředků ani prostou přefakturaci nákladů.

Ta reklama tam vstupovat bude - tady nenajdeme dle mého názoru nějaký relevantní důvod pro nezapočítání do obratu - respektive možná by si někdo troufnul argumentovat aplikací §61 písm. f) - já bych to ale neaplikoval a do obratu to načítal. ZN

Za rok 2017 mi vyšla ztráta. Prodávali jsme občanům vodovodní přípojky a příjem od občanů byl 218.169,60 Kč a prodaný majetek měl hodnotu 1.078.594,- Kč. Byla to skutečná hodnota v majetku. Stavba vodovodních přípojek byla evidována na 042 a z tohoto účtu se také prodávalo, 553 320/042 013. Jak na DPPO, jak zaúčtovat? Vůbec nevím, jak na to. Případně bych poslala výkaz zisku a ztráty, ale nevím jak vložit.

Daňově ztrátová hlavní činnost se má ze zdanění vyloučit, nemůže kompenzovat daňově jiné činnosti, kde máte zisk. Prodej nedokončeného majetku vám sice vyšel ztrátový, je tedy třeba jej z DPPO vyloučit.  Zdaňované výnosy (602,603,609 aj.) však předmětem DPPO jsou. Metodika k sestavení přiznání k DPPO za obce je v dokumentech ke stažení - dokument ze 7.1.2016 s názvem "Daň z příjmů USC - aktualizace leden 2016 " (je v dokumentech úplně na konci). Jen stručně a obecně nejjednodušeji - na ř. 10 uvedete VH před zdaněním - u vás ztráta tedy s minusem, na ř. 40 (62) uvedete všechny daňově neúčinné náklady (v té nejkonzervativnější rovině všechny náklady, tedy náklady před zdaněním celkem - u vás i včetně 553), na ř. 170 vyloučíte nezdaňované výnosy (u obcí 605,606,67x,68x,  vy vyloučíte i ten daňově ztrátový prodej na účtu 646). Základ daně je pak ř. 10+ř.40-ř.170. Zaokrouhlíte ho na celé tis. Kč dolů a vypočtete z něj daň 19%. To je opravdu jednoduchý model, podívejte se do metodiky a na podrobnější vysvětlení i např. do dotazu z 25.3.2014 "DPPO-HV ztráta". Metodika se pro rok 2017 nemění.

Nevím si rady s vyrovnáním odpočtu DPH. V březnu 2016 jsme koupili auto Avii s nástavbou.Stanovil se poměr a to 70% pro využívání k ekonomické činnosti. Tedy jsme si při pořízení oplatnili odpočet z DPH ve výši 70%. V prosinci 2016 skutečnost byla 65% pro ek. činnost. V roce 2017 jsme u výdajů (PHM, opravy) spojených s užívání auta AVIE uplatňovali odpočet DPH ve výši 65%( zálohový poměr).Nyní při vyúčtování skutečnost je 52,09 %. Proti původnímu odpočtu (70%) je to více než 10 procentních bodů. Musíme tedy odvést FÚ daň. A tady si nejsem jistá jak postupovat. DPH z faktury pořízeného auta vydělím 5 roky (sledované období). Za rok 2017 jednu pětinu vynásobím 70% a 52% a rozdíl vrátím FÚ. A u faktur za rok 2017 , které souvisejí s autem a uplatnila jsem 65% přepočítám koeficientem 52 % a rozdíl vrátím. Jak se bude o tom účtovat.

Postupujete naprosto správně:

- jste povinna provádět sledování podílu využití vozidla až do roku 2020 (5-ti letá testovací lhůta) - tedy skutečně celé DPH  z faktury vydělíte 5 a vynásobíte rozdílem (0,7-0,53 - tady se zaokrouhluje na celá procenta nahoru) - tedy je to 17procentních bodů z 1/5 - zaúčtujete klasicky MD 549/Dal 343. Toto máte dostat v přiznání na ř. 78.

- dále tam máte doodvod DPH v rámci běžného roku - rozdíl 0,65-0,53 = 12 procentních bodů x DPH vyčíslené na dokladech, které vstoupily do poměru - opět 549/343 s tím, že v tomto případě to máte dostat na ř. 45.

Takže plně souhlasím s Vaším postupem.ZN

Máme budovu divadla, kterou z části pronajímáme, na základě smlouvy s plátci DPH za cenu obvyklou. DPH odvádíme. Další nahodilé pronájmy jsou krátkodobé (do 48h) a tudíž opět s DPH. Příjmy v divadle kromě zdaňovaného pronájmu jsou za vstupné na představení, které pořádá Město. (osvobozené). Dal by se zde použít poměrový koeficient ? (vypočítaný třeba z poměru pronajímané plochy). Pokud by poměrovému koeficientu bránilo osvobozené plnění ze vstupenek, bylo by možné ze vstupenek DPH odvádět? (jedná se o zanedbatelné částky v poměru k nákladům). Krácený koeficient je v našich poměrech tak složitý, že bychom k němu neradi přistupovali, ale straší nás péče řádného hospodáře – jen odvádět DPH z pronájmu a nic si neodečítat.

Jak to popisujete, tak máte souběh zdaňovaných plnění a plnění osvobozených od DPH (vstupné na vlastní akce) - byť jak uvádíte "relativně malý". V takovém případě máte aplikovat koeficient podle §76 - byť se Vám do něj nechce. Jen trochu nerozumím tomu, proč by daný koeficient měl být složitý - je to jen o vykázání do sl. 3 přiznání a mít jen dobře vyplněné přiznání pro výpočet koeficientu (většinou je právě složitý ten poměr ...)ZN

Dobrý den, omlouvám se už předem za dotaz , ale nevím zda jsem udělala velkou chybu , že jsem nechávala přenesenou působnost po celý rok na pol.8901. Vždy jsem účtovala 231 306 xxxx/5171 dal základ + dań 321 xxx MD základ daně 231 306 org.343 pol.8901 MD daň. Teď jsem zjistila , že jsem měla při každém příznání 1/4 ročně odúčtovávat. Mám nyní celou částku přeúčtovat . Moc děkuji

Je potřeba opravit, ale teď musíte vy sdělit, jak jste účtovala odvod DPD. Předpis se dělá např. 511/321 ve výši základu daně a 343 D ve výši PDP - jako závazek. Úhrada daně pak 343 MD/ 231 8901 D - to vyrovnává tu položku, pro opravný zápis musíte najít, jak jste účtovala na 231 D při odvodu daně a tuto položku na 8901 opravit. 

Lze navýšit odměnu za výkon funkce člena OVK například o 500 Kč každému (členovi, předsedovi, zapisovateli). Tato částka by byla hrazena z výdajů obce, ne z dotace. Daň by se odváděla podle výše odměny do 2.500,-- a nad 2.500,-- Kč. Žádný z členů nepodepsat prohlášení k dani.

Omlouvám se, ale není to účetní dotaz, mohu jen uvést, co k dané problematice vím, ale nezabýváme se mzdovou problematikou. Nejprve aktualita k tomu. Dne 29.12.2017 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 475/2017 Sb.,kterou se mění vyhlášky k provedení volebních zákonů. Došlo ke zvýšení odměn členů OVK, tyto zvýšené odměny poskytnete již teď při volbách prezidenta. Členové mají stále odměnu 1300 Kč, u předsedy a zapisovatele došlo k navýšení o 500 Kč, nově tedy mají odměnu 2100 Kč předseda a 2000 Kč zapisovatel. Asi vím, kam svým dotazem směřujete. Volba prezidenta proběhne s největší pravděpodobností ve dvou kolech, v tomto směru bohužel ke změně nedošlo a v případě druhého kola voleb se všem členům OVK zvyšuje odměna "jen" o 200 Kč. Nárok na odměnu a na paušální úhradu ušlého výdělku (u OSVČ) je stanovena v § 6 vyhlášky č. 294/2012 Sb. Domnívám se, že jim nemůžete poskytnout odměnu ve zvýšené výši a to ani ze svých prostředků. Je to výkon funkce, na který se vztahují zvláštní právní předpisy. Vím, že mnoho obcí toto řeší a zvláště ty menší, kam do komisí nedelegují strany mají problém za tyto peníze sehnat při dvoukolových volbách členy do volebních komisí, ale můj názor je takový, že se jedná o obdobný institut jako výkon funkce člena zastupitelstva, kterému také není možné za výkon jeho funkce vyplatit větší odměnu než stanoví právní předpis a to ani jinou formou (DPP, DPČ). Analogicky k tomu podle mě není možné členům OVK poskytnout vyšší odměnu za výkon jejich funkce a nemůžete s nimi uzavřít pracovněprávní vztah, jehož předmětem by byl výkon funkce člena OVK. Doporučuji obrátit se na MV, které je kompetentní vám toto závazně sdělit.

Na okraj - stanovisko MV k odměnám najdete na tomto odkazu (ještě se starými částkami), najdete zde i další stanoviska k volbám:

http://www.mvcr.cz/clanek/stanoviska-ministerstva-vnitra-k-otazkam-voleb-946485.aspx

Na druhou stranu - nevím, co budete dělat, když za ty peníze nikoho neseženete, ale to je věc asi  MV...

Prosím pokud k tomu někdo něco ví, tak nám pomožte, moc díky Iva Schn. 

Naše obec, plátce DPH, směňuje pozemek s fyzickou osobou, neplátce DPH. Pozemek, který obec pozbývá splňuje definici stavebního pozemku.a má rozlohu 1624 m2. Pozemek, který obec nabývá má rozlohu 868 m2, ale je na strategickém místě a má pro obec tedy stejnou hodnotu. Ve směnné smlouvě je uvedeno, že pozemky mají pro účastníky stejnou hodnotu. Měla by být s pozemku, který obec pozbývá odvedena DPH? Jak by měl být určen základ pro výpočet DPH?

Tak na první otázku musím odpovědět ano - směna je dodání s protiplněním - tedy daň odvést musíte. Pokud se mne zeptáte z jakého základu - je to to, co stále opakuji - pokud se budete chovat trochu moudře, určíte hodnotu směňovaných pozemků do smlouvy a z té smlouvy vyjdete (oddaníte třeba směrem dolů ...). Když to do smlouvy neuděláte, tak si nachystáte jen komplikace - protože budete určovat cenu obyvklou - předpokládám, že si na to netroufnete - tak si uděláte znalecký posudek na to protiplnění za vámi prodaný pozemek (tedy hodnotu pozemku nabývaného) a z toho budete odvádět DPH. Takže zbytečně budete platit posudek ... - tak moc prosím - napište do smlouvy, na co dané pozemky ceníte a z toho odvodíte odvod DPH. ZN

Obec koupila pozemek od místního zemědělského družstva. Mluvila jsem s finančním úřadem v Brně, ti mně tvrdí,že obec je od této daně osvobozena a ani nepodává daňové přiznání?

Je tomu opravdu tak. Podle zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. je sice poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel, ale podle § 6 odst. 1 písm. c) je obec a DSO od této daně osvobozena. Jelikož nejste poplatník této daně, nepodáváte ani přiznání. Takto to platí  od 1.11.2016.   

Budujeme novou průmyslovou zónu. Veškeré smlouvy, které jsme uzavírali byly s poznámkou, že nám dílo neslouží pro ek. činnost. Proto jsou také faktury vystaveny v klasickém režimu mimo PDP. Jenže teď se ukázalo, že nově budovaný plynovod bude náš a už nějakou dobu existuje smlouva o budoucí smlouvě nájemní, kterou si plynovod pronajme RWE za 1 Kč. Chtěla jsem se zeptat, zda mám nárok na odpočet DPH z investice-plynovod, pokud jej pronajmu za 1 Kč, a pokud ano, jestli je chyba, že faktury jsou vystaveny v klasickém režimu ( přestože existuje smlouva o budoucí smlouvě nájemní, RM ještě dodatečně schválila nájem). Mám problém i s tím nájmem 1 Kč, ale bylo mi řečeno, že RWE jinou výši nájemného teď nemůže akceptovat, mimo jiné i proto, že nemá jistotu, že se někdo na plynovod připojí, ale že za nějakou dobu může dojít k přepočtu výše nájemného podle odběru . Ale rozhodně to nebude nájemné, které se dohodne, ale budeme muset akceptovat nájemné, které jim vyjde dle nějaké vyhlášky. A také prosím, jestli byste mi neřekli, v jaké sazbě je demolice rodinného domu, pokud vím, že na jeho místě se provedou jen terénní úpravy.Děkuji

Musím říci, že se mi moc nezdá, že to budování zóny a související infrastruktury je skutečně mimo ekonomickou činnost. Třeba pokud tam byly nějaké úpravy pozemků (terénní, skrývky ...), tak dané pozemky budete následně prodávat jako stavební s DPH - tedy třeba tady by situace vazby s ekonomickou činností byla jasná. U toho plynovodu - to je složité. Určitě pro ekonomickou činnost není nezbytné prokazovat, že činnost je zisková (na to jsme poukazoval v odpovědích, je to rozebráno i v manuálu k DPH k odpočtům - jsou tam odkazy do judikatury ESD). Nicméně tady čelíme tomu, že nájemné za 1 Kč skutečně může být naprosto logicky vyhodnoceno jako natolik symbolické, že se jedná ve skutečnosti o bezplatnou výpůjčku. Tedy pokud by takto mělo zůstat, tak skutečně já bych si třeba neodvažoval uvažovat o odpočtu DPH z plynovodu (právě proto, že si nejsem moc jistý argumentem zdaňované ekonomické činnosti). Rozumím tomu, že pokud je to situace dočasná a v případě realizace umístění firem v zóně dojde k navýšení nájmu na nesymbolickou částku, potom OK - to by již argumentem bylo - že tam ta ekonomická činnost je počítána ...Tedy za mne bych si to,  když bych byl na začátku, nechal fakturovat spíše v PDP (to že to není v PDP představuje nyní jistý problém a riziko neuznání, pokud budeme chtít odpočet) a pokud bych měl prokazatelně doložené, že v případě úspěchu tam bude nějaký normální nájem, tak bych šel i do odpočtu daně.

Ta sazba bude 15% - je to stále stavebně montážní práce na bytovém domě.