Dotazy

Potřebovala bych poradit s PDP. Máme fakturu na opravu kotle v bytovém domě. Je to výměna kotle, materiál a montáž s tím, že 2/3 faktury je cena kotle. Předpokládám, že správně je účtovat na 511. Faktura je PDP a DPH bude 15%. Ale nevím, jestli si můžeme uplatnit DPH u PDP, když nájemníkům děláme vyúčtování služeb 1 x za rok včetně vyrobeného tepla také s 15% DPH. A má ta faktura být opravdu PDP, když montážní a kominické práce jsou zhruba 56 tis.Kč a kotel a materiál 262 tis.? Děkuji za odpověď.

Fakura má být jednoznačně v režimu přenesené daňové povinnosti, sazba bude 15%. To, že převažující hodnotu faktury činí vlastní kotel (nikoliv jeho instalace ...) není rozhodující - pro vás jsou to stavebně montážní práce - buď 511 nebo 042 - to již jste si asi vyhodnotili sami, zda to může být oprava či je to TZ.

Pokud se týká odpočtu DPH - rovnou říkám, že tady jsme v určité nejistotě. Jde totiž o to, že abyste měli nárok na odpočet daně, tak musíte dokázat to, že se jedná o vstup mající úzkou vazbu ke zdaňovanému plnění. Nebo-li musíte být schopni dokázat, že kotel v tomto případě je fakticky samostatnou věcí (ne součástí pronajímaného bytového domu) a že tedy neslouží k plnění "nájem - osvobozený od daně", ale k plnění "výroba tepla". Sám v tomto nemám jasno, kde tato hranice je - já bych určitě chtěl, aby bylo dokazatelné, že se do ceny výroby tepla prokazatelně promítají náklady na obnovu a opravy kotle (to již musíte dokázat kalkulací ceny tepla, což by byl bezesporu důkazní prostředek) - pokud tomu tak právoplatně je, tak se domnívám, že byste měli odpočet DPH obhájit. Pokud ne, tak já bych to raději nedělal.ZN

Obec je provozovatelem veřejného pohřebiště. Nyní stanovujeme nově cenu za pronájem hrobového místa a za služby související s nájmem hrobového místa. Nájem máme stanoven dle Výměru MF (regulované nájemné), ale řešíme, zda stanovení služeb (což bude jen částečná úhrada nákladů, které obec vynaloží za sekání trávy, odpad a údržbu - jiné služby neposkytujeme) bude s DPH (jsme plátci) nebo toto včetně nájemného bude spadat do režimu veřejné správy?

Já se stále domnívám, že by to měl být výkon veřejné správy - provozování veřejného pohřebiště jako celek (tedy z hlediska příjmů jak nájem, tak i služby - ostatně §18 odst. 1 zákona o pohřebnictví definuje, že provozování veřejného pohřebiště zahrnuje jak pronájem hrobových míst, tak i správu a údržbu pohřebiště).

Stále se jedná o zvláštní povinnost definovanou v §16 zákona o pohřebnictví ZN

Měla bych dotaz ohledně PDP u faktury za opravu a asfaltování komunikace. Jde o akci u které žádáme o dotaci a my jsme plátci DPH. Může být faktura vystavena dodavatelem v normálním režimu pokud jako obec nebudeme uplatňovat odpočet a budeme žádat o dotaci na celou částku včetně DPH? Nebo faktura musí být v režimu přenesené daňové povinnosti povinně? Prý jsme jako jediní z více žadatelů, kteří ji mají v PDP. Dále obec stavěla v roce 2005 čističku odpadních vod a kanalizaci. Při stavebních pracech došlo k navezení hlíny na hromady. V té době obec nebyla plátcem DPH a stala se jím až 2016. Nyní po letech se hlína likviduje a odváží. Mohu uplatnit při odvozu hlíny DPH? Jedná se o faktury za cca 250.000,-. Děkuji

Pokud se bavíme o "místní komunikaci". tak by měla být situace taková, že to není k ekonomické činnosti a tudíž by se i podle vyjádření GFŘ režim PDP aplikovat neměl (nicméně se souhlasem obou stran by to bylo možné - ale dobrovolně). Tedy faktura může být klidně v klasickém režimu a je to v pořádku.

Pokud je to prokazatelně v souvislosti s provozem čističky, kterou máte ke zdaňované ekonomické činnosti, tak bych určitě odpočetl DPH. To, že se hlína navezla na hromadu a nějakou dobu tam ležela - to nehraje dle mého názoru roli.ZN

Mám prosbu ohledně odpočtu DPH. Plynárny odmítly vybudovat v zástavbě plynovod. MČ usnesením ZMČ se rozhodla z vlastních prostředků jej vybudovat a následně odprodat plynárnám. Již dnes je s plynárnami podepsána smlouva na odkup z které vyplývá, že MČ zaplatí za vybudování více než za kolik ho odprodá plynárnám. Můžeme uplatnit odpočet DPH v plné výši výstavby, anebo pouze do výše prodejní ceny plynárnám.

Můžete si uplatnit celý odpočet. Ztrátovost aktivit není důvod pro blokaci odpočtu DPH. K tomuto se již několikrát výslovně vyjadřoval ESD. Dle mého názoru je to nejjasněji vyjádřeno v judikátu ESD C 267/15, kde ESD v daném případu řešil, že i prodej nemovitosti za 10 pořizovací hodnoty je ekonomickou činností a neblokuje to odpočet DPH (samozřejmě musíme řešit, zda to není zneužití práva, což bych ale v tomto případu vztahu s naprosto nezávislým subjektem vyloučil). Odkaz na judikát je zde:

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=180683&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=605206

Jinak je to začleněno v dokumentech v souboru přehled judikatury ESD, kde vybírám záležitosti, které se dle mého názoru týkají obcí a PO - považuji to za hodně užitečné čtení ...

Dobrý den, obec povede hospodaření v lesích od 1.1. 2018 jako hospodářskou činnost. zajímalo by mě zda veškeré příjmy z lesního hospodářství vstupují do obratu pro plátcovství DPH.

Z hlediska sledování obratu pro povinnost registrace  je naprosto jedno, zda činnost  je vedena jako hlavní nebo hospodářská činnost.   Pro DPH to nehraje žádnou roli - povinnosti jsou naprosto stejné - tedy výnosy z lesů vstupují do obratu a případně to pak i jako plátce zdaňujeme.

Město, čtvrtletní plátce DPH, v roce 2014 částečně rekonstruovalo dům, kde v přízemí býval nebytový prostor, který sloužil jako prodejna a v 1. patře se nacházely byty, již dávno neobsazené. Nebytový prostor, kterého se rekonstrukce týkala (byty zatím zůstávají v původním stavu), byl taktéž prázdný. Na konci roku 2014 rekonstrukce proběhla, v té době nebylo známo, zda a od kdy bude rekonstruovaný prostor opět pronajat a proto jsme nechali vyfakturovat dílo mimo režim přenesení daňové povinnosti. V roce 2015 byl nebytový prostor pronajat nájemci, který je sice plátcem DPH, ale nájem byl sjednán jako plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně. V současné době probíhá na městě diskuze, zda bychom si přeci jen nemohli z rekonstrukce nebytového prostoru nárokovat DPH. Bylo by to vůbec možné, i kdybychom s nájemcem uzavřeli dodatek ke smlouvě a nájem změnili s osvobozeného na nájem zdaňovaný, když celá rekonstrukce proběhla mimo režim přenesení daně?

Toto je hodně hraniční - domnívám se, že by zde problém s odpočtem DPH mohl ze strany FÚ nastat (určitě by bylo lepší, pokud by to hned od začátku bylo vyfakturováno v režimu PDP) - může být totiž namítáno, že faktura nebyla vystavena správně, neboť to potenciálně k ekonomické činnosti bylo. Ta situace podle mne ale jednoznačná není.

Pokud bych byl na vašem místě, tak bych ale do té varianty odpočtu šel - samozřejmě by to již bylo jen v režimu vypořádání DPH v 10-ti leté lhůtě - tedy ne nějaké douplatnění odpočtu, ale postupné uplatňování alikvotní výše (1/10) vždy v posledním přiznání. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se nájem udělal s DPH - jak píšete. ZN

Obec bude prodávat společnosti SVS stavbu kanalizace. Kanalizace je z roku 1997, ale v roce 2014 proběhla přeložka a její kolaudace. Bude prodej podléhat DPH nebo můžeme prodej osvobodit? V případě, že prodej bude podléhat DPH bude v režimu PDP se sazbou 21%? Jakým způsobem to máme uvést do kupní smlouvy, která bude samozřejmě řešena i smlouvou o příplatku. Děkuji

Ona je v tomto určitá nejistota  - zda ta překládáná část je fakticky novou samostatnou stavbou nebo jen TZ. Je potřeba také pamatovat na to, že jste možná v tom roce 2014 odčítali DPH a běží 10-ti letá lhůta na vyrovnání odpočtu.  Já bych osobně v tomto případě navrhoval to, že by se řeklo, že by to mělo být osvobozeno, nicméně že aplikujeme režim PDP podle §56 odst. 5 (sazba by byla 21% - nicméně to řeší kupující).Tedy přímo bych do smlouvy uvedl, že se bude aplikovat režim PDP podle §56 odst. 5. ZN

Město, plátce DPH, provádí rekonstrukci pavilonu a bývalého letního kina v našem areálu na výstavišti. Pavilon je v současné době pronajímán vč. přilehlého parku spol. s r.o., která zde cca 4x do roka pořádá výstavy, při nichž je pavilon přístupný veřejnosti (park je přístupný celoročně). Nájem je zdaňován, odvádíme DPH. Pavilon se začíná rekonstruovat, odpočet DPH jsem uplatnila v plné výši u dosud došlých faktur za projektovou dokumentaci. Dále byla uzavřena v 10/2017 smlouva o dílo v režimu přenesení daňové povinnosti, faktury jsme ještě neobdrželi. Od ledna 2018 pavilon i bývalé letní kino pravděpodobně přejde pod nového nájemce, naší příspěvkovou organizaci Městská knihovna, která je taktéž plátcem DPH. Uvažuje se o tom, že zde PO bude provozovat kavárnu, pořádat výstavy, festivaly, společenské a sportovní akce. Můj dotaz zní - máme nárok na odpočet DPH na vstupu z investiční akce, když pavilon pronajmeme naší PO a stanovíme jí nájem v obvyklé výši a zdaníme? Mění se něco tím, že dosud je pavilon pronajat podnikatelskému subjektu a od roku 2018 by byl v nájmu u právnické osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, i když zde bude uskutečňovat ekonomickou činnost, byť částečně osvobozenou od DPH na výstupu?

Nemělo by se měnit naprosto nic - vy budete danou nemovitost stále používat ke zdaňované ekonomické činnosti. To, jestli je to cizí právnická osoba nebo vaše příspěvková organizace, je v tento moment jedno, stejně tak, zda je to zisková nebo nezisková organizace (jediný probém by byl, pokud by se mělo jednat o nějaké zneužívání práva, nicméně jak to popisujete, tak si nemyslím, že by zde nějaký problém vůbec byl). ZN

Prosím o informaci, zda výroba a montáž dřevěných laviček, umístěných pevně v zelených plochách nebo na chodnících u komunikací v městském obvodu, podléhá PDP?

Zkoušel jsem hledat, zda se toto někde oficiálně ze strany finanční správy objevilo - nenašel jsem to. Je to takové hraniční (zda se jedná o 42.99.22. - výstavba zařízení pro rekreaci - konkrétně zařízení rekreačních parků ...) - vzhledem k tomu, že MF i GFŘ dlouhodobě zastává názor, že v případě nejistoty lze režim PDP aplikovat, tak bych měl tendenci toto spíše pod režim PDP obecně zařadit (tedy dodávka parkové lavičky kterou asi někam betonuji ...). Nicméně je tady ještě jeden aspekt (nevím, zda jej aplikujete - někdo se rozhodl neaplikovat) - ty lavičky nebudou k ekonomické činnosti - tedy potom by se režim PDP neaplikoval (nicméně opakuji - někdo se v souladu s postojem GFŘ i MF rozhodl dobrovolně aplikovat režim PDP i na případy, kdy dané vstupy neslouží k ekonomické činnosti). 

Dne 21.09.207 byla podepsaná kupní smlouva mezi OÚ a podnikatelem na prodej stavebního pozemku. Na katastr doručeno 29.09.2017. Kupující trvá na vystavení daňového dokladu ke kupní smlouvě. Podle zákona o DPH §21 odst.2 bude datum uskutečněného plnění den doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva. Vyřazení pozemku zaúčt. 554/031 ke dni 29.09.2017. Jak zaúčtovat kupní smlouvu a vystavený daňový doklad?

A spíše ještě doplním - pokud by k předání pozemku došlo dříve než je vyrozumnění, tak by DUZP nastalo již v okamžiku tohoto předání - viz §21 odst. 2 (jinak předpokládám, že není situace taková, že by došlo ještě před tím k zaplacení kupní ceny - to by se DPH mělo odvádět již k zaplacení ...).

Nicméně budu vycházet z toho, že k předání nedošlo dříve a také ne k platbě - tedy, že DPH bude odvedeno až k okamžiku vyrozumění ... Jinak uvedu do příkladu, že základ daně je 1000 kč a DPH 21% (210 Kč) a uvedu jednu z možností, jak to udělat.

- vyřazení pozemku - správně při návrhu na vklad do katastru - MD 554/Dal 031

- ke stejnému datu (29.9.) - předpis prodeje - MD 311/Dal 647 ve výši 1000 Kč

- při doručení vyrozumnění - účtování o DPH (vystavený daňový doklad):

      MD 734/Dal 734 - GORDIC (ve FENIXU třeba 395/395)         1000

      MD 311/Dal 343                                                                          210

- následné inkaso MD 231/Dal 311 ve výši 1210 Kč.

Další variantou by bylo třeba hned 29.9. účtovat MD 311/Dal 647 a Dal závazek - třeba 378

A následně k datu vyrozumění již jen základ viz výše a dále 378/343 těch 210 Kč ...ZN

Chtěli bychom se zeptat na záležitost demoličních prací a režimu přenesené daňové povinnosti. Vykoupili jsme starou budovu, kterou necháme zbourat a na jejím místě je záměr postavit bytový dům výhledově do dvou, tří let. Řešíme, zda máme od stavební firmy na demoliční práce vyžadovat fakturu včetně DPH nebo v režimu přenesené daňové povinnosti. Pokud režim PDP zda máme dodanit 21 % nebo 15 % (byty budou splňovat parametry sociálního bydlení).

Domnívám se, že přenesená daňová povinnost by zde byla na místě. Pokud se týká sazby DPH- tady jsem celkem přesvědčen, že pokud to nyní není bytový dům, že je nezbytné aplikovat sazbu DPH ve výši 21%.Zatím totiž podle Vašeho popisu asi nebudeme ve fázi výstavby stavby pro sociální bydlení (o ní se teprve uvažuje ...).ZN

Prosím o upřesnění, jak je to s majetkem pořizovaným vlastní činností. 1.Připravujeme stání pro karavany v autokempu (pro ekonomickou činnost), práci provádějí naši pracovníci hospodářské činnosti. Jedná se o náklady na materiál, mzdy pracovníků, práce strojem. U faktur za materiál a služby si uplatním DPH v plné výši. Po dokončení zařadím do majetku v pořizovací ceně bez DPH + mzdy. 2. Není mi jasné, jak je to, když budeme vlastní činností pořizovat majetek, kde nemám nárok na plný odpočet, ale jen třeba 40%? U faktur za materiál, služby si budu uplatňovat DPH v plné výši. Po dokončení a zařazení do majetku (materiál, služby bez DPH + mzdy, práce strojem) odvedu DPH a z jaké částky?

Ano - u toho prvního případu máte plný nárok na odpočet DPH - tedy následně by mělo dojít k ocenění v částce bez DPH (přímé náklady), mzdové náklady, pojistné a správně část i "výrobní režie"....

U investic vlastních činností - tedy těch, které jsou prováděny vlastní činností a není plný odpočet, je skutečně nyní v zákoně definován režim, že prvotně dojde k uplatnění 100% odpočtu, následně při dokončení by se "fikcí dodání" odvádělo DPH jako zdaňované plnění a ve stejném okamžiku by se uplatnil odpočet DPH. Zákon o DPH zde má řekněme ne moc šťastné nastavení pro ocenění - nicméně dojdeme k tomu, že by základem pro odvod DPH při dokončení měla být nákladová cena - tedy včetně nákladového ocenění práce, nákladového ocenění práce mechanismů a případné režijní přirážky (tedy dojde k prodražení, neboť daní zatížím i vlastní práci ...) a následně odečtu jen částečně. ZN

Sociálně slabí nájemníci bydleli v nájemních bytech, které stavebně nevyhovovaly. Tito lidé budou přestěhováni do nově opravené budovy - zkolaudováno jako ubytovací zařízení (7 ubytovacích jednotek) pro sociálně slabé. Toto ubytovací zařízení bude určeno k dlouhodobému ubytování. Musí se z ceny ubytování za tyto prostory odvádět DPH? U bytů to bylo osvobozeno.

Ptáte se na oblast, která je skutečně hraniční. Jak jste asi našli v materiálech na stránkách, ESD se tímto zabýval v případu "paní Blasi" - zde se nějak snaží odlišit službu ubytování (15% - jako ubytování hotelového typu) od nájmu (osvobozeno od DPH).

Logickými kritérii v této oblasti jsou zejména (a v rámci judikátu je to zmiňováno):

- zda existuje nějaká recepce, která zajišťuje nějaký servis pro uživatele prostor

- zda existuje třeba služba úklidu v daných prostorech, případně i praní prádla (ložního ...).

 V rámci výše uvedeného judikátu je dále řešeno, že pokud je vztah na období delší 6-ti měsíců, je to spíše pronájem - říkají výslovně, že to není jediná indicie, nicméně významná.

Pokud bych tedy měl ubytovací zařízení, kde jsou smlouvy dlouhodobé (nad 6 měsíců), uživatelé zde z hlediska služeb jsou ve stejné pozici jako běžní nájemníci..., tak bych spíše volil variantu, že se jedná o nájmy osvobozené od DPH. ZN

Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem k ukončení splátkového kalendáře: Existoval nájemní vztah realizovaný na základě nájemní smlouvy uzavřené původně mezi městem jako pronajímatelem a nájemcem na plnění vč. DPH. Dne 24. 8. 2017 přešly veškerá práva a povinnosti z této nájemní smlouvy na nového vlastníka (vklad byl vložen do společnosti „VA“.) Nájemní vztah stále trvá, nebyl ukončen ani přerušen. Z důvodu realizace nepeněžitého vkladu došlo ke změně na straně pronajímatele. Původní pronajímatel (město) vystavil nájemci na rok 2017 splátkový kalendář, kdy DUZP dle tohoto daňového dokladu bylo vždy k 15. dni příslušného kal. měsíce. Nájemce uhradil nájemné za srpen i září (vyrozumění z katastru přišlo na konci září). Pronajímatel (město) nyní řeší, jak regulérně „ukončit“ tento nájemní vztah. Město vystavilo opravné daňové doklady na část měsíce srpna (od 24. do 31. 8.) a na měsíc září. Nový vlastník s tímto nesouhlasí se zdůvodněním: „Posouzení otázky týkající fakturace nájemného za měsíc srpen a září 2017, přesněji, kdo je nebo byl povinen nejen vystavit daňový doklad, ale i přiznat DPH na výstupu za příslušný měsíc, je závislé na tom, k jakému dni došlo přechodu veškerých práv a povinností z nájemní smlouvy uzavřené s nájemcem dále na obsahu smluvních ujednání obsažených v předmětné nájemní smlouvě. Dnem přechodu veškerých práv a povinností z nájemní smlouvy, které uzavřelo město jako původní vlastník, na společnost VA jako nového vlastníka, je 24. 8. 2017. Z obsahu předmětné nájemní smlouvy dále vyplývá, že pronajímatel a nájemce se dohodli na režimu dílčích plnění (měsíční nájem) s tím, že den uskutečnění jednotlivých dílčích plnění zvolily smluvní strany vždy 15. den příslušného kalendářního měsíce. Veškeré povinnosti z titulu předmětné nájemní smlouvy, tj. mj. i povinnost přiznat DPH a vystavit daňový doklad, náleží do 23. 8. 2017 městu a od 24. 8. 2017 je povinna respektovat tyto povinnosti VA. Nájem za měsíc srpen 2017 (tj. nájem za od 1. 8. do 31. 8. 2017) uskutečnilo jednoznačně město dne 15. 8. 2017 a nájemné za měsíc září (tj. nájem od 1. 9. do 30. 9. 2017) uskutečnila jednoznačně VA dne 15. 9. 2017. Z uvedeného tedy vyplývá, že k vystavení opravných daňových dokladů ze strany města není zákonný důvod (nedošlo k ukončení nájemní smlouvy). Pokud by město promítlo údaje z předmětných opravných dokladů v daňovém přiznání k DPH za měsíc září a snížilo daň na výstupu, je tento postup s ohledem na výše uvedené skutečnosti v rozporu se zákonem o DPH. Jak již bylo zmíněno, k ukončení nájemního vztahu nedošlo, zdanitelné plnění za srpen 2017 uskutečnilo město 15. 8. 2017 a teprve po uskutečnění tohoto zdanitelného plnění, přešla práva a povinnosti z titulu předmětné nájemní smlouvy na VA. Dílčí zdanitelné plnění - nájem za měsíc září 2017 se uskutečnilo 15. 9. 2017, ale toto plnění již neuskutečnilo ani nemohlo uskutečnit město, a proto nevznikl důvod k provedení opravy základu daně a výše daně ve smyslu § 42 ani podle § 43 ZDPH, a proto nebyl zákonný důvod k vystavení opravného daňového dokladu.“ Z vyjádření právníků města je zřejmé, že zaslané částky poměrově za část měsíce srpna a celé září musí město vrátit nájemci, jelikož v této době město již nebylo vlastníkem předmětných věcí a tudíž mu za toto období nájemné nepřísluší. Řešíme: 1. Co s poměrem z konce srpna. Jak toto lze regulérně provést. DPH za srpen bylo přiznáno a odvedeno městem z celého předpisu dle splátkového kalendáře. 2. Jak regulérně ukončit splátkový kalendář za měsíce září – prosinec 2017, aby nevznikl problém žádné straně, zejména potřebujeme mít průkazně zdokladováno, že splátkový kalendář, který plní funkci daňového dokladu, je od měsíce září neplatný a nájemce si z tohoto dokladu nemůže uplatňovat odpočty DPH. Děkujeme za Vaše vyjádření

Zkusím spíše názor, co by se mělo udělat - možná začnu tou otázkou druhou - otázka zneplatnění dokladu v podobě splátkového kalendáře.

Tady je skutečně situace taková, že zákon o DPH danou situaci vůbec neřeší. Vím, že jsme o tomto diskutovali s nějakými lidmi zhruba před rokem a došli jsme k závěru, že lze jedině poslat druhé straně nějaké oznámení, sdělení (které mi případně  druhá strana potvrdí), že z důvodu zániku nájemního vztahu mezi mnou a nájemcem (zde vztah nezaniká jako takový, ale zaniká "moje angažovanost v tomto vztahu) je splátkový kalendář od určitého okamžiku neplatný. Nic jiného nelze dle mého názoru dělat, opravný daňový doklad k budoucnosti dle mého názoru udělat nejde. Vidím v tom určitou nedotaženost. - jen pro Vaši informaci - Svaz měst a obcí ve spolupráci s námi k tomu dával na MFČR v únoru 2017 následující podnět (je to k zamýšlené novele zákona) - samozřejmě nemáme zatím jakoukoliv reakci:

Podnět popíšeme na příkladu.

Obec pronajímá nemovitost a vystavila splátkový kalendář na celý rok 2017. V dubnu 2017 došlo k ukončení nájemního vztahu – tedy zdanitelná plnění uvedená ve splátkovém kalendáři za období květen – prosinec 2017 již nebudou realizována.

Ze současného znění zákona nevyplývá dle našeho názoru jasný postup – někdo považuje splátkový kalendář za „zneplatněný“, jiný se snaží vystavovat opravné daňové doklady. Domníváme se, že by bylo vhodné situaci v zákoně přímo ošetřit, a to i ve vazbě na množící se dotazy v souvislosti s projektem kontrolních hlášení.

Navrhujeme výslovné ustanovení asi do §31 v tom smyslu, že v případě ukončení nájemního vztahu v průběhu období, na který je splátkový kalendář vystaven, se v rozsahu plnění uskutečněných po ukončení nájemního vztahu považuje daňový doklad za neplatný a nevystavuje se již opravný daňový doklad podle §45.

Teď k té první otázce - zkusím, co bych udělal - toho 15.8. bylo odvedeno DPH ještě správným subjektem. Myslím si, že to klidně bylo možné řešit i opravným daňovým dokladem, nicméně stejně tak se domnívám, že by bylo možné udělat to mezi původním a novým vlastníkem pouze jako "finanční vypořádání" mimo DPH - tedy že za období od 24.8. do 31.8. dojde k vydání bezdůvodného obohacení Městem novému vlastníkovi - to by bylo mimo DPH ve výši základu daně a účtoval bych to jako snížení 603.

ZN

Potřebovala bych poradit : zaměstnanci chtějí chodit na obědy do jiné, cizí PO, která je plátcem DHP. My nejsme, ale máme vysoký příjem z nájmů. Budeme muset být taky plátci DPH, když budeme vlastně přeprodávat obědy? Část bude hrazena obcí, část ze soc. fondu a část bude vybírána od zaměstnanců.

Nemusíte být kvůli obědům pro zaměstnance plátci DPH, nejste plátci, není důvod dávat do obratu nákup obědů pro zaměstnance. Vy budete mít cenu za obědy včetně DPH v nákladech, část uhradí zaměstnanci. Nevidím v tom z hlediska DPH žádnou starost.