Dotazy

Dobrý den, v souvislosti se změnou DPH z 19 % na 20 % od 1.1.2010 bych se chtěla zeptat, zda stávající smlouvy -kupříkladu na zimní údržbu komunikací, které jsou na 19 %, budeme muset změnit tak, že základní cenu ponecháme stejnou, DPH navýšíme o 1% a tím pádem bude i celková cena vyšší nebo bychom to mohli udělat tak, že DPH navýšíme o 1%, ale základní cenu snížíme tak, aby celková cena byla na stejné úrovni před zvýšením DPH?

Oba způsoby jsou možné, záleží na vašem rozhodnutí, logické je navýšení ceny.

Nikdo nám neporadil jak si v programech účto hlídat hranici 1 mil Kč rozhodnou přihlášce plátce DHP. Doteď jsme značili v ZJ - (343). Je lepší značit analytice, org. nebo tak, jak jsme doteď označovali v ZJ (343). Zatím jsme za 12 posledních měsíců 1 mil. nedosáhli. Do kterého měsíce započítat příjmy : již v předpisu nebo až, když jsou zaplaceny na účet - např. : a) vodné : část obce má předpis k 31.3. a část obce k 22.4. Zaplaceno je samozřejmě zhruba v dubnu až červnu b) zasíláme složenku na zaplacení publikace 20.4.-předpis, zaplacená přijde 2.5. - do kterého měsíce započítat částku do obratu pro hlídání hranice k DPH. Na podrozvahovém účtu 971 10 máme účtováno, jak bude v převodovém můstku?

Obrat si můžete značit v orj, v org. Lepší ne v ZJ. Měli byste opravdu postupovat dle dokumentace k SW, mají  zajištěn způsob značení pro sledování obratu. Zdanitelná plnění musíte započítat do měsíců dle dat uskutečnění plnění, tedy spíš k datu předpisu než k datu úhrady. Na podrozvahu nemohu odpovědět, musíte uvést co máte evidováno na účtu 971.10.

Máme fakturu ze Slovenska za uveřejnění inzerce v adresáři Relax 2010. Jedná se o prezentaci města Nový Jičín. Místo plnění je Slovensko (sídlo firmy je na Slovensku). Faktura je od plátce DPH a je vystavena v Kč bez DPH. Zajímá mě, jestli je toto osvobozeno od DPH nebo jestli musíme DPH odvést a následně nárokovat zpět.

Jedná se o reklamní službau - §10, odst. 6 ZDPH - místem plnění tuzemsko - měly byste zdanit na výstupu, nevím zda máte nárok na odpočet (uvedla jste "prezentaci" města") , jestli ano tak můžete DPH nárokovat, tedy nic nezaplatíte.  

Město vlastnilo ČOV a kanalizaci. Vše vložilo do VaKu jako nepeněžní vklad.Před tímto vkladem město ČOV neprovozovalo, ale pronajímalo VaKu. Nyní chceme ještě VaKu odprodat drobný majetek, kterým byla ČOV vybavena. Bude tento drobný majetek prodáván s DPH?

Pokud jste plátci, tak ano. Tento DDHM byl využíván pro zdanitelné plnění, jen nebyl uplatněn odpočet, protože jste nebyli plátci z důvodu obratu. Tedy doporučuji zatížit DPH na výstupu.

v informačním centru prodáváme kalendáře formou komisního prodeje.Firma není plátce DPH, výtěžek použije na charitativní účely. Cenu si stanovila 200,- Kč. Tyto kalendáře jsme nenakoupili, pouze kolik prodáme odvedeme na účet města a firma nám to vyfakturuje, žádnou provizi nebudeme mít. Není nám jasné, jak účtovat příjem peněz na účet, zda nemáme cenu kalendáře navýšit o DPH (MIC máme v režimu DPH) nebo o DPH vůbec neúčtovat.

ZDPH §13, odst.3, písm. b - dle tohoto ustanovení byste opravdu měli odvést z prodejní ceny DPH. Dle mého názoru nelze považovat za přeprodej. Je to nevýhoda obchodování s neplátci. Nelze považovat za veřejnosprávní činnosti, i když je zdarma. Doporučuji zkonzultovat s daňovým poradcem, zda nelze řešit jiným způsobem.

Obec vybírá od občanů zálohy na vodné a stočné a platí zálohy na el. energii na provoz ČOV. Patří tyto zálohy do daňového přiznání za rok 2009 a nebo zahrnu do DPPO až celkovou částku při vyúčtování následující rok.

Zálohy nepatří do zdanitelných příjmů  DPPO ani nejsou uznatelným nákladem. Výnosy z vodného a stočného se zdaní  k datu vyúčtování, náklady by se měly časově rozlišit pro účely DPPO.  

jsme měsíční plátci DPH. Kdy si můžeme nárokovat odpočet daně u přijatých faktur? příklad: faktura byla přijata 8.12.2009 DUZP 30.11.2009 faktura placena v prosinci 2009 Nárok na odpočet daně zohledním v daňovém přiznání za listopad nebo prosinec? 2. Provádíme drobné opravy v bytech, které si občané hradí. Vystavujeme zakázkové listy, kde konečná částka je zdaněna sníženou sazbou daně (upl. §48 ZDPH). Na zakázkovém listě je však rozepsán použitý materiál a pak práce, nemá být u materiálu sazba daně 19%? Můžeme si na tento materiál účtovat "marži" (určité procento k nákupní ceně)?

1. Nárok na odpočet můžete zohlednit už v přiznání za listopad, můžete však uplatnit až do konce roku bez toho, že by jste dělali opravné DP.

2. U oprav bytových staveb se použije 9% sazba DPH na celkovou akci včetně materiálu, sazbou 19% se daní pouze dopravné spojené s opravou. Marži je věc obchodního vztahu a při smluvním zajištění můžete ji nájemcům účtovat.

Město bude stavět regenerační centrum (bazén,sauna,..., ubytování). Vstupné a ostatní věci spojené s provozem budou osvobozeným plněním dle §61? Pokud bude ubytování do 48 hodin, bude to krátkodobý pronájem s povinností odvodu dph? Na budované centrum budou poskytnuty dotace.

Sauna a ubytování nejsou osvobozeny (obojí bude 10%). Bazén ano. Bylo by možné částečně uplatnit nárok na odpočet na vstupu při pořizování centra jako DHM, musel by se udělat odhad koeficientu a následně po zjištění tržeb vypořádat. Doporučuji daňového poradce, pokud se jedná o významnou investici.

Nejsme plátci ,ale sledujeme obrat. V roce 2009 jsme u předpisů 215 měli záznamovou jednotku 001. Jak nejlépe sledovat obrat od roku 2010?

Dávejte si kód k účtu výnosů, 601,602,604 atd. Postupujeme vlastně stejně, jen účet 215 se jakoby rozpadne do více účtů třídy 6.

Dobrý den, když město přijme finanční dar, je to předmětem daně z přidané hodnoty.

Přijatý dar není službou ani dodáním zboží, není předmětem DPH.

V odpovědi na jeden dotaz ohledně pronájmu hrobových míst a vztahu k DPH uvádíte, že „dle stanoviska MF jsou nájem hrobového místa včetně služeb souvisejicích (vodné a stočné, správce hřbitova) i ostatní činnost dle zákona č. 256/2001 Sb. považovány za výkon veřejné správy, tedy tyto příjmy (úplaty) nevstupují do obratu a nebudou předmětem DPH“. „Jste však povinni prokázat kalkulací, že jste nepřekročili státem regulovanou cenu za pronájem hrobového místa. Viz poslední zprávy MF.“ U DPH je mi to tedy jasné, ale co daň z příjmu? V dokumentech máte u DPPO pro město uveden jako příklad pronájem obřadní síně na hřbitově, o příjmech z pronájmu hrobových míst se tam nezmiňujete. My jsme v roce 2006 podle předpokládaných nákladů stanovili kalkulací cenu za pronájem a služby k 1 m2 hrobového místa, samozřejmě, že v této kalkulaci je počítáno s nějakým odhadem inflace, protože nájem a služby se vybírají na několik let dopředu. Je to možné v tomto případě chápat jako veřejnou službu? Podléhají tyto příjmy dani z příjmů? A pokud ano, je nutné časově rozlišovat pro daňové přiznání?

Zpravidla má obec výdaje na pohřebnictví vyšší než příjmy z pronájmu, tak pokud je náklad vyšší než výnos, tak není dle §18 předmětem DPO (poslání), jinak nájmy hrobových míst podléhají DPO. Časově rozlišovat není třeba z důvodu nevýznamnosti.

Lze obecně říci, že u došlých faktur(výdaje), ke kterým nemáme příjmy, neevidujeme ani nijak neúčtujeme o DPH na vstupu? (např. svoz komunálního odpadu, opravy komunikace, tonery, úklidové prostředky na úklid úřadu) Jak si mám nastavit analytiku u zdanitelných plnění? Stačí jen u zd.plnění nastavit AU 01 u účtů 315 a 321?

Pokud neuplatňujete daň na vstupu, tak o DPH u takových došlých faktur neúčtujete. Nárok na odpočet máte opravdu jen u takových přijatých zdanitelných plnění, které slouží pro poskytnutá plnění na výstupu, takže lze obecně říci, co jste popsala. U zdanitelných plnění používáte analytické třídění - ORJ dle metodiky tvůrců softwaru, které slouží k sestavování daňového přiznáni. Ostatní analytické třídění můžete zvolit dle potřeb účetní jednotky. 

Jsme máme plátci DPH a máme v majetku movité věci, které nesloužily k ekonomické činnosti. Tyto věci chceme prodat, budeme v tomto případě prodávat s DPH ? Já bych řekla, že ne.

Podle informace MF  prodej věcí, které nesloužily k ekonomické činnosti a obec neuplatnila DPH na vstupu, nepodléhá zdanění. Viz aktualita na úvodní straně ze dne 2.7.2009 - rolujte dolů, až stanovisko MF k prodeji najdete.

Dobrý den, město, plátce DPH, má příjem z prodeje nalezených předmětů-"ztráty a nálezy" . Je příjem z jejich prodeje předmětem DPH?

Dle dotazu na MF, ano jedná se o zdanitelné plnění.

Zdravotnické zařízení,zřízeno jako příspěvková organizace krajem. Náklady jsou vyšší než dosažené výnosy. Dostává každoročně od zřizovatele vysoký příspěvek na krytí nákladů na provoz (zaúčtován na účet 691). Zdanitelným příjmem jsou veškeré příjmy (jedná se o zdravotnické zařízení), s výjimkou příjmů, uvedených v § 18 odst.15 zákona o daních z příjmů. Příklad (rok 2009): Provozní náklady (účty 5xx) 220 mil.Kč(z toho účetní odpisy: 14 mil.Kč , ú.551) Příspěvek od zřizovatele 144 mil.Kč (ú.691) celkem výnosy 214 mil.Kč (účty 6xx). Lze účetní odpisy dlouh.majetku uplatnit jako daňový výdaj? Konkrétně na základě § 24 odst.2 písm.zc),a § 25 odst.1 písm.zg) zákona o daních z příjmů? Vlastníkem majetku je zřizovatel,proto daňové odpisy nejsou uplatněny. Varianta a): Účetní odpisy ve výši 14 000 000 Kč jsou v plné výši daňově uznatelné podle § 24 odst.2 písm.zc) zákona o daních z příjmů, neboť jsou kryty v plné výši příspěvkem od zřizovatele (pokud je tak uvedeno zřizovatelem při poskytnutí příspěvku na provoz). Výsledkem je tedy daňová ztráta dle § 38n zákona o daních z příjmů, ve výši – 6 000 000 Kč = 214 000 000 Kč - 220 000 000 Kč. Varianta b): Účetní odpisy jsou daňově uznatelným výdajem dle § 24 odst.2 písm.zc), a to přinejmenším ve výši, která odpovídá podílu, kterým jsou kryty provozní náklady příspěvkem zřizovatele. V daném případě příspěvek od zřizovatele prokazatelně kryje 65,45 % celkových nákladů (výpočet: 65,45 % = 144 000 000 Kč / 220 000 000 Kč x 100). Znamená to tedy, že z částky 14 000 000 Kč lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad) přinejmenším částku 9 163 000 Kč (výpočet: 14 000 000 Kč x 65,45 % = 9 163 000 Kč). Výsledkem je daňová ztráta ve výši -1 163 000 Kč (výpočet: - 1 163 000 Kč = - 6 000 000 Kč + (14 000 000 Kč – 9 163 000 Kč). Je správná varianta a) nebo varianta b) nebo jsou obě špatné ? Poznámka: Je pro zjednodušení předpokládáno, že kromě účetních odpisů, které jsou předmětem dotazu, jsou veškeré náklady přísp.org. daňově uznatelné. Pokud by však některé nebyly podle § 25 zákona o daních z příjmů, pak by platila obdobné posouzení jako v daném případě u účetních odpisů ?

K problematice daňové účinnosti odpisů u zdravotnického zařízení (ve vazbě na přijatý provozní příspěvek)  

Pokud dotaz zrekapitulujeme, jeví se jako rozhodující následující ustanovení (respektive záležitosti …):

-       § 18 odst. 15 – dle tohoto ustanovení jsou předmětem daně z příjmů u zdravotnického zařízení také přijaté dotace (přitom zde není žádné osvobození od daně)

-       § 28 odst. 1 – zde uvedeno, kdo je oprávněn daňově účinně odepisovat Přitom zde bych si dovolil poznamenat to, že v průběhu roku 2009 se objevila novela Zákona o dani z příjmů, která dle názoru odborné veřejnosti otevřela možnost daňově účinně odepisovat majetek zřizovatele (jednalo se o doplnění, že daňově odpisy může uplatňovat také  „organizace zřízená územním samosprávným celkem příslušná hospodařit s majetkem svého zřizovatele“ – zde ale nastala právně velice zajímavá věc, že byť se daňoví poradci většinou domnívají, že se právě jedná o „předaný majetek“, MFČR toto odmítá, danou novelizaci snižuje tím, že se jedná o nedopatření, které tam vzniklo poslaneckou iniciativou – k tomuto se objevilo také stanovisko MFČR, nicméně i z mého pohledu je právně vadné a je dost možné, že dojde k napadení ze strany KDP. Na tuto záležitost považuji za nutné upozornit, neboť se jedná o záležitost, která se tohoto problému také dotýká.

-       § 24 odst. 2 písm. zc) ve vazbě na § 25 odst. 1 písm. zg) – zde přesně tak, jak je naznačeno v dotazu – pokud určitý obecně daňově neúčinný náklad podle § 25 přímo souvisí s příjmem, který je předmětem daně z příjmů, stává s takovýto náklad daňově účinným nákladem.

Nyní se vraťme přímo k dotazu – řešení je jednoznačně v aplikaci § 24 odst. 2 písm. zc) – tj. musíme být schopni prokázat, že účelem poskytnuté dotace je právě také krytí odpisů, které jsou daňově neúčinné (respektive můžeme alternativně mluvit o tom, že v rámci rozpočtovaného schodku vyplývajícího z rozdílu vlastních nákladů a výnosů jsou také zahrnuty odpisy a že tyto náklady také mají být kryty přípěvkem zřizovatele. To je dle všeho v daném příkladě splněno. Přitom není sebemenší důvod neurčit, že daňově neúčinný náklad není za 100 % kryt dotací od zřizovatele – tj. rozhodně se můžeme přiklonit k řešení uvedenému pod bodem a). Pro nějaké krácení v poměru vlastních příjmů a dotace od zřizovatele není právní důvod.

Pro zvýšení právní jistoty lze pouze doporučit, aby odpisy byly vyjmenovány jako jeden z titulů, který má být dotací od zřizovatele kryt (například jejich zahrnutím do demonstrativního výčtu v rámci rozhodnutí zřizovatele). Jinak výše uvedené samozřejmě platí pro všechny typy daňově neúčinných nákladů. Zpracoval:  Ing. Zdeněk Nejezchleb