Dotazy

Dobrý den, město má organizační složku kulturní zařízení a účtuje ve svém účetnictví o příjmech a výdajích. Příjmy za výběr hotovostí odevzdává kulturní zařízení do pokladny MÚ. Dosud jsme účtovali příjmy dnem bankovního odvodu na účet. Jedná se mi o krátkodobé nájmy, kdy z hlediska DPH vznikne zdanitelné plnění. Město má všechny typy účtů 232,235,236,245....... a neúčtuje na náklady a výnosy, ale příjmy a výdaje.

K datu přijetí  hotovosti - organizační složka  by měla  předkládat přehled denních tržeb a jejich vyúčtování (přehled odvodů)  ke správnému zaúčtování DUZP, ale i DUUP. Jinak lze ještě postupovat dle §91 zákona o DPH, ale to Vám nedoporučuji. Doporučuji zavést denní evidence tržeb.  

Mám 2 dotazy ohledně obratu DPH. 1.Před 5 lety se vybralo od lidí předplacené nájemné na dobu 20-ti let, za které Město postavilo 2 bytové domy. Každý rok tedy odepisuji adekvátní částku (1/20) 955/215.Vstupuje toto předplacené nájemné do obratu?? 2.Před 3 lety jsme poskytli fyzické osobě půjčku, kterou nám splácí - konkr. pol 2411.Vstupují i tyto splátky půjčky do obratu DPH??

Předplacené nájemné bytů vstupuje do obratu ve výši jedné dvanáctiny z jedné dvacetiny celkové částky předplaceného nájemného každý měsíc od ledna 2009.  Splátka jistiny do obratu nevstupuje, pokud byl sjednán i úrok, ten by v tomto případě do obratu vstupoval k datu dle podmínek splátky úroku ve smlouvě o půjčce.

Dotaz ohledně přihlášení k DPH. Jsme větší obec, která rozpočet na nový rok 2009 schvaluje v lednu, spíše v únoru 2009. V předpisech nájmů (315) dosáhneme více jak 1 mil. Kč, ale ve skutečnosti příjem hotovosti do 12 měsíců takový není, zhruba cca 750 tis.. A nyní se ptám, máme se přihlásit FÚ jako plátci DPH na základě předpisů nájmů? A to v lednu či únoru? (Myslím tím po schválení rozpočtu?) Nebo až dosáhneme skutečných fyzických prostředků?

Je třeba udělat předpis na nájemné ve vztahu k uskutečnění plnění. Např. Roční nájem je 1 mil. Kč, tak udělejte předpis najednou 1 mil. zápisem 315 / 215 D ve výši 1 mil / 12 x 11 a na 215 D s orj 3(analytika pro zjištění obratu k DPH dejte jen 1/12 z mil. v lednu. (To je zjednodušený postup, správně byste měli předepisovat pohledávku každý měsíc, nebo dle smluv).

Tedy zápis bude k 1.1.

1 mil.    315 MD/ 917 tis. D 215 a 83 tis. 215, orj. 3 D

k 1.2. předpis    83 tis.   -215 D a 215 orj. 3 D

k 1.3. předpis    83 tis.   -215 D a 215 orj. 3 D atd.

Zaregistrujte se až k datu, kdy dosáhnete obratu= stav účtu 215 orj 3 je 1 mil. a více. (do 15 dnů, po skončení měsíce naplnění obratu)

 

Měšíční nájemné se musí předepsat u bytů, u nebytů a pozemků se postupuje dle smlouvy. Stačí předpis ke čtvrtletí, nebo lze změnit smlouvu, že nájemné je splatné k 31.12. "odbydleného roku" a o přijatých splátkách účtovat jako o zálohách (zálohy do obratu nevstupují), tím "plátcovství" také odsunete. Mimochodem datum schválení rozpočtu nemá na datum předpisu nájemného žádný vliv. Je třeba předepisovat pohledávky k datu uskutečnění účetního případu a zde se vychází ze smluvních ujednání, příp. z předpisů.

 

 

Platí se z převodu plynovodu, který již byl používán (není novostavbou) daň z převodu nemovitostí?

 

Dotaz je přehledněji zpracován v dokumentech ke stažení"Plynovod a daň z převodu nemovitostí"

V některých oblastech České republiky vyžadují finanční  úřady zpracovat přiznání k dani z převodu nemovitostí  a uhradit daň obcemi u plynovodů předaných distributorům v případě, že již nejsou novou stavbou. Případně se vyžaduje přiznání u DSO.

 

Uvádím stanovisko MF k této problematice s komentářem a ustanovení dalších předpisů.

(Pozn. Je možné, že existuje i technické řešení, kdy se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, např. zásobníky, nádrže apod. Pak je však třeba předmět daně oddělit od staveb, které předmětem daně nejsou). 

V každém případě je třeba se bránit dani prokázáním skutečného stavu věci. Na pomoc s argumenty, že převod plynovodu není předmětem daně z převodu nemovitostí je zpracován tento materiál.

  

 

STANOVISKO MF S KOMENTÁŘEM

 

Citace stanoviska MF:

“…K Vašemu elektronickému dotazu ze dne 28. 1.  2008 ve věci placení daně z převodu nemovitostí v případě úplatného převodu plynovodu Vám sdělujeme :

Podle § 9 odst. 1 písm.a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem, a to jak těch, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, tak i těch, které v katastru nemovitostí evidovány nejsou (např. liniové stavby).“

 

Komentář: V zákonu v předmětu daně je uvedena nemovitost. V první řadě je třeba vycházet z toho, zda se jedná o nemovitost nebo o stavbu, která není nemovitou věcí.  Předmětem daně jsou i nemovitosti nezapisované do katastru nemovitosti, ale to ještě neznamená že plynovod -  trubka v zemi - je nemovitostí ve smyslu stavby spojené se zemí pevným základem. Plynovod, vodovod, kanalizace, kabely a další sítě jsou sice stavbou, ale ne nemovitostí, nejsou spojeny se zemí pevným základem. O liniových stavbách se zákon nikde nezmiňuje. Tvrzení se jeví jako účelové.  

 

Stanovisko - pokračování:

“Podle stavebních předpisů se za stavbu  považují veškeré stavby bez zřetele na jejich stavebně technické provedení nebo i bez zřetele na jejich účel  nebo dobu trvání. Stavba jako věc v právním smyslu může být věcí movitou nebo nemovitou.

Pro stanovení daňových důsledků převodů uvedeného majetku v oblasti daně z převodu nemovitostí je rozhodující posouzení charakteru převáděného majetku, tj. zda předmětem převodu je majetek movitý, či nemovitý. Vymezení pojmů "nemovitost" a "součást a příslušenství věci" náleží do občanského práva a proto při posuzování převodů liniových staveb je nutno vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku, upravujících tuto problematiku. Dle   ust. § 119 odst. 1 občanského zákoníku, jsou věci  movité a nemovité. Nemovitostmi jsou pak  pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem (odst. 2 § 119 občanského zákoníku). Nemovitostmi jsou pozemky bez dalšího, zatímco u staveb jsou nemovitostmi pouze ty stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Podle § 120 odst. 2 občanského zákoníku stavba není součástí pozemku, ovšem stavba, která není samostatnou věcí podle § 119 občanského zákoníku, může být součástí pozemku a tyto stavby mohou tvořit s pozemkem jeden funkční celek. Definici plynovodu vymezuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Plynovodem je dle § 2 odst 2 cit. zákona zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody. Plynovod  je stavbou.“

 

Komentář: V této části stanoviska je zajímavé propojení slov - plynovod je zařízením tedy stavbou.

Stanovisko - pokračování:

„V případech převodů souborů liniových staveb je třeba posuzovat převáděný majetek jako celek, tzn. soubor tvořený různými relativně samostatnými částmi, vedením a stavbami vzájemně propojenými, z nichž některé jsou spojeny se zemí pevným základem. Primárně  je třeba  vycházet z toho, že jde o komplex staveb, z nichž některé jsou spojeny se zemí pevným základem a k nim náleží další stavby jako jejich součásti či příslušenství, aby mohly sloužit svému účelu. Úplatný převod takovýchto nemovitostí je předmětem daně z převodu nemovitostí, základem daně je hodnota nemovitostí včetně všech
součástí a příslušenství.“

 

Komentář: Dle ustanovení ostatních předpisů mají  sítě charakter zařízení a technického vybavení, tedy spíš účelového zařízení, kdy můžou být samostatnou stavbou nebo samostatnou movitou věcí i když jsou se stavbou pevně spojeny:

„ 137/98 Sb.

g) sítě technického vybavení jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle účelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody)…

 

Pokyn D 300

1. Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty k provozování služeb (výkonů), účelovými zařízeními a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou zejména stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody, např.: - zařízení výtopen - kotelen (středotlakých, vysokotlakých,  parních, horkovodních) a  výměníkových stanic  pro průmyslovou  výrobu tepla a dále výměníkových stanic uvedených v bodě 2, - strojní zařízení čerpacích stanic včetně jejich podzemních  a nadzemních nádrží, stanic ropných produktů,

2. Samostatnými movitými věcmi jsou také výměníkové,  popř. předávací stanice uvedené do užívání po 1. 1. 1995, které jsou součástí rozvodů….“

 

Z uvedených výtahů z předpisů vyplývá, že sítě technického vybavení jsou samostatným movitým majetkem, dle jejich charakteru jsou považovány za samostatné stavby. Dle pokynu D300 jsou pak i samostatným movitým majetkem čerpací a výměníkové stanice, které jsou součástí rozvodů. Tedy celá stavba rozvodů má spíš charakter movitého majetku než nemovitosti.

 

Stanovisko - pokračování:

„S ohledem na shora uvedené zdůrazňujeme, že k této problematice nelze dát obecné stanovisko, ale u každého jednotlivého převodu záleží na individuálních okolnostech případu, vždy je třeba vycházet z konkrétních podmínek a daňově jej posoudit na základě dokladů týkajících se takového převodu.

Prosím o vysvětlení dopadu DPH Obec versus Mikroregion. 1) Kolují okolo mne zvěsti, že pokud se stane jedna obec Mikroregionu plátcem DPH, musí být plátci i ostatní obce Mikroregionu. 2) Dále pokud je jedna obec Mikroregionu plátcem, potom musí být plátcem i Mikroregion.

To, že se stane Mikroregion nebo jiný DSO plátcem DPH nemá vliv na to, že by měly být plátci i členské obce a obráceně rovněž. Dle zákona o DPH § 94, odst. 2 platí tato povinnost jen při uzavření smlouvy o sdružení (§829 Občanského zákoníku) a to ještě s podmínkou, že se sdruží ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění. DSO je samostatná právnická osoba, obce neuzavírají automaticky s DSO smlouvy o sdružení. Takže, když se stane DSO nebo zájmové sdružení plátcem DPH, tak se nemusí stát plátcem členské obce a obráceně, když se stane obec plátcem DPH, nemusí se stát plátcem ani DSO ani ostatní členské obce v DSO. Je třeba dát pozor jen na smlouvy o sdružených prostředcích.

Předpisy:

DPH 235/2004 Sb. (Novela 302/2008 Sb.)

§94 (2) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která

a) uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení[10] nebo jiné obdobné smlouvy, jejíž obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení v součtu s obratem dosahovaným společně všemi účastníky sdružení v rámci sdružení překročí obrat stanovený v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve; nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 2, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci,

b) uskutečňuje zdanitelná plnění společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení[10] nebo jiné obdobné smlouvy, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci toho účastníka sdružení, který se stal plátcem jako první, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve,

c) uzavře smlouvu o sdružení[10] nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, stává se plátcem dnem uzavření této smlouvy.“.

Občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

829 (1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

§829 (2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

Zákon o obcích č. 128/2000 Sb.

§49(2) Svazek obcí je právnickou osobou.

§48(1) Obce se nemohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

Z uvedených citací vyplývá, že ustanovení ze zákona o DPH ohledně sdružení se DSO netýkají.  

Město prostřednictvím OŠMT zpracovává ve své hlavní činnosti mzdovou, personální a účetní agendu celkem pro 26 příspěvkových organizací. Jedná se o základní a mateřské školy s právní subjektivitou. Školy tuto činnost hradí, a to na základě smluv mezi Městem a jednotlivými právními subjekty. Město je zřizovatelem 7 z těchto škol, u ostatních 16 škol jsou zřizovateli obce (města) spadající státní správou pod obec s rozšířenou působností město a zřizovatelé zbývajících 3 škol spadají pod obec s rozšířenou působností. Úhradu provádějí příspěvkové organizace (školy) měsíčně. Tato úhrada patří do příjmu. Smluvní cena je stanovena na základě kalkulace pro každý právní subjekt. V případě, že se stane plátcem DPH, bude mít tato skutečnost vliv na činnost týkající se zpracování uvedených agend pro školy? Uvedená činnost není zisková.

Tuto činnost budou opravdu všichni považovat za zdanitelné plnění, je to služba. Ziskovost z hlediska posouzení, zda se jedná o zdanitelné plnění, nemá v tomto případě vliv. O refundaci nebo jinou formu kompenzace se nejedná. Doporučuji převést činnost vedení účetnictví na jednu z PO, která bude tuto činnost provádět pro jiné PO jako činnost doplňkovou, a to na takovou PO, která se nestane po převodu plátcem. Jinak by se činnost pro PO výrazně zdražila. Poskytovat tuto službu zdarma není správné, protože narušíte princip účtování o nákladech a výnosech ve věcné a časové souvislosti. Argument, že účetnictví PO se vykazuje dle vyhlášky č. 16/2001 jako součást pro hodnocení plnění státního rozpočtu asi neobstojí jako činnost veřejné správy, která by nebyla předmětem daně, ale můžete tento argument u místně příslušného FÚ zkusit. Ještě by šlo sepsat smlouvu o spolupráci mezi obcemi ( zákon č. 128/2000 Sb.), ty by vám posílaly dotaci a fakturovali by službu PO oni jako zřizovatelé.

Dobrý den, tady na webu v dokumentech ke stažení v dokumentu "DPH dotazy a odpovědi č.1" je "Příklad na výpočet obratu pokud obec účtovala v roce 2008 na účtech třídy 6" a je tam uvedeno, že obrat z výnosů (6xx) z roku 2008 se zahrnuje i do obratu, který je vypočítáván v roce 2009 (12 předcházejících měsíců). Přitom v novele zákona o DPH v § 111 Přechodná ustanovení odst.7 je uvedeno: "Pro stanovení výše obratu uvedené v § 6 tohoto zákona se pro účely registrace nepřihlíží k obratu dosaženému před účinností tohoto zákona.", a to mi s uvedeným příkladem připadá v rozporu. Podle novely zákona se k obratu (jakémukoliv, i z výnosů) před platností zákona nepřihlíží, podle příkladu ano. Děkuji za vysvětlení.

Ta Vámi citovaná část z předpisu není stanovena novelou č. 302/2008 Sb. Tato přechodná ustanovení se týkala data 1.5.2005., tedy velké novely při vstupu do EU. V novele č. 302/2008 Sb. je ustanovení k obratu jiné, ze kterého dodržení povinnosti 12 měsíců po sobě jdoucích vyplývá: „5. Výše obratu pro účely registrace plátce podle § 94 a 95 a zrušení registrace plátce podle § 106 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví za období předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců způsobem a) podle § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kalendářní měsíce, v jejichž průběhu byl v účinnosti zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) podle § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kalendářní měsíce, v jejichž průběhu byl v účinnosti zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ V předpisu je ustanovení docela složité, ale znamená to, že se obrat za 12 měsíců počítá v roce 2008 podle původního předpisu a pokračuje se v roce 2009 podle nového předpisu.

Naše obec má PO a hospodářskou činnost. HČ zpracovává účetnictví PO, za které mu měsíčně fakturuje. Bude se jednat o vnitropodnikovou fakturu (tedy bez DPH)? To samé máme s prodejem dřeva a opravami pro PO. Děkuji.

Bohužel v tomto případě se o vnitropodnikovou fakturu nejedná, je to opravdu dodavatelsko odběratelský vztah mezi 2 právnickými osobami. Platy za tato plnění jdou do zdanitelného plnění z hlediska DPH. Lze však ošetřit jinými smluvními vztahy, pak do DPH činnost nebude vstupovat. Napište mi, prosím, na iva@obecuctuje.cz telefon, vysvětlím postup.

Započítává se úplata z prodeje pozemků do obratu k registraci DPH (obec má tyto pozemky ve vlastnictví 1 rok a v příštím roce, až zhotoví inženýrské sítě, je chce prodávat jako stavební parcely)?

Určitě se nezapočítává příjem z prodeje pozemků do obratu (§6,odst.2, poslední věta). Příjem z prodeje pozemků by byl osvobozen bez nároku na odpočet, i kdybyste byli plátci DPH. Na tento prodej se test 3 let nevztahuje. I prodej zasíťovaného pozemku bude osvobozený (§56). Stáhněte si výklady k DPH na této stránce v dokumentech ke stažení.

Započítává se příjem z prodeje obecní budovy ve výši 740.000,- Kč a příjem z prodeje obecních pozemků do obratu k registraci DPH?

Příjem z prodeje majetku, který obec má v rozvaze, se do obratu určitě nezapočítává (§6, odst. 2, poslední věta).

Při prodeji okálových domů se nepřevedl do vlastnictví vodovod s jedním vodoměrem pro všechny domy. Obec zůstala vlastníkem a SčVak nám spotřebu pro celou ulici každý rok vyfakturuje a my jako úřad tuto fakturu rozúčtujeme dle podružných vodoměrů. Jedná se o dodávku vody obcí? Mám to zahrnovat k registraci plátce DPH jako příjem z vodného (na faktuře není stočné), proto se faktura rozúčtovává beze zbytku i s DPH od SčVaku. Já si myslím, že bychom museli vodu prodávat za vlastní cenu dle kalkulace, která bude obsahovat vodné a stočné.Druhý dotaz:Obec bude provádět v roce 2009 investici na komunikacích asi za 20 mil. Byla jí přislíbena dotace na 15 mil. Zbytek půjde z rozpočtu obce. Pokud budeme plátci DPH, je v tomto případě něco, na čem můžeme později uplatňovat DPH? Jestli z celé akce, nebo jen z toho, co se bude týkat spoluúčasti obce?

U té "přefakturace" je jeden problém. Vy můžete bez DPH "přefakturovat" dle § 36, odst. 11, jen když je výdaj ve stejné výši jako požadovaný příjem a zároveň se jedná o úhradu jménem a na účet jiné osoby. V tomto případě se však jedná o úhradu jménem Vaší osoby, protože smlouva s VaK je pravděpodobně na město. Výklad MF, který mám k dispozici a je v materiálu k DPH, tuto "přefakturaci" umožňuje. Daňoví poradci tvrdí, že je v rozporu se zákonem. Je to dle mého názoru problém velký, protože i např. u bytů VaK nechce sepsat smlouvu s někým jiným než s vlastníkem, ale město nakupuje vodu ne pro sebe, ale pro nájemníky, tedy podmínka "na účet jiné osoby" je určitě splněna.  Jak však v tomto případě vyřešit podmínku § 36 tak, aby se jednalo o úhradu jménem třetí osoby, když je smlouva na město? Nyní mám dotaz u právníka, zda by tento rozpor šlo řešit např. pověřením města nájemníkem, nebo i jiným konečným  příjemcem služby, k sepsání této smlouvy, případně i jiné možnosti. Jak budu znát odpověď, tak ji zveřejním.Ohledně komunikací - neumím si představit zdanitelné plnění na výstupu - tedy asi u oprav komunikací nepůjde nárok na odpočet uplatnit ani na vstupu. Vložením nebo pronájmem komunikací nic nevyřešíte, DPH na vstupu si nebude moct uplatnit u veřejných (místních) komunikací ani nájemce, protože nebude mít k němu výstup (zdanitelné plnění). Důvod k pronájmu nebo vkladu komunikace asi ani  nenajdete. Argumentace, že komunikace potřebují technické služby proto, aby je mohly čistit, není moc vhodná, jedná se o majetek obslužný. S.r.o. ani a.s. by vlastně takovou smlouvu neměla sepsat, protože ke svým službám (čištění a údržba) obslužný majetek nepotřebuje, služba se právě na obslužném majetku provádí. Výdaj za nájem  by v tomto případě byl nadbytečný a poškozoval by obchodní společnost, tedy jednatel nemá právo takovou smlouvu uzavřít (nepřímo ustanovení obchodního zákoníku). Samozřejmě , že může být i řešení v konkrétních případech, kdy uplatnit DPH jde, např. účelové komunikace pro obchodní společnosti, zajištění přístupu, v některých případech i výběr mýtného z používání komunikace (u nás velmi málo rozšířeno).

Dobrý den, na základě dostupných informací si myslíme, že naše obec nebude povinna se registrovat k DPH, ale chtěli bychom si toto ověřit: Máme pouze příjmy z pronájmu obecních bytů 102.000,- ročně, z nebyt.prostor 20.000,- ročně, z pronájmu pozemků 25.000,- ročně a těžba dřeva dle plánu 150.000,- (ale většinou vytěžíme za méně), celkem tedy 291tis. Jinak máme jen příjmy (daně,místní a správní poplatky), tedy za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhneme 1 mil. Ještě bych se chtěla zeptat, zda se do obratu zahrnuje místní poplatek za odpad (pokud je vybírán dle vyhlášky o místních poplatcích), nebo poplatek za komunální odpad (stanoven podle zákona o odpadech)? Dle dopisu měst a obcí na MF bych řekla, že ne ani v jednom případě. Píšou, že je to výkon veřejné správy a nepodléhá dani, ale není zde, zda se zahrnuje do obratu.

Jste osvobozeni z DPH, protože Váš obrat nedosáhne za 12 měsíců po sobě jdoucích 1 mil. Kč. Příjmy za komunální odpad vybírané dle Vaší vyhlášky a dle zákona o odpadech nejsou předmětem daně, jedná se o příjem z výkonu veřejné správy. Materiály k DPH si můžete stáhnout na těchto stránkách v dokumentech, najdete zde i podrobné vysvětlení k odpadům, jedná se o dokument DPH MF Informace...

Stavíme kanalizační řad. Při principu, že mohu uplatnit odpočet DPH při vstupu pouze tehdy, když jej pak uplatním při výstupu, musela by vybírat stočné obec a ne provozující firma, když obec od firmy dostává pouze čtvrtletní nájemné za řad? Děkuji.

Pokud se stanete plátci DPH, lze u nájemného za majetek, který je pronajímán plátci, rovněž uplatnit DPH na výstupu, tedy pak máte nárok na odpočet na vstupu. Je třeba vyladit záměr a smluvní vztahy tak, abyste ustanovení DPH mohli plně využít včetně dańové optimalizace. Doporučuji se poradit s daňovým poradcem.

Obec v roce 2007 prodala pozemky v hodnotě 10.000.000,- Kč. V letošním roce bude dělat zasíťování v hodnotě cca 9.000.000,- Kč. Jak je to s daní z příjmu právnických osob za rok 2007? Kromě tohoto příjmu měla obec ještě příjmy z pronájmu,ale to asi v hodnotě cca 20.000,- Na Fú mi bylo sděleno,že se musí zdanit celá částka,která bude snížena o inv.stav pozemků,které se prodaly.Základ daně se sníží o nezdan.částku pro obce max.1.000.000 Kč, přesto vyjde moc vysoká daň.Jak lze uplatnit rok 2008 v daň.přiznání nebo co dělat,aby daň byla co nejnižší?

Výdaje na sítě jsou výdajem na pořízení staveb, které nikdy nejsou součástí pozemku. Uznatelným nákladem k prodeji pozemků nebudou nikdy, byly by uznatelným nákladem k prodeji sítí. Základem daně je tedy opravdu příjem z prodeje pozemků, měl by se zdanit v tom roce, kdy došlo k podání návrhu na vklad, a uznatelným nákladem jsou účetní hodnoty pozemků dle účetní evidence (historická cena) a dále výdaje související s prodejem (např. náklad na notáře na sepsání smluv, správní poplatky, náklady na geometrická rozměření, daň z převodu zaplacená v roce prodeje apod.) Nic jiného se s tím nedá dělat. DPPO převádíte sami sobě.

Obce provedly plynofikaci a tuto chtějí prodat Zpč. plynárenské společnosti. Obce mají sdružení a kvůli dotaci jsou povinny mít hmotný majetek po dobu 10 let. Sdružení obcí uzavřelo smlouvu na postupné splátky, aby nebyl porušen dotační titul. Dotaz-jsou jednotlivé splátky pro obce daňově účinným výnosem v jednotlivých letech?

Daňovým příjmem budou platby až v roce, kdy dojde k převodu vlastnictví, do té doby se jedná o přijaté zálohy.