Dotazy

Prosím, mám dotaz ohledně závazných ukazatelů schválených v rozpočtu města vůči naší příspěvkové organizaci (jedná se o elektřinu, teplo a vodu). Máme stanovené tyto ukazatele v rozpočtu města na rok 2018 poprvé. Jak vyřešit dorovnání závazných ukazatelů v rozpočtu a vrácení peněz zpět PO, když nemají ještě roční vyúčtování za část spotřeby elektřiny ani roční vyúčtování za teplo ani vyúčtování za poslední čtvrtletí spotřeby vody. Vyúčtování elektřiny budou mít v září následující rok, teplo a vodu v lednu následujícího roku. A zároveň se chci zeptat jaký podklad od PO musím pro zastupitele města ke schválení k tomuto dorovnání mít? Děkuji

Já nevím, jak přesně máte závazný ukazatel formulován. Pokud ve smyslu, že se třeba dává z příspěvku na činnost roku 2018 částka 1 mil. Kč na energie roku 2018 a případná nevyčerpaná částka se má vrátit, tak by příspěvková organizace měla stanovit výši nákladů na 502 - tedy teplo a vodu podle vyúčtování z ledna, u elektrické energie to bude dohadnou položkou. Zjistí, že tyto náklady dělají třeba 940 tis. kč a že mají 60 tis. kč vrátit - potom by ještě do roku 2018 měli zaúčtovat například MD 672/Dal 349 a Město by mělo zaúčtovat MD 348/Dal 572 a následně do nějakého definovaného data - třeba 15.2. - by se peníze měly vrátit.

Ale vše záleží na tom, jak máte nastaveny podmínky. ZN

Náš nově zvolený starosta je také starostou TJ Sokol Bxxx. Tato organizace si žádá každoročně o příspěvek na činnost, kterou schvaluje zastupitelstvo obce. Je možné aby starosta sokola byl podepsaný podepsaný na smlouvě a zároveň jako starosta obce také podepsaný na téže smlouvě? Jedná se o jednu osobu. Smlouvu pro výši příspěvku schvaluje zastupitelstvo.

Co jsem tak koukala do zákona, tak střet zájmů podle zákona č. 159/2006 Sb. by to pro něj být neměl, ale podle mě z definice střetu zájmu uvedené v tomto zákoně vyplývá, že je určitě vhodnější to nechat schvalovat někoho jiného, tedy podle výše buď radu nebo ZO, mohlo by být napadnuto, že rozhoduje o daru nebo dotaci spolku, jehož je starostou, když to ale schvaluje ZO, tak to není potřeba řešit. Podpisy na smlouvách podle mě nevadí, ale to je právní otázka, nicméně z právního hlediska on opravdu zastupuje oba subjekty, pokud vím, tak v praxi to někdy řešili tak, že za spolek podepsal nějaký jiný člen zmocněný k uzavírání smluv, popř. za obec místostarosta, což by mohlo být řešení, abyste nemuseli hledat kompetentní právní odpověď na váš dotaz. Přesto může být pro vás právní názor větší právní jistotou než náš výklad "účetních" :o)

V roce 2017 jsme obdrželi registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace z programu 11531 - operační program životního prostředí 2014-2020 na ,,revitalizaci větrolamu ". Dotace je vypsána jako investiční, celá akce spočívá ve výsadbě 192 ks stromů ( tedy zeleň ). Dle smlouvy o dílo byla akce dokončena ke dni 20.12.2017. Dodatkem ke smlouvě byla uzavřena s dodavatelem následná péče o větrolam od 1.12.2017-30.11.2020. Při předauditu v tomto měsíci nás auditor upozornil, že nemáme zařazeno do majetku ( zřejmě dle předchozích dotazů na Vašich stránkách účet 029 ). Nevíme jak se postavit k účtování následné péče, jestli zvolit položku 5169, nebo pokračovat v nedokončené investici, tedy položkou 6xxx. Kolegyně telefonovala finanční manažerce a zjišťovala zda následná péče má být součástí investice či nikoliv. Ta ji oznámila, že jí to nezajímá, slušně řečeno ji odbyla. Zbývá tedy otázka zda zařadit do majetku bez následné péče a pak při kontrole dojít k závěru, že případně účetní jednotka nepostupovala správně. Z podmínek smlouvy o dotaci toto nelze vyčíst. Samozřejmě auditoři chtějí, abychom si zjistili, ale kde ?

Ve vašem případě je určitě nejvhodnější řešení, z důvodu dodržení podmínek dotace, účtovat to jako TZ pozemku na účet 029. Měli byste to tedy z nákladů přeúčtovat na majetek zápisem 029 MD/408 D, účet 408 volím, protože částka za výsadbu bude asi významná, kdyby nebyla, pak můžete opravit přes náklady. Je potřeba také dopočítat odpisy od ledna do teď, jestli účtujete odpisy ročně, pak stačí k 31.12. RS už zpětně samozřejmě neopravíte. Ohledně toho, na co se ptáte, podle účetních předpisů patří náklady vzniklé po zařazení majetku do nákladů, nikoliv do jeho ceny a to váš případ podle mě je, zařadit jste měli TZ v prosinci, odpisovat od ledna a následná péče o nově vzniklý majetek je i ze své povahy neinvestiční, určitě by neměla patřit do ceny majetku, ale klasicky do nákladů (účet 518, pol. 5169). Neumím vám ale poradit v tom, jestli to je či není způsobilý výdaj k dotaci, měli byste k ní mít podklady a z těch by mělo být čitelné, na co všechno vám dotaci dali, jinak byste přece ani nebyli schopni o ní účtovat, v rozhodnutí najdete výši způsobilých investičních výdajů a vy jste ti, kdo by jejich částku měli umět rozklíčovat (samozřejmě nemyslím přímo Vás, ale odpovědné osoby), o co jste žádali, z čeho se ta částka skládala. Jestli jste žádali přes nějakou firmu, tak ale stejně jste museli pracovat s nějakým rozpočtem od dodavatele apod. Podle toho, jak to popisujete, se to ale nejspíš do dotace nedostalo, když jste to řešili až pak dodatkem, tak jste to asi objednávali v době, kdy dotace už byla vyřízena, zkuste to vyřešit s někým od vás, kdo měl tuto dotaci na starosti (i když žádala za vás firma, musel to s ní někdo řešit), ale účetně je to správně neinvestice, takže v přezkumu hospodaření byste s tím určitě problém neměli, kdybyste to účtovali do nákladů, otázkou je ale, jak by dopadla kontrola dotace, ale pokud by to způsobilý investiční výdaj byl, tak by se zase muselo řešit, že je to v rozporu s účetnicvím. A zase se klidně zeptejte , až budete něco potřebovat :o) (myslím to ironicky, jen jsem se musela usmát nad naší "šalamounskou odpovědí", ale víc nás už k tomu asi nenapadne ...

Máme v majetku sportovní areál, fotbalovou plochu, tribunu, šatny ….. . Žádali jsme neúspěšně o dotaci na MŠMT. Nám městu ji nedali, ale dostal ji sportovní klub - 60% nákladů, který má vše ve výpůjčce. Přibližně 40% nákladů dofinancovává město na základě veřejnoprávní smlouvy. Můj dotaz se týká problému, jak dále bude vedeno majetkově. Jedna stavba – tribuna byla zbourána, dodavatel mi dal doklad o demolici a já jsem vyřadila z majetku. Ostatní nové stavby – závlahy trávníku, tribuna, běžecká dráha, nová plocha s umělým trávníkem, předpokládám, že budou vedeny v účetnictví sportovního klubu a bude to na účtech tř. 02. Je pro vedení majetku na účtech 02 pro spolek rozhodující zda jsou pořizovány z dotace či z vlastních zdrojů. Paní účetní spolku se domnívá, že pokud jsou pořízeny z dotace, nepřevádí se na účty 02. Ještě se chci zeptat, zda zapsaný spolek majetek účetně odepisuje a též rozpouští transfery. Majetek je vybudovaný spolkem na pozemcích města. Smlouvy o právu stavby se neuzavřely. S katastrem snad problém nebude, jsou to stavby, které se nezapisují. Paní inženýrko, město se bude o nově pořízený majetek dále starat a udržovat ho. Není v možnostech spolku zajistit provoz a údržbu. Kdy bude možné stavby převést do majetku města po uplynutí lhůty udržitelnosti projektu? Město ještě realizuje další stavby samo – vrt s nádržemi na vodu a osvětlení, ale bez dotace a účetně po dokončení 02x a předpokládám, že na to již žádná výpůjčka nebude.

Předně je potřeba dodržet podmínky dotace - zjistit, jestli musí mít spolek majetek pořízený z dotace v majetku, ale když se pořizuje nový, tak asi ano, kdyby to byla oprava stávajícího, pak někdy dotační tituly dovolují mít opravovaný majetek jen ve výpůjčce, tady to ale vypadá, že opravdu nově pořizované stavby musí mít kvůli dotaci v majetku spolek. Dále se musí posoudit, jaké zásahy budou provedeny - zbourání tribuny a postavení nové, tady souhlasím s tím, že starou vyřadíte a novou by teoreticky mohli v majetku mít oni, kvůli dotaci, je ale potřeba to právně ošetřit ve vztahu k vašemu pozemku - právem stavby, nájmem pozemku, to je právní otázka. V případě zásahů, které byste vyhodnotili jako TZ, tam by pak problém s tímto nebyl, protože to mohou s vaším souhlasem vést v majetku oni jako TZ cizího majetku a vy byste vedli stále původní areál, ke kterému se TZ váže a dohodli byste se na nějakém budoucím vypořádání - to by se dalo využít u závlahového systému viz níže. K jednotlivým zásahům:

Závlahy trávníku bych ve vztahu ke hřišti řešila spíše jako TZ současného hříště, mj. je to tak i v souladu s judikátem ke golfovému hřišti, kde závěrem bylo, že zavlažování golfového hřiště je součást stavby, nikoliv samostatný majetek typu technologie. Otázkou ale je, jestli se týká současného areálu - pak takto, pokud ale bude vybudován jako součást nějaké nové stavby, pak vstoupí do její ceny a povede to v majetku spolek. Jestli vznikly nějaké nové stavby, které tam dříve nebyly, tak tam pak souhlas s jejich evidencí na stavbách, pokud ale povede v majetku spolek, pak opět platí nutnost ošetřit právně, že staví na vašem pozemku. Nezmiňujete se, jak bude naloženo se zbytkem areálu, ten zůstane zachován v původní podobě? Podle dotazu to pak, když to shrnu, vypadá na celkem tři majetkové dispozice se současným hřištěm (které je ovšem potřeba právně ošetřit) - původní ponecháte v majetku, jen vyřadíte tribunu, nová tribuna a nové stavby budou majetkem spolku a udělají závlahový systém, který povedou jako TZ vašeho majetku (popř. jako součást svého, podle jeho umístění). Konečný stav bude tedy takový, že část areálu bude vaším majetkem a nová část jejich. Tolik k majetkové podstatě. 
Ohledně peněz, co jste jim poskytli, předpokládám, že dotaci, když jste uzavřeli VPS nebo nějakou smlouvu o spolupráci? Nevím o jakou formu se přesně jedná, ale logicky není možné poskytnout dotaci na vlastní majetek, takže bych to asi moc nevztahovala k tomu závlahovému systému, pokud bude TZ vašeho majetku, můžete jim ale poskytnout dotaci na majetek, který pořizují nově z dotace MŠMT, nevím ale, jestli je to úplně vhodné, předně dejte pozor, aby nebyl problém se souběhem dvou dotací z veřejných rozpočtů - nutno ověřit na podmínky dotace a není to moc ekonomické, když plánujete dostat to do svého majetku (což je vhodné), tak by bylo vhodnější než jako dotaci jim to rovnou poskytnout jako pohledávku - zálohu budoucí kupní ceny za odkup TZ a nových staveb, protože jinak byste za to "platili" 2x . Popř. se už teď dohodnout, že jim poskytnete dotaci a na druhou stranu uzavřít budoucí smlouvu na bezúplatné předání (to by snad nemuselo ve vztahu k dotaci vadit, ale každý právní krok je potřeba vždy nejprve zkoumat z hlediska dotace, když už je s tím taková práce, tak ať o ní nepřijdou). 
Ohledně údržby areálu, tam nevím, jak to řešíte v současnosti, když mají i ten původní areál ve výpůjčce, novou část areálu by si ale měli udržovat oni na své náklady, pokud na to prostředky nemají, pak by asi bylo jistější řešit to formou transferů, protože platit za údržbu cizího majetku, ke kterému nebudete mít ani nějaký titul k užívání a fakticky ho užívají oni, moc dobré není.
Zpět do vašeho majetku určitě nejdříve po uplynutí doby udržitelnosti, dotace je jediný důvod, proč toto vše řešíte.
Nové stavby - vrt a osvětlení budou vaším majetkem, ale opět bohužel i zde by bylo vhodné to do výpůjčky dát, protože fakticky to budou užívat oni, za osvětlení budou vznikat nějaké náklady, nevím ale, jaké části areálu se toto bude týkat, jestli vaší nebo jejich, jelikož ale mají ve výpůjčce, tedy užívají i tu vaší část, tak by měli mít ve výpůjčce i tyto stavby, které se budou asi ve vztahu k tomu užívat a opět je zde potřeba řešit ty náklady spojené s užíváním - u osvětlení, kdo za něj platí, jakou formou jim případně přispět na jejich náklady...
Ohledně účování spolků - toto my neřešíme, asi splňují podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, ale to není okruh naší činnosti, každopádně nejsou VÚJ, takže kdyby vám to v budoucnu dali bezplatně, tak dotaci od nich nepřebíráte, oceňujete v tomto případě RPC. Jinak nevýdělečné organizace mají dost podobný systém jako my, tj. oceňují v pořizovací ceně, dotaci mají ve zdrojích a rozpouštějí proti odpisům, pokud dělají účetnictví. 

Může obec (ÚSC) místo poskytnutí finančních prostředků (grant), pořídit hmotný movitý majetek a následně jej darovat neziskové organizaci (např. hasičům)?

Určitě můžete, je na vás, jestli poskytnete peněžní dar nebo věcný, můžete v souladu s § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky účtovat zakoupení věcného daru, i když je to majetek, rovnou na účet 543, odpa podle účelu daru pol. 5194.  

Prosíme o informaci při výběru pokut v souvislosti s úsekovým měřením rychlosti automobilů na dálnici D1. Ozývají se nespokojení zahraniční řidiči, kterým byla vyměřena pokuta za překročení rychlosti automobilu v korunách, neboť oni ve své bance uhradí v cizí měně (většinou v EUR) a banka jim za to strhává nemalý poplatek . Uvažujeme o zřízení devizového účtu v EUR, u kterého by se při úhradě výše poplatků částečně jim i nám měla snížit a dále pro nás by to znamenalo i zjednodušení účtování. Nebude tento způsob výběru pokut v rozporu s nějakými předpisy? Prosíme případně o metodiku účtování, který kurz používat. Děkujeme za konzultaci a Váš názor.

Zkoušeli jsme hledat, ale dostali jsme se jen na Zákon o provozu na pozemních komunikacích - zde je §125c) a tady je režim, že se pokuty stanovují v nějakém rozmezí od ........ do ........... Kč. O cizí měně se zde nehovoří. Pokud někde ještě něco k tomu není stanoveno jinde, tak by to vypadalo, že jsme povinen pokutu vyměřit striktně v Kč. zda se mohu následně dohodnout na změně měny - to tedy nevím - obávám se, že nikoliv. Nicméně toto by se měla spíše dotázat Městka policie - zda nějak mohou vybírat v cizí měně.

Ale odhaduji je, že to nejde. 

Doplňuji - já si osobně také myslím, že by se s námi např. cizinci  nebavili, kdybychom chtěli platit pokutu v korunách...

Omluva za pozdní odpověď, přehlídla jsem, že nemám dořešeno. Kurz můžete v průběhu roku používat pevný, je to nejmíň práce, ke konci roku ČNB.

Obec uzavřela veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí na výkon některých činností obecní policie-dohled nad bezpečností provozu, dodržováním vyhlášek, dodržování veřejného pořádku a pravidel občanského soužití, obchůzková činnost, prevence kriminality a odchyt toulavých psů. Úhrada je touto smlouvou stanovena paušálními náklady na 1 hodinu práce strážníka plus náklady 7,50 Kč na ujetý kilometr. Náklady mají být hrazeny jednou ročně na základě předpisu (výkazu zásahů policie) kromě nákladů na odchyt psů. Odchyt psa má být hrazen na základě ceníku, kde je uvedena cena za odchyt, pobyt a stravu, vše včetně DPH. Tyto náklady má hradit buď majitel psa, v případě nedohledání majitele příslušná obec. Jakým způsobem mám na tuto smlouvu pohlížet? Jako na veřejnoprávní smlouvu v režimu transferů, to znamená příjem s položkou 4121 (paušální náklady a kilometrovné)? Jak ale pohlížet na odchyt psa - jako na službu s DPH?

Já si myslím, že vše, co popisujete, není zdanitelné plnění, není to v režimu dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale v režimu dotace na výkon přenesené působnosti nebo části samosprávy. I odchyt psa bych do toho zahrnula, jako povinnost obce podle zákona o obcích (pečovat o rozvoj území, potřeby občanů a dodržovat veřejný zájem, to určitě do veřejného zájmu spadá). Účtování jako transfery, pol. 4121, účet 672, bez ohledu na to, že to podléhá kalkulaci. K tomu odchytu jen ještě poznámka, nevím, jestli jsem správně pochopila, jak to máte nastaveno. Jestli tak, že psa odchytíte a někde "ubytujete", pak bych chápala inklinaci k službě s tím, že někdo vám pak nahradí výdaje, ale tím, že jste to zahrnuli do VPS a je to výkon veřejné správy s tím, že to děláte za ně (ať sami nebo prostřednictvím útulku), tak předmětem DPH by to být nemělo a je správné volit transfery mezi obcemi. Pokud vám to bude mít hradit občan, pak formou přefakturace, opět ale mimo DPH.  Ono je to u toho odchytu analogické jako u ostatní činnosti obecní policie, vy jim tuto službu, kterou by si měli zajistit sami v rámci výkonu veřejné správy, zajišťujete na základě VPS, tedy veřejnoprávního vztahu. Je to tedy vše v podstatě výkon veřejné správy za jinou obec, nikoliv poskytnutí služby.

Obcí zřízená škola nebude mít dostatek finančních prostředků na mzdy učitelů,nepokryje je ani fond odměn. K dispozici je rezervní fond(ten by mohl případnou ztrátu uhradit) Je vhodné, aby škola zaúčtovala ztrátu a pak žádala o použití rezervního fondu na její úhradu? Nebo má škola požádat o dofinancování, aby nedošlo ke ztrátě. Může použít i prostředky z příspěvku na provoz k úhradě mezd? Jak má správně (škola i obec) postupovat ?

Nic nezakazuje zřizovateli, aby svým příspěvkem dokrýval i mzdy (skutečně se to v praxi děje). Z mého pohledu - pokud se nutnost toho příspěvku ke krytí mezd jeví jako setrvalý stav - tedy něco, co bude pokračovat asi i v dalších letech (třeba kvůli věkové struktuře pracovníků příspěvkové organizace ...), potom bych doporučoval toto skutečně zahrnout do běžného příspěvku. To použití fondů - to je o jednorázovém dočerpání nějakých rezerv - nemůže to ale řešit dlouhodobější problém.ZN

Přistavovali jsme novou školní kuchyni, škola je naší příspěvkovou organizací a majetek má ve výpůjčce, stavební část je mi jasná. Druhou fází bylo gastrovybavení, vše je již dodáno, faktura vystavena na jednotlivé položky v celkové hodnotě cca 1 300 tis. (a že je jich tam hromada) a teď k problému. Bavili jsme se s ředitelkou a ta si představuje, že nádobí a majetek do 40 tis. bychom jim bezplatně předali do užívání. Vůbec teda nevím jak by to šlo udělat - na základě darovací smlouvy schválené zastupitelstvem a pak zaúčtovat jako dar? A majetek nad 40 tis. bychom vedli v účetnictví my a dali jim ho do výpůjčky, aby jej nemuseli odpisovat. Je to takto reálné nebo existuje nějaké lepší řešení?

Záleží, jak se s nimi dohodnete, možností je více. Pokud jim majetek svěříte, budete jej evidovat na podrozvahovém účtu 909, oni v rozvaze a a odpisovali by jej, pak byste jim ale měli dávat provozní příspěvek na odpisy. Další varianta je smlova o výpůjčce, kdy majetek eviduje a odpisuje vlastník, tedy vy, PO by vedla jen mimoúčetně. Možná je i varianta daru, kdy vy už neevidujete majetek nikde, je jejich, oni evidují a odpisují. 

K vašemu konkrétnímu případu - můžete jim dát odpisovaný majetek do výpůjčky k bezplatnému užívání, s tím problém není, evidovat v rozvaze a odpisovat jej budete vy a oni jej budou evidovat jen mimoúčetně. Ohledně těch drobností do 40 tis. Kč, tam by se asi něco mělo evidovat jako DDHM na účtu 028, něco pak rovnou do spotřeby, popř. podrozvaha 902, tam pak záleží jak se dohodnete a rozhodnete. To bezplatné předání do užívání, co navrhuje ředitelka, má více forem, buď jim to můžete svěřit nebo propůjčit, nevím, co konkrétně myslela. Dar už je pak nikoliv předání do užívání, ale předání do vlastnictví, tzn. spotřební věci by šly pak rovnou účtovat na účet 543, DDHM předat jen 088/028 a oni naberou opačně. Tak dohodněte s nimi, jakou variantu preferují a jaká bude i u vás průchodná z hlediska schvalování.

Ještě dejte pozor na to, zda nebylo pořízeno z dotace - často v podmínkách udržitelnosti je vlastnictví příjemce dotace, pak se to dá jen svěřit nebo výpůjčit PO, nedá se darovat. 

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc při výkladu směrnice MF která stanovuje výši proplácených nákladů ze SR ČR za distribuci hlasovacích lístků voličům v částce 5,54 Kč bez DPH na jednoho voliče a poštovné ve výši dohodnuté Ministerstvem vnitra s držitelem poštovní licence... Já jsem stanovila cenu za distribuci jedné obálky ve výši 6,70 Kč. Vycházela jsem z toho, že ať fyzická osoba, která dělá tuto službu na základě DPP nebo nějaká společnost - plátce, která by tuto službu pro radnici zajistila, dostane za stejnou službu stejnou částku. Ve Směrnici, která předcházela této, byla cena za distribuci obálky stanovena jako 3,50 Kč na jednoho voliče…. Tedy cena konečná a stejná pro všechny distributory. Dnes jsme z kraje obdrželi informaci, že na MF jim telefonicky sdělili, že cena za distribuci je pro plátce a „ dohodáře“ rozdílná – plátcům 6,70 Kč a lidem, kteří vykonají tu samou službu - 5,54 Kč. Děkuji za Váš názor.

Já Vám dotaz vracím, nemám názor, toto je opravdu jen na výkladu MF. Můj názor by zde ani nikoho nezajímal, ani by Vám nepomohl v argumentaci. Kontroly se budou držet směrnice a větší částku vám neuznají. Je mi líto. 

Příspěvková organizace zřízená obcí vytvořila za rok 2017 hospodářský výsledek po zdanění ve výši 1,100 tis. Kč. Rozdělení HV bylo u PO zaúčtováno následovně: - tvorba rezervního fondu 431/413 (částka 1,100 tis. Kč) - poté bylo rozhodnuto o vytvoření fondu investic 413/416 (částka 1,000 tis. Kč) - dále zastupitelstvo obce odsouhlasilo použití fondu investic k odvodu do rozpočtu zřizovatele ve výši 1,000 tis. Kč (účtováno: 416/401) Je možno použít u PO výše uvedený postup účtování? Obec použije částku 1,000 tis. Kč na splátku investičního úvěru (jednalo se o úvěr na výstavbu komunikace). Bude se jednat u obce o přijatý investiční transfer? Jaké bude prosím nejvhodnější účtování přijatého "transferu" u obce?

Toto je správný postup, jak získat "přebytečné peníze" od PO. Jen chybí ještě zápis od PO 401/241. Ostatí účetní zápisy u PO jsou dobře. U vás přijměte s položkou 2122 (odpa "kmenový" vaší PO) a protiúčet je nejsprávněji 401. Položka 2122 by se měla schválit jako závazný ukazatel rozpočtu, jak u obce, tak u PO. 

Městem zřízené s.r.o. nabude budovy a pozemky, kde je zřízeno právo stavby. To přejde od původního vlastníka pozemků a budov postoupením. V postoupení je uvedeno, že tato pohledávka je ze stavebního platu ze smlouvy o zřízení práva stavby, není zde ale sjednána úplata. Je nutné právo stavby nějakým způsobem ocenit a zavést v účetnictví jako pohledávku? Jak účtovat průběžné úhrady, kterými poplyne příjem ze stavebního platu. Případně jaké daňové povinnosti jsou k tomuto úkonu vázány.

Pokud správně chápu, byly převedeny pozemky, u kterých se vybírá stavební plat - nicméně toto právo není nijak oceněno - tedy je fakticky postoupena smlouva, ne ale za nějakou hodnotu. Ještě k tomu předpokládám, že to řešíme na straně s. r. o.

Za těchto okolností se domnívám, že u té společnosti s ručením omezeným nebude nic účtováno při nabytí (respektive postoupení práv z dané smlouvy), pouze ta společnost začne účtovat každoročně MD 311/Dal 602 (649). Teď k DPH - tady si myslím, že nastává paradoxní situace - podle zápisu KDP a GFŘ z koordinačního výboru KDP z prosince 2013 vznikne DUZP jednorázově při sjednání stavebního platu - tedy již při zahájení smlouvy (základ daně ve výši předpokládaných stavebních platů). To již nastalo v minulosti - teoreticky pokud je to mladší 3 let, tak by mohlo dojít k opravě u původního vlastníka (opravný dańový doklad) a nový vlastník by asi mohl doúčovat? Pokud je to ale starší 3 let, tak to neopravím a pokud se budu držet závěrů koordinančního výboru, tak tyto platby již budou mimo DPH (neboť DUZP již nastalo v minulosti).

Jiné daňové problémy s tímto spojené si neuvědomuji.

Mateřská škola užívá budovu na základě smlouvy o výpůjčce. Obec jako zřizovatel uhradila výměnu oken. Mateřská škola nyní provedla montáž látkových rolet v hodnotě cca 8 tis. Kč. Jak správně tyto rolety účtovat? Děkuji

Zastínění je v souladu s daňovým pokynem GFŘ součást stavby, je tedy vhodné to posoudit jako TZ. Vzhledem k ceně je to ale TZ podlimitní, tzn. tak nebo tak patří rolety do nákladů, můžete je tedy účtovat jako podlimitní TZ na účet 549, pol. 5123. Lze si i upravit ve směrnici k majetku, že rolety a žaluzie nepovažujete za součást budovy, mně osobně se ani jako nedílná součást  budovy nezdají, i když je odstraníme, tak budovat může svou funkci plnit ...můj názor, lze si pokyn pro potřeby ocenění majetku upravit, nás obce zatím daňově nezajímá.

Novelou zákona o daních z příjmů k 1.7.2017 byl od daně osvobozen příjem z podílu na zisku plynoucí od dceřiné společnosti obci (mateřské společnosti). V případě, že RM schválí v červnu 2018 výplatu podílu na zisku za rok 2017, bude tento příjem zdaněn, když novela nabyla účinnosti 1.7.2017? Pokud ano, pak jestliže RM v červnu 2019 schválí (kromě výplaty podílu na zisku za rok 2018) také výplatu podílu na zisku za předcházející roky (na účtu nerozděleného zisku kumulovány nezanedbatelné zdroje), bude tento příjem osvobozen od daně? Děkuji.

Jsem přesvědčen, že na tento případ se vztahuje osvobození - v rámci novely zákona o dani z příjmů se neobjevovaly jakékoliv restrikce, že by se to dalo použít třeba jen na výplatu zisků vytvořených od roku 2018 (to by muselo být v přechodných ustanoveních).

Takže podle mne nyní osvobozeno bez ohledu na to, v jakém roce byl daný zisk vytvořen.

Máme v obci obchod, na jehož provoz se rozhodlo zastupitelstvo obce přispět, abychom ho zde vůbec udrželi. Můžeme postupovat na základě darovací smlouvy, kterou schválí zast. obce, ve které by bylo uvedeno např. že za rok 2018 bude celkem vyplaceno 120.000 Kč, s tím, že bude poukazováno na účet např. měsíčně 10.000 Kč nebo musí být vyplacena celá částka naráz? Lze vůbec "použít" darovací smlouvu nebo musíme postupovat v režimu dotace a následně vyúčtovávat? A prosím také o kompletní účtování §, položka.

Z hlediska daně OSVČ - bude danit jak dar, tak dotaci. Ale je zde dotace určitě vhodnější. Účel bude podnikání - tedy pro příjemce to bude součást jeho klasických zdaňovaných příjmů (ať již fyzické podnikající osoby nebo právnické osoby).

Pokud bude dar - lze ho dávat postupně, to není problém  a bude se účtovat jen 572 MD/ 345 D a 345 MD/ 231 odpa např. 2141 a pol. 5212 (dotace OSVČ - nepíšete, kdo obchod provozuje, tak OSVČ jen odhaduji). 

V případě, že dáte dotaci s vyúčtováním, tak poslané bude záloha 373 MD/ 231 2141 5212 D, dohada ke konci roku 572/389 a po vypořádání - zúčtování dohady:  389/345 a zúčtování zálohy: 345/373 a případně doplatek 345/231 nebo vratka 231/373.