Dotazy

Členové výborů nechtějí žádné finanční odměny a starosta jim koupil za činnost ve výborech víno a tvrdý alkohol / vodka,rum,/. Je možné nějakým způsobem řešit účetně ? Celková částka je 9 071,00 Kč.

Toto spíše k diskusi, než jako řešení problému. 

Určitě bych neřešila jako odměnu za činnost, nemělo by to tak být ani nikde vidět, např. ve schválení zastupitelstvem. Takže "nepeněžní mzdu v podobě alkoholu" bych radši vyloučila. Nikde předpisy neřeší, že by nebylo možné poskytovat alkohol v rámci pohoštění (jen není daňově uznatelné), takže bych dala z "fondu reprezentace" a vedla jako pohoštění (5175, účet 513). Pro starostu by bylo bezpečnější, kdyby to měl schválené jako reprezentaci, např. limitem v rozpočtu, že na reprezentaci smí čerpat do xx Kč. Není to zrovna šťastné řešení, mohou u něj být diskuse, proč jim nekoupil třeba dárkové koše nebo něco podobného jako dar? No nic, stalo se a nic jiného než pohoštění mi nepřipadá schůdné. 

Obec vybudovala kanalizaci a zařadila v roce 2012. V letošním roce byla podepsána smlouva o zřízení věcného břemene (obec oprávněná) na pozemky Povodí Labe, které jsme zatížily věcným břemenem. Prosím o radu jak zaúčtovat a máme-li nárok na odpočet DPH jako plátce, když se věcná břemena týkají stavby kanalizace. Přišel nám zálohový list, který není daňovým dokladem a po zaplacení nám k němu do 15 dnů vystaví daňový doklad. Účtovala bych: zálohový list 314/321, platba 321/231 2321 6121, daňový doklad 042,343/314 a do majetku navýšení ceny kanalizace?? 021/042 ve výši ZD?

Zkusíme to rozdělit na několik témat:

a) problematika odpočtu DPH - tady je rozhodující, k čemu kanalizaci používáte - pokud je to ke zdaňovaným příjmům (vlastní provozování nebo třeba pronájem za úplatu) - potom skutečně máte nárok na odpočet DPH - v tom by nebyl problém

b) problematika, zda takovéto věcné břemeno patří do hodnoty kanalizace - tady uvádíte, že ta kanalizace byla dokončena již v roce 2012. Přitom ČÚS 710 uvádí v bodu 4.4. následující:

4.4. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak. 

No a v tomto případě skutečně není nikde uvedeno, že by to do ceny majetku mělo jít. Zřízení věcného břemene určitě nesplňuje charakteristiku modernizace či rekonstrukce ...

Vychází mi tedy z toho, že se jedná o pořízení samostatného majetku - pokud je to do 40 tis. Kč, tak na 028 (558, položka 5137), pokud nad 40 tis. Kč tak na 029 (přes 042, položka 6129).

Město koupilo vysavač, který bude využívat i naše přísp. organizace. Město se s p.o. se domluvili, že p.o. přispěje polovinu ceny vysavače. Město vystaví fakturu p.o. na příspěvek na provoz vysavače ve výši 3000 Kč. Jak toto zaúčtovat. Pokud by to byla přefakturace 1/2 vysavače(účet 558, pol.5137), tak budou vlastníci i oni? nebo to nazveme příspěvek na provoz vysavače, ale náklady na provoz máme jen sáčky za 150Kč. Prosím jak nejlépe vystavit fakturu z pohledu daní. (DPH jsme neuplatnili).

Připadá mi, že nejlépe by kopírovala účetní případ situace spoluvlastnictví, oba pořídíte DDHM ve výši 1/2. U sáčků by asi bylo jednodušší,kdyby se jednou koupily na obec, jednou na PO - tam mi připadá přefakturace zbytečná, ale to asi vyřeší praxe. Majetek si dáte na DDHM, oceníte ve výši 1/2, uvedete na kartu poznámku o spoluvlastnictví s PO a výši pořizovací ceny. Situaci trochu komplikuje účetnictví ÚSC, kde rozhoduje pořizovací cena podílu spoluvlastnictví narozdíl  napříkad od daní, kde rozhoduje pořizovací cena majetku jako celku pro jeho klasifikaci. Myslím si však, že vám nikdo zařazení do DDHM (028) nevyčte, když se budete řídit pořizovací cenou majetku a ne pořizovací cenou svého podílu - pro jistotu by šlo doplnit do směrnice, případně si k tomuto případu dát interní pokyn, jak zařadit (že se vychází z pořizovací ceny majetku pořízeného společně). 

Jak by mělo správně vypadat účtování v pokladně při bezhotovostní platbě kartou a následně účtování na bankovním výpise včetně rozpočtové sklady. A platba se považuje za uhrazenou v den platby kartou nebo až po připsání platby na bankovní účet?

Letos jsem se na přednáškách snažila pozjistit, jak obce platby kartou řeší, tak popíši, zde ve vztahu k příjmu a dále i u výdajů. 

Je docela problém příjem peněz kartou účtovat na pokladně, pohyb se totiž na pokladně nezobrazí vůbec. Při připsání peněz na účet (ZBÚ) by se měla rovnout přiřadit RS k příjmu na ZBÚ, případně přes pohledávku. Obce využívají i souhrnné doklady při výpisech z terminálů určených pro platby kartou. Ohledně data uskutečnění účetního případu - zde záleží na vnitřním předpisu, zpravidla se dává jako DUUP datum připsání na účet. 

Váš dotaz mě zajímá, platby kartou nejsou nikde ošetřeny, já však nevím, jaké máte k dispozici sestavy a podklady. Z jednoho města, kde mají terminál pro platby kartou, jim denně vyjde sestava příjmů s variabilními symboly a tu zaúčtují k přijetí platby na ZBÚ. 

V případě výdajů kartou postupují obce rozdílně: 

1. Někdo dává výdej ze ZBÚ jako převod do pokladny a v pokladně při předložení paragonu zaúčtují jak příjem ze ZBÚ, tak výdej z pokladny. 

2. Někdo dává výdej ze ZBÚ jako pohledávku za zaměstnancem na 335 a tu zúčtují v pokladně při předložení paragonu. 

3. Někdo přikládá paragony přímo k ZBÚ a účtují rovnou na ZBÚ výdaj a pokladnu vůbec neúčtují - což odpovídá skutečnosti, ale je to těžší na zajištění info toků. 

Postup účtování při platbách kartou (příjmů i výdajů) je potřeba nějak normativně u účetních jednotek upravit, včetně např. dohod o HO apod. 

MČ má vytvořený termínovaný vklad na hlavní činnosti. Účtujeme na účet 244. Bude se na tomto účtu účtovat o rozpočtové skladbě, když termínovaný vklady byl vytvořen z prostředků ZBÚ?

Na účtech termínovaných vkladů 244 a 068 se s účinností od 1. 1. 2016 nepoužívá rozpočtová skladba (novela vyhlášky č. 5/2014 Sb.). Převod peněz na TV tedy např. 262 MD/ 231 pol. 8118 D a 244 MD/ 262 D, na 244 vše bez rozpočtové skladby. 

V současné době připravujeme k realizaci veřejnou zakázku. Firmy si mohou zadávací dokumentaci vyzvednout k předložení cenové nabídky za poplatek, který se nebude vracet v případě, že firma ve výběrovém řízení neuspěje. Prosím jak tento poplatek účtovat. Jedná se opravu radnice.

Většinou vedeme jako nahodilý příjem, pokud přímo nelze snížit 042 nebo ve vašem případě 511 (nevychází ze skutečné kalkulace nákladů na vícetisky). Pak bychom asi měli i zdanit DPH, když dáme jako službu - 602 a pol. 2111. Při "přefakturaci" by to bylo 042 minus MD (511 minus MD)/ 311 MD a snížení položky 6121 - ale toto se mi zdá náročnější. IS

Já jen poznamenávám - Já bych v této situaci skutečně udělal to, že bych raději vyúčtoval jako výnos (609, 649?) a skutečně odvedl to DPH. ZN

Obec dne 7. 3 . 2016 usnesením Zastupitelstva obce Bohdíkov zřídila sociální fond, jako trvalý účelový fond Obce Bohdíkov. Protože máme vedle běžného účtu (231), depozitní účet ( 245 ), účet FRB (236) a účet u ČNB (231), pan starosta nechce zřizovat další účet. Použití fondu je příspěvek na stravování, příspěvek na dovolenou, příspěvek na dětskou rekreaci, příspěvek na kulturní, sportovní akce a vzdělávací činnost, dary při životních a pracovní výročích, půjčky. Chci se zeptat co by bylo rozumnější. Jestli účtovat na běžném účtu a to podle rozpisu níže a nebo využít účtu FRB, na kterém během roku účtujeme jen úroky zápisem 236/419 a rozlišit jednotlivé fondy analytikou. analytické členění běžného účtu: 231.0040 – běžný účet 231.0100 – sociální fond Tvorba: 262.0100/231.0040 odd.§ 6330 pol. 5342 231.0100 odd.§ 6330 pol. 4134/ 262.100 401.0019/419.0101 Půjčka zaměstnanci: 335.02xx/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5660 Splátka půjčky zaměstnavatelem: 231.0100 pol. 2460/335.02xx příspěvek na stravné došlá faktura- předpis, úhrada: 518.03xx, 335.0xxx/321.0001 321.0001/231.0040 odd.§ 6171 pol. 5169 čerpání fondu ve výši příspěvku na stravné - převod 262.0100/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5169 419.0101/401.0019 231.040 odd.§ 6171 pol. 5169/262.100 životní jubileum – životní výročí, příspěvek na dovolenou 528.0300/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5499 419.0101/401.0019 příspěvek na kulturní nebo sportovní akci, příspěvek na dět. rekreaci 518.03xx, 335.0xxx/321.0001 321.0001/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5499 231.0100 odd.§ 6171 pol. 5499/335.xxx 419.0101/401.0019

Fond je vhodnější vést na samostatném účtu 236, lepší variantou by tedy bylo použít stávající účet FRB, rozdělit ho na dvě analytiky a na jedné sledovat FRB a na druhé SF. V předpisech není sice nikde popsáno, ale pokud se máme snažit zachovat smysl fondu, kterým je vyčlenění části prostředků, které lze použít jen na stanovený účel podle pravidel tvorby a použití (statutu) fondu, je samostatný účel přehlednější variantou.

Tvorba SF vedeného na samostatném účtu - převod ze ZBÚ 262 MD/ 231 odpa 6330 pol. 5342, příjem na účtu SF 236 (analytika pro SF) odpa 6330 pol. 4134 MD/ 262 D a 401 MD/ 419 D (analytika pro SF) - v případě zdrojového účtování fondu. Konsolidační položky je v tomto případě třeba rozpočtovat, protože zde vyjadřují tvorbu fondu, která je povinnou součástí rozpočtu podle § 6 zákona č. 250/2000 Sb. Rovněž použití fondu musí být obsaženo ve schváleném (upraveném) rozpočtu. Výdaje je možné hradit buď přímo z účtu SF nebo se hradí ze ZBÚ a ve výši použití prostředků fondu se provede převod z účtu SF na ZBÚ. Úhrada přímo z účtu SF např. 528 MD/ 236 + RS D, 419 MD/ 401 D; úhrada ze ZBÚ např. 528 MD/ 231 + RS D a převod z účtu SF 262 MD/ 236 odpa 6330 pol. 5345, 419 MD/ 401 D, příjem na ZBÚ 231 MD odpa 6330 pol. 4139 MD/ 262 D.

Prosím jak by bylo možné ( co nejjednušeji) finančně odměnit členy výjezdové jednotky SDH ? Členové mají sepsanou Dohodu o členství v JSDH s obcí, a to že to činí bezplatně. Ale rádi bychom je nějak ohodnotili za to, že jsou ve dne v noci ve střehu. V loňském roce jsme to řešily odpuštěním poplatku za TKo ( upraveno ve vyhlášce), ale bylo to z ministerstva kritizováno, letos zproštěni nejsou. Bylo by možné poskytnout finanční dar fyzické osobě ? Příspěvek by byl ve výši 500,- Kč / osoba.

Toto je spíše takové přemýšlení nahlas: 

Podle mého názoru je možné dát konkrétní dohodu o provedení práce (zdanit 15%). Musela by se konkrétně vyplnit činnost, za co odměna je.  Zde si však nejsem jistá, zda není nějak v rozporu s "dobrovolností" hasičů.  S tím darem je to takové nejisté, protože by to byl jinými slovy "dar za odvedenou práci", což není v pořádku. Finanční dar fyzické osobě ale samozřejmě obecně poskytnout lze, ale je třeba dát pozor, aby byl neúčelový. "Dar za odvedenou práci" (za účast na zásahu, za účast na cvičení, apod.) by v pořádku nebyl. Ocenění dobrovolné práce hasičů by však asi nikdo nenamítal, to by možné bylo - pak v režimu daru - jako ocenění dobrovolné práce s položkou 5492, schválené radou. 

Prosím, kdo toto budete číst a máte nějak vymyšleno, nepředali byste ostatním jako radu? 

Město před dvěma lety zrušilo příspěvkovou organizaci a převzalo od ní její pohledávky a závazky, které zavedlo do účetnictví. V současné době jsme se u jedné pohledávky dozvěděli, že je neoprávněná. Paní nájem řádně nájem zaplatila (doložila nám příslušné doklady). Město tudíž převzalo neoprávněnou pohledávku. Jak se jí můžu legálně zbavit? V případě, že by se jednalo klasickou chybu v našem účetnictví, opravil bych ji a tím by byla spárovaná platba a pohledávka. Pohledávka by tím byla uhrazena. V tomto případě nemohu postupovat stejně, protože o platbě účtovala jiná organizace a navíc ve "zděděných podkladech" ať v papírové či elektronické podobě nelze nic dohledat. Dát RM formálně pohledávku (jde o 4.000,00 Kč) odpustit, se mi nezdá správné, protože pohledávka vlastně neexistuje a jen tak ji odúčtovat se mi také nelíbí. Od paní samozřejmě nic vybírat znovu nemůžeme. Jak bych měl správně postupovat? Pochopil jsem dobře, že od 01.01.2016 mám dvě možnosti jak účtovat o pokladně, buď stejně jako dosud, nebo používat při účtování na 261 rozpočtovou skladbu (tj. mít "oddělenou pokladnu). Z uvedených možností si musím jednu vybrat a tu pak celý rok dodržet (tj. změnu z jednoho způsobu na druhý můžu udělat jen k 01.01.). Je tomu tak?

Ohledně té pohledávky - tu bych řešila jako inventarizační rozdíl, bylo zjištěno, že pohledávka neexistuje, tak se vyřadí jen zápisem 557 MD/ 311 D (3xx D). K tomu popis skutečnosti víceméně ve znění, jak jste popsali v dotazu. Účetnictví musí souhlasit na skutečnost, takže pohledávka se vyřadit prostě musí. 

Ohledně té pokladny - jsou 2 možnosti, jak účtovat o pokladně, a ano, když si zvolíme  oddělenou pokladnu, tak bychom ji měli používat od 1.1. až do 31.12 - víceméně však i nadále, protože změny i meziroční by byly dost účetně problematické. Přesto si ale myslím, že je možné použít oba způsoby, ale v systému - když mám více pokladen. Že je klidně možné vést jednu pokladnu přes 5182 a druhou pokladnu s jinou analytikou přes oddělenou pokladnu - tj. přes konsolidační položky. 

Obec dostala darem vodovodní řád včetně veřejné části přípojek. Jedná se o část vodovodního řádu, který na své náklady občan-majitel pozemků zbudoval a následně je obci daroval. Jedná se o délku 0,177 km. Mne se jedná o cenu, kterou mám majetek zaevidovat do účetnictví. Zdali cenou podle cenových ukazatelů ve stavebnictví, nebo jinou cenou? Obec má v majetku vodovodní řád, toto je jeho navýšení-technické zhodnocení? Také bych poprosila o postup účtování.

Mělo by se jednat o darované TZ, zaúčtujete zápisem 021/401 a navýšíte vstupní cenu řádu, ale přípojky jsou samostatným majetkem, zápis 021/401 a vlastní inventární čísla. Ocenění by mělo být RPC - je možné vycházet z nákladové ceny dárce, pokud ji uvedl, případně z oceňovacích předpisů (441/2013 Sb.). 

Prosila bych radu (RS i nákladový účet) jak zaúčtovat následující. V roce 20120 jsme na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí obdrželi 100tis. jako polovinu pokuty, která byla vyměřena občanovi. Nyní jsme obdrželi rozhodnutí o vrácení přeplatku (občan vyhrál soud) v němž nás ČIŽP vyzývá k vrácení přeplatku dle §155 odst. 3 zákona 280/2009 Sb.

Je to vratka výnosů minulých let, tj. účet 549 a položka 5909, odpa můžete 6409. Nic jiného není potřeba řešit, lze zaúčtovat přes závazek 378.

Obec prodala pozemek, který byl ve vlastnictví obce. Ovšem na pozemku stála studna, o které zastupitelstvo nevědělo a studna byla soukromé osoby. To povolil ještě bývalý pan starosta. Nyní majitelka studny žádá po obci náhradu za studnu. Po dohodě s právníkem jsme majitelce studny uhradili poplatek ve výši 7500,-- a současný majitel pozemku nám vrátil 3500,--. Je správné zaúčtovat 543/§ 6171 pol. 5499 7500,-- a vratku 3500,-- odmínusovat? A vstoupí mě tento příjem do DPH? Jsme totiž plátci. Moc děkuji a přeji hezký den.¨

Z povahy toho, jak dále popisujte, dodatečným uzavřením smlouvy došlo k tomu, že jste odkoupili studnu a zase ji obratem prodali (fakticky jako dodatečné navýšení kupní ceny za pozemek).

Můj návrh účtování by tedy byl takový, že budete účtovat o nabytí studny a její prodej - přitom by tady asi byly možné dva pohledy:

a) jedná se o nákup a prodej zboží (sice se ztrátou - koupě za 7,5 tis. Kč a prodej za 3,5 tis. Kč) - tomu by odpovídalo to, že cílem transakce nebylo nabytí studny do vlastnictví, ale jen převod na jinou osobu - tedy fakticky by se účtovalo MD 504/Dal 321 a MD 311/Dal 604 a inkasa pohledávky a úhrada závazku jako nákup a prodej zboží (tedy příjem 2112, výdej 5138). Jinak to, že i nemovitosti mohou být zbožím, připouští i vyhláška č. 410/2009 Sb.

b) půjdete na "tradiční variantu" - tedy že je to pořízení stavby - MD 042/Dal 321 (klidně ani nebudete zařazovat) - výdaj potom bude na 6121, no a prodej stavby se ztrátou - tedy MD 553/Dal 042 a předpis pohledávky 311/646 (položka prodeje dlouhodobého majetku - 3112).

Osobně si myslím, že ta VAR a) je správnější.

Jinak ještě k DPH - tady jsem informaci k tomu neobdržel - nicméně zásadní je asi následující - pokud to není novostavba (nyní se bavme o tom, že by ta studna byla mladší 3 let), tak je to od DPH osvobozeno - jedno, zda použijete variantu a) nebo b).ZN

Koncem roku 2015 jsme účtovali dvě faktury na PD - generel odkanalizování a generel zásobení vodou - obě z provozních prostředků (SÚ 518 - úh fa na RP 5169). K těmto položkám byla koncem roku přiznána i dotace od KÚ, kterou jsme zaúčtovali jako neinvestiční na 388/672. Na doporučení auditu bychom měli přeúčtovat jak náklady tak i přiznanou dotaci z provozních prostředků na investice. Prosím o radu jak správně účtovat. předpokládám, že za použití účtu 408 (vždy je jednalo o částku vyšší jak 260 000,00 Kč) a náklady pak na DNM - účet 041, dotaci na 403. Tato účetní operace zřejmě také ovlivní i výpočet DPPO za rok 2015, kde byly původně náklady na PD-generely rozpuštěny z HLČ do VHČ. Podle mého názoru, pokud budou zaúčtovány jako investiční náklady, změní se i základ pro výpočet DPPO. Děkuji za Vaši odpověď.

Víte já si prvotně nejsem moc jist, že byste nemohli dané položky hradit jako provozní náklady.

§11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. uvádí:

(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti [14] a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že o technických auditech [15] a energetických auditech [16] , lesních hospodářských plánech [17] , plánech povodí [18] a povodňových plánech [19] neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku. 

Musím se přiznat, že nejsem úplně seznámen s obsahem generelu, nicméně na jedněch webových stránkách jsem třeba našel následující charakteristiku:

Generel vodovodu je celým názvem generelní dlouhodobý plán rozvoje zásobování vodou. Generel kanalizace představuje generelní dlouhodobý plán rozvoje odvodnění města. Význam generelů tkví v tom, že umožňují v dlouhodobém horizontu plánovat rozvoj systémů zásobování vodou či odvádění splaškových a srážkových vod z města co nejlepším způsobem s minimalizací investičních a provozních nákladů. Zjednodušeně řečeno, generel nám umožňuje koncepčně zvolit optimální a co nejlevnější řešení. Při zpracování generelu se snažíme předvídat jednotlivé budoucí otázky, ať už souvisí s plošným či intenzívním rozvojem města či s výstavbou vodovodů a kanalizací do míst, která zatím nebyla obsloužena. 

Tak mi to přijde analogické s těmi položkami v poslední větě §11 odst. 8, u nichž se mohu rozhodnout, že to nebudu považovat za dlouhodobý majetek. Je tady ještě jeden aspekt (vím, že to není úplně jednoznačné kritérium, ale je to určitě důležité). Uvádíte, že jste na to dostali dotaci - předpokládám, že ta dotace byla nějak klasifikována a bylo sděleno, zda se jedná o dotaci provozní nebo investiční. pokud by to byla dotace provozní, tak bych to bral jako argument k tomu, že by se to raději upravovat nemělo.

Nicméně pokud přes výše uvedené jste to skutečně vyhodnotili, že to bylo špatně a mělo to být v investicích - potom OK - budeme opravovat. Pokud by byla dotace ve výši 100% (což asi nebylo), tak by výsledný základ daně byl stejný. Pokud by ale třeba náklad byl 500 a dotace ve výši 200, potom skutečně musíte počítat s tím, že toto bude mít dopad na základ daně z příjmů a je potřeba propočet daně opravit (jsme ještě v termínu pro řádné přiznání k dani). Pokud se bavíme o opravě nad 260 tis. Kč (tady je zajímavé, zda se máme bavit o celkovém vlivu na HV - tedy rozdíl mezi 518 a 672 nebo parciálně náklady i výnosy - to není nikde řešeno - já budu ale předpokládat, že objem je takový, že je to na 408).

Potom bych musel udělat:

MD 041/Dal 408  (hodnota generelu) a zařazení (asi 019/041)

MD 408/Dal 403 (navedení investiční dotace)

Potom bych správně měl ještě korigovat odpisy za rok 2015 - jako by bylo odepisováno správně (pořízeno třeba v květnu a k odepisování od června) - tedy potom doúčtování odpisů a rozpuštění dotace. Pokud to budete považovat také za jeden komplexní případ, který opravujeme, tak spíše 408/079 a 403/408 (odpisy, které by připadaly na rok 2015), v roce 2016 - již standardní odpisy. Možná někdo by tady nesouhlasil a řekl by, že odpisy jsou již standardním jiným případem a jsou do 260 tis, Kč - tedy udělal by 551/079 a 403/672 (já si ale myslím, že je to spíše potom jedna komplexní oprava). Nicméně odhadem 80 - 90% subjektů by dle mého názoru odpisy již zpětně nekorigovalo a začalo by odepisovat až od 2016 (což ale úplně správně není).

Obec pořádala dětské maškarní, vstupné na akci bylo dobrovolné. Vybralo se cca 9tis. Můžu zaúčtovat MD 231/20/3399/2111 D 602 (bez DPH)??? A OZ předem rozhodlo, pokud se nějaká finanční částka vybere, že přepošleme ZŠ, pro kterou je obec zřizovatel - ZŠ prostředky využije např. nákup pomůcek nebo vstupné při školních výletech, atd.). A tady nevím jak mám výdej pro ZŠ zaúčtovat.

Z hlediska DPH bych považoval dobrovolné vstupné za odměnu za službu - tedy klasicky plnění. Služba nicméně má charakter služby kulturní a je dle mého názoru osvobozena od DPH (§61) - tedy na ř. 50 přiznání. Zaúčtování příjmu  v pořádku. 

Pokud se týká odeslání peněžních prostředků - v tomto případě bych volil tu variantu, že se jedná o poskytnutí klasického příspěvku příspěvkové organizaci a navýšil závazný ukazatel v položce 5331. ZN

V roce 2015 jsem na základě smlouvy o poskytnutí INV dotace na rekonstrukci komunikací od ROP zaúčtovala na 915 / 999 2.648.751,56 Kč (max. výše dotace). K datu kolaudace komunikací (10/2015) jsem pak zaúčtovala 388 / 403 ve výši 85% z našich uznatelných nákladů, tj. 2.496.474 Kč. V roce 2015 jsme podali jen jednu (závěrečnou) žádost o platbu a k té dorazilo letos v únoru oznámení o schválení, ale ve výši 2.523.273,61 Kč (to proto, že nám uznali i nějaké náklady, které nebyly původně v žádosti o dotaci zahrnuté) a v březnu nám poslali tedy o 26.799,61 Kč více než mám na dohadě. K 25.2.2016 musím tedy zaúčtovat zrušení KPP 999 / 915 2.648.751,56 a pak vyúčtování - zde si ale nejsem jistá jak. V dotazech jsem totiž našla jen případy, kdy je dohada vyšší než dotace. Bude to 348 MD 2.523.273,61 / 388 D 2.496.474,- Kč a 403 D 26.799,61 Kč? A tento rozdíl pak jen poznamenám na kartu majetku aniž bych opravovala výši poskytnuté dotace, a tedy ani transferový podíl u odpisů? Předem děkuji za odpověď

Zápis v okamžiku vypořádání dotace 348 MD/ 388 a 403 D je v pořádku, rozdíl ve výši 26 799,61 Kč je třeba ještě proúčtovat zápisem 403 MD/ 672 D. Princip je takový, že výše dohadované dotace (k okamžiku zařazení majetku do užívání) se po upřesnění výše dotace nemění (jak správně uvádíte), transfer se tak i nadále rozpouští z původně dohadové výše (transferový podíl se na kartě majetku nemění). Jednorázové zaúčtování 403 MD/ 672 D je v souladu s bodem 4.2.6. ČÚS 709 a má vyjádřit, že se do výnosů dostane i část transferu, která se nedohadovala a která se tedy v rámci rozpouštění transferu do výnosů v budoucnu ani nedostane. Poznámka na kartu majetku o skutečné výši dotace je vhodná, výše poskytnuté dotace ani transferový podíl se tedy neupravuje.