Dotazy

Obec organizuje divadelní představení: prodej vstupenek PA 3311, PO 2111, účet 602, činnost osvob.od DPH podle § 61e). Jak to je s úhradou za divadelní vystoupení - může si obec nárokovat 21% DPH z uzavřené smlouvy? Účet 518, PA 3311, PO 5169.

U osvobozeného plnění není nárok na odpočet DPH, tedy určitě nemůžete uplatnit DPH na přijatých plnění k divadelnímu představení. 

Prosím o kontrolu, udělala jsem opravné položky k dlužným poplatkům za komunální odpad 556/192 k 31.12.2015, v letošním roce uhradili někteří dlužníci celý dluh nebo část dluhu. Dluh je např. 600,- Kč, opr. polož k 31.12.2015 je 120,-Kč, při úhradě 600,-Kč účtuji 231 20 pol.1340/315 - 600,-Kč a 192/606 120,-Kč? Nevím jestli je to tak správně, já si myslím, že ano, ale... Ještě jeden dotaz, musím dělat opravné položky, když vím, že mi to zaplatí? Je to práce navíc. Asi musím...

To zaúčtování je správně, ale 192 MD/ 556 D ( ne 606 D) - to je rušení opravné položky - obrácený zápis a stav na 556 D je zcela v pořádku. Nesmíte snížit výnos z poplatku. V průběhu roku se OP dělat nemusí, ale k neuhrazeným pohledávkám k 31.12. bohužel musí, nedá se s tím nic dělat. (Je možné si dát do směrnice, že pro nevýznamnost se např. nedělají OP k pohledávkám např. do 2 tis. Kč, někdo to umí obhájit, ale kontroloři to nevidí rádi. Pokud byste o to měla zájem, tak najdete v odpovědích na dotazy s ! vysvětlení, proč je možné aplikovat, přes heslo např. "opravné"). 

V roce 2015 jsem prodali penzion a pozemky okolo, provozovali jsme v hospodářské činnosti. Teď si nejsem jistá, jestli zůstatková hodnota po dopočítaní odpisů, kterou jsem účtovala na 553 a 554 je uznatelným nákladem?

Podívejte - teoreticky by mohla být - ale moc v to nevěřím. Jde o to, že asi aplikujete účetní odpisy - ty jsou jiné než daňové - tedy striktně vzato bych měl být schopen určit a  dokázat, jaká je daňová zůstatková cena majetku (tedy prokázat, jaká byla vstupní hodnota - řešit i případné dotace, které snižují daňovou vstupní cenu majetku ..., co je již daňově odepsáno ...).

Pokud si nejste naprosto "jisti v kramflecích", tak bych doporučoval tu 553 a 554 dát jako nedaňovou - ale je to na Vás. ZN

V roce 2014 jsem fa 42350 za poradenství k dotaci dala na 518/231, v roce 2015 se fa počítala k dotaci z ROP, dle rady jsme fakturu znovu zaplatili ze zvláštního účtu a následně nám byla platba vrácena, toto jsem účtovala 042 / 231 a vratku 231/378 a teď nevím jak to dostat z účtu 378.zřejmě i předešlé účtování je špatně,jak teď udělat nápravu.

Teď by šlo opravit -518 MD/ 378 MD. 

Postup vlastně takto: 518/321 a 321/231 úhrada fa 

pak znovu 042/321 a 321/231 úhrada druhé fa 

a oprava -518 MD/ 231 MD , Vy jste zaúčtovala 231/378, tak proto oprava -518 MD( to je to, co chybí) a 378 MD k vyrovnání 378. 

Obec uvažuje o koupi nového auta. Staré auto bychom chtěli dát na protiúčet. Stačí v tomto případě rozhodnutí zastupitelstva, nebo se musí zveřejnit záměr prodeje?

U movitých věcí nemusíte zveřejňovat záměr prodeje, pro koupi a prodej auta stačí schválení radou, kde není rada, starostou. Nic jiného není potřeba vyvěšovat ani schvalovat, na protiúčet je možné auto koupit, mělo by se jednat o cenu obvyklou již z principu trhu. 

Naše výjezdová jednotka SDH by ráda měla dodávku, aby se hasiči mohli přemísťovat ve větším počtu třeba na soutěže. Obec by na toto vozidlo žádala o dotaci a sbor dobrovolných hasičů, z.s., by na auto chtěl přispět, aby všechny náklady s doplacením nenesla jen obec. Stejně jsou to skoro ti stejní lidé. Můj dotaz je, jestli může obec od spolku SDH přijmout třeba finanční dar na pořízení auta.

Obec klidně může přijmout dar na pořízení auta, skončí na 403 (bude se rozpouštět proti odpisům stejně jako dotace), dar stačí schválit radou, kde není rada, starostou. 

Naše obec se chystá na opravu hřbitovní zdi v prostředí kostela, který je prohlášen kulturní památkou. Hřbitovní zeď je vedena v majetku oddělena od kostela. Nejsem si jistá paragrafem, který mám v případě hřbitovní zdi použít - 3639 nebo 3326?

A co takhle 3632? To mi připadá odpovídající nejvíce, ale jinak - i oba Vaše návrhy jsou možné (Dotaz Vám vracím :o). 

Ráda bych se zeptala na základ daně pro DPPO v následujících případech: 1. Směnná smlouva – ceny ve smlouvě nebyly uvedeny, byla bez fin. vypořádání. Do účta jsme zavedly ceny nabytých pozemků RPC ve výší 23 653 Kč, vyřadily v cenách vedených v účtu za 131 000 Kč. Znalecký posudek nebyl udělán ani kvůli DPN, protože na pozemcích nebyly stavby, tudíž FÚ nepožaduje… Přiznání k dani z převodu u směnných smluv nám dělá právník. V loňském roce jsme nepřeceňovaly reálnou cenou – dle směrnice až od určíté výše.. Nechci uplatňovat žádné výdaje ve výši poř. Ceny pozemku… 2. Směnná smlouva – ceny ve smlouvě jsou uvedeny – ve výši 100 000 Kč příjem i převod, je bez doplatku a je udělán znalecký posudek, v němž je uvedeno, že naše přijaté pozemky mají hodnotu(náš nákup 150 000 Kč), vydané pozemky 120 000 Kč (náš prodej). Opět nechci uplatňovat žádné výdaje… Myslela jsem, že do základu daně dám částku, která se mi objeví na účtu 647(což je hodnota předaného pozemku), buď uvedená ve smlouvě, nebo oceněná dle RPC. Pak jsem ale narazila na info, že pokud je znalecký posudek, je naším nepeněžním příjmem hodnota nabytého pozemku(což je ovšem náš nákup) … Takže v tom mám opravdu zmatek 3. Smlouva o výpůjčce mezi městem a SMOJK (nebo Mikroregionem) na kompostéry. Smlouva je na 5 let s tím, že je v ní uvedena cena za ks ve výši 4199 Kč/ks, poté nám bezúplatně převedou. My jsme okamžitě uzavřeli smlouvu s občany na bezplatnou výpůjčku kompostéry opět s bezúplatným převodem po 5 letech. Plyne z takové smlouvy nějaký příjem ke zdanění???

Do základu daně ze smluv patří hodnota na 647, a tam by se měla objevit hodnota nabývaného pozemku - to je majetek, který jste získali za to, že jste pozemek vydali a ke zdanění by se měla dostat tato hodnota - tj. RPC např. dle znaleckého posudku pozemku, který jste nabyli (tj. ano, hodnota toho pozemku, co byl váš jakoby nákup). Ale tato hodnota se i předepisuje 311/647 a když bez doplatku, tak i stejná částka se zaúčtuje na  042/321 a kompenzace 321/311. U druhého pozemku by to mělo být dle ZP ve výši 150 tis. Kč. Takže by toto mělo být i na účtu 647. IS

Ing. Nejezchleb k výpůjčce: 

U té výpůjčky - byl bych také rád, pokud bych znal v tomto ohledu definitivní odpověď - když to budeme probírat, tak by asi situace byla následující:

a) stanovíme hodnotu nepeněžního prospěchu - v tomto případě by to musel být obvyklý nájem - třeba bych si imaginárně řekl, že odhaduji, že by to mělo vydržet 7 let a běžný nájem by byl ročně 600 Kč (to si vymýšlím - nevím, zda se to někde pronajímá, abych zjistil běžný nájem.. - jen ukazuji možný algoritmus).

b) pokud by jich bylo třeba 100 a bylo by to 600 Kč za jeden - tak by nepeněžní prospěch byl 60 tis. Kč a já bych to dále neřešil - do 100 tis. kč je to osvobozeno ...

c) pokud by jich bylo třeba 200 a nepeněžní prospěch by byl 120 tis. kč, tak se nemohu vymluvit na to výše uvedené. Potom musím řešit, zda nejsem schopen argumentovat, že je to na účel vymezený v §20 odst. 8 - pokud budete mít odvahu, tak byste mohli říci, že to jsou účely ekologické (vzhledem k tomu, že je to na separaci odpadu) - no a potom byste zase nedělali nic (nepřidaňovali ...) 

d) pokud si nedovolíte nebo nemůžete osvobodit ani podle b), ani podle c), potom máte nepeněžní prospěch přidanit - dáte na ř. 20 nebo 30. Upřímně řečeno - tím, že zdaňujete sami sobě, tak se nechci dohadovat a diskutovat, zda by mohly být naplněny důvody pro následné snížení daně (tady se bojím, že by to tak nedopadlo) a prostě to jen nechám přidaněno na ř. 20 nebo 30.

Ale za sebe říkám - v tomto případě bych si to zdůvodnil tou ekologií a nedělal bych nic.

Obec uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí na prodej nemovitosti, stavební parcely a ostatní plochy v době, kdy nebyla plátcem DPH. Ve smlouvě je uvedeno, že se kupní smlouva uzavře po odkoupení pozemků od ÚZSVM. Pozemky jsme odkoupili letos, ale od roku 2014 jsme plátci DPH kvůli kanalizaci. Budeme odvádět DPH z prodeje stavební parcely? Z prodeje nemovitosti a ostatní plochy předpokládám že ne.

Z popisu, který uvádíte, asi nejsem schopen situaci posoudit - nemám k tomu dostatečné podklady. Zkusím tedy alespoň naznačit úvahy - respektive to, co byste měli zvažovat - buď Vám to bude stačit nebo se ozvěte e-mailem, ale pokud možno s konkrétní specifikací (nejlépe i čísla parcel a o jaké katastrální území se jedná, ať si to dáme do mapy ...).

Takže úvahy:

- smlouva o smlouvě budoucí je již z minulosti (ještě když jste byli neplátci) - nicméně asi nelze skutečně hovořit o tom, že by mohlo dojít k předání pozemků před rokem 2016, neboť jste nebyli vlastníci - tedy k předání a také ke zdanitelnému plnění došlo až za nových podmínek (roku 2016)

- mohlo ale dojít k zaplacení zálohy - třeba ve 2014... - pokud by to byla záloha na něco, co by v podmínkách roku 2014 bylo osvobozeno a převod by nastal až v roce 2016, kdy toto již by mělo být zdaněno, tak je stav takový, že DPH by bylo hrazeno pouze z doplatku - nevím, zda toto mohlo nastat a záloha byla inkasována - raději to ale popisuji

- pokud výše uvedená záležitost se zálohou neplatí, tak řešíme striktně stav roku 2016. Říkáte, že převádíte nemovitost, stavební parcelu a ostatní plochy - ono není až tak rozhodující, jak je to zapsáno v katastru, ale jaký je skutečný stav.

Tedy prvotně hovoříte o stavbě (asi nějaké budově či co to je) - potom řešíte, zda je to novostavba nebo ne - pokud je to převáděno ze státu, tak si tipuji, že je to stará stavba a tudíž osvobozena. Spolu s ní budou osvobozeny i převody pozemků, které tvoří funkční celek se stavbou - tedy určitě pozemek pod touto stavbou, ale případně i pozemky, které jsou nezbytné k užívání příslušné stavby (kde je přístup do nemovitosti, možná nějaký dvůr ...).

Potom tam mohou být nějaké pozemky, které již nelze prohlásit za funkční celek se stavbou - u nich potřebujeme tedy řešit (pokud jsou nezastavěné), zda splňují charakteristiku stavebního pozemku podle zákona o DPH či nikoliv (není rozhodující, co je zapsáno v katastru nemovitostí). Tedy pokud by ty pozemky byly zasaženy nějakým správním rozhodnutím směřujícím k umístění konkrétní stavby nebo již byly provedeny přípravené práce k tomu, aby se na nich stavělo ... - potom je to stavební pozemek s DPH. Pokud nikoliv - osvobozuji od DPH.

No a samozřejmě pokud je kupující plátcem DPH a měl by to ke klasické zdaňované činnosti, tak by pro vás mohlo být nejjednodušší dohodnout se s ním, že mu to prodáte v režimu DPH - aplikace přenesené daňové povinnosti.

Takže pokud by popis nestačil, dejte vědět - budeme to řešit dále. ZN (zdenek@obecuctuje.cz)

Nerozumím dobře znění zákona o dani z příjmu - může si obec a DSO uplatnit odčitatelnou položku ve výši 30% základu daně?

Takže obec si toto uplatnit nemůže - platí to již od roku 2014 (když se to měnilo - jedná se o §20 odst. 7 - tak se jako zdůvodnění uvedlo, že tím, že USC stejně zdaňují samy sobě, tak je to jen zbytečná komplikace).

U DSO je situace jiná - tady obecně by uplatnění §20 odst. 7 bylo možné - ale raději upozorňuji - pozor - je tady jeden sporný bod. Totiž může být problém, že máme i DSO, kde je sporné, zda jsou veřejněprospěšným poplatníkem (jde mi o podnikající DSO, které jinou činnost nedělají). Abych byl totiž veřejně prospěšným poplatníkem, tak mám splňovat podmínky dle §17a - tedy  mám nějakou hlavní činnost, která není podnikáním (problémy jsou zejména u DSO "podnikajících" v oblasti vodovodů a kanalizací). Sice podle nějakých dotazů a důvodové zprávy je nějaká korespondence, že DSO je veřejněprospěšným poplatníkem, nicméně v zákoně to není nikde takto uvedeno a pokud bych u subjektu tohoto typu jen podnikal (nedělal jinou činnost), tak skutečně s tímto můžu mít problém - tedy, dalo by se dovodit, že podle zákona nejsem  veřejněprospěšný poplatník a potom bych ani neměl nárok na snížení základu podle §20 odst. 7. ZN

V bytovém domě je nebytový prostor, který je vypůjčen. Je zde potřeba provést opravu. Faktura bude vystavena z 21% DPH, ale nevím zda má být přenesená DPH.

Jestli je to na části, která není k ekonomické činnosti, tak skutečně vystavit jako běžný doklad - ne v režimu PDP. Nicméně pokud je tam nějaká nejistota, tak si klidně i v tomto případě můžete nechat vystavit doklad v režimu PDP a prodanit si to sami - což by ostatně bylo lepší - viz dále.

Jde mi totiž o sazbu daně - pokud je to skutečně bytový dům (přes 50% plochy určeno k trvalému bydlení), tak i v jeho nebytových částech by u stavebních oprav měla být aplikována sazba DPH ve výši 15% - než přesvědčovat o tomto dodavatele, tak je jednodušší nechat si to nafakturovat v PDP a prodanit si to sám v 15% - ale upozorňuji - potřebuji mít v tom objektu převahu bytů. ZN

V roce 2015 jsem nezaúčtovala zálohy na účet časového rozlišení. Nyní mi přišlo vyúčtování a vratka přeplatku. Vzhledem k tomu, že zálohy byly cca 400tis., mělo by být přes účet 408. Můžete mi poradit postup účtování? Zatím mám na 314.

U dopravní obslužnosti opravdu docházelo k průběžnému plnění, takže se měla dohada účtovat, jednalo se o náklad minulého období. Opravit lze přes účet 408 do roku 2016 již nejlépe ve skutečné výši nákladů roku 2015 zápisem: 408 MD/ 321 D a zúčtování zálohy 321 MD/314 D a 231 odpa 2221 pol. 2324 MD/ 314 D při přijetí vratky. Tento případ by bylo vhodné vysvětlit textově i při schvalování závěrky, případně doplnit jako opravný doklad roku 2016 k závěrce 2015 do protokolu k závěrce (f) dle §6, odst. 3). 

Ohledně financování dotačních projektů dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Podralsko. Město Osečná je jedním z 25 členů a zpracovává pro něj účetnictví. Pro členské obce se realizují různé dotační projekty, kterých se zúčastní různý počet obcí. Pro vytvoření vlastních zdrojů mikroregionu pro dofinancování dotačních projektů v minulém období požádal mikroregion zúčastněné členské obce o zaslání finančních prostředků na základě „Partnerské smlouvy“, které pak vyúčtoval a s obcemi se vypořádal. Podle § 10a zákona 250/2000 Sb. by měl mikroregion požádat členské obce o zaslání dotace na zajištění financí na dotační projekt. Nebudou tyto prostředky posuzovány jako další poskytnuté dotace na jeden projekt (dvojí dotační financování)? V roce 2016 bude mikroregion žádat o dotaci na projekt "likvidace bioodpadů“, který má rozpočet přibližně na 6.180.000 Kč a účastní se ho 10 obcí. Prosíme o Váš názor, jak správně postupovat pro zajištění finančních prostředků na vytvoření vlastních zdrojů na dofinancování projektu.

Pro DSO jsou členské příspěvky a dotace od členských obcí vlastními zdroji DSO, tj. nemohou být vyhodnoceny jako další veřejné financování. Je to v logice vlastních zdrojů obcí. U obcí jsou vlastní zdroje také veřejným financováním, ale přesto jsou v režimu vlastních podílů, úplně stejné je to pak u DSO, který je jen svazkem obcí. Členské obce mohou dávat DSO dotace ve výši vlastních podílů, dále půjčku nebo zálohu na dotaci na předfinancování dotace z jiných zdrojů. Jaké jsou možné postupy účetní - doporučuji si dát do vyhledávače k dotazům heslo např. 373 nebo 471 a vyjedou Vám odpovědi na dotazy (hledejte DSO), kde jsou popsány možnosti zálohy na dotaci - tento způsob se mi při předfinancování programů líbí více než např. půjčky. 

Na konci roku 2015 jsem špatně zaúčtovala předpis DPPO za obec. Účtovala jsem (nevím na co jsem myslela) 591/341 a 341/682 místo 341/384. Tím jsem výnosy dala už do roku 2015. A teď nevím co s tím, jak opravit.

Je to sice určité narušení akruálu, pokud jste loňskou daň dala do výnosů roku 2015 (pak totiž byl v roce 2015 výnos 2X), ale z hlediska účetních předpisů jste chybu neudělala, protože jsou oba postupy možné, jak přes 384, tak rovnou na 682. MF k dani z příjmů nevydalo závazný postup, jen v několika metodických odpovědích doporučilo hlídat akruální princip. Takže závěr, není potřeba nic opravovat, postup účetní je povolený i ten, který jste použila, a jestli chcete být klidnější, tak do přílohy 2016 popište změnu postupu v období, do kterého jste zobrazila výnosy. 

Mám žádost o informaci dle zákona 106/1999 Sb., a jedním z bodů je předložení protokolu o transformaci účetnictví v roce 2011 + převodový můstek, vzhledem k tomu, že jsem na vašich stránkách nic podobného nenašla a samozřejmě, my to ani nemáme, ptám se, musí to být?

Protokol o převodovém můstku se nezpracovával, takže ani neexistuje. Postup byl dán CUS 702, k 1.1.2010 se měl sestavit účtový rozvrh, stanovit převodový můstek v souladu s CUS 702 a otevřít účetní knihy. Jak rozvrh, tak převodový můstek by měl být součástí účetnictví roku 2010 a měl by být v účetní jednotce k dispozici, ale jen po dobu 5 let - povinnosti archivovat. V letech 2010/2011 se již žádný převodový můstek nedělal. V roce 2016 již nejste povinni mít převodový můstek 2009/2010 k dispozici, ale pravděpodobně jej máte, zkuste vznést dotaz na dodavatele programu, zda by vám ho neuměl najít.