Dotazy

Obec pořídila od EKO-KOMU tašky na tříděný odpad do každého domu v obci, tzn 100 ks za celkovou cenu 4.222,- Občané nic za to platit nebudou, je to "dobrý skutek od obce". Jak mám tuto fakturu zaúčtovat a jak to vést, když to budeme dávat občanům?Lze na základě usnesení zastupitelstva dát občanům darem? s tím,že každý mi pak podepíše převzetí?

Toto bych asi neřešila jako dar, je to "výchovná" akce obce. Usnesení zastupitelstva asi není ani potřeba, stačí rada nebo starosta , že se pořídí pro občany zdarma, zaúčtovala bych na 501 jako spotřebu materiálu. Nějaký arch, kam se lidi podepíší, že převzali tašku, je asi vhodný - jen pro Vaše bezpečí, že bude vidět, že Vy nebo ten, kdo bude tašky rozdávat, si je nenechal. Ten argument, že to není dar - je to věc, o kterou jakoby občané nestojí, je spíše v zájmu obce, aby se komunální odpad třídil. 

V říjnu 2014 jsme zařadili do majetku zpomalovací semafor v hodnotě téměř 300 tis. Kč. Byla na něj dotace z kraje, od listopadu 2014 odpisujeme a rozpouštíme dotaci. V lednu 2015 při kontrole jsme přišli na chybu ve fakturaci a firma, která semafor dodávala nám vrátila částku 14 883,- Kč, která neměla být vyfakturována. Zaúčtovala bych jednorázový odpis 551/082 v hodnotě 14 883,- Kč a přijetí vrácené částky 231 2212 2324 ale nevím proti jakému účtu (022 ?) Na majetkové kartě budu muset zřejmě tuto hodnotu snížit, aby mi to sedělo s účetnictvím.

Na tento případ  - analogicky jako dobropis pamatuje CUS 710 a vede se stejně jako v režimu upřesnění  dohady. Zápis takto stačí: 311 MD/ 551 D a příjem s položkou 2324 souhlas a jen 231 MD/ 311 D (jako dobropis by bylo možné i přes 231 MD a úhrada 231 D k vyrovnání). Toto se neupravuje na 022 a neúčtuje do oprávek. Částka není významná. 

Při mimořádné " inventuře" jsem zjistila, že jsem zapomněla do majetku zadat 2 ks přímotopů a jeden topný žebřík do koupelny, vše v celkové hodnotě cca 8000,- Kč. Faktura byla vystavena na podzim loňského roku jako oprava(obsahovala spoustu dalších položek)-účtovala jsem pol 5171, ale tyto přímotopy byly pořízeny jako nová věc- ne oprava. Při konečné inventuře za r. 2015 jsme si toho nevšimli. Stačí, když nyní zadám tyto položky do majetku a pouze účetním zápisem 028/088 , to mi ale potom nebude sedět 5137 s 028. Neměla bych účtovat přes 401.

Určitě musíte jen zápisem 028/088, nesmíte přes 401! Položka 5137 na 028 změnu stejně nesouhlasí, tam může být hodně vlivů /TZ pod hranici, dar, DPH.../, povinnost souhlasu není a toto je oprávněný důvod pro nesouhlas. Jen ještě - přímotopy a topný žebřík v případě např. vybavení bytu se často dle pokynů k dani z příjmů ( vycházíme z nich rámcově) vyhodnocují jako nedílná součást stavby, neevidují se jako samostatný majetek, to by pak ta oprava byla dobře a na 028 by nic nepatřilo. U toho vybavení koupelen se toto většinou dává jako nedílná součást stavby. 

Zastupitelstvo obce schválilo tvorbu fondu obnovy ve výši odpisů kanalizace po odečtení podílu odpisu z transferu, tedy zhruba ve výši 800 tis. Kč. Takže tvorba fondu by byla MD 401//Dal 419. Ale k dnešnímu dni nebyl zřízen zvláštní bankovní účet, takže přeúčtování na účet 236 nelze. Je možné vést fond obnovy v analytice účtu 231? Můžete mi prosím poradit, jak účtovat? Musím mít převedené finanční prostředky na zvláštní bankovní účet? Další problém vidím v tom, že takto tvořený fond obnovy není v souladu s metodikou MZe, neboť plán obnovy zpracovaný podle této metodiky představuje náklady ve výši cca 2.046 tis. Kč ročně. V případě, že by musely být finanční prostředky blokovány na účtu 231 ( nebo i na účtu 236 ), pak ale obec nemá žádné finanční prostředky na běžný provoz, protože zůstatek na běžném účtu k 31.12. 2014 byl cca 2,550 tis. Kč. Jak se s tímto problémem vypořádat?

Já bohužel s velkou pokorou musím říci, že nevím, jak tuto situaci řešit. V této pozici je velká část malých obcích - prostě nemá finanční prostředky na to, aby mohly fond obnovy tvořit a proto tvoří alespoň v nějaké rozumné výši s tím, že vyhotovuji plán obnovy "nerovnoměrným způsobem" - tedy i plánují prostředky obnovy nerovnoměrně s argumentem, že někdy za 10 let očekávají jako mimořádný zdroj získání dotace. Jestl je to správně nevím - je o tak jak jsme uváděli na stránkách na podzim 2014 - prostě jsme zkoušeli do toho šlapat, ale výsledek nemáme.

Podle odpovědí z MZe není povinností mít zvláštní bankovní účet.ZN

Přesto si myslím, že když se schválí fond, že jej účtování jako o fondu naZBÚ nemůže nahradit, protože to nesplňuje podmínku možnosti převodu zůstatku do dalšího období. Musíte pak jakoby sledovat stav rezerv finančních na obnovu a každoročně jakoby tuto rezervu obnovovat. (Nevyčerpané navyšovat další rok). Účtuje se pak jen o 231 příjmech a výdajích (jako kdyby žádný fond nebyl) a uměle se točí 401 a 419 jako kdyby se fond tvořil a používal - najdete v příkladech např. v knize Účetní reforma 2012 u sociálního fondu na ZBÚ. Ale jak říkám - prostě to je "pseudofond" a je zde určitá právní nejistota, že může někdo vyčíst, že toto účetní zobrazení neodpovídá schválení zastupitelstva. IS

Obdržela jsem Registraci akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace od MMR. Typ financování je ex post, termín realizace akce do 30.11.2015, financování akce do 31.12.2015 a předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce je do 31.11.2016. V rozhodnutí jsou uvedeny celkové způsobilé výdaje 2 328 400,- kde 85% je dotace ze strukturálního fondu 1 979 140,- a 15% národní veřejné zdroje 349 260,- a z toho je dotace z rozpočtu obce 15% 349 260,-. Cena akce ještě není stanovena, pořád se soutěží. Teď váhám, jelikož se jedná o dotaci ex post, zda mám účtovat až po vysoutěžené ceně přímo 346/403 a pak příjem 231/346 par. 6171, pol 6125 a nebo účtovat teď podrozvahu ve výši 2 328 400,- a pak příjem přes zálohu s tím, že vyúčování bude až 30.11.2016.

Je to jasná dotace s vypořádáním. Na podrozvahu se dá celková očekávaná rámcová výše dotace zápisem 955 MD/ 999 D; po vysoutěžení se případně upraví jen přes zápis -955/ -999.Zápis 346 MD/ 403 D je až k okamžiku finančního vypořádání, tj. měl by být až k okamžiku, kdy je posláno závěrečné vyhodnocení akce a je nějaká reakce od poskytovatele, že vám vypořádání uznává. Přijaté peníze do té doby od poskytovatele budou zálohou na transfer zápisem 231 4216 a NZUZ (členění v poměru) MD / 472 D. V roce 2015 pak navíc k 31.12. dohada 388/403 ve výši uznatelné výdaje x 0,85%. 

Zjistila jsem bohužel až nyní, že jsem zapomněla ke konci roku 2014 proúčtovat dohadnou položku 572/389 ve výši 636000,- tato částka se týká příspěvků DSO, které budou vyúčtovány až při skončení všech projektů v roce 2024. Prosím o radu, jak mám nyní postupovat.

Nejprve by se mělo zjistit, zda na druhé straně došlo již k čerpání dotace, např. zda dělali dohadu 388/672, nebo 388/403 k 31.12. 2014. Pokud ano, tak opravdu měl být náklad na 572 v roce 2014, a to v té výši, v jaké došlo ke spotřebě transferu na druhé straně. Lze jedině opravit přes 408 (408 MD/ 389 D) a popsat do přílohy k závěrce za rok 2015. U transferů se moc nedá automaticky vyjít z výše poskytnuté zálohy, ale pokud nejsou jiné informace od příjemce, tak je to jeden z možných postupů. Doporučuji si sjednat s DSO informační tok k účtování výše dohady  transferu k 31.12. - evidentně toto můžete řešit dalších 9 let každý rok.  

V naší obci se má stavět obchodní centrum. Obec proto uzavřela s budoucím investorem Plánovací smlouvu, ve které je specifikována potřeba prodloužení vodovodu, kanalizace, VO a chodníku a také to, že výše uvedené změny infrastruktury bude ze 100% hradit investor obchodního centra. Dále je ve smlouvě vyjádřen závazek poskytnout obci finanční dar na pokrytí nákladů za právní služby vynaložené v souvislosti s uzavřením Plánovací smlouvy. A já si lámu hlavu, na jaký paragraf tento finanční dar zařadit - 3636, 3639, nebo snad 2123?

To zařazení daru je asi to nejjednodušší, klidně zvolte obecný odpa 3639, pol. 2321, účet 672. Až firma infrastrukturu postaví, tak asi bude nějaká snaha převést případné TZ vodohospodářského zařízení a chodníku do majetku obce - buď darem nebo např. kupní smlouvou za 1 Kč - to se pak ozvěte, když si nebudete vědět rady, jak zaúčtovat. 

Poskytli jsme našemu SDH dotaci na zakoupení stroje ve výši 49 tis. Kč s tím, že zastupitelé se neformálně dohodli, že v roce 2016 bude poskytnuta ještě částka 30 tis. Kč, problém je v tom, že na stejný účel. Stroj byl zakoupen v tomto roce, SDH si velkou část zaplatil ze svého, takže vyúčtování dotace bude letos v pořádku. Ale už teď uvažujeme jak postupovat v roce příštím, SDH neplánuje nákup něčeho v hodnotě 30 tis. ze svých peněz (takže nebudou mít doklady na jiný účel) a dotaci na stroj zakoupený letos již asi poskytnout nemůžeme. Dar v takové výši asi také ne. Vím, že o tomto bylo už hodně napsáno, ale stále nás nenapadá nejlepší řešení, hasiči by samozřejmě rádi věděli, jestli s penězi od nás mohou počítat.

Nevidím v tom žádný problém - dáte jim v roce 2016 další dotaci - doporučuji v režimu 250/2000 Sb. , tj.novou žádost, schválení v ZM, smlouvu - lze i jako dodatek k současné smlouvě, pak bude i jistější si veřejnoprávní smlouvu zveřejnit, protože částka přesáhne celkem 50 tis. Kč. Není však problém v tom, dát na jednu "akci" dotaci ve dvou letech. 

Máme schválený Plán obnovy kanalizace, dle kterého bychom měli každý rok "odkládat" 169 tis. Kč. Výstavba nové kanalizace je u nás zatím v nedohlednu. Jak nejjednodušeji těch schválených 169 tis. Kč "odkládat", peněžnímu fondu se zastupitelstvo brání.

Vytvoření peněžního fondu je asi ten nejjednodušší způsob odkládání, je to jediný způsob, který zajišťuje účelové "spoření", tj. peníze jakoby v rozpočtu každý běžný rok nepropadnou. Vše ostatní - např. nasčítávaná rezerva do rozpočtu je jen náhražka. Omluva, ale opravdu nic jiného než peněžní fond (236, 419) poradit neumím. 

Máme dotaz k účtování DDHM- zakoupili jsme do nájemního bytu KOMBINOVANÝ SPORÁK v ceně 6.366,- Kč. Sjednáním pojistné smlouvy k prodloužení záruční doby o 3 roky jsme zaplatili ještě 1.299,- Kč. Máme dotaz, zda pořizovací cena sporáku je včetně pojištění.

Součástí pořizovací ceny je např. pojistné, skonto, clo. Takže ano. Jen upozorňuji, že v případě pořízení sporáku do bytu často vyhodnocujeme dle pokynů k daním z příjmů jako nedílnou součást stavby, a to u bytů, takže sporáky v nájemních bytech nevedeme samostatně na 028, ale jako součást stavby, tj. do 40 tis. Kč, pokud se nejedná o TZ dáváme do oprav - účet 511, pol. 5171 nebo do materiálu účet 501, pol. 5139. Případně na pol. 5137, účet 549 jako zásah do majetku pod hranici TZ. Ten sporák se uvede do evidenčního listu k nájemnému, ale majetek - stavbu - byt nebo bytový dům - by zvýšit neměl. Pořízení sporáku i s montáží dáváme většinou do oprav. 

RM schválila na svém zasedání dne 25.2.2015 poskytnutí finančního daru ve výši 1.000,- Kč a darovací smlouva byla podepsána dne 27.2.2015, tedy po účinnosti zákona 250. Finanční dar je účelový na organizaci dějepisné soutěže. práva a povinnosti touto smlouvou výslovně neupravené se řídí ust. občanského zákoníku. Můžeme tento dar vyplatit a nebude se jednat v tomto případě o obcházení zákona?

Toto je pro mě těžké vyhodnotit, částka je to velmi malá. V nových zprávách 3/2015 píše MF toto: 

Při určení, zda územní samosprávný celek má v konkrétním případě poskytnout dotaci nebo dar, je namístě vyjít z vymezení dotace v zákoně č. 250/2000 Sb. Tento zákon pojímá dotaci jako peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Proto tam, kde obec hodlá poskytnout peněžní prostředky, aby byly použity k plnění úkolů obce v samostatné působnosti, a tím pádem i vázány k tomuto účelu, je namístě poskytnout prostředky formou dotace a nikoli daru. Poskytnutí daru by mělo být využíváno především tam, kde další užití poskytnutých prostředků nemá obec v úmyslu jakkoli cíleně vázat ani „sledovat“ jejich užití. Obdobné rozlišení platí i v případě návratných finančních výpomocí a zápůjček.

Pokuste se najít argument na základě uvedeného a obhájit a případně poslat jako dar, já zde asi jinak nemohu pomoci. Termíny únorové tady moc nepomohou. 

Naše obec se přihlásila do výběrového řízení na nákup pozemku od Úřadu pro zast.státu a musí zaplatit kauci ve výši 10% vyhlášené min.kupní ceny- 2.200,- Kč.

Zaúčtuje se např.  jako provozní záloha: 314 MD / 231 odpa např. 3639 a pol. 6130. Když vám kauci vrátí, tak příjem bude s minusem 231 a 314 D. V případě, že uspějete v dražbě, tak se změní záloha na zálohu na pořízení DM a zaúčtujete 052 MD/ 314 D. Někdo účtuje rovnou přes 052, je to technicky možné a méně pracné - jen jsem chtěla popsat, co se s tou kaucí vlastně děje.  

Mám dotaz k přijaté dotaci. V uzavřené smlouvě je uvedeno, že závěrečné vyhodnocení musí být provedeno do 30.11.2016. V žádosti o platbu je uvedeno "ex post financování". Je závěrečným vyhodnocením myšleno i vyúčtování, či vypořádání??? Má se tedy o přijaté dotaci účtovat přes zálohy 472 nebo přímo přes pohledávku 346?

Určitě přes přijatou zálohu. To závěrečné vyhodnocení je vlastně podkladem pro vypořádání dotace, na 346 budete účtovat až po celkovém ukončení akce, poslání závěrečných zpráv a případném uznání závěrečných zpráv ze strany poskytovatele. Veďte v podrozvaze na 955 (zápis 955/999) a přijaté peníze do doby 12 měs. před cca koncem roku 2016 na 472, ty přijaté v roce 2016 pak na 374. 

Potřebovali bychom urgentně radu ve věci určení položky a účtování u odvodu v rámci přeshraniční spolupráce - Cíl 3. Dle zaslané korespondence máme uhradit odvod leadpartnerovi, který jej následně odvede do Saské banky. Snažili jsme se určit položku, ale napadá mě pouze pol. 6380, avšak nevím, zda je naše úvaha správná. Bude-li to možné, prosím o co nejrychlejší zodpovězení dotazu, protože termín ZM je již za dva dny a musíme připravit RZ.

Odpovědi najdete v dokumentu ke stažení - musíte si dát archiv a do vyhledávače dejte text "přeshraniční"

"2012 Přeshraniční spolupráce". 

Ty položky, nástroj a PP(zdroj) a další určilo přímo MF, spolupracovalo na tom více odborů - není to moje akce :o). 

Uzavřeli jsme smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti ve výši Kč 10 000 + DPH, kde je naše město jako budoucí oprávněný ze služebnosti. Ve smlouvě je uvedeno následující: „Budoucí oprávněný ze služebnosti je investorem stavby pod názvem „Rekonstrukce lávky L-6, ……“ (dále jen „stavba“), v jejímž rámci bude na služebném pozemku umístěna lávka L-6. Předmětem této smlouvy je závazek smluvních stran uzavřít v termínu do 6 měsíců ode dne vydání kolaudačního souhlasu stavby smlouvu o zřízení služebnosti na dobu neurčitou, jejímž obsahem bude povinnost budoucího povinného ze služebnosti strpět na služebném pozemku zřízení a provozování lávky L-6, a to ve prospěch budoucího oprávněného ze služebnosti. Přesný rozsah zatížení služebného pozemku zřizovaným služebnosti bude vyznačen v geometrickém plánu, zhotoveném podle skutečného provedení stavby. Dohodnutá výše úhrady (včetně DPH) bude uhrazena budoucím oprávněným ze služebnosti jako zálohová platba a to na základě zálohové faktury vystavené budoucím povinným ze služebnosti.“ Nyní uvažuji, zda o této zálohové platbě účtovat jako o investiční záloze v souvislosti s rekonstrukcí lávky, která bude následně vstupovat do pořizovací ceny rekonstrukce lávky, nebo účtovat o neinvestiční záloze na účtu 314 a teprve po uvedení majetku do užívání po vydání kolaudačního souhlasu a až na základě uzavřené smlouvy o zřízení služebnosti a provedeného vkladu do katastru nemovitostí vyúčtovat zálohu a zaúčtovat přes účet 558 na 028, když k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti a k zápisu do katastru nemovitostí dojde v rozmezí 6 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu stavby. Pokud bych účtovala o investiční záloze na účtu 052, musela bych k datu uvedení majetku do užívání zaúčtovat i dohadnou položku pasivní na nevyúčtované náklady služebnosti. Stále přemýšlím nad ustanovením § 55 odst. (2) bod i), kde je uvedeno, že součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání. Jak tedy o této služebnosti účtovat? Běžně máme i uzavřené smlouvy o provedení přeložky s ČEZ, a. s., kde součástí nákladů za provedení přeložky jsou i vyčíslené náklady na zřízení věcných břemen, které musí ČEZ, a.s. v souvislosti s provedením přeložky zajistit. Následně nám ČEZ, a. s. vystaví zálohovou fakturu na zhotovení přeložky, kde je rozepsaná záloha na zhotovení přeložky a zvlášť záloha na věcná břemena. Po zhotovení přeložky nám ČEZ, a. s. nejprve vystaví vyúčtovací fakturu za provedení přeložky a až následně za několik měsíců, až dojde k zápisu do katastru nemovitostí, nám zpracuje i vyúčtování za věcná břemena. Jedná se vlastně o náhradu nákladů za věcná břemena, za která musel ČEZ, a. s. zaplatit, zde město nevystupuje jako oprávněný. Jak o těchto nákladech za věcná břemena účtovat? Účtovat o těchto nákladech na účtu 052, k datu zařazení majetku do užívání (tedy toho majetku, kvůli kterému se prováděla přeložka) zpracovat odhad na náklady za věcná břemena a zavést do užívání? Nebo tyto náklady za věcná břemena po obdržení vyúčtovací faktury zaúčtovat již do neinvestičních nákladů např. na účet 518 nebo 549, protože k zápisu do katastru nemovitostí dochází až po konečném zaměření stavby a uvedení stavby do užívání kvůli, které se dělala přeložka? Do konce roku 2014 jsem tyto typy zálohových plateb za věcná břemena účtovala přes účet 314 a položku 5169, protože k uzavření smluv a k zápisu věcných břemen do katastru nemovitosti docházelo běžně i několik měsíců (v minulosti dokonce i roků) po zařazení majetku, kvůli kterému se přeložka dělala, do užívání. Většinou jsme ČEZ, a. s. museli neustále upozorňovat, ať konečně vyúčtují zálohu za věcná břemena. Zálohy na zhotovení přeložek byly samozřejmě účtovány na účtu 052. I zde se zamýšlím nad ustanovením § 55 odst. (2) bod i). Jak by to mělo být podle Vás správně zaúčtováno?

Názor na toto průběžně měním, ale nakonec jsme se dohodli mezi sebou, že v případě, že o VB již víme v průběhu výstavby, tak vyhodnotíme jako výdaj související s pořízením DM a budeme tyto zálohy vést na 052 a zároveň na 042 MD (jako součást stavby lávky - ve vašem případě)/ 389 D. Tím se dostanou do součástí stavby a nemusí se pak evidovat zvlášť.  

Ve vazbě na předpisy - myslíme si, že věcně by bylo nejlepší skutečně tu dohadnou položku dělat, ale porušíme tím to, že bychom dohadnou položku měli dělat na to, co se z druhé strany již uskutečnilo (to se tak traduje) - tady se ale neuskutečnilo. Tuto variantu považujeme za věcně správnou, ale nemůže na 100% říct, že je přesně podle předpisů  (když bychom postupovali striktně, tak bychom dohadnou položku nedělali a protože nesmíme následně změnit cenu, tak by VB - to vaše-  skončilo jako DDHM a záloha by tedy byla na 314). Jeví se nám  správnější obsahově to zahrnutí do vstupní ceny.