Dotazy

Dobrý den, dne 19.3.2015 jsme obdrželi výpis z katastru nemovitostí kde nám byla zapsána do majetku chata č.e.1. Jedná se o chatu asi 100 let starou. Dle usnesení okresního soudu má chata hodnotu palivového dřeva. Nevím jak tento případ zaúčtovat. Na Váš email zasílám vyrozumění katastru a usnesení soudu. Pozemek pod chatou náleží Obci Korno.

Podívala jsem se na to. Účetní zápis je jednoduchý - jen 021 MD/ 401 D, má být oceněno RPC - dala bych 1 tis. Kč (jako symbolickou hodnotu stavby) a odpis tak na 3 roky. To ocenění si nechte schválit starostou. Zkoušela jsem se podívat, jak to vypadá, ale nepodařilo se mi přes KN nadefinovat, tak jsem nenašla. Můžete zkusit odhad i dle 441/2013 Sb. Ale myslím si, že ta volba 1 tis. Kč je obhajitelná. 

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně zaúčtování. Jsem úplný nováček v účtování obcí, tak si nevím rady. Jde o tento případ. Místní organizace Sokol dostane dotaci na Projekt - Multifunkční hřiště. Obec se zavázala, že poskytne finance na tento projekt formou zápůjčky do doby, než organizace obdrží dotaci. Obec si ale musela vzít úvěr - konkrétně je účelově vázán na tuto dotaci a splacení je ihned po obdržení dotace. Jde mi o to, jak zaúčtuji úvěr obci, pak zápůjčku Sokolu a pak splacení od Sokola a zároveň splacení úvěru. V zápůjčce je stanoven i úrok, který bude od organizace Sokol splacen zároveň s vrácením zápůjčky. Vše by mělo proběhnout do konce roku 2015. Konkrétně plavu i v oblasti třídy 8-financování- stále nechápu, kdy mám účty použít. Tak jestli mi poradíte, budu moc ráda. Zápůjčku bych asi účtovala 316MD/231 3419 a položku 6449?D Splátka zápůjčky bych účtovala 231 bez odpa položka 2420? MD/316D. Příjmy úroků? 231 6310 2141?/662D Platba úroků z úvěru 562/231 6310 5141D? Příjem úvěru 281?D a 231.... 8113?MD Splátka úvěru 281MD/231 .... 8114? D Nevím, zda je to správně, či ne a jestli se ještě někam píšou účelové znaky nebo nástroj a zdroj.

Vepsala jsem poznámky do části textu dotazů:

Zápůjčku bych asi účtovala 316MD/231 3419 a položku 6449?D 

Syntetika dobře, pozor smlouvu musí schválit zastupitelstvo! Položku volíme dle právní formy příjemce, Sokol bývá občanské sdružení nebo spolek, položka je pak 6422. 

Splátka zápůjčky bych účtovala 231 bez odpa položka 2420? MD/316D. 

Toto je dobře, zde jsou již položky splátek společné.  

Příjmy úroků? 231 6310 2141?/662D 

Úroky je možné i předepsat: 377/662, a pak odpa volíme také dle účelu, tj. odpa 3419. 

Platba úroků z úvěru 562/231 6310 5141D? Ano, to je dobře. 

Příjem úvěru 281?D a 231.... 8113?MD Ano, to je dobře. 

Splátka úvěru 281MD/231 .... 8114? D Ano, to je dobře. 

Žadné účelové znaky, nástroj a zdroj se nikam uvádět nemusí a ani by neměly, vy vlastně s tou dotací nebudete mít nic jiného společného, není to váš účetní případ. U té půjčky Sokolu a jejich splátek je možné si zvolit org "Sokol" - ale je to potřeba jen tehdy, kdybyste měli více poskytovaných a splácených půjček. Všechny uvedené položky se rozpočtují. 

Jelikož naše MŠ bude mít od září málo dětí, budou jim sníženy prostředky na platy a museli by tak propustit jednu paní učitelku. (Jsou tam dvě).ZO rozhodlo,že ji navýší příspěvek na provoz.Chtěla bych se zeptat zda je možné tyto prostředky na mzdy použít.2. Další dotaz se týká finančního daru FO na pořádání memoriálu,zda je možné použít položku 5492.

Obec může část mezd své PO hradit ze svých prostředků formou navýšení příspěvků na provoz, není to žádný problém. Položka bude 5331 a účet 572. 

Tím, že jste dali dar, ne dotaci, tak je položka 5492 ta nejvhodnější (pro fyzickou osobu). V případě účelové dotace schválené dle 250/2000 Sb. s veřejnoprávní smlouvou je pak vhodná položka 5493. 

Dobrý den, mám dotaz na rozpouštění účtu 403. Děláme kanalizaci, která ještě není ukončena, takže jí vedu na 042. 1. můžu už rozpouštět 403/6.. přijatou dotaci (účtováno 388/403 na konci roku 2014) nebo až když bude zařazeno do majetku tak začnu rozpouštět i dotaci, která bude vyúčtována až na konci roku 2015.

Podmínkou pro rozpouštění dotace je náklad - z majetku, buď odpis nebo náklad z vyřazení. Dotace na 403 se začíná rozpouštět až k okamžiku, kdy majetek, na který je dotace, se zařadí do užívání, pak se na kartu přiřadí dotace 403 zpravidla ve výši dohady a od následujícího měsíce po zařazení se začne majetek odpisovat a tím se začne ve výši transferového podílu  - v poměru k odpisu - i rozpouštět dotace 403/672. 

Prosím jak opravit v loňském roce zaúčtovanou opravu veřejného osvětlení 511/321. Až letos jsem zjistila, že se jednalo o práce související s vytvořením nové části VO k nové bytové výstavbě. Letos pokračujeme, dávám na 042/321. Jak dostanu loňské náklady na 042?

Určitě lze opravit - stačí zápis 042 MD / 511 D pokud se jedná o částku nižší než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto vaší obce (kdyby to byla částka nižší). Pokud se oprava týká vyšší částky, tak místo 511 D bude účet 408 D a oprava (případ na účtu 408) se bude muset popsat v příloze účetní závěrky v části E.1.  Není to nic neobvyklého, toto se děje často, jděte do toho! Dnes je to podruhé :o). 

MAS je vlastníkem hřiště.Na našem pozemku před 5 lety vybudovala děts. hřiště a nyní nám ho převádí i s prvky. Poř. hodnota 233506,- zůstat. hodnota je 203 669,-. Odpis.skupina 5 a odpisováno je 4 roky 6 měs. Prosím o radu, jak zaúčtovat postup od podpisu smlouvy až po zařazení do majetku.

Jedná se o převod majetku mimo VUJ - tj. ocenění RPC. FÚ od roku 2015 u obcí nevyžaduje ocenění dle ZP - takže můžete ocenit v hodnotě zůstatkové ceny od MAS. Účetní zápis bude jen při převzetí ( o smlouvách se ve finančním účetnictví neúčtuje, účtuje se o plnění) 021 MD/ 401 D - hodnota se tedy bude rovnat hodnotě Pořizovací (021) u MAS minus Oprávky (081). Předpokládám, že evidují jako jednu funkční stavbu včetně hracích prvků a že máte v úmyslu v této identifikaci majetku i pokračovat, ano? 

Ještě upozorňuji, že ve výši zůstatkové ceny od MAS pak dáte do daňového přiznání k dani příjmů za rok 2015 - daň z příjmu z darů - tak si dejte k té 401 nějakou analytiku, že se bude danit. 

Děti ze základní školy přechází frekventovanou silnici na autobus.V současné době zde nemáme přechod, proto zastupitelé rozhodli na silnici nechat namalovat označení " pozor děti " a zadali jsme k výrobě 2 ks značek " Pozor děti ". Silnici není v majetku obce, značky budou zabudovány na pozemku obce. Prosím jak tento výdaj zaúčtovat.

Dopravní značení považujeme za nedílnou součást stavby komunikace. Ta předpokládá, že nějaké dopravní značení má, pokud jste vlastník, tak se jakákoliv změna značení považuje za opravu, příp. za materiál na opravu. V případě, že nejste vlastník, tak by se mělo jednat spíše o mimořádný náklad - doporučuji dát na účet 549, pol. 5192, s tím, že se nejedná o váš majetek, ale má to charakter věcného příspěvku do jiného veřejného majetku, který je však poskytován jako projev vaší vůle. Právně to asi není zcela správně (někdo by mohl namítnout, že vám vzniká pohledávka za vlastníkem, ale ten o váš věcný dar nijak neusiloval) - ale je to nejjednodušší řešení, a myslím, že i akceptovatelné.  

Obdrželi jsme finanční pobídku od EIB, která se váže k poskytnutému úvěru na investiční akci. Finanční pobídka byla připsána ve prospěch našeho účtu po zařazení majetku do užívání a tudíž není součástí pořizovací ceny. Můžeme účtovat přímo na DAL 672 a pol. 4232 ?

Ano, můžete. Oni to vždy nazývají investiční dotací, ale je to jiný pojem pro banku než transfer na pořízení dlouhodobého majetku v oboru účetnictví - víceméně je to spíše dotace na provozní nákladové úroky (částečně mohly být úroky v pořizovací ceně, ale jen do doby zařazení majetku do užívání, takže ve výsledku je to účetně vždy dotace spíše než náklad). 

Dobrý den, mám na Vás dotaz: Obec vlastní kanalizaci, která potřebuje opravy, chce proto zavést výběr stočného. Dle nákladů na opravy a monitoring kanalizace v minulém období byl proveden výpočet úhrady ve výši 71,-- Kč/m3. Zastupitelstvu obce bylo doporučeno, pokud nechce od občanů vybírat plnou cenu, ale např. stanoví 20,-- Kč/m3, tak aby na rozdíl ve výši 51,-- Kč/m3 byla vypracována darovací smlouva na každého poplatníka. Zatím si neumím představit, jak to administrativně zvládnout. A především pokud by měla obec odvádět do fondu oprav kanalizace oněch zmíněných 51,-- Kč/m3, tak by se dle mých výpočtů jednalo ročně o částku cca 1 mil. Kč, což při rozpočtu obce 4 mil. Kč se mi zdá finančně naprosto neúnosné. Neexistuje jednodušší způsob, jak tvořit fond ?

Ta darovací smlouva je nesmysl - nemusíte mít darovací smlouvy na to, že máte stanovenou nižší cenu, než jsou náklady na kanalizaci - ta cena je pravomoc zastupitelstva. 

Ohledně fondu - tam je finanční problém, ale fond by se měl tvořit dle plánu obnovy vodo ..majetku (obec je povinná mít jej zpracovaný), ne dle celkových nákladů na stočné. Problém toho, že na toto obce nebudou mít, je zřejmý, je na něj upozorňováno a zatím je to celé legislastivně nedotaženo - podrobněji najdete odpověď k fondu v jiných dotazech a v aktualitě, kopíruji ji sem: 

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím yplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...." 

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné)

- poslední aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy blo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuses pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaký je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Obec darovala TJ SOKOL část pozemku. Mám spočítanou účetní hodnotu vyřazovaného pozemku, kterou zaúčtuji 031 D a 543 MD? Smlouvou se též zřizuje bezplatná služebnost inženýrské sítě, o které se, předpokládám, vůbec neúčtuje.

Vyřazení části pozemku darem a ocenění je v pořádku. Ale teď ta služebnost - věcné břemeno. Pokud již vznikne na pozemku, který není ve vlastnictví obce, tak pořizujete dlouhodobý hmotný navíc nemovitý majetek, který se od roku 2014 eviduje v účetnictví na účtu 029 od 40 tis. Kč, na účtu 028 od 0,10 Kč - ve vašem případě bezúplatného nabytí se VB oceňuje zpravidla ve výši 10 tis. Kč (oceňovací vyhláška) a zapíše se na účet 028/088 a zároveň na 558/649. Takto se postupuje, když se VB pořizuje mimo dlouhodobý majetek, s jehož pořízením souvisí (to se pak dává na účet 042 a vstupuje do ceny majetku). Takže se o této služebnosti účtuje. 

Jestli může být daň z nabytí věcí nemovitých, kterou zaplatil kupující dle kupní smlouvy, započítaná do ceny majetku jako výdaj související s pořízením nemovitosti. V případě, že je to možné, prosím o radu, jak správně zaúčtovat.

Nejprve kopíruji odpověď  na obdobný dotaz, který jsme řešili a jsou tam dvě možnosti. 

U prodávajícího samozřejmě nemůže daň z nabytí n. věcí (dříve z převodu) patřit, to majetek nepořizujeme, ale pozbýváme. Ohledně vstupu do pořizovací ceny. Výdaj související s pořízením to je.

Jeden náhled může být, že  ale vlastně vzniká až k datu přiznání daně, tj. výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání je již nákladem provozním. Je to možné řešení. Ale viz níže - jiný názor. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Tak mám pocit, že radí do vstupní ceny – našel jsem jeden odkaz to zmiňující – ale na renomovaných stránkách:

-          http://www.tpa-horwath.cz/cs/c/publikace-novinky/novinky/dan-z-nabyti-nemovitych-veci

 Nicméně musím říci, že je to relativně logické dát to do vstupní ceny – buď koupím dráže stavbu a on zaplatí daň nebo levněji, protože zaplatím dań já jako kupující. Nyní již nejsem v pozici ručitele … - tedy podle mne OK. Problém je samozřejmě zase s tím dohadováním… - ono když to vezmete, tak není moc co dohadovat – cena je známa, základem je cena sjednaná – tedy šlo by hned jako závazek –jenže to nejde tam, kde bude konoslidace a PAP. Takže asi na dohadu 389.   

Závěr: souhlas s tím, že je  možné dát daň z nabytí do ceny pořizovací DM. Když neděláte PAP, tak zápisem 042 MD / 342 D a položka pak bude také 6121 nebo 6130...

Auditem nám bylo vytknuto , že dáváme na jeden výdajový pokladní doklad paragon př. z Lidlu, Penny a Kauflandu. Musí prý být na každý paragon zvlášť výdajový doklad. Paragony mi přinesou v jeden den, ale s různým datumem.

Výdej je účetní případ. Pokud jednorázově vydávám jednomu příjemci peníze, tak se jedná o jeden výdajový pokladní doklad, paragony je možné určitě sesčítat a upozorňuji, že to pak není souhrnný účetní doklad - je to opravdu jen jeden účetní doklad k jednomu výdeji. Takto si nechávají zaměstnanci proplácet i výdaje za měsíc celkem, můžete porovnat např. s cesťáky. Určitě je nesmysl vydávat VPD na každý dílčí podklad zvlášť. Nejedná se o nějaké nedorozumění? 

Připojuji ještě i vysvětlení výdajových pokladních dokladů od Ing. Přibylové, které mi připadá velmi komplexní: 

K té pokladně. Že dokládají výdaje z pokladny organizace  výdajovým dokladem s uvedením příjemce na paragomu  je časté. Problematické je to v tom, že tento výdaj se většinou uskutečňuje v jiném dni než je uvedeno na paragonu.  Výdaj z pokladny je účetní případ, jehož datum uskutečnění je  dáno dnem výdaje z pokladny  a strany uskutečnění  k tomu datu a k tomuto účetnímu případu  je pokladní a fyzická osoba, většinou zaměstnanec nebo jiná osoba, která  peníze z pokladny  přebírá, nikoliv příjemce na paragonu.  Náležitosti k účetnímu dokladu musí být v souladu s konkrétním  účetním případem -  datum uskutečnění - den výdaje z pokladny - podpis pokladníka a přebírající osoby a pak někoho, kdo za tento výdaj zodpovídá.  Pokud bychom chtěli i zde zajistit účtování s datem  zdanitelného plnění, pak by bylo možné údělat nejprve  předpis s datem na paragonu  - například  501 MD/321 D a zároveň zaúčtovat platbu dodavateli : 321 MD/ 333 D (závazek vůči zaměstnanci), následně s datem výdaje z pokladny:  333 MD/261 D a vše doložit paragonem a výdajovým pokladním dokladem.  Většinou však stačí  účtovat 501 MD/261 D (doložit paragonem náklad a výdajovým dokladem výdaj z pokladny). Někdy jdou organizace tak daleko, že pokladnu účtují podle dat na paragonech, ale pak nemohou vůbec udělat kontrolu pokladny v určený den, protože výdaje z pokladny se od dat  nákladů dle paragonů liší.  Výdaje v hotovosti mají mít výše uvedené náležitosti a je dobré je i z hlediska kontroly dodržovat.Problém je, když je pokladní a přebírající osoba tentýž člověk, ale i zde by měla být osoba odpovědná za účetní případ někdo, kdo ten výdaj schválí. 

Pokud si uplatňujeme cestovné na použití soukromého vozidla pro účely obce, platíme silniční daň? A je rozdíl osobní auto a nákladní auto?

Musíte to číst tak, že předmětem daně není použití vozidla v souvislosti s činnostmi, které nejsou předmětem daně z příjmů. Připomínám, že předmětem daně z příjmů je vedlejší hospodářská činnost, nájem, reklama, ziskové hlavní činnosti.

Tedy pokud například soukromé auto bude použito v následujících souvislostech:

- cesta k poskytovateli dotace na jednání o dotaci na místní komunikaci

- cesta na školení "místní poplatky ..."

Potom jednoznačně nebude použití tohoto vozidla předmětem daně.

Pokud ale bude vozidlo použito třeba na jednání o dotaci na kanalizaci, u níž následně je počítáno s vlastním provozováním a výnosy ze stočného jsou předmětem daně, potom bych měl správně silniční daň odvést.

Ještě upozorňuji na jednu výjimku - pokud by byla z použitého soukromého silničního vozidla daň odvedena (je třeba používáno manželem zaměstnance k podnikání), tak se silniční daň již neplatí (to by byla duplicita),

Sazba daně u osobního vozidla je 25 Kč za den (ale mohu i zvolit tu roční szabu... - to může vyjít výhodněji - zejména u nových aut, u kterých je snížení daně).

To použití nákladního vozidla při pracovní cestě - to mne zarazilo, vypadá to skoro tak, jako by s tím zákon nepočítal - tedy zaměstnavatel v tomto případě není definován vůbec jako ten, který by měl silniční daň platit - potom tedy vzniká otázka, zda by měla být silniční daň placena zaměstnancem (to je ale již na posouzení, k čemu vozidlo používá fyzická osoba... - tady se ale rozhodně již na 25 Kč za den nejde).

V letošním roce jsme dokončili zateplení budovy MŠ. Jedná se o investici, a proto jsem veškeré výdaje sledovala od r. 2013 na 042. Nyní při zařazení do majetku jsem zjistila, že jednu fakturu, která je součástí investice jsem omylem naúčtovala v r.13 do nákladů na 518. Je možné toto nějak opravit?

Určitě lze opravit - stačí zápis 042 MD / 518 D pokud se jedná o částku nižší než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto vaší obce (kdyby to byla částka nižší). Pokud se oprava týká vyšší částky, tak místo 518 D bude účet 408 D a oprava (případ na účtu 408)  se bude muset popsat v příloze účetní závěrky v části E.1.  Není to nic neobvyklého, toto se děje často, jděte do toho! 

Jsme obec s pověřeným obecním úřadem. Nemáme obecní policii. Přestupky řeší naše komise k projednávání přestupků, která vydává Rozhodnutí a ukládá pokuty. Bývá problém s vymáháním těchto pokut. Chtěli bychom zavést blokové pokuty. (Někteří obvinění by raději zaplatili blokovou pokutu bez projednávání v KPP.) Můžete nám poradit, jak se pokutové bloky správně evidují a jak se účtují?

Nemohu Vám poradit u systému přestupků, zda je to možné organizovat přes pokutové bloky. Ale s evidencí a účetnictvím určitě ano. Přijaté pokutové bloky by se měly evidovat v zásobníku - je na to speciální tiskopis, kde se eviduje příjem a výdej bloků proti podpisu toho, kdo pokuty uděluje. Neměly by se evidovat nikde účetně - je to jen tzv. operativní evidence (ani žádný účet podrozvahy pro evidenci pokutových bloků není vhodný). Pak se musí dělat pravidelná inventura: PZ + příjem = KZ + vydané bloky v penězích. Upravená rovnice na kontrolu výše odvodů z vybraných pokut = PZ+příjem - KZ. Přijaté peníze z pokut:  evidujeme jako příjem hotovosti, tj. bez předpisu: 231 odpa dle účelu, např. 5311, pol. 2212 MD/ 642 D.