Dotazy

Sestavuje město také "Výroční zprávu"? Domnívám se, že ne. Má povinnost město zveřejnit účetní závěrku? Případně má povinnosti ji zveřejnit před projednáním v ZM?

Jestli myslíte zveřejnění ve sbírce listin - tím, že obec není v OR, tak ne.

Protože obec nepodléhá auditu povinnému, tak ani nemusí dělat výroční zprávu. Ani ostatní ustanovení ve vazbě na §21 se na obce nevztahují (zákon o účetnictví).

Ještě je tady zvláštní předpis o zvěřejňovaných informacích: 442/2006 Sb. , ale tam jsem u obcí - povinných subjektů v příloze č. 1 - také nenašla povinnost zveřejnění účetní závěrky. Víceméně se dá říci, že ji zveřejňuje na svých stránkách MF. 

Mně to připadá jako důležitý dokument - po schválení bych zveřejňovala - ale to je možná jen můj názor :o). 

Obracím se na Vás s prosbou o zaslání vzorového účtování energií" Předpis faktury a dobropisu /r.2014/ Přepis zálohy /účtuji na účet 314//r.2014/ Úhrada faktury,úhrada dobropisu /r. 2015/ Odúčtování záloh /uplatňujeme DPH/

Úhrada záloh: 314 MD , 343 MD/ 231 D + RS

ke konci roku dohada spotřeby (např. ve výši záloh): 502 MD/ 389 D

Vyúčtovací fa - přeplatek záloh : 389 a +/- 502 MD a 343 MD/ 321 D

zúčtování záloh do výše závazku: 321 MD/ 314 D a 343 D

přijetí přeplatku na zálohách: 231 MD/ 314 D

Doporučuji zkusit zadat do vyhledávače v dotazech např. heslo 314 - je odpovězeno především v minulých letech hodně o zálohách a jejich zúčtování. 

Zastupitelstvo obce 25.2.2015 schválilo vyvěšení záměru o prodeji rodinného domu a pozemku za cenu 500.000,-Kč. Znalecký posudek byl vyhotoven již v roce 2011 na částku 600.000,-. Při schválení zastupitelstvem jsem měla přecenit reálnou hodnotou, můžu přecenit v tomto měsíci s uvedením, že přeceňuji k datu schválení záměru prodeje? A přecenit na cenu dle znaleckého posudku z roku 2011 nebo dle ceny schválené zastupitelstvem? Účetní hodnota nemovitosti 130.699,-, oprávky k 31.12.2014 57.075,-, zůstatková cena 73.487,-dle účetního programu, dle oprávek 73.624,-. stavební pozemek – zastavěná plocha 1.497,60 pozemek – zahrada 3.626,70 Dle směrnice k RH máme hranici 260 tis. Přecenění RH(dle znal.posudku): zrušení oprávek 081 10 MD / 407 30 D 57.075,- navýšení ocenění 021 10 MD / 407 30 D 469.301,- (600.000-130.699) Peníze za nemovitost přišli nyní na účet a teprve bude podán návrh na vklad. zaúčtuji příjem jako zálohu 231 3639 3112 MD / 324 D K datu podání návrhu na vklad zaúčtuji: předpis prodeje 311 MD / 646 D 500.000,- vyúčt. zálohy 324 MD / 311 D 500.000,- vyřazení 553 MD / 021 10 D 600,000,- 554 MD / 031 60 D 1.497,60 554 MD / 031 50 D 3.626,70 zaúčtování rozdílu z ocenění 407 30 MD / 664 40 D 526.376,- Ko: 646 (500tis.) + 664 (526.376) – 553 (600tis.) = 426.376 500tis. – 73.624,- = 426.376

Lze takto postupovat - ale přecenila bych na částku 500 tis.  - tj. na prodejní cenu. ZP je docela staršího data a od 2015....i kvůli nenadhodnocování aktiv. MF se již "ústně" několikrát přiklonilo k přecenění na očekávanou realizační cenu (případně sníženou o náklady z prodeje, např. o daň z nabytí nem. věcí...). 

Potom ještě chybí převod na 036 zápisem 036/021 a při vyřazení 553/036. Na RH stačí přecenit jen budovu, na budovu a pozemek se rozpočítává dost složitě, kdyby se jednalo o významnější částky, tak by to ale bylo vhodné - ale ve výsledku to vyjde skoro stejně, jen dojde k nepřesnostem mezi účty 553 a 554 - významnost a případné rozdělení na RH budovy a RH pozemku by se mi lépe posoudilo, kdybych věděla, v jaké výši v ZP jsou oceněny jen pozemky. Případně doplňte na mail iva@obecuctuje.cz. 

Obec má zřízen soc. fond, o kterém účtuje na ZBÚ, nemá veden zvláštní účet. Účtujeme přes účty 401 a 419. OZ rozhodlo, že ze soc. fondu uhradí za nájemce /který již ukončil nájemní smlouvu/část nezaplaceného nájemného a záloh za služby. Jak účtovat úhradu ze sociálního fondu.

Ten SF, pokud není veden na zvláštním účtě, je spíše tzv. "pseudofond" - jedná se jen o vázané peníze. Účetně má řešení - vše se účtuje stejně jako u ZBÚ, jen se ve výši fondu zobrazují zdroje - 401/419 při navýšení vázaných prostředků, 419/401 při jejich čerpání. 

Tomu usnesení moc nerozumím - ten dluh se týkal zaměstnance? Jen upozorňuji, že pokud zastupitelstvo schválilo nějaký statut - pravidla fondu a tento případ v nich není, tak se musí toto usnesení provázat se změnou pravidel fondu. 

To zaúčtování je trošku oříšek - protože vy si vlastně nemůžete ten nájem jakoby sobě zaplatit - jedná se o jednu účetní jednotku. Takže vy odepíšete pohledávku zápisem 557/3xx jako zaniklou - víceméně je to vlastně prominutí. A u SF by mělo být jen 419/401. Upřímně Vám řeknu, že přehlednější by bylo pohledávku rovnou zastupitelstvem prominout a ten fond do toho netahat, případně druhé usnesení, že se zdroje fondu o tuto částku snižují - ale to by předpokládalo tu změnu pravidel SF. K žádnému pohybu peněz na běžném účtě nedojde, takže přes RS je zbytečné vymýšlet účtování.   

Od letošního roku vybíráme od občanů poplatek za provoz systému shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu dle zákona č. 185/2001 Sb. Účtujeme na položku 1337, DPH na vstupu neuplatňujeme. Od 1.6.2015 máme uzavřenou smlouvu s našimi zřízenými příspěvkovými organizacemi o využití systému pro nakládání s komunálním odpadem, tzn. že budeme zprostředkovávat vývoz kom.odpadu příspěvkovým organizacím (školám). Budeme jim vystavovat fakturu. Jak to bude s DPH na vstupu a na výstupu? Asi to pro nás již při fakturaci nebude místní poplatek, ale služba? Na jakou položku účtovat? Je možno účtovat přes systém přefakturace bez DPH? Došlá faktura 377/321 platba 321/231.3722.5169, vydaná faktura 311 / 377 platba 231.3722.5169???? Nebo položka 2111 a uplatnit DPH na výstupu????? Od dodavatelské firmy bude s největší pravděpodobností chodit jedna společná faktura.

Stav je takový, že jste je zapojili do systému sběru odpadů a stanovili jim asi nějakou cenu za toto zapojení. Toto zapojení již není výkonem veřejné správy a skutečně podléhá DPH (jedná se o odpad od právnických osob - nikoliv fyzických nepodnikajících osob - tedy charakter odpadu je "odpad obdobný komunálnímu odpadu" - slovy vyhlášky).

Faktura tedy s DPH, sazba bude 21% - neboť to není likvidace komunálního odpadu. Dodavatelská firma by správně v případě tohoto zapojení měla udělat to, že fakturaci rozdělí za část:

a) komunální odpad - sazba 15%

b) ostatní odpad - sazba 21% (ten z těch zapojených PO).

Vy byste potom měli mít nárok na odpočet DPH z té části faktury, která se vztahuje k tomu odpadu, který dále budete fakturovat (položka by byla skutečně ta 2111 a byla by to služba na 602).

Druhá varianta - pokud to budete skutečně jen přeúčtovávat (v naprosto stejné hodnotě ...) - tedy budete se tvářit, že jen zprostředkováváte, tak by to šlo i v režimu mimo DPH - ale já si nejsem jist, zda to tak bude - potom ta Vaše varianta s 377 by byla možná. ZN

Obec za účelem zvýšení bezpečnosti vybudovala z inv. dotace ROP přechod pro chodce za 1,5 mil Kč, který vede přes komunikaci kraje. Realizací projektu došlo k rekonstrukci chodníku, k vybudování semaforu a osvětlení přechodu. Mohu všechny tyto práce vyfakturované společně v jedné faktuře zaúčtovat dohromady jako jednu stavbu (přechod) na 2212 pol. 6121 a zavést do majetku na 021 nebo mám vyčlenit částku za semafor a účtovat o jeho pořízení na 2212 6122 a do majetku jej zařadit na 022 a zbytek jako stavbu?

Semafor je spíše technologií - tam bych účet 022 s položkou 6122 doporučila. 

Jen ještě zvažte u té stavby přechodu - zda se nejedná o TZ jiného vlastníka, evidence na 021 je stejná, jen to chce poznámku na kartu majetku, že je to TZ stavby jiného vlastníka s povolením vlastníka. Zde je problém, že není přechod od komunikace oddělitelný. 

Chodník je majetek obce. 

Osvětlení - ačkoliv zákon o pozemních komunikacích považuje osvětlení komunikací za nedílnou součást komunikace, u obcí zpravidla postupujeme cestou oddělené evidence, tj. osvětlení přechodu lze také vést jako stavbu samostatnou -  v logice, že je majetkem toho, jehož jménem a na jehož náklady byl pořízen. 

Dobrý den, prosím o kontrolu rozpočtové skladby a nákl.účtů: Daň z nabytí nemovité věci 538 / 231 6399 5362, pokuta z Úřadu pro zast. státu ve věcech majetkových 542 / 231 6409 5363. Z FÚ nám vrátí přeplatek na dani z převodu nemovitostí za minulé roky - jak zaúčtovat (výnos.účet + rozp.skladba). Děkuji.

U té daně z nabytí nem. věcí - v případě, že jste prodávali, je dobře, ale doporučuji tam odpa 3639. V případech, že jste nabyvateli, je správněji ji dohadovat do pořizovací ceny nemovitosti (přes 042 s položka 6130 nebo 6121). 

Pokuta je zaúčtována dobře. 

Přeplatek vrácený zaúčtujte např. takto: 231  3639 pol. 2222 MD / 649 D. Účet 649 volím dle §69 vyhlášky č. 410/2009 - náhrada minulých nákladů. 

Při výpočtu místního poplatku za odpady - částky variabilní, se používá výraz "částka stanovená obcí na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu". Co lze vnímat pod slovy "skutečné náklady obce předchozího roku"? Pohled: 1. z hlediska rozpočtu, kdy součty paragrafu 37.. uvidí zastupitelé hezky v rozpočtu 2. z hlediska účetnictví, kde by pohled na skutečné náklady roku znamenal zahrnutí dohadných položek, součástí není DPH, atd?

Náklad není výdaj - pokud je v zákoně náklad, tak by se mělo dle mého názoru vyjít z nákladů a ne z výdajů. I výnosy budou obsahovat předepsané a neuhrazené platby plátců. Podle mě jednoznačně z nákladů i když to zastupitelé tak hezky nevidí jako výdaje. Ohledně DPH - při svozu komunálního odpadu se jedná o veřejnou správu, takže tam není nárok na odpočet, takže DPH na vstupu je součástí nákladu (to jen, že to v tom dotazu vyznívá jako náklad bez daně, to by nebylo dobře). 

Prosím o postup účtování valutové pokladny v EUR. Zatím jsme valutovou pokladnu nikdy nepoužívali. -výdej z korunové pokladny 20 000,-Kč ( výměna ve směnárně) -příjem do valutové pokladny -výdej zálohy na pracovní cestu zaměstnanci v EUR (vše) -vyúčtování zálohy zaměstnancem,( budou předloženy doklady o úhradě za ubytování, stravné dle vyhl. 242/2014.) -výměna zbylé částky zpět na Kč -výdej z valutové pokladny -příjem Kč do korunové pokladny

Základem pro rozhodnutí o účtování je to, jaký se rozhodnete aplikovat kurs - v zásadě máte následující možnosti:

a) zvolit si nějaký pevný kurs ČNB - tedy třeba určíte, že budete mít roční pevný kurs podle kursu k 1.1. (nebo pevný měsíční ...) - potom pokud ty operace uděláte v jednom měsíci, tak je provedete ve stejném kursu a kursový rozdíl Vám vznikne až na konci

b) pracujete s denním kursem ČNB - tedy ke každé opraci bude denní kurs

c) u hotovostní operace převodu Kč na na EUR ještě můžete použít kurs, za který je Vám hotovost převedena (třeba ze směnárny) - tedy při této transakci nevznikne kursový rozdíl.

Protože jste mi nedala konkrétní čísla, tak zkusím naznačit to potenciálně "nejvariabilnější - tedy aplikace "denního kursu".

Potom to může vypadat následovně (budu používat imaginární kursy a hodnoty):

- použití 2770 Kč na nákup 100 EUR .

 výdej z tutemské pokldany  MD 262/Dal 261tuz   2770 Kč

 příjem do pokladny EUR (kurs ČNB 27,50) - MD 261eur/Dal 262   2750

 zúčtování kursového rozdílu              MD 563/Dal 262     20 Kč

- poskytnutí zálohy  90 EUR (kurs ČNB 27,40) - MD 335/Dal 261eur    2 466

- vyúčtování zaměstnancem - spotřeba 85 EUR - kurs vyúčtování 27,45 EUR

            MD 512/Dal 335   2 333,25 Kč

   vratka zaměstnace 5 EUR (pro jednoduchost stejný den - tedy v kursu 27,45) - 

           MD 261 eur/Dal 335   137,25 Kč

  zúčtování kursového rozdílu na 335 (těch 0,05 Kč na EUR) - MD 335/Dal 663 - 4,5 Kč

Výdej z valutovépokladny 15 EUR (kurz 27,65) - MD 262/Dal 261eur - 414,75.

Příjem do Kč - podle kursu směnárny - třeba 27,40 . MD 261tuz/Dal 262 - 411 Kč.

Kurzová ztráta (0,25 Kč na jedno EUR) - MD 563/Dal 262 ve výši 3,75 Kč

Zúčtování kurzového rozdílu ve valutové pokladně - zůstatek 0 EUR, ale v Kč díky pohybům kurzu  - 6,5 Kč - MD 563/Dal 261eur (tím by se v účetnictví měla dostat 261eur na nulu) ZN

V prosinci 2014 jsme vyfakturovali vytěžené dřevo z lesů ve vlastnictví obce, v současnosti jsme zjistili, že podklad pro základ daně byl nižší než ve skutečnosti(špatně spočítaný podklad pro fakturaci), v květnu 2015 jsem vystavili opravný daňový doklad, z kterého vznikl doplatek pro odběratele. Musíme podat dodatečné přiznání k DPH na 4.Q./2014 a jaký datum DUZP(případně uplatnění daně) máme uvést. Chybu jsem zjistili v květnu 2015. Jedná se o 40 tis. v základu daně.

V tomto případě jste chybně stanovili základ daně a skutečně jste povinni zvýšit základ daně a daň a to v rámci dodatečného daňového přiznání (je to oprava chyby v tomto případě). Na dokladu bych v tomto případě měl uvést původní DUZP (není to ta oprava podle §42 zákona o DPH) - při vyplňování dodatečného přiznání máte uvést do přiznání datum zjištění chyby - nesmí být, pokud si pamatuji, starší 30 dní od okamžiku podání dodatečného přiznání  - tedy asi to bude shodné s datem vystavení toho dokladu, kterým je oprava provedena (tedy ten květen). ZN

"Zdědili" jsme rozdíl mezi zůstatky účtů 236 a 419. Rozdíl vznikl někdy v minulých letech. Snažila jsem se dohledat, jak a kdy tento rozdíl vznikl. Ale po změnách účtů ( z 917 na 419) a ve více analytikách si myslím, že to není reálné. Prosím poraďte, jak tento rozdíl (cca 1 mil) opravit - (přeúčtovat mezi účty 419 a 401)? Děkuji.

Opravdu toto stačí - jen rozdíl zúčtovat ( 419/401 nebo obráceně, podle toho, kde v okruhu rozdíl vzniká) a více neřešit, jiným způsobem  chybka stejně nevznikla a toto je  jen "technické" vyrovnání okruhů. Mimochodem, žádný závazný předpis vyrovnání okruhů nepožaduje, je to jen logická vazba. Někdo dělá vyrovnávací zápis např. za celý rok najednou, neúčtuje ke každému pohybu na fondech. 

Jedna soukromá firma se sídlem v naší obci se rozhodla opravit komunikaci, která je v majetku obce na své náklady. S obcí je sepsaná pouze dohoda o této opravě, ve které je uvedeno, že oprava bude hrazena jako pomoc obci a vůči obci si firma nebude činit žádné finanční nebo jiné nároky. V této dohodě je také vyčíslena oprava a to na 800 000,- Kč. Prosím o pomoc, zda se celá tato záležitost má nějak projevit v účetnictví ( máme na to pohlížet jako na dar) ?

Při předání akce by šlo zaúčtovat 511 MD / 672 D, pro zobrazení případu v účetnictví je to asi vhodné. Jako podklad k účetnímu dokladu by byla ta dohoda a nějaký zápis o předání stavby nebo spíše akceptace dokončené opravené komunikace vlastníkem...

Obec pronajímá byty ve svém vlastnictví a jedna nájemkyně se na obec obrátila s prosbou, že potřebuje koupit nový brutar na ohřev vody (cca za 8.500Kč). Ve vybavení bytu není, proto požádala obec, aby jí ho koupila s tím, že ho bude měsíčně splácet (max. 500Kč/měsíc) při platbě nájemného. Nájem platí velmi nízký, ale přesto možná starosta rozhodne, že na ten brutar jí obec přispěje 1.000Kč z celkové ceny. Jak o tom mám účtovat? Jako o přeprodeji nebo jako o půjčce? Pokud to bude jako o půjčce vztahuje se i na tento případ zákon 250/2000Sb.? Musí to schválit ZO a musíme sepsat veřejnoprávní smlouvu? V podstatě ani nevíme přesnou cenu nového brutaru, dokud se neobjedná. 2. Ještě jedna věc, Občanské Sdružení požádalo (pouze ústně) obec o příspěvek pro děti na taneční kurzy. Sdělila jsem jim, že musí požádat písemně, pak to musí schválit ZO, bude následovat veřejnoprávní smlouva, kterou schválí starosta obce a poté jim bude příspěvek vyplacen. Na základě smlouvy budou muset předložit vyúčtování příspěvku. Nemohl by starosta poskytnout finanční dar v té výši příspěvku? Muselo by ZO schválit ten dar? Jedná se o cca 3.000,-Kč. 3. A poslední věc obec bude zařizovat pohřeb zemřelého občana, který sice příbuzné má, ale nikdo se k němu nehlásí a pohřeb zařizovat nebude. Fakturu za pohřeb budeme hradit takto: předpis 462MD/321D, úhrada 321MD/231 3632 5192D? Budeme se snažit požádat MMR o úhradu pohřebného, ale až po dokončení dědického řízení. Jakmile podáme žádost na MMR o proplacení pohřbu bude 346MD/462D a úhrada z MMR 231MD/346D. Je to tak správně? Děkuji mnohokrát za odpověď.

1. Brutar - zde by měl být spíše systém výpočtu nájemného - jako vybavení bytu. Vy byste měli asi spíše jej pořídit do svého vlastnictví, tj. ne jako půjčku a paní se navýší nájem dle rozšíření vybavenosti - ověřte prosím nejprve tento systém a pak se ještě ozvěte. Pak by se o brutaru účtovalo jako o TZ bytu pod hranici, tj. 549 a pol. 5137, ale hodnota bytu by se nenavyšovala. Proti tomu by byl zvýšený nájem na účtu 603. Opravdu by se mělo jednat o nedílnou součást domu. Po skončení nájmu by pak paní kotel musela v bytě nechat. 

2. Dary podle OZ MF schválilo, že je obec může vyplácet. Opravdu stačí schválení starosty, bez žádosti, bez smlouvy - jen je potřeba ten dar dát neúčelově - obecně, např. na činnost. 

3. To jste vymyslela dobře, takto lze účtovat případ zařízení pohřbu. 

Mám dotaz ohledně knih do knihovny. Máme městskou knihovnu už x let, nikde nebyly knihy vedeny, paní knihovnice má jen v sešitě jakýsi seznam knížek, který nesedí s reálným stavem. Teď mi přišla faktura na nové knížky a chci se zeptat, zda je máme nějak evidovat. Jak zaúčtovat, když doposud byly vždy pouze jak materiál do spotřeby a nikdo je víc neřešil. Je to správně? Výnos z půjčení knížek je za rok do kolem 1000,- Kč. Je nutné udělat nějako inventarizaci a následně knihy zavést do majetku?

Opravdu se účtuje jen do spotřeby (účet 501), dle speciálních předpisů knihovní fond nepodléhá inventarizaci dle zákona o účetnictví, má povinnou evidenci dle spec. předpisů pro knihovny. Více najdete v knize Majetek 2007 (obal cihlička - pokud se pamatuji, tak u kulturních předmětů jsem vypsala znění předpisů).

Řešíme s místními spolky žádosti o dotace, jež musí obsahovat stejně jako smlouvy o dotaci povinné údaje 1) osoby s podílem v této právnické osobě a 2) osoby, v nichž má žadatel přímý podíl, a výše tohoto podílu. Na semináři k této problematice na kraji nám bylo právníky sděleno, že by to měl být obchodní podíl. Jak to chápat u pobočného spolku, např. místní organizace Českého rybářského svazu, Českého zahrádkářského svazu, ´"včelařů" a dalších, které si žádají o dotace? Jsou zřízeni jako pobočný spolek celorepublikového svazu. Ty republikové svazy jsou ad 1) ? Podobně jako když má město zřízenou svoji přísp. organizaci? Naopak v případě města coby žadatele mě napadá 1) není nikdo, 2) město vlastní akcie např. ČSAD, jak zjistit výši podílu?

Dobrý den, tuto otázku jsme položili přes SMO na MF. Odpověděli v dokumentu ke stažení vloženém dne 27.4.2015, dokument má název "2015 MF odpovědi dotace - novela 250/2000 Sb.". Najdete v dokumentu od str. 3, písm.c. 

Já Vám dotaz vracím, protože je to spíše právní otázka a upřímně se přiznám, že jsem na to odpověď neznala a proto jsme se ptali. Tak snad Vás to trochu navede.