Dotazy

V úryvku knihy Rozpočtová skladba, ve které na str. 147 je zmíněna povinnost obce vyčlenit objem finančních prostředků pro krizové situace – souvisí to např. s povodněmi. Od 1.1.2012 by tedy obce měly povinně rozpočtovat rezervu s § 5212 ? Minulý rok jsme v Rozpočtu neměli.

Ano, tuto rezervu je povinné rozpočtovat podle krizového zákona. Pokud vloni rozpočtována nebyla, není třeba dnes již řešit. V letošním roce je však potřeba ji pro naplnění krizového zákona do rozpočtu zařadit. V případě, že není součástí schváleného rozpočtu, je vhodné ji do rozpočtu přidat alespoň v rámci rozpočtové změny. Někdy kontroloři vyčítají, když zde obce nic nerozpočtují, jako nedodržení předpisů. Výše povinné finanční  rezervy určena krizovým zákonem není, kde si obce nejsou jisté, zda něco jako rezervu zde potřebují,  tak pro formální  naplnění předpisu dávají např. jen 1 tis. Kč. Mimochodem to, že nějaký zákon mimo 250/2000 Sb., nařizuje něco rozpočtovat, určitě není legislativně v pořádku, ale na to mohu říct jen: " Ach jo". Otázkou je, kolik takových předpisů je, jen o nich nevíme. 

Citace krizového zákona: § 25

Finanční zabezpečení krizových opatření

Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18 - zákon 218/2000 Sb. ). Za tímto účelem:

a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků,

V lednu 2015 jsme obdrželi Oznámení o schválení platby od SZIF - dotace investiční a neinvestiční, v lednu jsme rovněž obdrželi finanční prostředky dle Oznámení, prosím o kontrolu zaúčtování příjmu na bankovní účet: EU investiční = 346 X 231/pol. 4213 + UZ NZ 89518 27 5, EU neinvestiční = 346 X 231/pol.4113 + UZ NZ 89018 27 5, národní zdroje investiční = 346 X 231/pol. 4213 + UZ NZ 89517 27 1, národní zdroje neinvest. = 346 X 231/pol. 4113 + UZ NZ 89 017 27 1

Pokud se účtuje příjem dotace proti pohledávce (346), znamená to, že je dotace už po finančním vypořádání a je poskytována ex post. U dotace se SZIF se za okamžik vypořádání považuje "přijetí oznámení o schválení platby" - jak bývá ve smlouvách uvedeno. Takže vaše zaúčtování by mělo být ; nejprve předpis: 346 MD / 672 (neinves. - pol. 4113) a 403 (inv. položky 4213) D  a příjem:  231 + RS MD / 346 D. RS vypadá správně, jen doporučuji ještě do účetních zápisů přidat org nebo orj, kterým bude zajištěna oddělená účetní evidence dotace - je vhodné přidat ke všem účtům, na které se v souvislosti s dotací účtuje - rozvahovým, výsledkovým i podrozvahovým a hlavně u výdajů.

Chtěla bych se zeptat, zda systém vedení naší pokladny je v pořádku. Pokladní doklady píši ručně a zapisuji jednotlivě do ručně vedené pokladní knihy. Jednou měsíčně doklady účtuji do programu. Výdajové pokladní doklady jednotlivě a příjmové pok. doklady souhrnně dle druhu. Např. sečtu všechny doklady za svoz dom. odpadu a ke konci měsíce jednou sumou zaúčtuji, s tím, že z každého účetního dokladu je zřejmé, kterého pokladního dokladu z pokl. knihy se týká, vepíši to do poznámky a doklad vytisknu. Dnes jsem mluvila s paní účetní z jiné obce a jí prý tento postup byl auditory vytýkán, že čísla úč. dokladů nesouhlasí s pokl. doklady. Podle mého ale takto postupovat mohu, obraty sleduji denně v pokladní knize, která je v podstatě mojí operativní evidencí. časová posloupnost i posloupnost dokladů je jak v pokl. knize, tak v úč. dokladech v programu. Dost dobře si nedovedu představit účtování každého jednotlivého příjmu zvlášt. Jen malý problém vidím v tom, že když účtuji takto, tak se dostanu v pokladním deníku v programu do mínusu, když zúčtuji nejdříve výdaje a ke konci měsíce příjmy. Ale na konci měsíce je stav pokladny v souladu se stanoveným pokl. limitem.

Ta ruční pokladní kniha není operativní evidencí, ale řádnou knihou analytických účtů. Váš postup je zcela v pořádku, zákon o účetnictví uznává i souhrnné účetní doklady. To však není váš případ, u vás se jedná jen o technické zajištění "doplnění"  dokladů do programu v účetním systému. Vy máte příjmové pokladní doklady vedeny jednotlivě. Nelze na tomto nic vytknout, buďte bez obav, jste v souladu s předpisem. 

Prosíme Vás o radu, jakou použít správnou položku rozpočtu. Naše město koupí 2 ks kamene v celkové hodnotě 71 tis. Kč. Z těchto kamenů vytvoří v rámci maturitní práce žáci umělecké školy 2 ks laviček. Práci odvedou žáci zdarma a lavičky zůstanou v majetku města. Jakou máme, prosím, použít položku rozpočtu při nákupu kamene a jak následně zařadit lavičky do majetku?

Nákup kamene naúčtujte jako nákup materiálu přímo do spotřeby, účet 501, pol. 5139. Po vytvoření laviček, pokud nebudete mít další související náklady, je zařadíte do majetku v hodnotě přímých nákladů (materiálu)  zápisem 558/ 506, 028/088 (popř. 042/ 506, pokud by hodnota nákladů na jednu lavičku přesáhla 40tis Kč).

Účet 506 bude mít ve výkazech zápornou hodnotu, což je v pořádku.

Ve svém dotazu se vracím k oddělené evidenci věcných břemen, kde je obec povinná (vlastní pozemky zatížené věcným břemenem). Když vstoupily v platnost nové ČÚS, byla jsem na školení (ne Vašem), kde byl vysvětlován i ČÚS 701, bod 4.2 a sice co znamená "zajištění jinými nástroji pro členění syntetických účtu". Dle školitele to bylo toto: analytické členění, operativní evidence, kniha závazků, karty majetku... Na můj dotaz, zda tedy postačuje evidovat věcná břemena na jednotlivých kartách pozemků, mi bylo sděleno, že ano. Můj software na evidenci majetku mi umožňuje vést tuto evidenci a rovněž mohu tyto pozemky zvlášť vytisknout i s hodnotami. Při auditu mi však bylo sděleno, že tyto pozemky musím oddělit třeba analyticky, nebo orgem, nebo nějak.. Můžete mi, prosím, sdělit, zda je toto opravdu nutnost a mohlo by se toto považovat za nedodržení ČÚS? Jde mi totiž trošku o princip. Tento údaj po mě nikdy nikdo nevyžadoval a ani nevím, jakou má vypovídací schopnost pro MF, když si to eviduje každý nějak jinak (některá obec AU, některá třeba orgem a každá obec má jednotlivé pozemky oceněny jinými hodnotami). Jsem teď trošku nazlobená, protože mám v posledních letech pocit, že tvůrci všech novel zkoušejí, kolik toho ještě vydržíme a vyžadují věci, které jsou k ničemu, viz loňská příloha N a účet 790, nebo letošní změny ZJ a podrozvahových účtů. Promiňte mi mé rozhořčení, které s dotazem nesouvisí.

Z vaší strany byly požadavky ČUS 701 naplněny. Skutečně je dostačující možností evidovat věcná břemena na kartách pozemků, pokud lze v programu majetku přes "masku" vyjet seznam pozemků, které jsou věcným břemenem zatíženy (což dle dotazu u vás lze). Jedná se o zajištění požadované informace "jinými nástroji", předpis je tímto naplněn. Další členění těchto pozemků např. prostřednictvím AU, org nebo orj tady není povinné a nemělo by být vyžadováno.

Za AU se považuje veškerá informace na kartách majetku. Jen pro zajímavost - ta odpověď totiž vychází z informace od jiné obce, také jim stejně jako vám to přezkum napadl, a právě ta obec mi na školení řekla, že získali z MF ten výklad, co je popsán výše. Jen již nevím, kdo to byl - tak se mi třeba ozvou a odpověď z MF nám dají - to bych byla moc vděčná... (toto patří těm, kdo to čte, zda si na to někdo nevzpomene?)

Poznámka na konec - já to rozhořčení s Vámi plně sdílím, mluvíte mi z duše. 

Prosím o radu- v textu faktury je: Fakturujeme Vám za zřízení věcného břemene - služebnosti (o náhradě za omezení užívání nemovitosti) dle smlouvy xxx akce: Studená, kanalizace ulice xxx - nevím si rady jak postupovat s účtováním ani na jakou položku a paragraf zařadit, zda je to součástí investice či ne.

Z textu na faktuře, který uvádíte, vyplývá, že je věcné břemeno zřizováno v souvislosti se stavbou. Pokud ještě stavbu nemáte zařazenou do užívání, jsou náklady na zřízení věcného břemene součástí stavby - tj. účtovat na 042, položka 6121. Pokud je již stavba kanalizace zařazena do užívání, naúčtujte věcné břemeno nad 40 tis. Kč na účet 029, položka 6129, pokud do 40 tis., tak na účet 028, položka  5137.

a) Dobrý den, 19,2,2015 jsme schválili rozpočet, v usnesení máme uvedené, že ZO schvaluje poskytnutí příspěvku TJ Sokol 80,tis a neinvestiční daru jiné obci 30tis. neinvestiční provozní příspěvek naší škole 878 tis, dále veřejnoprávní smlouvy na poskytnutí neinv. příspěvků a daru dle přílohy ( TJ Sokol, druhá obec) - je to správně? b) a dále schvaluje přijetí neinvestičního daru od sousední obce(není uveden účel) - musí zde být také veřejnoprávní smlouva? c) Jinak v rámci rozpočtu, bez smlouvy, jsme dosud hradili výdaje na provoz fotbalového hřiště, které má SK pronajaté za 1 Kč -, aby mohli čerpat dotace, žádost o finance si vždy posílali, ale nosili si doklady a já je poplácela na § 3412 a položky 5156,..... stejně tak hasiči, obojí mají například při odběru energií uvedenu obec jako odběratele, faktury za jejich materiál atd chodí na obec, Jak v roce 2015?

Já jsem si ten dotaz rozdělila na body

a) Pokud jste schválili 19.2.2015 tak je za a) správně, tím je dotační proces ukončen a novela 24/2015 se na něj již nevztahuje. 

b) Pokud byl dar schválen také před 20.2.2015, tak na dar, pokud se nejedná o nemovitost, není písemná smlouva povinná - pokud ještě není schváleno a jedná se o dar, tak je možné také vést mimo požadavky novely - viz vysvětlení v ostatních odpovědích k novele. 

c) Toto je trochu větší problém - hasiči - provoz zbrojnice by měl být výdajem obce, to je v pořádku.  U těch fotbalistů bude více záležet na nájemní smlouvě - tam byste měli mít uvedeno, co platí nájemce, co pronajímatel. Tady je problém, že se mají náklady vykázat ve věcné souvislosti a jejich spotřeba energií je spíše nákladem fotbalového klubu než obce jako pronajímatele. Tam bych již režim dotace dle novely viděla jako systém více v souladu s předpisem.  To by vám asi mohlo být vyčteno (je mi líto, ale asi i celkem oprávněně). 

Naše městská část poskytovala každý rok finanční příspěvek sboru dobrovolných hasičů a obecně prospěšným společnostem, které založila. Vztahuje se novela zákona č. 250/2000 Sb. (§ 10 a)) i na tyto finanční příspěvky, tzn. musí být uzavřeny veřejnoprávní smlouvy? A jak máme postupovat v případě, že již byl příspěvek vyplacen začátkem r. 2015 v rámci rozpočtového provizoria?

U sboru dobrovolných hasičů se nic nemění, pokud mají formu organizační složky obce, pak je i nadále jejich rozpočet součástí rozpočtu obce. Pokud se však jedná o spolek (dříve občanské sdružení), požadavky novely zákona č. 250/2000 Sb. se na tyto příspěvky vztahují a je třeba je dodržet - tzn.  žádost, veřejnoprávní smlouva, její zveřejnění na elektronické úřední desce (od 1. 7. 2015, smlouvy nad 50 tis. Kč, na 3 roky) a finanční vypořádání. To samé se vztahuje na dotace obecně prospěšným společnostem.

Pokud se jedná o vyplacené příspěvky do data nabytí účinnosti novely zákona (20. 2. 2015) - tato novela se na ně nevztahuje, příspěvky se řídí dosavadními pravidly, dle kterých byly schváleny a vyplaceny. 

Máme dotaz, zda se do čisté mzdy pro výpočet srážky na exekuci započítává i doplatek z ročního zůčtování daně. Konkrétně se jedná o doplatek na daňovém bonusu.

Dobrý den, stránky nemám určené na mzdy, ale kamarádka, která dělá mzdy, mi poslala toto: 

...dle toho co jsem přečetla, daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a tudíž výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje, viz odkazy na judikát. Snad trošku pomůžu.

http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-na-danovy-bonus-v-exekucnich-a-insolvencnich-srazkach-ze-mzdy/ 

http://www.ucetni-portal.cz/provadeni-srazek-ze-mzdy-z-danoveho-bonusu-66-j.html

Zastupitelstvo v minulosti schválilo poskytování peněžitého daru matce ve výši 1000 Kč při narození dítěte, který jsem účtovala: 572/3399-5492. Můžeme takto postupovat i po novele zákona č. 250/2000 Sb.?

V tomto případě jsem přesvědčena, že bez problému můžete nadále poskytovat peněžité dary, tedy že nemusíte postupovat jako u dotace dle novely zákona 250/2000 Sb. Neúčelovost je zde splněna. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak postupovat, když nám občan dluží za odvoz komunálního odpadu. Obec nemá žádnou vyhlášku, občané vývoz popelnice platí formou visačky, výše uvedený případ se jedná o vývoz kontejneru v družstevních bytech, který zajišťuje obec a rovněž za tuto službu vybírá odpovídající poplatek. Z některých občanů, ať službu využívají, není možné tento poplatek vymoci, protože není žádná smlouva, nelze toto provést ze mzdy nebo jiných příjmů. Konkrétní případ je např. z roku 2010, je veden v předpise v účetnictví. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Kalinová

Toto je pro mě dost těžko odpověditelný dotaz. Pokusím se. 

Platby za likvidaci (svoz, shromažďování...) komunálního odpadu může obec dělat trojím způsobem - vyhláška o místních poplatcích (solidární, každý platí stejně - 1340), vyhláška dle §17a zákona o odpadech (1337 - platba dle množství) nebo na základě smlouvy (§17, odst.6). Obec je povinna zvolit jeden ze systémů. 

Ohledně vymožení platby za službu, i když není smlouva - exekucí ze mzdy nebo z příjmů -toto není možné přímo, to je možné jen na platbu z veřejného práva ( např. poplatek - daňový řád). Ale i v případě, že nemáte smlouvu, pokud prokazatelně jste odvedli plnění - tj. odpad jste zlikvidovali, tak nárok na pohledávku máte, ale jakoby ze soukromého práva. Tj. vymáhání jako jiné soukromoprávní pohledávky (upomínky, soud, exekuce... - to není již moje odbornost). 

Naše obec přispívá občanům na výdaje při úmrtí člena rodiny. Je to částka 5 tis.kč. Občané dokládali pouze úmrtním listem. Kdyby nám od letošního roku dokládali náklady na pohřeb jimi uhrazenou fakturou, mohla bych pak účtovat na 5194? K tomu bych doložila darovací smlouvu na fin.dar. Bylo by to tak možné s ohledem na zák.250/2000 Sb.? Děkuji.

Myslím si, že tento sociální výdaj můžete klidně nechat v režimu finančních neúčelových darů, příspěvek na pohřeb, že se zde nemusí jednat  o dotaci se smlouvou a vypořádáním, to snad uzná každý (i když nemožné by to asi nebylo - program, záměr, částka, způsob doložení brát jako vypořádání, jen schvalování každé smlouvy je v tomto případě byrokratickým nesmyslem). Víte,  asi není možné zvolit položku věcného daru 5194 a dát smlouvu na finanční dar - to by mělo být v souladu, dejte položku 5492. 

Obec přispěla na pamětní desku v Praze svému rodákovi Kč 5.000,-. citace žádosti Važený pane starosto, jsem členem spolku lidí, kteří se poznali díky webu "Tmavomodrý svět" a stále se scházejí. Našim společným zájmem je historie 2.světové války, zvláště pak našich letců v RAF. Deska k 100 výročí plk. V. Jíchy bude stát Kč 16.303,-. konec citace Chci se zeptat, jestli tento příspěvek budu účtovat 231 6171 5229, jako příspěvek vlastním spolkům. Byl zaslán 28.1.2015.

Položku příspěvku zvolíme podle příjemce. Pokud se jedná o spolek, tj. zřízený podle občanského zákoníku, je správně položka 5222. Pokud jde však o účelový příspěvek fyzické osobě, zvolíme položku 5493. Odpa by byl vhodnější spíše 3900. U vlastních spolků byste také neměla dávat odpa 6171, ale dle účelu jejich činnosti - např. 3421,3429,3900 apod. 

Dobrý den, do 26.1. jsme přijali žádosti organizací i fyzických osob o poskytnutí NI dotace na konkrétní akce, ale i na činnost. Některé jsou i nad 50 tis. Kč. Dotace zatím projednal Sportovně-kulturní výbor, který navrhl výši dotace. Zastupitelstvo zatím neschválilo dotace ani rozpočet 2015.Radu nemáme. a) Máme postupovat dle novelizovaného zákona 250/2000 Sb.? V případě, že ano, jak postupovat u dotací na činnost a u dotací na konkrétní akce (kdo schvaluje, jaká smlouva) do 50 tis a nad 50 tis Kč. b) Můžeme postupovat postaru, když jsme žádosti přijali do 26.1.2015 a jak v tomto případě postupovat? (jaká smlouva, kdo schvaluje) c) Ponovu i postaru schvaluje výši dotace do 50tis Kč starosta? Nad 50tis Kč ZO? A smlouvy obdobně? d) TJ Sokolu jsme dříve poskytovali NI dotaci na částečné kryti činnosti v konkrétním roce.(nad 50 tis) jak postupovat nyní, kdy si žádost podali do 26.1.2015 a Sportovní výbor žádost odsouhlasil? Většina žádosti je okolo 3000 Kč - lze poskytnout darovací smlouvou a jak účtovat?

a) Máme vyjádření právníka a byla jsem upozorněna i na jedno takové vyjádření na internetu u soc. výdajů, že když se dotační proces zahájil před účinností zákona, že jej lze i takto dokončit. Přesto i náš právník - a já si to také myslím - doporučuje se co nejvíce novelizace předpisu držet. V případě, že již byly přijaty žádosti, by se jednalo o to, že dotaci i veřejnoprávní smlouvu se všem náležitostmi dle novely zákona (pokud to bude možné) od 50 tis. Kč schválí zastupitelstvo (musí schválit obojí, dotace i smlouvy), do 50 tis. rada, kde není rada starosta (opět obojí, dotaci i smlouvu). Když se schválí smlouva před 1.7.2015, tak se nebude ještě muset zveřejňovat – ale nevidím důvod proč ji pak nezveřejnit, i když se schválí před termínem dle povinnosti ze zákona.  Určitě není potřeba si vyžádat podávání nových žádostí.

b) Viz odpověď za a) – dle některých výkladů můžete. Do doby účinnosti novely nebyla předpisem žádná smlouva na poskytnutí dotací stanovena – to záleží na vašich vnitřních předpisech, od které částky jste např. dělali smlouvy o poskytnutí příspěvku, nebo jak jste je dle vašich předpisů nazývali. Je zde určité riziko, ale jak jsem uvedla, některé výklady podporují možnost dokončit dotační proces jako před účinností zákona. Volila bych jen však tam, kde by byl problém uzavřít veřejnoprávní smlouvu dle zákona ve vazbě na podané žádosti.

c) a d) – to si myslím je již také odpovězeno v a)

Ohledně darů , ano, kopíruji sem odpověď na obdobný dotaz:

Zde odcituji, co jsem psala do jednoho k článku k novele zákona: "Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy na peněžní dary dle občanského zákoníku.  Aby tyto smlouvy nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb., musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o např. případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity. Tento názor zde uvádím ne proto, že bych nabádala obce k obcházení zákona, ale především z důvodu hospodárnosti. Poskytovat dotaci dle zákona ve výši 1 tis. Kč, kde budou náklady na její poskytnutí hodnotu dotace významně převyšovat, považuji za plýtvání veřejnými prostředky. Mělo by se však jednat spíše o případy nízkých dotací a o oblasti, kde by nebylo vytýkáno obcházení záměru předpisu k zprůhlednění dotací od obcí."

 U darů by pak bylo účtování jen 572/345 a 345/231 odpa dle účelu, položka transferová dle příjemce (lze využít i obecnou položku 5240 - to hodně vypovída, že se jedná o nedotační transfer) – tj. v režimu dle CUS 703, dotace bez vypořádání. Dle novely zákona jsou ostatní všechny dotace k vypořádání (373 (472)/231, případně podrozvaha, vypořádání 572/345 a 345/373 (472) . 

V obci nám vyhořela soukromá prodejna potravin, provozovatel se rozhodl dále v činnosti nepokračovat, budova je nepoužitelná. Obchod je tu poměrně důležitý, někteří občané nemají možnost nákupu jinde. Napadlo nás, pokud by byl zájem, zajišťovat on-line nákup od Tesca, jediný problém je, že nelze platit hotově. Obec by udělala hromadnou objednávku, zaplatila převodem nebo kartou a od občanů následně peníze vybrala v hotovosti. Je to možné, nenaráží to na nějaké předpisy a jak o tom účtovat?

Asi by to proti ničemu nebylo. Kdybyste si jasně schválili OZ, že budete jen zprostředkovatelé, tak by asi bylo nejlepší v režimu cizích prostředků - tj. výdaj 377MD/ 231 8901 a úhrada od občanů 231 8901 MD / 377 D. Jakmile se v transakci začne objevovat nějaký výnos nebo ztráta, tak byste měli jít do hospodářské nebo hlavní činnosti, aby vám někdo nevytkl neoprávněnou kompenzaci ve smyslu neúčtování o nákladech a výnosech. 

Také můžete jako obec provozovat vlastní obchod...ale třeba se toho někdo chopí.