Dotazy

V loňském roce proběhly volby do Evropského parlamentu,zde jsme dostali dotaci 18 500,-Kč, částku jsme přečerpali o 4151Kč, pak byly volby do zastupitelstva obce,zde jsme dostali dotaci 25 000 Kč,opět jsme přečerpali částkou 3037 Kč. V rámci finančního vypořádání jsme si požádali o doplatek dotace,tento doplatek nám kraj poskytl celkovou částkou 7188,-Kč s účelovým znakem 98187-pro zastupitelstvo, je to ve výpisu z účtu. Já bych potřebovala vědět, jak účtovat, našla jsem si ve Vaší publikaci položku 2223 s paragrafem 6402.Bude to tak správně? A předpis budu účtovat také?

Doplatek dotace se zaúčtuje na odpa 6402 a položku 2222 - jedná se o příjem z finančního vypořádání ze státního rozpočtu (prostřednictvím krajů jsou prostředky na volby pouze zasílány). Nárok na doplatek dotace by ke konci roku měl být veden na účtu 346, takže příjem se zaúčtuje 231 + UZ + 6402 2222 MD/ 346 D.

Ten dotaz na předpis je zajímavý - předpis totiž měl být jako u dotace k vypořádání zaúčtován k 31.12.2014, kdy jste zjistili svou pohledávku, a to zápisem 346 MD / 672 D a zúčtování zálohy 374 MD / 346 D - tím vám na 346 měla zůstat pohledávka na doplatek na dotaci.

Pokud máte předpis na 348, tak možná bude lepší, aby kontrola nevyčetla, jej na 346 opravit - i když u těchto předpisů je to někdy k diskusi (myslím, že by zde měly být uznávány oba účty, i když je pohledávka za "ústředím" správnější).

Pokud nemáte předpis zaúčtován, tak je možné jej do roku 2015 doplnit zápisem 346/672. 

Pokud se jedná o UZ, zeptejte se raději na krajském úřadě, protože se domnívám, že by spíše mělo dojít k rozdělení přijaté platby na UZ voleb do zastupitelstva a UZ voleb do EP. 

Zjistila jsem, že na účtu 042 mám správní poplatek ve výši 20 000,- Kč, který měl být přiřazen k plynu , který byl zařazen do majetku 1. 9. 2014 a zároveň 16. 9. 2014 byl prodán RWE. Účtovala jsem zař. do inventury 042/021 (zde bych potřebovala navýšit cenu o 20 000,- Kč). Prodej jsem účtovala: předpis: 311/646, vyřazení z majetku: 553/021 (zde bych také potřebovala navýšit cenu o 20 000,- Kč). Prosím jak opravím v letošním roce. Dále nové zastupitelstvo zjistilo, že nebyly vybrány investiční příspěvky na výstavbu plynovodních přípojek. Nebyly sepsány smlouvy o investičním příspěvku. Do dnešního dne nové zastupítelstvo provádělo šetření, s kým bude sepsána smlouva o investičním příspěvku. Zaúčtovala bych předpis na základě smlouvy 344/403, zaplacení par. 3633 pol. 3122 - MD a 344 Dal. Jelikož plyn je již prodán RWE budu muset zároveň hned rozpustit do výnosů tj. 403/672. U části plynovodu (samostatné inventární číslo) , která není prodaná budu muset investiční příspěvek zanést na kartu majetku. Dále máme plynovod (1. etapu) v majetku od roku 2005, nebyly na kartu zapsány investiční příspěvky.

Úplně správně jste možná neměla ten správní poplatek k inventuře dát na 042, ale rovnou vyřadit přes 553. To doporučuji udělat nyní – zaúčtovat 553/081 a 081/021 v částce 20 tis. Kč. Předtím zase vrátit z 042 na 021 - zkráceně 553/042.  K vyřazení prodaného plynovodu - přesně podle ČUS je správněji vyřazení 553/081 a 081/021 – ale uznávám, že ve výsledku je to stejné (účtovala bych to také jako Vy, odpovídám takto jen proto, aby mi nebyla jinými uživateli stránek vyčtena nepřesnost :o). 

 Dle vyjádření MF je možné nevýznamné příspěvky od občanů – obzvlášť tam, kde jsou vybírány postupně i po dokončení majetku, účtovat rovnou na 672. U majetku pořízeného do roku 2009 se dotace na pořízení majetku na 403 nevedla a nebyla povinnost  (jen dobrovolnost) dotace před rokem 2009 tzv. „vytahovat z 401“ – tedy příspěvky na plynovod postavený v roce 2005 bude jednodušší již neřešit. 

Majetek postavený z části z dotace je již zařazený a odepisuje se. Dotace na účtu 403 se rozpouští ročně do výnosů 672. V 1.2015 byl podepsán dodatek ke smlouvě na investiční příspěvek (dotaci) s členskou obcí, kde se dotace na již zařazený majetek snižuje o 1,3 mil. Kč. Navíc obec neposkytla investiční příspěvek jednorázově, ale splácí dle splátkového kalendáře (348 x 403). Takže bude splátkový kalendář ponížen, zaúčtovala jsem snížení D 348 x D 672 (minusem - jednorázové snížení budoucího rozpuštěného transferu 403 x 672). Na kartu majetku poznamenám správnou výši dotace, ale musím změnit pořizovací cenu pro daňové odpisy o výši vlastního zdroje 1,3 mil.Kč. Takhle to chápu, jen ve výsledovce budu mít mínusový výnosový účet 672 -1,3mil, pravděpodobně až do doby rozpuštění transferu 403 x 672 ke konci roku. Nevím, jestli mi to nemůže být vyčítáno jako chyba (minusový výnos). Děkuji.

Vše, co jste uvedla, bych Vám doporučila, abyste tak postupovala. Takže plný souhlas. Minus u 672 nevadí, v těchto případech je zcela v souladu s předpisy (s CUS 709 i 708). Ta 672 se v těchto případech opravdu do minusu ve výkazu (zůstatek na MD)  dostává dost často, u obcí dokonce minusová zůstane, když dojde ke krácení nebo dokonce nepřiznání dotace. Je to vlivem postupu dle 4.2.6. CUS 709. Mně na tom mrzí to, že jsem na tyto významné dopady do VH upozorňovala již při připomínkách k tomuto bodu, ale kraje si toto prosadily (některé) - takže by to teď určitě neměly považovat za chybu :o).

Jinak všeobecně - zůstatek u výnosů D a u nákladů MD je běžný, nejsou zde stanovena stejná pravidla vykazování jako u rozvahy, předpis se vykázání s minusem nijak neomezuje. 

Jen ještě pro zajímavost - abyste mohla upravit 403 na kartě, tak byste nejprve musela prohlásit, že jste udělala chybu (viz CUS 709), což jste evidentně neudělala, když se jedná o dodatek smlouvy, takže ani jinak postupovat nemůžete. 

Jak účtovat o advokátní úschově peněz. Složili jsme do advokátní úschovy 2.600.000,- Kč na nákup nemovitosti. Část peněz advokát zašle zajišťovateli, část k úhradě daně z převodu nemovitosti a kupní cenu prodávajícímu (na základě listu vlastnictví).

Je to vlastně záloha - a to na pořízení DHM, tj. mělo by být zaúčtováno zápisem 052 MD / 231 odpa dle účelu a pol. 6121 (volíme 6121 dle vyhlášky k RS, i když se s budovou pořizuje pozemek, pokud se jedná jen o pozemek, bez staveb, pak položku 6130). 

Ohledně daně z nabytí nemovitosti - dle dopisu to vyznívá, že ji hradíte vy, jako nabyvatel, takže bude pro vás výdajem souvisejícím s pořízením nemovitosti, takže také bude patřit na 052, pol. 6121 nebo 6130. Dtto i odměna zajišťovateli, takže vše můžete zaúčtovat jedním zápisem, který je pro všechny 3 platby shodný. 

Takže-  i když do advokátní úschovy, je to zajišťující platba, tj. do doby podání návrhu na vklad se bude jednat o zálohu. 

Dne 9.2.2015 byl v ZO schválen finanční dar FO ve výši Kč 10 000,- na podporu činnosti a provoz „Papouščí ZOO“ v naší obci. Dne 10.2.2015 byla sepsána smlouva o poskytnutí finančního daru,kde je stanoveno, že bude částka zaslána na účet do 30 dnů po podpisu smlouvy. Lze takto postupovat ?

Ano, je to zcela v pořádku, dar je schválen před účinností novely zákona č. 250/2000 Sb., smlouva podepsána také, je to mimo režim zákona, můžete v klidu vyplatit.

Věcná břemena od roku 2015 zařazuji do rozvahy s datem podpisu smlouvy o zřízení VB (služebnosti), nebo až k datu nabytí právní moci účinku vkladu? Jedná se mi o případ, kdy smlouva byla podepsána v 11.2014 (nebyla povinnost evidovat v rozvaze), ale dosud nebylo zavkladováno. A ještě poprosím: pokud se jedná o bezúplatné VB zřízené krajem, mohu k ocenění použít veřejně přístupný Ceník úhrady za zřízení VB na majetku kraje (na webu kraje), a to stejné ocenění použiji i ve vztahu k dani z příjmu? Toto si zapracuji do vnitřní směrnice k bezúplatným VB.

Věcná břemena vznikají k datu nabytí právních účinků vkladu. Pokud je to datum z roku 2014 a účtujete až jako případ 2015, protože jste se o skutečnosti dozvěděli v jiném období a je to VB od 0,10 do 40 tis. Kč, tak bych již jako případ 2015 na účet 028 VB zavedla. Pokud došlo k právním účinkům vkladu až 2015, tak již určitě na 028 (na 042, nebo 029 se VB musela evidovat již v roce 2014, tak proto se zmiňuji jen o té 028). 

Ohledně ocenění - je možné si takto směrnici upravit, ale z důvodu větší daňové jistoty  bych v případě, že je 10 tis. Kč vyšší než "Ceník kraje", tak bych radši dala 10 tis. Kč. (Tak bych upravila i do té směrnice). 

Obracím se na Vás s prosbou o radu v poskytnutí konkrétního příspěvku. Naše obec má podepsanou "Smlouvu o poskyt.finančního příspěvku na zabezpeč.činnosti fotbalového klubu", (z r. 2011) kde se obec zavázala na udržitelnosti sportu (dle podmínek již dříve přijaté dotace na výstavbu sport.areálu). Každoročně se schvalují dodatky k této smlouvě, které se týkají výše poskyt. příspěvku. Výše příspěvku se projednala a byla schválena 16.2.2015 v rozpočtu obce, včetně dodatku ke smlouvě. Dodatek ke smlouvě byl oběma stranami podepsán až 2.3.2015. Jak mám dále postupovat, mohu příspěvek vyplatit, bude se již na tento konkrétní příspěvek novela vztahovat? Ještě bych prosila o Váš názor jak postupovat když byly na obec doručeny žádosti o příspěvky před účinností novely, ale ještě o nich nebylo rozhodnuto. Budou muset tyto spolky podávat nové žádosti?

Nejprve musím alibisticky sdělit, že řeším problém tak, jak právně tuším, nemohu zde zaručit, že by se právní výklady v tomto plně shodovaly. Pokud z usnesení zastupitelstva jasně vyplývá, že schvalují i dodatek ke smlouvě, tak bez ohledu na data  podpisů smlouvy by byl příspěvek FK ještě mimo režim novely a je možné dodatek smlouvy naplnit. Pokud schválení dodatku z usnesení nevyplývá, tak by bylo potřeba smlouvu již sepsat jako veřejnoprávní dle novely zákona se všemi náležitostmi, jinak vzniká riziko, že bude smlouva od počátku právně neúčinná, protože její schválení již spadá od 20.2.2015 do kompetencí k maj. právním úkonům zastupitelstva, příp. rady. Zde platí totéž, co odpovídám v druhém odstavci. 

Ohledně žádostí přijatých před novelou. Určitě není potřeba požadovat nové žádosti, je jen problém, až jejich schválení a smlouvy již novele podléhají a může se stát, že nepůjde sepsat veřejnoprávní smlouvu s náležitostmi dle zákona na žádosti, které mají ještě jinou podobu než vyžaduje zákon. K tomu jsou také 2 právní výklady - jeden, že to nevadí, že byl již dotační proces žádostí zahájen a je možné je dokončit dle znění předpisů před novelou, druhý, že to asi možné je, ale že je právně jistější novelu naplnit.

To jsem Vám asi moc nepomohla, doufám, že jsem Vás teď nerozčílila, ale dělám co umím (uznávám, že v případě takto časově nešťastně schváleného předpisu toho moc neumím :o). 

Opět bych chtěla otevřít diskuzi ohledně prominutí pohledávky. Vzešlo to z toho, že jeden náš chronický dlužník přišel zaplatit. Dlužil za poplatek odpady (vyhláška) a stočné, obojí od r. 2009. Každý rok jsem jej upomínala několikrát, předávala informace finančnímu výboru a čile tvořila OP a odpisovala do podrozvahy. Nyní pan starosta určil, že nám splatí pohledávku 3 roky zpět tj. r. 2012, 2013, 2014. Proto jsem od něho chtěla přípis, že mohu z podrozvahy vyřadit pohledávky nevymahatelné r. 2009-2011. Jeho zbylé pohledávky na podrozvaze činí do 20 tis. Kč a proto se domnívám, když nemáme radu, že může starosta prominout. Starosta tvrdí, že v zák. o obcích je pouze kompetence zastupitelstva od 20 tis. Kč prominout, že o kompetenci do 20 tis. Kč není opora v zákoně. V předešlých dotazech je psáno, že do 20 tis. Kč může rada. Tak nevím, mám raději předložit zastupitelstvu ke schválení? Myslím, že potom je bude najednou zajímat, proč dluží a proč vyřadit.

V tomto případě by se vůbec nemělo správně  o nějakém prominutí mluvit. Promíjení a vzdání se práva pohledávky je pro případy např. tvrdosti zákona, sociálních problémů apod. Promíjet, protože někdo neplatí, není správné. Pokud jste poplatky upomínala, tak nejsou promlčené a nadále je možné je vymáhat. Jestli se udělala s poplatníkem nějaká dohoda (myslím si však, že u daňových příjmů snad ani není možná...), že když zaplatí 3 roky, že ostatní se již vymáhat nebude, tak by tady to prominutí však asi bylo vhodné (jen upozorňuji,že si nejsem jistá, zda daňový řád vůbec takovou dohodu umožňuje, ale vím, že se to v praxi děje). Myslím si, že jste dokonce povinni započíst úhradu na nejstarší pohledávky... možná dokonce nejprve na příslušenství (doporučuji ověřit postup na daňový řád, já na něj opravdu nejsem odborník, omlouvám se).  

Jinak - opravdu je prominutí  v případě, kde není rada do 20 tis. Kč v kompetenci starosty, pokud si zastupitelstvo nevyhradí. Je to "tradiční" výklad zákona o obcích, co není v kompetenci zastupitelstva, je v kompetenci rady. Rada je výkonný orgán - kde není rada, tak v kompetenci starosty, mimo vyjmenované, co nejde na starostu převést. 

Jestli mohu doporučit, ověřte navrhovaný postup úhrady poplatků vašim vedením nejprve u metodiků kraje, abyste se nedostali do nějakých sporů. Velmi se omlouvám za neúplnou odpověď, ale je to již spíše právní problém a nerada bych v tomto dala nějakou zavádějící radu. 

Státní pozemkový úřad zrealizoval několik staveb na našem katastrálním území. Po kolaudaci byly toto díla bezúplatně předány obci. Byla vyčíslena hodnota, za kterou bylo dílo realizováno. Na pozemkovém úřadu nebylo odpisování zahájeno. Jedná se o bezúplatný převod, který zařadím do majetku 021 MD a 401 Dal v ocenění jednotlivých staveb pozemkovým úřadem. Jelikož se jedná o převod v roce 2015 bude tento převod vstupovat do dani z příjmů za rok 2015 v celkové částce hodnoty předaného majetku. Pozemkový úřad nám předal projektovou dokumentaci k polní cestě v účetní investiční hodnotě 69.020,- Kč. Polní cesta byla předána a zařazena do majetku obce již v roce 2010 dle vyčíslené hodnoty. Nyní, ale bylo zjištěno pozemkovým úřadem, že se nepředala projektová dokumentace, která nebyla v ceně polní cesty zahrnuta. Můžete mi prosím poradit co s tím.

Zde bych volila postup dle CUS 710, bod 4.6. Převzetí by pak mělo být 021/401 a zároveń 551/021 (technicky upraven postup dle ČÚS pro váš účetní  případ -bereme to v logice neudělané dohady).  Částka není významná, řešit jako chybu není přesné -Vaše chyba to nebyla. Tímto zápisem bude jednou provždy efektivně vyřešeno bez zbytečné pracnosti. Já bych to tak určitě udělala. (Ta druhá možnost - opravit dooprávkování a odpisy za 3 roky, upravit oprávky a zůstatkovou hodnotu by byla i účetně dost nepřehledná). Jinak máte dobře zápisy, převzetí i vyhodnocení zdanění. 

V roce 2014 jsme omylem odvedli ZP a SP z odměny vyplacené starostovi při skončení volebního období. V letošním roce nám byl přeplatek na základě naší žádosti vrácen. Mohu účtovat mínusovými zápisy původní účetní záznam tj. za organizaci (25%): -524/-336 (337), -336(337)/231 6112 5031; za zaměstnance (6,5%): -331/-336(337), -336(337)/-231 6112 5023 a následně výplata zaměstnanci: 331/231 6112 5023? Jedná se o cca 130tis. Kč. Děkuji.

U nákladu 524 bych postupovala spíše v režimu náhrady nákladu než v režimu chyby dle §69, tj. doporučuji předpis 336 a 337 MD / 649 D a příjem s položkou 2324. Aby nedošlo ke zkreslení rozpočtu roku 2015.

U podílu ze mzdy bych volila ten minus a plus, tam ke zkreslení rozpočtu  nedojde. Jen zápis bych neminusovala, ale takto: 336, 337 MD / 331 D, příjem vratky 231 6112 5023 minus D/ 336, 337 D a vyplacení  331 MD/ 231 6112 5023 D. 

Máme do rozpočtového opatření zahrnout během roku převody mezi účty nebo stačí převody rozpočtovat v posledním rozpočtovém opatření? Převody mezi našimi účty jsou vysoké, protože máme několik úvěrů u různých bank a tyto banky vyžadují i zřízení běžného účtu, na které musí pravidelně přicházet určité objemy peněz.

Nad problematikou rozpočtování převodů mezi účty probíhá stálá diskuse, někteří jsou toho názoru, že není potřeba tyto převody rozpočtovat, jiní zase tvrdí opak. Podíváme-li se na věc logicky, rozpočtovat by nemělo být potřeba. Při převodu peněz mezi běžnými účty nedochází k faktickému příjmu ani výdaji.  Na druhou stranu, pokud máme konsolidační položky v rozpočtu 413X a 534X (všechny s odpa 6330) nadefinovnány ve stejné logice jako "normální" příjmy a výdaje, měli bychom se k nim pravděpodobně i stejně chovat a rozpočtovat je jako ostatní příjmy a výdaje.  (např. u přídělu fondům) Vyhláška o RS jejich (ne)rozpočtování nijak neupravuje, pro naši jistotu bychom tak zřejmě měli vycházet z podoby schváleného rozpočtu. Ideální stav by pravděpodobně byl takový, pokud by tyto konsolidační položky stály mimo závazné ukazatele rozpočtu a byla by stanovena kompetence ekonomovi obce (účetní, rozpočtáři) k jejich úpravě dle aktuální potřeby. V takto nastaveném rozpočtu by ale bylo třeba zvážit všechny možnosti, které mohou nastat - např. někdo rozpočtuje příděl do sociálního fondu způsobem výdaj ze ZBÚ (položka 5342) a příjem na účet SF (položka 4134) - tady tento případ by bylo třeba standardně rozpočtovat. Kompetenci by tak šlo např. omezit jen na převod mezi ZBÚ obce.

Bohužel tedy neexistuje univerzální odpověď, jde o věc přístupu. Pokud se konsolidační položky nebudou rozpočtovat, budou také vycházet ve výkazu FIN 2-12 M v části IV. Rekapitulace příjmů, výdajů... nesmyslně vysoká čísla procent plnění u přijatých transferů a běžných výdajů (před konsolidací).

Aby přece jen z odpovědi vyplynul nějaký konkrétnější závěr - pokud jsou tyto konsolidační položky v rozpočtu ve stejném režimu jako ostatní příjmy a výdaje (jedná se např. o závazné ukazatele rozpočtu), raději je zahrňte do rozpočtového opatření. Nemá to sice vypovídací hodnotu, na druhou stranu výkaz FIN 2-12 M s hodnotou plnění u příjmů nebo výdajů (před konsolidací) ve výši stovek procent nemá vypovídací hodnotu také, on si člověk nevybere.

Skončil nám roční terminovaný vklad. Úroky byly připsány na BÚ, zaúčtovala jsem 231 40 6310 2141/662. Původní výši TV jsme se rozhodli vložit na nový dlouletý TV (nedošlo k převodu na BÚ) a ještě jsme vklad navýšili (zasláno z BÚ). Jak zaúčtovat odvod vkladu z BÚ na TV, likvidaci původního vkladu a založení nového vkladu? Dosud jsme účtovali jen prodloužení ročního TV zápisem 244 xx 8117/ 244 xx 8118, s účtováním víceletých TV zkušenosti nemáme.

Původní termínovaný vklad byl roční, tj. krátkodobý a nyní se převádí prostředky na dlouhodobý termínovaný vklad:
Převod (výdaj) z krátkodobého termínovaného účtu: 262 MD / 244 pol. 8128 D. Příjem na dlouhodobý termínovaný účet: 068 pol. 8127 MD / 262 D. Protože obrat 244 a 068 vstupují do změny stavu 8115 nebo 8125, tak bych udělala přes tyto uvedené položky. 

Posílení dlouhodobého termínovaného účtu ze ZBÚ: Převod (výdaj) ze ZBÚ na dlouhodobý termínovaný účet: 262 MD / 231 pol. 8128 D.Příjem na dlouhodobý termínovaný vklad: 068 pol. 8127 MD / 262 D.

O případném prodloužení ročního TV o další rok není třeba účtovat prostřednictvím rozpočtové skladby, postačuje jen zaúčtovat úroky. Ty se, pokud jsou připsány na účet termínovaného vkladu, zaúčtují pouze 244 MD / 662 D a při převodu na ZBÚ pak 262 MD / 244 D a 231 odpa 6310 pol. 2141 MD / 262 D.

Mám dotaz ohledně rozpočtového opatření. Za rok 2014 máme větší přebytek hospodaření, než jsme předpokládali, byly v prosinci vyšší daňové příjmy. Nyní je chce rada zapojit do rozpočtu - připravit opatření do zastupitelstva. Je možné dát výdaje proti 8115, když paragraf 16 zákona popisuje pouze 3 možnosti - přesun prostředků na P a V, použití nových příjmů a tím se zvýší celkový objem R a poslední možnost je vázání výdajů. Není zde zmínka o financování - použití přebytku. Ještě bych měla jednu otázečku k příspěvkům. Již x let dáváme příspěvek společnosti, která provozuje pečovatelskou službu pro občany. Dosud to bylo jako příspěvek podle počtu osob, o které pečovali. Na základě faktury, kterou nám předkládali. Měníme v letošním roce smlouvu a způsob poskytované částky. Již to nebude podle počtu osob, ale podle poskytnutých služeb. Máme i zde postupovat dle novely zákona a příspěvek nazvat dotací? Myslíme si, že ano.

Ve Vašem případě se jedná o písmeno b), bez obav můžete Vámi navrhované rozpočtové opatření provést. Jako příjmy jsou nadefinované v §7  i příjmy z financování. 
Další možnosti jsou např. - zapojit úvěr prostřednictvím financování a zvýšit výdaje,
- zapojit prostředky z minulých let prostřednictvím financování a zvýšit výdaje,
- použít nové, rozpočtem nepředvídané příjmy v kombinaci se zapojením prostředků z minulých let k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů a jistě i mnoho dalších možností.

Ustanovení § 16 odst. 3 zákon obsahuje v nezměněné podobě (až na drobnou změnu formulace v písm. c)  od samého počátku své účinnosti. MF při dosavadních změnách zákona s tímto ustanovením nikterak nepracovalo a prozatím neprojevilo zájem do zákona zakomponovat úplný výčet možností, které by se považovaly za rozpočtové opatření s tím, že všechny ostatní možnosti by se vyloučily. V současné době zcela jistě není třeba mít obavy předložit ke schválení rozpočtové opatření, kterým se zapojí prostředky z minulých let (kladným zapojením položky 8115) a zvýší se výdaje (je třeba pouze ohlídat, aby se zapojilo maximálně takové množství prostředků, které na účtech k 1.1. skutečně jsou).

Otázka k dotacím - v případě úhrad pečovatelské služby s vámi souhlasím. Popsaný případ také považuji za dotaci - podporujeme pečovatelskou službu, která uzavírá konkrétní vztah s občany - podle mne nemohu říci, že by to byl klasicky dodavatelsko-odběratelský vztah mezi obcí a pečovatelskou službou.

Kde vést lesní porosty-stromy. Od roku 2001 jsem měla v majetku zařazeny všechny pozemky na účtu 031 00 oceněné znaleckým posudkem. Od roku 2010 jsem pozemky rozdělila podle AU=031 30 lesní pozemky. Lesní porosty-stromy byly oceněné znaleckým posudkem r. 2001 a dala jsem je na podrozvahový účet 903 00MD/999 00D. Audit za rok 2014 napadl, že takto je to chybně podle 410/2009 Sb. a zák. 563/1991 § 55 by jednotlivé lesní pozemky měly být navýšené o hodnotu lesního porostu (celková hodnota lesního porostu je oceněná na 10 239 370,-Kč). Prosím Vás paní Schneiderová co je správně, protože rozházet 10.mil na 031 30 k pozemkům a po dalším roce audit to může napadnout znovu. Děkuji za odpověď

Správně je, že v případě zařazení pozemků do majetku, pokud jsou jednotlivé pozemky oceněné včetně porostů, tak se zařadí na 031 včetně porostů. Ale např., kdybyste zjistila ocenění porostů až po zařazení pozemků do majetku, tak se zase naopak hodnota pozemků již zvyšovat nemůže.

Takže jestli jste měla původní pozemky oceněné včetně porostů, tak  jste neměla přeceňovat původně zařazené a porosty vyjímat z 031.

Moc sice nechápu, jak mohl audit za 2014 napadnout něco z 2010, ale pokud jste majetek takto přecenila, tak mají asi pravdu. Je mi líto, doufám, že to půjde nějak vrátit - asi máte ještě původní ocenění pozemků dle inventur do 2010. 

Dobrý den chci se zeptat. Nejsme velká obec ale spadli jsme do DPH. Nárok na odečet DPH jsme uplatňovali pouze u těch činností, které jsou ekonomická činnost-jako je třeba těžba dřeva. U osvobozených plnění jsme daň neuplatňovali.takže jsem ani koeficient nepočítala. Teď na mě finanční úřad chce vysvětlit proč nemám v přiznání uveden koeficient a já nevím jak jim to mám vysvětlit. Můžete mi prosím nějak srozumitelně vysvětlit co bude na řádku 51,52,53 v přiznání k DPH a jak to vypočtu?

Klíčem pro určení koeficientu je, že budete vyplňovat řádně plnění osvobozená od daně na ř. 50 (nájmy bytů, nájmy pozemků osvobozené od daně, kultura ...).

Řádek 51 je potom řádkem korekčním - má sloupec 1 a sloupec 2 - přitom ve sloupci jedna jsou uvedena zjednodušeně plnění, která by byla zařazena na ř. 1 a 2, ale nevstupují do koeficientu - jedná se nejčastěji o případ prodeje dlouhodobého majetku, který byl používán pro ekonomickou činnost a byl prodán s DPH (třeba mám les, používám tam traktor - zachycen na účtu 022) - potom by správně měl být uveden na ř. 51 první sloupec. V druhém sloupci je korekce k ř. 50 - tedy třeba prodáte byt a jako osvobozený prodej to dáte na ř. 50, ale zase to dáte na ř. 51 druhý sloupec, aby se to jako prodej majetku použitého k ekonomické činnosti vyloučilo z odpočtu DPH (protože je to potom zbytečné ve vztahu ke stanovení daně do přiznání dávat, tak to někdo na ř. 50 a 51 v těchto případech ani nedává).

Nyní jdeme na to, jak spočítat koeficient - zjednodušeně je to podíl, kde:

v čitateli je základ daně z ř. 1, 2 a 25 minus 51 první sloupec

ve jmenovateli: čitatel + ř. 50 minus 51 druhý sloupec

Když se stanete plátci DPH, tak máte ten koeficient vypočítat jako zálohový (odhadnout) - tedy říci si třeba z lesa a stočného odhaduji 500 tis. kč, z nájemného mám 700 tis. Kč (osvobozené od daně ..) - potom koeficient bude 500/(500+700) - to se napíše do  ř. 52. Tato hodnota krátí potom odpočty, které byly napsány v třetím sloupci  na ř. 46 (součtový za 40 - 45). Na konci roku dojde k vypořádání - tedy přepočítá se podle plnění například za rok 2014 - skutečné hodnoty podle přiznání, a ten se sem napíše. Pokud se liší od zálohového a došlo k nějakým odpočtům  koeficientem, tak by se korigoval odpočet DPH právě na tomto řádku. Pro další rok potom to, co vyšlo jako vypořádací koeficient, bude zálohovým koeficientem - no a takto se pokračuje dokola.