Dotazy

Loni jsme zrekonstruovali budovu, na kterou jsme měli přiznanou dotaci ze SZIF. Ke konci roku jsem udělala dohadu 388/403 ve výši uznatelných výdajů-přiznané dotace (666 tis.), která měla přijít letos v únoru. Ještě v prosinci jsem budovu zařadila do majetku i s předpokládanou výší transferu. Nyní nám přišlo oznámení, že jsme porušili podmínky a dotaci neobdržíme. Odvolali jsme se, takže ještě nevíme jistě, že dotaci nedostaneme. Teď nevím, co přesně s tím. Dohadu 388/403 bych asi zatím nechala, než se situace vyjasní, ale mám zrušit na kartě majetku ten transfer, aby se mi nerozpouštěl do výnosů? A jak postupovat s dohadou v případě, že dotaci opravdu neobdržíme.

Upřímně bych v tomto případě postupovala tak, že bych dohadu na dotaci zrušila - je to významná informace. Zrušila bych ji jako zápis v lednu na základě info o dotaci v účetnictví i na kartě. Tím se vyřeší postup, když ji nakonec nedostanete. Když ji nakonec dostanete, tak zařadíte 403 na kartu dodatečně v přijaté výši a zahájíte rozpouštění až od doby přijetí - tento postup není řešen v ČÚS, ale mám k dispozici metodiku od MF, že u významných částek je možný. Ozvěte se, jak to dopadne a já Vám to stanovisko MF přepošlu - kdybyste ho hledala, tak je i v odpovědích na jiné dotazy citováno (stačí dát do vyhledávače např. MF). 

Ještě bych se chtěla zeptat, zda můžeme jako v předchozích letech schválit jednotlivým spolkům (TJ Sokol, hasiči, myslivci...) neúčelové dary (částky se pohybují od 5 do 20 tis.Kč). Případně do jaké částky mohou být poskytovány jako neúčelové? Schvalovalo je zastupitelstvo jako ocenění činnosti a pak už jsme žádné kontroly, smlouvy, nic nepsali a nedělali. Zaúčtovala jsem přes položku 5240. Můžeme to tak udělat i letos, s tím, že se budou ale schvalovat až v červnu. A můžou se takto dary dávat i jednotlivým oddílům pod TJ Sokol (nohejbal. florbal, stolní tenis,..), když nemají své IČO? Nebo je pak musí přerozdělit TJ Sokol? A jak je to s daní z příjmů. Musí tyto spolky podávat daňové přiznání?

Jak popisuji v jiných dotazech, tak si opravdu myslím, že neúčelový dar nemůže obci nikdo zakázat. Já ho doporučuji pro malé částky, ale nemohu striktně stanovit nějakou hranici. Opravdu si myslím, že tam, kde je záměrem jen obdarovat, a není požadováno vypořádání dotace a dodržení jejího účelu, že ta částka může být klidně i vyšší. Např. dar nejkrásnější obci od kraje...to může být i 500 tis. Kč a pořád je to dar. Částka 20 tis. Kč je určitě také obhajitelná. 

Určitě bych u daru souhlasila s položkou 5240. 

Ohledně darů oddílům jedné účetní jednotky - tam je to opravdu systém, že aby TJ dal dar přímo oddílu, tak už je to dar účelový a je to dotace. Tam se asi novele zákona 250/2000 Sb. nedá vyhnout, je to dar TJ Sokol a musí se na jedno IČ nasčítávat. Dotace na provoz z veřejného rozpočtu není u spolků předmětem daně - §18a. 

Dobrý den, obdrželi jsme na účet 1/2 z vyměřené pokuty Českou inspekcí životního prostředí za nedovolené kácení dřevin v naší obci. Mám její příjem zaúčtovat 231/642 a na položku 1359 ?

Dobrý den, prosím ověřte, zda to není dle tohoto zákona? 

Pak pol. 2212 a odpa 1031. Pak by mohlo být ještě pokuta za porušení předpisu k ochraně ŽP, také položka 2212, odpa 3769. Mám to v materiálu ke knize RS 2015 - ten co jste dostávali elektronicky - str. 57. Pokuta určitě patří na položku 2212. 

Mám dotaz na pojištění starosty při výkonu pracovní činnosti! Na starosty obcí se nevztahuje vyhláška č.125/1993 zákonné pojištění zaměstnanců pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání, proto mám na stole připravenou smlouvu na pojištění starosty a půjde to k projednání na zastupitelstvo. A proto se ptám? Pokud mu to ZO schválí a bude se pojistné vyplácet z rozpočtu obce, budu muset starostovi dát do výplaty nepěněžní plnění v zaplacené výši pojistného a zdanit daní z příjmů + odvést SPa ZP? Bude to zajímat určitě více účetních na obcích, neboť se tato otázka rozpoutala na Svazu měst a obcí!

Předpokládám, že se v dotazu  poukazuje na následující problematiku:

http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/sprava-obce/starostove-nejsou-urazove-pojisteni-ze-zakona-platby-odvadi-zbytecne.aspx

Pokud se týká dopadů z hlediska zdanění - já si myslím, že tady by to mělo být trochu jinak. Pokud by předmětem pojištění byly výhradně případy, kdy se pojišťuji pro případ, že by se starostovi při výkonu funkce stal úraz a obec by byla povinna platit škodu (což je princip u toho standardního pojištění u Kooperativy), tak jsem přesvědčen, že nepeněžní prospěch starostovi vznikat nemůže (kryji se já jako obec.. - nárok starosty vzniká bez ohledu na to, zda je takovéto pojištění sjednáno či nikoliv). Samozřejmě ale pokud by došlo k tomu, že se bavíme o nějakém pojistném, které fakticky bude znamenat nějaká přímá pojistná plnění starostovi bez ohledu na vznik škody ... (fakticky bude pojištěn starosta, nikoliv obec),  potom souhlasím s tím, že by daňový problém vznikal a přidanění by dle mého názoru mělo být na místě (pokud nebudou splněny podmínky pro osvobození - životní pojištění ...) ZN

Chceme soutěžit veřejnou zakázku – investiční stavbu-místní komunikace, v rozpočtové hodnotě cca 6 mil.Kč , ale ve schváleném rozpočtu obce máme 4,5 mil.Kč(předpokládáme snížení ceny výběrovým řízením). Je to možné, neporušíme tím nějaké předpisy? Samozřejmě bychom nešli do podepsání smlouvy, pokud bychom neměli rozpočtové krytí na vysoutěženou cenu stavby.

Nic tím neporušujete, je možné si dát v rozpočtu nižší částku - zde je rozpočet jen ve fci plánu, žádný předpis nevyžaduje rovnost hodnot např. výkaz-výměr = rozpočet. Klidně můžete soutěžit dle vyššího výkazu výměr, rozpočet má vycházet z odhadu obce o výsledku soutěže. 

Valná hromada svazku bude schvalovat smlouvu o zřízení věcného břemene. Svazek je oprávněný z věcného břemene. Ve smlouvě je uvedeno že služebnost se zřizuje bezúplatně. Nechali jsme vyhotovit geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene. Mám nechat toto věcné břemeno ocenit, jak v účetnictví účtovat v letošním roce na účet 028 ?

Bezúplatné VB se zpravidla oceňuje 10 tis. Kč, v této ceně jej můžete zaúčtovat zápisem 028/088 a 558/649, pokud se nezřizuje v souvislosti se stavbou. V případě, že souvisí se stavbou, tak doporučuji postup 042/401  rovněž ve výši 10 tis. Kč. A tu 401 označit jako vstupující do DPO. (odpověď je zpracovaná na základě níže uvedenoho vysvětlení od Ing. Nejezchleba). 

Ocenění RPC dle níže uvedené citace z oc. předpisů ve výši 10 tis.Kč:

§ 16b Oceňování věcných břemen

(1) Služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny.

 (2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než obvyklá cena.

 (3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti.

(4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

(5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000 Kč.

(6) Reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě nebo v rozhodnutí příslušného orgánu. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.

(7) Právo zřízené jinak než věcným břemenem obdobné služebnosti nebo reálnému břemenu se oceňuje podle odstavců 1 až 6. 

Ing. Nejezchleb doplnil: myslím, že by postup měl být následující:

a) VAR 1 - pokud je to věcné břemeno samostatné do 40 tis. Kč - budu účtovat MD 028/Dal 088 a MD 558/Dal 649 (striktně aplikuji ČÚS) - tedy fakticky to případně projde i daní z příjmů jako výnos a náklad.

b) VAR 2 - věcné břemeno vstupuje do hodnoty stavby - potom musím připustit, že nabývám MD 042/Dal 401 - daná hodnota znamená pro mne skutečně bezúplatný příjem (případně aplikuji osvobození pokud je to možné) - pokud to není možné, tak bych raději zatím prodanil (a následně bych měl právo na daňové odpisy ... - ale při splnění všech dalších předpokladů)

ZM schválilo prostředky na financování projektu z rozpočtu města na předfinancování dotace v rámci ROP pro zřízenou PO ve výši nad 1 mil. Kč. Ve schváleném rozpočtu na rok 2015 je tato částka rozpočtována na položce 6451. Na jakém proti účtu máme zaúčtovat tyto poskytnuté prostředky, které budou vráceny PO v rámci jednoho roku. Je nutno uzavřít s PO Smlouvu o půjčce, kterou by mělo schválit podle zákona 128/2000 Sb. zastupitelstvo města? Nebo je možný jiný postup.

Dávám přednost postupu dotace s vypořádáním, tj. že se PO dá transfer přes 373 nebo 471 i na část předfinancování, dohada se dělá jen na část vlastního podílu - 572/349, u investice 401/349.  A to, co se má vrátit, když PO přijme dotaci, zůstane u obce  na 373 nebo 471. Je to pružnější než půjčka, např. když se dotace ve výsledku krátí. Půjčka na předfinancování je však také možná, ale pak opravdu se vším všudy, včetně schválení smlouvy o půjčce zastupitelstvem. Dotaci na předfinancování však také musí zastupitelstvo schválit. Půjčka PO se vede v režimu NFV, takže zápis jen 316 MD nebo 462 MD/ 321 D odpa kmenový PO a pol. 6451 - půjčka na pořízení DM. Splátka půjčky pak 231 bez odpa, pol. 2451 MD/ 316 nebo 462 (dlouhodobá) D. U vás spíše 316, když budou vráceny v rámci jednoho roku. 

Dobrý den, prosím o radu s následujícím: na katastru nemovitostí máme podaný návrh na vklad - smlouvu o zřízení práva stavby. Obec je vlastník pozemků, na kterých má stavebník YX postavit mostek. Pozemky analyticky oddělím dnem podání návrhu na vklad tj. 19.2.2015. No, a dále si nějak nevím rady. Prosím, kdy a jak mám účtovat o těch Kč 200000,- v odst. VI. a X. Ve smlouvě je odstavec: V. Právo stavby se zřizuje jako dočasné a to na dobu 2 roků od podpisu této smlouvy jejími účastníky – tj. do 16.2.2017 . Poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno - t.j.16.2.2017.bude takto zapsán do veřejného seznamu. Trvání práva stavby lze prodloužit se souhlasem osob, pro které jsou na pozemku zapsána zatížení v pořadí za právem stavby. VI. Právo stavby se zřizuje za jednorázovou úplatu ve výši 200.000,-Kč, slovy: dvě stě tisíc korun českých, která bude stavebníkem uhrazena ve lhůtě do dvou kalendářních roků od podpisu této smlouvy smluvními stranami převodem na účet obce ................................Pro případ prodlení stavebníka se zaplacením sjednané úplaty sjednávají smluvní strany právo obce ............................. odstoupit od této smlouvy. VII. Zřekne-li se v budoucnu stavebník práva stavby dle ust.§ 1248 OZ, může vlastník převést na základě listin prokazujících tuto skutečnost právo stavby na dobu, která ještě neuplynula, na sebe nebo na jinou osobu. VIII. Stavebník je povinen stavbu provést a kolaudační rozhodnutí získat nejpozději do 2 roků od podpisu této smlouvy jejími účastníky a udržovat stavbu na vlastní náklady v dobrém stavu. IX. 1.Vlastník pozemků, jež jsou dotčeny právem stavby podle této smlouvy si vyhrazuje právo udělení souhlasu k případnému převodu nebo zatížení práva stavby. Převést nebo zatížit právo stavby tak lze pouze po předchozím písemném souhlasu vlastníka dotčených pozemků. Tato výhrada je předmětem zápisu do veřejného seznamu. 2,Právo stavby přechází na dědice i na jiného všeobecného právního zástupce. Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník má předkupní právo k právu stavby. X. Při zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, zaplatí vlastník stavebníkovi náhradu ve výši 200.000,-Kč, slovy: dvě stě tisíc korun českých berouc na vědomí, že zástavní a jiná práva váznoucí na právu stavby postihují náhradu. Předem děkuji za radu.

Dobrý den, musím se přiznat, že jsem se k dotazu několikrát vrátila a ta smlouva je mi trochu záhadou. Asi teď někdo udělá stavbu na základě práva, za to zaplatí obci 200 tis. a pak mu právo zanikne a vy mu ty peníze jakoby vrátíte a ta stavba pak bude vaše. Takto mi smlouva vyznívá, nechápu však, proč 200 tis. a další ujednání, ale asi to není moje věc.

To právo stavby vznikne k datu podání návrhu na vklad o zápisu práva stavby. 

Vy právo stavby poskytujete, tj. je to dispozice, tj. služba. Asi by zde bylo vhodné časově rozlišit na 2 roky, takže zápis 311 MD/ 602 D ve výši 100 tis. Kč a 384 D ve výši také 100 tis. Kč a příští rok již jen 384/602. Příjem s položkou 2111. 

Jen pro vysvětlení: 

Dlouhodobým majetkem je právo stavby jen v případě, že je obec vlastníkem práva, ne v případě, že jej jakoby poskytuje. 

Účetně se pak právo stavby vede na účtu 021, odpisovalo by se po dobu sjednanou, kategorizace od MF není určena, tak se volí nějaké inženýrské stavby j.n. -  zde na kategorizaci vůbec nezáleží. (Jestli se kategorizace nezruší, tak musí MF časem dát kódy jak pro věcná práva  typu VB, tak pro právo stavby, není v katagorizaci pro tento typ "pseudomajetku"  nic vhodného). 

Několik let (od r. 2011) máme deponovanou exekuci od dvou zaměstnanců na účtu obce. Zaměstnanci ukončili pracovní poměr a když bylo obci doručeno oznámení o nabytí právní moci nebyly exekuce odeslány exekutorským úřadům, ale zůstaly na účtu obce. V těchto dnech jsem oslovila exekutorské úřady s dotazem, zda ještě trvá nevymožené pohledávka, ale exekuce již zanikly. Můžeme vrátit deponovanou exekuci (v současné době vlastně již zadržovanou mzdu) bývalým zaměstnancům? Nebo je ještě jiné řešení jak deponovanou exekuci zlikvidovat?

Zde se omlouvám , ale dotaz Vám vracím. Toto je spíše právní otázka a opravdu nevím kde zjistit odpověď, doporučuji konzultaci s právníkem. Otázkou může být i proč nebyly exekuce odeslány... Opravdu nevím, jak se v těchto případech postupuje, omlouvám se. Nechám zveřejněno, třeba někdo poradí. To vyplacení zaměstnancům mi připadá logické, ale nevím jestli je právně správné.  

Obracím se na Vás ještě jednou s konkrétním dotazem na finanční příspěvky. Obdrželi jsme ( tak jako v loňském roce) v březnu 2015 žádost např. od Svazu tělesně postižených, od svazu diabetiků od Okresního sdružení hasičů o finanční příspěvek na činnost .U sdružení hasičů se jedná na činnost spojenou s prací s dětmi, pořádání hasičských soutěží. U Svazu tělesně postižených se jedná v žádosti o příspěvek na závody vozíčkářů, na kulturní akce apod. Budou tyto příspěvky spadat pod novelu zákona (uzavření veřejnoprávní smlouvy ...).

Ano, oba tyto příspěvky splňují definici dotace dle novely, měly by pod ní spadat v režimu individuálních dotací. Pokud je žádost přijata po 20.2.2015, měla by být vyřízena, jen pokud má náležitosti dle novely zákona a v případě, že se jí nevyhoví, tak je povinnost poslat zamítnutí s odůvodněním. Takže náležitosti žádosti, schválení dotace, sepsání veřejnoprávní smlouvy s požadavkem vypořádání a schválení smlouvy. Je mi líto, opravdu nejde odpovědět jinak. 

Obec je plátce DPH, má samostatnou Hč., ale některé práce vykonává a fakturuje i v hlavní čin. jako ekonomickou čin. Jak účtovat RS: 311/3639 2111+ pol.5362 a na konci Q převést DPH (5362) na Hč., ze které DPH platíme za celou obec? Jedná se mi o RS u příjmů, když skutečně ve výnosech máme jen částku bez DPH.

V případě, že zaúčtujete v hlavní činnosti výnos s DPH, a pak DPH odvádíte z VHČ, tak by měl postup vypadat takto: 

311 MD / 6xx ZD a 343.xx DPH, příjem 231 + odpa dle účelu,  položka 2111 ve výši jak základu daně, tak DPH (tj. v součtu)  MD / 311 D. Převod peněz na účet VHČ, aby byla daň odvedena a vyrovnána: 

např. 343. xx bude povinnost DPH z hlavní činnosti, 343 yy povinnost DPH z VHČ: 

pak 343.xx MD / 231 6399 5362 D a příjem na VHČ: 241/343 yy

Záleží na zvolené technice analytik k hlídání např. okruhů DPH v hlavní a vedlejší. Nemusí být však jen v analytikách - zde se více vychází z možností nabízenými účetními programy. V tom zápisu může být místo 343.xx a 343.yy jen účet 262.xx a 262.yy... 

Ty analytiky u 343 jsou výhodné v tom, že se analytiky u 343 vyrovnávají v hlavním okruhu, i v okruhu VHČ. Určitě však má váš program pro tyto případy nějaké řešení, zkuste se poptat nebo prokoumat uživatelskou dokumentaci. 

Město je provozovatelem sběrného dvora a dohodlo se s okolními obcemi, že pokud občasné budou mít uhrazen poplatek za svoz odpadu ve své obci, budou moci ukládat odpady v našem sběrném dvoře. Okolní obce uzavřou s městem smlouvu o příspěvku (paušální částka na jednoho občana 50,- Kč, smlouva je nazvaná o spolupráci- podle §46 zákona o obcích). Jedná se svým obsahem o veřejnoprávní smlouvu, která bude mít náležitosti podle zákona 250/2000 Sb. a s tím související žádost a případné vyvěšení smlouvy?

Určitě ne, jedná se o smlovu o spolupráci mezi obcemi dle zákona o obcích. Tento typ smlouvy je pak smluvním vztahem a nebude v režimu "veřejnoprávní smlouvy na dotace" dle zákona č. 250/2000 Sb. Takovouto smlouvu máte určitě právo uzavřít - je podle jiného zákona.

Nerada se míchám do výkladů předpisů - nemám právní vzdělání - ale toto si myslím je dost jisté - takovouto spolupráci můžete sjednat jen výlučně mezi obcemi, takže tam §46 a násl. je správný právní rámec.

Upozorňuji, že ne vše, co se bude jako dotace účtovat, je v režimu 250/2000 Sb. Např. je možné uzavřít i veřejnoprávní smlouvu mezi obcemi na přenesenou působnost  (přestupková komise...) - pak je to smlouva dle zákona o obcích, ne dle 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, a tato smlouva by také požadavkům 250/2000 nepodléhala. 

Při schválení účetní závěrky předkládají příspěvkové organizace radě návrh na rozdělení hospodářského výsledku. Rada schválí účetní závěrku PO, ale návrh na rozdělení HV doporučí schválit zastupitelstvu jako součást závěrečného účtu města. Audit proti tomuto postupu nikdy nic neměl. Teď tvrdí účetní PO, že i návrh na rozdělení HV PO musí schválit rada. Jaký je správný postup?

Dle §30 zákona č. 250/2000 Sb. schvaluje rozdělení zlepšeného VH do rezervního fondu a do fondu odměn zřizovatel. Dle zákona o obcích plní fci zřizovatele rada  - §102 , písm. b - vždy jsem byla přesvědčena a myslím si, že většina obcí tak i činí, že rozdělení VH do fondů PO schvaluje rada. V zákoně rozdělení do fondů není požadováno jako součást závěrečného účtu. 

Město obdrželo v roce 2014 dar od FO podnikatele - finanční částku 12 tisíc Kč. Je určena na použití k vybavení denního stacionáře pro seniory. Ovšem tento stacionář se bude teprve budovat. Peníze proto máme na depozitním účtu. Otázka zní: a) dar je na účtu cizích prostředků - podléhá zdanění za subjekt Město? b) jelikož je dar na sociální účely, je osvobozen? Mám se tedy tímto případem vůbec zaobírat v DPPO za rok 2014?

To, že si peníze necháte na depozitním účtu, neznamená automaticky, že jsou "cizí". Je možné je dát do výnosů až proti nákladům, příp. na 403 jako zdroj  pořízení DM, ale pak by měly být zaúčtovány již v roce 2014 např. 384 (na 403 ihned při přijetí). To osvobození - asi spíše ano (daňově je trochu problém s tím časovým použitím), ale proč nezdanit, když platíte DPPO obec sama sobě - je to jistější a nejedná se o velkou částku. 

Poznámka: tu 384 volím v logice, že kdyby se nepoužil dar na účel, tak by se vracel, ale možná je přesnější záloha.., případně přímo výnos nebo 403, když není povinnost vrácení ze smlouvy zcela jasná.... (opravdu, zde jsem si u daru dost nejistá, jak časově uchopit, ale v režimu zálohy na transfer bych asi také nebyla zcela mimo - 374,472...). 

Ing. Nejezchleb doplnil - pokud by tam byla striktní účelovost s možností vrácení... - já bych potom dal asi 384. Pokud by tam ale nebyla striktní účelovost, tak bych dával do výnosů (nevznikají mi nějaké závazky ...).

Pokud se týká daně - z hlediska přiznání řešíme dar přijatý (bez ohledu na to, že zatím ponechán v cizích prostředcích) - tedy skutečně je předmětem daně potenciálně již při přijetí. Nicméně souhlasím s tím, že podle popisu by měly být naplněny důvody pro aplikaci osvobození.

Z hlediska daně z příjmů řešíme:

- pokud se proúčtuje do výnosů (tedy ono se asi neproúčtovalo ...) - potom pokud bych neosvobodil, tak by se nic neřešilo (bylo by to součástí zdaněných výnosů)

- pokud se neproúčtuje do výnosů - pokud neosvobodím, tak musím přidanit hodnotu daru na ř. 30 (20) - příští rok by se potom při zapojení do výnosů toto zase mělo ze zdanění "vyndat"

- pokud osvobodím a není to ve výnosech   - tak o tom se diskutuje - podle mne by mělo stačit v přiznání nedělat nic, ale u sebe si vést evidenci darů s tím, že tyto dary byly osvobozeny od daně. V dalším roce pak samozřejmě již vyjmout ze zdanění výnos (a náklad z toho financovaný bude také nedaňový).

Jak postupovat a jak ošetřit, abychom mohli nakládání s komunálním odpadem zařadit do režimu DPH. Pro naši obec svoz a likvidaci zajišťuje svozová firma. My vybíráme poplatky za komunální odpad podle §17a 185/2001 o odpadech. Máme živnost.opr.na nakl.s odpady a jsme plátci DPH.

Podle všech pravidel toto nejde - je to objektivně výkon veřejné správy - obec má speciální postavení podle zákona o odpadech a byť je vybíráno podle §17a, tak to má všechny rysy výkonu veřejné správy. Ostatně takto se vyjádřilo i GFŘ a jsem přesvědčen, že nelze než souhlasit. Obec nemá právo říci o něčem, že je to výkon veřejné správy, že se rozhodne toto neaplikovat a na danou činnost bude daň aplikovat.

Tedy s DPH byste měli vystupovat jen tam, kde nepůjde o sběr komunálního odpadu - tedy sběr a likvidace odpadu pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby ...