Dotazy

Jsme plátci DPH a budeme prodávat nepotřebný majetek: 2 železné kontejnery na odpad (vedeno na SU 028 s cenou 13.300 Kč/kus) a multikáru s žebříkem, která sloužila pro opravy veřejného osvětlení (vedeno na SU 028 s cenou 30.000 Kč). Zastupitelstvo stanovilo prodejní cenu - levnou (3.500 Kč/kontejner a 7.000 Kč/multikára) , vzhledem ke stáří a opotřebení majetku. Musíme k této prodejní ceně přidat i DPH a odvést FÚ? A v jaké sazbě, pokud ano?

Tento majetek, pokud nebyl pořízen k ekonomické činnosti (obojí vypadá na veřejnou správu), není potřeba zatěžovat na výstupu DPH - je k tomu stanovisko MF. Uvádím jeho citaci: Prodej majetku, který obec nepoužívala k ekonomické činnosti.

Obec prodává majetek, který nebyl využíván pro ekonomickou činnost, ale pro veřejnou správu a při jeho nákupu tedy nebyl uplatněn nárok na odpočet daně (např. hasičské auto, nábytek pro sociální odbor). Může se jednat i o majetek nakoupený dlouho předtím, než se obec stala plátcem daně.  Po určité době se stává, že tento majetek je prodáván. Je tento prodej předmětem daně?

Návrh řešení: Tato problematika dle našeho názoru není v ZDPH řešena. ZDPH v § 62 odst. 1 osvobozuje od DPH dodání zboží, u kterého při pořízení plátce daně nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně (např. prodej zařízení kina – kulturní činnost). Prodej majetku používaného pro veřejnou správu by logicky neměl být předmětem daně, ale opora v zákoně pro takový výklad není. Prodej zboží nemůže být považován za veřejnou správu.

Stanovisko MF Běžný prodej zboží jako takový samozřejmě není považován za veřejnou správu, ale předmětem daně jsou podle § 2 ZDPH plnění, která jsou v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, což je dle odboru 18 ekvivalent dispozice uvedené ve směrnici, že předmětem daně jsou pouze plnění, pokud je uskutečňuje osoba jako taková. Smyslem této dispozice je pak zásada, že přijatá plnění, používaná pro ekonomickou činnost, jsou při prodeji podrobována dani, nicméně pokud nakoupí osoba zboží, které není pro ekonomickou činnost, ale pro soukromé účely, tedy při nákupu nejedná tato osoba jako taková, pak ani prodej tohoto soukromého zboží osoby plátce daně není podroben povinnosti uplatnit daň, neboť osoba nejedná jako taková. U zboží, které prodává veřejnoprávní subjekt a bylo pořízeno a užíváno výhradně pro veřejnoprávní činnosti, prodej dani nepodléhá.

Žádost o stanovisko MŠ realizovala v roce 2013 opravu sociálního zařízení v hodnotě 302792,14 Kč. Ta spočívala nejen v obměně obložení a dlažby, ale i v navýšení počtu toalet (z 5 na 7) a umyvadel (z 5na 10). Domníváme se ale, že nedošlo k technickému zhodnocení hmotného majetku - ke změně účelu opravovaných místností, ke změně technických parametrů ani k rozšíření vybavenosti, protože budova mateřské školy, zařazena do užívání v roce 1957, byla původně technicky vybavena s ještě větší kapacitou sociálního zázemí pro děti (8 toalet a 6 dvou = 12umyvadel), než bylo navýšeno v důsledku uvedené opravy. Zřizovatel však namítá, že se nejedná o opravu, ale o investici a mělo být účtováno jako technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, a to včetně vypracování projektu. Vzhledem k tomu, že práce dle faktury byly určeny jako „oprava“ (511) a nikoliv „investice“ (042), bylo také vypracování projektu hodnoceno jako „služba“ (518) a ne „součást investice“ (042). Při rozhodování jsme vycházeli z definic opravy a technického zhodnocení (daňový portál http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2342v3099-technicke-zhodnoceni/): Za opravu lze tedy považovat odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i za použití jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9 (410/2009 Sb., Vyhl.) …části, které jsou nedílnou součástí stavby představují např. vnitřní rozvody vody, kanalizace, vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika), osobní a nákladní výtahy, venkovní osvětlení stavebních děl, lokální a ústřední vytápění včetně kotlů a výměníkových stanic pro dům, základní armatury a vybavení spojené se stavebním dílem (klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie, kuchyňské sporáky, kuchyňské odsávače par, karmy, boilery, osušovače rukou), obklady stěn a stropů včetně zavěšených stropů (např. kazetových), protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, izolace stavebních děl, okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy aj. Jejich první pořízení představuje technické zhodnocení stavby. Z popsané situace vyplývá, že pokud by oprava sociálního zařízení měla být skutečně zpětně posouzena jako technické zhodnocení hmotného majetku, znamenalo by to pro MŠ významnou opravu účetnictví již uzavřeného roku 2013. Proto žádáme o posouzení vzniklé situace a vyjádření stanoviska, zda je možno za dané situace akceptovat dosavadní účtování do oprav.

Přeposílám názor Ing. Nejezchleba, je mi líto. 

Vůbec se mi nelíbí jako argument, že to tam kdysi bylo. Jsem přesvědčen, že by měl být hodnocen stav před technickým zásahem a po něm. To, že třeba v letech 1957 tam daná kapacita byla (respektive ještě větší) a třeba v roce 1992 byla zmenšena celkovou přestavbou, nemůže dle mého názoru znamenat argument, že pokud nyní došlo k navýšení počtu proti stavu před zásahem, že by se mělo jednat o opravu. Já bych měl hodnotit stav před zahájením opravy ... (jen poznámku - vůbec nevylučuji stav, že třeba je objekt z roku 1950, já jsem ho v 1990 přestavěl jako investici a nyní se vracím další přestavbou k původnímu řešení - ale to je opět TZ, nikoliv oprava).

Jen jsem ještě přemýšlela nad možnou opravou na TZ: nejlépe asi takto: 

oprava majetku 021/408 a 408/081 odpisy za rok 2013 a 2014, čerpání IF 416/401 a odpisy do IF 401/416, případně ještě dořešit tvorbu na to TZ IF? (672 přes 408 a 401?)

V letošním roce budeme připravovat oslavy našeho města. Vedení radnice rozhodlo, že veškerou činnost bude zajišťovat naše na PO, která je zaměřená na kulturu ve městě. V našem rozpočtu máme připravené finanční prostředky na tato oslavy, neboť bylo při schvalování rozpočtu uvažováno, že je bude zajišťovat odbor městského úřadu. Nyní po změně organizátora budeme muset naší PO zaslat účelový provozní příspěvek na realizaci těchto oslav. V ZM necháme schválit rozpočtovou změnu, navýšíme závazný ukazatel PO a proúčtujeme rozpočtové opatření. Jelikož víme, že připravené finanční prostředky na oslavy nebudou stačit, bude pan starosta spolu s ředitelem PO oslovovat sponzory o dary. Můj dotaz zní, co bude lepší posílat prostředky ze sponzorských darů na účet města nebo přímo na účet PO. Vím, že PO může dary přijímat s předchozím písemným souhlasem zřizovatele a zrealizovali bychom to takto. Rada města udělí PO písemný souhlas k přijímání sponzorských darů za účelem oslav města (všeobecný souhlas na určité období) a po přijetí všech darů a předložení finančních nákladů na oslavy PO předloží opět do rady města seznam všech dárců s jejich identifikacemi a rada města vezme tuto informaci už jen na vědomí. Můžeme takto postupovat, nevidíte v tom nějaké úskalí a rozpor se zákonem? A co daň darovací? Děkuji za odpověď

Vezmu to "odzadu" - v dani darovací problém rozhodně nevidím - pokud to bude na ně, budou to dary, z nichž ve stejném roce budou financovány nějaké náklady - tedy buď se rozhodnu pro osvobození a zase to vyloučím z daňových nákladů, nebo (a to bude jednodušší) to nechám jako daňový výnos a to, co z daru bude kryto, jako daňový náklad.

Úskalí vidím trochu v té formě - byť je to nesmysl, tak podle zákona 250/2000 Sb. - §39b písmeno 1 by měl být u účelových darů (což toto bude) předchozí souhlas pro každý jednotlivý úkon (tedy přijetí jednoho daru) - tedy úplně správně by nemělo být postupováno tak, jak popisujete - tedy nějaký rámcový souhlas a následně teprve vzít na vědomí. Je to úplně scestné, ale podle zákona by bylo skutečně schválit vždy předem přijetí každého jednotlivého daru.  Ještě by mohla být ta varianta (popisuji na stránkách), že by se do smluv uvádělo, že dar je přijímán do vlastnictví zřizovatele (potom by tam ten předchozí souhlas nemusel být) s využitím u PO (tedy darovací smlouvu by podepisovala PO) - je to nesmyslné obcházení nesmyslného zákona, ale to by nám v ČR asi celkem mohlo jít ... 

Takže skutečně by možná někdy mohlo být jednodušší dary přijmout na Městě a dát jim účelový příspěvek ... ZN

V roce 2014 jsme podepsali smlouvu s ROP Severozápad na projekt "Zkvalitnění infrastruktury ve městě" na dotaci ve výši 85% způsobilých výdajů a 15% se bude hradit z prostředků města. Tu jsem tedy dala na podrozvahu. Během roku 2014 nám přišly faktury na realizaci. V první žádosti o platbu, která proběhla zhruba v srpnu jsme obdrželi částku způsobilých výdajů, která nám byla i následně zaslána na daný BÚ. Bohužel v žádosti byly i nějaké nezpůsobilé výdaje. Dle způsobilých výdajů uznaných ROP jsem rozdělila NZUZ dle rozdělení % výdaje ve fakturách, kterých se žádost týkala.(2 faktury). Poté následovala další realizace projektu a následná fakturace prací. Bohužel jsem nějakým způsobem opomněla rozdělovat výdaje NZUZ dle %podílu, neboť v projektu jsou problémy a v podstatě nevíme, co nám bude uznáno za způsobilé výdaje a co ne. Uvědomila jsem si to až teď, kdy už nelze NZUZ označit. Nejsem si jistá, do jaké míry to bude problém. Chtěla jsem se zeptat, zda mám označovat NZUZ každou zaplacenou fakturu v podílu 85% a 15% i když nevím, zda nakonec budou uznány výdaje jako způsobilé.

Jak jindy odpovídám, že neoznačení nástroje a zdroje u výdajů není problém, tak u ROP je to někdy problém - setkala jsem se s tím, že ROP dává přímo do smlouvy požadavky na značení a pokud není značeno, tak označí výdaj za nezpůsobilý jen proto, že není označen nástrojem a prostorovým původem (zdrojem) . Dokonce požadovali opravu v následujícím roce - jakoby dooznačením nezpůsobilých. 

Takže radši bych značila. Ohledně způsobilých výdajů - ty musí být dány smlouvou, je na osobě odpovědné za projekt, aby řádně značila a objednávala způsobilá plnění odděleně od nezpůsobilých, to je potřeba vnitřně zajistit. 

Mohu Vám pomoci takto: sepište si protokol o vnitřní kontrole, kde bylo zjištěno neznačení nástrojem a prostorovým původem a že sjednáváte nápravu a dooznačujete letos ve výši způsobilých výdajů minulého roku. Pak jen zaúčtujete 231 minus D a 231 s NZ plus D. Výkazově je však hodně divné, když na příslušném odpa a pol. nic není, ale v praxi to bylo také uznáno. (Přiznávám, že toto nerada vidím, ale některé ROP to opravdu vyžadují a FIN projde). 

Pak UZ - ten lze doplnit u výdajů i dodatečně, ten nevstupuje do výkazu. 

Nebo varianta  - lze ještě projednat opravu, CSÚIS nemá ještě výkazy uzavřeny, můžete kraj požádat o opravu výkazů - toto nevím, jak to přesně probíhá u FIN, vím, že u závěrky je to možné až do konce června. Zkuste to.

ZŠ má kladný výledek hospodaření v částce 200.000,00 Kč. Je možné schválit rozdělení 20% do fondu odměn a zbytek by organizace použila na provozní náklady r.2015 a městys by jim o tyto finanční prostředky zaslal méně. V případě, že to takto jde, jak účtovat?

Podle mne nemusí rezervní fond vytvářet ... - klidně by to bylo možné nechat z těch 80% na nerozděleném zisku s tím, že za rok 2015 bude vykázána ztráta a bude pokryta nerozděleným ziskem - nemám s tím sebemenší problém. ZN 

Město založilo společně s obecně prospěšnou společností Mezinárodní institut keramiky, zapsaný ústav, dále jen „Ústav“. Ústav vznikl na základě zakládací smlouvy. Město vložilo do majetku nepeněžitý vklad, hodnota předmětu vkladu byla oceněna znaleckým posudkem ve výši 1.500.000,- Kč. 1.500.000,- Kč je výše vkladu do Ústavu. Předmětem nepeněžitého vkladu města jsou tyto nemovité věci: Pozemek – zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba občanského vybavení včetně příslušenství, nacházející se na pozemku, který tvoří zděný sklad, kolna a přístřešek, Pozemky – trvalý travní porost, ostatní plocha . Pořizovací hodnota pozemků činí celkem: 166.553,- Kč ( z toho zastavěná plocha 121.600,- Kč, ostatní pozemky : 44.953,- Kč) Dle znaleckého posudku činí hodnota pozemků 684.937,- Kč. Stavba občanského vybavení je součástí stadionu, jehož celková pořizovací cena je cca 40 mil. Kč, stavba, která je předmětem vkladu má hodnotu 1.010.018,54 Kč, odepisována byla společně s celým stadionem. Dle znaleckého posudku vychází reálná hodnota stavby 815.063,- Kč. Pro úplnost uvádíme, že Ústav vznikl zápisem do rejstříku ústavů dne 27.1.2015, Právní účinky vkladu vznikly 16.2.2015. (Podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí) Prosíme o sdělení, jak správně účtovat.

Toto prosím považujte za otevření diskuse, budeme se k tomu snažit sehnat stanovisko MF. 

Skutečně je váš případ systémově klasifikačně těžké. Vykazování jako finanční investice (06x) nemá logiku - toto není něco, co  bylo založeno za účelem finanční investice. Nemáme ani pořádně podíl, abychom  mohli něco převést nebo prodat.  Možnost získání vklad zpět, pokud se rozhodneme ke zrušení, není automatická (na úrovni nějaké výplaty podílu ...). Jen na okraj - ono by snad bylo nejlepší mít nějaký účet typu "vklady do subjektů mimo obchodní korporace ..." - ale to je k probrání s MF ...

Pokud řekneme, že se nejedná o finanční investici (a vklad v aktivech nepovedeme - jen potenciálně na 903), tak jsou dvě varianty:

- dar (respektive nějaký náklad) - ale asi striktně vzato jsme dar neposkytli a při rozumném znění zakládacích listin a ochotě zachovat danou činnost může být při zrušení  majetek (respektive majetková podstata ústavu) asi vrácena zpět ... - ale nevíme - skutečně tady si nejsme právně jistí...

- považovat to jen za přesun majetku - MD 401/Dal 021

                                                                      MD 08x

Skoro by toto mohlo mít opodstatnění. Ale nemáme na tyto případy vůbec účetnictví připravené. Ale  snad bychom volili to rozvahové odúčtování a zavedli bychom si hodnotu vkladu (účetní) na 903.

Dobrý den, mám celkem dva dotazy: 1) Obec v roce 2010 koupila keramickou pec, je zařazena v majetku a odpisuje se, letos vzniknul problém, že občanky, které si tam keramiku vypalují, nespoří žádné prostředky pro případ, že by se s pecí něco stalo. Zastupitelstvo se letos rozhodlo, že pec svěří smlouvou o výpůjčce příspěvkové organizaci-základní škole, která bude vybírat členské poplatky jako svůj "kroužek", z těchto členských poplatků jednou za rok odvede obci příspěvek do fondu obnovy keramické pece, který bude obec spravovat jako součást ZBÚ (231 AU). Mám nějak účtovat o té smlouvě o výpůjčce? Na podrozvaze? 2) Obec měla fond obnovy vodovodů a kanalizací na samostatném běžném účtu, každoroční převody jsem účtovala 236 plus 401/419, ale jelikož finanční prostředky nebyly vůbec úročené, rozhodlo se zastupitelstvo, že peníze převede na majetkový účet investičních nástrojů vedený u IKS KB (privátní správa aktiv-podílové listy, horizont dva roky). Účtuji převod ze zvláštního účtu fondu: 262/236 par.6330 pol.5345 + 419/401 a příjem na majetkový účet IKS: 253 pol.4134/262 + 401/419 a poplatek 518/262. Ale pak nemám proti čemu účtovat 069?

Bod 1 - to, co jste vymysleli odpovídá klasickému nájmu. Ne "svěření smlouvou výpůjčky" . Víte, ono je buď svěření - předání k hospodaření, nebo výpůjčka - ta je bezplatná anebo nájem - ten je za úplatu - ta úplata je to, co převedou vlastníkovi. Toto by snad mělo nějaký smysl, jinak bychom těžko hledali titul pro ten odvod do vašeho "pseudofondunaZBÚ" . Omlouvám se za tón odpovědi, nemyslím to zle, ale tomu, co jste u vás vymysleli, říkáme někdy "lidová tvořivost" :o). O té "nájemní" smlouvě na podrozvaze určitě není potřeba účtovat. Doporučila bych nazvat smlouvu tak, aby odpovídala obsahu, tj. upravit usnesení. 

Bod 2. Když si zvolíte účet 253, tak již nemůžete dávat na účet 069 - ale pro podílové listy k obchodování je správně účet 251. K účtu 251 by však neměl umožnit program uvedení RS, nejedná se o převod mezi vašimi dvěma účty, jedná se o řízení likvidity. Správně je zápis 251 MD / 236 pol. 8128 D (s tím, že dáváme na 2 roky) a neúčtovat o fondu, okruh fondu bude takto: 236+251=419. Poplatek by měl být spíše 569 MD / 236 6310 pol. 5163. Zde již je potřeba ve výši poplatku fond zdrojově snížit , tedy navíc zaúčtujete ve výši poplatku 419/401. Ještě záleží na tom,  o jaký poplatek se jedná, protože i majetkové podíly k obchodování se oceňují pořizovací cenou, takže jsou některé typy plateb, např. za zprostředkování nebo sjednání obchodu součástí pořizovací ceny CP - tj. také účet 251. Poplatek za vedení účtu v IKS je spíše provozní, ten by se účtoval na ten účet 569. 

Město účtuje sběr a svoz komunálního odpadu na par. 3722 a likvidaci KO na par. 3725. Máme dotaz, zda je možné vše účtovat na par. 3722.

Ten odpa 3725 se používá pro případy likvidace KO pro druhotné zpracování. Běžná likvidace - odvoz na skládky, do spaloven apod. spadá obsahově spíše pod 3722. (Uznávám, že z názvu paragrafů je to zmatečné, ale obsahově to v náplni 3725 je pro druhotné zpracování, a  takto bylo i odůvodněno zavedení oddílu 37xx - alespoň jak si to pamatuji). 

Obec oddělila ze svého pozemku část o výměře 9 m2, kterou směnila za oddělenou část o výměře 7 m2 (sloučeného do pozemku obce) a nabyvatel doplatil obci 2 m2. Dohodnutá cena je 35 Kč/m2. Evidovaná cena pozemku obce je 16 Kč/m2. Co s tím.

K datu podání návrhu na zápis do KN budete účtovat:

předpis výnosu ze směny pozemku  311/ 647  ve výši 9x35,-

předpis pořízení nového pozemku 042x/ 321 ve výši 7x35,-

kompenzaci  321/ 311  ve výši 7x35,-

vyřazení pozemku 554/ 031 9x16,-

Polovina nákladů na převod ještě vstupuje do pořizovací ceny majetku (poplatek na zápis do KN, odměna notáře,....)     042y/321

Zařazení pozemku do užívání   031/042xy

Příjem doplatku za pozemek od nabyvatele  231 (pol. 3111) / 311     2x35,-

To je vše:-)

V roce 2013 nám byla přiznaná investiční dotace na Obnovu prameniště. V roce 2014 byly z větší části provedené a vyfakturované práce a přijatá záloha na dotaci. V únoru 2015 byla provedena kolaudace stavby. Chtěli bychom zařadit do majetku. Ale mám tu dle smlouvy s dodavatelem i dle smlouvy s fondem ještě nějaké práce, které se budou dělat i fakturovat v průběhu roku 2015 a tyto by měly být z části kryty dotací, která by měla přijít také v roce 2015. Můžu udělat 042/389 na smluvně plánované práce ve výši 187 tis. Kč ? (našla jsem, že toto lze jen, když jsou práce hotové, ale jen chybí faktura což není náš případ). A 388/403 na přislíbenou dotaci na tyto práce ve výši 131 tis. Kč? Můžete mi poradit co správně udělat.

Zde máte pravdu, váš případ je opravdu jiný. Jestli je stavba zkolaudovaná, tak by se zařadit měla. Jestli se po dokončení stavby budou dělat nějaké další práce, tak musíme vyhodnotit, o jaký druh zásahu do majetku se jedná. Částka uvedená v dotazu je nad hranici TZ, tj. se možná jedná o nějaké rozšíření - změnu parametrů? Ve vašem případě by se měla již dokončená zkouladovaná stavba zařadit (asi nějaké vodní dílo?) , dohadovat opravdu jen nevyfakturované dodávky a ne hodnoty budoucích prací  a  k zařazenému majetku udělat dotaci jen k této části stavby.

Pak zahájit TZ dokončené stavby jako další nedokončený majetek na 042 a po dokončení navýšit hodnotu stavby, a navýšit i zůstatek nerozpuštěné 403 o novou část 403. 

Mám dotaz k přijatému finančnímu daru ve výši 800 000,-, který byl ÚSC darován na základě darovací smlouvy od s.r.o. Použití daru je na různé neinvestiční účely. V účetní osnově, v 672 AU= je uvedeno: 03xx-0400 = přijaté transfery z ústředních rozpočtů, 05xx-06xx = přijaté transfery z územních rozpočtů, 07xx = čas.rozlišení transferů na majetek. Prosím, můžete mi napsat správnou analytiku k účtu 672?

Ta analytika je závazně daná vaším dodavatelem SW, je závazná ne na základě předpisů, ale většinou se volí pro správné zobrazení v příloze nebo pro kontrolní chody apod. Tato analytika souvisí s algoritmy programů.  

Určitě ani jednu z uvedených v dotazu  není možné zvolit. Je potřeba, aby dodavatel programu určil i analytiku pro transfery od subjektů mimo veřejný rozpočet, dokonce by to bylo nutně potřeba, protože tento dar bude podléhat u obce dani z příjmů, transfery z veřejných rozpočtů naproti tomu nejsou předmětem daně. Takže vlastní analytika by tady byla více než vhodná - co 0xx-2xx a 8xx -9xx - tu nemají obsazenou? Třeba vám nechali nějaký prostor pro výběr vlastní AU, což se většinou u závazných analytik dělá. 

Chtěla bych jen upozornit i ostatní uživatele stránek - neumím vám na dotaz na to, jakou analytiku zvolit, odpovědět, pokud mi je kompletně k jednotlivým účtům nepopíšete, nebo nedáte do přílohy. Neřeší to předpis - každý program má analytiku jinak - a já je nemám k dispozici. Moc děkuji za pochopení. 

V r. 2000 byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemena (město oprávněné) tak, že věcné břemeno "je zřízeno za úplatu jako pravidelná roční náhrada ve výši 3.000,-- Kč za rok". Žádné časové omezení není ve smlouvě uvedeno. Do loňského roku jsme tuto náhradu účtovali na pol. 5169. Prosím, jakou položku použít od letošního roku.

Vznik VB je z doby, kdy se ještě neevidovalo VB jako hmotný dlouhodobý majetek. Pro ocenění VB nějakým obdobím neznáme dobu existence VB. Já bych pokračovala stejně, brala bych ne jako majetek, ale roční pravidelně se opakující platbu, účet 518, položku 5169. Asi je více možností, ale když např. oceníme 10 let x 3 tis. Kč, tak by se problém s účtováním vrátil 11. rok, takto alespoň nebudeme měnit metodu. Dotaz zkusím dát i na MF, když získám vyjádření, tak určitě pošlu (značím si to v názvu - dotaz na MF, abych udržela slib o předání případné odpovědi - takto to bude vidět na stránkách). 

Prosím o radu... v listopadu 2014 jsme zaplatily fakturu za opravu v MŠ 511MD/ 3111 5171 DAL částku 1.280Kč Letos v únor nám částka byla vrácena poněvadž tuto fakturu poslali i do MŠ a ta ji taky zaplatila.

Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. §69 opravujeme na účtech, kde došlo k chybce - tj. správný zápis 231 MD / 511 D. Položku zvolte 2324. Správně náklad věcně souvisí s PO MŠ, měl být zaúčtován opravdu jen u nich. 

Chtěla bych se ujistit, že budu správně účtovat: v zasedací místnosti OÚ máme stará krbová kamna. Tato kamna budeme letos vyměňovat za nová. Na to budeme čerpat neinvestiční dotaci na opravy OÚ (budeme ještě natírat fasádu obecního úřadu a další opravy na budově). Můžu výměnu těchto kamen považovat za opravu (a tedy uplatnit k neinvestiční dotaci)? Hodnota těch starých byla 16.000,-, ale ta nová už stojí 45.000,- Kč. Jsou pevně spojená s budovou. Zatím jsem o nich účtovala jako o materiálu, ale čím víc o tom přemýšlím, tím si přestávám být jistá, že to tak může být. Ještě doplním, že ta stará kamna jsme měli v evidenci drobného majetku a prodali jsme je občanovi za 1.000,- Kč (abychom nemuseli likvidovat).

Určitě jsou v tomto případě kamna opravou - kamna jsou nedílnou součástí stavby. Opravou je odstranění částečného opotřebení - tj. měníme část stavby, splňujeme definici oprav. Takže ano, lze dát výměnu kamen do neinvestiční dotace,  při účtování volíme opravu - příp. materiál na opravu - pol. 5169 nebo 5171 - když včetně stavebních prací, účet 501 nebo 511. Postupujeme tak, jak je správně v letošním roce, bez ohledu na to, že v minulosti nebylo zařazeno správně. Musíme si uvědomit, že toto řešil pokyn původně 190 až nekde od roku 95, takže do té doby TZ nebylo daňově takto řešeno a účetně se začalo řešit až v roce 2015, takže hleďme dopředu, na minulost se neohlížejme :o). 

Občanovi byl přidělen byt on ho převzal a následně se dožaduje proplacení nákladů za opravy na základě předložených dokladů. jedná se 1) o doklady z roku 2014 2) část dokladů je v němčině, jelikož materiál nakupoval v Německu 3) ostatní doklady v češtině Radní chtějí tyto doklady občanovi proplatit. Lze proplatit v roce 2015 doklady za rok 2014? Lze proplatit doklady v němčině? Navrhovala jsem kompenzaci snížení nájmu ve výši odsouhlasených a vynaložených nákladů.

Mně se moc nelíbí princip, že nájemník si něco opraví bez projednání s vlastníkem a pak požaduje náhradu nákladů. Ale když to rada schválí, tak s tím asi účetní moc nenadělá. Nemusíte si dělat starosti s obdobím, vy toto nebudete platit jako opravu, ale jako náhradu nákladů někoho jiného, určitě nejste povinni, pokud s vámi neprojednal, platit vše plně. Tu náhradu dáte na účet 549 a položku 5192. Schválení té náhrady je pro vás možná lepší, než aby se proplatily náklady z Německa přes paragon, nebo jako zápočet na nájem (to je pak stejný režim jako na paragon - uznáváte je za své náklady, tj. musely by být ve správném období a je zde problém s tou cizojazyčností - musel by se zajistit překlad, řešit DPH apod.) Ta náhrada je lepší  - jen bych se přimlouvala za náhradu alespoň krácenou (např. o 5 až 10%), jako sankci, že nebylo předem projednáno. Ono se toto nesmí dít ve velkém rozsahu - na to pozor - je to v rozporu se zákonem o VZ (např. ). Myslím, že i v rozporu s nájemní smlouvu, o opravách by měl rozhodovat vlastník , ne nájemce. Nájemce pak na svůj účet.