Dotazy

Dobrý den, prosím, je správná moje úvaha, že do přílohy se díky použití analytiky při účtování účtu 403 načítá do běžného období v řádku C1 jen to, co je částka "nového" transferu a do řádku C2 to, co rozpouštím v daném roce ( ze zůstatku všech zatím nerozpuštěných minulých transferů) proti účtu 672? V minulém období je to také v C1 - co mi přibylo v minulém roce a C2 rozpouštění? Mám totiž problém, že při přechodu na jiný účetní program tam mám nesprávné číslo (tedy jen jedno :-)) a v minulém programu jsem měla analytiky, které byly špatné a nenačítaly se. Potřebovala bych pochopit, co vlastně se sleduje - dle mého je to přírůstek a úbytek účtu 403 letos a loni a žádný počáteční stav se v tabulce C ani nezobrazuje. Je to prosím tak? Děkuji za odpověď.

Pochopila jste to dobře. Na C.1. je jen obrat MD z předpisu transferů na pořízení DM. 

Na C.2. je jen ta částka trasnferů, které se rozpouští v běžném roce zápisem 403 MD/ 672 D. Na C2 např. není převod transferu na jinou VUJ (např. svěření majetku PO , které se předává zápisem 403 MD, případně 08x MD, zbytek 401 MD/ 02x D.

Nemělo by se nasčítávat na počáteční stavby, opravdu jen obrat běžného a minulého období. A to u MD , tj. u C.2. jen ta část z rozpouštění. 

Obec je zřizovatelem přísp. org.(MŠ). Požádala nás o příspěvek na nákup sušičky na prádlo. Sušička byla schválena v zastupitelstvu v r. 2014. V tom roce nebyla na skladě a dodali ji až teď na skad. Cena sušičky je 14.500,- Kč. Podléhá to veřejnoprávní smlouvě mezi obcí a MŠ nebo stačí pouze, aby školka dala žádost a obec jí poslala peníze ve formě příspěvku?

Nákup sušičky v této hodnotě se financuje z neinvestičního příspěvku na provoz, tyto příspěvky novele zákona o rozpočtových pravidlech nepodléhají, veřejnoprávní smlouvy se na ně nevztahují. Proto postačuje navýšit příspěvek na provoz, z kterého PO sušičku může pořídit.

Prosím o radu jestli musí být použita přenesená daňová povinnost v těchto případech: - za hlášení v rozhlase a zároveň uveřejnění zprávy na webových stránkách obce vybíráme poplatek 50,- kč vč.DPH. Za rok vybereme asi tak 1.000,- kč. Musí být u faktury za elektomon.opravu rozhlasu použíta PDP? - na jednom sloupu VO máme umístěnou ceduli za kterou vybíráme ročně asi 3.000,-+ DPH. Musím u faktur za opravu Vo, která se netýká sloupů, ale jiných hlásičů případně vedení používat PDP?

Já nevím, co k tomu říci - byl bych raději, pokud byste tam režim PDP aplikovali, neboť tím podle současných stanovisek nic nezkazíte (můžete se postavit do pozice "plátce jednajícího jako plátce" i v případech, kdy daný majetek je používán mimo ekonomickou činnost).

Nepředpokládám, že by vám někdo doměřoval, pokud takto v naprosto minimálním rozsahu daný majetek používáte k ekonomické činnosti, respektive u těch ostatních sloupů VO skutečně není co doměřovat, neboť to k ekonomické činnosti, jak uvádíte, skutečně neslouží (nejedná se o ten jeden konkrétní sloup).

Ale jak jsem uvedl - možná by napříště bylo jednodušší se v těchto případech do pozice režimu PDP postavit ...

Chtěla bych Vás požádat o radu při účtování vratek správních poplatků, místních poplatků, pokut a nákladů řízení, a to v případě, kdy dojde k přijetí těchto plateb v jednom roce a v dalším dochází k vrácení (např. z důvodu napadení rozhodnutí, žádosti o vrácení části MP za odpady z důvodu změny trval. pobytu atd.): 1) Pokuty • Předpis v běžném roce: 315/642 • Příjem v běžném roce: 231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít? 2) Náklady řízení • Předpis v běžném roce: 315/649 • Příjem v běžném roce: 231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít? 3) Správní poplatek • Předpis v běžném roce: 315/605 • Příjem v běžném roce: 231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít? 4) Místní poplatek • Předpis v běžném roce:315/606 • Příjem v běžném roce:231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít?

Zkusila jsem popsat, jak o tom přemýšlím.  

Při vracení bychom z hlediska účtu měli volit mezi opravou a náhradou. Když oprava, tak v případě nevýznamnosti účtu, kterého se týká, když náhrada (nová skutečnost) tak na 549. (§69, vyhláška č. 410/2009 Sb.) Mezi opravami a náhradami se musíte rozhodovat - např. když je to vrácení poměrné části, jen poplatník neuvedl včas do přiznání, nebo se info opominulo, tak spíše snížit výnos. Když se např. odvolal, zjistily se nové skutečnosti, které v době vyměření neexistovaly, tak náklad 549. Nebo se při odvolání zjistí, že něco bylo špatně, pak zase oprava...Jde o to, najít si nějaký argument pro volbu jednoho nebo druhého, např.  Měli jsme to vědět včas  = oprava; nemohli jsme to vědět = náhrada. 

Z hlediska rozpočtové skladby je to ještě horší - ta to vůbec neřeší. Tradičně se snižují položky 1xxx. Nikdo by asi neměl vyčíst vratku s položkou 5909. Já osobně s tím mám také problém. Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, mám účtovat např. o poplatcích, pokutě, přijímám a v jednom roce vracím, sice tu, co jsem přijala vloni, ale pořád je to vratka poplatku nebo pokuty. Připadá mi, že má větší vypovídací schopnost snížení na položce pokuty nebo poplatku, protože se alespoň dovím, kolik jsme na tomto druhu příjmů ve skutečnosti přijali, na 5909 se již o druhu vratky nic nedozvím. Nehledě na problém s rozpočtem na položce 5909, který se pak dá velmi těžko odhadnout. 

Vratka by se na závazek k datu účetního případu předepsat měla. 549 MD nebo -6xx D/ např. 378 D. 

Z hlediska RS bych u správního a místního poplatku dala přednost volbě snížení položky 1361 a 134x. U pokuty se častěji bude asi jednat o případ 549, pak i položku bych dala 5909, dtto u nákladů řízení. 

Velmi se Vám omlouvám, že neumím lépe odpovědět, jsou prostě případy, které musí účetní vyhodnotit na základě svých zkušeností (příp. intuice, která však se také vytváří hodně na základě zkušeností :o). Nezlobte se prosím, ale přesto za tento dotaz děkuji, donutil mě se nad problémem zamyslet, i když výsledek nic moc. 

Prosím jen o vysvětlení pojmů významnosti u reálné hodnoty . Budeme letos předělávat směrnici k reálné hodnotě, protože budeme letos prodávat pozemky ( parcely) k zástavbě a chci se vyhnout přeceňování reálnou hodnotou ( i na doporučení auditorů :-) ) . Nyní mám ve směrnici uvedeno : Významnost je řešena k hodnotě rozdílu mezi předpokládanou cenou prodeje a evidovanou hodnotou v účetnictví netto tj. zůstatkovou cenou. Výše významnosti 260tis. Je tato moje definice určení významnosti správně napsaná??? U těchto pozemků by to poté bylo tak, že účetní cena pozemku je 50 tis. , zastupitelstvo rozhodne o prodeji za 300tis - rozdíl je 250 tis = nemusí se přeceňovat ?? Jakou max. výši významnosti je možné stanovit ? Netto hodnota všech aktiv v rozvaze k 31.12. u nás činí 34 265tis. Předpokládá se prodej těchto pozemků s tím, že se budou k hodnotě pozemků započítávat i náklady za sítě přivedené k hranici pozemku. Hraje to nějakou roli při přecenění RH ? Třeba, že by se tyto náklady musely v kupní smlouvě vyčlenit od samotné ceny pozemku ...?

Nejprve k tomu poslednímu. To, že jsou k pozemku přivedeny sítě a pozemek je připraven jako stavební, má vliv jen na prodejní cenu, ty sítě se neprodávají, sítě jsou samostatnou nemovitostí i kdyby byly přímo na pozemku. Toto nehraje žádnou roli při přecenění na RH. Ty náklady víceméně jako přefakturaci nelze, jsou to vaše sítě, jsou pro vás jen pomůckou pro kalkulaci ceny stavebního pozemku.  

Přecenění na RH u majetku určeném k prodeji je účetní metoda, kde se s významností pracuje, protože v konečném důsledku po realizaci prodeje je VH i rozvahové účty stejné, jestli bylo nebo nebylo přeceněno. Smysl to má jen opravdu u významného majetku, ale měli bychom při tom přihlédnout k četnosti případů. Významnost 260 tis. Kč je v případě 34 mil. majetku přiměřená.  Neměla by v součtu četnost x významnost přesáhnout 1% aktiv, což je u vás jen 342 tis. Kč. Ve směrnici to máte napsané dobře. Pokud takových pozemků prodáváte cca 5-10, tak bych zde již přecenění na RH doporučila, je to již významný rozdíl mezi očekávanou realizační cenou a cenou vedenou v účetnictví. Nezlobte se prosím, že odpovídám pro vás nevýhodně, ale bylo by to z hlediska kontrol opravdu bezpečnější. To přecenění u pozemků je dost snadné - jen 031/407 a při prodeji 554/031 a 407/664. Tak zvažte. 

Policie ČR žádá naši obec o finanční dar, který bude využit na nákup PHM. Výše by byla asi deset tisíc.Dle metodičky z KÚ v Ostravě, je finanční dar příspěvek z rozpočtu a mělo by se postupovat dle zákona 250. Tak nevím co s tím, jestli poskytnout dar a čekat, co na to řekne audit nebo raději neposkytnout nic. To ale zase budou míň jezdit na kontroly do obce.

Pořád ještě máte možnost jim dát dotaci dle novely, sice nevím, jak vám budou vypořádávat PHM, možná by stačilo zaslat výpis z hlavní knihy, že dle analytiky 501.xx PHM mají čerpání vyšší než 10 tis. Kč? Schválíte dotaci, veřejnoprávní smlouvu...

Ohledně toho daru. Já si pořád myslím, že ne každé poskytnutí daru je obcházení zákona. Že obec má právo i dát dar, že je v pravomoci dle zákona o obcích dát dar. Musel by však být neúčelový, což by vám u policie ČR bylo asi jedno. 

Nechci být zlomyslná, ale nedá mi to. Napište jim, že když získají od MF stanovisko, že je toto možno poskytnout jako dar od obce dle občanského zákoníku, že nemusí jít v režimu dotace s veřejnoprávní smlouvou s vypořádáním a s náležitostmi žádosti dle zákona, že jim dar rádi schválite, jinak že nic :o), že se vám to pracovně dle požadavků novely nevyplatí. Případně by možná šlo uznat i stanovisko z ministerstva vnitra - pod ně spadá zákon o obcích....

Ještě je tady možnost jim dát poukázku na PHM do 10 tis. Kč jako věcný dar, ten je také mimo režim dotace.

Víc mě již nenapadá.  

obec zaplatila sociální pohřeb a mám ho zaúčtovaný na účtu 549 AU 0400, budeme celou částku nárokovat v dědictví, ale není předpoklad, že se nám peníze vrátí ještě letos, zda se vůbec vrátí. Potřebuji poradit zda ho můžu mít na účtu 316 nebo mi doporučíte něco jiného?

Mělo by se jednat o pohledávku z hlavní činnosti, účet 315. Nejsem si jistá, zda to dosud platí, ale myslím si, že by mělo. Když nevymůžete náklady na pohřeb z dědického řízení, tak by mělo náhradu obci provést (myslím si, že to tak bylo) Ministerstvo pro místní rozvoj. Nenapadá mě takto narychlo, kam se podívat, ale tyto náklady vždy obec hradila jen kvůli pružnosti, neměl by to být náklad obce, takže účet 549 bych určitě nedoporučila, vše zaúčtovat na pohledávku 315. Na účet 316 se dává návratná finanční výpomoc, sice pohřebné se půjčce podobá, ale většinou pod NFV jej nevedeme. 

Nedalo mi to a šla jsem hledat: 

http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Pohrebnictvi/Informace-Udalosti/MMR-muze-uhradit-obcim-naklady-na-pohreb-zemreleho

Je to z roku 2013, tak asi ještě platí...

Rada obce odsouhlasila poskytnutí finančního daru ve výši 4 tis. Kč na účet veřejné sbírky. Osvědčení vydal JČ kraj - Klubu vojenské historie - ČEŠTÍ LVI . Sbírka je na obnovu pomníku padlým ve Slovinsku v obd. 1. sv. války. Sbírka se koná od 15.102014 do 31.12.2015. Klub vojenské historie požádal dopisem naši obec o příspěvek s tím, že mezi padlými byl i občan naší obce. Můžu to vyplatit, a nebo se na to vztahuje taky novela zákona 250/2000 Sb. Museli by tedy poslat žádost a obec by pak uzavřela veřejnoprávní smlouvu ?

Je mi opravdu trapně, dotaz Vám vracím, nenašla jsem v zákoně výjimku pro sbírky. Myslím si, že toto také spadá pod novelu - tj. žádost, schválení i veřejnoprávní smlouvu. Zkuste dát dotaz na MF. Asi ta novela nějakou revizi bude opravdu potřebovat, letos má být další novela 250/2000 Sb. , tak se asi budeme snažit o více výjimek z dotací. Již mám posbírané tyto neřešitelné případy novelou: 

- plošná podpora seniorů na MHD ve výši každému 500 Kč

- bezúročná půjčka zaměstnancům ze SF nebo lidem z FRB 

a ty sbírky...

Ty sbírky se opravdu pod novelu moc nehodí, ale nemůžu v zákoně najít argument, proč je vyjmout. 

Naše obec pravidelně přispívá drobnými částkami na UNICEF, FOD, Stonožku atd. Oni každoročně pošlou obecný dopis, že letos chtějí zlepšit to a to a my jim pošleme 500,-Kč. Po novele zákona 250 si kladu otázku, zda i toto spadá do režimu žádost, smlouva, vyúčtování. Nebylo by lepší poslat peníze jako dar ? Nebude to posuzováno jako obcházení zákona ?

U dotace ve výši 500 Kč je systém dle novely 250/2000 Sb. opravdu nepřiměřeně drahý. Zde bych doporučila neúčelový dar dle OZ, na to má obec právo, není na základě čeho vyčítat. Již jsem slyšela, že některé kraje mají tendenci veškeré dary vyhodnotit jako obcházení zákona, ale oporu v předpisech pro toto mít nemohou, systém darů určitě musí být zachován i nadále, ne vždy se jedná o dotace svým obsahem. 

Dobrý den, prosím o odpověď. V prosinci 2014 jsme prodávali pozemek. Smlouva, platba i vklad na KN – vše proběhlo v roce 2014. Předpis daně z převodu nemovitosti jsem v prosinci chybně zaúčtovala 538 MD / 383 D. Mělo to být na 344 D. V únoru 2015 jsem platbu daně zaúčtovala 383 MD/ 231 D. Je to veliká chyba?

Není, jen pro větší klid bych v letošním roce zaúčtovala 383/342 a platbu 342/231. (Od r.2015 se pro daň z převodu nemovitosti používá účet 342.)

Obec v Polsku je hlavní partner společného projektu, my vedlejší partner. Projekt skončil, obec v PR obdržela neinvestiční dotaci a nám část peněz přeposlala na účet. Jak dotaci- finanční prostředky zaúčtovat? Výdaje z projektu byly v roce 2013,2014.

Pravděpodobně se jednalo o dotaci s vypořádáním, měla být v roce 2013 a 2014 účtována dohada 388/672 ve výši uznatelných nákladů x podíl dotace. Pokud nebyla a jedná se o částku významnou, tak je potřeba zaúčtovat přes 408 D. Pokud se nejedná o částku významnou, tak přes 672 D. Dotace by měla být předepsána jako vypořádaná, tj. zápisem v roce 2015 344 MD / 408 nebo 672 D. V roce 2014 by byl ještě předpis na účtu 377.

Jen taková zmínka - i tyto dotace se člení nástrojem a prostorovým původem, i když je poskytovatel mimo tuzemský veřejný rozpočet - UZ se k příjmům ani výdajům nedává. Takže příjem asi určitě byste měla označit Nástrojem  41  a zdrojem= prostorovým původem 5 (Polsko). Jestli výdaje značeny nebyly, tak zkusit dopsat alespoň na fa k výdajům v poměru podílu dotace - zdroj 5 a 1. Příjem dotace  bude 231 s položkou 4152/344.

V prosinci 2014 obec prodala pozemek dle kupní smlouvy. Ve smlouvě bylo uvedeno, že kupní cena (5.000,-) bude zaplacena v den podpisu. Brala jsem to tak, že tedy v ten den udělám i předpis - až teď mi došlo, že to byla hloupost.... že předpis se dělá až po podání návrhu na vklad a zároveň se zaúčtuje účetní cena (554/031). Tzn. že v prosinci jsem účtovala takto: příjem peněz: 231 3639 3111 MD/ 311 D; předpis 311/647. S tím, že až přijde vyrozumění z KÚ odúčtuji účetní cenu (554/031) - asi nějaké zatmění mysli :-/ Návrh na vklad byl podán v lednu, ale KÚ chtěl doplnění nějakých informací, když se toto nepodařilo dodat, prodávající (obec) a kupující vzali návrh na vklad zpět. Starosta mi tedy oznámil, ať vyplatím kupujícímu kupní cenu zpět... a v nejbližší době bude sepsána nová smlouva, kterou snad KÚ již přijme. Jenže nevím, jak postupovat: účetní období 2014 je uzavřené, takže zaúčtovat kompenzačně nelze, napadlo mě jen zaúčtovat výdaj na 231 3639 5909 D, ale nevím proti jakému účtu?? Také nevím, jakou roli hraje to, že jsem předpis zaúčtovala chybně do roku 2014, dá se s tím něco dělat??

Letos vraťte zápisem 549 MD/ 231 3639 5909 D a při opětovném podání návrhu zase zaúčtujte 311/647. Ta vratka zde plní fci opravy loňského výnosu, nic jiného se s tím dělat nedá, a není to významné, netrapte se tím. Pro přezkum si napište zápis o tom, že vnitřním kontrolním systémem bylo zjištěno toto nesprávné zaúčtování výnosu do roku 2014 a že bylo opraveno vrácením platby v roce 2015. Přiložte k dokladu na předpis v roce 2014. Neměli by to pak považovat za chybu, když jste si na to přišli vlastními silami. 

Zastupitelstvo obce schválilo hospodářskou činnost na provoz bufetu ( rychlé občerstvení) na místním koupališti od 1.5.2015, který jsme dříve pronajímali. 1) Musíme si zřídit nový účet a pokladnu? 2) Vůbec nevím jak postupovat při účtování hospodářské činnosti, najdu prosím někde vzory účtování této činnosti?

Posílám ještě jednou opravené, zapomněla jsem na novelu RS, kde je od 1.1.2015 povinná vazba položek 534x a 431x s odpa 6330. 

Na provoz občerstvení by asi bylo potřeba zřídit další účet, bude tam hodně nákupů a hodně pokladny. Pozor taky na licenci na prodej alkoholu, zde by byl vhodný i živnostenský list.  

Ohledně účtování - vše je stejné, jen se příjmy a výdaje nerozpočtují a při úhradě z účtu 241 se nepoužívá rozpočtová skladba. Zápisy jsou jen např. 261/604 tržba, 504/261 nákup zboží...262/261 a 241/262 převod tržeb...dále mzdové náklady, služby ...příp. nákup DDHM, odpisy, bude vás asi čekat i povinnost pokladny...

Převod volných peněz z VHČ je možné zapojovat do rozpočtu přes položku 4131: 262/241 a 231 odpa 6330 pol. 4131/262. Převod peněz z rozpočtu (např. na nákup zboží) zase přes položku 5341: 262/231 odpa 6330 pol.  5341 D a příjem na VHČ 241/262. 

Pak pozor - u provozu občerstvení může docházet ke zpronevěře, vlastním nákupům apod. Je potřeba zajistit kontrolu korunou - zboží předávat v prodejních cenách odpovědné osobě, dělat inventury (alespoň každý měsíc) - vzorec ke kontrole je tento: počáteční zásoba v prodejních cenách minus tržba plus nákup = konečná zásoba v prodejních cenách. Dále jsou potřeba časté kontroly, zda nedochází k vlastnímu nákupu - zde je princip ten, že např. káva se prodává za 30 Kč, ale nákupní cena je mnohem nižší, takže zaměstnanec si koupí vlastní kávu, prodá ji v bufetu a tržbu si stáhne. Inventura vyjde, ale je to vlastně také zpronevěra. No užijete si. 

Většinou to končí tak, že to obec zkusí, pak jsou pořád manka a udání a soudní spory se zaměstnanci a končí to tím, že se bufet pronajme, ale nechci sýčkovat :o). 

V roce 2014 jsme dostali zálohy na volby. Náklady na volby byly větší, proto jsme žádali krajský úřad o doplatek účelových prostředků, jenom že se vloudila chybička a poslali nám o 0,60,- Kč méně, takže mi na účtu 346 zbývá pohledávka za krajským úřadem v uvedené výši. Takovou částku žádat nám přijde zbytečné, není možné nějakým postupem to z toho účtu vyřadit? Budu vděčná za podrobný popis účtování i za každou radu, jak se toho zbavit.

Začtujte jen jako rozdíl ze zaokrouhlení, zápisem 549 MD / 346 D. Není potřeba nic jiného řešit. Lze i jako vyřazenou pohledávku 557 MD/ 346 D (náklady na vymáhání větší než přínos). To zaokrouhlení mi připadá takové jako čístící účetnictví, já bych volila to zaokrouhlení. 

V loňském jsme dostávali od občanů dary na rozvoj obce. Dle konzultace s Vámi jsem účtovala 377/672, přijaté platby par. 3639 pol. 2321 proti 377. Nikde v usnesení nemáme , že obec dar přijímá. Nyní se zastupitelstvo domluvilo, že dary vrátí. Je to vůbec možné a jak se to bude účtovat? Nyní to budeme mít v nákladech a na jakém Odpa? Dary se vybíraly na základě podepsaného závazného prohlášení ve výši Kč 15000,- za nemovitost. Dary jsme vybírali z důvodu, že stavíme kanalizaci s dotací SFŽP a dle sdělení jsme nesměli vybírat za kanalizační přípojky od občanů, že by to byl přínos dotace. Ale peníze na kanalizační přípojku nejsou, tak jim poradili formu daru na rozvoj obce. Nyní se situace "změnila", již můžeme fakturovat za kanalizační přípojky. A proto musíme dary účetně vrátit a vybrané částky dát na přijaté zálohy a potom vyfakturovat náklady na přípojky. Teda jestli to takhle jde.

Musím říct, že ohledně těch přípojek jste asi moc dali na pověry. Ty přípojky jsou něco jiného než peníze za to, že se mohou občané připojit. Přípojky jsou nákladem uživatele (zjednodušeně podáno, veřejné části přípojek jsou dost problematické...); navíc - dotace se na ně neposkytuje.

S těmi dary však nevidím žádný problém, jestli je nebudete vracet, ale změní se na zálohu, tak stačí zaúčtovat 672 MD/ 455 (324) D, pokud v součtu dosáhnou velké hodnoty, tak možná spíše 549 MD/ 455 (324 D). Zde volím 549 jako náhradu výnosu, nevolím ani pro významnost účet 408, protože zde se nejedná o žádnou chybu. 324 D je záloha k vyúčtování do roka, 455 nad rok - záleží kdy dojde k plnění - tj. vyfakturování obcí prací na přípojce pro uživatele. 

Jestli ty dary budete vracet, tak 549 MD / 231 2321 5909 D.