Dotazy

V závěru roku 2014 jsme obdrželi registrační list SFŽ a rozhodnutí MŽP o poskytnutí dotace na výstavbu splaškové kanalizace ve vvýši 5% ze způsobilých výdajů připadající na fin.rezervu ve výši 100% z CZVV ve výši 70 753 606 Kč. Smlouvu zatím nemáme. V současné době probíhá jednání o odvolání dodavatele v rámci prováděného výběr.řízení a nejsme zatím plátci DPH. Budeme žádat o registraci. V březnu 2015 budeme schvalovat rozpočet na rok 2015. Jak máme postupovat při tvorbě rozpočtu, tj. dát do příjmů a výdajů celou výši dotace a výdajů (zatím je vč.DPH), anebo jen část. Akce této etapy má být ukončena v letošním roce. Prosím o Váš názor a předem děkuji.

U takto vysokých výdajů na kanalizace se vám asi určitě plátcovství DPH při investici vyplatí - je to úspora v konečném důsledku ve vlastním podílu. Doporučuji do rozpočtu již promítnout plátcovství, tj. do rozpočtu na položku 6121  - výdajovou patří veškeré výdaje včetně DPH, na položku 5362 minus D očekávaný nárok na odpočet, na dotační položky 4216  (podíl MŽP) a 4213 (podíl SFŽP) doporučuji rozpočtovat jen dotaci ve výši: Uznatelné výdaje bez DPH x podíl dotace (tj. x 0,85 u MŽP a x 0,05 u SFŽP). 

Chtěla jsem se zeptat, jestli lze v pokladně pořizovat na výdajovém dokladu mínusovou částkou. Jedná se o vyúčtování zálohy zaměstnance. V jednom dokladu by byla záloha mínusová a zároveň skutečnost, za co se tato částka vynaložila. Do teď máme Výdajový doklad na poskytnutí zálohy, posléze Příjmový doklad na vrácenou zálohu a třetí doklad Výdajový na skutečnou úhradu. Příjmový doklad se jim nelíbí, protože ve skutečnosti nic nevracejí.

V pokladně by se mělo jednat o příjmový pokladní doklad, ale jen na výši vrácené části nespotřebované zálohy. Výdajový pokladní doklad s minusem je trochu nesmysl, i když uznávám že jako technika zúčtování zálohy není nemožný. Z hlediska účtování je však určitě dobře snížit náklad a případně výdajovou položku - když je vypořádání zálohy v běžném roce. Což Vás asi vedlo k vymyšlení výdajového záporného dokladu - to je ale fakt zbytečné. Do pokladny se jedná o příjem, tam klidně může být příjmový pokladní doklad. Dělat příjem na celou částku - to opravdu neodpovídá skutečnosti. Proč máte problém dělat příjem jen na vratku z nespotřebované zálohy? Máte oddělenou příjmovou a výdajovou pokladnu? Přesto by to mělo jít vymyslet. 

Dne 23.2.2015 schvaluje zastupitelstvo rozpočet na rok 2015. V rozpočtu jsem zařazeny dotace pro hasiče, rybáře, TJ Sokol a další. Musí být již uzavřena veřejnoprávní smlouva na základě zákona č. 24/2015 Sb. a pokud ano schvaluje tyto smlouvy zastupitelstvo ?

Schválením rozpočtu se dotace neschvalují, tím se schvaluje jen rozpočet. K řádnému schválení dotací by zastupitelstvo mělo jasně schválit výši dotací pro jednotlivé spolky a od 20.2., tj. ode dneška, musí ke každé dotaci schválit i smlouvu - ale jen od výše 50 tis. Kč. Veřejnoprávní smlouvu se všemi náležitostmi dle novely 250/2000 Sb. (č. novely je 24/2015) musí také od 50 tis. Kč schválit zastupitelstvo - pozor, jinak by poskytnutí dotace bylo od počátku právně neúčinné. Do 50 tis. Kč schvaluje dotaci rada, kde není rada starosta, pokud si to zastupitelstvo nevyhradí. Je mi líto, tak to ale teď je. 

Společenství vlastníků, jehož členem je i náš městský obvod (vlastní v bytovém domě1 byt), má svůj fond oprav na depozitním účet našeho obvodu. Za 2 měsíce bude městský obvod prodávat i poslední byt a skončí také vedení fondu oprav společenství na našem DÚ. Nyní se ale bude platit z tohoto fondu na našem DÚ faktura 148 000 Kč za věcné břemeno. Domnívám se, že nebudeme muset účtovat toto věcné břemeno do našeho majetku, když se jedná o cizí peníze a tím o cizí majetek. A stačí zaúčtovat při placení faktury za VB 378 403/245?

Určitě byste neměli vést toto VB ve svém majetku, nepořizujete jej svým jménem a na svůj účet, jen spravujete cizí majetek, ve kterém máte účast. Zaúčtování stačí 378/245 při úhradě. Evidence VB a případně jeho odpisování je na SVBJ - tj. na jiné právnické osobě než je obec. 

Naše obec ukončila v roce 2013 výstavbu kanalizace při obdržení dotace z FS EU a SFŽP EU, byla nám poskytnuta i půjčka ze SFŽP. V průběhu budování kanalizace jsme se stali plátci DPH, kdy nám byla vyčíslena vratka dotace i půjčky. Toto vše bylo zaúčtováno s UZ a zavedeno do inventury ke konci roku 2013. Při přepočtu DPH v lednu 2014 se zjistilo, že nám bude vráceno DPH cca 1 mil. Kč. SFŽP vypočítal až letos vratku dotace a půjčky. Prosím o sdělení, jak mám zaúčtovat a zda snížit dotaci v inventuře.

To je ale zajímavá situace. Dotaci bych řešila dle CUS 709, bod. 4.2.6. Tj. jen zápisem 672 MD/ 403 D - jako jednorázové rozpuštění , bez zásahu na kartu. Vy budete dotaci vracet zápisem 403 MD / 347 D a 347 MD / 231 D - o položce se musíte domluvit s poskytovatelem, bude asi v režimu vypořádání - tj. položka 5364?

No, a snížení hodnoty majetku o nárok na odpočet bychom mohli řešit analogicky jako dohadu dle CUS 710, bod. 4.6., tj. zápisem 021 MD/ 551 D. Opět bez zásahu na kartu. S tím, že příjem odpočtu od DPH by byl předepsán 343 MD / 021 D. 

Dle výkladů se stejně jako u dohad postupuje i u dobropisů a vypořádání DPH, takže bychom tento případ mohli k uvedeným postupům dle ČÚS vztáhnout. Mělo by to výhodu, že nemusíme zasahovat do karty majetku, přepočítávat odpisy a rozpuštění dotace. Bylo by však dobré pro zachování informací udělat na karty majetku ve vztahu ke kanalizaci poznámky, kolik byla po vrácení skutečná výše dotace a kolik byl nárok na odpočet DPH.   

Inventárně by se pak účet 021 ani 403 neměnil, protože obojí zároveň rozpouštíme do výnosů a nákladů. 

Je možné, že bude mít na tento případ někdo jiný názor, prosím o jeho sdělení čitatele dotazů, moc děkuji.

Zjistila jsem při inventarizaci, že mám v nákladech na ČOV na účtu 042 částku 300 - správní poplatek, který patřil k jiné akci a je to z roku 2010. Potřebovala bych, aby mi to z této akce zmizelo. Jak prosím účtovat?

Jestli ta jiná akce je ještě na 042 a správní poplatek patří do ceny jiného majetku, tak jen přehodit analytiky 042.x/042y. Pokud je již ta druhá akce, kam poplatek patřil zařazená, tak zápisem 551/042 (postup stejný jako u dohady, bod 4.6. CUS 710). Pokud to měl být náklad, pak zápisem 538/042. 

Hl.m.Praha poskytuje MČ dotace z obdrženého odvodu výherních hracích přístrojů (VHP). Dotace jsou účelově určené na sport, kulturu, školství, neziskové organizace, sociální účely. Tyto dotační prostředky MČ přiděluje příslušným organizacím (školám, sportovním klubům, neziskovým organizacím, středisku sociálních služeb, atd.) na základě žádosti. Žádosti jsou předloženy radě, zastupitelstvu, smluvně ošetřeny a následně zaslány. Organizace předkládají vyúčtování. Platí pro tento druh dotačního vztahu také nová pravidla daná zákonem č. 24/2015 Sb. (novelizace zákona č. 250)? A platí nová pravidla i pro dotace z VHP obdržené v letech minulých a dosud nevyčerpané?

Víte, novela zákona č. 24/2015 neřeší, odkud se na dotace bere, stačí že se jedná o dotaci " z veřejného rozpočtu, fyzické nebo právnické osobě a účelové". Což Vámi popsaným dotacím odpovídá, takže dle mého názoru pro dotace uvedené v dotazu ode dneška platí plně, zveřejnění smluv od 50 tis. Kč až od 1.7.2015. Je i jedno, kdy peníze na dotace byly přijaty, Pro určení, jestli se novela na dotace vztahuje, je rozhodující, kdy přišly žádosti a kdy o nich bylo rozhodnuto a kdy byla sepsána smlouva. Od 20.2.2015 by se dotace měly poskytovat dle novely, i když peníze pro ně určené byly vyčleněné v minulých letech. 

Prosím, o zodpovězení dotazu ohledně kontroly: Jestli je obec oprávněna k provedení finanční kontroly u příjemce veřejné finanční podpory z rozpočtu obce za rok 2014 - Tělovýchovná jednota v „celém rozsahu účetnictví“. Dotaz zní, který orgán je oprávněný kontrolu provádět a jestli můžeme o provedení kontroly požádat např. interní auditorku ve spolupráci s finančním výborem zastupitelstva. Možnost provedení kontroly je zakotvena v článku III. smlouvy o poskytnutí VFP – citace ze smlouvy: III. Platební podmínky a povinnosti příjemce Příjemce podpory je povinen umožnit kontrolnímu orgánu Obce Nivnice kontrolu použití prostředků v souladu se Z. č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole v platném znění. Obec Nivnice je v souladu se Z. č. 250/2000 Sb. oprávněna kontrolovat hospodaření občanského sdružení v celém rozsahu účetnictví, zejména efektivní využití poskytnuté podpory a má právo pověřit veřejnoprávní kontrolou poskytnuté podpory další subjekt.

Pokud máte takto uvedeno ve smlouvě, tak dle mého názoru je možné kontrolu udělat, to je kontrola jakoby se schválením vedení organizace. Pověření ke kontrole musí mít fyzická osoba, nevidím problém v tom, že by kontrolu dělala vaše interní auditorka s členy finančního výboru, když budou řádně pověřeny. Otázkou bude, co budete dělat, když nakládání s dotací bude ve všem OK a zjistíte jiné chyby v účetnictví, co nemají na tu dotaci vliv. Jen by mě zajímalo, zda máte ve smlouvě uvedeno, že když neplní jiné předpisy, že také máte právo jim vzít dotaci. Ve smlouvě je možné si toto asi upravit, jako podmínku požadovat dodržování českých účetních předpisů (májí to tak ve smlouvách o  dotacích i obce), ale pokud jste do smlouvy tuto podmínku nedali, tak asi  kontrola celého účetnictví TJ nebude mít pro obec žádný přínos. To je jen takové přemýšlení nahlas. Pak se mi zdá chybně ta odvolávky na 250 - jeví se mi , že zákon 250/2000 Sb. vás ke kontrole neopravňuje, spíše odvolávka na kontrolní řád? To je spíš záležitost právníka, ale je možné, že by se TJ mohl ohradit, že zákon, na který se odvoláváte, tuto pravomoc obcím nedává. 

Paní - fyzická osoba pomáhala při výzdobě sálu na ples pořádaný městským obvodem. Prosím o radu, zda jí může obvod vyplatit přes pokladnu bez jakékoliv smlouvy 500 Kč za službu jen na to, že ona donese podepsaný příjmový doklad.

Myslím si, že to nejde (pokud není OSVČ - ale tam by měl být doklad také) -lze  buď dohoda o provedení práce, nebo příležitostná činnost.

Od daňové poradkyně: 

Běžně může být uzavřena dohoda o příležitostné činnosti a lze peníze vyplatit bez jakéhokoli zdanění. Spíš prý aby se kryl starosta, tj., aby měl podložené, komu peníze skutečně vyplatil a za co, až po něm přijdou nástupci, aby neměl problémy. Ideální je tedy nějaká ta dohoda.

Půjde o příjem dle § 10 z příležitostné činnosti a ten je do 30 tis. Kč ročně osvobozen.

Pokud má paní pouze příjmy ze závislé činnosti, tak nemá dle ustanovení § 38g ZDP povinnost podávat daňové přiznání, pokud podepsala u svého zaměstnavatele prohlášení a nemá jiné příjmy dle § 7 až § 10 vyšší než 6 tis. Kč, vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných srážkovou daní.

Dle sml. o pronájmu movitých a nemovitých věcí fakturujeme kvartálně nájemné s DPH. Měsíčně nájemci fakturujeme námi zaplacené zálohy na vodné (přesně dle rozpisu záloh zaslaného dodavatelem vody). U fakturace nájemci uvádíme, že se nejedná o zdanitelné plnění dle §36 odst.11 zákona o DPH (dle doporučení daňového poradce). Neuplatňujeme si z měsíčních záloh DPH na vstupu a ani nevystavujeme daňový doklad na přijatou platbu. Nyní jsme dle konečné faktury o dodávce vody vystavili stejným způsobem doúčtování spotřeby vody. Vyfakturovali jsme pouze nedoplatek a opět s uvedením, že se nejedná o zdanitelné plnění. Nájemce nás žádá o vystavení řádného daň. dokladu. Domnívám se, že pokud jsme přistupovali k daným platbám tímto způsobem, nemohu si při konečném vyúčtování uplatnit celou daň na vstupu a tím pádem ani vystavit doklad s DPH na výstupu (vystavuji se dodanění jednotlivých přijatých plateb). Pokud bychom v novém úč. období na měsíční zálohy vystavovali daň. doklady o přijaté platbě, mohli bychom si měsíčně u záloh a následně při vyúčtování uplatňovat DPH na vstupu v plné výši (nebude podléhat krácení)? Pokud ano, mohli bychom následně fakturovat s DPH. Pro upřesnění, nyní účtujeme pouze na trojkových účtech. Nepoužíváme v tomto případě pětkové ani šestkové účty. Děkuji za odpověď.

Souhlasím s Vámi, že nyní by bylo krajně nešťastné režim měnit. Pokud bychom připustili, že to účtování energií bude s DPH, tak byste správně měli odvádět daň z přijatých záloh - je to naprosto přesně jak popisujete (i když chápu případné rozhořčení nájemce nad tím, že si třeba jako plátce nemůže uplatnit odpočet DPH na vstupu - samozřejmě toto je potřeba vyjasňovat pokud možno na začátku).

Pokud budete od nového období odvádět DPH z přijatých záloh a z vyúčtování a energie na vstupu se váže jen k těmto plněním, tak máte nárok na plný odpočet DPH na vstupu. Velká část měst postupuje skutečně tímto způsobem - uplatňuje odpočet na vstupu a odvádí DPH na výstupu. I v této variantě by bylo možné nadále účtovat přes trojkové účty. ZN

Právnička nám zpracovala smlouvu, kterou máme uzavřít s občany na poskytnutí příspěvku na jejich kanalizační přípojku (projekt, správní poplatek na stav.úřadě, materiál na přípojku a revizní poplatek). Systém je takový, že firma vyfakturuje na jméno občana, občan přinese fakturu na obec a obec uhradí dodavateli. Je takový postup na poskytnutí příspěvku v roce 2015 pořádku? Budeme muset u tohoto postupovat podle novely zák.250?

Nevím, zda se mohu odvážit vykládat zákon. Kdybych chtěla navázat na novelu (24/2015) zákona č. 250/2000 Sb., tak bych asi jasnou definici pro programovou dotaci našla - obec má záměr podpory, zná částku, podmínky, okruh příjemců...

Ale vy máte vše již dost "rozjeté". Jiné obci jsem poradila věcný dar - materiál, nedokončený dl. majetek - další související výdaje, takže bych dala v režimu věcného daru mimo novelu zákona - ten je jen pro penežní převody. 

Jakoby v logice, že jim nedávám peníze, ale proplácím paragony, pak na účet 543, položku 5194. Otázkou však je, zda je tento věcný dar možné navázat na vzor smlouvy od právníka. Pokud by to nešlo, tak vám nezbývá, než dotace dle novely zákona se vším všudy - zveřejnění programu, náležitosti žádostí, schválení dotací a veřejnoprávních smluv s náležitostmi...Je mi líto. 

Obdrželi jsme začátkem r.2014 smlouvu na investiční dotaci z ROP NUTS 2 Jihovýchod oblast podpory 11.3.3 z rozpočtu RR soudržnosti na vybudování denního stacionáře a zařízení pro děti a mládež. Použila jsem §4356. Dotace je na způsobilé výdaje ve výši 85%. Jedná se zde o PDP, protože část objektu budeme pronajímat Charitě. Dotace je i na DPH. Zřídili jsme zvláštní účet, přes který začínají probíhat výdaje. Nevím, jak prakticky bude probíhat převod DPH, které zasíláme z našeho ZBÚ na FÚ a navíc musí projít zřízeným zvláštním účtem. Prosím o radu s účtováním přijaté dotace i s účtováním výdajů, všechny účty označuji spec.ORG: Neznám UZ,N,Z, zřejmě přijde s avizem dotace. Navíc tam bude nábytek i technické zařízení, které budu vést jako soubory věcí a odpisovat jako celky. Horší to bude při vyřazení jednotlivých částí např. rozbité židle, stolu, PC ... Týká se to i úpravy plochy okolo - prostranství, oplocení, zřejmě i zeleň. PD, kterou jsem platila loni, už však neoznačím UZ, bohužel mi nikdo neřekl, že část této částky je způsobilý výdaj. Dodavatel faktury v letošním roce rozděluje na způsobilé a nezpůsobilé. Moc děkuji, nemám zkušenosti s dotací z ROP.

Nejprve je potřeba komunikovat s poskytovatelem. Určitě vám sdělí NZUZ. ROP často členění požadují důsledně u každé položky, někdy to uvádějí i ke smlouvě. O nástroj a UZ si je písemně požádejte – kdyby nereagovali (ale oni budou), tak byste měla alespoň krytí, že jste se snažila info zjistit.

Dále si i ROP písemně požádejte o postup hrazení DPH z PDP. Ono opravdu nejde hradit  PDP k projektu přímo ze zvláštního účtu -  protože tento účet zpravidla není předán FÚ jako účet, ze kterého se DPH platí – postup, jak hradit DPH s PDP vám musí dát poskytovatel. Rovněž doporučuji písemnou žádost.

 I loňskou uhrazenou fa je možné označit UZ – UZ u výdajů se do výkazu FIN 2-12 nedostane, takže je možné jej doplnit do účetnictví i uzavřeného. Nejde označit nástrojem a zdrojem (prostorovým původem)  - to se do výkazu dostává, ale UZ i org jde doplnit vždy.

Ohledně souboru majetku – ano je problém s vyřazováním, oceňováním, ale když se jedná o investiční dotaci, tak se asi jinak než souborem řešit nedá.

Ohledně účtování dotace ROP – postup dle ČÚS 703:

Smlouvu na podrozvahu (ta by tam měla být už od 2014) opravdu již začátkem roku 2014? A zatím nebyla dotace čerpána?   – od 2015 je to účet 915. Ve 2014 to byl účet 942. Případně je potřeba převést v PS roku 2015 na účet 915 (+ org k akci) – zápis na podrozvahu je 915+ org /999.

ROP většinou vedou dotace v režimu vypořádání ke každé dílčí platbě přiznané- takže zde se často neúčtuje o zálohách, ale při předložení žádosti o platbu rovnou o vypořádání (i když s tím moc nesouhlasím, ale ROP se mezi sebou takto dohodly  -  jen doufám, že to ještě platí).

Takže vypořádání: 348 +org. k akci MD/ 403 + org k akci D.

Přijetí platby:

231  + nástroj, zdroj 5 (k podílu budoucímu z EU), UZ 82-88 – to jsou UZ ROPů – musíte jeden vybrat, pol. 4223 (investice) MD + org k akci / 348 D

231  + nástroj, zdroj 1 (k podílu národnímu), UZ 82-88 – to jsou UZ ROPů – musíte jeden vybrat příslušný vašemu ROP, pol. 4223 (investice) MD + org  k akci/ 348 D

(nevím, zda mají rozděleno na podíl EU a na podíl národní – v dotazu není uvedeno)

A ve stejné výši vyřazení z podrozvahy : 999 MD / 915 +org. k akci D.

 Každý výdaj se také  člení v poměru EU, národní a vlastní

 Takže výdaje např. takto: 042 + org k akci  MD / 321 + org k akci D

A úhrada:

321 + org MD

Podíl  EU: 231 + RS 4356, pol. 6121 + nástroj, + zdroj 5 (budoucí podíl EU) + UZ + org k akci D

Podíl národní: 231 + RS 4356, pol. 6121 + nástroj, + zdroj 1 + UZ + org k akci D

Podíl vlastní: 231 + RS 4356, pol. 6121 + nástroj, + zdroj 1; bez UZ!!! + org k akci D

Případně neuznatelné náklady : 231 + RS 4356, pol. 6121 bez NZUZ!!! + org k akci D

Docela vidím problém v tom roce 2014 – jestli výdaje v roce 2014 měli a takto nečlenili, tak to může být u dotace poskytované z ROP dost velký problém, již jsem se setkala s tím, že výdaje nečleněné NZUZ považovali za neuznatelné. Protože ještě ani kraje nepředaly výkazy do CSÚIS, termín je až 25.2., tak by určitě bylo možné je požádat o výměnu výkazů a členění ještě do roku 2014 doplnit. Určitě to doporučuji!

Chtěla bych se prosím zeptat, co vše kontrolovat v mateřské školce.Jestli jsou nějaká pravidla jak při kontrole postupovat, kde bych je mohla sehnat a kdo by měl kontrolu provádět.....Děkuji

V otázce, kdo by měl provádět kontrolu zřízené příspěvkové organizace, vydalo Ministerstvo vnitra stanovisko pod číslem 2/2014, které lze najít na webových stránkách www.mvcr.cz/odk - v menu pod bodem 4 (stanoviska odboru). Ve stanovisku je podrobně s odkazem na příslušné předpisy rozepsáno postavení obce a jednotlivých orgánů ve vztahu ke kontrole příspěvkové organizace. Stanovisko rozlišuje mezi kontrolou obecnou a kontrolou hospodaření (finanční kontrolu).

Otázka, zda může finanční kontrolu provést finanční výbor (čerpáno z odpovědi na dotaz ze dne 21.11.) - v bodě 5 stanoviska se na příkladu kraje také hovoří o tom, že finanční kontrolu příspěvkových organizací ÚSC provádí pouze zaměstnanci těchto ÚSC. Obdobně je tedy nutné to vztáhnout i na obce a dojít k závěru, že finanční kontrolu PO, kterou zřizuje obec, mohou provádět pouze zaměstnanci této obce. To samozřejmě na menších obcí je problém, protože ti zaměstnanci nejsou. Řešením však může být využití § 6 kontrolního řádu, který umožňuje kontrolnímu orgánu přizvat k účasti na kontrole fyzické osoby (pozor, § 16 zákona o finanční kontrole, který obdobně řešil přizvané osoby, byl zrušen).  

Finanční výbor tedy skutečně finanční kontrolu PO obce provádět nemůže, není k tomu na rozdíl od kraje zmocněn. Takže postup bude takový, že rada (tam kde není, tak starosta), nejprve rozhodne o kontrole, určí konkrétní osoby k provedení kontroly (zaměstnance), v případě potřeby přizve k účasti na kontrole osoby dle § 6 kontrolního řádu a starosta pak vydá všem určeným osobám pověření ke kontrole. Tím se kontrola personálně zajistí, ve výsledku se kontroly mohou zúčastnit i členové finančního výboru, ale nikoliv z titulu svého členství ve výboru, ale buď z titulu, že jsou rovněž zaměstnanci obce a v případě, že nejsou, tak z titulu přizvané osoby ke kontrole. Každopádně musí být k tomu pověřeni. Finanční výbor jako orgán zastupitelstva při této kontrole nikde nevystupuje.

Pokud se jedná o konkrétní kontrolní postupy, bude záležet na tom, jakou oblast chce zřizovatel zkontrolovat. V případě nejistoty, jak kontrolu vést, doporučuji ke kontrole přizvat osobu, která má v této oblasti zkušenosti a která může metodicky pomoci (lze se určitě domluvit i s nějakým auditorem z okolí - je pak ale nutné v této oblasti počítat s výdajem). 

Obec postavila kolumbárium. Zastupitelstvo na svém zasedání rozhodlo, že při přidělení kolumbária občan uhradí jednorázový poplatek za přidělení kolumbária ve výši 1000,-Kč. S občanem byla uzavřena smlouva o nájmu jejíž součástí je nájemné na 10 let ve výši 420,-Kč a již zmiňovaný poplatek.Jak tento poplatek zaúčtovat? Účtovala jsem 311/603 ,231/311 .

Obsahově to pronájmu moc neodpovídá, je to však na hraně služby. Nejsem si vědoma, že by to bylo ve správních poplatcích - koukala jste? Dala bych na 609 a položku 2119 (pokud opravdu toto není v nějakých správních poplatcích - je tam ledasco, ale nejde mi otevřít příloha zákona - omluva). Není předmětem DPH - je to v režimu veřejné správy.

Nechám zveřejněné, jestli nám někdo neporadí. 

Koukala jsem i na internet - mám trochu obavy, zda toto můžete vůbec účtovat, poplatky za hrobová místa a pronájmy kolumbária podléhají cenové regulaci, další co je možno účtovat jsou platby za služby související se správou hřbitova. Mám trochu pochybnosti, zda je obec vůbec oprávněna si stanovit takto jednorázové poplatky za přidělení schránky - ale nevím přesně, kde hledat, není to účetní oblast, tak s tím nemám zkušenost. 

Do října 2014 jsem měli dva členy výboru, kteří nebyli zastupiteli, od listopadu již máme pouze jednoho člena výboru, který zároveň není zastupitelem = bohužel jsme tyto členy měli a máme evidovány chybně na dohodu o provedení práce, na což jsme byli nyní upozorněni auditem Krajského úřadu, který nám pouze sdělil, že takto to nelze a jde o výkon funkce (dříve prý DPP byla možná-již ne). Nyní se zabývám otázkou řešení této situace - zpětná oprava je myslím nereálná, ale jak postupovat nyní? Jestliže jde o výkon funkce, tak předpokládám, že příjem musí být daněn zálohovou daní a podléhá odvodu zdravotního pojištění? Aby byla splněna lhůta přihlášení na ZP (do 8 dní), tak bych mohla tohoto člena výboru přihlásit až od března 2015 nebo by jste zkusila se zdravotní pojišťovnou domluvit nápravu již od ledna 2015? Jsem zoufalá a nevím, jak mám nyní postupovat, abych uvedenou chybu co nejlépe napravila. Děkuji za odpověď.

Na DPP by neměl být výkon fce, ale je také možné za výkon fce nedávat odměnu žádnou - o tom musí rozhodnout zastupitelstvo ve vztahu k nařízení vlády o odměňování...

A dávat lidem, kteří dělají nějakou práci, dohodu o provedení práce  lze i nadále, a to i když jsou členy výboru - ne proto, že jsou členy - to je ta odměna za výkon fce, ale protože něco dělají - např. přímo kontroly apod. 

Takže z hlediska zdanění je nejprve potřeba si ujasnit, zda se opravdu jednalo o výkon fce jako závislé činnosti - zda je ZO schválena odměna pro členy výboru. Pak by se mělo dodanit zálohovou a doodvést případné zdravotní pojištění. Já bych postupovala tak, že bych stanovila odměnu až od toho března a do té doby že nebyla odměna za výkon fce stanovena - ale nevím, jak by toto navazovalo na příslušná schválení ZO - když pozjistíte, tak se ještě ozvěte, dotaz nepovažuji za uzavřený.