Dotazy

U věcných břemen, kde je obec jako povinná, se má účtovat o opravných položkách dle ČUS 706, pokud snížení hodnoty majetku je více než 20%. Zajímalo by mne, pokud je pozemek zatížen několika VB, zda se jednotlivá VB sčítají, nebo toto platí pouze, pokud jedno samostatné VB přesáhne hodnotu 20% pozemku.

Logické je sčítání. Uvádím zde postup pro zjištění, zda se vůbec o OP má účtovat (citace z dokumentu ke stažení "2014 VB..."): 

Další povinnosti od 2014

(citace materiálu 2014 novely ČÚS pro VUJ).

ČÚS 706, od 2014 doplněn bod 3.11.:

 Postupem podle bodu 4.1. účtuje účetní jednotka také k okamžiku, ke kterému se stane osobou povinnou z věcného břemene k pozemku a stavbě, s výjimkou užívacího práva, kterým byly pozemek nebo stavba zatíženy, a to v souladu s § 65 odst. 2 vyhlášky a body 3.4. a 3.5.“

 Pokud v případě zřízení VB dojde k významnému (20%) snížení hodnoty pozemku, měli bychom vytvořit k zatíženému majetku opravné položky. Vyhodnocení a aplikace opravných položek vlivem VB jsou povinné až od 2014.

 Postup pro výpočet OP:

1. Zjistíme, zde evidovaná účetní hodnota pozemku dosahuje významnosti dle pravidel pro stanovení významnosti (materiál ke stažení – 2014 Významnost – u obcí 500 tis. Kč, u měst např. 2,5 mil. Kč). Znovu upozorňuji, tvorba OP k nevýznamnému majetku nemá žádný informační přínos (s výjimkou vysoké četnosti majetku, což nebývá problém u obcí v souvislosti s VB).

2. Zjištění ceny pozemku po zřízení VB (realizační, prodejní, nové ocenění dle vyhlášky č.441/2013…).

3. Porovnání zjištěné ceny s účetní evidovanou hodnotou pozemku.

4. Pokud rozdíl (2.minus1.) činí více než 20% hodnoty 1., tvoříme OP, a to tak, aby výsledná hodnota netto pozemku odpovídala hodnotě zjištěné.

 Příklady:

1. Obec – evidovaná hodnota pozemku, na kterém se nově zřizuje VB činí 35 tis. Kč

Neřešíme tvorbu OP, majetek je pod hladinou významnosti.

2. Město – evidovaná hodnota pozemku v účetnictví 3 mil. Kč. Ocenění pozemku po zřízení VB činí 2 mil. Kč.

Rozdíl je 1 mil Kč, což je více, než 20%. Tvoříme OP k pozemku ve výši 1 mil. Kč zápisem 556 MD / 161 D. Ve výkazu Rozvaha bude pozemek v hodnotě brutto 3 mil. Kč, v korekci 1 mil. Kč, v hodnotě netto 2 mil. Kč.

 Poznámka: Někteří lektoři školí, že se má evidovaná cena pozemku snížit o cenu VB. Pozemky u obcí však jsou často podceněné, jejich účetní ocenění neodpovídá cenám obvyklým ani cenám dle posledních oceňovacích předpisů a dostali bychom se na velmi nízké ocenění pozemků, které by často neodpovídalo reálným hodnotám. Nelze také říci, že cena VB je stanovená v hodnotě, v jaké se snižuje reálná hodnota pozemku, často jsou stanovena jen pravidla pro výpočet (např. kraje u komunikací mají stanovenou částku za metr dle nákladové kalkulace, ne dle oceňovacích předpisů).  VB může významně snížit realizační prodejní cenu pozemku stavebních, naopak např. na ornou půdu nebo pastviny nemusí mít zřízení VB vůbec vliv. Z těchto důvodů nedoporučuji aplikovat postup, že ocenění VB = tvorbě OP, ale doporučuji postup zjištění výše OP dle postupů 1. až 4.

V roce 2014 jsme postavili chodník. Od kraje jsem měli příslib inv. dotace. Podmínkou dotace byl jen termín dokončení 30.11.2014 a protokol o předání a převzetí díla. Chodník zatím nebyl zkolaudován a asi dlouho nebude (přišlo rozhodnutí o zákazu užívání). V roce 2015 jsme dostali od kraje dotaci. Jak příjem dotace v r. 2015 zaúčtovat? Zatím vše vedu na 042 a dotaci na podrozvaze.

No, to je dost těžké vyřešit. Tak, jak je v dotazu, tak by to vypadalo, že nárok na dotaci máte jen tím, že je dílo dokončené - ale když není kolaudace, tak se vlastně nejedná o dokončený majetek. Myslím si, že protokolem o předání díla nelze považovat stavbu za dokončenou - dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. je dokončená, jen když splňuje podmínky pro provoz, a to nezkolaudovaný chodník nesplňuje. 

To bude asi záležitost spíše na právníka. Účetně bych šla na princip opatrnosti, a o 403 neúčtovala, dala bych jen příjem dotace na zálohu na transfer na 374. Nedělala bych ještě dohadu 388/403, protože si myslím, že zákazem užívání je nárok na dotaci významně zpochybněn.  Nic se neděje, chodník nesmíte bez kolaudace na 021 zařadit, takže se ještě nezahájí odpisování, a proto může být 403 ještě v řešení (rozpouštění proti odpisům je až po zařazení majetku do užívání). 

Dobrý den, prosím o vysvětlení smyslu vedení evidence dlouhodobých podmíněných pohledávek z titulu nájemného na podrozvaze. Stávající auditorka požaduje zaúčtování 3x roční příjem z nájemného za všechny smlouvy včetně nájemného z bytů (bytů máme cca 1 700 ) + zahrádek atp. předpis je celkem cca 90 mil.Kč/rok bez služeb související s nájmem. Požadavek paní D narazil na naši interní směrnici (vypracovanou dle Vaší dřívější metodiky) kde máme uvedeno, že budeme evidovat pouze smlouvy s významným příjmem pro naši MČ a to nad 1 mil. Kč/rok. Auditorka prohlásila, že takové ustanovení je v rozporu se zákonem. Tak. 1. Chci se tedy zeptat, zda v této problematice je nějaký posun, a zda,prosím, nemáte stanovisko např. MF ČR. 2. Pokud zaúčtujeme "jakousi" částku vyplývající ze smluv platných k určitému dni, nedovedu si představit jak potom provádět inventarizaci (jestli se s tím vůbec nepočítá ...) nebo máme účtovat průběžně o všech změnách (na to nemáme sílu) a co služby k nájemnému-ty jsou součástí nájmu. Chápu, že otázka č.2 je spíše na naši stávající auditorku.

Hrozně nerada vstupuji mezi názor jiného auditora a můj názor. Přesto bych chtěla potvrdit, že nastavení významnosti k účtování na podrozvaze je zcela v souladu s předpisy, a to s ČÚS 701, bod 5.2. Určitě není nezákonné si stanovit významnost např. 1 mil. Kč. 

Dle znění tohoto bodu je účtování o pohledávkách, které ještě nevznikly - nedošlo k plnění, a které nejsou ničím podmíněny, což je případ budoucích příjmů z nájmů, na podrozvaze zcela nevýznamnou a nepodstatnou informací pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky (cituji ČUS). Jedná se o příjem a výnos z běžné činnosti organizace, pro jeho odhad stačí informace ve výkazech za běžné období, když využiji předpoklad trvání účetní jednotky.  Zajímavá  pro uživatele by byla informace, kdybychom např. věděli, že již tento výnos a příjem , který je významný, v budoucnu realizovaný nebude (příloha závěrky). Problematiku budoucích nájmů za 3 roky jsem podrobně popsala v knize Účetní reforma 2012 - posílám vám mailem příslušnou kapitolu. 

Ohledně stanovisek MF - odkaz na významnost dle CUS 1 dávají MF i k jiným případům - např. dle bodu CUS 701 6.5. byl od MF odkaz i na významnost u VB. 

Ohledně podrozvahy - stále k ní není vydán CUS, není vydáno odůvodnění a vypovídací účel jednotlivých účtů. Opět jsme nedávno dávali níže uvedený text na MF jako podnět k řešení.

Budoucí nájemné, které není ničím podmíněno, dle mého názoru neuvádí v podrozvaze většina obcí, tj. když by to některé obce dělaly a některé ne, tak je to spíše na škodu než k užitku a vypovídací schopnost výkazů to jen komplikuje. Ale to se již jen opakuji, nevím, co Vám k tomu mohu více napsat, než že je to zbytečný a vlastně i nesmyslný údaj, který na podrozvaze nemá co dělat (bez ohledu na to, jak jsou účty podrozvahy obsahově vymezeny podivuhodně). 

Zde připojuji naše podněty na MF k podrozvaze (k vaší problematice jde zejména o vyjasnění otázky podmíněnosti a budoucíh peněžních toků). K materiálu na MF šel ještě další dokument s dalšími problémy (ale ten sem nedávám, že je to vlastně pořád to stejné, co nevíme již od roku 2010). Můj názor je, že čím míň se ta podrozvaha zaneřádí nesmysly, tím lépe. 

"Než přejdeme k obsahovému vymezení jednotlivých účtů podrozvahy, budeme se zabývat obsahovým vymezením obecněji v problematických oblastech. Obsahové vymezení podrozvahových účtů je hodně zmatečné, bez znalosti cílů zobrazení dochází k značně rozdílným výkladům ustanovení vyhlášky. Od zahájení účetní reformy jsou na MF podávány dotazy k objasnění cílů sledování jednotlivých skutečnosti na podrozvaze, na které ale není odpovídáno.

a)      Otázka „jedná se o podmíněné aktivum nebo pasivum“?

Problém si budeme nejlépe demonstrovat na obsahovém vymezení položky ostatní krátkodobá podmíněná aktiva:

" P.VIII. 1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva" obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,

Budeme předpokládat, že ostatní krátkodobá podmíněná aktiva budou znamenat možnost budoucího zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek. Mohu uvažovat například o tom, že pokud má škola nějaký příslib daru, dojde v budoucnosti ke zvýšení aktiv (proti hodnotě vlastních zdrojů, respektive výnosů – tedy jen formě vlastních zdrojů).

V obsahovém vymezení je ale uveden příklad čerpání kontokorentního účtu – řekněme, že byl sjednán kontokorent na úrovni 1 mil. Kč – možnost získání takového kontokorentu sice na jedné straně vede k navýšení peněžních prostředků, na straně druhé pak ale vede k navýšení závazků o stejnou hodnotu. Připouštím, že za vyjednáním kontokorentu může být nějaké úsilí a z hlediska ocenění firmy má toto ujednání svou hodnotu – to se ale určitě nerovná částce 1 mil. Kč, ale třeba jen 10 tis. Kč (samozřejmě ve vazbě na to, jaké podmínky byly u kontokorentu sjednány třeba pokud se týká výše úrokové sazby, doby, na kterou je kontrokorent sjednán). Účtujeme ale o hodnotě, na kterou je kontokorent sjednán.

Myslím si, že všem je naprosto zřejmé, v čem spočívá první problém týkající se podrozvahy (a dle mého názoru nejzásadnější). Bez nějakého rozlišení jsou nakombinovány případy, které skutečně znamenají jednostranné navýšení aktiv nebo závazků (na straně aktiv například přísliby darů, potenciální nároky na dotace, na straně závazků třeba podmíněné závazky ze soudních sporů či správních řízení) s případy, které povedou jak k nárůstu aktiv tak i nárůstu závazků (mohlo by se jednat o krátkodobé podmíněné pohledávky z některých smluv, krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku).

b)      Co to jsou „podmíněné“ pohledávky nebo závazky

Naše účetní předpisy tento pojem vůbec nevyjasňují. Otázkou je, zda si máme pomoci pojmem z mezinárodních účetních standardů – konkrétně IPSAS 19:

 „vzniklo jako důsledek událostí v minulosti a jeho existence bude potvrzena pouze tehdy, jestliže dojde, nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky“

Typickým příkladem takového závazku je podmíněný závazek například ze soudního sporu, či správního řízení.

Naše struktura podrozvahy ale u podmíněných aktiv a pasiv skoro spíše směřuje k tomu, že podmíněné jsou i budoucí události plně pod kontrolou účetní jednotky. Na podrozvaze se má např. evidovat i smlouva, kde účetní jednotka plně ovlivňuje smluvní plnění, zda bude přijato, nebo uskutečněno (tedy jen ve smyslu k zavázání se k budoucím plněním, nebo k budoucímu odběru, bez vazby na jiné podmínky závislé na vůli např. třetích osob). To ale vede k tomu, že na podrozvahu by byly vykazovány pohledávky a závazky ve smyslu, že nadále bude docházet k poskytování a přijímání různých plnění nemá přínos ani pro uživatele ani evidenční (například informace o tom, že podle uzavřené nájemní smlouvy očekáváme příjem nějakého budoucího nájemného). Tuto informaci poskytuje rozvaha a výkaz zisků a ztráty všem uživatelům všeobecně (odhady do budoucna uživatel provádí na základě vykázaných hodnot současného a minulého období).

c)      Míra pravděpodobnosti pro zachycení podmíněných pohledávek (závazků)

Za velký problém dále považuji, že v rámci podrozvahových účtů nejsou rozlišeny míry pravděpodobnosti, že daná skutečnost nastane. Kombinují se zde jevy poměrně pravděpodobné.

Příklad:

Pokud je vedeno nějaké řízení k doměření DPH škole, jedná se o poměrně pravděpodobné, že škola spor nakonec prohraje a situace skončí platebním výměrem. Zachycení podmíněného závazku například na základě průběžné zprávy z kontroly (před doručením platebního výměru) je asi adekvátní, pokud není dané riziko kryto vytvořením účetní rezervy.

Nicméně nyní se podívejme například na obsahové vymezení položky podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce:

" P. VI.5. Krátkodobé podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce" obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

Pokud přeložím – jedná se o potenciální finanční částku, kterou budu povinen zaplatit vlastníkovi budovy, kterou užívám na základě smlouvy o výpůjčce v případě, že se mi tuto budovu podaří podpálit a kompletně zničit.

Tedy jedná se o jev velice nepravděpodobný, pokud by také nastal je vůbec otázkou, reálnost, že by plnění proběhlo (vliv pojistných smluv …).

Pokud bychom na to nahlíželi touto optikou, je mnohem pravděpodobnější, že v situaci, kdy 3A vyjíždí na školu v přírodě, dojde k utopení 2 dětí, v rámci bojové hry se dále 5 dětí ztratí a utrpí doživotní trauma. Ve vazbě na tyto skutečnosti bude škola žalována o náhradu škody ve výši 20 mil. Kč.

Vím, že je to absurdní a nikdo nebude o takovém závazku účtovat v okamžiku, kdy 3A nasedá do autobusu. Chci tím poukázat, že u dost významné skupiny účtů je míra pravděpodobnosti, že daná skutečnost nastane (a příslušný závazek či pohledávka skutečně vznikne) natolik nízká, že je absolutně nevhodné a zavádějící tyt skutečnosti zachycovat na podrozvaze.

d)     Máme na podrozvaze sledovat budoucí peněžní tok?

Problém si asi nejlépe vysvětlíme na příkladu dotací s vyúčtováním financovanou systémem záloh. Jak jsme si vysvětlili v části věnované transferům, u přijaté dotace s vyúčtováním se objevuje zhruba následující režim:

-          potenciální celkový nárok na dotaci zaúčtuji na podrozvahu (podmíněná pohledávka proti účtu 999)

-          následně inkasuji zálohy, které účtuji zápisem MD 241/Dal 374

-          jak vynakládám jednotlivé náklady na projekt, mohu účtovat o dohadné položce aktivní zápisem MD 388/Dal 672

-          při vyúčtování zúčtovávám zálohu a vzniká potenciální pohledávka ve výši doplatku.

Představme si, že v rámci projektu OPVK získala škola nárok na dotaci v potenciální výši 1 mil. Kč (krátkodobá). Tato hodnota byla zaúčtována jako podmíněná pohledávka (třeba v březnu 2015). V dubnu byla přijata záloha ve výši 300 tis. Kč (zápisem MD 241/Dal 374). Od dubna začínají být vynakládány náklady projektů – třeba v dubnu 50 tis. Kč, v květnu 70 tis. Kč ….(na konci měsíce účtováno vždy zápisem MD 388/Dal 672).

Nyní vzniká otázka – v jakém okamžiku by se mělo provést odúčtování z podrozvahy (přitom si uvědomme, že je zákaz duplicitního sledování na rozvaze a podrozvaze).

·         v první variantě budeme odúčtování z podrozvahy směrovat na přijetí peněžních prostředků (tedy v dubnu odúčtujeme hodnotu 300 tis. Kč) – tedy upřednostníme sledování peněžního toku. Nicméně pozor – v tomto momentě mi jednak přitekly peněžní prostředky a dále došlo ve stejné hodnotě ke zvýšení závazků (tedy „podmíněná pohledávka“ byla konvertována na vznik pohledávky a závazku)

·         v druhé variantě pak upřednostníme, to, že podmíněná pohledávka má být odúčtována až v okamžiku vzniku pohledávky (respektive dohadné položky aktivní) – tedy jak budou nabíhat hodnoty na účet 388, budeme provádět odúčtování z podrozvahy bez ohledu na skutečnost, že peněžní prostředky natekly již dříve.

 Tato z mého pohledu naprosto klíčová záležitost, která může být rozřešena až v okamžiku jasného vysvětlení co je smyslem sledování na podrozvaze (zda je to budoucí peněžní tok či jiné cíle …) nebyla ze strany MFČR nikdy vysvětlena. V praxi se  tak setkáváme s nejrůznějšími přístupy – většinou se provádí odúčtování podle toku peněžních prostředků, nicméně pokud je dotace financována ex post, poté již v okamžiku vzniku pohledávky (dohadné položky aktivní).

Vyjasnění záležitosti uvedených výše považuji za naprosto klíčové. Pokud k němu nedojde, je řádné a smysluplné účtování na podrozvaze (s výjimkou vybraných účtů – například 901, 902 či 905) absolutní iluzí. Z mého pohledu je až komické, že MFČR považuje zavedení systému podrozvahových účtů pro sledování podmíněných pohledávek a závazků za jeden z největších přínosů účetní reformy, jež zde probíhá od roku 2010."

V lednu 2014 jsme dostali interní sdělení z odd. majetku, abychom zaúčtovali věcné břemeno v hodnotě 50000,-- Kč. Toto břemeno se ovšem netýká roku 2014, platba a smlouva proběhly již v roce 2013, ovšem do účtárny se tato informace dostala až v roce 2014. Zaúčtovali jsme tedy do podrozvahy. Nevíme, zda jsme zaúčtovali správně, zda-li nemáme odpisovat a vést na učtu 029? I když se to týká minulých období?

VB v případě, že je obec oprávněná (tj. obec hradí VB cizímu vlastníku  např. pozemku), vedeme jako hmotný nemovitý majetek opravdu až od roku 2014, do té doby se evidovaly jen např. na podrozvaze (i když evidenci VB žádný účet podrozvahy neobsahoval), často také nikde, ve Zlínském kraji na nehmotném majetku...  

Souhlasím s tím, že bych měla dělat opravu podle toho, jak se účtovalo v roce 2013 - tedy pokud jste to podle tehdejších účetních pravidel na majetek nedávali, tak by se to tam dodatečně doúčtovávat nemělo (pokud by to nebylo třeba výdajem souvisejícím s pořízením dlouhodobého majetku). 

Pořizovací cena automobilu 2400tis. získaného bezúplatným převodem byl převeden opět bezúplatně na další obec. Aktuální oprávky 783 tis. Jak to zaúčtuji? 082/022 2400 tis. dále 553(551)/082 783 tis a 401/6???. 2400 tis..

Jedná se o převod mezi vybranými účetními jednotkami, musíme účtovat jen rozvahově, je to dle  zákona o účetnicví §25, odst. 6. Takže u vás ve výši oprávek k datu převodu 082 MD, jestli byla nějaká 403 k tomuto majetku tak v nerozpuštěné výši 403 MD, zbytek na 401 MD/ 022 D - ve výši vstupního ocenění. Nabývací obec zaúčtuje ve stejných částkách, ale obráceně, musíte jí hodnoty na 082, případně 403 sdělit. U nabývající obce to bude zápisem 022 MD/ 082 D zbytek 401 D (nebo 403 D a zbytek 401 D). 

Pozor u převodů mezi VUJ nikdy přes náklady, 553 lze jen u prodeje. Oprávky se u převodů mezi VUJ jakoby nedoúčtovávají do výše pořizovací ceny převádějí se v té výši, v jaké k datu převody jsou. (Ale vaše účetní úvaha není nelogická :o), jen je převod pouze rozvahový). 

Obec poskytuje příspěvky chovatelům, rybářům, sokolu, na kroužky. Žádosti jednotlivých organizací již byly projednány a výše jednotlivých příspěvků, která bude zahrnuta do rozpočtu obce byla schválena 29.1.2015. Rozpočet obce bude schvalován 26.2.2015. Jak mám postupovat, když jednotlivé žádosti a příspěvky, které jsou zahrnuty v rozpočtu byly již schváleny před 20.2.2015 a rozpočet bude schválen po 20.2.2015. Máme schvalovat "program" a jednotlivé organizace si musí podat nové žádosti? Nebo schválíme a vyvěsíme program, příspěvky zůstanou schválené 29.1.2015, ale smlouvy můžeme podepsat až po 30 dnech zveřejnění programu? Děkuji Heverová

Pro vás jsou tyto příspěvky již uzavřené, nespadají pod novelu zákona. Žádosti byly podány a schváleny před účinností novely. Pravděpodobně se po schválení rozpočtu již jen vyplatí, což je možné, nic se tím neporušuje. K těmto příspěvkům nemusíte dávat ani veřejnoprávní smlouvy dle novely zákona, protože do doby účinnosti novely nebyly tyto smlouvy vyžadovány. 

V prosinci byla zařazena stavba z nedokončených investic. Při kontrole jsem zjistila, že jsme zapomněli připočítat související náklad k této investici v hodnotě 117.500 (jedná se o přípravné práce z roku 2013-2014). Došlo k tomu opravdu nedopatřením, mylným číslem akce vedené na AU účtu 042. Nyní jsem chybu zjistila a potřebuji napravit. Nevím, zda mohu dozařadit jako technické zhodnocení, když se nejedná o žádnou stavební práci, ale výší částky by to odpovídalo. Nebo mám rovnou odúčtovat 551x042 a v majetku to již neřešit?

Nejsprávněji by bylo opravit vstupní cenu, ne dořadit jako TZ (to TZ neodpovídá skutečnosti, to bych nedělala). 

Když doplníte ještě do prosince, tak by se mělo do závěrky podařit, případně závěrku opravit - to by vám ještě mělo být umožněno (někdy až do konce dubna násl. roku). Ten druhý postup je také možný (551/042), udělat v režimu jakoby dohady, nemělo by být vyčteno (není to však přesně dle ČÚS), ale s ohledem na krátkou dobu mezi zařazením a zjištěním chyby bych volila tu opravu na 021, což je o hodně přesnější. Ta částka zase není až tak malá, i když vím, že u vás není významná. Takže - poraďte si :o)

1. Obec se rozhodla vybudovat nová místa pro přecházení ( jsou to takové“ jednodušší“ přechody pro chodce ) a u „starých“ přechodů se zvýrazní povrch a přidají se dopravní značky s upozorněním na tyto přechody. Bohužel, silnice, kterých se to týká, jsou ve vlastnictví kraje. Musí v tomto případě akci nejdříve schválit zastupitelstvo ? Sestavuji rozpočet a nevím, kam tyto náklady zařadit. Napadá mě např. paragraf 2212, položka 5192 … Jak by se účtovalo? 572/378 ? Mohla by být celá akce– tj. i projekt, poplatky za povolení, dopravní značky, namalování místa pro přecházení účtována na jednu „kupu“ ( např. na zmiňované 2212-5192 ?) 2. Každoročně na základě rozhodnutí starosty obec vyplácí hodně malých příspěvků, spolkům i fyzickým osobám – např. 1000 na dětský karneval, 2000 na posvícenský fotbal, 10000 na ohňostroj fyzické osobě , 1000 na volejbalový turnaj pořádaný fyzickou osobou atd. Rozumím tomu dobře tak, že když přijde někdo požádat starostu o takovýto příspěvek po 20. 2., bude muset podat žádost, kterou schválí zastupitelstvo ( které se ale sejde třeba až 3 týdny po uskutečnění akce ), na stejném zasedání bude zastupitelstvem schválena smlouva a vždy bude požadováno vyúčtování ? Doufám, že tomu tak není …

1. Obec může pořídit TZ cizího majetku se souhlasem vlastníka s právem jej evidovat i odpisovat, eviduje se také na účtu 021. Protože se jedná o zhodnocení majetku cizího vlastníka, tak bych v režimu podpory  tuto akci, případně přímo smlouvu s krajem, zastupitelstvu dala ke schválení. Ne ve smyslu schvalování pořizování nemovitého majetku - to TZ není, ale ve smyslu, že pořizuji majetek ve prospěch někoho jiného. Vlastník, když vám zásah do svého majetku schválí, tak by měl stanovit i pravidla. Pokud bude po dokončení chtít TZ protokolárně předat, pak by bylo možné evidovat přes tu položku 5192. Když bude souhlas s evidováním a odpisováním, tak vše přes 042 s položkou 6121 a po dokončení zařadit na 021 jako TZ cizího majetku. 

2. No víceméně tomu tak je, až na to, že smlouvy do 50 tis. Kč schvaluje rada, kde není rada, tak starosta, pokud si zastupitelstvo nevyhradí, že schvaluje všechny smlouvy, nebo nižší hranici. U těchto malých částek je ještě možnost daru, kopíruji sem, co jsem dala do materiálu k RS k výkladu novely:  Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Obec má v současné době schváleny Zásady poskytování finančních příspěvků na podporu sportu pro rok 2015. Zásady jsou zveřejněné na webu města od roku 2014, s tím, že žádosti byly přijaty v termínu do 15. 2. 2015. Mohou být schváleny dle stávajících zásad v ZM dne 25. 2. 2015? Dále „Program“ dle nového zák. musí být schválen v RM nebo v ZM? Zák. č. 24/2015 se týká i příspěvků pro osadní výbory a týká se i příspěvků pro fyzické osoby (např. příspěvek na uhlí ve výši 2.000 Kč?).

Žádosti přijaté do 20.2.2015 - tj. do data účinnosti zákona by měly být schváleny dle zveřejněných zásad před účinností zákona, není potřeba nově vyhlašovat a žádat o změnu znění žádosti s náležitostmi dle zákona, u těch které již byly přijaty. Větší problém bude s veřejnoprávními smlouvami. Náš právník se vyjádřil, že se navzájem v týmu neshodli, že by za určitých okolností byla obhajitelná smlouva v návaznosti na dříve vyhlášené zásady (program), ale že spíše doporučují již dělat veřejnoprávní smlouvy dle novely. Problém bude, zda to vůbec bude možné - navázat ve všech náležitostech, to musíte řešit konkrétně dle vašich vydaných "Zásad". Smlouvy by se po 20.2. 2015 již sepsat měly a měla by je schválit rada, od 50 tis. Kč dotace zastupitelstvo. Takže dílčí odpověď - schválení dle zásad ano, ale navíc smlouva dle zákona a také schválit radou nebo zastupitelstvem. 

Schválení programu - pokud by obsahoval jen dotace do 50 tis. Kč , tak rada, pokud i nad 50 tis. Kč, tak bych doporučovala schválení programu jak radou, tak zastupitelstvem - jsou tam různé kompetence, tak pro jistotu radši oběma orgány dle svých kompetencí. To schválení zastupitelstvem je kvůli tomu, že z  programu vyplynou podmínky, které by se měly dát do smlouvy, kterou potom budou schvalovat  a to by asi byl problém, kdyby se jim nechtělo schválit něco, co vyplývá z programu schváleným radou...aby byla větší právní jistota jak u žadatelů, tak i u obce. 

Ohledně příspěvků pro osadní výbory - tyto příspěvky nejsou mimo účetní jednotku obce, správně by vůbec neměly být schvalovány jako nějaké obecné příspěvky, ale měly by se přímo dávat na položky rozpočtu dle čerpání - zde se jedná o výdej obce, tj. určitě ne o režim dotace. 

Ohledně příspěvků pro fyzické osoby - pokud všeobecně na uhlí - pak zveřejnit program, vyhodnotit žádosti, napsat těm, co se nevyhovělo a proč, schválit smlouvy a dát vypořádání...

Nebo na základě individuálních žádostí jen žádost s náležitostmi dle novely zákona, schválit, smlouvy schválit., dát vypořádání....

Pro úplnost se zmíním ještě o problematice dar versus dotace, jak jsem dala do materiálu k RS 2015 - výklad novely.  

Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Obec prodává bytové jednotky a zastupitelé schválili nájemníkům možnost odkoupení formou splátek. S nájemníky je sepsaná smlouva o budoucí kupní smlouvě, kde mají určeno výši měsíčních splátek a do kdy musí být smlouva kupní podepsaná. Samozřejmě klasické nájemné budou platit dále do podepsání kupní smlouvy. Nevím si rady jak účtovat splátky na koupi bytu.

Splátky na budoucí prodej musíte dávat na zálohy. Účetní zápis bude jen 231 3612 3112 MD / 455 D - volím dlouhodobé zálohy, asi budou splácet déle než 1 rok, že ano? Až bude dána kupní smlouva na vklad do KN, uděláte předpis 311 MD/ 646 D a zúčtujete zálohy 455 MD/ 311 D.  

Máme dotaz ohledně novely z.č.250/2000 Sb.,. Město má ve schváleném rozpočtu vyčleněnu určitou částku např. příspěvky na kulturní účely. Pro poskytování příspěvků jsou vypracovány "Pravidla pro poskytování transferů na kulturní činnost", které jsou schváleny radou a obsahují podmínky pro poskytnutí, kdo může žádat, do kdy předložit žádosti apod. Nám jde o to, zda je možno toto chápat jako splnění podmínek programu dle par. 10c) zmiňované novely rozp. pravidel nebo toto lze posuzovat jako individuální poskytování dotací. Do současné doby komise navrhla rozdělení a rada schválila jednotlivým příjemcům. Lze takto dále poskytovat individuálně příspěvky nebo jenom v rámci "vyhlášeného programu". Na školení bylo kolegyni řečeno, že jinak než přes vyhlášený program nebude možno příspěvky zasílat.

Dotace po novele je možné dávat buď v režimu programů nebo na základě individuální žádosti - obě možnosti existují, nemusí se jednat jen o dotace dle programu. Musíte si dotace utřídit. Pokud máte zájem na nějaké oblasti podpory, tak v režimu "programu", který se zveřejní. Jak máte v dotazu uvedeno "Pravidla...na kulturní činnost", tak toto spíše odpovídá režimu programu. 

Pokud jen čekáte na to, co si kdo požádá, pak je možné si dát do rozpočtu rezervu na vyřízení těchto žádostí  a mohou být poskytovány na základě individuálních žádostí i bez vyhlášeného programu. 

Pokud jste do dneška již podané žádosti na rok 2015 vyřidíli a rada schválila, tak jste stihli do účinnosti novely (účinnost nastane 20.5.2015) a tyto dotace ještě nejsou dle novely zákona. 

V roce 2014 jsme zaplatili kupní cenu za pozemek ve výši 11 850,- Kč a prodej se neuskutečnil (návrh na vklad byl zamítnut ze strany katastrálního úřadu). Zaplacená kupní cena mi zůstala na účtu 042 k 31. 12. 2014. V roce letošním budeme uzavírat novou kupní smlouvu na ten samý pozemek. Můj dotaz je, zda-li můžu ponechat částku na účtu 042 nebo bude vhodnější přeúčtovat na účet např. 314 jako poskytnutou zálohu ještě do uzávěrky roku 2014.

Správně by bylo přeúčtovat na 052, doporučuji to. Nebylo by to však asi určitě vyhodnoceno jako velká chyba. 

Vzhledem ke změnám bych se chtěla zeptat zda můžeme do 20.2.2015 schválit, uzavřít a vyplatit dary (neúčelově určené do 20 tis. Kč) na základě darovacích smluv-spolkům v obci (mají požádáno, máme ve schváleném rozpočtu). Pokud ano tak paragraf podle činnosti? organizace a položku nejlépe 5240? Nebo dle účelu zřízení spolku?

Můžete schválit, uzavřít a dokonce nemusíte vyplatit (lze vyplatit i později). Ano, odpa dle účelu daru a položka 5240 je ta nejvhodnější. Finanční dary můžete vyplácet i nadále mimo režim dotace s přihlédnutím k níže uvedenému. 

Kopíruji vám do odpovědi to, co mám uvedeno v materiálu k RS 2015:

Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

 3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Opravdu se stydím, že musím v takovéto věci žádat o radu. V roce 2014 zaúčtován příjem dotace: 346/374 a 231/346 ve výši 110 000,- náklady 5.. /231 ve výši 72 000,- V roce 2015 vratka 374/231 38000,- Ale bohužel jsem zjistila, že jsem v roce 2014 nezaúčtovala výnosovou položku 672. Mohu nyní v roce 2015 vše zachránit 408/672. Děkuji.

Takto se o dotacích neúčtuje již od roku 2011. Správně má být příjem dotace před vypořádáním evidován jako záloha, tj. jen zápis 231/374 a předpis na pohledávku 346/672 nebo 403 a zúčtování zálohy 374/346 se dělá až k datu vypořádání dotace. Je to ve výsledku stejné, ale mohlo by vám být vyčteno nedodržení ČÚS 703. 

K dotaci opravdu měla být dohada 388/672 ve výši kolik očekáváme přiznání dotace - tj. uznatelné náklady x podíl dotace (nevím, zda u vás byla dotace 100% - pokud ano, tak ve výši 72 tis. Kč). 

Oprava přes 408 by se zde musela udělat, jen jestli je vašich 0,3% aktiv netto vyšších, než kolik by se mělo na 672 dostat. (částka je pod vyšší hranicí významnosti 260 tis. Kč - tak proto jdeme na 0,3% aktiv netto). Jinak se dělá oprava na účtu, kterého se týká, tj. na 672 i v roce 2015. 

S ohledem na brzké datum po závěrce, kraje ještě závěrky neposlaly, tak by spíše bylo lepší poprosit o možnost opravy do roku 2014 (doúčtování dohady 388/672). A bylo by po starostech :o). 

Kontrolor z kraje tvrdí, že dohoda o hmotné zodpovědnosti nesmí být starší 4 let, prý musí být vždy po 4 letech obnovována. Také požaduje přesně vymezit, za co je osoba odpvědná (např. pokladní hotovost v pokladně obce apod., nestačí napsat "za finanční prostředky"). Podle různých výkladů se domnívám, že dohoda se sepisuje vždy při převzetí svěřených prostředků a trvá po celou dobu trvání prac.poměru (případně trvání funkce-např. zastupitel na malé obci vybírá poplatky apod.) Máme dohody uzavřené např. v roce 2003 a 2011 a prý jsou neplatné, ale já se domnívám, že zaniknou až skončením PP nebo funkce.

Dobrý den, toto není naše specializace (dle obchodních podmínek neřešíme pracovně právní vztahy), ale hledala jsem články, našla jsem např. toto: 

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d10003v12881-dohody-o-hmotne-odpovednosti-podle-noveho-zakoniku-prace/?search_query=$issue=17I30&search_results_page=1

O těch 4 letech nevím, např. aktualizace kvůli novému zákoníku práce, ale ten je myslím již od 2006? Zeptejte se ho, dle čeho musí být každé 4 roky - není to třeba také vlivem  změn vedení obce po volbách - ve smyslu kdo je na dohodě uveden jako protistrana? Možná jsem něco v tom článku přehlédla, tak mrkněte na ten odkaz. Dotaz vám vracím.