Dotazy

Chtěla bych se zeptat v zákoně se píše o dotacích, týká se to i finančních darů ?

Kopíruji vám do odpovědi to, co mám uvedeno v materiálu k RS 2015:

Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Obec od roku 2008 vede pohledávku za prodej pozemků ve výši 3.000.000,-- Kč na účtu 311, netvořili se opravné položky, což nám bylo dáno do zápisu jako závada. Do vaší tabulky jsem si doplnila nominální hodnotu pohledávky a datum 31.12.2008, OP mi vyšla v celé výši 3.000.000,-- Kč. Mám tedy zaúčtovat přes 408 ?

Ano, jedná se o opravu nákladů minulých let. Ono by bývalo v roce 2010 něco vyšlo i na 406 - změna metody, ale oba účty mají podobnou vypovídací schopnost, tak dejte 408 MD/ 194 D. 

Obec na základě darovací smlouvy Olomouckého kraje obdrží pozemky. Ve smlouvě je uvedeno, že pozemy jsou v hospodaření správy silnic. Na pozemcích se nachází místní komunikace, chodník, autobusová zastávka a veřejná zeleň. Obec dle smlouvy bude hradit správní poplatek na KN ve výši 1.000,- Kč. Nyní otázky: 1. bude cena správního poplatku vstupovat do ceny pozemků? 2. V darovací smlouvě nejsou uvedeny žádné ceny pozemků ani ceny staveb (místní komunikace, chodník..). Jak postupovat při určení ceny a zařazení do majetku, když součástí pozemků jsou i stavby. Zařadit jako stavby na účet 021 včetně pozemku nebo zařadit na účet 031 jako pozemky bez staveb.

Tady pozor - od 2013 musíte nabrat ve stejných hodnotách jako u převodce, pokud převádí jiná vybraná UJ - a to kraj je!. Je to dle zákona o účetnictví, § 25, odst. 10 - Kraj je povinnen vám tyto údaje poskytnout, je třeba jej o ně požádat. 

I když se jedná o dar - je to bezúplatný převod, musí vám kraj sdělit v jaké hodnotě měl oceněné pozemky, v jaké hodnotě stavby, kolik činí k datu převodu oprávky (081) u staveb, kolik případně 403 - pokud byla na stavby poskytnuta dotace.  Až obdržíte tyto informace, pak zaúčtujete 021 MD / 081 D, případně 403 D a zbytek na 401 D. U pozemků jen 031 MD/ 401 D (případně i 403 D a zbytek na 401 D). 

Protože jste povinni převzít ocenění, tak jakýkoliv vedlejší výdaj (včetně správního poplatku za vklad) se již dává do nákladů - správní poplatek na 5362, kolek na 5361. 

Musíte zařadit pozemky odděleně od staveb, ani na 021 ani na 031 nesmí jít nikdy pozemek včetně stavby nebo stavba včetně pozemků - to by bylo porušení obsahového vymezení  pozemků (031) a staveb (021) dle 410/2009 Sb. 

Nic ve zlém, ale na toto musíte být opatrní, to jsou velké chybky :o). 

Dobrý den, obec uzavřela smlouvu o služebnosti jako osoba obtížená za jednorázovou náhradu ve výši 3.500,-Kč.Prosím nevím si rady s účtováním :3639 2119 MD x 609 D , 028 MD x ??? Ještě mám jeden dotaz, musíme zveřejňovat na úřední desce dodatek k nájemní smlouvě (mění se výměra pronajatých pozemků).

VB vzniklé jako osobě povinné - obtížené se nesleduje nikde majetkově, to se sleduje VB, když je obec oprávněná - tj. někomu platí obec. Tam, kde je obec povinná, se dává VB na 602, případně s DPH a na 028 určitě ne! Jen je povinnost analyticky oddělit pozemky, na kterých je VB - tj. pozemek na 031 se dá např. na org. 6 - pozemky s VB. Částka zaplacená za VB se nadále již nikde neeviduje. 

Ohledně toho zveřejnění záměru pronájmu - pokud se jedná o zvýšení nájemní plochy významné, kdy by mohlo dojít k tomu, že by mohla být pronajata jiným nájemcem, tak by bylo určitě zveřejnění záměru pronájmu potřeba. Podrobně se této problematice věnují stanoviska odboru dozoru a kontroly na stránkách MV, na stránkách Obec účtuje je ke stažení materiál"MV - nakládání s majetkem". Budete překvapení, jak dobře tam vše řeší a mají to hezky napsané. 

Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji domu,účetní hodnota 431 583,00,zůstatková 335 733,00,oprávky 95 850,00,prodej za 450 000,00.Prosím o kontrolu zaúčtování. Prodej:předpis 311/646 450000,00 úhrada 231/311 450000,00 zúčtování oprávek 553/081 95850,00 vyřazení z majetku 081/021 431583,00

U vyřazení majetku z 021 správně takto: 553 MD/ 081 D ne ve výši oprávek, ale ve výši zůstatkové ceny, tj. ve výši 335 733,- . 

Ostatní řádky  máte dobře. 

Vy byste na to sama přišla - ony by vám oprávky vylétly na MD v rozdílu. 

Chtěla bych vědět, zda je nutné u pojištění účtovat předpis závazku z uzavřených pojistných smluv přes účet 378 a nebo stačí jen platbu zaúčtovat do nákladů na účet 549?

O smlouvách se v účetnictví neúčtuje. U pojištění je to zajímavé, protože tam nevzniká závazek z přijatého plnění, ale charakter závazku smlouva s pojišťovnou obsahuje - vzniká nám krytí. Pokud je ve smlouvě splatnost, tak by tam předpis být měl - když akceptujeme nějaká pravidla pro předpis závazku. 

Jak účtovat, případně spravit účtování.. V roce 2013 byla do užívání zařazená dotační stavba, k níž se v roce 2014 zřídilo VB - obec oprávněná v hodnotě 4 000 Kč. Účtovala jsem na 518 a podrozvahu 992. Měli jsme totiž zavedeno (dřívější "doporučení" auditu) VB (jak povinná tak oprávněná) na podrozvaze evidovat. Teď to samozřejmě z podrozvahy dostávám ven a povedu jen v operativní evidenci. Ale co s tím rokem 2014. Musím zpětně dodat VB na 021 či 029 a k 31. 12. dopočítat odpisy(což mi audit stejně napadne, že jsem měla zařadit na majetkové účty už k datu VB) nebo můžu směrnicí určit, že VB do 40 tis. nebudou evidovány na 029 (příp. 021), nechat na 518 a vést dále v operativní evidenci? Děkuji za radu.

Ve vašem případě bych dala do směrnice k roku 2014, že evidujeme VB až od 40 tis. Kč na účtu 029. VB pod 40 tis. Kč, když nejsou součástí pořizovací ceny stavby,  pak majetkově opravdu nemusíte evidovat nikde a můžete si zachovat tu mimoúčetní evidenci. Od 2015 se pak již VB od 0,10 Kč do 40 tis. Kč evidují na 028. Pozor však - do té směrnice nejde dát, že do 40 tis. Kč nebudete evidovat jako součást pořizovací ceny majetku - kdyby VB vzniklo v době, dokud byl majetek evidován na 042, před jeho zařazením do užívání, bylo by  potřeba upravit pořizovací cenu na 021 a navýšit odpisy za 2014. Uvádíte však v dotazu, že VB vzniklo až po zařazení, pokud to dobře chápu - tj. pak nikde, když si dáte významnost 40 tis. Kč.

Prosíme o radu na jakou položku rozpočtovat výdaje za 500 tis.Kč týkající se "Strategického plánu rozvoje města", který bude sloužit jako nástroj koordinace rozvojových aktivit města, hlavní problémy města, definuje cíle a strategie k dosažení rozvojové vize, navrhuje konkrétní opatření a aktivity či projekty pro realizaci plánu. Bude to střednědobým až dlouhodobým dokumentem.

Nemám dotazy tohoto typu ráda, a to proto, že si s nimi nevím až tak rady. Problém je ve vyhlášce 410/2009 Sb. , kde je v §11, odst. 8 uvedeno, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména plány rozvoje. Do toho mám z mezinárodních účetních standardů uvedeno, že v případě pořízení nehmotného aktiva, které je oddělitelné a ocenitelné a využívá se k činnosti, se jedná o dlouhodobý majetek. Jsem přesvědčena, že když toto dáte do provozu, na pol. 5166 a účet 518, s odvolávkou na zmíněný odst. 8 §11, že by nebylo vyčteno. Z hlediska věrného obrazu by mohl někdo požadovat časové rozlišení, zde se dá doporučit tak max. na 4 roky, protože většinou tyto plány podléhají politickým zadáním...Časové rozlišení není nutné.  

Smlouvou o předání vyvolané investice s Povodí Labe nám byl převeden stavební objekt 03.1.2 Úprava mostovky. Tento stavební objekt je jako vyvolaná investice na základě smlouvy předmětem předání přejímajícímu (městu) jako jeho vlastníkovi. Účetní hodnota 115 tis. Kč a zůstává součástí pořizovací ceny stavby protipovodňového opatření, která je ve vlastnictví státu a právo hospodařit s ním má předávající. Stavbu PPO předávající odpisuje v souladu s účetními i daňovými zákony. Máme nabytý majetek odpisovat, jestliže je mostovka součástí PC stavby PPO? A zařadit 021/401? Děkuji.

Toto je další dotaz na téma, které jsme poslali na MF jako dotaz k řešení. Máme problém s tím, že kdybychom si majetek zavedli i my jako obce, tak ho vlastně budou účetně odpisovat dva subjekty - ten, kdo ho má jako součást pořizovací ceny majetku i příjemce. Ten předávající subjekt často majetek vyřadit nemůže - kvůli daním, ale i kvůli dotacím. Zatím to vypadá, že by se mohla daňová vstupní cena lišit od účetní. MF slibuje odpověď, dotazy stejného typu  si letos na MF podávaly i kraje - zde šlo i o PAP, kde byly rozdíly. Info, jak zjistíme odpověď z MF, dáme na stránky. (Dotaz na MF je do října 2014).

Jen pro větší právní klid - doporučuji předaný majetek přiznat do DPPO v režimu "věcného daru".

Jak se rozhodnout k závěrce - Povodí Labe letos PAP nedělá, tak do majetku dejte 021/401 k datu předání a odpisování zahajte. Zařazení majetku nemusíme řešit ve vztahu k tomu, že si ho předávající nevyřadil - předává nám náš majetek, případně TZ našeho majetku, tak bychom ho evidovat měli. (Když jdu čistě na účetní předpisy...).

Sama jsem moc zvědavá, jak si  s tím MF poradí.

Jak a kdy správně účtovat o finančním daru, a to zejména v případě, kdy dar neobdržíme hned při podpisu smlouvy. Máme o předpisu – do výnosů (příp.na 403) účtovat již k datu podpisu darovací smlouvy nebo až k datu přijetí peněz? Ptám se mimo jiné i z důvodu zdaňování daní z příjmů. Pokud by k podpisu darovací smlouvy došlo koncem roku a peníze jsme obdrželi až v roce následujícím, je třeba časově rozlišit, tzn. že do výnosů (příp.na 403) by se účtovalo až v následujícím roce a v něm by se i zdanilo?

Dary by se měly danit opravdu až přijetím. Vím, že dle ČUS 703 je máme předepsat od 2015 zápisem 344/403 nebo 344/672, ale účetně se neúčtuje o smlouvách, ale o plněních. Proti daru však není z naší strany protiplnění, takže o darech finančních i věcných by se z hlediska předpisu nemuselo účtovat vůbec a když chceme dodržet ČÚS, tak lze účtovat předpis až k datu přijetí daru.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Zde souhlasím - já to předepisovat odmítám, říkám, že předpis v tomto případě je relevantní spíše pro podrozvahu a na rozvahu bych účtoval až příjem daru. Pokud mne někdo donutí účtovat předpis, tak až skutečně v den přijetí - tedy potom je to zbytečné. Zdanil bych až přijaté dary - druhá strana by také neměla účtovat o příslibech darů, ale až o poskytnutých darech, z hlediska možnosti odečtu z daní na jejich straně mám prokázat poskytnutí ....- tedy podle mne plně jsem pro variantu řešit to až přijetím. 

Dobrý den, paní Schneiderová, na kurzu RS minulý týden v Brně jste nás informovala o změně zákona 250/2000Sb, o rozpočtových pravidlech a s tím související složitější administrativou. Sledujeme pohyb nabytí účinnosti a nejsme z toho moc chytré. Podle vyšlé novely 24/2015 je účinnost 1.1.2015, Codexis uvádí, účinnost této novely od 20.2.2015. Máte již nějaké další info? Co je správně? Pokud by to bylo až od toho 20.2., stihneme ještě svolat ZO jak jste o tom mluvila na kurzu a schválit postaru. Prosím o brzkou odpověď.

Toto mi poslal dnes jeden kolega z obce, je to z MF, tak by snad ten termín 20.2. měl platit.

Upřímně - je to až zlomyslnost to takto schválit, že ano? U poskytování již vydaných programů a již podaných žádostí to bude pro rok 2015 s velkou právní nejistotou jak u poskytovatelů - obcí, tak u příjemců... 

Citace přeposlaného:  " K Vašemu dotazu z 9. 2. 2015 uvádím, že zákon č. 24/2015 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen později, než je uvedeno v ustanovení o účinnosti, dnem 1. ledna 2015. Protože k tomuto datu zákon účinnosti nabýt nemohl, neboť by se jednalo o retroaktivitu, použije se pro nabytí účinnosti ustanovení § 3 odst. 3 věta první zákona č. 309/1999 Sb., jako by zákon ustanovení o účinnosti „dnem 1. ledna 2015“ neobsahoval. To vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ans 5/2007-60 z 28. 11. 2008, v němž je mimo jiné uvedeno:

             Zákon č. 24/2015 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 5. 2. 2015, 15. dnem po jeho vyhlášení je den 20. 2. 2015. Tímto dnem nabyl zákon č. 24/2015 Sb. účinnosti. Ve věci nabytí účinnosti zákona odkazujeme i na výše uvedený judikát Nejvyššího správního soudu. 

            S pozdravem       

 JUDr. Adéla Heřmanová

referent

telefon: +420 257 042 299

Ministerstvo financí ČR

odbor Financování územních rozpočtů a programové financování

oddělení Legislativa a metodika územních samosprávných celků

Letenská 15, 118 10 Praha 1

Všeobecnou zdrav. pojišťovnou nám bylo vyměřeno penále za pozdní úhradu pojistného. Do roku 2014 si musím naúčtovat předpis. Budu účtovat 542MD/347D nebo 542MD/337D?

Dala bych přednost závazku na 337 D - do závazků vůči zdravotnímu pojištění, obsahově se ten závazek jeví přesnější. ZP mají i dost specifické postavení ve veřejných rozpočtech, tak bych zvolila 337. Nevylučuji však, že někdo bude mít jiný názor, ale rozhodla jsem se takto.  

Dobrý den, pořád tápu v zaúčtování dohadných položek u dotací na konci roku. Jediné je mi jasné zaúčtování 388 MD / 403 D u investic, 672 D u neinvestic. Řeším několik případů: a) Akce začala a je dokončena v roce 2014, majetek zařazen v roce 2014 do užívání, dotaci jsme dostali v 2014, není ještě podáno závěrečné vyúčtování - dělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů ve 2014 celkem x 85% a 5% uznatelných nákladů? b) Stejné jako a) - jen nám do výdajů zahrnuli i některé výdaje uskutečněné od roku 2009 (v těch letech jsem žádné dohady nedělala, o dotaci jsme ani nevěděli). Udělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů celkem (tedy i těch uznaných od roku 2009) x 85% a 5% uznatelných nákladů? c) Stejné jako a) - jen jsme již v roce 2014 podali závěrečné vyúčtování akce. V tomto případě bych měla jen vyúčtovat zálohy na dotaci a dohadné položky se již nedělají? d) Akce začala v roce 2014, máme rozhodnutí o dotaci, v prosinci jsme dostali fakturu, zaúčtovala jsem 042/321, ale zaplacení je až v roce 2015. Žádnou dotaci jsme ještě nedostali. Budu i v tomto případě účtovat dohadnou položku ve výši uskutečněných výdajů ve 2014 celkem (tedy ve výši faktury) x 85% a 5% uznatelných nákladů? e) Akce začala v roce 2014, zatím nemáme rozhodnutí o dotaci - pouze registraci akce. Měli jsme nějaké výdaje, které jsem označila org. Měla bych dělat dohadné položky i v tomto případě? Zdá se mi, že ještě není o čem účtovat, protože dotace není jistá. Mám v tom zmatky, snad mi je pomůžete rozplést. Děkuji.

Vepsala jsem odpovědi do dotazu:

a) Akce začala a je dokončena v roce 2014, majetek zařazen v roce 2014 do užívání, dotaci jsme dostali v 2014, není ještě podáno závěrečné vyúčtování - dělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů ve 2014 celkem x 85% a 5% uznatelných nákladů?

 Dohadu děláme do výše: Uznatelné výdaje (ne všechny uskutečněné, ale jen u těch, co předpokládáme dost najisto, že budou uznány) x podíl dotace, zde tedy x 0,9 (0,85+0,05).

Dohada však nesmí být vyšší, než celkově rámcově přiznaná dotace ve smlouvách nebo rozhodnutích. A navíc, dohada 388/403 by se měla  udělat vždy již k datu zařazení majetku do užívání tj.  u dlouhodobého majetku,  ne až k datu 31.12., protože je potřeba dotaci rozpouštět proti odpisům ihned po zahájení odpisování. Pozdější přiřazení 403 k majetku se dělá jen v případech, kdy k datu zařazení majetku do užívání nemáme o dotaci na tento majetek žádné info. Při dohadě na transfer nevycházíme jen z výše záloh, ale z výše „nároku“ dle uznatelných výdajů.

 b) Stejné jako a) - jen nám do výdajů zahrnuli i některé výdaje uskutečněné od roku 2009 (v těch letech jsem žádné dohady nedělala, o dotaci jsme ani nevěděli). Udělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů celkem (tedy i těch uznaných od roku 2009) x 85% a 5% uznatelných nákladů?

 Zde uděláte dohadu včetně uznatelných výdajů z minulých let, tj. uznatelných výdajů celkem.

c) Stejné jako a) - jen jsme již v roce 2014 podali závěrečné vyúčtování akce. V tomto případě bych měla jen vyúčtovat zálohy na dotaci a dohadné položky se již nedělají?

 To je dost těžká otázka, víceméně zde spíše záleží na poskytovateli dotace. Pokud např. SZUF vám již poslal „Oznámení o schválení platby“ , tak se dle smluv se SZIF toto považuje za okamžik předpisu pohledávky – pak se zaúčtuje 346/672 nebo 403 a zúčtuje se záloha 374 (472) MD / 346 D a případně se vyřadí zbytek z podrozvahy – zde se opravdu již dohada účtovat nemusí.

 Ale např. u MŽP a SFŽP (dotace OPŽP) máme dost problém zjistit od nich, zda nám finanční vypořádání uznali. Tam většinou děláme dohadu 388/403 nebo 672 i když jsme již podali závěrečnou zprávu a čekáme cca 12-18 měsíců, zda nám dají vědět, že je vypořádání v pořádku. Předpis 346/388… a zúčtování záloh pak děláme až po uplynutí nějaké lhůty, kdy čekáme, že se ozvou (dost často se neozvou a my z obcí s tím máme velké starosti, nechápu, proč nemohou postupovat jasněji, jako např. SZIF ohledně okamžiku vypořádání).

 d) Akce začala v roce 2014, máme rozhodnutí o dotaci, v prosinci jsme dostali fakturu, zaúčtovala jsem 042/321, ale zaplacení je až v roce 2015. Žádnou dotaci jsme ještě nedostali. Budu i v tomto případě účtovat dohadnou položku ve výši uskutečněných výdajů ve 2014 celkem (tedy ve výši faktury) x 85% a 5% uznatelných nákladů?

 Zde budeme dělat dohadu ve výši uznatelný nákladů na pořízení DM na 042– ne výdajů (tj. že nebylo v roce 2014 zaplaceno), tj. když mám již na 042 a i když nejsou ještě uhrazené, tak přesto do 31.12.2014 již dělám dohadu. U DM a dohady 388/403 by se nic moc nestalo, kdyby se udělala až v roce 2015 (i když by mohlo být vyčteno přesné nedodržení ČÚS), ale v případě dotace provozní  388/672 se dohada udělat určitě musí kvůli akruálu – náklad 5xx je v roce 2014, pak musí být i výnos 672 v roce 2014. Doporučuji udělat dohadu 388/403 ve výši 042 k akci x podíl dotace, samozřejmě jen do výše uznatelných výdajů evidovaných na 042.

 e) Akce začala v roce 2014, zatím nemáme rozhodnutí o dotaci - pouze registraci akce. Měli jsme nějaké výdaje, které jsem označila org. Měla bych dělat dohadné položky i v tomto případě? Zdá se mi, že ještě není o čem účtovat, protože dotace není jistá.

Neměla by se určitě dělat dohada, dokud není dotace jistá. Pozor na nový systém u OPZP – tam dostanete rozhodnutí ze SFŽP a registraci akce z MŽP – často dostáváte ještě před vysoutěžením a konečné částky mohou být jiné. Zde však již doporučuji dohady dělat, to je již „rozhodnutí“ a připadá mi toto jako skutečnost dost „určitá“, že dotace bude (ten pojem „určitá“ je z CUS 703, kdy máme dotaci dohadovat a kdy ji máme dávat do podrozvahy).

Na místním poplatku za odpady účet 315 mám konečný zůstatek k 31.12.2014 Kč 319 694,-, v programu místních poplatků za odpady je částka 334 347,50; na místním poplatku za odpady tedy máme přebytek. Tento přebytek je po předešlém pracovníkovi, který již na úřadě nepracuje; rozdíl je nedohledatelný. Je možné zaúčtovat 315/649? Pokud není možné takto zaúčtovat, prosím o radu.

Účetní stav 315.xx se musí rovnat skutečnosti. Který rozdíl je nedohledatelný? Pokud je v programu částka jasně navázaná na jednotlivé dlužníky, pak něco chybí v účetnictví? Pokud vám něco na 315 chybí a je to za odpady, tak je potřeba doplnit předpis 315 MD/ 606 D - výnos z místních poplatků. Pokud v programu nemůžeme zjistit dlužníky, je potřeba upravit v programu na odpady (udělat "čištění programu").

ZO rozhodlo o vyřazení starého has. auta (vedeno v úč. evidenci za 90tis.Kč.), následně bylo auto znalcem oceněno na 50tis.Kč, bylo nabízeno, ale nikdo se nepřihlásil a auto se neprodalo. ZO dále rozhodlo o prodeji za cenu šrotu tj. 28140,-Kč Prosím o radu jak celý případ zaúčtovat.

No, ono zatím není o čem účtovat. Pro přecenění na RH se nejedná o částky významné a otázkou opravdu je, zda se vůbec prodej podaří realizovat. Doporučuji na RH nepřeceňovat.

Až se auto prodá, tak by se vyřadilo zápisem 553 MD / 082 D ve výši zůstatkové ceny a 082 MD/ 022 D ve výši ocenění na účtu 022 - je to složený zápis, musí se tedy zaúčtovat oba tyto zápisy. Výnos z prodeje pak na 646 D. 

Kdyby se neprodalo, ale dalo do šrotu, tak by zápis byl: 551 MD/ 082 D a 082 MD/ 022 D a případný výnos ze šrotu by se zaúčtoval na 644 D.