Dotazy

Obec zaplatila 30000,- za rozvod televizních antén, satelitu a připojení k internetu. S nájemníky se dohodla, že zaplatí za připojení poměrnou část nákladů na deseti splátkách. Jak zúčtovat pořízení toho rozvodu?

Není v dotazu moc popsáno technické řešení rozvodů  - zda se jedná spíše o sítě v zemi, nebo nějaký technologický rozvod. Pokud o sítě - tak bych volila stavbu na 042, po zařazení 021 a pol. 6121. Připadá mi to jako stavba s větší vypovídací schopností, než volba DDHM na 028 - ale záleží na tom technickém řešení. Úhrada od lidí bude asi službou za připojení,náklad na stavbu šel asi jen do kalkulace ceny služby, takže by měla být zaúčtována na pol. 2111, účet 602, zdanitelné plnění, tj.  + DPH. Nevím, zda neřešíte jako příspěvek na pořízení DM? 

Takže radši ještě prověřte doplňující dotazy a již napište na iva@obecuctuje.cz 

Dotaz – odstoupení od kupní smlouvy souhlasným prohlášením V roce 2012 obec prodala pozemek včetně vodovodní a kanalizační přípojky - smlouva s předkupním právem. V září 2014 kupující odstoupil od kupní smlouvy a zastupitelstvo odstoupení od KS odsouhlasilo. Kupujícímu na základě odstoupení zanikne vlastnické právo a obec kupujícímu vrátí přijaté plnění – kupní cenu, kterou kupující zaplatil v roce 2012. Jak mám zaúčtovat vrácení do majetku obce v roce 2014: Prodej přípojek byl účtován v roce 2012: 311 40000 MD (kupní cena za přípojky) 646 33332 D 343 6668 D (DPH) 553 17227,41 MD (PC přípojka voda) 021 17227,41 D 553 8660,17 MD (PC přípojka kanalizace) 021 8660,17 D 231 40000 MD platba 311 40000 D (oprávky nebyly – majetek byl zařazen 12/2011, prodej 1/2012) Prodej pozemku byl účtován v roce 2012 (účetní cena 4132,20 Kč): 231 35500 MD (kupní cena) 324 35500 D Při návrhu na vklad 311 35500 MD 647 35500 D 324 35500 MD 311 35500 D 031 3770,10 D (reálná hodnota) 554 3770,10 MD 407 362,10 D 564 362,10 MD Do majetku zařadím v pořizovací ceně??

Pokud došlo k převodu vlastnického práva v KN, tak mi to spíše než odstoupení od kupní smlouvy připadá jako zpětný převod majetku - jakoby využití předkupního práva. Nemám na to dostatek právního vzdělání, je možné, že "odstoupením" od kupni smlouvy se třeba řeší daň z převodu... nevím. 

Zde bych již účtovala jako o znovupořízení majetku, převod byl uskutečněn, vlastnictví zaniklo a znovu vzniká. Takže 042 MD/321 D v původní kupní ceně ( ve výši vrácení) a poměrem rozdělit 031 a 021 - dle odhadu  a zahájit odpisování až od přepisu v KN (u pozemku - tím bychom mohli považovat za zpětné převzetí i staveb). U staveb zvolit dobu odpisování dle zbývající doby použitelnosti. Nedoporučuji nabírat v původních cenách, jedná se o dva převody majetku, nebyli jste vlastníky po celou dobu, a to bez ohledu na to, jak je nazvána smlouva. 

Prosila bych Vás o metodickou pomoc při zaúčtování vratky části investiční dotace z finančního vypořádání projektu registr. číslo CZ 1.04/4.1.01/5300099 z OP Lidské zdroje -Efektivita, kvalita, výkonnost a transparentnost služeb a procesů, kterou budeme zasílat prostřednictvím kraje zpět na účet MV ČR. V srpnu jsme obdrželi dopis z Ministerstva vnitra se závěrečným vyúčtováním projektu, kde je vyčíslena částka doplatku neinvestičních prostředků ( s označením ÚZ 14013) ve výši 647.710,84 Kč a vratka investičních prostředků ( s označením ÚZ 14924) ve výši 124.270,00 Kč. Projekt jsme realizovali v letech 2010-2013, během těchto roků jsme dostávali zálohové platby. V březnu 2011 jsme obdrželi zálohu investičních prostředků (ÚZ 14924) ve výši 391.000,00 Kč, vzhledem k tomu, že způsobilé investiční výdaje činily jen 266.730,00 Kč, vyplývá z vyúčtování vratka 124.270,00 Kč. Nejsem si jistá zda by se vratka mohla účtovat přes zúčtovací položky nebo jako mínusový příjem s položkou 4216, který by se musel v záporné hodnotě objevit i v rozpočtu. Prosím Vás o určení rozpočtové skladby u výše uvedeného příkladu. Doplatek z vyúčtování jsme na účet obdrželi 8.9.2014 (647.71,84 Kč), a vratku (124.270,- Kč) zašleme zpět ještě v září 2014 a uděláme vyúčtování zálohy dotace. Předpokládáme, že je to tak správně, přestože v dopisu JK - avízo doplatku je psáno, že vyúčtování zálohy bude provedeno k 31.12.2014 a přijaté prostředky podléhají finančnímu vypořádání dle vyhl. č.52/2008 Sb.

Omlouvám se, ale asi vám dotaz vrátím. Ohledně položky RS u vratky - zde bych vám mohla jedině doporučit projednat položku s příjemcem (MV) - aby vyšla konsolidace položek. Když vy dáte minus 4216  a oni položku finančního vypořádání 222x, tak konsolidace nevyjde. Peníze by se asi opravdu měly vrátit bez zbytečného prodlení, tj. v září. Pak se ale budou muset vyplňovat do tabulek finančního vypořádání dle 52/2008 (co se předává kraji) - ale to již je jen vyplnění. Tím, že se odvolávají na 52/2008 bych dala přednost při vratce položce fin. vypořádání 5364, ale závazně bez znalosti, jak bude postupovat druhá strana, to říct nemohu. 

Město staví na svém pozemku stavbu pro hospodaření v městských lesích, která nepodléhá stavebnímu povolení - nebude kolaudace. Stavbu pro město provádí bez náhrady na odměnu Honební společenstvo, kterého je město členem. Nákladem pro město je pouze dřevo z městských lesů. Veškeré náklady s opracováním dřeva hradí Honební společnost. Rada města schválila jako protislužbu užívání této stavby, která bude majetkem města, bezplatně Honební společnosti na dobu 90ti let. Máme dvě otázky: 1. Stavbu bychom měli zařadit do majetku s datem, kdy se začne užívat, ale nevíme v jaké ceně. Máme si nechat znalecký posudek nebo zařadit pouze ve vlastních nákladech města? 2. Jakým způsobem se proúčtuje zařazení do účetnictví? Přes účet 401 nebo aktivací?

Zde bych asi využila ustanovení §25 zákona o účetnictví písmeno l, kdy oceňujeme RPC majetek, kde vlastní náklady na majetek vytvořený vlastní činností nelze zjistit. Pak by možná byl vhodný ZP - pokud se jedná o významnější majetek. Když oceníme RPC, tak by vlastně zahrnovala stavba i to vlastní dřevo, takže prosím již dřevo neaktivovat. (Omlouvám se, při první odpovědi jsem to nedomyslela - lze ocenit kombinovaně, ale to bych musela ocenit jen ty práce a plus aktivací dřevo, když však ocením RPC tu stavbu, tak tam již dřevo nepatří, protože RPC jej obsahuje). 

Ohledně bezplatného využívání - dejte pozor na zveřejnění  - záměr výpůjčky by měl být zveřejněn, honební společenstvo není zřizovanou organizací (§39 zákon o obcích). 

Obdrželi jsme neinvestiční dotaci z POV na úroky z úvěru na investiční akci kanalizace a vodovod. Úroky byly účtovány do poloviny roku jako výdaj na pořízení majetku - 042 a po uvedení do provozu je nyní účtuji na 562. Teď můj dotaz - lze jako výdaj z dotace uplatňovat i úroky hrazené v první polovině roku a účtované do investice?

Doplnění odpovědi: 

Zpravidla nejsou úroky z úvěru na pořízení DM způsobilými nebo uznatelnými výdaji k dotačním titulům, ale nemusí to platit u všech akcí ( u všech programů nebo projektů). Nelze na tento dotaz jednoznačně odpovědět, ale odhaduji, že spíše ne. Je potřeba ověřit v přehledu uznatelných a neuznatelných výdajů k vašemu dotačnímu titulu.  Do ocenění majetku ale mohou vstoupit jako výdaj související s pořízením DM, ale jen ty úroky, které vzniknou za dobu pořizování, tj. do doby zařazení majetku do užívání. Musí to však takto být ošetřeno ve vnitřních předpisech (směrnice) - vyžaduje to CUS 710. 

Ohledně dotace Z POV na úroky z úvěru - zde by měly být uznatelné i úroky, které se evidovaly jako výdaj související s pořízením DM, i když se jedná o dotaci neinvestiční. Neznám však přesné podmínky dotace, tj. je lepší toto projednat s poskytovatelem, ale zde jsem přesvědčena, že by to neměl být problém. Otázkou však je, zda by dotace, ve výši v které bude krýt úroky zařazené do stavby neměla jít na účet 403 (což by asi měla). Je pak také možnost ty úroky, co šly do pořízení DM, opravit, dát je do provozu a ponížit stavbu (opravit případně již proúčtované odpisy) a upravit shodně ve směrnici. 

Prosím o radu, jak zaúčtovat následující operace při zrušení FRB: -zrušení účtu FRB a převod zůstatku na BU -jak účtovat zbylé půjčky občanům, které se stále splácejí (jak převést na BU, popř. do jmění) - půjčky byly poskytnuty ještě z FRb, je třeba tyto prostředky přeúčtovat do jmění? - jmění z fondů je účtováno na 401 905, je třeba jej přeúčtovat na 401 , když se ruší FRB?

Zrušení FRB je opravdu jen v převodu zůstatku na ZBÚ, a to přes konsolidační položky: 262/236 6330 5345 a 231 4139/262 a v následném zrušení účtu. Dále zápis 419/401. 

U těch půjček - tam dotazu moc nerozumím - půjčky byste měli evidovat na pohledávkách, ty se nezruší, půjčky by se měly nadále splácet, ale již jen budou účtovány na ZBÚ např. zápisem: 231 24xx MD / 462  D.+ výnosy z úroků.  Případně se ještě ozvěte, jestli jsem něco opomněla. Nevím, co chcete převést do jmění?  

Ano, je vhodné analytiku k FRB zrušit, když je fond zrušen, a to u všech SU, kde se vyskytuje. Případně ji přejmenovat v účtovém rozvrhu a v číselnících. 

Dne 4.8.2014 došlo ,,malé" Rozhodnutí o poskytnutí dotace na zateplení ze SFŽP na 5%. Celá akce bude zahájena až v příštím roce t.j. v 6/2015. Dnes došla FA za projekt (uznatelné výdaje) a já nevím, zda ji mám označit NZUZ v podílech 5% a 85% a 10%, letos pravděpodobně jiná fa nebude.

Ano, je  potřeba rozúčtovat NZUZ v podílech 5 a 85 a jen NZ bez UZ pro 10 v době, kdy dochází k výdaji. Je to výdaj související s pořízením DM a je uznatelný. I když se "poprvé kopne" až v 6/2015, výdaje vám budou vznikat určitě dříve. Příští rok již nelze k výdaji NZUZ doplnit, takže ano, označit do roku 2014. 

Máme nový územní plán, již schválený zastupitelstvem, faktury všechny zaplacené. Nyní nám chce fyzická osoba poskytnout zpětně finanční příspěvek na pořízení ÚP. Jen nevědí, jakým způsobem. Zřejmě darovací smlouva? Má v ní být přesně účel darování? A jak zaúčtuji?

Může být darovací smlouva, smlouva o příspěvku na změny ÚP (nepojmenovaná)...může být účel darovaní uveden. Nejedná se o zdanitelné plnění. Účtuje se jen 231 odpa 3635 pol. 3121 MD/ 403 D. Musí se však vést jako dotace na kartě majetku a rozpouštět proti odpisům. Protože jste o této dotaci nevěděli, tak si ji zařadíte na kartu až k datu, kdy ji dostanete a začnete proti odpisům rozpouštět od tohoto data. Tento postup předpis neřeší, ale mám mail z MF, kde jej schvalují - posílám vám tento mail samostatně. 

Zřizovatel vyhotovuje rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace, ve kterém dále uvádí, že finanční prostředky dotace budou poskytovatelem(zřizovatelem) uvolňovány na základě písemné žádosti příjemce (PO) + nevyčerpanou dotaci příjemce vrátí nejpozději zpravidla do 31.12. + zřizovatel požaduje vyúčtování nejpozději zpravidla do 15.1.. Účetní předpisy 401/349 (+PO 348/401) dle bodů 4.1.7 a 4.1.8. ČÚS č. 709 doporučujete provádět k datu vystavení rozhodnutí, nebo k datu žádosti příjemce (PO) ?

Dle ČÚS 703 se dotace na pořízení DM u vlastní příspěvkové organizace nepovažuje za transfer, takže z hlediska předpisu závazku a pohledávky nemusíme dodržet CUS 703 a  jsme v režimu obecném -  účetním. Prvotně bychom tedy měli vycházet z data, kdy dochází k plnění, takže bych upřednostnila ten okamžik, kdy došlo k naplnění podmínky dotace - dle dotazu spíše datum žádosti, než datum rozhodnutí. Je však v kompetenci účetní jednotky tam, kde není plnění jasně nadefinovatelné, stanovit si OUUP vnitřními pravidly. 

Považujete, prosím, za možné evidovat v účetnictví majetek, který je odepsán do 0, tj. má nulovou zůstatkovou hodnotu?

Dlouhodobý odpisovaný majetek v užívání s nulovou zůstatkovou hodnotou je běžným jevem.

Je to běžný důsledek účetní metody odpisování.

Zkusím některé principy a důsledky účetní metody odpisování více popsat:

1. Zůstatková nulová hodnota splňuje jeden ze základních principů účetnictví – princip opatrnosti. (§25, odst. 3, §26 odst. 3)

2. Odpisy vznikají na základě odpisových plánů, kde i ČÚ 708 umožňuje v bodě 4.9. stanovit odpisový plán pro množinu věcí, předpis nevyžaduje stanovit „předpokládanou dobu používání“ jednotlivě pro každou majetkovou položku.

3. Zůstatková nulová hodnota má i docela dobrou interpretaci. Majetek je již starý, překročil předpokládanou dobu odpisování, tj. jeho majetková podstata je již opotřebovaná. Náklady na užívání majetku se přesouvají do jiného druhu nákladů – nejčastěji do oprav.

Pověra, že majetek nesmí mít nulovou hodnotu, vznikla až ve vybraných účetních jednotkách v době reformy účetnictví veřejného sektoru při zahájení odpisování u účetních jednotek, pro které bylo odpisování novou metodou. Pravděpodobně z obav před výrazným snížením hodnoty majetku veřejného sektoru se z obecného ustanovení zákona o účetnictví „majetek se odpisuje v průběhu užívání“ začalo s výkladem striktního dodržení odpisování po celou dobu užívání.  Rovněž pravděpodobně pro stejný cíl byla stanovena i zbytková hodnota v režimu jakoby zastavení odpisování. MF zahájilo rozsáhlé výklady o tom, že se musí každý rok vyhodnotit odpisový plán, a pokud majetek ještě „vydrží“, tak odpisy rozložit na další roky, ale tyto výklady nemají přímou oporu v účetní metodě odpisování. Metoda pracuje s odhady, doslova dle předpisů „ s předpokládanou dobou užívání“. Aktualizace odpisových plánů a zohlednění změn je CUS 708 stanovena, ale to je metoda, kde můžeme pracovat s významností a s odkazem na úvodní odstavec této odpovědi nejsme povinni vyhodnocovat jednotlivé majetkové položky, ale odpisové plány, které se mohou týkat i množiny věcí.

Možná bychom se mohli také zamyslet nad tím, zda vůbec jde zabránit vzniku nulové zůstatkové hodnoty.

Zbytková hodnota má od roku 2014 novou definici, je jen několik případů, kde lze výši zbytkové hodnoty řádně zdůvodnit (kde to jde, např.: budoucí hodnota vypořádání TZ, budoucí prodejní ceny, cena stavby při vypořádání při zániku práva stavby…). Ne každý majetek má zbytkovou hodnotu, a když má, tak v mnoha případech ji nelze stanovit s nějakým řádným zdůvodněním. Navíc je stanovení zbytkové hodnoty metodou dobrovolnou, ne povinnou.

Zastavit účetní odpisování není účetními předpisy povoleno.

Rozkládat posledních pár odpisů na více let, když okolnosti nasvědčují tomu, že majetek vydrží o pár let déle, je záležitost pracná se sporným výsledkem. (drahá informace).

Za těchto okolností se asi nedá nulové zůstatkové hodnotě vyhnout. Na druhou stranu mají obce nastaveny poměrně dlouhé doby životnosti, u staveb ve vlastnictví obcí dochází k TZ, nulová zbytková hodnota nebude pravděpodobně nijak významným jevem.

Z pohledu uživatele výkazů a z pohledu auditora nulová zůstatková hodnota je informací vypovídací. Aktiva nejsou nadhodnocena. Nevidíme v nulové zůstatkové hodnotě žádný rozpor s žádným ustanovením předpisu, a jak jsme již uvedli v úvodu, považujeme to za běžný jev s poměrně dobrou ek. interpretací.

Odborněji a podrobněji s odůvodněním zpracoval Ing. Nejezchleb materiál, který je v dokumentech ke stažení: 2014 Odpisování a nulová zůstatková hodnota 

1. prodej domu č.p.56-jedná se dle katastru o objekt k bydlení s pozemkem ( viz smlouva v příloze, obec pořídila na základě kupní smlouvy z roku 2010-právní účinky vkladu byly 21.4.2010 tzn.kupní smlouva, kdy obec pořídila), předpokládám, že se bude jednat o prodej bez DPH a že má být a z hlediska DPH v řádku 50 a v ř.51, zdanitelné plnění má být den podání návrhu na vklad, k datu podpisu smlouvy zaúčtovat MD311 D 646+647, den podání návrhu na vklad vyřadit z majetku? 2. Mám dotaz, zda je možné, aby se zaměstnanci stravovali dvěma způsoby: - 2 zaměstnanci se stravují v příspěvkové organizaci zřízené naši obcí- cena oběda Kč 64 – zaměstnanec hradí Kč 28 +obec hradí Kč 36 - Zároveň máme hostinskou činnost-provozujeme kuchyň a 5 zaměstnanců se stravuje v našem stravovacím zařízení-zaměstnanec hradí Kč 28/cena s DPH/, ale hodnota potravin je kalkulována na Kč 25 bez DPH Je možné tolerovat tyto dva druhy stravování , nebo je to problém ?

1  Pokud to nebyla rozestavěná stavba, která by se následně dostavovala, nebo přestavovala s rekolaudací, tak v roce 2010 platil 3-letý časový test a dozajista, pokud se to nyní prodává, tak by to byl prodej osvobozený od DPH. Protože to bude asi příležitostné ... - tak skutečně případně ř. 50 a 51 (tedy vyloučení z koeficientu).

Ano, k datu podání návrhu na zápis do KN se předpisuje pohledávka z prodeje, i se vyřazuje majetek. 

2. Je možné, aby se stravovali zaměstnanci více způsoby, při stanovení příspěvku zaměstancům  nemusíte hledět na cenu potravin, je možné upřednostnit jednotnou cenu vybíranou od zaměstnanců. Upozorňuji však, že je docela běžné, že zaměstnanci platí i rozdílné částky za obědy, podle toho, kde se stravují. Jinak třeba platí ti, co chodí do školních jídelen a jinak ti, co odebírají stravenky.

Dobrý den, pracuji na směrnicích a mám skoro hotovo, abych mohla předat panu tajemníkovi k vydání, chci si ale ještě ověřit vyplňování přílohy E. Ve Vašich vzorech směrnic (směrnice č. ÚČ 1/2012 opravné položky) uvádíte pravidla pro zveřejňování v rámci účetní závěrky. 1. povinnost zveřejnit pohledávky s ohroženou splatností 2. zveřejnit existenci majetku, který není využitelný k zajištění činnosti. Moje otázka - je povinnost tyto informace zveřejnit? V případě, že ano, zda i Vámi uvedené částky jsou dané zákonnou normou, nebo si můžeme určit hladinu významnosti.

Dobrý den, je to jen vzor směrnice, není to povinné zveřejnit, je to jen zajímavá informace ohledně možného poklesu ceny majetku, a nemusíte to v příloze UZ  uvádět, a když uvedete, můžete si nastavit vyšší hladinu významnosti pro zveřejnění. 

Naše obec získala ze státního rozpočtu v rámci Státního programu na podporu úspor energie investiční dotaci ve výši 401.600,- Kč. Nevyčerpané finanční prostředky jsme samozřejmě povinni vrátit. Již teď víme, že prostředky vyčerpáme, ale investice ještě nebyla dokončena a celá částka nám již byla poukázána na účet. Mohla bych prosím poprosit o pomoc při zaúčtování.

S největší pravděpodobností jde o dotaci v režimu transferu s vypořádáním. Když akce ještě nebyla dokončena, tak ještě ani nebyla dotace vypořádána, takže přijetí dotace před vypořádáním se dle CUS 703 považuje za zálohu na transfer , u vás zaúčtování - předpokládám, že bude vyúčtování do 12 měsíců po přijetí "zálohy - bude jen zápisem 231  pol. 4216 a případně UZ MD/ 374 D. Ve stejné výši vyřazení z podrozvahy 999 MD/ 942 D. Při  vypořádání (závěrečné zprávy) dotace zaúčtujete 346 MD /403 D a zúčtujete zálohu 374 MD/ 346 D.

Mám dotaz ohledně pohledávek z místních poplatků. Na ohlašovně máme přihlášeny občany k trvalému pobytu, ale nevíme, kde se zdržují a ve vyhlášce je nemáme osvobozeny od placení místních poplatků. 1. Musíme v tomto případě od nich vymáhat tyto pohledávky? Pokud ano, musí se tvořit opravné položky? Pohledávky budou zřejmě nedobytné. 2. Nedobytné pohledávky můžeme vyřadit z rozvahy a neevidovat je ani na podrozvaze? Vyřazením ale pohledávka nezaniká, jak tedy evidovat? 3. Můžeme dát do směrnice např. hranici pro vymáhání pohledávek např. nad 1000,-- Kč za jedním dlužníkem pro pohledávky ze soukromoprávních vztahů i pro pohledávky z místních poplatků, nebo ty se musí vymáhat vždy dle daňového řádu?

1. Pohledávky by se měly vymáhat, ale moc dobře nevím jak, když nevíte, kde dlužník bydlí? 

2. Pokud zůstavají v rozvaze, dělají se k nim OP, ale když je vyhodnotíte jako nedobytné, tak je lze vyřadit (Zápis 557/315 a případně zrušení vytvořených OP 19x/556). V podrozvaze by měly být vedeny cca 2 roky a pořád se pokoušet, zda něco o dlužnících nezjistíte. Jestli jste však již teď přesvědčeni, že to bude zcela marná snaha, tak povinnost převodu do podrozvahy opravdu není. Není přepisem dána povinost účetně  evidovat pohledávky, které existují, které nezanikly např. promlčením. Evidence pohledávky, která se jeví nevymahatelná, je zbytečná. 

3. Pohledávky z poplatků se vymáhají dle daňového řádu. Nelze dát do směrnice ustanovení, které by byly s DŘ v rozporu.  Do směrnice se moc nedává, že se pohledávky do určité výše nevymáhají vůbec, spíše se nadefinuje postup pro vymáhání, aby nebyl dražší, než samotná výše pohledávky. Např. že na pohledávky do 1 tis. Kč uděláte 2 upomínky, jednu doporučenou, jednu normální...

Mám dotaz k zaokrouhlování dotace z úřadu práce. Máme dotaci od úřadu práce poměr 85% (EU) a 15% (ČR). Když rozdělíme částku dotace, 11390,- Kč, podle poměru vychází nám částky 9681,50 (EU) a 1708,50 (ČR). Nevím jak máme zaokrouhlit.

Nevím, jestli k tomu není nějaké speciální ustanovení k dotační smlouvě, ale teď zrovna mám kurz na účetní speciál a paní účetní z kurzu říkala, že ji zaokrouhlení při poměrování zdrojů (prostorových původů) bylo kontrolou vyčteno. Já si také myslím, že k němu není důvod, proč byste zaokrouhlovala poměry zdrojů. U mezd se zaokrouhluje mzda , ale rozdělení dle zdrojů nemusí být zaokrouhleno, stačí, když celkem vyjde celé číslo.