Dotazy

Ve smlouvě o dílo - zajištění závazků zhotovitele - způsob zajištění finanční záruky ve výši 1 mil. Kč, platnou po celou dobu realizace díla. Zhotovitel nám předložil směnku na 1 mil. Kč. Musíme mít tuto směnku zaevidovanou v účetnictví již při vystavení a na kterých účtech se o ní bude účtovat a nebo až v případě využití.

V tomto případě je směnka nástrojem jištění, dluh zhotovitele ještě nevznikl, dala bych ji do podrozvahy na účet pohledávky podmíněné (vznikne, jen když nedojde k plnění), ale pozor - dle obsahového vymezení nevyhovuje účet 944 a 945, ač to podle názvu vypadá, ale vyhovuje obsahově 942(3) nebo 991(2) - obojí je možné využít. 

Rozvahově bychom museli evidovat jako pohledávku 312 a zároveň závazek z jistiny 324 (455), což není úplně správně, protože k naplnění případu nedošlo, je to podmíněná pohledávka, vznikla až za určitých okolností, tak si myslím, že ta podrozvaha je správněji. 

Město má ve výpůjčce na 10 let kostel. ZM se souhlasem výpůjčitele rozhodlo opravit z rozpočtu města fasádu kostela. Opravy by měly být rozloženy na 3 roky, začátek v roce 2014. došlé faktury na opravy, vystavené na město tedy účtujeme 511/321 předpis a 321/231 10 3322 5171 (jedná se o opravu fasády). Na akci poté ZM vyhlásilo sbírku, která by měla trvat 2014-2017. Ke sbírce máme zřízen zvláštní účet (245). Příjem peněz účtujeme 245/378. Stává se, že občané hradí do pokladny, pak účtujeme příjem 231 2328/378 a převádíme neprodleně na zřízený účet. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem zapojit a kdy peníze ze sbírky? Musí být faktury dle částky ze sbírky a z rozpočtu nějak zvlášť rozdělené. Jak dostaneme peníze zpět do rozpočtu a jaké bude účtování? Sbírku máme kraji vyúčtovávat postupně, nejdříve po 18-ti měsících. Církev možná uhradí část nákladů - jak v tomto případě účtovat, když to bude na jejich majetek. A jakým způsobem účtovat možnou dotaci od ministerstva kultury, která by přišla na město?

Nejprve zkusím případ popsat v logice, že se opravdu jedná o náklad obce, jak vyplývá z vaší volby účtování na 511.

Ta sbírka by spíše v tomto případě měla být evidována jako fond, protože se vybírá pro činnost obce, ne pro někoho cizího. Nejedná se o závazek, že co vyberete, máte převést vlastníku kostela, ale že máte použít na opravu majetku, který máte ve výpůjčce. (Odhaduji, že to tak je, jestli je to sbírka pro církev, tak byste asi museli prokazovat, že peníze církvi posíláte…viz níže ve variantách).

Položku 2328 moc nechápu, když víte, co to je za příjmy, když bychom nechali váš systém sbírky v logice cizích prostředků, tak je správně položka 8901 – cizí peníze na ZBÚ. Ale lze účtovat na pokladně rovnou 261/378 a převést 262/261 a 245/262 – není potřeba vůbec účtovat přes RS.

Ohledně zapojení peněz do rozpočtu – to nemohu poradit, to musí vyplývat ze statutu sbírky.

 Celkově je to právně hrozně špatně nastaveno – oprava vypůjčeného majetku – kdy majetek by vlastně měl být vrácen ve stejném stavu, v jakém jste si ho vypůjčili. Obsahově se jedná o příspěvek církvi do jejího majetku.

Ale musím přiznat, že se toto běžně děje. Pak je nejsnažší zapomenout na právní stav, a považovat opravu vypůjčeného kostela za výdaj a náklad v rámci činnosti obce a cokoliv na ni seženete, tak jako dotaci. Převod sbírky do rozpočtu by pak byl zápisem 378/245 a příjem do rozpočtu přes položku 2321 a účet 672, odpa zde asi 3326,3329 – pokud je kostel památkou, ne 3330, protože se nejedná o činnost církví.

Dotaci od MK byste účtovali jako příjem obce, tj. položka 4116 a případně UZ. Účet 672.

Jen příspěvek té církve bych spíše považovala za kompenzaci nákladu, tj. snížení na 511 – bude však i zde záležet na případných podmínkách dotace – kdo bude příjemcem dotace, zda se bude příspěvek církve považovat za příspěvek na opravu, to se kdyžtak ještě ozvěte.

Prosím toto považujte za prvotní úvahu a odhad provedený na základě toho, co se děje v jiných obcích. Jestli k tomu máte nějaké smlouvy, dohody, např. jak se vše majetkově vypořádá, nebo nějaké podmínky té dotace, tak by mohla být odpověď úplně jiná.

Mohlo by se dle smluv naopak jednat o příspěvek obce církvi, který jde přímo proti fakturám na opravu  přes obec jen kvůli jistotě, že bude použit na opravu. Pak by ten náklad nebyl správně na 511, ale např. na 572. Pak by i byla správně ta sbírka pro církev v režimu cizích peněz – tj. že se vybírá s cílem dát peníze jinému příjemci formou opravy jeho majetku.

Když zjistíte něco bližšího, jak jsou majetkové vazby nastaveny, tak se ještě ozvěte.  

Budujeme kanalizaci a ČOV, kde celkové výdaje jsou cca 50 mil. Kč. Nyní přišly první faktury, které zadala firma provádějící monitoring akce do BENE-FILLU. Již přišlo avízo pro příjem podpory v rámci programu OPŽP (FS, SFŽP). Některé úhrady služeb a prací firem mají korekci, 5 nebo 25% a nebudou uhrazeny v plné výši. Přiznaná částka dotace ale přišla v součtu za všechny faktury. I pracovník monitoringu se nemůže dopočítat částek, které by odpovídaly jednotlivým fakturám. Teď nevím, jak jednotlivé úhrady zaúčtovat, když nevím přesnou výši dotace na jednotlivé faktury. Pracovník monitoringu tvrdí, že pro fond je důležité, aby vyšla celková částka dotace na celou akci. Ale já mám obavu, že nebudu schopna při zadávání jednotlivých částí stavby do majetku určit výši dotace na jednotlivé části. Nebo může být dotace rozpočítána na jednotlivé stavby v poměrné výši? Nevím si rady, nechce se mi vymýšlet výše dotace na jednotlivé faktury. Jak se na to díváte vy?

Odpověď s doplněním: 

Samozřejmě, že ve chvíli, kdy nevíme, co z jaké fa pokrátili, že nedokážeme rozdělit NZUZ na úhrady jednotlivých fa přijatých k akci . Je to však věc, která se běžně děje. Stačí jen dle krácení pokrátit celkovou částku z fa, co byly dány k proplacení, tak aby rozdělení na NZUZ odpovídalo přijatým částkám a zbytek se navýší na NZ bez UZ jako výše vlastního podílu, případně i bez NZ jako neuznatelný výdaj (samostatným opravným zápisem jen 231/231 bez vazby na prvotní doklady, s odvolávkou na přiznanou a zaslanou část dotace). Jinak to řešit nejde. Dotace (403) pak při zařazení majetku do užívání může být rozpočtena dle poměrné výše, nemusíte (ono to často ani nejde zjistit) znát výši dotace na jednotlivé majetkové položky, které po dokončení nadefinujete. CUS 709 poměrné rozdělení dotace výslovně umožňuje. 

(Jen postesk - mám již na ty poskytovatele opravdu hrozný vztek, jak nevědí, co dávají, nevědí , co krátí, a pokud to vědí, že nejsou schopni to říci. Obce pátrají po neuznatelných výdajích - když se např. fondu zeptají - tak ten neví, co je neuznatelné v konkrétní dotaci, odkáže jen na příručku, jak pak ty dotace mohou kontrolovat? Nevědí často ani nástroj, nevědí, co kde pokrátili...nechápu, že s tím nikdo nic nezmůže. Evidentně nejsou některá ministerstva a státní fondy k poskytováním dotací schopni zvládnout jejich administratice.)

Reakce jiných uživatelů: 

Dobrý den paní Schneiderová,

narazila jsem dneska na výše uvedený dotaz a docela mě překvapil. Nevím, máme-li nějaké nadstandardní zacházení, když administrujeme velký projekt, ale připadá mi, že jde spíše chyba v komunikaci u příjemce dotace než u fondu. Do BENE-FILL jsou zadávány jednotlivé faktury od zhotovitelů. Až je projektový manažer schválí, můžou se dát do žádosti k proplacení. V tom schvalování je také „vyčlenění“ neuznatelných nákladů. Máme přímo u jednotlivých objektů u faktur v BENE-FILL projektovým manažerem  dopsáno např. neuznáno DPH, neuznáno věcně nezpůsobilý náklad … U každé faktury je přesně uvedená výše způsobilých nákladů, každá faktura se dá také vytisknout zvlášť i s poznámkou o neuznání. Až máme zkontrolované faktury, pustí nás BENE-FILL k vytvoření další žádosti, tam je pak uvedená celková částka dotace. Mám pro každou žádost také svou kontrolní excelovskou tabulku, kde mám procento dotace z uznatelných nákladů. Liším se kvůli zaokrouhlení o setiny, tak si dotaci k jednotlivým fakturám o tu setinku upravím, aby mi seděla . Paní zřejmě nemá přístup do BENE-FILL, asi by se měla dožadovat více informací od “ firmy provádějící monitoring akce“, protože konečná odpovědnost je stejně na příjemci dotace …  možná ani firma přesně neví, co paní potřebuje.

Sdružení obcí (zájmové sdružení právnických osob) se chystá v blízké budoucnosti rozhodnout o svém zániku. Obec eviduje vůči tomuto sdružení splatnou pohledávku – půjčku ve výši 806.555,00 Kč. Pro účely majetkoprávního vypořádání uvažují obě strany o převodu stavby , která stojí na pozemku ve vlastnictví obce a na realizaci této stavby obec půjčila sdružení výše uvedenou částku. Pořizovací cena této stavby je 1,149.056,00 Kč, na realizaci stavby obdrželo sdružení dotaci ze SFŽP ve výši 351.000,00 Kč tj. cca ve výši 30,54 % (pozn. podmínka vlastnictví pořízeného majetku stanovená SFŽP byla dodržena). Oprávky ke 31. 12. 2013 na účtu 081 celkem 328.631,00 Kč Zůstatková cena stavby ke 31.12.2013 celkem 820.425,00 Kč. Můžete mi prosím zkontrolovat účtování na obci? MD účet 021.xxx 1,149.056,00 Kč // - Dal účet 081.xxx. 328.631,00 Kč - Dal účet 403.xxx 250.614,00 Kč - Dal účet 401.xxx 569.611,00 Kč. Ještě prosím o Váš názor na tento způsob majetkoprávního vypořádání. Zda by si obec, z důvodu opatrnosti při vzájemném započtení, neměla nechat zpracovat znalecký posudek?

Omlouvám se, ale nemyslím, že je to vyhodnoceno dobře. Zájmové sdružení není VUJ, vy nemůžete jen nabrat jejich stavy na účtech včetně dotace, to lze jen mezi VUJ. Obsahově toto spíše vypadá na převod vlastnictví, tj. nákup stavby. Vaší pořizovací cenou budou hodnota nesplacené půjčky a na tuto částku by měla být napsána kupní cena. Neměli byste nabírat ani oprávky ani dotaci na 403. Není dost dobře možné započíst pohledávku z půjčky proti bezúplatnému převodu.

Ono by to šlo (možná???) tak, že se půjčka změní na dotaci a pak přijmete dar, ale připadá mi to jako zastření stavu. Doporučuji poradit se s právníkem, jaký typ smluv zvolit.  

Pozemek píšete, že je ve vlastnictví obce, takže ten nemusíte převodově řešit, soulad s NOZ pak je.

V případě volby kupní smlouvy:

Zaúčtování by pak bylo: 042 MD / 321 D a zápočet na pohledávku z půjčky: 321 MD / 462? nebo 316?...

Ohledně ZP – v kupní smlouvě lze sjednat, že daň z převodu bude platit nabývající, tj. obec. Pak by nebyl potřeba ZP pro daňové účely. Dobu odpisování pak budete volit dle zbývající doby používání budovy, tj. nižší o x let, co budovu používalo sdružení. 

Mám prosbu jak zařadit myčku s montáží a přenesenou DPH do majetku HČ, když nemohu na položce 5137 uplatnit přenesenou DPH. Naše MČ vede ekonomickou činnost (pronájem bytů) tady vždy montážní firma dodává s přenesenou DPH. Tentokrát firma prováděla montáž kuch. linky a myčky sice v bytě, ale jednalo se o opravy v bytě ZŠ, které financovala MČ. Jelikož tyto opravy byly financovány z prostředků v hl. činnost a MČ byt zapůjčí k využití "Rodinné školky" bez hrazení nájmu a navíc bude hradit všechny služby. Po ukončení provozu (či potřeby školy) bude opět byt škole vrácen k využití pro školníka.

Není vůbec žádný problém pořídit majetek do hlavní činnosti, i když je v PDP. Možnost uplatnit PDP lze i na položce 5137, kde není nárok na odpočet. Dělá se to tak, že při platbě DPH z PDP FÚ dáte položku 5137, případně lze využít položku 8901 jako pomocnou, např. jen zápisem 231 + 8901 MD / a 231 + 5137 D např. k datu předpisu fa nebo při úhradě fa a při platbě DPH z PDP již jen zápisem  343. ř. 10 /231 8901. 

Nezaměstnaný člen ZO nenahlásil obci, že není vedený ani na úřadu práce. Z tohoto důvodu jsme měli odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu = minimální mzda ve výši 8.500 Kč. Obec "doodváděla" 3.321,- Kč za "zaměstnance" a 6.642,- za organizaci, celkem je jeho dluh vůči obci 9.963 Kč. Zaúčtovala jsem pohledávku 335/337 0100 a 335/337 0110. Vzhledem k tomu, že dluh mu p. starosta dovolil splácet - tento nebude uhrazený do konce letošního roku. Jedná se mi o zaúčtování RS, letos bych účtovala příjem od něj kompenzačně: 231 § 6112 pol.5023, 5032. Můžu takto účtovat i v příštím roce? Nepředepsala jsem účet 524 (příští rok při splátkách ZP za organizaci bych mohla tento účtovat též kompenzačně?) (účet 521 jsem nepoužila, jelikož dopočet do Mzdy mu vyplacený nebyl).

V příštím roce je již správněji dávat "náhradu výdajů"  na položku příjmovou , tj. 2324. Ohledně té 524 - není to náklad obce ani za rok 2014 ani 2015, tj. na 524 by se nemělo účtovat vůbec. Máte předpis pohledávky 335, až zastupitel zaplatí v roce 2014, tak snížíte výdajovou položku 5032 zápisem 231 5032 minus D / 335 D. Myslím, že na položce 5023 s minusem účtovat nebudete, odměnu zastupitel nevrací, že ne?  

V roce 2015 zaúčtujete příjem 231 6112 2324  MD/ 335 D. 

Na stole mi přistála podepsaná kupní smlouva mezi obcí a TJ. Tělovýchovná jednota nám prodává pozemek = zastavěná plocha a nádvoří o výměře 267 m2 jehož součástí je stavba (tribuna) za dohodnutou cenu Kč 1,--. Dále mi starosta předal znalecký posudek (tribuna 608.000,--, pozemek 38 000,--). Zaúčtovala bych takto (nehledě na znalecký posudek) : při podpisu smlouvy 9.9. = MD 042 300 Kč 0,50 pozemek MD 042 058 Kč 0,50 stavba D 321 300 Kč 1,-- platba : 321 300/231 3639 6130 Kč 0,50 pozemek 321 300/231 3419 6121 Kč 0,50 tribuna zařazení do majetku (vklad do KN) pozemek 031/042 300 Kč 0,50 zařazení do majetku (vklad do KN) = stavba 021/042 058 Kč 0,50

Ještě bych doporučila dát každý majetek za 1 Kč a doplnit na dal 649 ve výši 1 Kč, jako rozdíl ze zaokrouhlení. Pak si doplnit do směrnice k odpisování, nebo k významnosti, že majetek odpisovaný dlouhodobý oceněný v hodnotě 0,1 Kč až 100Kč neodpisujeme pro nevýznamnost. Souhlasím s oceněním v pořizovací ceně 1 Kč, protože přecenění na "reálnější" cenu je rizikové, viz např. odpověď na jiný dotaz, myslím, že obdobný dotaz byl včera. 

Prosím o radu při účtování vodovodní přípojky za 33 tis.Kč. Obec vybudovala vodovod a předala ho do hospodaření svazku obcí. Následně vybudovala vodovodní přípojku ke hřišti (obecnímu majetku), přípojka se svazku nepředává. Zatím mám účtováno na 042/2310 6121, ale další náklady pravděpodobně do konce roku nebudou. Moc se mi nezdá přípojku přeúčtovat na 518/2310 5169. Můžete mi prosím s účtováním poradit?

Přípojka může klidně být samostatnou stavbou, není důvod ji dávat do nákladů, přípojka není "zhodnocení řádu" - mám to v Knize Majetek dle "vodního" zákona. Proč se bojíte ji dát na stavbu? Stavby se evidují bez ohledu na výši ocenění. 

Dobrý den, v loňském roce schválilo zastupitelstvo obce zřízení peněžního fondu na financování obnovy vodovodu, byla vytvořena i směrnice pro tvorbu a čerpání tohoto fondu, ročně se do fondu odvádí 270.000,- kč - tato částka vychází z plánu financování obnovy vodovodů. Bohužel se ale zastupitelstvo rozhodlo NEZŘÍDIT pro fond zvláštní účet. Proto jsem zřízení fondu "prohnala" účetnictvím pouze takto: 401/419 (nevím, zda to tak stačí). Kontrolorka z KÚ při kontrole hospodaření po nás chtěla, abychom vytvořili rozpočet fondu a zahrnuli ho do rozpočtu obce na rok 2014. Nějak nechápu, jak to mám udělat, každý rok prostě naúčtuji na 419 - 270.000,- Kč. Odkud ale z rozpočtu to vezmu? Bude to v rozpočtu ve výdajové části???s jakou rozpočtovou skladbou? Ještě prý máme udělat to, že když nemáme zvláštní účet, tak v analytice u 231 nebo v ORG máme nějak ten fond označit. Můžete mi prosím poradit, jak a co vlastně mám udělat? Moc děkuji za objasnění.

Ohledně fondu na obnovu majetku - asi časem budete muset zřídit zvláštní peněžní fond, aby na něm mohly být peníze deponovány, protože od roku 2014 je tento fond povinný ze zákona (dosud je většina problémů kolem povinného fondu však nevyjasněna). 

Ohledně zaúčtování "vašeho fondu na ZBÚ" - stačí jen tak , jak máte, značení zdrojové. Není vůbec potřeba značení jiné analytiky na ZBÚ - to dokonce nedoporučuji, protože je správně AU u účtu u bank v logice, jedna analytika = jeden účet, a to i kvůli inventarizaci, aby se nemusely zůstatky analytiky pro jeden účet nasčítávat. V předpisu povinnost oddělené analytiky pro "pseudofond" vedený na ZBÚ nenajdete. Účetní postupy pro účtování na fondu vedeném na ZBÚ jsou myslím i v dokumentech ke stažení a mám je i v knize Účetní reforma 2012 (od str. 366).

Z hlediska rozpočtu - jen naplánujete výdaje na pol. 612x nebo 5171 s odpa 2310  a 2321 - nic jiného se k fondu vedeném na ZBÚ nerozpočtuje. Bude to jen součást běžného rozpočtu. Rozpočet se tvoří k účtům skupiny 23x, rozpočet se netvoří k 419. Když jste si to takto schválili, tak vlastně fyzicky vůbec nedojde k "tvorbě", ale jen k čerpání výdaje - je to spíš charakter vázaného výdaje, tj. výdaje, který se smí použít jen pro určitý účel, když se nepoužije, tak se vlastně jakoby nesmí použít na jiné výdaje, např. při schvalování rozpočtových změn. Tím statutem fondu ten výdaj vážete na určitý účel. Povinně z 250/2000 Sb. nevyplývá zřízení zvláštního účtu pro peněžní fond, ale logické to je. Princip peněžního fondu je ten, že se nevyužité peníze na stanovený účel v souladu se statutem fondu převádějí do dalšího roku na stejný účel. V aplikaci fondu na ZBÚ by to znamenalo, že když nevyčerpáte rozpočtovanou částku 270 tis.Kč, tak další rok budete rozpočtovat 270 tis.Kč, které se týkají dalšího roku a navíc "uspořené"  z minulého roku. 

Pokud to nevysvětluji dobře, tak se ještě ozvěte :o)

Máme investiční dotaci z ROP Severovýchod na výstavbu dopravního terminálu. Uznatelné výdaje financované z EU (85%) chci účtovat s NZUZ investiční 38585505 a vlastní podíl uznatelných výdajů (15%) s NZUZ 38185501, tady si nevím rady jestli bych spíš neměla účtovat NZUZ 38100000, neuznatelné náklady pak budu účtovat bez NZUZ. Ještě bych se ráda zeptala, jestli mohu u výdaje z dotace SFŽP na zateplení MŠ opravným dokladem doúčtovat NZUZ, výdaj se týká tohoto roku a zapomněli jsme ho označit NZUZ, může to mít nějaký vliv na dotaci v tom smyslu, že bychom museli v budoucnu kvůli špatnému zaúčtování NZUZ něco vracet?

Vlastní podíl se značí jen NZ, bez UZ. Je to tak i ve vyhlášce k RS - UZ u výdajů jen do výše příjmů. 

V běžném roce je správně NZUZ, když znáte upřesnění, opravit, není správná oprava mezi roky, tj. není správná v tom roce, kdy k výdaji nedošlo. V roce, kdy k výdaji došlo, je vždy lepší opravit.

Neznačení NZUZ zpravidla vůbec není důvodem k vracení dotace, pokud si smlouva o dotaci přímo nedává podmínku značení, a pak zpravidla není ani nařízen celý odvod dotace, jen 10%, z čehož 9% promíjejí. Pokud není podmínkou smlouvy o dotaci značení NZUZ, tak protože značení nevyplývá z účetního předpisu, ale jen z RS (vyhláška o RS není prováděcí předpis k účetnictví), tak není na základě čeho vyhodnotit jako porušení dotace, takže klidně spěte :o). 

Prosím o radu ohledně výběru UZ k dotaci na obnovu kaple.V Dohodě o poskytnutí dotace z PRV ČR od ZSIF je uvedeno opatření/podopatření/záměr: Realizace místní rozvojové strategie, což je UZ 89017 a 89018, ale v žádosti o dotaci je název opatření Realizace místní rozvojové strategie, pak je název Fiche: Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, a též bod 13. Název opatření Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, což je UZ 89013 a 89014. Nevím, co si mám vybrat, myslím si, že za bernou minci budu považovat údaj v Dohodě se ZSIFem, čili Realizace místní rozvojové strategie,ale prosím o Váš názor. Ještě bych potřebovala poradit ohledně další dotace, a sice na nákup traktoru. Máme v čestném prohlášení uvést, zda veškeré výdaje budou investiční, nebo zda administrace zadávacího řízení bude neinvestice a pořízení stroje investice. Nevím, co je lepší a hlavně co je správně, raději bych volila druhou variantu, ale nevím, zda i administrativní řízení nespadá do celkových výdajů na pořízení stroje, čili do investice. Ještě musím doplnit, že nám s dotací pomáhá agentura, takže i administrativní výdaje na její činnost.

UZ je dle podopatření ve smlouvě, tj. Realizace místní..., správně tedy spíše UZ 89017 a 89018. 

Ohledně administrace dotace - ČÚS 710 ukládá účetní jednotce povinnost vnitřním předpisem upravit, zda náklady na přípravu a administraci dotace půjdou do ceny pořízení DM nebo ne, tedy záleží na vaší směrnici. Myslím,že většina obcí je do ceny DM dává, tj. pak by dotace i na tyto náklady byla investiční. Jedná se jak o náklady na žádost, tak na zpracování dotace. Výdaje na výběrové řízení patří vždy do ceny pořízení DM. 

Měsíc jsme v DPH dobrovolně kvůli stočnému na kanalizaci, dnes mi přišla fa.na PDP výstavba sběrného dvora, částka ZD je 83790,- zaúčtovala jsem MD-042 83790,- D- 321 83790,- MD-343037 17595,90 D343027 17595,90 MD-321 83790,- D - 231 37236121 83790,- MD- 231 8901 17595,90D- 231 37236121 17595,90 odvod fin. úřadu MD-343027 17595,90 D-343037 17595,90 MD-231 63995362 17595,90 D-231 8901 17595,90 vůbec nevím jestli to mám dobře jsem do toho nějak zamotaná..

Máte to přesně, jak to má být, v případě že využijete pomocnou položku 8901. 

Další variantou je, že RS (3723 a pol. 6121) se dá až k proúčtování DPH, pak se nemusí položka 8901 využít, ale ona je pro PDP docela přehledná. Vhodná je spíše tam, kde je více případů PDP. V každém případě, lze tak, jak jste uvedla PDP proúčtovat. 

Jen upozorňuji na řádky přiznání (pro vaši kontrolu analytiky u 343):  

MD-343037              17595,90 ř. 43

D343027                  17595,90 ř. 10

U naší obce máme hodně dotací z projektů přeshraniční spolupráce. Dle Vašich pokynů jsme si vždy začátkem roku stanovili pevný kurz, kterým jsem přepočítávala došlé dotace na eurový účet, zahraniční cesťáky-tady si nejsem jistá, došlé faktury ze Slovenska, které platím z eurového účtu a dorovnání účtu koncem roku. Poraďte nám prosím, jestli máme letošní pevný kurz dobře stanovený. Totiž 1.1.2014 je svátek, kurz je stejný, jako v pracovní den 31.12.2013 - tj.27,4250, 2.1.2014 je už pracovní den, kurz je 27,4800. Je prosím dobře stanovit kurz, který je u ČNB střed 2.1.2014? Co všechno můžu pevným kurzem přepočítávat a co ne? Děkuji za odpověď.

Musím říci, že jsem zrovna tento "rozdíl úplně nikdy neřešil", nicméně pokud vezmu §24 odst. 7 zákona o účetnictví, tak je zde uvedeno:

(7) Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy.

Tedy je to kurs vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Máte roční frekvenci, prvním dnem účetního období je 1. 1. 2014 a dle mého názoru v tento den platil poslední vyhlášený kurs, kterým byl stejný kurs jako k 31. 12,. 2013 - tedy 27,425.

Pokud se týká aplikace pevného kursu - zde neexistuje nějaké omezení, že by se určité transakce v účetnictví tímto pevným kursem předpočítávat nemohly (i třeba u hotovostních transakcí s cizí měnou je to možné s tím, že samozřejmě budou vznikat kursové rozdíly... ). Jedinou výjimkou je přepočet stavů k 31. 12. - ten se musí udělat kursem k 31. 12. ZN

Mám dotaz ohledně výše uvedeného: město provedlo TZ na cizím majetku, který dostalo do výpůjčky. Jelikož byla provedena na objektech kolaudace a tyto byly předány k užívání, bylo toto TZ zařazeno do majetku. Před zařazením byla provedena dohoda na nevyfakturované práce ve spolupráci s finančním manažerem projektu. TZ je tedy zařazeno, odpisováno včetně rozpouštění dotace a nyní zjišťujeme, že bude nadále fakturováno dodavatelem na základě různých dodatků smluv ještě v roce 2015. Toto nebylo do dohady zahrnuto. Rozhodně se nebude jednat o zanedbatelné částky. Jak toto nejlépe vyřešit?

Jsou dvě možnosti - jednorázově shodit do nákladů jako chybnou dohadu, tj. přímo na 551, nebo druhá možnost -  opravit vstupní cenu a dopočítat, to, co již bylo odepsáno a rozpuštěno (tj včetně přepočtu transferového podílu). Ten druhý způsob je samozřejmě pracnější s větším rizikem udělání chyby, ale pokud se jedná o významnou částku, tak asi nic jiného nezbude. Když se rozhodnete pro opravu 021 , tak na ty nevyfakturové dodávky můžete udělat dohadu 389, tam  by rozdíly vzniklé od skutečných fa v roce 2015 již nemusely být tak velké a ty by se přímo do odpisů mohly shodit - je to postup dle CUS 710, bod. 4.6. 

Jak zaúčtuji předpis a samotné účtování § i položku. Obecní zastupitelstvo schválilo pro občany, kteří jsou trvalé přihlášeni v obci částku 3.000,00 Kč na zvelebení bydlení. Smlouvy s občany se nevyhotovují obec má cca 1400 obyvatel.

Vypadá to na transfer bez vypořádání, tedy jen při převodu zápis 572 MD / 231 odpa asi 3639 (volila bych asi obecnější), lze i 3619 a pol. pokud je to především výdaj na drobnou údržbu a kytičky, tak 5492 a pokud je záměr, aby použili na pořízení DM, pak položka 6379. Nevím, jak přísné máte kontrolory, lze protočit ještě přes 345 (572/345 a 345/231), ale protože na toto není právní nárok, tak účetně závazek nevzniká. 

Bude to ve výsledku hodně převodů, doporučuji provést více převodů za den  a např. za  1 den  lze zaúčtovat souhrnně jedním řádkem (není nezbytné po položkách výpisu). K tomu si vést jen evidenci, komu bylo zasláno - stačí v excelu - mimoúčetně, jinak se ucvakáte :o).