Dotazy

Obdrželi jsme od s.r.o. příspěvek ve výši Kč 5000,- pro naši MŠ. Příspěvek - dar MŠ použije na koupi vysoušeče vlhkých zdí. Můžu příjem příspěvku zaúčtovat 377/672 a 231/377, pol. 2321 a předání příspěvku - daru 572/349 a 349/231, pol 5321?

Dar pro PO by bylo lepší ji postal jako příspěvek na provoz (již jde z prostředků zřizovatele), pol. 5331 a je potřeba dát nějaký pokyn k dodržení účelovosti daru.

Bylo by asi také možné (zdá se mi to i správné) ze strany zřizovatele vyhodnotit jako průtok, tj. příjem 231 + pol. 2321 MD/ 374 D a převod PO  374 MD/ 231 + pol. 5331. 

Volili bychom postup analogický jiné dotaci určené pro PO. ( Tj. v důsledku u PO neřešit v režimu darů přes rezervní fond, ale jako přijatou dotaci přes zřizovatele).  

Dobrý den, prosím o radu – nevím jak se vyznat v platebním výměru, který jsme obdrželi na odvod za porušení rozp. kázně z důvodu nedodržení Pravidel MZe č.j. 9136/2009 -10000-čl. V.bod 1. Platební výměr jsme obdrželi dne 6.6.014 – je v něm, že vyměřená daň je splatná v náhr. lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto platebního výměru(§ 139 odst.3 daň. řádu), dále v poučení je: Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 daň. řádu). Mysleli jsme , že nabytí právní moci nastane dne 21.6. – od tohoto data je vyměřená daň splatná do 15 dnů, proto jsme chtěli podat žádost o prominutí odvodu. - Fin. Úřadem nám bylo sděleno, že nabytí právní moci nastane až 8.7. –potom je daň splatná , dále nám bylo doporučeno ,ať počkáme na výměr penále( bude vystaveno po nabytí právní moci) a zažádáme o prominutí odvodu i penále. Nevím k jakému datu mám předepsat pohledávku na odvod ? Můžu účtovat 549 MD/ 347 D – odvod i penále,až po vyměření- spolu s penálem ?

Zaúčtujte k datu nabytí právní moci 8.7. do závazků (máte závazek na odvod, ne pohledávku) ve výši vyměřeného odvodu 549 MD/ 347 D.  Účet 549 doporučuji kvůli obsahovému vymezení účtu 542, protože odvod není veden jako pokuta, ale jako vrácení dotace. Někdo však může mít i názor, že je to pokuta a patří na 542 (to jen pro úplnost). Ař přijde výměr na penále a tento výměr na penále nabude právní moci, tak uděláte zápis, zde již 542 je správněji v souladu s obsahovým vymezením účtu 542, pak zápis: 542 MD/ 347 D. 

Ještě k tomu nabytí právní moci - řešíme to v knize Účetní reforma 2012 v kap. 15 - správně by si každá účetní jednotka měla nadefinovat vznik pohledávky a závazku, datum nabytí právní moci u rozhodnutí je jedním z možných, ne však jediným řešením. Závazek si můžete dle svých pravidel předepsat i k datu přijetí výměru. My jsme právě v knize zvolili variantu okamžiku účetního případu k datu nabytí právní moci. 

Obec nechala zrekonstruovat starou střechu na obecní budově. Provede se demontáž stávající střechy, nové oplechování a položení nové krytiny, montáž hromosvodu a stavba komína. Prosím o radu jak zaúčtovat zálohovou fakturu na 70 000,- Kč. Dále pak jak zaúčtovat konečnou fakturu, která bude na 180 000,- s odečtením zálohy. Je to prosím oprava nebo TZ stavby? Ani obec ani dodavatel není plátce DPH.

Dle popisu prací to vypadá spíše na opravu, sice větší, ale přesto opravu. Zaúčtujete zálohu zápisem 314 MD/ 231 6171 pol. 5171 D. Až přijde vyúčtovací fa , tak zapíšete: 511 MD/ 321 D v celkové částce prací a zúčtujete zálohu zápisem 321 MD/ 314 D a doplatíte zbytek zápisem 321 MD/ 231 6171 pol. 5171.  

Dobrý den, uzavíráme „Smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene“ na našem majetku, ze které vyplývá, že druhá strana může zřídit na našem majetku (komunikace) např. přípojku sítí. Jakmile má přípojku hotovou, měli bychom uzavřít řádnou smlouvu o zřízení věcného břemene, na základě které by nám druhá strana měla zaplatit. Jedná se nám o evidenci těchto smluv o smlouvách budoucích vzhledem k tomu, že se tyto případy množí. Realizace výstavby vlastní přípojky je často časově náročná - po dokončení přípojky se náš budoucí partner mnohdy neozve (nemá zájem nic platit). Ve smlouvě o smlouvě budoucí je dohodnut způsob výpočtu částky za zřízení břemene. Je dána sazba za 1 m2 břemene, minimálně však 5.000,- Kč + DPH. Přesnou částku je možné stanovit až po zaměření věcného břemene po ukončení stavby. Prosíme o radu, který podrozvahový účet by byl pro tuto evidenci vhodný a v jaké hodnotě – zda evidovat tuto dohodnutou minimální částku (5.000,- Kč + DPH)?

Uznávám, že smlouvy o smlouvách budoucích mají charakter podmíněných pohledávek  (podrozvaha) a že v případě sítí na komunikacích se může jednat i o významné částky - ale neznáme je konkrétně. Trochu pochybuji o neurčité povaze pohledávky, zda je vhodné evidovat na podrozvaze jen odhady, ale možné to asi je. To, že se jedná jen o odhady by pak bylo dobré popsat do přílohy závěrky.  Nevím to jednorázové ocenění 5 tis. Kč - lepší by bylo odhad počtu metrů x sazba, 5 tis. Kč jen tam, kde nelze odhadnout. Nejvhodnější účet podrozvahy je 933 (934 dlouhodobý nad rok). 

Děkuji za odpověď a chtěla bych upřesnit, jde mi o kategorizaci revitalizace, jedná se o typ podobný technické rekultivaci ( změna trasy, kapacity a profilu stávajícího toku a vyhloubení 13 menších tůní a zbudována jedna průtočná tůň).Jinak dotace se vztahuje i na odkup pozemků, proto je vedu odděleně.

Kagorizace by mohla být např. 

21.51.49 - Vodní díla na tocích

21.52.21 - Hráze,jezy a stupně na tocích 

21.52.41 - Úprava vodních toků (regulace) - to se mi líbí dle popisu asi nejvíce,

vše je v ÚOS VI. 

Přeji krásný den, mám dotaz ohledně účtování přijaté dotace na údržbu běžeckých tras. Dotaci jsme obdrželi v r.2013 v tomto roce jsme ji vůbec nečerpali a v r.2014 jsme část vraceli. Prosím o kontrolu účtování: v r.2013 jsem celou částku Kč 40 000,- účtovala: 231.. pol.4122 MD/374.. D Kč 40 000,- v r. 2014 jsem účtovala: předpis 348.. MD/672.. D Kč 40 000,- 374.. MD/348.. D Kč 40 000,- čerpání: 231.. par.3429 pol.5169 D/518.. MD Kč 7 756,- a vratka nevyužité dotace: 231.. par.3429 pol.5366 D/572.. MD ve výši Kč 36 122,- . A to je vše. Ještě jednou prosím o kontrolu zda to mám v pořádku.

Přijetí zálohy je dobře. 

Správně jste měli udělat předpis jen na tu část, na kterou jste měli nárok, tj. cca na 4 tis. Kč. 

Zápis 348 MD/ 672 D ve výši cca 4 tis. Kč

Zúčtování zálohy ve výši cca 4 tis. Kč 374 MD/ 348 D.

a vratka dotace 374 MD/ 231 3429 5366 D. 

Ten účet 572 zde není dobře, není ani správně zúčtování celé zálohy, nárok - pohledávka na 348 vám na celou částku 40 tis. Kč nevznikl. 

Často je potřeba oddělené sledování - je vhodné k dotaci u výdajů, v příjmech, k záloze si vždy zvolit jeden orj nebo org a jím značit všechny účty, které se jednotlivé konkrétní dotované akce týkají. 

Zastupitelstvo obce uvažuje o tom, pokud se nenajde další nájemce, že se bude prodejna a pohostinství provozovat přímo obcí. Pokud by se na tyto činnosti vyřídili živnostenské listy je to podmínkou účtování hospodářské činnosti nebo ne?? Kdo může rozhodnout o tom, zda hosp. činnost účtovat nebo zda vše vést v rámci hlavní činnosti? Pan starosta nebo celé zastupitelstvo ? radu nemáme. Záměrem by bylo alespoň udržet tyto služby v obci, zda za účelem zisku to dnes nikdo neví. V případě hosp. činnosti musí být samostatný, oddělený běžný účet? Jsme malá obec, roční nedaňové příjmy, které se započítávají do obratu se pohybují cca 300 - 400 tis. Kč. Výnosy (netuším jejich výši) tedy tržby před odečtením nákladů provozoven by se započítávaly do obratu? Mohla by se obec z tohoto důvodu stát plátcem daně?

Posílám Vám mail (následující), kde popisuji obcím, co také chtějí hospodu a obchod, co je čeká :o). 

Ohledně VHČ - je to jen na rozhodnutí zastupitelstva, zda děláte podnikatelskou činnost, nebo hlavní. Není přímá vazba  "když máme ŽL, musí být VHČ"  - takto to v povinnostech daných předpisy nikde nenajdeme.  

V případě VHČ nemusí být samostatný účet, lze vést na 231 s položkou 8901 - neradi to však vidí kontroly a nemělo by se jednat o velký počet účetních případů  - právo na to však máte dle náplně položky 8901 ve vyhlášce k RS a žádným předpisem není stanoveno, že na VHČ musí být samostatný účet - jen je v zákoně č. 250/2000 Sb. že se vede mimo rozpočet. Z toho také nepřímo odvozuji, že schválení náplně VHČ mimo rozpočet je v kompetenci zastupitelstva, které rozpočet schvaluje - tak by také mělo mít právo určit, co rozpočet obsahuje. 

Výnosy - tj. tržby z obchodu i hospody určitě půjdou do obratu (výnosy - tj. opravdu ne jen zisk, ale celé částky tržeb) a opravdu se může stát, že díky tomu se obec stane plátcem DPH. 

mám dotaz ohledně přenesené DPH a nároku na odpočet. Jsme plátci DPH. V obci jsme opravovali vodovod, faktura přišla v režimu R-CH, uplatnili jsme si nárok na odpočet v plné výši. Až sem je vše v pořádku. Nyní mám v ruce fakturu za opravu komunikace (cca 60.000,- Kč), která se musela nechat opravit v souvislosti s opravou vodovodu. A teď nevím, můžeme si v tomto případě uplatnit nárok na odpočet DPH? (domnívám se, že ano). Jenomže mi faktura přišla klasicky s DPH (tedy ne v režimu R-CH). Pokud v tomto případě lze uplatnit nárok na odpočet DPH, pak bych asi měla fakturu vrátit a nechat vystavit v režimu R-CH. Uvažuji správně? Poradíte mi? Děkuji.

Pokud prokážete, že ta oprava komunikace byla skutečně přímým důsledkem opravy vodovodu (tedy například zpětné zalití vyřezané části ...) a ne že třeba došlo ke kompletní opravě komunikace (to by již bylo na hodně osobní statečnosti) - což ale s ohledem na částku nepředpokládám, tak skutečně souhlasím s tím, že byste měli obhájit plný odpočet daně. 

Samozřejmě také platí - DPH si můžete podle zákona o DPH uplatňovat jen ze správně vystaveného dokladu - tedy mohlo by to být problémem - zdůrazňuji slovo "mohlo", neboť si zase tak nemyslím, že by zrovna tento aspekt měl být předmětem detailních kontrol. Tedy já osobně bych se zachoval tak, že pokud jste to ještě zachytili za měsíc, kdy ještě DPH není odvedeno (tedy nyní třeba za květen ... - já samozřejmě také nevím, zda vy i dodavatel nejste čtvrtletní plátci - pokud ano, tak za toto druhé čtvrtletí) - potom ano - požádat dodavatele o opravu a nechat to v R-CH. Pokud je to ale za již vypořádané období, tak já osobně bych se zachoval tak, že bych to již neopravoval a daň bych stejně uplatnil (možná to není podle předpisů, ale podle mne je to nejpragmatičtější řešení i ve vztahu k tomu, že ta částka není zase tak horentní ...) ZN

Prosím o radu při účtování nákupu pozemku od fyzické osoby. Jedná se o pozemek, na kterém je komunikace. Je správný tento postup? Nákup pozemku 042/321, úhrada potom 321/231 3639/6130, a zařazení do majetku 031/042? Ještě se chci poradit s náklady na geodeta a vklad.

Zaúčtování je správné, náklady na geodeta a vklad jsou výdaje související s pořízením pozemku, také se dávají na 042 a při úhradě se použije stejná RS jako při pořízení pozemku. 

Dotaz : V majetku obce mám zařazený chodník v celkové délce 425 m – „chodník ul. Lipová „v celkové částce 40 680,- Kč(oprávky k dnešnímu datu činí 22405,- Kč a zbytková hodnota 2034) V r. 2012 se chodník opravoval po budování kanalizace, až na jednu část - před „Papouščí ZOO“, majitel vyřizoval stav. povolení na parkoviště , jehož součástí je i nový chodník. V letošním roce začala konečně stavba parkoviště včetně chodníku – ZO odsouhlasilo, že se chodník uhradí z rozpočtu obce(odsouhlasená částka byla – dle výpočtu 150 tis bez DPH) –nyní nám od firmy přišla faktura na částku 162 tis bez DPH – ZO schválilo vyšší částku. Potřebuji poradit, jestli mám vyřadit (asi 40 m ) –toho starého chodníku a zavést úplně nové IČ – chodník vede jinudy, než ten původní, nebo stačí pouze TZ starého chodníku – po vydání kolaudace (kolaudace bude probíhat jako součást parkovací plochy - k ZOO).

Pokud chodník vede jinudy, tak bych to spíše viděla na vyřazení původního a zařazení nového. Ten původní by se však měl vyřadit z důvodu nové výstavby, tj. jeho zůstatková cena by se měla zaúčtovat zápisem 042 MD / 081 D (vstoupí do pořizovací ceny nového chodníku) a tím bude 081=021 starého chodníku a vyřadí se zápisem 081/021. 

Zaujal mě na internetu článek o dani z nabytí nemovitých věcí (přikládám odkaz: http://www.tpa-horwath.cz/cs/c/publikace-novinky/novinky/dan-z-nabyti-nemovitych-veci), kde se mimo jiné píše, že "daň z nabytí nemovitých věcí je nedílnou součástí nákladů spojených s pořízením nemovité věci, a proto je součástí pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku". Nikde jinde jsem se s tímto postupem nesetkala, zajímal by mě proto Váš názor. Dosud bych postupovala dle § 24 odst.2) písm.ch) ZDP, tj. účtovala bych do nákladů, a to v případě poplatník daně=prodávající i v případě poplatník daně=kupující.

U prodávajícího samozřejmě nemůže daň z nabytí n. věcí (dříve z převodu) patřit, to majetek nepořizujeme, ale pozbýváme. Ohledně vstupu do pořizovací ceny. Výdaj související s pořízením to je.

Jeden náhled může být, že  ale vlastně vzniká až k datu přiznání daně, tj. výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání je již nákladem provozním. Je to možné řešení. Ale viz níže - jiný názor. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Tak mám pocit, že radí do vstupní ceny – našel jsem jeden odkaz to zmiňující – ale na renomovaných stránkách:

-          http://www.tpa-horwath.cz/cs/c/publikace-novinky/novinky/dan-z-nabyti-nemovitych-veci

 Nicméně musím říci, že je to relativně logické dát to do vstupní ceny – buď koupím dráže stavbu a on zaplatí daň nebo levněji, protože zaplatím dań já jako kupující. Nyní již nejsem v pozici ručitele … - tedy podle mne OK. Problém je samozřejmě zase s tím dohadováním… - ono když to vezmete, tak není moc co dohadovat – cena je známa, základem je cena sjednaná – tedy šlo by hned jako závazek –jenže to nejde tam, kde bude konoslidace a PAP. Takže asi na dohadu 389.   

Tak to jsme vám moc neporadili, že? Je mi líto, snažím se jen informovat. Každý postup má nějaké pro. 

Při kontrole hospodaření za rok 2013 jsme byli upozorněni na skutečnost, že účet 591 se nerovná součtu položky 1122 a § 6399 pol. 5362. Na položce 1122 máme pouze daň z příjmu právnických osob za daný rok a na § 6399 pol. 5362 máme zaúčtovaný odvod DPH FÚ. Tato položka souvisí s účtem 343. Prosím o radu, kde dělám při účtování DPH chybu a jak tuto chybu napravit.

No, to asi žádnou chybu neděláte, odvod DPH se také dává na odpa 6399 a pol. 5362, stejně jako DPPO; rovnost 5362=1122 neplatí, nevím, jak k tomu kontrola dospěla. Asi na možný odvod DPH, ale je možné takto účtovat i další daně,  jen zapomněli. Zkuste si to s nimi vyjasnit. 

Obdrželi jsme rozhodnutí ze SFŽP o poskytnutí investiční dotace na revitalizaci vodotečí cca19.mil. Před zahájením akce jsme vykoupili pozemky, které pro revitalizaci potřebujeme. Chci se zeptat, zda vést pozemky zvlášť na 031 (oddělené analyticky od ostatních pozemků) a jak odpisovat samotnou stavbu.

Určitě bude potřeba vést revitalizaci jako stavbu odděleně od pozemků. Ty pozemky jste pořídíli, je to dokončený majetek. Ohledně odděleného sledování u pozemků - to by bylo potřeba, jen pokud je dotace určena i na výkup těch pozemků, abychom měli odděleně sledován majetek z dotace, což většina smluv vyžaduje. Jinak nevidím důvod pro oddělené sledování. Ohledně odpisování stavby - on pojem revitalizace je dost široký, nevím, co se konkrétně bude dít za stavební práce - hráze?, vodní díla? . To prosím ještě upřesněte - chápu dobře dotaz, že se ptáte jak kategorizovat tu revitalizaci? Nebo s čím je problém u odpisování? 

Před 2 lety obec poskytla příspěvek na projekt ve výši 10% = spoluúčast své PO. V letošním roce byl projekt vyúčtován, PO nevyčerpala celou částku a vrátila obci na účet cca 7 tis. Příspěvek nebyl účtován jako záloha, jak mám nyní vratku zaúčtovat? 3111 2229 MD/D? Anebo má ponechat PO částku na účtu a účtovat přes fondy?

Pokud PO s příspěvkem nakládala jako s účelovým, tak je vratka správně, bez ohledu jak jste účtovali vy na obci. Zaúčtování na RS máte dobře a účet dejte např. 649 D (jako náhrada nákladu min. let). Pokud PO dala účet 572 MD při vratce, tak vy dejte 672 D. Bylo by také možné udělat řádnou opravu na zálohu, stačilo by zkráceně ve výši vratky si zaúčtovat 373 MD / 572 minus MD (v logice opravy min. let - nebo 408 - to dle významnosti) a pak již jen dát 373 D proti vratce. Tento postup bych zvolila, kdyby PO měla příspěvek na 374 a vratku účtovala 374/231 - pro návaznost účetnictví na vaši PO. (Není to však nezbytné). 

Dobrý den, zaznělo zde již pár dotazů, s jakým závěrem schválit závěrečný účet pokud byly při zjištěny chyby při auditě. Mě tyhle dotazy však docela znejistili a nevím co je tedy správné a jak máme závěrečný účet schválit, zda-li s výhradou či nikoliv. Náš závěr (D) přezkoumání zní, že za rok 2013 byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků uvedených v § 10 odst.3písm.c, a to - účetní záznam územního celku nebyl průkazný. Dále je však napsáno, že nebyla zjištěna žádná závažná rizika, která by mohla mít negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti. Co se týká té neprůkaznosti, tak se jednalo o to, že se mi podařila přesmyčka v sumě při zařazení pozemku do maj. Obec na konci roku koupila budovu textilu, kde v kupní smlouvě bylo uvedeno, že pozemek na kterém stojí je za 136314,-- a já jsem zaúčtovala na 031 163314,-- a rozdíl jsem pak dala na 021, takže výsledná cena byla stejná. Pouze rozdělení na 031 a 021 nebyl správný... Chybu jsem hned po auditě opravila (26.3.2014), ale účet se bude schvalovat společně s uzávěrkou až teď. Jak má tedy zastupitelstvo závěrečný účet schválit? S výhradou nebo bez výhrady?

Toto je zcela bezvýznamná chyba, určitě lze schválit závěrku a celoroční hospodaření bez výhrad. Je možné do ZÚ toto popsat, že bylo opraveno a že chyba je  bez vlivu na věrný obraz účetnictví ve významné hodnotě.