Dotazy

Prodali jsme pozemek, který byl oceněn reálnou hodnotou. Chtěla bych poprosit, zda výnosy z přecenění reálnou hodnotou tohoto pozemku na účte 664 vstupují do daně z příjmů.

Dá se říct, že ano, vstupuje. On účet 664 koriguje 553, ale když nedáváte jako daňově uznatelnou 553, tak by nemusel, ale pro obec je bezpečnější, když ho zdaní. Téma je to zbytečně složité v případě, kdy daň převádíme sami sobě. 

Je to tak, že zůstatková cena majetku je rozdíl 553-664 - jenže ta není daňově uznatelná. 

Závěr - lepší u obcí, které daní sami sobě, zdanit, než se pak někde dohadovat a prokazovat o jaký výnos vlastně jde, protože se to daňově vysvětluje těžko. 

A jen pozor - daňově uznatelná není zůstatková účetní cena, museli byste daňově odpisovat, a uplatnit jen zůstakovou daňovou cenu - to jen pro případ, že byste jako náklad chtěli uplatnit 553. 

Může dát město dotaci ( transfer ) agentuře, která je s.r.o. na zabezpečení 550, výročí oslav Jiřího z Poděbrad? Myslím si, že položka 5213 mi to umožňuje, ale raději konzultuji.

Ano - s tou položkou, to se bavíme jen o technice a tam skutečně není problém. Dát dotaci i ve prospěch s. r. o. je možné - samozřejmě jen musíte dát pozor, aby danou dotací nedošlo k nepovolené veřejné podpoře (to je jeden aspekt - nicméně ten tady asi nehrozí - předpokládám, že se jedná o akci obecně bez nějakých zvláštních příjmů s tím, že budete krýt konkrétní náklady - ale neznám podrobnosti). A jen ještě ve vztahu k DPH pozor na to, aby smlouva nebyla nastavena tak, že za daný transfer organizuje agentura pro Město ... (tedy, aby to nebylo překlasifikovatelné na službu za úplatu - sice je to prvotně problém agentury - aby nebyla napadena ve vztahu k DPH, nicméně říci to tady musím). Smlouva by měla být určitě postavena tak, že agentura pořádá akci ... a že máte zájem na její realizaci přispět ... (tedy ne nákup služby pro Město). ZN 

Mohu zaúčtovat v prosinci 2013 přijatou fakturu za stravenky takto: 377/321? Totiž účtuji vždy 263/321, ale kvůli inventurám nemohu takto účtovat, protože k 31.12.2013 ještě žádné stravenky nebyly (faktura zapsaná v KDF již byla- s plnění v prosinci), byly doručeny až 4.1.2014. Při inventuře v prosinci byl počet stravenek nula. Ale na účtu 263 -007 by bylo 1300 kusů. Inventurní komise těchto 1300 kusů totiž nepodepsala, protože fyzicky nebyly.

Ano, můžete. Je to v logice, že jakoby máte pohledávku za plněním, možná lepší by bylo než 377 dát 314, že je to dočasně záloha. Pak bude dokladová inventura - úhrada před plněním dodávky. Je možné využít i jiné účty, např. materiál na cestě, ale toto se váže k ceninám, tak myslím, že 314 je asi nejvhodnější.

Dobrý den, prosím o odpověď jak zaúčtovat postoupenou pohledávku. Firma (postupitel) obci (postupník) odprodal pohledávku vůči PF v celkové hodnotě 15416Kč, obec za tuto pohledávku zaplatila 38550kč. Já jsem účtovala: 377/378 38550kč 378/231 38550,- úhrada Teď přišla smlouva od PF o převodu a zápisu do katastru a znalecký posudek ocenění nemovitosti na částku 15416kč. Jak zaúčtovat ten rozdíl? 1. 021/377 v částce 38550,- celé do majetku a odepisovat? 2. 021/377 15416,- do majetku jen oceněním dle znal. posudku? 3. 021/5..23134,-nebo oceňovací rozdíl do 5... účtů? Jednoduše řečeno obec nakoupila za 38 550,- ale cena majetku je jen 15416,-. (manka škody asi né) Děkuji za odpověď

1. Varianta, že na ocenění pohledávky nahlížím jako na výdaj, co jsme museli vydat, abychom získali majetek - tj. pro nás pořizovací cena majetku - pak nepřeceňovat. Což je odpověď 1. 

2. Varianta - mám pohledávku, ať jsme k ní přišli jakkoliv a na tuto pohledávku došlo k plnění nemovitostí s nižším oceněním - jiné plnění již nebude, takže bych odepsala část pohledávky 557/377. 

Já bych volila variantu 1  Iva Schn. 

Ing. Nejezchleb doplnil - 

Hodně hraniční věc - asi bych upřednostnil variantu č. 1, když by mi někdo udělal variantu č. 2, tak nebudu asi protestovat.

Závěr - varianta 2 zobrazuje lépe princip opatrnosti ohledně nadhodnocení aktiv, tak i kdybychom citem var. 1 chápali, tak pro 2 máme větší argument. 

Město předfinancovalo ZŠ dotaci na projekt "Pojeďme společně" ve výši Kč 104.036,50, s tím, že spolufinancování města bude činit Kč 15.605,-- tj. 15%. Zaúčtovala jsem jako zálohu na poskytnutý transfer 373/231. K 31.12.2013 bych chtěla udělat dohadu 572/389. Od ZŠ mám informaci, že celou dotaci ještě nevyčerpali (vyčerpáno 41.780,92, zůstatek 62.255,58). Mám dohadnou položku vytvořit na částku 15.605,-- (tj. z celý náš podíl) nebo 15% z vyčerpané části?

Jste šikovná, velmi správně o tomto přemýšlíte - je to transfer s vypořádáním, dohada by měla být ve výši skutečné výdaje ZČ x podíl dotace, tj. dohada opravdu v roce 2013 jen na čásku 15% z vyčerpaného. Ono by se asi nic nestalo, kdyby se zaúčtovalo celých 15%, ale ve výši 15% z vyčerpaného je to přesněšjí, a mělo by to i pak vázat na 672 zúčtovanou od PO ve výši dotace v očekávaném podílu od obce. 

Dobrý den, prosím o radu, kam zaúčtovat příplatek, který je napsaný ve smlouvě a vlastně nic nedostaneme. posílám k tomu i úryvky ze smlouvy: Kupní smlouva Prodávající uzavře s Kupujícím současně smlouvu o peněžitém příplatku mimo základní kapitál společnosti (dále jen „Smlouva o příplatku“), v níž se Prodávající zaváže k peněžitému plnění Kupujícímu jako příplatku mimo základní kapitál Kupujícího ve výši 35.341.040,-Kč (dále jen (dále jen "Peněžitý přPředmět smlouvy Prodávající prodává touto kupní smlouvou Vodohospodářský majetek včetně pozemků Kupujícímu s veškerými součástmi a příslušenstvím a Kupující od Prodávajícího Vodohospodářský majetek kupuje a přijímá do svého vlastnictví, a to za kupní cenu ve výši 36.946.370,-Kč (slovy: ___________ korun českých) (dále jen „Kupní cena“). Kupní cena byla stanovena znaleckým posudkem číslo : 3835/2013 včetně dodatku č.1, zpracovaným Ing. Milanem Růžičkou, Werichova 2008/5, 412 01 Litoměřice. Kupní cena sestává z části za pozemky ve výši 154.520,-Kč a z části za stavby ve výši 36.791.850,-Kč. Článek III. Úhrada kupní ceny 1. Kupní cenu ve výši 36.946.370,-Kč uhradí Kupující Prodávajícímu ve lhůtě platek"). Na základě rozhodnutí představenstva společnosti ze dne 1.11.1111, číslo usnesení XX (dále jen "Rozhodnutí představenstva") se Akcionář zavazuje vložit do Společnosti částku 35.341.040,-Kč (slovy: ________________ korun českých) jako peněžitý příplatek mimo základní kapitál společnosti za účelem posílení kapitálových zdrojů společnosti (dále jen "Peněžitý příplatek"). Smlouva o peněžitém příplatku mimo základní kapitál Společnost se tímto v souladu s rozhodnutím představenstva Společnosti zavazuje peněžitý příplatek od Akcionáře v celém rozsahu přijmout, a to za účelem specifikovaným v odst. 1 tohoto článku smlouvy. Na základě smlouvy o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, uzavřené mezi smluvními stranami této dohody dne 1.11.1111, má Společnost vůči Akcionáři peněžitou pohledávku v celkové výši 36.818.896,-Kč, splatnou dne 1.11.1111 (dále jen "Pohledávka Společnosti"). 2. Na základě kupní smlouvy týkající se převodu vodohospodářského majetku, uzavřené mezi smluvními stranami této dohody dne 1.11.1111, má Akcionář vůči Společnosti peněžitou pohledávku na zaplacení kupní ceny převáděného majetku v celkové výši 36.946.370,-Kč, splatnou dne 1.11.1111 (dále jen "Pohledávka Akcionáře"). Závazek Akcionáře z kupní smlouvy podle předcházející věty spočívající v předání majetku Společnosti byl k dnešnímu dni v celém rozsahu splněn. Článek II. Započtení vzájemných pohledávek 1. Smluvní strany této dohody sjednaly, že ke dni účinnosti této dohody započítávají jejich vzájemné peněžité pohledávky, tedy Pohledávku Společnosti a Pohledávku Stavba „Horní B- kanalizace a ČOV“ LT 028 004 CES K/2013 9 Akcionáře, a to v rozsahu částky, ve kterém se tyto pohledávky vzájemně kryjí, tedy v rozsahu 35.341.040,-Kč. 2. Pohledávka Společnosti započtením podle předcházejícího odstavce zaniká v celém rozsahu. Pohledávka Akcionáře zaniká pouze v rozsahu částky 35.341.040,-Kč. Zbylá část pohledávky Akcionáře, tedy částka 1 605 330,- Kč je splatná v souladu s ujednáními obsaženými v kupní smlouvě

Jedná se o smlouvu, kdy dáváte peněžitý vklad - příplatek k ZK, ten se účtuje jako vklad, jedná se o zvýšení pořizovací ceny vkladu. Vy prodáváte nemovitost a měli byste získat peníze z jejího prodeje a tyto peníze (ne všechny - něco vám zbude) vkládáte do společnosti z důvodu ovládání. Protože jak pohledávka z prodeje, tak závazek z vkladu jsou k jednomu subjektu, dojde k zápočtu. Pro zjednodušení si dáme prodejní cenu 36 mil. a navýšení vkladu (příplatek) ve výši 35 mil. Koukala jsem, že nejste plátci DPH, tak DPH v zaúčtování řešit nebudeme. 

Předpis z prodeje nemovitosti: 311/646, 647, vyřazení staveb 553/081 a 081/021, vyřazení pozemku 554/031. V celkové výši 36 mil. Příjem ve výši 1 mil. 231 odpa 2310 nebo 2321 pol. 3111 a případně 3112 MD / 311 D. Nevím ty splátky (viz smlouva) - pokud by byla úhrada toho miliónu delší než rok, pak pohledávka 469. 

Závazek z úpisu příplatku (vše je opravdu stejné jako u vkladu): 043/368, zápočet 368/311 obojí ve výši 35 mil. Kč, navýšení vkladu o příplatek (jedná se o zvýšení vaší pořizovací ceny majetkového podílu) 06x (069?) MD / 043 D také ve výši 35 mil. Kč. 

Při zařazení majetku do užívání u SÚ 042 použijeme TZ 460 a současně u účtů 021-022 TZ 402 - při nákupu nové věci, TZ 412 při technickém zhodnocení (např. Zámku) a TZ 410 při nalezení věci. Přes krajský úřad nám z Krajské správy ČSÚ v Brně poslali pořadavek na opravu TZ 402 a 412 tak, že vše máme přeúčtovat na TZ 410 = zařazení do užívání, protože od 4Q je již tato kontrolní vazba nastavena. Nikde nemůže nalézt, kde by tato vazba byla takto nadefinovaná a nechápu, k čemu jsou ostatní možnosti TZ u SÚ 02x uváděny, když je nemůžeme použít. Prosím můžete nám poradit. Děkuji

Ta vazba je v metodice k tvorbě PAP, která se asi zrovna na MFpředělává...

Jen - je to nastaveno v této logice - když majetek pořizuji, tak volím typ změny ze strany MD např. typ změny 402 nebo u TZ typ změny 412, a to i u toho majetku, který dávám na 042. Když však již dokončenou 042 zařazuji, tak volím 460 na straně D a proti vždy typ změny 410 na str. MD. 

Nalezení věci by správně mělo jít přes typ změny 419 (ne přes zařazení 410). 

Ještě je jedna zajímavost - např. máte na 042 100 tis. Kč a zjistíte, že 20 tis. Kč je tam omylem (třeba, že to byla oprava), pak by se přes ostatní (470) mělo 20 tis. vyřadit a zařadit 460 a 410 jen 80 tis. Kč. 

V metodickém návodu pro uživatele IS Munis jsem se dočetla, že se opravné položky tvoří typicky jen k významným pohledávkám, ale musí to být určeno vnitřní směrnicí! Ano? Mohu si to tedy ve směrnici určit? A jaká je "ta" významná hodnota? Děkuji

Víte, to je v tento okamžik moc těžká otázka. Do minulého roku byly výklady, že OP se u vybraných účetních jednotek tvoří bez ohledu na významnost dle vyhlášky č. 410/2009 Sb, kde není o žádné významnosti k OP zmínka (vždy 10% za každých 90 dní po splatnosti, a to bez výjimky). 

Jenže došlo k tomu, že když se MF ptáme např. na věcná břemena - od jaké hranice se mají evidovat - tak odpovědí je významnost aplikujte obecně. A pak není důvod neaplikovat obecně i významnost u OP. Teď bude spíše záležet na vyjednávání s příslušnými kraji, zda výklad k významnosti budou při kontrolách akceptovat. Což by asi měli s ohledem na odpovědi na dotazy na MF, nebo na řešení vypořádání připomínek ze strany MF, jsou to názory nejvyššího metodického orgánu.  

Významnost by se pak měla nastavit tak, že se odhadne četnost případů, a kdyby se OP netvořila, tak by celková chyba neměla být vyšší než např. 1% aktiv (zjednodušeně podáno). Pak záleží na tom, jak velký objem máte malých pohledávek. Jen odhaduji, že u obcí by se pak významnost mohla dělat u pohledávek vyšších než 2 tis. Kč, u měst třeba u pohledávek od 10-15 tis. Kč. 

Jen upozorňuji, že nechci dostat nikoho do problémů, že je to trochu změna výkladu vyhlášky č. 410/2009 Sb. a opravdu nevím, jak na to budou vaši kontroloři nahlížet. Jinak obecně - u podnikatelů apod. se vždy tvořily OP k pohledávkám jen tam, kde to bylo o něčem - tj. k "významnějším".

U účetnictví ÚSC se potýkáme se stále rostoucími problémy, že předpis něco stanoví, a samo MF, které ten předpis vydá, sděluje jinými formami (odpovědi na dotazy, vypořádání připomínek), že jej nemáme dodržovat doslovně a my pak všichni nevíme, co je ještě dobře, a co je již špatně.

Tak jsem to snad popsala tak, že je jasné, že asi významnost by měla jít aplikovat i pro tvorbu OP k pohledávkám, ale že je zde riziko, že to bude kontrolami vytýkáno. A že doporučuji vyjednat s metodiky příslušného kraje, zda by byla významnost akceptována. 

V roce 2013 nám byla přislíbena dotace ze SZIF - program POV. Akce realizovaná v roce 2013, dotace bude proplacena v roce 2014 po vyúčtování. Nikde není řečeno, zda se jedná o investiční nebo neinvestiční dotaci. Dotace je rozdělena na výdaje rekonstrukce komunikace (kód 956), účtovala jsem jako investici, dále parkové úpravy veřejného prostranství (kód 595), jednalo se o kácení, ořezy stromů a výsadby nových, účtovala jsem jako neinvestici (§3745, p. 5169) a dále na nákup křovinořezu (kód 960), jednalo se o majetek cca 20 tis., účtovala jsem jako drobný DHM - čili neinvestici. Následně jsem k 31. 12. 2013 udělala dohad dotace - rozlišené na investici a neinvestici (388 100 / 403 300 a 672 300). Po přečtení dřívějších dotazů obdobné problematiky se ale teď obávám toho, že mi přijde v roce 2014 rozhodnutí o dotaci - a to investiční. Mám tedy raději vše zaúčtovat na investici (i úpravu VP a křovinořez za 20 tis., nebo můžu nechat rozlišené tak, jak jsem zaúčtovala?

Ono u SZIF to funguje tak, že Vám bude přiznána dotace, o jakou si řeknete - ale musí se správně vyplnit příslušné kolonky. Takže když vyplníte správně, tak byste dostali dotaci investiční i neinvestiční a nemusela byste nic měnit. 

Trochu sofistikovaněji sem kopíruji odpověď na obdobný dotaz. 

Přikládám k tomuto problému výsledek pátraní, které pro obce dělal Ing. Špaček z JMK:

Odpověď Ing. Špačka:

Dovolím si uvést svůj názor na tyto dotace a doufám, že se nebudu příliš mýlit…

Po těch několika letech, kdy tyto dotace fungují, jsem si na to udělal následující názor - v dohodě charakter následné ex-post dotace opravdu není stanoven. Vše je víceméně ponecháno na příjemci a tom, jak vyhodnotí akci, kterou provádí. Z dosavadních zkušeností jsem přesvědčen o tom, že charakter dotace je určován způsobem vyplnění tzv. Soupisky účetních dokladů, což je jedna z příloh z žádosti o platbu. Tato Soupiska má svůj jasně daný způsob vyplňování, a speciálně se tam v jednom políčku (je označeno IVP - investiční výdaje projektu) zaškrtává, jaký má výdaj charakter. V té Soupisce se rozepisují jednotlivé faktury na řádky a jestliže se na daném řádku políčko zaškrtne, tak potom na to dá SZIF investiční dotaci. A opačně - pokud se nezaškrtne, dá dotaci neinvestiční.

Obcím a hlavně účetním doporučuji, aby měli možnost způsob vyplnění tohoto formuláře zkontrolovat - prostě být u jejího vyplnění. Jestliže jsme někdy s obcemi narazili na problém, že byla poskytnuta jiná dotace než očekávali, tak jsme vždy došli k tomu, že tato soupiska byla vyplněna špatně (vyplnil administrátor dotace bez znalosti zaúčtování konkrétních dokladů apod.). Formulář posílám v příloze (mám ho tedy k dispozici, kdyby někdo neměl info).

Možná se mýlím, ale docela si i myslím, že tento způsob určování dotace je pro obce docela dobrý - je to na nich, a když si to takto pohlídají, neměl by být problém… U jiných dotací se zase řeší to, že se účtování podřizuje charakteru dotace, který je dán od začátku, i když je to evidentně špatně…

Dobrý den, máme podepsanou Dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR dne 5,.12.2013 (SZIF)-rekonstrukce budovy OÚ-výměna oken, dveří,fasáda apod. Oprava už probíhala v roce 2013, platba první faktury listopad. Celková částka dotace 350000,-tj. 70% uznatelných nákladů, z toho 280000,- EU, 70000,-SR. Jedná se mi o již zaplacené faktury a jejich zaúčtování, další platby proběhnout v roce 2014, stejně jako příjem dotace na základě žádosti o proplacení. Má být již v roce 2013 účtováno s UZ NZ, případně stačí označit na faktuře? Děkuji za odpověď

V případě, že se dohoda podepsala již v roce 2013, i když v prosinci, tak by mělo být značeno NZ a případně i UZ (UZ se neznačí vlastní podíl) do FIN 2-12M za 12/2013. Pak to totiž již nikdy nepůjde opravit. (Nevím, jestli to stihnete? - ale kraj odesílá až 7. 2., tak by vám dali asi ještě možnost opětovného zaslání).

Kdybych měla být hodně upřímná, tak Vám řeknu, že to v žádném závazném předpisu takto napřímo nenajdete, ve vyhlášce v RS je to jen obecně. Moje odpověď je v souladu s metodikou MF k nástroji a zdroji - její poslední verzi mám ocitovanou v knize RS 2014 (i 2013). 

Dobrý den, jsme ÚSC, v rámci inventarizace jsme zjistili, že jsou v katastru nemovitostí zapsána věcná břemena, kde je město jako oprávněný. Některá věcná břemena jsou starší, některá i z roku 2010. S největší pravděpodobností to byla bezúplatná věcná břemena. V účetnictví to však nemáme nikde zaúčtované. Víme, že věcné břemeno je předmětem DPH. Od roku 2009 jsme plátci DPH. Prosím, jakým způsobem by se to mělo projevit v účetnictví. V jednom dotazu od vás jsme se dočetli, že v podrozvaze na to není účet a od roku 2014 by to mělo být v účetnictví na 021 nebo 029. Mám to již promítnout do inventarizačních rozdílů k 31.12.2013 nebo zaúčtovat až do roku 2014? A jak? Zároveň jsme v KN zjistili, že na některých cizích pozemcích nebo nemovitostech máme zástavní právo (předávali jsme k vymáhaní pokuty exekutorovi). Má to být také někde na podrozvaze? Děkuji

K věcným břemenům do pondělí udělám pečlivý výklad a dám na stránky, pošlu Vám ho mailem, hned jak ho dokončím.

Jen teď krátce - ta VB, kde Vy jste povinní, tj. někdo jiný "má nějaké právo" k vašemu pozemku - ta se nikde neevidují, jen majetek, na kterém toto VB je, se vede pod vlastní analytikou - např. na svém "org XX - majetek s VB" - bohužel je to u obcí někdy velké množství pozemků.

Ta VB , kde Vy jste jako obec, ten, kdo má "nějaké právo" k pozemku, který není ve vlastnictví obce, se 4 roky diskutovalo, kde se mají vlastně vést. Od roku 2014 se tato VB - které jsou novým občanským zákoníkem nadefinována jako nemovitá věc, se mají vést na 029, nebo když se pořizují v době výstavby, tak jako vydaj související s pořízením na 042, čímž se pak dostanou na 021 společně se stavbou. Takže nová VB víme - nevíme však kategorizaci a od jaké hranice je na 029 evidovat - to popíši podrobně v tom výkladu. 

Tak a teď, co s těmi z dřívějška - ta VB, co byla zaúčtována v minulosti do nákladů, dávat je na majetek přes nějakou 406 se mi moc nechce radit, někde by to mohlo být velmi náročné na vyhledávání a co je důležité, tak to MF nepožaduje! Stačí zahájení evidování na majetku až od 1. 1. 2014 - takže bych s nimi nedělala nic. 

Zástavní právo -

účetní povinnost - majetek, na kterém je zástavní právo by se měl vést na své analytice, takže také např. pod  "org XXX = majetek v zástavě. Výše zástavy dle smlouvy na vlastní úvěry a půjčky se nemusí evidovat nikde. 

Pokud se však tímto majetkem ručí za dluhy jiné účetní jednotky (PO, DSO, bytového družstva, SVBJ...) pak se vede výše ručení v podrozvaze - zápisem  999 MD / 982 D (dlouhodobé zajištění) - toto se bude od 2014 i podrobněji rozepisovat v příloze UZ . 

V části našeho města vlastní dům občan –němec, který se rozhodl v této vesnici vybudovat dětské hřiště. Hrací prvky hřiště městu daroval zdarma, město dodalo písek, kamenivo a beton pro zabudování prvků do země a místní hasiči provedli práce. Hřiště bychom tedy měli zařadit do majetku, problém je ale s cenou hřiště. Nemáme žádný doklad o ceně nových hracích prvků dodaných z Německa, jen přehled vlastních materiálních nákladů. Cenu majetku zřejmě stanovíme vlastním odborným odhadem? Nevím, jak naložit s materiálovými náklady – nechat je jako provozní nebo aktivovat?

Iva Schneiderová: 

Jedná se o majetek pořizovaný vlastními náklady - zde jsem však trochu na rozpacích, zda bychom neměli využít zákon o účetnictví §25, písm. l, kdy ocenění vlastními náklady nelze zjistit a využít RPC - zde je část majetku pořízena vlastními náklady a část darem, tj. jakoby kombinovaně, tak by asi RPC byla věrnějším zobrazením. 

Bylo by možné udělat aktivaci materiálu - 042/506 a zbytek 042/401 - alespoň ty hrací prvky.(zkusit najít obdobné na internetu?)

Nebo zkusit hřiště celé ocenit RPC - vlastním odborným odhadem jak navrhujete? Nepřipadá mi to jako nějak hodně  nesprávný nápad. 

Zdeněk Nejezchleb: 

Jak o tom přemýšlím - darem byly pořízeny hrací prvky a to jako movité věci nebo součást stavby - jedna stavba hřiště s příslušenstvím?  - tedy asi MD 042/Dal 401 (již směrováno na investici), dále se objevil materiál, doprava ... - rovnou bych dával jako investici MD 042/Dal 321 a k tomu investiční výdaje (varianta průběžně provoz a následně aktivace). A jediný problém je s tou bezplatnou prací hasičů - buď o ní budu ticho, nebo pokud by to bylo nějak oficiální třeba od "občanského sdružení" jako dar v podobě práce - potom ve své podstatě asi netradičně jako 042/401? Nicméně ais se usneseme, že ta práce nebude řešena a ocenění zůstane v hodnotě "mimo práci"  

Zůstatková cena auta na leasing je 119,- Kč . Tuto cenu jsem zařadila na 028/088 do majetku. Ovšem jsem zaplatila zůstatkovou cenu ve výši 115,31.- na základě faktury od leasingové společnosti.( rozdíl vznikl zaokrouhováním řádných splátek ze strany banky na účet leasingové společnosti, z našeho účtu odcházely vždy platby ve správné výši). Prosím jak zaúčtovat rozdíl v zaokrouhlování když na účtě 028/088 je 119,- Kč, účet 558/231 je pouze 115,31 Kč. Zda doúčtovat na účet 558 Kč 3,69(rozdíl) a proti čemu. Účet 028 musí souhlasit s účtem 558.

Také můžete snížit 028/088 na pořizovací cenu po zaokrouhlení. Ale lze zaúčtovat i to zaokrouhlení na 558 jen kvůli rovnosti v běžném roce např. takto: 558/649. 

Potřebovala bych poradit, jak zařadit technologii ČOV. Účtovaná je na účet 022, ale nevím co vybrat v číselníku CZ-CPA a jak dlouho ji odepisovat.

Já Vám posílám, jak mi předala jedna šikovná paní účetní, zařazení kanalizace a ČOV, snad vám to pomůže. Víte, ten dotaz je moc obecný a já takto od stolu nemohu moc pomoci s kategorizací, ani s dobou životnosti - tu byste měli nastavit dle schváleného odpisového plánu vaší účetní jednotkou. Případně se rámcově vychází z přílohy č. 2 CUS 708. 

Citace zařazení od chytré a milé Marie Helanové: "Považuji za vhodné rozdělit čerpací stanici do majetku po jednotlivých částech".
Technologie strojní - provozní soubor, účet 022 - bude záležet na použitém čerpadle, název najdete v projektu nebo faktuře:
                                  čerpadla hydraulická, kategorizace 28.12.13
                                  čerpadla rotační objemová, kategorizace 28.13.13
                                  čerpadla ostatní odstředivá, kategorizace 28.13.14
Technologie elektro - provozní soubor, účet 022, kategorizace 27.12.31
Čerpací stanice splaškových vod, kategorizace 22.12.41
Výtlačný kanalizační řád, kategorizace 22.23.11
Přípojka NN, kategorizace 22.24.22... podzemní, 22.24.12... nadzemní
Oplocení čerpací stanice, kategorizace 12.52.91
Zpevněná plocha, kategorizace 22.12.23

Dobrý den, můj problém není moc účetní, potřebovala bych spíše vědět, jestli jste se s podobným případem nesetkala v praxi a jestli jde řešit "legálním" způsobem. Při veřejné zakázce na výměnu oken musela v průběhu realizace stavby dodavatelská firma nechat udělat několik oken "navíc", protože ta původně vyrobená nešla použít (chyba projektanta - okna by nešla otevírat kvůli již zabudovaným atypickým bezečnostním "roletám"). Dodavatelská firma nám na tato okna vystavila fakturu (vícepráce) a my bychom ji měli refakturovat projektantovi v důsledku chyby v projektu. Protože však dodavatel oken dluží z jiné zakázky projektantovi, chce provést vzájemný zápočet - my bychom jemu nezaplatili okna, projektant by nezaplatil nám. Nevíme však, jestli je to možné a jestli by to možné bylo, jak to provést správně účetně.

Skoro všechno jde, nicméně je potřeba to trochu rozumně právně ošetřit - vidím tady dvě varianty:

a) VAR 1 - Všechny tři strany se dohodnou na "trojzápočtu" - tedy smlouvou se identifikují vzájemné pohledávky a závazky, odsouhlasí a konstatuje se, že se to započítává navzájem a že vůči sobě nemáte další závazky (respektive na úrovni nějakých rozdílů).

V této variantě by se účetně jen započetla 321/311.

b) VAR 2 - Například smlouvou o postoupení pohledávky postoupíte dodavateli oken pohledávku za projektantem (za nominále) a zároveň započtete danou pohledávku z postoupení se závazkem. No a oni, ať si to potom vyřídí mezi sebou.

Zde byste museli účtovat o prodeji pohledávky MD 557/Dal 311xy a MD 311xz/Dal 643 a následně zápočet MD 321/Dal 311xz.

Nebo v této variantě to kolečko může načít stavební firma - postoupit pohledávku za Vámi na projektanta - oni by si to započetli mezi sebou a následně by se započítala mezi Vámi a projektantem pohledávka z "náhrady škody" versus Váš závazek (danou pohledávku si koupil projektant) - to je asi jednodušší varianta, neboť u Vás by se jen započetlo MD 321/Dal 311 a hlavně by případné postupování nemusely schvalovat orgány Města. 

Jen na okraj - z hlediska rozpočtové skladby je to bez zachycení (nepotečou peníze). ZN