Dotazy

Dobrý den, faktury za obědy platíme celé ze ZBÚ. DF 527,419,335 / 321, Předpis FSP 528 / 401 Platba zaměstnavatel 321 / 231 300 6171 5499 Platba zaměstnanec / 231 300 § 5011,5023 Za FSP / 231 300 6171 5169 Převod z FSP na ZBÚ 262 / 236 100 6171 5499 Příjem na ZBÚ / 262 , - 231 300 6171 5169 Následně z FSP převádím příspěvek z fondu na ZBÚ. Na konci roku jsem zapomněla poslat tři platby, poslala jsem v lednu 2014. V 12/2013 jsem pol 5169 opravila na 5499 . Jak o této platbě účtovat na konci 2013/pohledávka za FSP/ a ve 2014 /výdaj FSP/ o pol. 5499 jsem účtovala v roce 2013 na ZBÚ.

Jestli to dobře chápu, tak vlastně se Vám nerovná okruh sociálního fondu - na účtu 236 máte více peněz, než odpovídá 419. 419 se snížila předpisem. Když víte, o co se nerovná, tak není problém - peníze jen převedete v roce 2014. Je sice možné využít 395.xx a 395.xy jako pohledávku ZBÚ k fondu a závazek fondu k ZBÚ, ale v rozvaze to vidět není, povinné to není, tak mi to připadá trochu zbytečné. Víme rozdíl, o co se nerovná, tak se v dalším roce převede, a tím se nám okruh fondu narovná. 

Ohledně těch položek - i když poměrně logicky, tak s nimi dost čarujete. Když si např. zvolíte, že platba za SF bude položka 5169, tak by bylo lepší z fondu a nahrazení na ZBÚ již platby provádět jen přes konsolidační položky 5345 (fond) a 4139 (příjem z fondu na ZBÚ), případně si zvolit jen jednu položku - buď 5169 nebo 5499, Vy je v účetních zápisech kombinujete. 

Byla jsem na jednom školení kde nám bylo doporučeno neúčtovat na účtu 319 - Pohledávky z přerozdělovaných daní s vysvětlením, že dosud nebyl definován smysl vyžití účtu. Přiznám se, že jsem teď zmatená jestli účtovat nebo ne, od samého počátku nechápu smysl tohoto účtu.

Na účtování 319 trvali myslím jen ze dvou krajů. Smysl účtovat o pohledávce k okamžiku její likvidace není žádný. Možná, kdyby Vám FÚ poslal dopředu info, že máte na nějakou sdílenou daň nárok, a že ji pošle až např. do konce měsíce, tak by bylo možné účet využít. 

V připomínkách k účtu 319 uvedlo MF odpověď, která rovněž smysl 319 zpochybňuje, viz citace části materiálu k UZ 2013, co jsme měli k přednáškám: 

"Účet 319 – Pohledávky z přerozdělovaných daní (netvoří se k němu OP)

Položka „B. II. 8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“ obsahuje u územních samosprávných celků a u Státního fondu dopravní infrastruktury pohledávky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní.  

Ani po vypořádání připomínek nemáme představu, co zde ÚSC budou účtovat. Zatím účtujeme daně na bázi CASH principu, předpis neúčtujeme. Pokud by nastala situace, že by byly splněny podmínky pro předpis, jsme povinni o něm účtovat.

Reakce MF

Na postupech účtování v případě dotčeného SÚ uvedená změna nic nemění, jedná se pouze o částečné terminologické zpřesnění. Stále platí, že neexistuje-li průkazný účetní záznam ke konkrétní skutečnosti, není možné o této skutečnosti účtovat, jak vyplývá z příslušných ustanovení zákona o účetnictví. Vámi zmíněný zápis v případě inkasa příslušných peněžních prostředků na bankovní účet může být případem, kdy by se v případě účtování o příslušné pohledávce mohlo jednat o postup neefektivní či nevýznamný.

Jedná se o dotaz ze dne 31. 1. 2014 – 664 prodané pozemky RH – daň z příjmů. Prodali jsme pozemek, který byl oceněn reálnou hodnotou, chtěla bych poprosit, zda výnosy z přecenění reálnou hodnotou tohoto pozemku na účtu 664 vstupují do daně z příjmů za obec. Chtěla bych se zeptat, zda nebudu zdaňovat 2x. Zdaňuji účet 647 – výnosy z prodeje pozemků. U účtu 647 odečítám pouze náklady – daň z převodu nemovitosti.

To zdanění má opravdu smysl jen tehdy, když byste nákladově dala celou 553 zaúčtovanou ve výši RH. Jinak správně uvádíte, že je to duplicitní. Jen upozorňuji, na FÚ naší 664 z RH vůbec nerozumějí, mají ji zafixovanou, že se daní, takže musíte případně umět dobře argumentovat. Proto někdy na stránkách říkám, ať ji zdaní, že u obcí nám je to jedno, aby si ušetřili námahu s vysvětlováním. Ale opravdu je to v případě, že daňově neuplatňujete 553 (což by bylo problematické, protože se nejedná o daňově uznatelnou zůstatkovou cenu), tak je zdanění 664 k 646 nebo 647 duplicitní.

Vysvětluji příklad na odpisovaném majetku, proto ta 553. U pozemků se jedná o účet 554, ale u pozemků je daňová uznatelnost nabývací ceny obdobně složitá jako u staveb. 

Dobrý den, prosím o odpověď, zda účet 384 mám mít k 31.12.zůstatek. Zároveň prosím o radu a opravu zamotaného účtování dppo. ve 12/2012 jsem účtovala 591 31.242 /341 31.242 341 31.242 /384 31.242 účet 384/poč.stav 2013/ DAL45.872 odhad dppo byl 31.242Kč, ale skutečnost 19.950 Kč 2013 účtováno:591 -11.292 / 682 -11.292 384 31.242 / 682 31.242 231 pol.1122 19.950 / 231 6399 5362 19.950

Účet 384 samozřejmě může mít zůstatek, a to na straně D. Musí být však řádně zinventován, tj. měla byste vědět, zda je ten zůstatek oprávněný a měl by se vázat k zaúčtovaným výnosům příštích období a otestovat, zda již neměly být např. rozpuštěny (384/6x) do období roku 2013.

To zaúčtování daně je dobře. Jen při úpravě na skutečnost bylo možná lepší použít účet 595, ale to není chyba, to je jen názor. Z těchto zápisů k dani je 384 nulový, vyrovnaný. Ale není vyrovnaný ve vztahu k počátečnímu stavu 2013, tj. muselo být na 384 ještě v roce 2012 účtováno něco jiného, než daň z příjmů. 

Na 384 byste mohla mít k 31. 12. 2013 zase předpis za odhadovanou daň za rok 2013 - 591/341 a 341/384. 

od 1.1.2014 se reálná hodnota zachycuje na účtech 035 a 036 mohla byste být tak hodná a odpovědět nám, zda se ještě stále používá účet 790, nebo se jen účtuje na 407 a výše uvedené účty.

Ten účet 790 se váže jen k určitému programu od určitého dodavatele, byl jen pomocný pro vyčíslení analytikyk zobrazení majetku určeného k prodeji přeceněného RH v příloze UZ. Odhaduji, že je to ono, ale jistá si tím být nemůžu, protože nemám k dispozici všechny programové dokumentace k účetnictví obcí. Určitě však vím, že teď místo závazné analytiky pro zobrazení do přílohy bude přeúčtování na ten účet 036. Do přílohy se již hodnota majetku přeceněného na RH dávat nebude, protože bude vidět v rozvaze.  

Dosud jsem neúčtovala opravné položky, umím je vypočítat, ale tápu, na které účty zaúčtuji OP z účtu 315 a na jaké z 311, a dále jak budu účtovat OP k pohledávkám z roku 2011 a 2012.

Každý pohledávkový účet má svůj účet opravné položky. 

K účtu 311 se OP účtují zápisem 556 MD/ 194 D.

K účtu 315 se OP účtují zápisem 556 MD/ 192 D. 

K účtu 377 se OP účtují zápisem 556 MD/ 199 D. 

Účty jednotlivých OP (k pohledávkám je to skupina 19, k dlouhodobým pohledávkám skupina 14) ve směrné účtové osnově (příloha č. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) a hledáte dle názvu pohledávkového účtu. 

Když tvoříte OP k 31. 12., tak je v tuto chvíli pro Vás nejjednodušší jakoby nově spočítat OP od data splatnosti, ať již to bylo v roce 2011 nebo 2012. Pokud nějaké OP k těmto pohledávkám na účtech 19 jsou, tak je v plné výši odúčtujete 19x MD/ 556 D a zaúčtujete nově vypočtené hodnoty za celou dobu po splatnosti znovu zápisem 556 MD/ 19x  D - tím bude nastaven správný stav k 31. 12. 2013. 

Hodláme provést technické zhodnocení na cizím majetku (výměna ústředního topení – lepší technické parametry apod.). Majetek je ve vlastnictví příspěvkové organizace zřízené krajem, který využíváme na základě nájemní smlouvy. U technického zhodnocení plánujeme uplatnit plný nárok na odpočet DPH, protože je budova využívána k ekonomické činnosti. Dle § 2220 zákona č. 89/2002 Sb. si musíme vyžádat písemný souhlas pronajímatele s provedením technického zhodnocení. Do souhlasu bychom chtěli zapracovat, že v případě ukončení nájemního vztahu nám pronajímatel uhradí zůstatkovou cenu odpisovaného technického zhodnocení. Daňové odpisy nepočítáme a neuplatňujeme, máme pouze účetní odpisy. Předpokládám, že pronajímatel provádí vzhledem ke své právní formě také jenom účetní odpisy, ale nemohu zcela vyloučit, že tomu je jinak. Účetní odpisy budou samozřejmě v jiné výši než případné daňové. Ráda bych zůstatkovou cenu, kterou nám bude případně po skončení nájemního vztahu povinen uhradit pronajímatel, nějak blíže specifikovala, aby v budoucnu nedošlo k nějakému právnímu sporu, o jakou zůstatkovou cenu se to vlastně jedná. Mohla byste mi navrhnout nějaké vhodné řešení, jak to do toho souhlasu popř. dodatku k nájemní smlouvě zapracovat? Dále máme uzavřené nájemní smlouvy, kdy pronajímáme my nějaký majetek a nájemci je umožněno provádět technické zhodnocení na jeho náklad. Tito nájemci jsou ve většině případů podnikatelskými subjekty, kteří samozřejmě běžně pro daňové účely uplatňují daňové odpisy. Ve smlouvách jsem si všimla, že bývá často uvedeno, že technické zhodnocení může odpisovat nájemce, technické zhodnocení přitom zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek. Občas se stává, že se na mne obrátí někdo z jiného odboru s dotazem, abych jim sdělila, ve které odpisové skupině máme zatříděný pronajatý majetek. Jelikož ale daňové odpisy neuplatňujeme, vždy uvažuji, co jim mám odpovědět. Většinou se podívám do zákona o daních z příjmu a nahlásím jim daňovou odpisovou skupinu, kde by byl asi pravděpodobně zařazen majetek, kdybychom odpisy uplatňovali. Mám v tom takhle pokračovat? Chápu, že ta informace je důležitá z pohledu daně z příjmů. Pokud by byl v těchto případech ukončen nájemní vztah a ve smlouvě by bylo napsáno, že pronajímatel uhradí zůstatkovou cenu odpisovaného technického zhodnocení, to bychom asi hradili zůstatkovou daňovou cenu, že? Pak si zvýšíme vstupní cenu majetku u nás, ale v odpisování budeme pokračovat zase stejně ze zvýšené vstupní ceny pouze účetními odpisy.

Takže skutečně máte pravdu v tom, že se smluvní strany pouze dohodnou, že se provede v případě ukončení nájemního vztahu vypořádání na úrovni "zůstatkové ceny" bez její další definice. Sám jsem byl v těchto případech několikrát svědkem následné hádky, co to ta zůstatková cena je a plně souhlasím s tím, že by bylo vhodné do smlouvy stanovit způsob nastavení této ceny.

Tedy máte dvě možnosti:

- První, kterou se přiznám nevyužívám - individuálně dohodnout pro každý případ, že se pro účely finančního vypořádání předpokládá třeba životnost na úrovni 50 let a ZC pro finanční vypořádání se vypočte na základě podílu hodnoty TZ a 50 let doby používání. Přitom třeba rok zařazení TZ se započítává a rok, v kterém je finanční vypořádání provedeno se nezapočítává (to je stručně nějaký návod).

- Druhá - prakticky používaná (tedy mnou je odkaz na pravidla pro zákon o dani z příjmů) - zkusím citaci z jedné nájemní smlouvy, kterou jsem připravoval zhruba před 2 lety (je to výňatek ...):

Změny v podobě stavebních úprav stávajících staveb či umístění staveb nových na předmětu nájmu je nájemce oprávněn jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. V případě takto povolených stavebních akcí vede nájemce dané výdaje ve svém účetnictví a je oprávněn k provádění daňových odpisů ve smyslu příslušných ustanovení zákona o dani z příjmů. V případě ukončení nájemního vztahu je nájemce oprávněn požadovat po pronajímateli finanční vypořádání ve výši odpovídající zůstatkové hodnotě stanovené podle pravidel pro daňové lineární odepisování. Právo na finanční vypořádání nájemci nevzniká v případě, kdy by došlo k ukončení nájemního vztahu z důvodů uvedených v čl. 4 odst. 3 a 4 této smlouvy. Právo na finanční vypořádání také nevzniká v případě, kdy je stavební úprava či umístění stavby provedeno bez souhlasu pronajímatele.

Toto řešení totiž fakticky navazuje na §23 odst. 6 písm. a) zákona o dani z příjmů.

K tomu druhému - vysvětlení vlastně viz výše. Postupujete určitě správně, pokud sdělujete, kam by to bylo zatříděno. Pokud máte sjednáno, že je vypořádání na úrovni daňové zůstatkové ceny při rovnoměrném odpisování - je to OK - to Vám určuje kolik zaplatíte a kolik je investiční výdaj - tedy zvýšíte hodnotu majetku a účetně odpisujete ze zvýšené ceny (vlastně jste si to koupili ...). Pokud byste nic neplatili a ukončení bylo tedy spojeno s tím, že se TZ nevypořádá - vzniká Vám právě režim "dodanění" na úrovni daňové ZC při rovnoměrném odpisování.

Dobrý den, jak dopředu musíme udělat rozpočtový výhled v obci. Máme výhled ještě pro rok 2014. Stačí, když během roku vytvoříme nový pro další roky? Děkuji

Na začátku roku 2014 musíte mít rozpočtový výhled nejméně na roky 2015 a 2016. Bohužel odpověď je, že nestačí. Přezkum bude za rok 2013 chtít vidět rozpočtový výhled na rok 2014 a 2015, je mi líto.

Dobrý den, prosím o pomoc, jak správně vypočítat opravné položky. V roce 2011 jsem vystavila fakturu na stočné ve výši Kč 6618,- se splatností 8.12.2011. V roce 2012 5.12. mi dlužník uhradil částku Kč 2000,- a v roce 2013 25.7. částku Kč 1000,-. Dlužná částka na fakturu je tedy k 31.12.2013 Kč 3618. Opravné položky k 31.12.2012 nebyl problém vytvořit, protože v součtu po 90 dnech dlužil celou částku. P.S: Našla jsem jen pomůcky, když dlužník dluží celou částku a nikde, kde by bylo počítáno s částečnou úhradou.

Spočítejte je znovu k výši nesplacené části. Tj., jestli jsem to správně přečetla, k částe 3618 Kč od splatnosti 8. 12. 2011. Dle pomůcky k výpočtu mi vyšly k 31. 12. 2013 ve výši 2894, 40 Kč. 

Záloha na mzdu za 12.2013 vyplacena v prosinci 2013 - zaúčtuji na 331 nebo 335?

Jestli se jedná o zálohu na mzdu za 12/2013, která má být vyplacena v lednu, tak protože děláme předpis za prosincové mzdy ještě do roku 2013, tak je dobře snížení závazku 331.

Víceméně toto platí pro každý měsíc s výjimkou, kdyby záloha byla vyplacena na mzdy za další měsíc, nebo přesáhla 1 měsíční mzdu, což v praxi nebývá. 

V seznamu majetku máme kotel za cenu 14 492,- Kč na účtě 022 07. Tento kotel vyřazujeme ale již v roce 2011 byl dooprávkován Kč 13768 účet 082 07 -D.V dalších letech k němu nebyly tvořeny žádné odpisy ale je tam jen zůstatková cena 724 Kč. Takže zaúčtuji 551/082 07 ve výši 724,- Kč a vyřazení z evidence 082 07/022 07- ve výši Kč 14492,- Je to tak správně.

Ano - tak, jak to máte zaúčtováno, ve vztahu k případu co popisujete, je vše správně. 

Dobrý den, mám dotaz ohledně stočného, které fakturujeme od 5.1.2013 do 5.1.2014. Tedy DUZP je 5.1.2014, tudíž je to již faktura v lednu 2014. Ale výnosy jsou z velké části z roku 2013. Musím nějak dostat tyto výnosy a DPH do roku 2013? A pokud ano, tak jen vnitřním dokladem? Děkuji za odpověď.

Buď přes datum účetního případu, který se bude lišit od DUZP, nebo jak uvádíte, interním dokladem - zápisem souhrnným ve výši všech fa vydaných za vodné a stočné 385/602 do 2013 a v roce 2014 tyto fa již jen 311/385. Případně se dělá do 2014 jen obrácený zápis interním dokladem 602/385 - ono to ve výsledku vyjde stejně. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Tady by měl být režim, kdy DPH je do ledna 2014 (předpokládám, že se bavíme o spotřebě až do 5. 1. 2014). Do výnosů přes dohadnou položku aktivní (jsem přesvědčen, že při tomto nastavení nebudou vědět, kolik přesně je do 2013 a kolik do 2014 - proto ta dohada).

Obec splácela půjčku právnické osobě. Předpis půjčky a úroku z dluhu mám na účtě 459. Vloni se dohodou obou stran úroky snížily ze 115 000,- Kč na 57 000,- Kč. Prosím o radu jak zaúčtovat snížení úroku vedeného na účtě 459.

Úroky z půjčky by se měli předpisovat dle roční výše zápisem 562/321. Úrok jako náklad by měl být časově rozlišen. 

Nevím jak bylo zaúčtováno při přijetí, ale správně je snížení předpisu jen zápisem

-562 MD / - 459 D (ale ve výši úroků za rok 2013). 

Dobrý den, provedli jsme technického zhodnocení majetku. K 31.12.2013 jsme TZ zařadili do majetku. Odpisy provádíme čtvrtletně. Za IV. čtvrtletí 2013 program tech.evidence majetku již vypočítal větší odpis (zvýšený o zařazení TZ). Správce programu mi sdělil, že u technického zhodnocení majetku neplatí, že se začíná odpisovat až od 1. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k jeho zařazení do užívání. Jsou odpisy za IV. čtvrtletí 2013 vypočítány správně - z vyšší ceny majetku? Děkuji za Vaši odpověď.

Obecně se domnívám, že by i v případě TZ mělo být postupováno tak, že se odpisuje od měsíce následujícího po zažaření do majetku (pro jednotnost nastavení). Nicméně musím zároveň upozornit, že tento aspekt nebyl v ČÚS 708 upraven do 31. 12. 2013. Až nyní se novelou ČÚS 708 objevilo výslovné ustanovení, že i u TZ platí, že odpis ze zvýšené ceny je od měsíce následujícího po zařazení do majetku.

Jen na okraj chci ale uvést, že by programátoři v těchto případech měli respektovat řešení, které si vyhlásíte - tedy pokud se Vám daný režim nelíbil ani do 31. 12. 2013, tak by se obecně Vámi požadované nastavení mělo respektovat.

Takže pokud shrnu - v roce 2013 skutečně neexistovalo ustanovení, které by říkalo od kdy odpisovat TZ, nicméně pozor i v ČÚS do 31. 12. 2013 se objevoval následující bod:

4.7. V případě uvedení dlouhodobého majetku do užívání v průběhu účetního období, stanoví účetní jednotka poměrnou výši odpisů v tomto účetním období. 

Z logiky ostatních bodů části 4 bych si dovolil odvozovat záměr "měsíční přesnosti" - tak bych ještě v roce 2013 uvažoval třeba o tom, že pokud zařadím 31. 12., tak se odpis spočítá ze zvýšené ceny jen za prosinec (ale za celé čtvrtletí mi přijde již problémové). 

Od novely ČÚS (a MF se tváří že od 2014) - i u TZ striktně od měsíce následujího po zařazení.

Potřebovali bychom poradit s rozhodnutím jestli se jedná o žádost o investiční nebo neinvestiční dotaci na rekonstrukci ČOV na táborové základně. Stávající čistička je zastaralá a kapacitně nedostačující, proto musíme řešit její rekonstrukci, která obnáší demontáž stávajících nádrží a zastaralé technologie, zabudování biologické aktivační ČOV s navýšením kapacity pro 60EO, s průměrným denní průtokem 9m3/den, s jednobublinkovou aerací v plastovém kontejneru se dvěma vstupními šachtami. Vtokové a odtokové potrubí je upraveno pro připojení na PVC DN 150 mm. Součástí dodávky je kompletní technologie – dmychadlo v plastové skříni, provzdušňovací elementy, trubní propojení, vnitřní recirkulace kalu, elektrický rozvaděč. Myslíme si, že celá akce je spíše investiční, náklady na celou akci budou cca 500,- tis. Kč a bude na ní vydáno vodohospodářským úřadem povolení, poté bude probíhat roční zkušební provoz a následně proběhne kolaudace. Budova,ve které je čistička umístěna je připojena k budově výše uvedené táborové základny a toto celé máme vedeno v majetku pod jedním inv.číslem. Bude to technické zhodnocení této budovy a kdy zařadíme do majetku (uvedením do zkušebního provozu nebo až po kolaudaci )?

Na investici to popisem vypadá, i když je možné, že toto vše v ČOV bylo, jen nyní je vše modernější - totiž za opravu můžeme považovat i výměnu částí majetku, které mají lepší vlastnosti, protože ty "horší" vlastnosti již nejsou na trhu dostupné. Ale nebudu Vás zbytečně mást, pro investici zde vždy najdeme argument. 

Jen k tomu zařazení - já bych opravdu řekla, že část pořizovaného majetku je technologie - tj. 022, že se jedná o účelové zařízení, které není nedílnou součástí stavby. Bylo by dobré majetek řádně nadefinovat - technologie 022, stavby nádrží 021, kontejnery plastové také na 022, potrubí 021, TZ plášťe - budovy ČOV ...

Zařazení do majetku je možné rozhodnout účetní jednotkou - lze již povolením zkušebního provozu, my to vidíme radši, protože se majetek již zkušebním provozem opotřebovává, ale není to nutné, lze i po kolaudaci.