Dotazy

Obec bude provozovat vodovod z vlastního zdroje-vrtaná studna. Bylo nám přikázáno nechat si vystavit Výpis z živnost.rejstříku. Jde mi o to,zda lze účtovat provoz vodovodu v rámci normální činnosti obce (a jak to účtovat) anebo musíme zřídit hospodářskou činnost (a opět jak to účtovat). Předpokládaný obrat je kolem 500 tisíc za rok. Další dotaz mám na zaúčtování nakoupených vodoměrů.Obec zakoupila vodoměry (53 ks) a zapůjčila je občanům na základě smlouvy o zapůjčení, jsou tedy majetkem obce. Nevím na jaký účet toto zaúčtovat a jak sledovat obecní majetek.

Určitě není nikde stanovena povinnost mít na provozování vodovodu VHČ. Můžete klidně provozovat v hlavní činnosti. To, že máte ŽL, automaticky neznamená, že to děláte za účelem zisku a musíte vést ve VHČ, u obcí nebývá vodovod provozován za účelem zisku, je to spíše vaše poslání -  spravovat majetek. Příjmy za vodné účtujte na odpa 2310, pol. 2111, účet 602.

Ohledně vodoměrů, k vyhodnocení mi chybí info. Nebývají ale vyhodnocovány jako samostatný majetek, ale jako součást stavby vodovodu. Pokud máte v majetku přípojky s vodoměry a jen je vyměňujete, je to oprava (511, pol. 5171). Pokud máte v majetku přípojky, vodoměry jejich součástí nejsou a teď je dopořizujete, mělo by to být TZ vodovodu (případně i podlimitní). Je možné vodoměry účtovat i přímo do spotřeby jako materiál na účet 501, pol. 5139, např. pokud jste je pořídili na přípojky ve vlastnictví občanů kvůli sledování odběru, jejich výpůjčku pak evidujte jen mimoúčetně nějakým seznamem.

V naší obci je mateřská škola, která je odloučeným pracovištěm ZŠ v jiném městě. V MŠ není školní kuchyně, takže obědy se dovážejí od dodavatele, který ZŠ fakturuje celou výši oběda (potraviny + režie). ZŠ hradí zaměstnancům a žákům část nákladů na oběd (potraviny) z FKSP. Můžeme my hradit část nákladů na oběd (režii) z našeho rozpočtu, nemáme FKSP. ZŠ by nám vyfakturovala část nákladů, např. 15,- Kč/oběd. Můžu účtovat jako službu - 5169, nebo musíme mít nějakou smlouvu o dotaci nebo finančním příspěvku, jak potom účtovat?

Můžete jim určitě přispět, otázkou je jakou formou a komu vlastně přispíváte - vypadá to z dotazu, že vlastně MŠ není vámi zřizovanou PO, je to tak? Věcná režie by měla být nákladem zřizovatele - ten chce po vás tento příspěvek?   Podle toho, co popisujete, budete přispívat přímo nějakou částku na úhradu oběda. Jestli budete takto přispívat žákům ze své obce, pak je to spíše transfer obyvatelstvu než PO a měli byste jej zaúčtovat 572/231 odpa 3111 pol. 5492. Pokud by to byl transfer PO, pak pol. 5339. Pokud jiné obci, tak 5321...Je potřeba mít i řádně schváleno, podle toho, komu vlastně budete přispívat.  

Jako městská část jsme zřizovatelem příspěvkové organizace, které dáváme v příspěvku částku i na platy (závazný ukazatel). Náš interní auditor je pověřený i kontrolou hospodaření příspěvkových organizací a teď začíná kontrolu. Mimo jiné chce předložit pracovní smlouvy, mzdové listy a evidenční listy důchodového pojištění. Chtěla jsem se zeptat, zda nevíte, jestli má právo kontrolovat všechny tyto doklady? Z hlediska čerpání příspěvku nebyl překročen závazný ukazatel - čerpání mzdových prostředků, tak si myslíme, že nahlížet do osobních údajů zaměstnanců nemá právo.

Víte, my už sami nevíme. Většinou platí - co chce vidět zřizovatel a na co dává peníze, tak by měl mít úplné informace. Když např. u nás jako auditorů chce kontroly komora auditorů, tak máme právo na občanku a nahlížet do všeho, ale kontrolovaný subjekt si to často nemyslí. Jednou je soudní výrok, že se nesmí zveřejnit mzdy, pak při odvolání, že ano. Myslím, že nejen my, ale již celý národ je z toho zmaten. :o). Podívejte se na výklad MF k mlčenlivosti ohledně pohledávek v dokumentech ke stažení a zkuste jej analogicky aplikovat - vyplývá z něj, že jednotlivé informace o konkrétních osobách by neměl žádat ani interní auditor. Více v tomto poradit neumíme.

Již několik let je pořádán výměnný mezinárodní dětský tábor, kterého se účastní děti z několika států Evropy. Z našeho města je letos vybráno 5 dětí, které se zúčastní mezinárodního tábora ve Francii. Těmto dětem naše obec přispívá finanční částkou na cestu. Současně s dětmi cestuje jeden dospělý člověk. Rada města odsouhlasila účast těchto dětí a jejich vedoucího na mezinárodním táboru s tím, že děti budou částečně obci hradit náklady formou příspěvku. Nyní jsme obdrželi letenku na jméno vedoucího, který s dětmi cestuje s tím, abychom tuto letenku uhradili. Nevím si nyní rady, podle mě nelze hradit cestovní výdaje osobě, která není zaměstnancem. S touto osobou nemáme ani žádnou pracovní smlouvu ani žádný obchodní vztah. Další letenky budou znít na konkrétní jména dětí. Nebylo by lepší řešení, aby si všichni zaplatili letenky sami a obec jim poskytla finanční dar?

Když se podíváme do náplně položky 5173, určitě je možné na ní zatřídit i výdaje na cestovné osob, které sice nejsou zaměstnanci obce, ale jsou např. vysláni obcí za účelem reprezentace. Ve vašem případě by to tak asi šlo pojmout, organizujete to, vybrali jste konkrétní osoby, které se tábora účastní, účtovala bych tedy dopravu na účet 512, pol. 5173. Jako organizátor pak můžete účtovat vybrané peníze od dětí na účet 602, pol. 2111 (lze i položka 2324 - zde vše je dobře, případně i minusem výdaje). U tohoto je vždy ale potřeba, aby doklad byl vystaven na vás jako na obec, jakmile proplácíte doklad na jméno někoho jiného, už by to měl být transfer a ne nákup. U letenek se ale předpokládá, že jsou vystaveny na jméno cestujícího...Potom lze dát na 543 /věcný dar - letenka/ , s položkou např. 5194, nebo na 572 s položkou 5499 - veškeré náklady na cestovné dětí. Pokud je řádně schváleno jako podpora dětí , tak není žádný problém.

Dobrý den, prosím o radu jak a hlavně ke kterému datu mám zařadit TZ(techn,zhodnocení) CAS .32 T815(hasiči) do majetku a účetnictví. Obdrželi jsme dotace od JMK 1 000 000,- Kč a MV 2 000 000,- Kč na TZ CAS 32 T815. Dotace je krátkodobá, vyúčtování bude do 31.7.2018. Do podrozvahy bylo zaúčtováno k datu rozhodnutí 915 org.20/999 org.20.Dotaci JMK jsme obdrželi v 11/2017 byla odúčtována podrozvaha 915 org.20/999 org.20 a zaúčtován příjem 231ÚZ551 org.20 4216/374 org.20, nebyly náklady tak nebylo ke konci roku účtováno na 388. Dotaci MV jsme obdrželi v 3/2018 byla zaúčtována 231 ÚZ 14984 org.20/374 org.20 a odúčtována podrozvaha. A teď ten problém: vozidlo předáno po TZ 16.3.2018, 29.3.2018 změna v TP,byly ještě prováděny polepy a jiné dodělávky, auto bylo připraveno v 4/2018. Faktura k proplacení ve výši 4 694 800,- Kč(zaúčtována 042 org.20/231 5512 ÚZ14984 org.20 6123 (MV), 5512 ÚZ551 org.20 6123(JMK), 5512 org.20 6123(VZ) mi byla předložena a zaplacena 4.4.2018.Předávací protokol a TP jsem dostala pozdě, kde jsem zjistila výše uvedená data 3/2018.To už jsem odeslala účto a teď nevím jak to vyřešit s účtováním a zařadit do majetku protože jsem to neudělala v březnu(pokud to tak musí být).Do provozu bylo uvedeno v 4/2018. Tak prosím o radu jak to má být správně.

Dotace od kraje patří správně na položku 4222, nikoliv 4216, kam patří investiční transfery z ministerstev. Se zařazením do majetku si tak úplně hlavu nedělejte, podle účetních předpisů byste měla dlouhodobý majetek zařadit, když je funkční a splňuje předpisy pro užívání, automobily se tedy zařazují, až když jsou způsobilé k provozu, správnější je tedy zařadit podle popisu až v dubnu, až bylo TZ vyřešeno i "papírově" a auto bylo po něm tedy uvedeno znovu do provozu. Jinak to vypadá vše správně, k datu zařazení dohadujte obě dotace 388/403, od následujícího měsíce začněte dotace rozpouštět. Pak je vyúčtujte zápisy 346 (348 z JMK)/388 a 374/346 (348).

Starosta nechal zpracovat dokumentaci k BOZP a PO za 25 000,-Kč. V podstatě se jedná o směrnice a další doporučení. Zaúčtovala jsem na 518 a položku 5169. Teď ale váhám, zda bych tu dokumentaci neměla dát do drobného dlouhodobého nehmotného majetku? Ale zas to nemá trvalý charakter, třeba se to za rok bude aktualizovat. A nebo úplně zruší.

Zaúčtováno máte správně, nesplňuje to definici pro vedení jako nehmotného majetku, nepřinese vám to budoucí ekonomický prospěch - nelze směnit za peníze ani jiné aktivum, slouží pro činnost vaší konkrétní účetní jednotky, určitě je vhodnější do nákladů.

Naše obec obdržela darem od s.r.o. obrazy, které pochází z období před rokem 1950, dekorace na stěnu z roku 1969 a dřevořezbu na stěnu z roku 1995. Pořizovací ceny jsou uvedeny v darovací smlouvě. Všechny jednotlivé předměty jsou pod 40,- tis. Kč, jenom dřevořezba je za 109 200,- Kč. Nevím si rady se zaúčtováním a jestli můžu použít ocenění ze smlouvy.

S.r.o. není VÚJ, měla byste tedy darované věci ocenit RPC, tzn. jejich současnou hodnotou.Pokud odhadem cena odpovídá tak, jak je uvedena v darovacích smlouvách, lze ocenění darů dle darovací smlouvy použít. U uměleckých děl to ale určitě není tak jednoduché, ty se navíc neodpisují, u uměleckých děl je jiný postup ocenění, tam pokud není známa pořizovací cena, se oceňují jednou korunou, tam se RPC nepoužívá, tedy ani nedoporučuji ocenit dle ceny v darovací smlouvě.  Obrazy byste určitě mohli jako umělecká díla zařadit zápisem 032/401 a neodpisovat. Ta dřevořezba, i když je podstatně mladší, by také mohla být umělecké dílo. Ostatní, když je to pod 40 tis. Kč, může skončit buď na účtu 028 jako DDHM, v případě, kdy to není od VÚJ, byste dar zaúčtovali 028/088 a zároveň 558/649 nebo jako umělecké předměty na účtu 032. Já si myslím, že vše, co uvádíte, by šlo zařadit na účet 032, ale zvažte podle toho, jaké další předměty vám konkrétně předávají.

Jak správně účtovat zvýšení základního kapitálu společnosti (město 100%) nepeněžním vkladem ve výši 260 tis. Kč. Nepeněžitým vkladem jsou nemovitosti města, které byly znaleckým posudkem oceněny částkou 260 tis. Kč.

Nepeněžní vklad se oceňuje PC, což je u nemovitostí jejich ZC, cena dle ZP se v tomto případě nebere při účtování v potaz, je to tak v souladu s principem oceňování finanční investice dle zákona o účetnictví. Účtování: 043/368 ve výši ZC vkládaného majetku, 368/081 také ve výši ZC, 081/021 vyřazení v pořizovací ceně, 069/043 zařazení do majetku v ZC.

Naše obec má sbor dobrovolných hasičů. Vedlejší obec SDH nemá a proto byla sepsána smlouva o zabezpečení požární ochrany, že případné zásahy bude provádět náš SDH. Ve smlouvě je též uvedeno, že nám bude přispívat každý rok na činnost SDH 30 tis. Kč. Dále budou fakturovány jednotlivé konkrétní zásahy. Jak mám prosím účtovat o příspěvku 30 tis. Kč a o přefakturaci nákladů?

Spadá to pod § 46 zákona o obcích, tzn. pravidelný příspěvek i vyčíslení zásahů bych  účtovala jako transfer -  pol. 4121, účet  672. Neposuzovala bych zásahy jako poskytnutí služby a přefakturaci nákladů, je to spolupráce mezi obcemi, je proto vhodnější účtovat to v režimu transferů. U obcí obojí zrcadlově účtovat na pol. 5321 (572).

Dobrý den, Obec (budoucí oprávněný) uzavřela smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti a umístění stavby s Povodím Ohře (budoucí povinný) a za náklady spojené s uzavřením smlouvy nám poslali fa dle smlouvy 600,-+ DPH(726,-). Jedná se o opravu mostu přes potok v obci (mám na to rozpočet-2212/5171),ale o VB jsem nevěděla. Strany se dohodly, že po vydání kolaudačního souhlasu uzavřou smlouvu o zřízení služebnosti a umístění stavby na dobu životnosti stavby (stavba nebude asi dokončena letos) a jestli bude ještě nějaká úplata se zatím neví. Můžete prosím poradit, jak zaúčtovat nyní (smlouvu o smlouvě budoucí a i následně uzavřenou ) vč. RS. Ještě jsem měla fa zprac. dokumentace ke st. povolení (účtovala jsem 2212/5169 78 tis. a bude asi SP za st. povolení na opravu.

Pokud byste stavěli most nový nebo byste prováděli TZ stávajícího, mělo by VB vstoupit do jeho ceny, úhrada za VB a související náklady by se účtovaly na účet 042, pol. 6121. Jestli ho ale opravdu budete jen opravovat, pak nezbývá než VB zaúčtovat jako samostatný majetek, podle ocenění buď na účet 028 nebo 029. Předpokládám, že celkové ocenění včetně souvisejících výdajů nepřekročí 40 tis. Kč, spíše to bude tedy DDHM. Úhrada za sepsání smlouvy by měla do ceny VB vstupovat. Protože ale VB ještě nemáte pořízeno, nejlepší řešení bude zaúčtovat fakturu zápisem 381/321, úhrada s pol. 5122 a teprve až budete mít vynaložené všechny náklady za VB, zaúčtujete zápisy 558/381 a 028/088.  Při postupném pořizování DDHM je totiž problém, že se nesmí účovat na účet 042, nemusí se sice zařazovat až po dokončení, tzn. mohla byste rovnou účtovat 558/321, ale musela byste zároveň zařadit 028/088, protože ČÚS vyžaduje tyto zápisy (do nákladů a zařazení) současně, ale to by vám dělalo pak problém při inventarizaci, fyzicky by nebylo možné nedokončené VB inventovat, proto to navrhuji takto s použitím účtu 381. Raději ale opravdu prověřte, že je to oprava, nestavíte most nový? Nebo nezhodnocujete stávající? Zmiňujete totiž, že budete mít stavební povolení, ale možné to je, že jen na opravy, to posoudit neumím a také, že VB bude zřízeno na dobu životnosti stavby, to je tedy sjednáno ve smyslu po opravě? Doposud jste VB na stávající most neměli? Opravdu bych nejprve raději toto prověřila, pak zvolila odpovídající účtování o VB, zda třeba opravdu nemá vstoupit do ceny stavby mostu či jeho TZ (nějaké rozšíření, apod.)

Ohledně PD aj. nákladů, když je to k opravě, účtuje se do nákladů, účtujete to správně, související výdaje k opravám lze i na účet 511, pol. 5171 tam, kam budete účtovat opravu. Dle RS je projekt na opravu na položku 5169.

Chtěla jsem se zeptat na rozdělení majetku, který je součástí nemovitosti. Jedná se o vybavení kulturního domu (majetek obce) v rámci dotace. Majetek je pořízen v celkové hodnotě 2,7 mil.Kč. V soupisu faktury je uvedeno vybavení jak volně stojící tak zabudované. Nyní tápeme se zařazením zabudovaného majetku,zda dát inventární číslo nemovitosti jako součást budovy nebo posoudit jako samostatně stojící. Jedná se o položky: barový pult včetně baterií a dřezu ( 161 tis.Kč atyp), věšáková sestava (124tisíc Kč) oddělením by došlo ke ztrátě estetické), lepená zrcadla, vestavěný digestoř (33 tisíc Kč). Dále se jedná o vybavení audio technikou, která je v hodnotě 2,191 mil. Kč s tím, že tam jsou opět věci zabudované a volně stojící. Skutečně nevím jakým logickým klíčem správně rozdělit bez negativních dopadů na odpisování.

Hlavním kritériem, které hraje roli, je samozřejmě povaha posuzovaného zásahu, zda je tedy spíše samostatnou movitou věcí, ve smyslu jeho "mobilnosti" a samostatného využití - v logice samostatné funkce či součástí budovy ve smyslu jeho pevného zabudování. K rozhodnutí, co posoudit jako součást budovy a co jako samostatnou věc, je dále vhodné vzít v úvahu i účel budovy, je to tak i v souladu s daňovým pokynem GFŘ D-22, kterým se sice nemusíme pro účetní kategorizaci řídit, ale tradičně se podpůrně využívá a postupování podle něj je vhodné, mj. proto, abyste postupovali i v budoucnu při posuzování jednotně a  je kontrolory lépe akceptováno než např. vlastní vnitřní norma, tak proč si přidělávat starosti. Nejprve jen ještě upozorňuji, že z dotazu není jasné, jestli budujete novou stavbu a v tom případě byste při posouzení věci jako součásti budovy jí zahrnuli do ceny nové stavby nebo rekonstruujete současnou budovu a bavíme se tedy o možném TZ, pokud se posoudí jako samostatná věc, tak nebo tak patří pak podle ocenění na účet 028 nebo 022, teď už k jednotlivým zásahům:

barový pult včetně baterií a dřezu ( 161tis.Kč atyp) - zde bych to posoudila jako součást stavby, tzn. zahrnout do její ceny, pokud budujete novou nebo účtovat jako TZ současné, s ohledem na funkci a účel budovy je to určitě lepší vyhodnocení než samostatná věc, v analogii např. s kuchyňskými linkami v bytech, kdy účel bytu je bydlení, tak se očekává, že tam kuchyňská linka bude, tak stejně u kulturního domu se očekává, že aby plnil svou funkci - budou se tam podávat nápoje, je tedy vhodné jej takto posoudit stejně jako např. vestavný nábytek, přenosný není, takže zde je argument. Lze i toto však vyhodnotit jako účelové zařízení - tj. samostatná věc i když je pevně spojené s budovou. Tady je akceptovatelné obojí. 

věšáková sestava (124tisíc Kč oddělením by došlo ke ztrátě estetické) - asi spíše samostatný majetek, pokud to nejsou volně přenosné věšáky, ale jsou to sestavy zabudované do zdi, dalo by se to třeba vyhodnotit i jako součást stavby, jestli jsou to ale sestavy nábytkové, přemístitelné, tak spíše samostatný majetek, ono ta funkce a účel budovy není vždy rozhodující, nábytek jako stoly a židle je také potřebný pro plnění účelu budovy, ale přesto to není její součástí, je třeba zohlednit i druhé hledisko, které jsem v úvodu zmiňovala a fakt, že toto jsou už vybavovací předměty, jako součást stavby se většinou vyhodnocuje opravdu to základní vybavení (sanitární předměty apod.)

lepená zrcadla - budou upevněna na zdi, lze jako součást stavby, stejně jako se dávají různé obklady a nebo třeba zabudovaná umělecká díla

vestavěný digestoř (33 tisíc Kč) - součást stavby je možná

Dále se jedná o vybavení audio technikou, která je v hodnotě 2,191 mil. Kč s tím, že tam jsou opět věci zabudované a volně stojící - audiovizuální zařízení, i když je spojeno částečně se stavbou, vyhodnocujeme jako samostatnou věc, v tomto případě je vhodné vytvořit soubor na účtu 022, opět je to tak i v souladu s pokynem GFŘ

Mám dotaz jak zaúčtovat u obce odvod finančních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace na účet zřizovatele.

Předpis 348/401, příjem kmenový odpa PO, pol. 2122.

Zda musíme udělat ,,rozpočtové opatření" na změnu SRV na rok 2018, který byl schválený v roce 2015 ve výši 3 mil.Nyní budeme pracovat s rozpočtem 3,85 mil. Znamenalo by to vyvěšení atd.?

"Rozpočtové opatření" určitě ne, určitě máte na mysli změnu současně platného SVR, tzn. že byste ho přepracovali a znovu by prošel zveřejňovacím a schvalovacím procesem. Ve vašem případě toto určitě nutné není. Jedná se o změnu v aktuálním roce, ta se zobrazí v rozpočtu, nikoliv v SVR. Smyslem SVR je střednědobé finanční plánování, zobrazení vaší finanční pozice za období příštího roku a dále, neřeší již aktuální rok. Navíc u změny příjmů, kdy je očekáváte ve vyšší výši, by to ani tak nebylo nutné, pokud spolu s tím neplánujete nějaké nové závazky, ale pouze je např. uspoříte nebo spotřebujete na nějaké běžné výdaje. Pokud byste ale věděli, že se příští rok příjmy z nějakého důvodu výrazně sníží a budete kvůli tomu muset zkorigovat výdaje, pak by změna SVR byla vhodná, ale takto ne. Dále se také změna SVR dělá, když uzavřete nějaký nový smluvní vztah či přijmete nějaký nový významnější dlouhodobý závazek, kdy tedy dojde k nějaké významnější změně ve vašich budoucích pohledávkách a závazcích (nikoliv letošních, ty zobrazíte letos, v rámci jednoho roku nemá plánování v rámci SVR smysl).

Potřebuji si ověřit účtování dotace na zateplení byt.domů: provedli zateplení domů, kolaudaci, zavedení do majetku to vše v roce 2017. Přislíbenou dotaci ve výši cca.5 mil. jsem zaúčtovala do podrozvahy a na účty 3880100/4030300 , zavedla jsem i na karty majetku, to vše taky v roce 2017. V roce 2018 nám přišla dotace(ex post), ale poslali nám cca o 900 tis.méně než byl předpoklad. Skutečně přijatou výši dotace jsem zaúčtovala: 231-pol.4216-ÚZ 107517969 nebo 107117968(podle zdroje)/3460000 346000/3880100 + odúčtování z podrozvahy Na účtech 388 a 403 mi zůstává ten rozdíl 900 tisíc, můžu je zaúčtovat 4030300/3880100, abych se dostala na výši skutečně přijaté dotace? Je mi jasné, že na kartách majetku už s dotací hýbat nejde, tam si to dáme jen do poznámky.

Podle ČÚS č. 709 bod 4.2.6. se rozdíl od dohady z důvodu nepřesného odhadu zúčtovává jednorázově do výnosů. Vyúčtování předepište 346 MD ve výši nižší přiznané dotace / 388 D  ve výši dohady a  403 MD ve výši rozdílu od dohady a zároveň tento rozdíl  zúčtujte zápisem 672 MD/ 403 D,  tím vám účet 403 zůstane pořád stejný (budete dotaci rozpouštět nadále do výnosů v původní vyšší výši) a zároveň se o daný rozdíl jednorázově sníží výnosy. Na kartě dotaci tedy neměňte, jen poznamenejte, že nakonec byla nižší.

Našla jsem původní směrnici k soc.fondu, kterou vydala a schválila rada města 22.4.1999 (dle starých zákonů č. 367/1990-zákon o obci, 576/1990-pravidla hosp. s rozp.prostředky). V této směrnici je uvedeno, že veškeré změny povoluje a schvaluje rada. Dle vaší odpovědi na jeden z dotazů uvádíte, že kdo schvaluje, ten mění, ruší. Rozumím tomu dobře, že když v původní směrnici je uvedeno schvalování radou, jakékoliv další změny, které budeme chtít realizovat, může schvalovat rada?

Máte pravdu, že pokud jde o aktualizace směrnic apod. platí základní pravidlo, kdo schvaluje, ten mění, ruší... Nicméně u peněžních fondů je schvalující orgán definován přímo v zákoně o obcích - podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona o obcích je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce "zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce". Z toho by vyplývalo, že v současně platné právní úpravě peněžní fondy zřizuje ZO a že tedy zároveň ZO případně mění, ruší. Je sice pravda, že se v zákoně hovoří jen o pravomoci ZO  ke zřízení fondu, nikoliv o statutu, schvalování pravidel, změně apod. Nicméně bylo by krajně nelogické se o tento argument opírat, protože součástí zřízení fondu musí být logicky i nastavení jeho pravidel (statutu), která když se pak v budoucnu chtějí změnit, mělo by to opět podléhat schválení ze strany ZO. Nejsme sice právníci, ale jistější z hlediska dodržení zákona o obích určitě bude schvalovat vše, co se týká peněžních fondů v ZO, nikoliv v radě. Ono je to problematické i tím, že je to vyhrazená pravomoc ZO, nemůže jí v tomto případě přenést na jiný orgán. V roce 2000 se měly fondy obcí dát do souladu se zákonem, tj. jako platný peněžní fond mělo nově schválit zastupitelstvo. 

Jěště doplění - já chápu, že se vám nechce nechávat schvalovat sociální fond zastupitelstvem, také ho nemusí schválit, ale je to věc vyjednávání, dokud nebude peněžní fond schválen oprávněným orgánem, budou u toho mít kontroly pořád připomínky...Viděla jsem i schválení statutu fondu, kde bylo určeno, že pravidla tvorby a použití jsou záležitostí tajemníka a zaměstnanců...apod.