Dotazy

Zastupitelstvo schválio 70% příspěvek na stravenky z nominální hodnoty 70,- Kč z rozpočtu obce. Nyní však narážím na problém, kdy jedna zaměstnankyně by ráda využívala kuchyně ve školní jídelně naší PO. Mohu ošetřit směrnicí kombinaci obou těchto způsobů? Příspěvek zaměstnavatele by u obou způsobů byl 49,- Kč. Jenom doplatek zaměstnanců by se lišil.

Způsoby stravování zaměstanců neřeší právní předpis, tedy jen vnitřní předpis. Je určitě možné i kombinované zajištění. Výše příspěvku by měla být stejná, nevadí, že se liší doplatek, to už je věc zaměstnance, že si zajistil levnější stravování (zjednodušeně řečeno). Pokud si do pravidel fondů dáte obě možnosti stravování, tak v tom není žádný problém. Jen mě trochu připadá, že nejste zcela v souladu s usnesením zastupitelstva "70% stravenky 70 Kč" - zda byste neměli doplnit např. "v případech nečerpání stravy formou stravenky bude příspěvek ve výši  49 Kč" - jako dodatečné usnesení - jen tak pro jistotu, že nebude nějakou kontrolou pak napadáno.  

Naše obec provozuje vodovod. Vodovodní přípojky k novým stavbám nám zhotovuje soukromá firma, která nám následně vystavuje fakturu s PDP, sazba 21%. Následně tuto fakturu přefakturujeme majiteli domu včetně DPH 21% -1,- Kč, což je podíl obce na vodovodní přípojce. Tímto dostáváme přípojky do svého majetku. Teď staví novému občanovi dům stavební firma a požaduje po nás přefakturaci s PDP nebo sníženou sazbou DPH 15%. Může vůbec obec fakturovat PDP? Nejsem si vůbec jistá jak to udělat. Děkuji za odpověď.

Určitě můžete provádět přefakturaci v PDP - je to klasická realizace plnění a pokud splňuje podmínky zaklasifikace do CZ CPA 41-43, tak skutečně toto odpovídá (pokud to fakturujete firmě, která staví celý dům - jste fakticky jedním ze "subdodavatelů") a mělo by to být v režimu PDP.

Teď k sazbám - stav je takový, že přípojky k těm domům by měly být příslušenství - tedy hradil bych to ve snížené sazbě DPH. Tady rozumím tomu, že soukromá firma měla trochu problém vám vyfakturovat v sazbě snížené (nejste vlastníky domů ...) - podle mne se to ale mělo prodanit ve snížené a potom fakturaci na konkrétní lidi ve snížené - stavba příslušenství (tady by to šlo zpětně i opravit podle §43 zákona o DPH  - bohužel ale správně až v dodatečných přiznáních ....).

Obec vlastní rodinný dům, začali jsme v letošním roce s rekonstrukcí, náklady jsou na účtě 042. Nyní uvažujeme o převodu rod.domku nebo prodeji do vlastnictví s.r.o. /100% účast obce/, nevíme jakou variantu zvolit, která bude výhodnější? Rekonstrukce by se dokončila z výnosů s.r.o.. Jak se tato situace bude účtovat?

Prvotně - podle registrace - nejste plátci DPH - tedy otázku DPH nebudeme v tomto případě řešit (pokud by to mělo být jinak, tak se prosím ozvěte - i otázka DPH zde může hrát svou roli).

Zaúčtování prodej - 311 MD /646 D , příjem 231 odp např. 3639 pol. 3112 MD / 311 D (samozřejmě je možné splátkovat postupně).

Vklad: 043 MD / 368 D (k ocenění viz níže), zápis navýšení základního kapitálu do OR - 061 MD / 043 D, převod nemovitosti ve výši vaší zůstatkové ceny bez ohledu na ocenění znalce (samozřejmě pokud máte dosud "rozdělanou" rekonstrukci na 042, tak také tato hodnota půjde na 043). Nebo-li předání nemovitosti při vkladu by se účtovalo:

MD 368/Dal 021 v zůstatkové hodnotě a MD 368/Dal 042 (naběhlá rekonstrukce) a oprávky by se vyřadily MD 081/Dal 021 (tedy tím by byla 021 na úrovni "0").

Teď k výhodnosti či nevýhodnosti jednotlivých variant:

a) koupě - muselo by se uvažovat s daní z převodu nemovitostí (4% hodnoty transakce), protože je to  vztah k mému s. r. o., tak je stejně potřeba doložit cenu obvyklou - tedy doporučuji stejně znalecký posudek. Ještě k té dani z převodu nemovitostí - já nevím přesně, co je to za dům - ale asi nelze aplikovat osvobození podle §20 odst. 7 (novostavba ...) - to já jen kdyby náhodou. Nicméně na druhou stranu by ta společnost získala jasnou vstupní cenu majetku (i pro účely daňového odpisování u daně z příjmů - byla by stejná vstupní účetní cena jako daňová). Také tu vzniklou pohledávku z prodeje nemovitosti bych někdy mohl hodnotit jako výhodu - neznám konkrétní okolnosti, ale může se vám hodit někdy jako prostředek odvodu peněz ze s. r. o. (třeba i v delším horizontu).  

b) vklad - proces je složitější, bude potřeba notář, úprava společenské smlouvy a zápisy do OR také něco stojí. Předmět vkladu musí být znalecky oceněn. Vyhýbáte se dani z převodu nemovitostí, pokud v testovací lhůtě 5 let zůstanete společníkem dané společnosti. Účetně to s. r. o. začne odpisovat  ocenění podle znaleckého posudku, nicméně daňově bude muset navázat na vaši daňovou zůstatkovou cenu... - zde možná je nějaký problém (to by se muselo řešit, jak jste to nabyli do vlastnictví a jaké je ocenění). Může se klidně stát, že výhoda vyhnutí se dani z převodu nemovitostí bude  plně "spotřebována" horším nastavením daňových odpisů. Ještě nebude vznikat žádná pohledávka k případnému odčerpání peněz z s. r. o.

 A nakonec bych měl jednu poznámku - podle mých zkušeností není úplně ideální převádět věci nemovité do svých společností... - to musí být hodně silné argumenty pro takový krok, aby se v delším horizontu takový postup ukázal výhodnějším než třeba pronájem do s.r.o. ....(ZN)

Na základě smlouvy o komisním prodeji budeme na OU prodávat knihy. Komitentem je fyzická osoba. Návrh účtování: příjem za prodané knihy 231 6171 2112MD/604, 343D + čtvrtletní odvod DPH a výdej peněz komitentovi pouze na základě smlouvy, fakturu nevydá 504/231 6171 5182. Prosím o kontrolu účtování.

Fyzická osoba  - plátce DPH vám musí dát daňový doklad při vyúčtování komise, při účtování způsobem B zaúčtujete nákup knih na základě daňového dokladu 504 MD, 343 MD / 261 D a proúčtování přes RS 231 odpa dle účelu, pol. 5138 D, -5182 D. Pokud se jedná o neplátce, tak by přesto mělo dojít k nějakému vyúčtování komise, na základě kterého zboží pořídíte, moc si neumím představit jen účtovat na základě smlouvy - peníze by se měly vyplatit dle prodaného zboží. 

Ještě k odpa - prodej knih není moc činnost místní správy, vhodný odpa je např. 3326,3319...(lze dle toho, co kniha má za účel - např. i "přírodní" odpa...)

příp.  i 2141 - ten je pro prodej zboží např. v "Ičku" obecně

Jak zaúčtovat vratnou finanční jistotu. Jedná se o částky, které byly uhrazeny na účet Mikroregionu Klonk, který vyhlásil výběrové řízení na vypracování projektu na revitalizaci Suchomastského potoka a po ukončení výběrového řízení bude částka jednotlivým uchazečům vrácena zpět.

Předpokládám, že se jedná o zaúčtování u příjemce. Vratná jistota jsou cizí peníze, takže 245 MD /378 D, pokud nemáte depozitní účet na cizí prostředky lze 231 8901 MD / 378 D a při vrácení 378 MD /245 (231 8901) D. Názvově by vyhovoval i závazkový  účet pro kauce 325 (obsahově vymezen není) , ale protože se k němu ministerstvo při dotazech vyjadřuje poněkud nejistě ohledně kaucí, tak tento účet kontroloři moc neradi vidí. 

Jestli se vy jako město účastníte jako dodavatel na zakázce, tak složení jistiny je pohledávka, např. 377,459... pol. 5189.

Od Roku 2010 máme vedenou přestavbu budovy na MŠ -PD, žádost o dotaci,rozpočet stavby. Od roku 2012 proběhy stavební práce a TDI.Stavba byla předáná dle sml. investora v červnu 2013,Kolaudace a zařazení do užívání 19.6.2013 v hodnotě 6 203 471,-Kč 1.8.2013 ZO schválilo uzavření sml. s ROP a ještě sml. o zajištění kompletního dotačního poradenství v rámci projektu "Rozšíření a zkvalitnění kapacit MŠ Libiš".Smlouva na dotační poradenství byla podepsána 2.8.2013 a smlova s ROP StředníČechy podepsána 27.8.2013. 1)Můžete mi poradit kam zaúčtovat poradenství v rámci projektu. když je stavba zařazena do užívání.(chtějí po mě abych to zařadila ještě do stavby) 2)Jak se bude zpětně účtovat dotace. Zahájení projektu je ve sml 2.7.2012-ukončení realizace projektu 30.5.2013 a ukončení projektu 25.11.2013.Celkové způsobilé výdaje 6 286 347,68Kč, celkové nezpůsobilé výdaje 43 479,-Kč. Výdaje roce 2013 mohu opravit opr. dokladem,ale zpětně se N a Z jenom nalepí nebo napíše na fakturu?

1. Jako výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání by měl být provozní výdaj, to by měl každý uznat ve vztahu ke kontrole dotace. Nebála bych se. Více bych se bála doplnit do hodnoty DM po zařazení do užívání, to je chyba větší. 

2. Dle metodiky MF k NZUZ z let 2008 a 2009, o které již nikdo neví, zda platí :o) je správně označit nástrojem a prostorovým původem (už to není zdroj , ale zkratka zůstala) - ty výdaje, které vznikly v tom roce, kdy přišlo rozhodnutí nebo smlouva k dotaci , takže ano, doplnit do výdajů, co vznikly v roce 2013. Na ty dřívější není potřeba nic dopisovat, tam se značit nemělo - nebyla smlouva, nesmělo se značit. 

Omluva - vím, že to vypadá, jako když vám odpovídá člověk s nižším IQ , příp. člověk trpící duševní poruchou, ale odpověď k NZ odpovídá současnému legislativnímu stavu, lépe to nejde vymyslet. 

Dobrý den, kolegyně si nechává vypracovat od firmy dokumentaci " Inventarizace a hodnocení stavu dřevin s plánem jejich následné péče". Tento dokument bude jejím podkladem k rozhodování. Mám ho zařadit do dlouhodobého nehmotného majetku na účet 019, když jeho hodnota bude asi 50.000,--Kč ?

Je to popis stavu s plánem - dle 410/2009 Sb. , obsahově částečně odpovídá LHP jako jeho složka, o tom si rozhoduje účetní jednotka sama - §11, odst. 8.

Nevím, jak jste si upravili ve své směrnici, pokud však nedáte do drobného dl. nehm. majetku, tak se objevuje otázka časového rozlišení nákladů, zda by se nemělo dát na 381 v té části co se týká následné péče, a to dle odhadu doby využitelnosti plánu. Pak je možná ten DDNM jednodušší. 

Při volbě do DDNM by bylo zaúčtování 018/078 a 558/231 pol. 5179. (U PO jen 241  bez položky). Dlouhodobý nehmotný majetek se eviduje až od hodnoty 60 tis. Kč, proto na 018. 

V roce 2012 nám byla přislíbena dotace v EUR z Euroregionu Glacensis – přeshraniční spolupráce. Tato dotace se skládala z investiční a neinvestiční části. Účtovali jsme na podrozvahu (943) a koncem roku 2012 nadohadovali (388). V červenci 2013 jsme obdrželi rozhodnutí o výši přiznané dotace v EUR, účtovali jsme: předpis dotace 377/403 investiční část a 377/ 672 neinvestiční část, oboje kursem ČNB ke dni rozhodnutí. Odúčtovali jsme podrozvahu v celé výši a zrušili dohadnou položku. Do majetku jsme investici zařadili ve 12/2012, odepisujeme ji od ledna 2013, ale zatím jsme nezačali rozpouštět transfer. Měli jsme ho nadohadovat, ale vůbec jsme si netroufli odhadnout jeho výši. Došlá úhrada v září 2013 byla přepočítána kursem ČS a.s. (tak, jak nám byly připsány peníze na korunový běžný účet) a zaúčtována 231/377. Po tomto účtování má rozvahový účet 377 zůstatek z rozdílu kursů EUR předpisu a platby a rozdílu kursů ČNB a ČS, který bychom zaúčtovali na účet kurzových rozdílů zápisem 563/377. Původní výši investiční části dotace zaúčtovanou na účtu 403 bychom nyní upravili účetním zápisem 403/672. Neinvestiční část dotace by zůstala na účtu 672 ve výši z předpisu. Do majetku bychom nyní navedli hodnotu transferu z účtu 403 v účetnictví, tj. ve výši, která odpovídá hodnotě skutečné výše obdržené dotace. Rozpustíme transfer zpětně od počátku roku 2013 a budeme v rozpouštění pokračovat. Prosíme o Vaši pomoc se zaúčtováním tohoto případu.

Po tomto účtování má rozvahový účet 377 zůstatek z rozdílu kursů EUR předpisu a platby a rozdílu kursů ČNB a ČS, který bychom zaúčtovali na účet kurzových rozdílů zápisem 563/377. ANO, stačí jen tento zápis, nemusíte přes RS, na tok hotovosti s Nástrojem a prostorovým původem rovněž bez vlivu. 

Původní výši investiční části dotace zaúčtovanou na účtu 403 bychom nyní upravili účetním zápisem 403/672. Neinvestiční část dotace by zůstala na účtu 672 ve výši z předpisu. ANO

Rozpustíme transfer zpětně od počátku roku 2013 a budeme v rozpouštění pokračovat. ANO

Lze účetně 403/672 a na kartu zapsat v září ve výši 403 hodnotu již po rozpuštěné části za období 1-8, některé programy na majetek však nedělají měsíční závěrky a pustí vás v běžném roce přiřadit dotaci zpětně od ledna a rozpuštění transferu sami spočítají , zde tedy postupujete podle toho, co vám umožní program. 

Co je ještě potřeba poradit s účtováním? Vše máte dobře. 

Prosím o radu ohledně účtování dotace od Euroregionu Labe, cíl 3 z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jedná se o neinvestiční dotaci. Celkové způsobilé výdaje projektu činí 17082 Euro, dotace činí 85% způsobilých výdajů 14519,70 Euro. Nevím zda účtovat N, Z, a ÚZ (pokud ano - jaký?). Jaký kurz použít při zaúčtování na podrozvahu. Některé doklady budou v české měně a některé v Euro (mohu použít kurz ČNB vyhlášený vždy k datu účetního případu?). Kurzový rozdíl? Děkuji

Nástroj a zdroj se dává, UZ jen když je přímý podíl z MMR - stáhněte si z dokumentů "Přeshraniční spolupráce" - mám tam tabulku s NZ i s položkami,podle toho, od koho dotace chodí. 

Na podrozvahu je vhodné si zvolit jen pevný kurz a používat ho i při odúčtování, u podrozvahy se o kurzovém rozdílu účtovat nesmí, ani tam nevzniká, na podrozvahu se nikdy platba neazúčtuje, jen se "upravuje" předpis pohledávky. 

Vznikat KR by vám mohl při platbách EUR až při předpisu pohledávky 346, tj. v rozdílu mezi datem vypořádání dotace, kdy se dělá předpis  a skutečnou platbou např. doplatku dotace, pokud použijete kurz ČNB při předpisu pohledávky a při platbě. Když použijete pevný kurz, tak by při platbě v EUR vyšel KR asi jen v případě meziročního rozdílu mezi předpisem a doplatkem. Ještě může vzniknout KR mezi zálohou (374,472), když bude v EUR  a zúčtováním při předpisu 346/374(472), ale opět - pevný kurz jen meziročně, ČNB kurz -  KR asi vznikne. 

Obec bude provádět zateplení budovy (dosud není) a výměnu zdroje tepla - kotel, rozvody, radiátory (to vše již v budově bylo). Budeme žádat o dotaci. Zateplení budovy bude TZ, výměna zdroje tepla by dle odpovědi na dotaz z 9.9. měla být oprava. Co mám dělat v případě, že nám bude poskytnuta pouze investiční dotace, což je velmi pravděpodobné? To bych náklady na výměnu zdroje tepla (oprava) nemohla v dotaci uplatnit? Kotel byl jeden na uhlí, nyní budou dva - 1x na dřevo, 1x na pelety.

Pokud dochází k výměně zdroje tepla, nebo např. i k výměně oken z důvodu zateplení, dá se považovat za TZ, je to jakoby související se změnou parametrů - tj. z důvodu zateplení. 

Měním kamna - oprava , měním kamna protože zatepluji a je potřeba je vyměnit - součást TZ zateplení. Takže arguemntace je snadná, nemusíte mít obavy z investiční dotace a vše můžete plánovat jako investici. 

K 30.6. jsem zařadila majetek a zapomněla jsem následující měsíc odepisovat. Měla bych doúčtovat jako nevýznamnou opravu, ale nevím jak.

Doúčtujete 551/08x ve výši 1 měsíčního odpisu - pozor zajistit na kartě majetku stejnou výši odpisů, oprávek , tj. i zůstatkové ceny, pokud zařazujete později, tak stačí alespoň 08 nastavit ručně. Oprava v běžném období se dělá jen tak, že se doúčtuje v případě chybějícího zápisu. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit s účtováním. Obec bude se státním pozemkovým úřadem uzavírat nájemní smlouvu na pozemky a dohodu o zaplacení úhrady za užívání nemovitosti. Obec si pozemky pronajímá. Smlouvy Vám posílám na email. Nevím si rady jak zaúčtovat: 1)doplatek zpětně za roky od 30.8.2005 do 25.9.2013 35 356,-Kč 2) doplatek zpětně v letošním roce od 26.9.2013 do 30.9.2013 60,-Kč 3) nájemné dopředu od 1.10.2013 do 1.10.2014 4376,-Kč Moc děkuji za odpověď. Prosím i paragraf a položku.

1. Částka nevýznamná, tj. zaúčtuje se do letošního roku, ne jako"chyba" minulých let:  k plnění došlo tak předpis závazku 518 MD / 321 D - je to dodav. odb. vztah. Nájem i náhrada za užívání nemovitosti - obojí 518. 

2., DTTO 

3. částka není významná, není potřeba časově rozlišit, ale nevím jakou máte směrnici - jinak zaúčtování by bylo 518/321 ve výši 4376/12*4 a zbytek jen 381/231 při úhradě.

Pokud časově rozlišujete v částce např. nad 10 tis., tak každý rok v říjnu dáte celé na 518/321. 

Odpa např. 3639   pol. určitě 5169, a to ve všech případech. 

Odborový svaz pracovníků státních orgánů organizoval zájezd do Maďarska, část ceny zájezdu byla hrazena ze sociálního fondu, část hradil každý účastník ze svého. Vstupenky napři na zámek si hradil každý účastník sám s tím, že je možnost proplacení ze sociálního fondu. Nyní mám k proplacení vstupenku, kde je uvedeno, že stála 5.600,- forintů. Proplácet budu samozřejmě v Kč, ale jakým kurzem. Vstupenka je s datem 6. 9. 2013.

Doporučujeme kurzem ČNB k datu 6.9.2013 - zde pokud správně chápu, nemůže se jednat o nějaké dovozování ve vazbě na pravidla týkající se pracovních cest (pracovní cesta to nebyla). Proto je asi tedy nejvhodnějším datem kursem, kdy případ vznikl, maximálně alternativně kursem ČNB platným dne, kdy byla vstupenka předložena k proplacení. 

Prosím o radu, zda zákon 320/2001 Sb. a prováděcí vyhl. 416/2004 Sb. o finanční kontrole platí i pro DSO. V současné době je naše město členem DSO a tento svazek zahajuje provoz, má zaměstnace a bude provozovat kanalizace. Protože zajišťujeme účetnictví svazku nevíme v praxi jak postupovat při schvalování finančních operací. Dle stanov podepisuje všechny výdaje pod určenou hranici předseda svazku, vše další musí vždy přes valnou hromadu. Ve stanovách je také, že může VH pověřit, přenést odpovědnost na další osoby. Protože v praxi je nereálné, aby byly účetní operace podepisovány předem, neboť předseda a mistostarosta svazku jsou z jiných obcí, je možné toto přenése na účetní svazku a následně např. na revizní komisi provádění kontrol. Za každou radu nebo odkaz děkuji.

Zákon č. 320/2001 Sb. se na DSO nevztahuje (zatím, plánuje se změna předpisu), tedy ani vyhláška. Ohledně pravomocí se postupuje dle stanov a jsou tedy vnitřní záležitostí. Na druhou stranu by všeobecně měly být kompetence odděleny, dle dotazu to vypadá, že by paní účetní měla právo i  na objednávání a odpovědnost a jako osoba za účetní případ i za zaúčtování - možné to je, ale je to i nebezpečné.  

Pozn. To se nevztahuje na zákon o finanční kontrole na DSO - je to právnická osoba vytvořená, ne zřízená (odkaz 7, §2 písm. a) a obce DSO  tvoří na zajištění samosprávy - odkaz 6, ne na zajištění veřejné správy... měla jsem k tomu právní výklad, a dnes ho nemohu najít, když najdu, hned pošlu, nebo nechám udělat nový... Je to právní záležitost, logiku to nemá, ale nedostatek v předpisu "se hodí". Logiku to nemá proto, že se vlastně jedná o majetek obcí. Je možné, že se na toto názory liší, ale v §2 opravdu DSO nenajdete. 

Naše město bylo postiženo povodní. Most, který byl poškozen musel být na základě rozhodnutí krajského úřadu plně odstraněn. V současné době na místě bývalého mostu nic není. Most jsme vyřadili z majetkové evidence. V současné době probíhá architektonická soutěž na výstavbu nového mostu ve stejném místě, stejné profily. Z jakého materiálu bude jasné po ukončení, rozdíl oproti bývalému mostu, v žádném případě nesmí být v korytě řeky pilíř. Je možné toto považovat za obnovu mostu a účtovat jako neinvestiční náklad nebo jde o investici a do celkové ceny budou náležet i náklady na demolici, architektonickou soutěž a vše co bude s novým mostem spojené. Děkuji

Oprava je odstranění částečného opotřebení, toto je znovuobjevení majetku, tj. investice. 

Do ceny půjde náklad na architektonickou soutěž, vše s novým rovněž. Jen jsem trochu v rozpacích ohledně demolice - v dotazu uvádíte, že je již vyřazen a že z něho nic není. O jakou demolici jde? 

Doplnění od tazatele: 

K demolici uvádím, most byl plně odstraněn, nezůstala tam ani cihla. Odstraněn byl na základě rozhodnutí hejtmana Král. kraje o bezodkladném odstranění stavby, kde je uvedeno, že nařízení spočívá v okamžitém odstranění poškozeného mostu, jelikož tvoří nebezpečnou překážku v toku řeky.  Rovněž nezávisle na rozhodnutí kraje bylo vydáno odborem dopravy a silničního hospodářství MěÚ rozhodnutí nařízení odstranění stavby. Most byl tak staticky narušen a část byla zřícena do koryta řeky. 

Odpověd doplněná: 

V tomto případě by neměl náklad na demolici vstupovat do ceny nové stavby, ani zůstatková cena původního mostu. Most by se musel zlikvidovat, i kdyby nebyla zahájena výstavba nového.