Dotazy

V červenci nám došlo vyúčtování plateb za dodávky plynu za období 17.8.2012 -30.6.2013, nedoplatek ve výši 40 038,28 Kč. Fakturu jsem účtovala MD 389 73 210,- (ve výši uhrazených záloh ke konci 2012) MD 502 172 278,28/ DAL 321 245 488,28 Kč Zúčtování zálohy k závazku 321/314 ve výši 205 450,- Kč Úhrada nedoplatku 321/231 3392 5153 ve výši 40038,28. V září však přišel opravný daňový doklad k této faktuře na přeplatek ve výši 94 869,99 Kč. Nevím jak zaúčtovat? A pak mám ještě jeden dotaz. Jak zaúčtovat fakturu na doplňující průzkumy a rozbory k novému územnímu plánu, který se bude dělat během příštího roku. Účtovat jako službu 5169 nebo už do pořízení nového územního plánu na 042 položka 6119. Děkuji moc za odpověď

Přeplatek bych zaúčtovala jen jako ponížení vyúčtování, tj. -502/-321, jeho příjem 231 odpa dle účelu, pol. -5153 D (celé jako minus D) /321 D. To si myslím plně kopíruje skutečnost. Obsahově je to vlastně dobropis.

Pokud se nejedná jen o nějakou aktualizaci ÚP, a opravdu pořizujete nový ÚP, tak se jedná o výdaj související s pořízením a správně je účet 041, pol. 6119 (s předpokladem, že bude dražší než 60 tis. Kč, což asi bude). 

Obdrželi jsme vyúčtování za el. energii za období červenec 2012 – červenec 2013 a budou nám vracet 11.480,- Kč. Mám zaúčtováno: zálohy 314/231 17.600,- Kč Ke konci roku 2012 : 502/389 7.333,- Kč Faktura přišla na částku 6.120,- Kč – předpis jsem zaúčtovala: 321 D 6.120,- 389 MD 7.333,- 502 MD – 1.213,- Zároveň jsem odúčtovala zálohy : 321/314 17.600,- Kč Nyní nám přišel přeplatek na účet: 321 MD -11.480,- Kč/ 231 11.480,- Kč a nevím na jakou položku zaúčtovat, jestli použít položku 5154 mínusem a nebo použít položku 2324, když vyúčtování přechází do následujícího období. Když bych použila položku 2324 , nevadí že jsem ponížila účet 502 a nebo se musí k položce 2324 účtovat výnosový účet.

Nejprve k účtování - takto vám sice vše vyjde, ale správněji je, že zúčtujete zálohy jen do výše závazku, tj. ve výši 6120,- 321/314 a zůstatne vám na 314 ta částka, co se má vrátit - tj. vratka zápisem 231/314. 

Ohledně položky - rozpočtová skladba časově nerozlišuje, můžete i vratky záloh dávat na pol. 515x s minusem. Můžete dát i 2324. Je lepší si jeden způsob vybrat a dodržovat ho. Náplň položky 2324 a systém RS umožňuje oba způsoby, ale snižuje vypovídací schopnost, když se kombinují. 

Já preferuji minusování 515x při vyúčtování, protože toto má větší vypovídací schopnost i lépe se využije při odhadu rozpočtu na další roky. Na 2324 se během roku toho nahromadí hodně a o spotřebě jednotlivých energií nemám dobrou informaci srovnatelnou v obdobích. Někdy - když jsou vratky velké - však musím upřímně přiznat, že kontroloři nemají rádi na 515x minus, pak doporučím zaúčtování na 2324. 

Účet 502 nijak s volbou položky zde nesouvisí, je možné použít účet "minus  502" a  pol. 2324 i minus 5154.

Svazek obcí bude stavět kanalizaci a ČOV, má přislíbenou dotaci. Stavební práce budou v režimu PDP, ale až v průběhu roku 2014. Projekční práce,analýzy a zpracování žádosti o dotaci není v režimu PDP a tak vzniká nadměrný odpočet DPH. Jak mám zaúčtovat příjem daně z FÚ, když máme letos jen nadměrné odpočty a žádnou daň neplatíme? Předpis a platbu účtuji například takto: 042 0111 ZJ 640 280 00,-/ 321 0100 338 800,- 343 0035 ZJ 640 58 800,-/ 321 0100 338 800,-/ 231 0100 2321 6121 338 800,- Díky a pěkný den.

Příjem nadměrného odpočtu od FÚ se účtuje jen 231 6399 5362 minus D / 343.xxx D. 

Opravdu je správně na minus 5362 a takto se i rozpočtuje - takto je to požadováno vyhláškou o RS 232/2000 Sb. 

Zaúčtování vypadá dobře, ale samozřejmě neznám požadavky na analytiku vašeho programu, to nemohu zkontrolovat. 

Obec má uzavřenu s TJ Sokolem smlouvu, kterou se zřizuje předkupní právo s věcnými účinky k nemovitosti (sokolovně) , kterou vlastní TJ a obec přijímá předkupní právo ve smluvní výši. Takto je ošetřen případný prodej sokolovny a fin.prostředky, které obec již investovala do oprav objektu prostřednictvím veřejnosprávní podpory. Smlouva je zaregistrována v katastru nemovitostí. Jak tuto smlouvu zaúčtovat?

O předkupním právu se zpravidla neúčtuje, nepovažujeme jej za ocenitelné aktivum (nehmotné - oddělitelné, samostatně identifikovatelné, ocenitelné...) v našich předpisech, žádný účet podrozvahy k jeho evidenci není vhodný (jediná výjimka by byla, pokud bychom za zřízení předkupního práva něco zaplatili, tak bychom mohli být v režimu opčních obchodů, ale to na 99,9% není Váš případ). Účetní evidence tedy žádná vhodná není (ani rozvahová, ani podrozvahová), takže lze vést jen v operativní evidenci. Možná že tím,že je  v KN, tak se info zachová, a není potřeba evidovat ještě nějak účetně. 

Zastupitelstvo obce schválilo peněžní dar starostovi obce ve výši 40.000,-Kč k životnímu jubileu. Sepíšeme darovací smlouvu (peníze nepůjdou před mzdy, tedy nebudeme řešit sociální a zdravotní pojištění) - co dále z toho vyplývá? Bude muset starosta zaplatit darovací daň nebo příjem přiznat v dani z příjmu?

Prvotně bychom odkázali na metodický materiál MVČR:

www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodicke-doporuceni-blue-05-1-web-pdf.aspx

Zde na str. 23 najdete něco k poskytování peněžních darů zastupitelům ... Nicméně přesně jak je v materiálu na konci uvedeno a já s tím plně souhlasím, u darů přijatých v souvislosti se zaměstnáním je podle zákona o dani z příjmů toto nutno načíst do příjmů podle §6 zákona o dani z příjmů - tedy klasicky považovat za příjem ze závislé činnosti. Přitom předpokládám, že souvislost s funkcí starosty tady bude (asi nedostávají všichni občané při dosažení daného jubilea takto vysoký dar... - tedy předpokládám, že souvislost s jeho funkcí starosty tady bude zřejmá).

Přesto je opravdu možné poskytovat finanční dary z rozpočtu obcí, které s funkcí nesouvisí - něco jako ocenění, že tak skvělý člověk je občanem naší obce, její ozdobou. Ale pak by to neměl být jeden jediný dar za x let jen starostovi, ale např. každoroční nebo každých pět let, nebo k životním jubileům : jednou oceníme doktora, jednou básníka, jednou kastelána, jednou pěstitele koz...a jednou starostu. Zásadně by finanční dar neměl být poskytován v souvislosti s nějakým pracovním výkonem pro obec, ale lze ocenit např. to, že někdo se věnujem dětem nebo seniorům ... 

Takový dar je pak osvobozený od daně z příjmů a není předmětem daně darovací. 

Připojuji dotačně dle čeho daňově posuzujeme:

Dan darovací: §6, odst. 4, písm. d

DPO - §4, písm. i

Od Finančního úřadu jsme po daňové kontrole obdrželi sankci za porušení rozpočtové kázně ve výši 13 600 Kč. Jednalo se o kontrolu dotace z MMR, kdy jsme porušili termíny akce. Platební výměr bude na odvod neoprávněně použitých prostředků ze SR. Toto samozřejmě uhradíme a zažádáme si o prominutí a vrácení financí.

A co mám prosím poradit? Odhaduji toto:

Předpis odvodu: 542 MD / 346 D, odvod 346 MD / 231 např.6399, pol. 5363. 

Když prominou ve stejném roce - tak s minusem, když prominou v dalším, tak se ještě ozvěte, protože asi takhle malou částku neprominou...ale to záleží na více okolnostech, které neznám, budu držet pěsti pro štěstí :o)

V objektu obecní hasičské zbrojnice (bez ek.č.) se opravují okna tj.dřevěná se nahrazují plastovými. Tato akce bude spolufinancována neinves.dotací od kraje. Ve smlouvě je uvedeno , že dotaci nelze použít na DPH, pokud příjemce dotace má nárok na uplatnění odpočtu této daně - dle mého bez nároku....? Bude tato akce v PDP?- domnívám se , že ano.

Hasiči - veřejná správa, nemusela /neměla/  by být v PDP (není to v souvislosti s ekonomickými činnostmi). Podle informace GFŘ - pokud to není k ekonomickým činnostem, mělo by to být mimo PDP, nicméně můžete se podle nich dobrovolně "dohodnout", že i v těchto případech PDP bude aplikována.

Na nárok na odpočet to nevypadá - nesplňujete podmínku souvislosti s ekonomickými zdaňovanými činnostmi - tedy bez obav - DPH by mělo být z pohledu dotace uznatelným nákladem.. 

Nevím, zda mi audit nevytkne, když jsem nakoupila mobil, který český trh již nenabízí, přes aukro od polského dodavatele. Na faktuře je polská adresa, ale měna je česká.

Audit vám to nevytkne, na to máte právo - nic vás neomezuje, abyste nemohli nakupovat i v zahraničí. Faktura v Kč je v pořádku - samozřejmě lze i ze zahraničí a chováte se k ní potom jako ke každé jiné faktuře.

Obecně si musíte dát pozor na problém  DPH - §2a odst. 2 zákona o DPH - obecně totiž pořízení zboží z EU je předmětem DPH, nicméně podle výše uvedného ustanovení, pokud byste pořídili zboží v hodnotě danou částku převyšující (počítá se to za celorok), museli byste se vypořádat s DPH (asi v pozici osoby identifikované k dani). Takže pokud se tomuto chcete vyhnout, tak to prosím s těmi nákupy za hranicemi již moc nepřehánějte. 

Prošla jsem si dotazy a odpovědi ohledně darovacích smluv, přesto pro kontrolu píši dotaz. Uzavřeli jsme (obec) se stavební firmou darovací smlouvu, jejímž předmětem je poskytnutí stavebních prací v hodnotě cca 36 tis. - opravy omítky budovy v majetku obce. V porovnání s jiným obdobným dotazem a následnou odpovědí, stačí pouze zaúčtovat? Náklad na opravu 511 MD / 321 D, předpis daru 377 MD / 672 D a následně provést zápočet 377 D / 321 MD, přes RS se účtovat nebude. Děkuji.

V tomto případě se jedná o dar - prací. Ne o finanční dar. Já bych zde doporučila analogické účtování jako o daru DDHM v případě nákladových účtů , tj. jen zápis 511 MD / 649 D. Protože se jedná o opravu, tak se na žádném majetkovém účtu evidovat nebude. Ta 511 je dobrá k zobrazení pro přehled nákladů - vstupů na budovy, kdy se vám informace o opravách může hodit, např. při hodnocení nákladovosti budovy apod. Jiný informační přínos tento účetní zápis  nemá. Zápočet je zaúčtování navíc, protože vám ani závazek ani pohledávka nevznikla. 

Na účet obce nám přišel příspěvek 20tis. od zdejší fabriky. Tento příspěvek patří kulturnímu výboru, který ještě nemá zřízen účet, proto byly peníze poslány přes nás. K tomuto daru mám akorát kopii žádosti kult. výboru o finanční dar té společnosti. Nevím jak zaúčtovat příjem příspěvku a poté vyplacení kulturnímu výboru?

Pokud je ten "kulturní výbor" výborem zastupitelstva, tak se jedná o součást obce, ten nemá samostatný právní statut. Zaúčtuje se jako dar obci 231 odpa dle účelu daru, např. 3399, pol. 2321 MD / 672 D. Kulturní výbor musí předložit doklady k použití daru a vy jej budete účtovat jako výdaj obce - např. 501 MD / 231 3399 5139 nákup ozdob na vánoce...Je to jen "kupička peněz" , o jejímž použití rozhoduje zvolená skupina osob, ale nejsou to peníze jiné účetní jednotky. 

Otázkou je, zda kulturní výbor není např. občanské sdružení, pak ale není správné poslat dar přes obec, to je potřeba dát přímo občanskému sdružení. 

Pokud se jedná o kulturní výbor jako orgán obce, pak jen upozorňuji, že založení jejich vlastního účtu je trochu plýtvání, obec by o něm musela účtovat jako o dalším svém  ZBÚ. To je pak  jednodušší i levnější si vést peníze pro výbor oddělené na hlavním ZBÚ např. nějakou analytikou, stačí org. 

V příloze ZL máme uveden soupis svěřeného majetku, my evidujeme na podrozvaze. Loni jsme vybudovali plot u MŠ a předali PO - udělala jsem dodatek k příloze beze změny ZL. Je nutné při každé změně svěřeného majetku provádět změnu ZL ?

Dobrý den, ptali jsme se na to právníka - přikládám odpověď. Myslím si, že by asi bylo možné nějak šikovně nastavit v ZL, že majetek předaný k hospodaření bude převáděn na základě protokolů a PO je povinna v příloze závěrky uvést výši majetku předaného k hospodaření  a výši majetku vlastního pro informování uživatelů závěrky. Jinak závěr právníka je, že tato základní listina by se měla zveřejňovat se všemi dodatky a přílohami. 

Odpověď právníka: 

Dovolím si na Váš dotaz odpovědět formou emailu (a také tak budu účtovat). V podstatě máte pravdu ve Vašem dotazu, že neexistuje přímá norma, která by upravovala povinnosti příspěvkových organizací ve vztahu ke sbírce listin obchodního rejstříku.

Posle § 27 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se příspěvkové organizace zapisují do obchodního rejstříku. Ustanovení § 27 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, obsahují sice úpravu vedení obchodního rejstříku, ale k obsahu informací v něm zveřejňovaných obsahují úpravu pouze k obchodním společnostem a u ostatních subjektů zpravidla odkazují na zákon, podle kterého se zapisují do obchodního rejstříku, jímž je znovu v našem případě § 27 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Z čistě formálního hlediska by to tedy znamenalo, že vzhledem k neexistenci podrobné úpravy zveřejňovaných listin ve sbírce listin, má příspěvková organizace absolutní volnost ve zveřejňování. Domnívám se ale, že by takový výklad nebyl v souladu se systematickým řazením našeho právního řádu s ohledem na ústavní základy fungování veřejné správy a zejména hospodaření územně samosprávných celků.

Občané územně samosprávných celků mají zpravidla právo na informace o hospodaření územně samosprávného celku, jehož jsou občany a způsob, jakým mohou informace získávat, stanoví zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) mají povinné subjekty, za něž pokládám i příspěvkové organizace, přímo povinnost zveřejňovat důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozují svojí činnost. Toto ustanovení nás vrací zpět, co do rozsahu nejnutnějších náležitostí založení k ustanovení § 27 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který v odst. 2 stanoví pravidla, co všechno musí osahovat zřizovací listina, kterou je příspěvková organizace zřízena.

Zřizovací listina je prakticky formálně vyjádřením vůle zřizovatele zřídit příspěvkovou organizaci a upravit její činnosti. Mezi podstatné a neopomenutelné náležitosti pak patří vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, se kterým bude organizace hospodařit. Mám za to, že právě zřizovací listina pak, jako celek bude představovat informaci určenou ke zveřejnění podle citovaného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím následně nabádá povinné subjekty, příspěvkové organizace ke zveřejnění povinně zveřejňovaných údajů na vhodném místě a způsobem umožňujícím dálkový přístup, popřípadě jiným vhodným způsobem. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nám následně poskytuje návod, co zákonodárce za vhodné místo a vhodný způsob považuje, tím bude obchodní rejstřík. Na podporu mé shora naznačené konstrukce, si dovolím použít i skutečnost, že příspěvková organizace vzniká bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku, tudíž obchodní rejstřík, zde bude opravdu oním informačním kanálem, resp. vhodným prostředkem zveřejnění.

Vzhledem k tomu, že zákon o svobodném přístupu k informacím, stejně jako zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nebo další právní úprava neobsahuje explicitní podrobná pravidla pro vedení sbírky listin u příspěvkových organizací, bude nutné dovodit povinnosti při jejím naplňování z nejblíže vhodných předpisů na základě analogického výkladu ku prospěchu občana zřizovatele příspěvkové organizace, při současném zachování minimálního, obecně přijímaného standardu vedení rejstříku a ty aplikovat.

Pravidla pro ostatní obchodní společnosti a právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku zakládají povinnost zveřejňovat zakládací dokumenty v úplném znění, tj. znění podle všech úprav a dodatků. Povinnost zveřejnit ve sbírce listin úplné znění listiny je splněno pouhým zveřejněním prostého textu, jež nemusí být ověřen, popřípadě nemusí mít formu notářského zápisu.

S ohledem na vše shora uvedené tedy odpovídám na Vaše dotazy následovně:
a)        Musí dojít k uložení jakéhokoliv dodatku ZL do sbírky listin? Ano musí, a to formou zveřejnění prostého úplného znění ZL.
b)        Zda se to týká i dodatků neovlivňující zapisované údaje? Ano týká, viz. úplné znění vložené listiny.
c)        A hlavně z jakého ustanovení to vychází? Dle mého soudu se jedná o kombinaci použití ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, při analogickém využití ustanovení § 38i odst. 1 písm. a) in fine zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

Rád bych podotknul, že příspěvkové organizace, stejně jako územně samosprávné celky, jsou jako osoby veřejného práva, omezeny ve své činnosti obecným imperativem přirozených práv osob, nad kterými vykonávají svoje mocenské oprávnění. Odkaz na nedostatek formální právní úpravy pro zveřejňování zřizovacích listin ve sbírce listin v obchodním rejstříku by byl v zásadě naprostým formalismem, který je pro potřeby výkladu veřejného práva a zejména základních přirozenoprávních pravidel na kontrolu veřejné moci neopodstatněný, tudíž nelze se na jeho základě vyhnout plnění alespoň minimálních standardů nastavených pro osoby soukromého práva při vedení obchodního rejstříku, resp. sbírky listin.
S pozdravem

Robert Musil
advokátní koncipient 

Prosím o radu zda jde o technické zhodnocení budovy zákl.školy nebo opravu. ZŠ získala finanční dar od RWE 200.000 Kč na rekonstrukci čtyř toalet ve škole – celá akce stála 250.115 Kč – škola uhradila 200.000 Kč z přijatého daru a obec uhradila zbytek 50.115 Kč. Jedná se zejména o nové obklady, novou dlažbu, nové WC, nová umyvadla – toto vše tam dříve bylo, staré se odstranilo a nahradilo novým. Dále odstranění starých příček mezi WC a vyzdění nových příček, vybourání starých zárubní a zazdění nových zárubní + nové zárubně a dveře, výměna zásuvek a vypínačů, pořízeny byly nové sušiče rukou. Jak byste vyhodnotila- jedná se o TZ nebo OPRAVU? Budova je v majetku obce (odepisujeme ji) a škola ji má dle ZL ve výpůjčce. Nevím přesně, jak by to bylo se zaúčtováním u TZ, když akci platila škola a část i obec (viz výše). Předpokládám, že kdyby chtěla odepisovat obec, tak by nám škola převedla TZ (200 tis.-021) včetně daru (200 tis.-403) nebo škola povede TZ cizího majetku a bude ho odepisovat sama, ale obec by musela škole převést tu část TZ, kterou uhradila (50.115 Kč). Pokud by šlo o TZ, jak by zde účtovala obec a škola? Při opravě by to bylo jednodušší, škola i obec by to dala do nákladů. Děkuji

Vyhodnotila bych jako opravu - jako TZ by v tomto případě FÚ vyhodnotil asi nové sušiče rukou, pokud by v součtu dosáhly 40 tis. Kč, v obci je však tak vyhodnotit nemusíme. Ohledně příček - pokud se neměnily významněji rozměry místností, tak také jde spíše o opravu. 

Poznámka od Ing. Nejezhleba: 

Jen doplním komentář - já se setkával s tím, že příčky byly plechové, nově se to vyzdívalo, tahala se také logicky elektrika ... - potom jsme byli spíše na TZ. Ale lze vyhodnotit i jako opravu. 

Jen pro příště - vhodné by bylo jednu akci pořizovat alespoň z jedné účetní jednotky. Např. škola by dostala dar na TZ - investiční fond a obec by ji doplatila na TZ dotací na pořízení DM - také do investičního fondu, pak by mohla škola vést jako TZ cizího majetku. Varianta kus ten a kus ten druhý je asi zbytečnou komplikací, to by se mělo dát zvládnout naplánovat v nějakém systému. 

Minulý rok jsme prováděli rekonstrukci místní komunikace, od občanů jsme přijali částky, vypočtené stavební firmou na opravu nájezdů vedoucích od místní komunikace k soukromým pozemkům (bylo zaúčtováno jako příspěvek par. 2212, pol. 2324). Letos byla vyfakturovaná částka za opravu nájezdů. Nevím, jak mám zaúčtovat, a to i z hlediska plátce DPH. Můžete mi, prosím poradit?

Mohli bychom vyhodnotit jako zálohu od občanů - 231/324, a fakturovanou částku za opravu nájezdů vést jako pohledávku za občany 311 MD / 321 D a úhradu 321 MD / 231 2212 pol. 5192. Započíst zálohu 324/311. 

Zaúčtování "částek" jste uvedli jen rozpočtovou skladbu, ale jak bylo zaúčtováno, na jaké účty? Jako dar ? 649, 672, 403? 

Teď s DPH - toto by asi bylo možné v režimu přeprodeje, že by nebylo DPH ani na vstupu ani na výstupu, pokud občané "nepřispěli" více, než je fakturace (s tím, že případný přeplatek by se jim nevracel, když se jim bude vracet tak lze přeprodej). Systém je, že vlastně opravu nájezdů pořizuji pro jinou osobu, která mi výdaj nahradí. Což si myslím, že skutečnosti odpovídá. 

Je možné také vést jako zdanitelné plnění, tj. PDP a nárok na odpočet u přijaté fa za opravy, ale v tom případě se mělo odvést DPH již z přijaté zálohy, to by bylo na dodatečné přiznání. 

Dar ani příspěvek na pořízení DM od občanů to není, platí si svůj majetek. 

Prosím o radu, jak zaúčtovat zrušení 042. Měli jsme náklady na pořízení traktoru ve výši 41.000,- Kč (měli jsme na něj dostat dotaci, ale nezískali jsme jí), a tím pádem se nákup pak neuskutečnil.

Jedná se o tzv. zmařenou investici, dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se účtuje na účet 547 MD / 042 D. (§33, odst. 5 - obsahové vymezení účtu 547, CUS 710 bod 5.4.4.). 

Zařazení sportovní haly a bazénu v účetnictví: Město provozuje sportovní halu, která je účtovaná v ekonomické činnosti. Účtování probíhá standartním způsobem ( tržby-náklady). Jelikož náklady jsou vyšší než tržby dostává se toto středisko do ztráty. Toto je známo již při sestavování rozpočtu (plánu) a z hlavního rozpočtu města jsou v průběhu roku zasílány příspěvky na úhradu nákladů. V budoucnu se bude provozovat také venkovní bazén, u kterého je také předpoklad, že tržby nepokryjí náklady a bude ve ztrátě. Je možné toto účtovat v ekonomické činnosti, nebo by se tato činnost měla účtovat v hlavním rozpočtu? Město má založené s.r.o. se 100% účastí. Bylo by možné provozovat (pronajmout) sport. halu v této s.r.o. a město by této s.r.o. zasílalo příspěvek (dotaci) na pokrytí nákladů a na jaké položce by se příspěvek /dotace/ v tomto případě mohl účtoval?

Z hlediska logiky by určitě ve vlastním rozpočtu byla vhodnější varianta zaklasifikace do hlavní činnosti. Měli byste vždy vycházet z toho, zda daná činnost je ve vazbě na uspokojování běžných potřeb občanů a takto je vnímána i orgány Města a šlo se do toho s tím, že aktivita bude provozována, i když se předpokládá její ztrátovost.... - předpokládám, že přesně takto to bylo a proto mi zaklasifikace v hospodářské činnosti vůbec "nesedí". V hospodářské činnosti bych zjednodušeně měl sledovat to, co je na kšeft a pokud to "nevydělává" a není to "efektivní", tak bych to měl zrušit - to je i logika odděleného sledování (tedy opakuji sledovat v hospodářské činnosti věci, které jsou vnímány tak, že budou provozovány i bez ekonomické efektivity, je dle mého názoru non sense).

Varianta pronájmu tady určitě existuje a i s tím spojená dotace na krytí dané "obecně prospěšné aktivity" - tento model je v praxi aplikován. Nicméně zdůrazňuji, že rozhodování, které popisujete má i daňové souvislosti (respektive zejména je má) - u provozování v s. r. o. bude vstup s DPH, zase tam budou plné odpočty, teď bude také záležet na míře zainvestování .... Toto nelze střílet od boku - to se počítá na konkrétní podmínky Města a celé jeho struktury organizací, přičemž roli hrají i konkrétní technické podmínky bazénu (občerstvení ....). Ještě do toho zasahuje ta problematika judikatury "Koupaliště Žamberk" - zveřejněno na stránkách teď v létě - zejména pokud zmiňujete nějaké venkovné bazény možná na úrovni koupaliště ... Takže toto jsou náměty, správnou variantu je nutno počítat na konkrétních číslech.

Pokud by zde byl příspěvek účelově určený na sport  pro s. r. o. - tak potenciálně §3419. pol. 5213