Dotazy

Před časem jsem Vám položil dotaz a mám k němu ještě jeden doplňující. Pro úplnost nejprve uvedu původní dotaz i s částí odpověti: Město má uzavřenu smlouvu na úvěr. V současné době došlo k prvnímu čerpání úvěru. Úvěr je převáděn na náš běžný účet a z něho jsou hrazeny faktury dodavateli. Zároveň nám banka účtovala na úvěrový účet dva bankovní poplatky. Jeden byl zároveň uhrazen z našeno BÚ, druhý bude uhrazen až na konci měsíce, v současné době nám však navýšil zústatek na úvěrovném účtě. Mělo by se jednat o bankovní poplatek před splatností. Jak bych měl tyto pohyby zaúčtovat? Myslím si, že v úvahu připadají tyto dvě varianty. 1) varianta: Účtuji jen o pohybech na BÚ. Úvěrový účet (ÚÚ) nemá vlastní řadu účetních dokladů. Účet 451 beru jen jako závazkový účet, neberu ho jako bankovní účet. Na účtu 451 účtuji jen o čerpání či splátce úvěru a o nezaplacených bankovních poplatcích a jejich úhradě BV Čerpání úvěru 231 8123/ 451 BV Bankovní poplatky zaplacené 518/ 231 6310 5163 BV nebo ID Bankovní poplatky nezaplacené 518 / 451 BV Doplacení bankovních poplatků 451 / 231 6310 5163 2) varinata: Účtuji o ÚÚ jako o bankovním účtu a ne jen jako o závazkovném účtu. ÚÚ má vlastní řadu účetních dokladů. ÚÚ Čerpání úvěru 262 / 451 BV Čerpání úvěru 231 8123/ 262 ÚÚ Bankovní poplatky zaplacené 518/ 451 BV Bankovní poplatky zaplacené 262/ 231 6310 5163 ÚÚ Bankovní poplatky zaplacené 451/ 262 Která varianta je správně? Musím účtovat o pohybech na ÚÚ, nebo stačí o těchto operacích účtovat jen na BV, kde se projevují také (s výjimkou nazaplaceného poplatku, který však mohu zaúčtovat zvášť na BV či ID)? Mohu při účtování "vykrátit" účtování na 262 a tento účet vynechat? Dost často banka zřizuje k úvěrovému účtu další běžný účet. V praxi jsou využívány obě varianty, které popisujete, jen se o dočasném zvýšení závazku z poplatku na 451 neúčtuje, účtuje se tam jen o výši jistiny a o poplatku se účtuje na ZBÚ až ve chvíli , kdy je skutečně uhrazen (např. převodem na účet KB). Doplňující dotaz zní: V našem případě se nejdedná o založení dalšího bankovního běžného účtu k úvěru navíc, u nás se jedná jen o úvěrový účet a účtování o pohybu na něm. K pohybu na úvěrovém účtu dostáváme výpisy z úvěrového účtu. Úvěrový účet určitě není běžným účtem (ověřeno u banky), jen se na něm eviduje náš závazek vůči bance, či jinak řečeno pohledávka banky vůči nám. Úvěr čerpáme na běžný účet, splátky a bankovní poplatky rovněž hradíme jen z běžného účtu, o tomto BÚ účtujeme normálně na 231. Po výše uvedeném upřesnění, platí stále vaše odpověď? Platí dále doporučení spíše pro variantu č. 2. Jestli jsem dobře pochopil tak obě dvě mnou uvedené varianty jsou správně a mohu použít kteroukoli (tedy buď jednu nebo druhou)? Děkuji Vám předem za pomoc a spolupráci.

Jsem z toho nějaká mrzutá.

Mně se ve variantě 1 totiž nelíbí zápis 518/451 - náklad z poplatku že zvyšuje dlouhodobý bankovní úvěr.

Pokud opravdu toto nevedou jako BÚ k úvěru, tak by účet 451 neměl mít vlastní řadu a o pohybech na něm by se účtovat nemělo vůbec kromě čerpání a splátek jistin. Poplatky a úroky by měly jít jen ze ZBÚ.

Tj. účtovat jen na 231 o zaplacených poplatcích, tj. ve chvíli převodu bance, bez ohledu na to, že se dočasně objevují na výpisu z úvěru.

Dobrý den, mesto poskytlo sponzorský dar občasnkému sdružení určený na modernizaci kina (digitalizace). Paragraf bych dala 3313 ale nejsem si jistá položkou. 6322 inv. transfer o.s., 5222 neinvestční transfer o.s. nebo 5240? Prosím o radu.

Dle popisu se jako správná položka jeví 6322. Je to jednoznačné - dar je na pořízení DHM a není to nedotační transfer (5240), má charakter podpory. Pol. 6322 je určitě nejlepší varianta (účet to bude 572).

Dobrý den, prosím o sdělení, zda musí naše příspěvková organizace při účtování o dotaci z EU používat nástroj a zdroj. Jedná se o dotaci evropské peníze školám, kdy my jsme byli prostředníky a zaúčtovali příjem a výdej dotace s ÚZ i s N a Z (32 1 nebo 5 a 33123). Naše školy (bohužel prý nedostali žádný metodický pokyn) účtují dle sdělení KÚ pouze s ÚZ. Údajně se setkávají na školeních s ostatními zástupci škol a Ti účtují stejně (prý i konzultovali s MŠMT). Neradi bychom se dostali do nepříjemné situace díky chybnému účtování. Mohli by v takovém případě nařídit vrácení dotace?

Nástroj a zdroj se zobrazuje jen ve výkazu FIN 2-12, tudíž by jeho používání u PO nemělo žádný smysl , protože se o něm nikdo nedoví. Je to stejné i s UZ - ten pak asi vyplňují mimo účetnictví, ale v účetnictví u PO nemá žádný smysl, je to jen vnitřní organizační členění. Takže klidně spěte, PO nemá k čemu Nástroj a prostorový původ použít, když ho někdo bude chtít vidět do nějaké statistiky, tak ho mohou kdykoliv kamkoliv vyplnit, ale jako o součásti jejich účetnictví se o něm nikdo nedoví.

Dobrý den, naše obec žádala o dotaci ze SFŽP a FS na rozšíření separace bioodpadů jedná se o nákup drobných kontejnerů do domácností cena 762,30*2900ks, a větších za cenu 4.416,50*220ks. Tato dotace je pro více obcí a naše obec tuto dotaci vyřizuje. V naší obci zůstane asi 240ks kontejnerů, zbylé kontejnery se budou rozdávat zúčastněným obcím. Na základě rozhodnutí o registraci akce jsem zaúčtovala na podrozvahu r.2011: FS EU 85%: 3.311.532,- SFŽP ČR 5%: 194.796,- vlastní zdroje 10%: 389.592,- 943 000 3.506.328,- 999 943 3.506.328,- nemohla jsem se dopátrat, zda jde o investiční nebo neinvestiční dotaci, v roce 2011 jsem účtovala neinvestiční náklady po poradě s naším auditorem, v roce 2012 bylo rozhodnuto, že se jedná o investiční akci, proto jsem přeúčtovala na investiční výdaj. Ale neoznačila jsem nástrojem a zdrojem. Jedná se o částku 185.520,- došlá faktura 042/321 185.520,- 321/231 §/6122 185.520,- nemám označeno nástrojem ani zdrojem ve 4/2013 došlo rozhodnutí o poskytnutí dotace a smlouva: FS 2.816.730,- 85% SFŽP 165.690,- 5% Vlastní zdroje 331.380,- 10% Upravila jsem podrozvahu na skutečnost: 943/999 -523.908,- Příjem transferu: 231 100 ÚZ: 54190877 4213/346 165.690,- 231 100 ÚZ: 54515839 4216/346 2.816.730,- faktura za nákup kontejnerů: 042/321 3.182.300,- 321/231ÚZ:15839 §/6122 N545 2.816.730,- 85% 321/231ÚZ:90877 §/6122 N541 165.690,- 5% 321/231 §/6122 N541 199.880,- 6,3% Vyúčtování transferu(nevím k jakému datu?): 999/943 2.982.420,- 346/403 2.982.420 V 5/2013 byla sepsána smlouva o nájmu nádob na bio.odpad, tato nájemní smlouva je uzavřena s firmou, která nám doplatí vlastní zdroje profinancované v dotaci tj. 385.400,-. Nájemní smlouva je na 5 let a bude zaplacena jednorázově po vystavení faktury naší obcí. Chtěla bych poprosit o případné opravení výše uvedeného účtování a radu kdy mám zařadit popelnice do majetku, kdy můžu vyúčtovat transfer a jak mám účtovat o nájmu popelnic. Zda mám nájem rozepsat na 5 let…? Je to moje první dotace z EU, tak v tom mám trochu zmatek. Děkuji

1. (Ne)označení nástrojem a zdrojem v roce 2012- mělo by být uznáno jako správný postup, že jste začala značit NZ až v roce uzavření smlouvy. Že nebylo označeno v roce 2012 nevadí, je to jen metodika, nemá vliv na nedodržení dotačních podmínek.

2. Zaúčtování : příjem dotace - pokud nedošlo ještě k vypořádání dotace, tak se musí příjem považovat za zálohu, tj. na 374 (472). (Ne 231/346, ale 231/374). S tím souvisí ten dotaz na vypořádání - vypořádání zápisem 346/403 se má provést k datu, kdy je dotace uznána poskytovatelem, je předána závěrečná zpráva a je přijatá nějaká zpráva od poskytovatele dotace, že je v pořádku a souhlasí.... Musím přiznat, že se tohoto zpravidla od SFŽP nikdo nemůže dočkat, tak se dotace považuje za vypořádánou cca za 18 měsíců, když nereagují...Do té doby se účtuje o zálohách a dohadách 231/374 (472) a k 31.12. 388/403.

Popelnice do majetku k datu , kdy jste je obdrželi. Pokud je nájem na 5 let, tak je potřeba jej časově rozlišit: 311 MD / 603 D ve výši 1/5 a 384 D ve výši 4/5 a každoročně 1/5 rozpouštět 384/603.

Vypořádání : 346/388 a +/403 a zúčtování zálohy 374 (472) /346 a pozor k datu přijetí zálohy ve výši zálohy vyřadit z podrozvahy, na podrozvaze by měl zůstat jen požadavek na případný doplatek.

Ještě pozor na DPH - to je nájem věci, tj. zdanitelné plnění a mělo by být DPH na výstupu (v nastavení máte uvedeno, že jste  plátci DPH). Popelnice veďte v majetku jako soubor na 022. Pokud jsem neodpověděla všechno, tak jsem koukala že již nemáte dotaz, tak napište na mail iva@obecuctuje.cz.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda-li můžeme v souvislosti s letošními povodněmi uvolnit- částečně rozpustit rezervu na par.5212 ve prospěch § 3749 5240 rozpočtovým opatřením. Něco málo by tam zůstalo.Momentálně je brzo a nemám kde jinde vzít z rozpočtu Vybavujeme hasiče na pomoc Praze nářadím, PHM,oděvy a pak pošleme ještě fin.pomoc některé z obcí. Lze vše účtovat na pol.5240 vč. stravování hasičů v Praze?/Pouze donesou doklady o útratě nákladů i za jídlo - bez jakýchkoliv cest.příkazů?/. Prosím, mohla byste k tomu mému dotazu na stránky připojit odpověď i na případné finanční prostředky,které lidé chtějí poslat prostřednictvím obce, na povodně, jestli je to vůbec možné bez jakýchkoli organizování a povolování sbírek…. My bychom si poradili s penězi od lidí, hasiči by za ně koupili potřebné další věci a využili by je v Praze přímo a nám doložili doklady, ale jakou formou je vzít do účetnictví obce?

Rezervu rozpustit můžete. Odpa MF dnes doporučilo 5272, položku nevolte 5240, ale dle druhu výdaje, tj. potraviny 5131, materiál 5139, prádlo oděv obuv 5134, OPP 5132...PHM 5156 (vysvětluji proč v jiné dnešní odpovědi). Ohledně účtu - při vybavování hasičů nákladové účty také dle druhu - 501...

Finanční pomoc jiné obci musí být na pol. 5321, jinak by nevyšla konsolidace. Je mi líto, vím, že je to více práce s rozpočtem, ale je to podle toho, na co se výdaje čerpaly.

To stravné - asi by mohlo jít nějakou formou hromadného vyúčtování , to záleží na vnitřních předpisech, ale moc nevidím důvod, proč by se na stravné nemohl udělat cesťák? To lze proplatit i dle skutečné výše.

Dary od občanů můžete přijímat i bez sbírky - jen 231 5272 2321 MD / 672 D a použít na 501, s položkami dle druhu výdaje, co za to nakoupíte, také na ten odpa 5272 - bude to tam hezky vidět, že jste přijali dary a použili je na povodně. Určitě je potřeba peníze od lidí do účetnictví obce v tomto případě přijmout.

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně nastavení výkonu jisté činnosti pro město příspěvkovou organizací. Zřídili jsme novou p.o., technické služby. Zřizovatel ve ZL vymezí předmět hlavní činnosti a okruhy doplňkové činnosti. Dále potřebujeme, aby tato naše p. o. jednu činnost: výkon pohřebnictví vykonávala JMÉNEM MĚSTA, ČILI NA ZÁKLADĚ MANDÁTNÍ SMLOUVY. Je to nutná a jediná možnost. A rozhodujeme se mezi hlavní a doplňkovou činností. Ve ZL zřizovatel uvede, že jednou z hlavních (nebo doplňkových) činností organizace je výkon pohřebnictví JMÉNEM zřizovatele na základě mandátní smlouvy. Za tento výkon zřizovatel poskytne příspěvkovce odměnu ve výši mzdových a provozních nákladů na výkon pohřebnictví, které organizaci interně vzniknou. (Výše odměny bude sjednána v mandátní smlouvě). Příspěvková organizace bude skutečně fyzicky pohřebnictví zajišťovat, vykonávat, objednávat dodávky atd… Náklady, které budou přímo souviset s pohřebnictvím, budou dodavatelé fakturovat na město zastoupené příspěvkovou organizací, tyto faktury budou zaúčtovány v příspěvkové organizaci na závazkové účty, budou příspěvkovou organizací uhrazeny, následně budou příspěvkovou organizací přeúčtovány na město a město provede úhradu příspěvkovce. U příspěvkové organizace bude v rozpočtovém středisku pohřebnictví - v nákladech: mzdové a osobní náklady na dva zaměstnance, kteří budou pohřebnictví skutečně vykonávat a další provozní náklady, které budou společné pro více středisek a budou na toto středisko přiděleny na základě kalkulace - ve výnosech bude odměna přesně ve výši těchto mzdových a osobních nákladů a dalších nákladů Pokud je to na základě mandátní smlouvy, cítíme to spíše na doplňkovou činnost. Ale musíme do odměny zahrnout i nějaký zisk, aby to nebyla pouze úhrada skutečných nákladů a doplňková činnosti by tím pádem nebyla zisková…? Chtěli bychom si jenom ověřit, jestli nám něco neuniká, zda jsme neopomněli domyslet nějaký účetní, daňový či jiný aspekt v kontextu se zákonem č. 250/2000 Sb. (Dále jsme zvažovali smlouvu příkazní bez úplaty v hlavní činnosti)

Z mého pohledu je nastavení dané činnosti do doplňkové neadekvátní a zbytečné (včetně následné diskuse, zda dané práce zatěžovat DPH jako službu či nikoliv, což by v případě zatížení DPH našem případě službu prodražilo, neboť by se fakticky účtovaly mzdové náklady). Zajištění veřejného pohřebiště je jednou z povinností obce - proto ani nevidím důvod, aby PO tento výkon neprováděla jako činnost hlavní.

Takže rozhodně doporučuji vymezit do hlavní činnosti a dále náklady krýt dotačně (pokud zřizovací listinu z hlediska práv a povinností dále doplní příkazní smlouva - já v tom osobně problém nevidím, byť někdo s tím problém dělá....) - tedy ve zřizovací listině by se definovalo, že v rámci dané činnosti jedná jménem Města, provádí evidenci, odevzdává peněžní prostředky, objednává jménem Města, dále provádí fyzickou údržbu .... - následně v příkazní smlouvě by to bylo možné doprecizovat (frekvence odvádění, jak postupovat u vymáhání pohledávek, nějaká povinnost, co je oprávněn objednávat sám, co již musí svolit Město .... - nutno promyslet i z hlediska zákona o finanční kontrole - kdo vlastně bude příkazcem operace .... - oni de-facto budou zavazovat Město) ZN

Prosím o radu, jak správně zaúčtovat příspěvek, který obec zaslala na sbírkový účet ČČK na pomoc lidem postiženým povodněmi. Zaúčtovala bych předpis 572/345, úhradu 345/231. Jaký odpa a položku?

Zaúčtování správně, odpa 5272, položka je 5222, Červený kříž je občanské sdružení, i když mezinárodní. Posíláme na jeho konto, tak volíme položku dle příjemce.

Nakupujeme potraviny a zajišťujeme stravování (dovoz obědů) pro evakuované spoluobčany a dobrovolníky pomáhající při likvidaci škod po povodni. Nejsem si jistá položkou zda 5131 (potraviny), nebo 5499 (ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu). Paragraf používám 5299.

Z MF dnes doporučili odpa 5272. Položky bych volila spíše dle prvotních výdajů (doporučují i některé kraje), takže např. 5131,5139..., než transferové. Není to možné nějak rozseknout dle předpisů, obojí je dobře, ale bude větší přehled, co se pořídilo i pro případ dalšího plánování. Když zvolím 5499 (transferovou), tak se na ní seskupí všechny druhy výdajů a bude mít menší vypovídací schopnost, co musela obec kvůli povodním hradit,  tak proto doporučuji prvotní výdaje. Ale účet je spíše 572 - je to mimořádný výdaj - podpora a není běžným nákladem obce, tam by se nám meziroční srovnání zkreslovalo. To je můj názor, omlouvám se, nějak jsem se musela rozhodnout, doufám, že se nebudu s kraji moc lišit ohledně toho účtu.

Doplnění - zatím, co mám informaci, tak se kraje drží věcného daru - pol. 543, což asi mají pravdu i dle obsahové náplně- humanitární , omlouvám se za původní odpověď na 572, asi jsem to nějak myšlenkově překombinovala (což je z odpovědi vidět). Zajímavé je, že někde volí i účet 549 pro jiné VUJ, ale důvodu volby 549 k odlišení VUJ a 543 pro jiné, než VUJ (VUJ = vybrané účetní jednotky) nerozumím a nevidím, z jakého ustanovení předpisu vychází. Takže si myslím, že 543 je dobře. V zajištění pro evakuované předmětů denní potřeby a u potravin je  však v souladu s předpisy i volba i běžných nákladových účtů 501, 518... asi ani to nemůže nikdo vytknout. Omlouvám se, že jsem se snažila být chytrá a poučovat tam, kde to není vůbec potřeba a také tam, kde je použití účtu to nejméně důležité v tom trápení, co ti lidé museli zažít.

Naše obec platila obci s rozšířenou působností, odboru životního prostředí, správní poplatek za ověření pasportu vodního díla (rybníka) ve výši 500 Kč. Účtuji správně? účet 538 pol 5365 par 2341 Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Účtujete o tomto případu zcela správně, jste šikovná paní účetní :o)

Dobrý den, jsme obec, provoz vodovodu vedeme v HOČ a jsme plátci DPH. Investice vodovodu jsme dosud pořizovali z hlavní činnosti. Můžu investici na vodní hosp. uhradit i z účtu hoč, neúčtovat tedy přes položky a dát do majetku? Pokud ano, jak správně zaúčtuji? Děkuji.

Od roku 2010 již vlastně nejsou jednotlivé okruhy hlavního rozpočtu a VHČ. Nikde není vyloučeno a má to i svou logiku, aby se pořízením DM, který bude využíván ve VHČ pořizovalo přímo z VHČ, tj. všechno účtování je stejné, jen se nepoužije rozpočtová skladba (042/321, 321/241, 021/042...).

V knize Účetní reforma 2012 popisujeme, že by vlastně mělo dojít v případě, že se použijí na pořízení DM do VHČ peníze z rozpočtu, že by se pak např. z odpisů měly do rozpočtu vracet - je to spíše jako úvaha, aby bylo vykázání VHČ i s dopady toku hotovosti.

V praxi se však ukazuje, že pokud je na pořízení DM dotace, tak je obec ve vyšší právní jistotě s jejím vykázáním, když účtuje přes rozpočet, položky, NZUZ apod.

Dobrý den, mám dotaz ohledně zařazení tech.zhodnocení majetku spolufinancovaného z prostředků EU. Byla provedena kolaudace, která již nabyla právní moci a tudíž by mělo dojít k zařazení do majetkové evidence. Předpokládala jsem, že zaúčtuji dohadu z důvodu pozdějších dalších fakturací dodavatelem. Firma, která nám provádí administraci projektu mi však sdělila, že teprve dořešuje vícepráce do dodatků smlouvy, takže mi nemůže sdělit částku pro zaúčtování dohady a navíc objekt bude město přebírat jen částečně.?! Lze s tím z účetního hlediska něco dělat?

Naštěstí máme ještě čas do konce roku počkat. Hodně jsem to vysvětlovala letos na přednáškách k majetku, zařadit majetek přesně k datu kolaudace se hodně často pro nedostatek informací nepodaří. Doporučovala jsem, že by bylo dobré zajistit možnost v programech na majetek, aby se majetek dal zařadit v běžném roce kdykoliv, tj. zpětně, aby uměl dopočítat odpisy. Některé programy to zajišťují. Tj. možnost zavést do majetku ke správnému datu, aby byly dobře vypočteny odpisy za běžný rok (za celou dobu, co by odpisy měly naběhnout). To je důležité kvůli správnosti VH, na ostatním účtování v hlavní knize datově moc nezáleží, tj. zápis 021/042 může být v účetnictví kdykoliv v běžném roce, což je i v souladu s §3 ZoÚ. Vysvětlovala jsem, že i když jsou v CUS 701 okamžiky účetních případů, že ZoÚ nevyžaduje k nim striktně účtovat, vyžaduje jen účtovat bez zbytečného prodlení (když nemáte ocenění majetku, tak neúčtování není prodlení zbytečné). §3 vyžaduje jen účtovat do správného období a to ještě za podmínky, že jsou informace.

Ještě k programu majetek - pokud tam jsou nějaké měsíční nebo čtvrtletní závěrky, tak se odpisy po zjištění ocenění ručně dopočítají , zaúčtuje se 551/08x a na majetkovou kartu se již zapíše stavově 02x i dle výpočtu 08x.

Jak správně zaúčtovat prodej pozemku. Zastupitelstvo schválilo záměr o prodeji pozemku o výměře 547m2, který mám na účtu 031 400 v účetní ceně 26600,-Kč . Zastupitelstvo schválilo pozemek prodat za cenu dle znaleckého posudku,ve kterém je výsledná cena 1630,-Kč a za tuto cenu obec pozemek prodá. Prosím o radu jak postupovat,zda přeceňovat RH a jak zaúčtovat.

Rozdíl mezi prodejní cenou a cenou v účetnictví je hodně nevýznamný. Pokud jste si do směrnice k RH dala významnost, tak přeceňovat nemusíte. Jinak by přecenění bylo jen 407/031 ve výši rozdílu 26600,- minus 1630,-.

Vyřazení pozemku k datu podání návrhu na vklad je pak jen 554/031 (pokud nedošlo k přecenění, tak to bude ve výši 26660, pokud by došlo k přecenění , tak ve výši 26600 minus 1630) a v případě, že se přecenilo RH, tak ještě 564 MD / 407 D ve výši rozdílu 2660 a 1630.

K datu podání návrhu na vklad ještě předpis ve výši prodejní ceny 311 MD /647 D.

Dobrý den, vracíme jednotlivým firmám jistiny z výběrového řízení. Vracíme je spolu s úroky. Jak tyto úroky zaúčtovat?

Jednalo se o cizí peníze, pokud byly na vašem ZBÚ, tak splátka jistiny např. 378/ 231 8901, na depozitech jen 378/245, úroky k účtu byly účtovány 231 (245)/662, tak při převádění můžete s minusem 662 D, to je asi nejvíce odpovídající skutečnosti, 662 vznikl z cizích peněz, tak při převodu by se měl výnos snížit. Lze samozřejmě i účet 549, jako náhrada výnosu. Na ZBÚ: 662 minus D/ 231 8901 D, na depozitu 662minus D / 245 D.

Obec bude prodávat pozemek, rozdělený na části. Náklady spojené s rozměřením se rozdělí mezi kupující a kupující je uhradí současně s úhradou kupní ceny pozemku. Nyní přišla faktura za rozměření pozemku - mám ji zaúčtovat na 518, nebo na pohledávku? Pokud na pohledávku, tak na jaké účty? Jak budu účtovat následnou úhradu poplatků od občanů ?

Ono by to mělo vyplývat ze smlouvy kupní. Pokud je to napsáno tak, že ta náhrada nákladů tvoří jakoby součást kupní ceny, tak u vás celé poplatky do nákladů a předpis kupní ceny k datu podání návrhu na vklad bude ve výši kupní ceny pozemek a náhrada nákladů - 311 MD /647 D. Pokud je ve smlouvě jasně uvedena cena kupní za pozemek a částka náhrady nákladů ve výši 1/2, tak lze opravdu účtovat na 518 jen svou část a druhou rovnou na 311 MD, nebo celou částku dát na 518 MD a pak vytvořit pohledávku 311 MD / -518 MD....úhradu od občana pak 231  položka 5169 minus D / 311 D.

Školení BOZP na účet 527 pol.5167 nebo účet 518 pol.5169? Co mohu účtovat na účet 527. Děkuji

Školení BOZP je povinná záležitost zaměstnavatele, tj. 518 a pol. 5169, 5167 lze také. Ohledně účtu 527 - cituji z knihy Účetní reforma 2012 - obsahová náplň účtu

„A.I.13. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb,

Příděl do FKSP je zahrnut do zákonných sociálních nákladů z logických důvodů, jedná se o povinný příděl ze zákona. Jak je to však se sociálním fondem u obcí?

Zde musíme vyjít z obsahového vymezení a podívat se na příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů.

§24 (2) j)“ výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

Ustanovení zákona o daních z příjmů nám trochu komplikuje situaci ohledně volby účtu 518 a volby účtu 528. Bod 1 a 2 lze zařadit na sociální náklady bez starostí (pracovní oblečení a ochranné pracovní pomůcky jsou však svým charakterem spíše spotřebou materiálu, než sociálním nákladem, horší to je s bodem 3 u nákladů na vzdělávání pracovníků. Náklady na školení a vzdělávání související s předmětem činnosti ÚSC či PO jsou tradičně účtovány na účtu 518, použití účtu 527 zde snižuje vypovídací schopnost. Náklady na získání odborné způsobilosti pracovníků, náklady na vstupní a průběžné povinné vzdělávání úředníků, které ÚSC musí hradit, se obsahově nejeví jako náklady sociální, ale jako běžné prvotní náklady organizace. Doporučujeme z důvodu větší vypovídací schopnosti ponechat na účtu 518.

Náklad na stravování zaměstnanců dle bodu 4 je možné účtovat jako náklad sociální. Je jen trochu starost s použitím položky. Tyto náklady řeší rozpočtová skladba duplicitně, jednou s položkou 5169 služby a jednou s položkou 5499 ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu. Zde se jeví v případě zaúčtování na účet 527 vhodnější při realizaci výdaje použít položku 5499, než položku služby.

Největší starost je s bodem 5 ohledně rozdělení na účet 527 a 528. Dle bodu 5 patří na účet 527 veškeré nároky zaměstnanců z kolektivních smluv a vnitřních předpisů, pokud jsou však uznatelné zákonem o daních z příjmů. Musíme se tedy podívat, které jsou neuznatelné dle zákona o daních z příjmů:

„§25 (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

zn) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

Musíme do neuznatelných nákladů zahrnout i hodnotu nepeněžních darů pracovníkům např. při životních jubileích, i když nejsou přímo v §25 vyjmenovány (jedná se o výdaje nad rámec zákona o daních z příjmů).

Pozn. Od daně závislé ze mzdy zaměstnance osvobozeno do výše 2 tis. Kč na zaměstnance.

Náklady vyjmenované u §25 zákona o daních s příjmů by se měly zaúčtovat na účet 528.