Dotazy

V roce 2012 jsme podali žádost na SFŽP o investiční dotaci na Varovný protipovodńový systém. Fakturu za žádost jsem v roce 2012 účtovala 042, 321 s analytikou 325 a u par.a polož. jsem uvedla org.325. Asi jsem měla uvést org.325 i u účtu 042.325 a 321.325 . Je to chyba. Je možné alespoň 042.325 v letošním roce přeúčtovat na 042.325 s org.325.

Otázka chyby - je to požadavek odděleného sledování, zatím, co vím ze zkušeností, tak vyhodnotí jako nedodržení podmínek smlouvy, ale jako chybu nevýznamnou bez vlivu na odvod.

Ohledně přeúčtování analytiky - tam kde mají účty k projektu zůstatek (např. zmíněná 042), je samozřejmě možné analytiky opravit, takže to  můžete udělat, mimo jiné  i pro váš větší klid.

Obec získala v letošním roce na základě směnné smlouvy mimo jiné i 10 ks sloupků pro veřejnou infrastrukturu na hranicích pozemků. Jak zaúčtovat pořízení těchto technických pilířů, pokud 8 ks je na pozemcích, které obec již v minulosti prodala? V souvislosti s technickým zhodnocením jsme zjistili, že v minulosti byl špatně zařazen majetek. Budova, která byla až doposud evidována v majetku pod jedním inventárním číslem, měla být rozdělena na 4 inventární karty (budovy + technologie). Jak postupovat, pokud chceme v roce 2013 vše v souvislosti s TZ napravit a rozdělit původní inventární kartu na 4 nové s tím, že bychom upravili dobu odepisování u technologií z původních 80 let na 20 let. Je možné pouze zkrátit dobu odepisování - tím by od r. 2013 došlo k podstatnému zvýšení ročních odpisů, anebo musíme přepočítat odpisy a provést dooprávkování dle doby životnosti a zaúčtovat 406/082, 408 (551)/082 r. 2012?

Ohledně vlastnictví staveb - budeme pilíře považovat za drobné stavby. Zatím není podmínkou, že byste nemohli vlastnit stavby na cizím pozemku, ale určitě je vhodné s majiteli pozemku umístění vlastních staveb nějak smluvně zajistit a ošetřit. Z hlediska účetnictví však jsou vaše, tak na 021 patří.

Ten druhý případ bych opravdu řešila jako opravu, rozdělila, dopočetla odpisy, případně opravila dooprávkování - doporučuji postupovat tak, aby náklady z odpisů odpovídaly ročním odpisům a neobsahovaly i hodnoty odpisů z minulých let.

Rozdělte si hodnotu 021 a 081 na jednotlivé stavby a věci (technologie). Zvolte životnost dle charakteru majetku, vyhodnoťte jak by měly být odepsány po rozdělení, co mělo být odepsáno do konce roku 2011 dejte na 406/082 (081), co za rok 2012 na 551 pokud je nižší, než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto, pokud vyšší, tak přes 408. V roce 2013 již na 551 roční odpis. Přesně tak, jak uvádíte :o)

Naše příspěvková organizace-mateřská škola vykázala za loňský rok kladný hospodářský výsledek do šesti tisíc korun(nestihl se koupit DDHM, na nějž byly původně peníze určeny......). Je problém, pokud by starosta schválil rozdělení do fondů, že MŠ nemá ani rezervní fond ani fond odměn? Nebo spíše o něm zatím neúčtovala. Můžete mně, prosím, alespoň zhruba popsat, jak se o takové skutečnosti účtuje?

Ty fondy PO nejsou stanoveny jako další samostatný  účet u banky, je to jen účetní záležitost. Klidně jde udělat příděl, i když předtím nebyly fondy nijak zřízeny.

Příděl do fondu odměn se účtuje jen 431/412 a příděl do RF jen 431/413. Ostatní postup je dle zákona č. 250/2000 Sb. § 30 a další, kde se dovíte, na co lze jednotlivé fondy použít.

Firma, která je s.r.o. a zabývá se výstavbou vodovodů by chtěla do naší vesnice přispět finančním darem asi tak 50-70 tis. Dar by chtěli poukázat na provedení elektrického zvonu v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Problém je v tom, že nevím, jestli je toto možné, když naše obec není majitelem kostela. Majitelem je církev. A jak mám případně dar zaúčtovat? Na jedné straně dar obdržíme a byl by tedy použit na výstavbu elektrického zvonu. Jak zaúčtuji výdaj firmě, která bude elektrický pohon znovu realizovat?

K tomuto problémku Vám pošlu dalším mailem jedno stanovisko, které jsem dělala pro obce k věžním hodinám, což je asi obdobný problém. Vy jako obec  můžete el. zvon vlastnit, ne jej jen provozovat.  Je potřeba  s vlastníkem prostoru, kde se zvon nachází, smluvně sjednat pravidla - umístění věci ve vlastnictví obce, nebo alespoň sjednána pravidla jejího provozu.

Jinak pokud budete mít zvon na starosti, tak na něj můžete přijmout dar - pokud na jeho pořízení a zvon bude vlastnictvím obce, tak na účet 403, pokud zvon převedete církvi, tak na 672 (převod zvonu církvi po pořízení by byl na 543). Účtujeme jako o transferech.

Chtěla jsem se zeptat, zda je povinné při poskytnutí půjčky ze sociálního fondu zaměstnanci předat peníze v hotovosti nebo je mohu převést příjemci půjčky na účet.

Toto je jen vnitřní záležitost, záleží zda řešíte ve vašich pravidlech použítí SF. Pokud neřešíte v pravidlech (statutu) fondu, tak si myslím, že předání půjčky klidně může být i bezhotovostně, obsahově v tom není žádný rozdíl.

Pracovnice města byla začleněna na organizační složku města TIC, část její pracovní náplně ( bez přesného stanovení podílu) tvoří ale práce projektového manažera pro mikroregion. Starostové se dohodli, že " členský příspěvek " na činnost projektového manažera nebudou obce letos platit mikroregionu, ale městu. Jak potom ale vyúčtovat obcím tento transfer ? Lze smluvně ošetřit, že se jedná o jakýsi paušální příspěvek bez povinnosti vyúčtování? Jak potom účtovat? Dle sdělení projektového manažera prý to bylo myšleno na činnost TIC jako takového, protože propaguje i okolní obce, i když v zápisu ze shromáždění starostů je napsáno na činnost manažera...

Obce se mohou domluvit na jakékoliv spolupráci dle zákona o obcích dle §46 a násl. Pak si vzájemně dávají dotaci 572 a 672, pol. 5321 a 4121. Z hlediska účtování by byla vhodná nějaká smlouva o spolupráci, ale prosím dejte pozor, aby to nevyznělo jako pronájem pracovní síly. Jen: "že město zajišťuje, jiné obce na to přispívají", ve smlouvě lze sjednat jako transfer bez vypořádání.

Obec vybudovala a financovala v roce 2012 prodloužení obecního vodovodu k soukromým stavebním pozemkům. Nyní zastupitelstvo rozhodlo, že stavebníci uhradí obci poměrnou část nákladů vodovodu. Potřebovala bych poradit jakým způsobem jim část nákladů naúčtovat ( zda smlouva nebo faktura ) a jak zaúčtovat celý případ. Obec vede vodovod na účtu 021.

Pokud se nejedná o přípojky, které se jim budou nějak převádět do vlastnictví,  ale o prodloužení řadu, tj. vyvolanou investici potřebami  stavebníků, tak se může jednat jen o příspěvek obci na pořízení DM. Vhodná je  darovací smlouva ze strany stavebníků, vy budete účtovat jako transfer na pořízení DM, tj. na účet 403. Proti odpisům z vodovodu (551/081) budete poměrově rozpouštět 403/672.

Položka pro příjem 3122 je asi nejpřesnější.

Závěrečný účet musí viset na úřední desce 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu. Počítá se do této lhůty den vyvěšení a den sejmutí, nebo nikoliv?

Dle stanoviska MV ano, ale požadují doložení opravdu celých 15x 24 hodin před projednáním (což nevím jak - záznam o čase, např. 6:45?), tak si myslím že je bezpečnější den přidat. Stanoviska Ministerstva vnitra najdete v dokumentech ke stažení - jsou k nakládání s majetkem, ale pamatuji si, že tam bylo i počítání lhůt vyvěšení.

Obec se z důvodu zřízení termínovaného vkladu u spořitelního družstva stala členem tohoto spořitelního družstva. Podmínkou vzniku členství je zaplacení základního členského vkladu ve celkové výši 17.000,- Kč. Obec zaplatila 1.000,- vstupní vklad, 16.000,- Kč musí uhradit do 18 měsíců. Prosím o zaúčtování.

Zaúčtujeme jako majetkový podíl  na družstvu. Dle zaslané smlouvy se jedná o běžný vklad s vypořádáním, takže pořízení přes 069 a s položku 6202. Stejně zaúčtujete obě částky 1 tis. Kč i 16 tis. Kč. Rozšířený zápis by byl 069 MD /368 D a 368 MD /231 6399 6202 D.

Případně termínové vklady by se pak účtovaly jako běžné termínové vklady.(8118, 8117 přes účty 244 a 231...).

Město uzavřelo směnnou smlouvu, kde je uvedena cena prodávaných pozemků 2.180,- Kč a cena kupovaných pozemků 360,- Kč ( obě ceny dle zpracovaného znaleckého posudku). Součástí směnné smlouvy není žádné finanční vypořádání "Po provední směny jsou tedy účasníci zcela vyrovnáni a nemají vůči sobě v souvislosti s touto smlouvou nárok na doplatek ceny směnovaných nemovitostí." Mohu zaúčtovat takto? 1. předpis vyřazovaných pozemků 311/647 ve výši 2.184,- Kč 2. předpis zařazovaných pozemků 042/321 ve výši 360,- Kč 3. korekce 321/311 ve výši 360,- Kč a současně bezúplatný prodej části ceny pozemků 401/311 ve výši rozdílu v ceně pozemků 1.824,- Kč.

Zaúčtujte takto: 311/647 ve výši 360,- a  042/321 ve výši 360,- kompenzaci 321/311 ve výši 360,-; vyřazení pozemku ve výši evidované v účetnictví  554/031 .

Pro pohledávku z vydaných pozemků bereme cenu, která je uznána pro směnnou smlouvu, když se zde nic nedoplácí, tak v předpisu  je moje pohledávka za předaný pozemek ve výši hodnoty nabývaných pozemků. Tento výklad  mi vychází odvozením z postupů, jak se má účtovat o směně dle ČÚS 709. Vy jste přemýšlela logicky, ale zápis 401/311 ČÚS neumožňuje, tak proto vždy volím jak k předpisu pohledávky, tak k předpisu závazku, pokud nejsou sjednány doplatky, ocenění nabývaného pozemku nebo RPC nabývaného pozemku, protože jinak účetní postup nevyjde. Zatím takto všem odpovídám, dokud někdo nevymyslí něco lepšího. IS

Já připojím jen krátký komentář - rozhodně není důvod ubírat z vlastních zdrojů - pokud by byla situace takto sjednaná - tedy že dochází k vydání pozemku s vyšší hodnotou  za nižší a nic se nedoplácí, tak potom by se dalo uvažovat teoreticky o tom, že se rozdíl zachytil jako nějaký dar... - to ale asi nechceme. Potom tedy musíme účtovat do výnosů, jen to, co jsme za pozemek dostali (tedy pozemek v hodnotě 360 Kč) - holt jsme "prodali pod cenou". ZN

Prosím o radu ohledně účtování příspěvku na zhotovení vodovodní přípojky. Obec uzavřela kupní smlouvy na prodej pozemku, kde uvedla: prodávající strana (tj. obec) se zavazuje k vybudování přípojky vody na hranici předmětného pozemku a plánovací smlouvy, kde obec uvedla kdy budou jednotlivé inž. sítě zhotoveny (vodovod, dešťová kanalizace, komunikace, elekrika). Obec v roce 2012 vybudovala a zkolaudovala vodovodní řad k těmto novým parcelám. Stavebníci se ohradili a požadují finanční prostředky na zhotovení vodovodních přípojek z hlavního vod. řadu ke hranici svého pozemku dle kupní smlouvy. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o příspěvku. Zaúčtování tohoto příspěvku: par. 2310 a položku 5493 - D a 572 - MD.

Předpis 572 MD / 345 D, úhrada 345 MD / 231 2310  a pol. bych volila spíše investiční, tj. 6371. Takto je to možné zaúčtovat, možná byste mohli dát účelově i přes zálohu 373 (471) a požadovat vyúčtování, že skutečně přípojku vybudovali, to záleží na vašem zastupitelstvu. Schválit příspěvek na vybudování přípojky je určitě možné a zastupitelstvo je k tomu oprávněné. Jen ještě promyslete zajištění účelovosti, buď uhradit až po vybudování, nebo na smlouvu a dát jako zálohu a požadovat vypořádání.

Z budovy v majetku města vypadlo sklo na auto cizí firmy a poškodilo jej. Pojišťovna uhradila z naší pojistky část škody, ale spoluúčast hradí město. Na jakou položku zaúčtovat spoluúčast na škodě?

Účet 547, pol. 5192. Položku volím analogicky jako náhradu za újmy, není to fyz. osoba, ale firma, tak mi připadá pol. 5192 jako nejvhodnější.

Pokusím se stručně nastínit můj problém: v roce 2008 několik obcí mikroregionu založilo v.o.s. za účelem hospodaření a správy v lesích. Obec vložila určitou částku - jako vklad ??? nebo zálohu????, nevím, v té době jsem tuto obec neúčtovala. Pátráním jsem zjistila, že tehdy bylo účtováno na RS 1031-5169, výdajová regulace a přes saldokonto na SU 420. Teď v.o.s. končí a obci se tento "vklad" vrací. Nevím co s tím, v rozvaze tu částku nemám nikde jako pohledávku vůči sdružení, ani nikde jinde. Jedná se o částku 128000,- Kč.

Pokud se skutečně jednalo o vklad, tak to správně mělo být na účtu 06x (vklady do v.o.s. jsou skutečně možné). Při likvidaci se jako první vyplácí vklad, dále případně likvidační zůstatek (pokud něco zbude k rozdělení nad úroveň vkladů).

Pokud se týká zaúčtování, tak jsme výplaty likvidačních zůstatků řešili následujícím způsobem (upozorňuji, že nejsou v žádném ČÚS pro vybrané účentí jednotky popsány - proto se díváme, jak to mají podnikatelé):

- pokud byste chtěla skutečně udělat opravu, tak by to bylo buď MD 062/Dal  408 (nebo 518 - tedy korekce, kam to "nesprávně přišlo") a následně jak navrhujeme MD 231/Dal 062 (vysvětlení viz níže). Z hlediska rozpočtové skladby by to dle mého názoru měla být pol. 3209.

Likvidace společnosti

V případě likvidace společnosti může společník obdržet likvidační zůstatek. Teoreticky je možné uvažovat o dvou variantách účtování o likvidačním zůstatku:

a)      účtování stejným způsobem jako o snížení základního kapitálu (viz předchozí příklad)

b)      účtování o tomto případu, jako by se jednalo o prodej akcií (obchodního podílu)

Podnikatelský ČÚS č. 012 tuto otázku pro nás možná trochu překvapivě řeší jako „prodej“ a to v bodu 3.1.4.

Akcionář vyúčtuje k okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku pohledávku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 68 - Finanční výnosy (ve vyplácené výši, tj. snížené o případnou srážkovou daň). Cenný papír odúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 - Finanční náklady.

Příklad při variantě účtování „prodej“:

Řešíme situaci likvidace obchodní společnosti uvedené v předchozím příkladu. Hodnota 061 na straně Města je ve výši 3 235 tis. Kč, základní kapitál společnosti je 8 mil. Kč (z toho 2,4 mil. Kč je vytvořeno z vlastních zdrojů společnosti). Představme si například, že likvidační zůstatek bude činit 7 mil. Kč.

Nyní je nutné řešit otázku stanovení výše srážkové daně a to ve vazbě na ustanovení §36 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona o dani z příjmů, podle kterého je porovnáván výnos z likvidačního zůstatku a „daňová“ vstupní cena podílu. Ta by v našem příkladu mohla vyplývat například z daňových vstupních cen vkládaného majetku, samozřejmě je do ní započten také peněžitý vklad ve výši 200 tis. Kč. Je nad rámec této publikace se touto problematikou detailněji zabývat.

Pro naše potřeby si představme, že daňová nabývací cena podílu byla například 2 mil. Kč – potom by předmětem srážkové daně byla hodnota ve výši 5 mil. Kč, která by podléhala 15 % srážkové dani (750 tis. Kč). Zbylé 2 mil. Kč by byly bez vlivu srážkové daně. Výnos získaný společníkem by tedy byl v hodnotě 6 250 tis. Kč – účetní zápis 377 MD/D 665 a proti tomu vyřazení hodnoty 3 235 tis. Kč zápisem 569 MD/D 061 (variantně s použitím účtů 561 a 661).

I ve vztahu k tomuto příkladu je zřejmé, proč je v podmínkách ÚSC (které odvádí obecnou daň z příjmů do svého rozpočtu) výhodnější namísto prostých nepeněžních vkladů realizovat prvotně operaci prodej majetku a následně zvyšovat základní kapitál prostřednictvím peněžitého vkladu (popisováno jako alternativní model zvyšování základního kapitálu). V našem příkladu jsme uvažovali při variantě „prodej“ s daňovou nabývací cenou podílu 5,4 mil. Kč a základna pro srážkovou daň z příjmů by tak byla pouze 7 mil. Kč – 5,4 mil. Kč = 1,6 mil. Kč. Srážková daň z příjmů by činila pouze 240 tis. Kč v porovnání se 750 tis. Kč v našem příkladu.

Ještě bychom chtěli poznamenat, že osobně bychom spíše preferovali obdobný postup jako u „snížení základního kapitálu“ – tedy až do hodnoty zachycené na 061 umořovat tento účet, nad tuto hodnotu účtovat o výnosu na účet 665. Pokud by byl likvidační zůstatek nižší než hodnota zachycená na 061, účtovalo by se o rozdílu jako nákladu na účet 569. Tuto alternativu si můžeme dovolit uvést z důvodu, že postup zatím není žádným ČÚS pro vybrané účetní jednotky upraven.

Dobrý den, v roce 2012 dostala naše obec 5,5 mil. Kč investiční dotace. Já ji omylem zaúčtovala na 672 jako neinvestiční. Audit chybu samozřejmě odhalil, ale nebyl mi schopen poradit jak ji napravit. Zda mínusem 672 nebo přes 408, nebo jinak, abych dostala dotaci na 403 a mohla ji rozpouštět. Můžete mi poradit.

Oprava je zápisem 408/403. Nic jiného se neúčtuje. Postupujeme dle §26 písm.d) vyhlášky 410/2009 Sb.

Ještě jednu prosbu k tomuto tématu, po přečtení metodiky z MPSV tento příspěvek není dotací, ale jiným transférem ze SR a nepodléhá vyúčtování a může za daných podmínek přejít do dalšího roku. Účtování přijetí bude pol. 4116 s UZ a výnosový účet 672 ? Co v případě, že to nevyčerpáme ?

Jako dotace, která není k vypořádání se opravdu rovnou zaúčtuje na 672, čerpat se bude do nákladů postupně, u dotace bez vypořádání akruál do detailu neřešíme. Je nám přiznaná, nepodléha vypořádání, tj. nám jako výnos zůstane, zaúčtování na 672 k okamžiku přiznání dotace je plně v souladu s ČÚS 703.