Máme dotaci od SFŽP na kanalizaci a ČOV. V rozhodnutí o poskytnutí dotace máme zdroje rozdělené na účast státního rozpočtu 22 mil. a vlastní zdroje 3,9 mil. Dotace je 63,75%, příjem dotace účtuji pol. 4216, UZ 15974, N 106 a PJ 5 a výdaje s dotací účtuji §2321, pol. 6121 UZ 15974, N 106 a PJ 5 a org. Vlastní zdroje účtuji jen §2321, pol. 6121 a org. Vycházela jsem z toho, že v rozhodnutí je pro vlastní zdroje uvedeno: zdroje bez SR a prostředků EU. Teď jsem bohužel v jednom dotazu u Vás našla, že i vlastní zdroje je potřeba účtovat s N 106 a PJ 1. Nevím, co s tím, když v loňském roce to mám účtováno bez. Letos to opravím, ale co s loňským rokem? Měli jsme asi tři dotace, které nám chodily vždy ve dvou částkách, dotace FS a dotace SR. FS jsem účtovala s PJ 5 a SR s PJ 1, UZ byl rozdílný a N stejný a zbytek vlastní zdroje bez PJ. Proto jsem se domnívala, že i u dotace na kanalizaci budu vlastní zdroje účtovat bez UZ, PJ a N, když PJ 1 a N 106 jsem u těchto dotací dávala k dotaci SR. Můžete mi poradit, co s tím? Děkuji.

Ano, je to opravdu tak, že když je dotace zahraniční, tak se u ní používá ÚZ, nástroj a PP   5 (Z= zdroj = PP = prostorový původ- dvojí pojmy :o), pokud je spolufinancovaná z rozpočtu ČR (což u vás není), pak tato část se značí ÚZ, nástrojem a PP 1 a vlastní podíl na dofinancování se také značí nástrojem a PP 1, již ale bez ÚZ. Zpětně už to nedooznačíte, dopište značení jen ručně na dokladech, ve výkazu už to neopravíte, letos to označte již správně, tedy i váš podíl nástrojem 106 a PP 1. Značení je tak nastaveno u všech dotací spolufinancovaných ze zahraničních zdrojů, aby právě bylo vidět, odkud ty peníze jsou. A jak z výše uvedeného vyplývá, tak rozdíl oproti financování ze SR a vašeho podílu je právě v ÚZ, u SR se používá, u vašeho podílu ne, u obojího pak ale opravdu nástroj a PP 1.  

Město bude vyplácet náborový příspěvek strážníkům městské policie a byla s nimi sepsána smlouva o poskytnutí náborového příspěvku. Prosím o radu, zda z hlediska rozpočtu zařadit na položku 5011 nebo 5499.

Zkuste se domluvit s vaší mzdovou účetní, podle mě byste to měli zahrnout do hrubé mzdy jako formu odměny (bonusu), mělo by to tedy být stejně jako zbytek hrubé mzdy na pol. 5011 a odvést z toho tedy i odvody na pol. 5031 a 5032.

Našla jsem toto na internetu: 

Vyměřovací základ

12.12.2017, Ing. Marta Ženíšková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je upraven v § 5 ZPSZ.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy, které

• jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny podle zákona o daních z příjmů, a

• nejsou uvedeny v § 5 odst. 2 ZPSZ mezi nezapočitatelnými příjmy.

Do vyměřovacího základu se nezahrnují:

1. náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
3. věrnostní přídavek horníků,
4. plnění poskytnuté poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

Zúčtovaný příjem

Zúčtovaným příjmem je plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru. Od 1. 1. 2008 se za zúčtovaný příjem považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla používaného pro služební i soukromé účely, rozdíl mezi cenou obvyklou a prodejní apod.

V případě, že je příjem vyplácen v cizí měně, musí se přepočítat na českou měnu a teprve poté jej zahrnout do vyměřovacího základu. Pro přepočet cizí měny se použije kurz stanovený ČNB, který platí k poslednímu dni měsíce, za který se pojistné platí.

Příklady:

1. Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. ledna. Do prosince mu zaměstnavatel zúčtoval 200 000 Kč jako náborový příspěvek.

Náborový příspěvek podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti. V prosinci se pro daňové účely považuje tento zaměstnanec za zaměstnance z důvodu budoucího zaměstnání. Pojistné se z 200 000 Kč neplatí, protože z hlediska sociálního zabezpečení není tato osoba v prosinci zaměstnancem, není v prosinci účastna nemocenského pojištění. Zaměstnancem se stala až dnem 1. ledna. Pokud by náborový příspěvek byl zúčtován do ledna, platilo by se z něho pojistné.

Mám prosbu ohledně prodeje majetku – panelů, které byly součástí investice v průmyslové zóně, sloužily k vybudování provizorní komunikace. DPH jsme neuplatnily. Nyní se prodávají firmám v této zóně , firmy si je rozeberou a odvezou. V této zóně jsme prodávali stavební pozemky – odváděli jsme DPH. Prodej panelů můžeme považovat za prodej, který není předmětem DPH ?

Tohle je podle mne hodně hraniční. Určitě to nebylo v režimu nějaké místní komunikace, naopak bylo to ve vazbě na průmyslovou zónu, která zapadala do režimu ekonomických činností. Já bych asi DPH odvedl (pokud náhodou ještě neuplynul časový test 3 let pro odpočet DPH, tak bych i douplatnil - nicméně on asi již proběhl) - navíc pokud je to prodáváno těm firmám - předpokládám plátcům DPH, tak se v zásadě nic neztrácí.

Jsme plátci DPH na ekonomické činnosti (např. lesní hospodářství, skládka). Vzhledem k tomu, že v ostatních případech si neuplatňujeme odpočet na vstupu, je správné při přefakturaci (např. energie, manipulační poplatek u stravenek, vodné) navyšovat plnění o DPH? Přefakturace jsou bez zisku.

Předpokládám, že ta energie je třeba v souvislosti s nájemními vztahy nebo s něčím takovým - tedy mohlo by to být součástí obecné ekonomické činnosti. Podle informace MFČR se v zásadě můžete rozhodnout, zda si u takovéhoto přeúčtování budete počínat tak, že si uplatníte na vstupu a následně odvedete na výstupu nebo že to uděláte celé mimo DPH. Nicméně představte si, že máte třeba nájemce - plátce DPH - u něj bude logické, že se bude dožadovat toho, abyste mu to účtovali s vyčíslením DPH - tedy odpočet na vstupu a odvod na výstupu (aby on mohl uplatnit).

Snad jsem dotaz dobře pochopil - pokud ne, tak se prosím ozvěte.

Dotaz : Nový nájemce - nebyt. prostory Dne 12.3.2018 jsme uzavřeli smlouvu o pronájmu nebyt. prostor za účelem provozování hostinské činnosti s datem platnosti od 1.4.2018. S předchozím nájemcem byla smlouva ukončena dohodou k datu 31.3.2018. Během měsíce února proběhlo klasické výběrové řízení, kde byl vybrán nový nájemce, smlouva byla podepsána hned následující den – to hlavně proto, aby si nový nájemce mohl zajistit smlouvy s pivovarem atd.. Dne 29.3. nám byla budova předána starým nájemcem a také 29 .3. si ji převzal nový nájemce. Jelikož se v budově vyskytly problémy s odpadem, špatným stavem elektroinstalace a nutnost položit novou podlahu v prostorách pro oslavy, rozhodlo ZO na svém zasedání dne 3.4.2018,že tyto opravy zajistí na své náklady obec. Dále bylo schváleno, že nový nájemce nebude hradit 1. měsíc nájemné. Obec je plátcem DPH a tato budova je celá pronajímána plátcům DPH. Je možné na základě tohoto usnesení ZO, nefakturovat nájemci první měsíc za pronájem a zároveň si odpočítat ze všech oprav DPH ?

Ano, toto je v pořádku, nárok na odpočet se neváže na zahájení pronájmu s DPH, smluvně je u vás  vše ošetřeno, není v tom starost. Máte nárok na odpočet z oprav objektu, který pronajímáte plátci DPH a máte právo mu odpustit nájemné - resp. je to asi spíše sleva - nájemce nemůže objekt využívat v plném rozsahu, protože děláte jako vlastník opravy. 

Starosta uzavřel smlouvu s firmou na pronájem kul.domu od 3.4.- 31.8.2018. firma zde bude školit své lidi. pronájem je pondělí až sobota 7.00-16.00. nájemné činí 3000 Kč na den. každý měsíc žádají vystavit fakturu, takže nájem bude činit cca 72.000Kč/měsíčně. jaké bude účtování faktury předpis 231 10 3613 2132/321 a úhrada 321/603 nebo ne. může obec pronajímat kulturní dům na tyto účely a je to nebo není hospodářská činnost a nestanu se kvůli tomu plátce DPH?

Předpis vystavené faktury zaúčtujte zápisem 311/603, je to vaše pohledávka, nikoliv závazek. Úhradu od firmy pak 231/311, RS máte správně. Je také důležité vyvěsit záměr pronájmu 15 dní před projednáním (schválením) v ZO, bez toho je smlouva neplatná. Pronajmout obecní majetek můžete komukoliv/ na cokoliv, pokud to ZO schválí. Pronájmy obecního majetku lze účtovat jako vedlejší hospodářskou činnost, ale nemusí se. Hraje roli i záměr pronájmu, pokud je občasný, tak to ani nesplňuje princip VHČ, muselo by se jednat o soustavné podnikání za účelem zisku, ale i tak se u pronájmů můžete rozhodnout účtovat je v "běžné" - hlavní činnosti. Do obratu DPH se to započítává, i když je to pro účely DPH krátkodobý (ne nepřetržitý) pronájem, ale celkově by váš obrat musel překročit 1 mil. Kč ročně, abyste se stali plátce DPH. Co vše vstupuje či nevstupuje do obratu najdete v dokumentu ke stažení Manuál č. 3 - obrat, registrace k DPH - aktualizace 7_2.

Obec slaví 700 let výročí, dá vyrobit pohledy, odznaky atd. může je obec prodávat lidem a jak se to účtuje. Nejedná se o hospodářskou činnost.

Měli byste o nich účtovat jako o zboží. Jestli účtujete zásoby způsobem B, tak pořízení zaúčtujete na účet 504, prodej na účet 604. K 31.12. zaúčtujete na sklad neprodané zápisem 132/504, pokud byste letos nějaké darovali, zaúčtujete je 543/132. Příští rok jej vrátíte do nákladů zápisem 504/132 a budete postupovat dále stejně - prodej, aktivace na sklad k 31.12, pořád takto dokola. Mám evidováno, že jste neplátci DPH, tak v odpovědi DPH neřeším. 

Máme v objednávce: Projektová dokumentace pro akci "Návrh obnovy zeleně v extravilánu sídla" pro žádost o grant. Dále se k této akci vztahuje objednávka na dendrologický průzkum a polohopis a výškopis. Veřejná zeleň není dlouhodobým majetkem. Jak správně účetně i rozpočtově zaúčtovat výdaje na zmíněný projekt? Jeho cena je cca 165 tis. Kč.Patří vše na § 3745 pol. 5169 nebo by měl být projekt zaúčtován jako investice - nehmotný majetek? Je otázkou, kdy se bude projekt realizovat, pokud město grant nedostane.

Budete asi žádat o grant neinvestiční, pak jsou i související výdaje -  na projekt, průzkum, polohopis atd. neinvesticí, patří do nákladů na účet 518, pol. 5169. Nehmotný majetek to určitě není, sám o sobě nemá pro vás žádný přínos, slouží jen právě pro budoucí obnovu zeleně. Kdyby byla akce investiční, přičítala by se cena projektu do ceny investice, když je neinvestiční, účtuje se stejně jako ostatní související výdaje do nákladů. V poslední době lze na některé práce pohlížet jako na TZ pozemku, popř. když vznikají ve větším měřítku stavby, lze zeleň započíst do jejich ceny, u vás, když budete zeleň obnovovat, to ale bude ta neinvestice, zda to účtovat jako investici s ohledem na charakter prováděných prací bych zvažovala, jen pokud by vás k tomu "nutila" podmínka investiční dotace. Jako TZ pozemku lze vyhodnotit nějakou novou rozsáhlejší výsadbu a k tomu větší terénní úpravy před osazením apod. (Lipová alej za 120 mil.Kč atd...)

Dobrý den, mám prosím dotaz, ale nevím jestli mi ho zodpovíte.... malá obec .... musíme dávat výzvu na výběrové řízení na práci účetní a admin.pracovnice ? U malé obce to prý ze zákona povinné není .....Děkujeme předem za odpověď ......

Není to oblast naší činnosti, ale mohu Vás odkázat na zákon č. 312/2002 Sb. o úřednících ÚSC. I když jste malá obec, musíte postupovat dle mého podle § 6 a vyvěsit tzv. veřejnou výzvu. Pokud ale budete uzavírat PP na dobu určitou, tak se tam píše, že v tomto případě nemusíte ani to. Výběrové řízení je pak řešeno v § 7 a je nutné, jen pokud se jedná o úředníka krajského úřadu, magistrátu, pověřeného úřadu, ORP či městského obvodu. Pokud jste malá obec 1. typu, tak pak tedy max. ta výzva a povinnosti s ní spojené podle § 6, jestli budete PP uzavírat na dobu neurčitou.

Prosím dejte si inzerát na www.obecuctuje.cz - je větší pravděpodobnost, že se přihlásí účetní se zkušeností z obce - ale je to jen na Vás :o)

Jsem trochu zmatena v odpovědi na můj dotaz. Našla jsem si totiž již dříve Vámi vytvořený dokument: 2017 RS - příjmy a financování - účetnictví a RS ze 14.3.2017. Kde uvádíte v záložce Třída 1a, že se dělá předpis i na pol 1335. Jen místo 319 bychom použili 469/688, 649. Pohledávka by byla opravdu jen na příjem obce ve výši 40%. U rozhodnutí, která nejsou se netýkají katastru obce se předpis dělat nebude. Děkuji za odpověď,

To máte pravdu, že je tam předpis uveden jako možný, ale zároveň je tam v závorce napsáno - "pokud je výměr, rozhodnutí, avízo o převodu, při platbách v hotovosti bez předpisu". Pořád trvám na své původní odpovědi. Z titulu vydaného rozhodnutí má pohledávku za poplatníkem CÚ jako správce daně a vy byste teoreticky mohli předepsat jen pohledávku za CÚ, ale jen pokud by vám posílal avíza o převodech přerozdělených prostředků, jinak je výše pohledávky nejistá, v současném systému se proto pohledávky z přerozdělovaných prostředků nepředepisují, tak je to nastaveno, systém přerozdělování zatím není na to nastaven a kdo ví, jestli někdy bude (a asi i díkybohu, i tak je snad práce dost). Jinak platí vše uvedené v původní odpovědi, pohledávku tedy z titulu vydaného rozhodnutí rozhodně nepředepisujte. Co vás k tomu tlačí jí předepsat? Jestli si to chcete sledovat, tak, jak jsem uvedla, není problém mimoúčetně. Ono i tak budete mít  někdy problém vysledovat vazbu mezi rozhodnutími a převedenými prostředky, pokud např. poplatník neplatí či CÚ neposkytuje informační součinnost.

DSO obdrží dotaci na pořízení kompostérů a štěpkovačů. DSO nemá dostatek fin.prostředků na úhradu dle faktury.Jakým způsobem by měly členské obce postupovat na předfinancování akce.Uvažujeme o uzavření partnerské smlouvy mezi DSO a obcemi, ve které uhradí na účet DSO celou výši jejích nákladů podle počtu kompostérů a štěpkovačů(ne jen svůj podíl bez dotace) formou poskytnutí zálohy na dotaci(373). Kdy po obdržení dotace od SFŽP může obcím DSO zálohy minus vlastní podíl vrátit? Až po obdržení závěrečné zprávy? Dotace je investiční/neinvestiční - musí poslat obce i své zálohy jako inv/neinv a DSO je tak přijmout.? Jako účetní DSO se obávám vypořádat hned po obdržení dotace a zpráva může přijít za rok nebo nikdy.

Toto se v praxi stává a je výhodnější účtovat to v režimu záloh na transfery než v režimu půjčky, můžete tedy každopádně bez problému postupovat tak, jak navrhujete. Určitě je ale potřeba to smluvně s členskými obcemi ošetřit např. tou partnerskou smlouvou a schválit v zastupitelstvech. Máme k tomu už celkem dost odpovědí v dotazech, zkuste se podívat např. na dotaz z 11.1.2017 "Příspěvek dobrovolnému svazku obcí", tam je to důkladně popsáno, sice z pohledu obce, ale obsah případu je stejný. Na základě uzavřené smlouvy - v rámci DSO a členských obcí to nemusí být dotační smlouva v režimu zákona č. 250/2000 Sb. - obce vám tedy mohou poslat jako zálohu na transfer dohodnutou částku, tedy nejen svůj podíl, ale i peníze na předfinancování dotace a vy jim pak po obdržení dotace jako vratku zálohy tu částku na předfinancování pošlete zpět. Účty záloh použijte podle toho, zda vyúčtování proběhne do jednoho roku nebo za déle než jeden rok od přijetí/poskytnutí zálohy. Vy příspěvky tedy přijmete na účet 374 popř. 472, obce na účet 373 popř. 471 a to bez ohledu na to, zda budou investiční či neinvestiční, oba druhy budou na stejných účtech záloh, ale je potřeba je rozlišit RS - tzn. DSO by mělo přijmout investiční část příspěvku (podíl obce + předfinancování dotace) na pol. 4221, neinvestiční na pol. 4121, obce by pak měly použít pol. 6349 pro investiční část, pol. 5329 pro neinvestiční část. Ohledně toho, kdy jim finanční prostředky vrátíte, záleží, jak to s nimi smluvně dohodnete, to je celkem vaše věc, můžete buď po obdržení peněz, vhodnější by asi bylo ale počkat na vyúčtování dotace se SFŽP, kdy bude výše dotace už jistá. Pokud by SFŽP ZVA nepotvrdilo, zkuste je urgovat s tím, že pak je vhodné stanovit si nějakou "rozumnou" lhůtu např. 6 měsíců od poslání ZVA a dotaci vyúčtovat a obcím peníze na předfinancování vrátit. Ještě je důležité, jestli to bude projekt víceletý, udělat vždy k 31.12. dohadu ve vztahu k příspěvkům obcí - DSO tedy nejen dohad dotace SFŽP ve výši výdajů daného roku x procento dotace, ale i dohad vlastního podílu obcí (u obojího zápisy - investiční 388/403, neinvestiční 388/672). Obce pak analogicky musejí dohadovat svůj podíl (částku, kterou jim nevrátíte) ve výši vámi vynaložené výdaje na projekt v daném roce x procento jejich podílu zápisem 572/389. Nedohadujte vy ani obce tu částku na předfinancování, opravdu jen ten vlastní podíl. Ve smlouvě je potřeba řádně sjednat povinnost vzájemného předávání informací tak, aby uvedené zápisy stihly členské obce vždy do roční závěrky zaúčtovat.  

V 6/ 2017 jsme zařadili na 021 sociál.zařízení v parku-částečně hrazeno z dotace.Ještě v témže měsíci se tato budova předala naší přísp.organizaci zaúčtováno 401 MD, 021 D. Vypadl nám na MD účet 403 a přišla jsem na to až nyní.Mohu opravit v roce 2018 zápisem 403 MD proti 401 D nebo mám použít účet 408?Dotace byla ve výši 500 000.

Účet 408 se používá pro opravu výnosů či nákladů minulých let, kdy se ještě testuje, zda byl výsledek hospodaření špatným účtováním ovlivněn ve významné částce (více než 0,3 % aktiv netto nebo 260 tis. Kč). Bezúplatné předání mezi VÚJ se účtuje jen rozvahově, VH jste chybným účtováním neovlivnili, tzn. účet 408 pro opravu není v tomto případě vhodný. Opravdu to napravíte jen zápisem 401 minus MD/403 MD, i když je to meziročně, tak to takto lze. Jiná je však situace z pohledu PO, jejich VH už ovlivněn byl, protože měli začít dotaci rozpouštět do výnosů spolu s odpisy. Jelikož to ale není zas tak dlouhá doba od předání majetku, tak je částka rozpouštění dotace za dané období určitě nevýznamná, ale je potřeba, aby PO zaúčtovala jednorázově zápis 403/672 ve výši rozpouštění dotace za chybějící období červenec 2017 a dotaci dále postupně rozpouštěla spolu s odpisy. Z hlediska zaúčtování opravy přijetí majetku je to ale účetně stejně jako u vás - oni si opraví opačným zápisem, tedy 401 minus D/403 D.

Městys koupil pro hasiče auto AVIA od jiného města za částku 32.000,--Kč - dle kupní smlouvy. Auto bylo zakoupeno na náhradní díly a proto nebudeme zapisovat do registru evidence vozidel. Po sejmutí skříňové nástavby a vyjmutí některých dílů bude AVIE ekologicky zlikvidována. Protože se jedná o částku 32.000,-- Kč mám zařadit do majetku zápisem 558/321 a 028/088 a po ekologické likvidaci zase vyřadit? Nebo vůbec nedávat do majetku a jak potom účtovat?

Jelikož nepořizujete majetek - nepočítáte, že bude mít životnost delší než rok, nebudete auto registrovat, tedy nebudou splněny podmínky pro jeho provoz, ale v podstatě rovnou náhradní díly - materiál, zaúčtovala bych koupi auta rovnou 501/321, RS pol. 5139. Výdaje na likvidaci nepoužitého zbytku automobilu účtujte také do nákladů (518). Náhradní díly, které během roku nespotřebujete, zaktivujte k 31.12. na sklad zápisem 112/501, další rok je vraťte zase do spotřeby zápisem 501/112 a opět k 31.12. aktivujte na sklad jen zbylé.

Obec obdržela v roce 2017 od podnikatele na základě smlouvy finanční příspěvek na rozvoj obce. Účtovala jsem na účet 403 jako investiční příspěvek. (byl použit na výstavbu sportovní haly). Bude tento příspěvek předmětem daně z příjmů DPPO?

Pokud správně chápu - jste schopni dovodit, že je to dar na investice. V tomto případě rozhodně není předmětem daně z příjmů (pouze snižuje případnou daňovou vstupní hodnotu majetku, který z tohoto daru bude financován - což vás ale v tento moment netrápí).

Asi nejde o "účetní" dotaz, ale spíš o technický. Nic jsem k tématu nedohledala. Obec přispívá ze sociálního fondu na stravenky a PF uvolněné starostce. Podle metodiky 5.4 platné od 1.1.2018 by se měla uvést do souladu pravidla poskytování těchto příspěvků. Neudělali jsme to od 1. ledna žádným usnesením a řešíme to až nyní, po semináři. Jaké by mělo být znění usnesení, aby obec dosavadní praxi uvedla do souladu se zákonem? A co s příspěvky vyplacenými za 1-3/2018? Prohledala jsem i dotazy na MV a nikde nic.

Podle § 80 zákona o obcích lze uvolněné zastupitelce, ve vašem případě starostce, poskytnout příspěvek na stravné i PF (písm. d) a e). Toto tedy do souladu se zákonem dávat nemusíte. Je ale určitě potřeba splňovat § 80 odst. 2 zákona, kde se říká, že benefity musíte poskytovat v obdobné výši a za obdobných podmínek jako zaměstatncům obce. Rozhodování o poskytování benefitů uvedených v § 80 je pak v pravomoci ZO, tam je tedy potřeba mít to také v ZO schválené, pokud z minulosti nemáte (ale příspěvek na stravné a PF jste si asi v ZO schválit nechali), pak je potřeba to určitě nechat ZO schválit. Když to shrnu, tak podle mě jediné, co případně musíte dát do souladu se zákonem o obcích po jeho novele od 1.1.2018, je schválení kompetentním orgánem (ZO, pokud už neschválilo) a jak zmiňujete, pravidla poskytování příspěvků, ta se mají shodovat s pravidly pro poskytování benefitů zaměstnancům, v metodice jsou na str. 83 příklady. V tomto vám ale konkrétněji poradit neumím, nevím, jak máte pravidla aktuálně nastavena, proč myslíte, že nejste v souladu se zákonem. Doporučuji se s konkrétním dotazem obrátit rovnou na MV, tak budete mít nejjistější radu a adekvátní podklad k případným kontrolám.