Dotazy

Asi před 10 lety jsme dávali plátcům v hotovosti originál pokladního dokladu, audit nám nařídil, že si musíme nechávat originál pokladního dokladu v našem účetnictví a plátci dávat kopii (což se nám velice nelíbilo). Dneska nám audit nařídil, že plátci musíme dát originál a my si do pokladní knihy musíme zapsat souhrnný pokladní doklad za celý den, který bude v originálu, takže kopie pokladních dokladů budou podkladem pro nový originální příjmový pokladní doklad. Pro mě je účetním dokladem až vyúčtování pokladny za celý měsíc. Jaký postup je správný?

Vždycky na školení říkám, že účetní doklad je i ten doklad, který není jednotlivě zaúčtován v programu SW.

V každém případě pokladní příjmový doklad je účetním dokladem. Ohledně diskuse k originálu a kopii. Správně je to tak, že vyhotovujete PPD ve dvou vyhotoveních, vy byste měli mít založeno jedno vyhotovení s originál podpisem příjemce, což jste vy, druhé vyhotovení dostává plátce. Promiňte, ale toto mě vždycky překvapí, o čem se to dohadujeme. Např. když obec vystaví fa, tak si dá razítko a podpis na tu fa, kterou posílá a totéž udělá na tu fa, kterou zakládá do vydaných fa. Obojí je originál.  S PPD je to stejné. Vyúčtování pokladny za celý měsíc je souhrnný doklad s přímou návazností na jednotlivé účetní doklady PPD, který více slouží pro zavedení PPD souhrnně do programu a k rozúčtování RS. Může mít své číslo, ale vlastně se jedná o interní účetní doklad "vyúčtování pokladny" , který má charakter rekapitulace.  Upřímně - mně tyto žabomyší spory s kontrolory vždy překvapují, protože jim nerozumím. Toto je interní věc každé účetní jednotky, kterou organizačně žádný předpis neřeší (jen obecně §11 Zoú).

Kontrolovat lze, zda má účetní doklad náležitosti dle §11 a tím to končí. Již ve druhém ročníku střední školy jsem děti učila, že základní účetní doklady jsou tyto: PPD, VPD, přijatá, vydaná Fa, interní, výpis z BÚ. Lze samozřejmě rozšířit (dobropisy, zálohové fa, příjemky, výdejky , tj. interní rozdělit na více druhů). Jsou to základy organizace účetnictví, ke kterým není třeba vést diskusi. Např. učebnice p. Štohla pro II. ročník ekonomických škol to vysvětluje krásně.  Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale když vidím, co je v účtu obcí problémů, tak mě hledání problémů tam, kde žádné nejsou, takto nadchlo.

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně účtování nájmu pozemku. Budova našeho pohostinství, která kdysi byla postavena v rámci akci "Z", stojí na státním pozemku (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Obec chce pozemek od státu odkoupit. Ale samozřejmě neopomněli poslat smlouvu o pronájmu pozemku zpětně a do doby, než-li dojde k samotnému prodeji, kterou rozdělili na období: od 1.1.2011-31.3.2013 - částka 10094,-; od 1.4.2013-31.12.2013 - částka 3513,-. Zaúčtovala jsem takto: předpis při podpisu smlouvy 518/378 3513,- Částku 10094,- jsem vydělila počtem 27 měsíců. 518/378 1122,- rok 2013 408/378 8972,- minulá období platba 378 / 231 6171 5164 10094,-

Částka je v součtu nevýznamná, nepatří ani minulé období na 408 dle obsahového vymezení položky, celý předpis zaúčtujte 518 MD / 321 D (dodavatelsko odběratelský vztah). Platba opravdu jen 321 MD / 231 odpa by mělo být dle účelu , např. 2142 nebo 3639, pol. 5164 D.

Obec vybírá od nájemníků kauci na byt, jako dlouhodobou zálohu. Tato kauce bude použita v případě úhrady nezaplaceného nájemného nebo poškození bytu. Jde mi o zaúčtování celé problematiky. 1)příjem kauce do pokladny obce a následný převod do banky na účet 245 cizí prostředky 2) vratka celé kauce - výběr z účtu 245 a převod do pokladny a následné vyplacení občanovi celé kauce 3) úmrtí občana, kauce z účtu 245 převedena na účet obce a následná úhrada nákladů za opravu bytu. Prosím o zaúčtování včetně položek, zda postupujeme správně.

Přijaté kauce jsou forma jistiny, opravdu mají charakter cizích prostředků, neúčtujeme u nich na RS.

Stačí takto: příjem do pokladny: 261/459 (ostatní dl. závazek), převod na 245 jen 262/261 a 245/261

vrácení kauce 262/245 a 261/262 a 459/261

Převod kauce na plnění z nájemného: např. 459/245 a 231 3612 2132 MD / 311 D.

Ještě jeden dotaz na majetek určený k prodeji. Obec prodává na základě vyvěšeného záměru pozemek o výměře asi 60 m2, ve směrnici máme, že pokud by rozdíl cen byl nevýznamný (do 10.000,- Kč) nebudeme přeceňovat RH . Chci se zeptat, zda i v tomto případě, když pozemek nebude přeceněný, ho musíme vést v účetnictví odděleně (s nějakou analytikou) nebo zda se tato oddělená evidence týká poze pozemků určených k prodeji, které byly přeceněny RH. A ještě jedna drobnost z jiného soudku, myslím, že něco podobného už se zde někde řešilo. Výpis z banky nám chodí 1x za měsíc, v průběhu měsíce si tisknu "historii transakcí", podle které průběžně účtuju-každý pohyb je samostatné číslo dokladu (tak jak to požadovaly "auditorky"), k těmto "historiím transakcí" na konci měsíce přiložím výpis z banky (souhrnně za celý měsíc). Dosud (asi 5 let) to "auditorkám-pracovnicím KÚ" nijak nevadilo, nyní nám to vytýkají. Můžu tetno systém takto nechat i nadále? Moc děkuji za Váš čas a přeji všem pevné nervy.

Ohledně dotazu k výpisu BÚ - zde bych asi potřebovala vědět, co konkrétně vytýkají, že originál výpisu není jako jeden účetní doklad? To by pak asi bylo o systému číslování dokladů. Např. výpis 1/položka 1 až x? Váš systém se jeví zcela v pořádku.

Ohledně RH - ta analytika je kvůli vykázání v příloze v části K. Obsahově je tam uvedeno ocenění DNM nebo DHM určeného k prodeji dle §64. V §64 se hovoří o oceňovacích rozdílech. Můj názor je, že v případě, že pro nevýznamnost neudělám přecenění, tak je vykazování v příloze K zbytečné, tedy není potřeba měnit analytiku. Ta příloha byla doplněna pro lepší vypovídací schopnost, aby se vyjmula z rozvahy ta část majetku určeného k prodeji, která je přeceněná RH a tudíž se neodpisuje. Přeúčtování na analytiku pro přílohu K majetku, který se nadále odpisuje, je info zbytečné, to stačí v rozvaze.

Odpověď je ve smyslu - rozhodně nedávat, neměl by to být údaj v příloze K o majetku určeném k prodeji, ale o majetku, který je jinak oceněn, než majetek na 01x a 02x a 03x.

V roce 2012 jsme instalovali měřiče rychlosti, úhrada byla provedena v roce 2012, ale dotace dorazila v roce 2013. Jak mám zúčtovat příjem dotace v rozpočtovém opatření. Děkuji.

Při poslání dotace v režimu ex post, když již nebyly v běžném roce k dotaci výdaje máte navýšené příjmy v rozpočtu, tj. 4xxx příjmy MD, pokud nepotřebujete navýšit výdaje (nejen výdaje k dotaci, ale výdaje jakkékoliv , a to třídy  5, třídy 6, ale je možné i např. v třídě 8 řízení likvidity), tak se rozpočtuje jako navýšení zůstatku ZBÚ, tj. na 8115 D. (peníze přibudou).

Jak jednoduše aktualizovat kontrolní řád dle novely zákona o kontrole - aktualizace kontrolního řádu-změna organizačního řádu města

Dotaz vám zatím vracím. Nemám ještě prostudován nový zákon o kontrole a nemohu se moc k aktualizaci vašeho kontrolního řádu vyjádřit, když neznám jeho původní znění. Dotaz beru jako podnět ke zpracování vzoru Kontrolního řádu ve vazbě na nové předpisy, ale chtěla jsem počkat na vydání novely zákona č. 320/2001 Sb., která se v současnosti projednává ve vládě (v květnu by mělo být další čtení).

Naše obec přijala bezúplatným převodem "Speciální přívěs HZS." Ve smlouvě je uvedena pořizovací cena 38 200,00 Kč, rok pořízení 2011.Prosím o radu, jak účtovat. Děkuji.

Pokud se jedná o HZ profesionální - je to vybraná účetní jednotka. Pak se zaúčtuje ve výši předané pořizovací ceně na 028 MD/088 D.

Pokud předávají hasiči jako občanské sdružení - pak musíte ocenit RPC a zaúčtovat stejně  028 MD / 088 D. RPC by pak bylo cca ve výši vstupní ceny snížené o odhaduji 25-30%...

v jaké ceně mám zařadit drobný hmot.majetek v případě režimu přenesené daňové povinnosti. Pořizujeme kuchyňskou linku do hospody - cena s montáží je bez DPH je 16600,-Kč. Zařazení do majetku je v této ceně nebo včetně DPH, kterou odvádíme FÚ. Odpočet neuplatňujeme.

Pokud neuplatňujete odpočet, tak je ocenění včetně DPH. Moc nerozumím proč neuplatňujete odpočet pro zařízení do hospody, když pokud ji provozujete, tak musí být tržba z  "hospody" zdanitelným plněním - asi by se neuplatnil nárok , pokud by hospoda byla v pronájmu neplátci? Je to tak?

Jinak platí vždy u majetku - DPH nevstupuje do ocenění jen v případě nároku na odpočet. Kde není nárok, tak je součástí ocenění.

Účetní závěrku budeme schvalovat 9. května. Musí být zveřejněna na úřední desce? Nevíte zda už vyšla "schvalovací vyhláška" a případně kde bych ji našla?

Schvalovací vyhláška ještě nevyšla , je ve vnějším připomínkovém řízení s navrženou účinností od 1.6.2013, v připomínkách se žádá posun na 1.7. -tj., aby se až od 1.7. postupovalo dle vyhlášky, jak to dopadne zatím nevím. Zveřejněna závěrka na úřední desce obce být nemusí, v té době by již měla být přístupna veřejnosti na stránkách MF (UFIS). Schválení závěrky před vydáním vyhlášky ušetří alespoň pro letošek dost práce. Doporučuji to.

Obec má sjednanou dodávku obědů s dodavatelem (plátce DPH), který je dováží v jídlonosičích na určené místo, odkud si obědy zaměstnaci odnáší ke konzumaci domů. Obědy jsou fakturovány s 15% DPH a fa. hradí obec a pak po odečtení příspěvku od zaměstnavatele a ze SF vybírá od zaměstnanců. Obec je plátcem DPH. Nárok na odpočet v plné výši a na výstupu odvod DPH z toho co vybereme od zaměstnanců? Jedná se nám o sazbu DPH, která se odvádí.DPH se odvádí z částky od zaměstnanců i z toho co přispěje sociální fond?

DPH by se rozhodně odvádělo pouze z platby zaměstnance - "příspěvek" sociálního fondu nelze počítat mezi úplaty za zdanitelné plnění. Pokud se týká sazby DPH - snížená sazba je spojena s tím, že se jedná o prostou dodávku jídla - tedy bez dodatečných služeb (tedy umožnění se někde najíst, výdej stravy, umytí nádobí...) - pokud je to skutečně jen o prosté dodávce jídla, kterou si zaměstnanec někde sní - bez dalších služeb - bylo by to ve snížené sazbě.

Zkopíruji sem odpověď Ing. Nejezchleba ohledně daňové problematiky,jak odpovídal mailem na podobný dotaz:

Tady to bude trochu složité doložit to zákonem .... - určitě jsem schopen doložit, že není pravdou, že by mělo dojít k dodanění příspěvku zaměstnavatele. Tady se jedná o záležitost hojně diskutovnou v roce 2010, kdy se zaměstnanc zhruba na 3 měsíce dostali mezi osoby, u kterých je nutno za základ DPH považovat cenu obvylou (doplnění §36a). Zhruba za tři měsíce po účinnosti na základě vnějšího tlaku vyšla novela, kterou bych nazval perlou čekého práva, ve které bylo řečeno, že to u zaměstnanců nikdy neplatilo. Tedy základ daně je tady jasný - je to hodnota úplaty za stravu zaměstnanců (bez příspěvku ze SF, jen úhrada od zam.) a protože neplatí §36a pro tyto případy, nemůže nikdo požadovat dodanění na cenu obvyklou.

Druhý aspekt - tedy otázka, zda neuplatňovat pouze z části si podle mého názoru již zaslouží trochu větší diskusi. Pokud se totiž na dané stravování budeme dívat jako na samostatné plnění poskytované zaměstnancům - potom výstup je zdaněn (byť s nižší cenou než vstup) a mám nárok na plný odpočet DPH podle pravidel vymezených v §72 a §73 - tedy vstupy použité k ekonomické činnosti. Z hlediska jakési daňové neutrality byť je odvedena daň nižší není toto problémem, neboť daný náklad daňového subjektu by měl být zakomponován do ceny a DPH je fakticky odvedeno "jinak". Právě to by mohlo být jediné "úzké místo" - nicméně oficiálně jsem se s ním nesetkal - tedy řekl bych, že stravování je nutný výdaj na to, aby zaměstnanec například realizoval výkon veřejné správy či osvobozené plnění... - tedy dávám tam pohled, že nenakupuji od jiného subjektu, abych stravu následně prodal (plnění proti plnění), ale na věc se dívám šířeji - tedy vstup sloužící u obce jednak k jeho prodeji, ale zároveň třeba také k celkové činnosti obce.. To by mohlo být jediné zdůvodnění proč nějak krátit vstupy - nicméně to bychom do toho hned museli začlenit i odpočty koeficientem podle §76 a tím bychom se "spravedlivé" částky nikdy nedobrali.... Musím zdůraznit, že tady trochu fabuluji - nezaznamenal jsem nikde oficiálně tento pohled. Jednotlivý autoři - zkusím sem dát dva odkazy na články, které jsem teď v rychlosti prošel:

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d34051v43528-stravovani-zamestnancu-z-pohledu-dane-z-prijmu-a-dane-z-pridane/

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d16841v19755-zamestnanecke-benefity-a-dph/

to staví do roviny - je to vstup - nákup stravování, které prodávám dal jako stravování - byť za nižší cenu. Potom je jasná vazba mezi vstupem a výstupem.

Tak tolik snad k argumentaci.

Dle mandátní smlouvy PO TSM pro naše město bude zajišťovat odtah vozidel, vraků a opuštěných vozidel. Můžeme výběr příjmů v rozpočtu účtovat na 2229/2111 ??

Odpa ano, ale je to v režimu veřejné správy (mimo předmět DPH) a jedná se o náhradu výdajů, volila bych spíše položku 2324, pokud nevedete dle místní vyhlášky v režimu pokut (to je spíše výjimečné). Doporučila bych účtovat při úhradě zajišťovateli odtahů jako pohledávku, ne jako náklad. Pohledávku ve smyslu, že výdaj má být nahrazen majitelem vozidla, účet 315.

Obec provádí kontrolu příspěvkové organizace - ZŠ. Účetní zaúčtovala opravu účtu 401, na kterém byl zůstatek z minulých let cca 66 tis.Kč -Jmění účetní jednotky takto: 401 MD/649 D Dle mého názoru se jedná o opravu minulého období. Jak mělo být správně zaúčtováno. Děkuji

Pro správnou odpověď bych potřebovala znát účetní případ na základě jakého  bylo účtováno na 401. Pravidla pro opravy účetních zápisů jsou od roku 2012 (od 1.1.2012 )nastavena takto:

chyba týkající se nákladů nebo výnosů - na účet 408, pokud je chyba vyšší, než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto

chyby nižší - §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - na účtu, kterého se oprava týká. Nevím, jak velká má ZŠ aktiva, pokud mělo správně být účtováno na účet 649, tak je možné, že oprava na výnos 649 je dobře.

Rozvahové účty se opravují na účtech, kam by se mělo účtovat při správném postupu.

Dobrý den, ještě k předcházejícímu dotazu, PO má v hlavní činnosti správu bytů a nebytových prostor města (nevím jestli by to nemělo být v doplňkové) a v tomto případě předáme do správy budovu i s pozemkem? Už si nejsme jisti vůbec ničím. Děkujeme za odpověď. Hezký den :)

Správu bytů a nebytových prostor klidně můžete považovat za hlavní činnost PO - jedná se o nakládání s majetkem Města - předpokládám nikoliv aktivní realitní činnost (ve smyslu třeba skupování nemovitostí s cílem získávat profit z takových investic). Takže hlavní činnost je určitě obhajitelná. Jen tedy trochu na okraj se ptám - pokud správně chápu - dáte jim budovy do správy s tím, že oni z nich potom na svůj účet vybírají nájemné (jen poznámka - je to daňově efektivní? tedy situace, kdy mají výnosy z nájmu, ale daňově mají problém s uplatněním daňově účinných odpisů).

Pokud se jedná o pozemek - ten je očividně využíván v souvislosti s domem - považoval bych skutečně potom za logičtější, aby do správy byl předán i pozemek (nikoliv ale za nezbytné). Třeba když si představím základní školy a předávání do správy - je standardem, že se svěří jak budovy, tak i pozemky v areálu (včetně pozemků pod budovami). Otázkou je, zda s připravovanou logikou nového občanského zákoníku - tedy pozemek a budova na ní stojící bude tvořit zjednodušeně určitý právní celek, nedojdeme k tomu, že se skutečně svěření pozemků v takových případech stane jednoznačnou nezbytností (tedy nyní bych to neviděl jako nutnost, od roku 2014 se to ale možná nutností stane - nicméně nemám tak nastudovaný občanský zákoník, abych měl jednoznačný názor na situaci od roku 2014).

Obec má na účtu 982 vedenu hodnotu zastavěných nemovitostí na poskytnuté úvěry. Nyní došlo k sloučení těchto úvěrů v jeden velký a tudíž k zániku zástavního práva. Nový úvěr je jištěn pouze jednou nemovitostí. Mám hodnotu této nemovitosti zaúčtovat na podrozvaze? zrušení zástavy 999 D/ 982 MD nová zástava 982 D / 999 MD

Správně by jen ta nemovitost měla být označena analytikou, že je v zástavě. Obsahová náplň účtu 982 se týká jen "jištění" poskytnutých jiné právnické osobě, a to jen ve výši možných plnění. Jištění za vlastní závazky by se na podrozvaze evidovat neměly.

Prosila bych o zodpovězení dotazu: Krajský úřad daruje obci pozemky. Zatím došla pouze Smlouva o budoucí darovací smlouvě. Mám o tomto účtovat alespoň podrozvahově?? děkuji.

Osobně to považuji za zbytečné. Obsahově plně budoucí darovací smlouvě žádný účet podrozvahy nesplňuje. Na dar zpravidla není právní nárok ani dle smlouvy, spíše bych nikde smlouvu a budoucí darovací... "účetně" neevidovala (v podrozvaze a již vůbec ne v rozvaze), smlouvu o smlouvě budoucí evidujte jen v evidenci smluv. Obsahově v podrozvaze odpovídá jen účet 933 nebo 934, ale je tam uveden příklad nájemní smlouvy. Zde řikám - méně je někdy více, čím méně se eviduje na podrozvaze, tím je lepší vypovídací schopnost přílohy za účetní jednotku a významně lepší vypovídací schopnost za stát celkem.