Dotazy

V roce 2011 jsme dostali rozhodnutí o přidělení dotace. Zaúčtovala jsme částku na základě rozhodnutí takto: 9430999/9990943 a 3880540/6720300.Akci jsme v roce 2011 platili z obecního rozpočtu. V roce 2012 nám přišla dotace ve stejné výši jaká byla v rozhodnutí v roce 2011.Příjem dotace jsme zaúčtovala takto : 231 0100 4113 s UZ /472 0300 a odúčtovala z podrozvahy 999 0943/943 0999. V roce 2013 máme finanční vypořádání a teď nevím co s tím.Jediné co mě napadlo je 472 0300/388 0540 Je to správně?

Finanční vypořádání dotace se účtuje takto: 346 MD / 388 D a zúčtuje se záloha 472 MD / 346 D. Zkráceně je to opravdu zápis 472/388, jen byste měla dodržet souvztažnosti, protože jsou dány ČÚS 703, tedy jsou závazné.

měla bych dotaz jestli jsem dobře pochopila schvalování hospodářského výsledku naší MŠ a závěrky MŠ. Jestli jsem to tedy dobře pochopila , tak by závěrku mělo schvalovat ZO ( nemáme radu) a HV starosta?

Asi nejjednodušší by bylo do vydání vyhlášky, kdyby si zastupitelstvo vyhradilo schválování VH PO, jako součásti závěrky včetně přídělu do fondů, a to v obcích, kde není rada. Ono takovéto "rozdělení" schvalování  nemá moc logiku a vyhrazením pravomoci zastupitelstva dle §102 zákona o obcích by se toto vyřešilo.

Dobrý den, nájemník dal výpověď z bytu a žádá výplatu náhrady za TZ zařízení bytu - mimo jiné i kuchyňskou linku, která v bytě nebyla. Podle znaleckého odhadu by náhrada činila částku cca 100.000,-- Kč. S touto částkou souhlasí i rada, která žádost projednávala. V případě, že vyplatíme bývalému nájemníkovi částku 100.000,-- Kč, mám dva dotazy. 1. Kdo o vyplacení náhrady rozhoduje - starosta nebo rada. 2. Linoleum a dveře bych zaúčtovala jako náhradu na položku 5192, ale nevím co s kuchyňskou linkou -bude to TZ bytu? Děkuji

Pokud není pravomoc k tomuto úkonu přenesena nějakou vaší směrnicí na starostu, tak rozhoduje rada. TZ by mělo jít na účet 021 s položku 6121 (musí být nad 40 tis. Kč), ostatní doporučuji na účet 549, s položkou na 5192 souhlasím. Kuchyňskou linku jestli v bytě nebyla je opravdu možné vyhodnotit jako TZ - rozšíření vybavenosti.

Jmění účetní jednotky - účet 401. Audit požaduje doplnění invent.protokolu o a inventuru účtu 401. Když z účet. programu vytisknu tento účet nedokážu si to přiřadit.

Lze inventovat jen obraty účtu dokladově - vytisknout část hlavní knihy k SU 401. Nic jiného se s tím dělat nedá, účet vznikl převodovým můstkem, to auditoři vědí, tj. není přiřaditelný.  Dělají to takto formálně asi všichni, jiný postup snad ani není možný. Takže jen formálně - dokladově (což jsou č. dokladů na sestavě) roční obraty.

V r. 2012 jsem zařadila do majetku kanalizaci /v části ulice/ a teprve teď přišla fa za technický dozor ve výši 18.000. Zda to zaúčtovat jen jako službu nebo jak? Navíc z té investice jsme si uplatňovali DPH. Zda to půjde ještě i z této faktury?

DPH uplatnit určitě můžete. Pokud jste fa za technický dozor nedohadovala k datu zařazení zápisem 042/389, tak se jednalo o chybku. Nejsprávněji by teď bylo opravit kanalizaci na 021, tj. navýšit vstupní cenu. Jedná se o normální režim opravy, po opravě vstupního ocenění  se odpis mírně zvýší, ale opravu účetnictví  v navýšení 021 by v tomto případě nikdo neměl vyčíst. Náklad do pořizovací ceny stavby patří, protože vznikl při stavbě. Do ceny nepatří jen náklady vzniklé po zařazení. Fa jen přišla pozdě, ale práce TDI do stavby "vstoupily".

Zastupitelstvo města v rozpočtu na rok 2013 vyhradilo 1.000.000,- Kč jako příplatek k základnímu kapitálu s.r.o., jehož je město 100% vlastníkem. S.r.o. bude stavět technickýn dvůr na úvěr a příplatkem má město po dobu splácení řešit splátku jistiny. Zatím jsem nikde na takový problém nenarazila, abych si ověřila co je správné. Rozpočet města - budu rozpočtovat na para 3639, ale co položka investiční 6202? Při poskytnutí prostředků zaúčtuji předpis až bude doklad a budu zvyšovat účet majetkový (061/378) a úhrada (378/231). Účet 061 pokud je dobře, tak analyticky odliším. Pokud se situace s.r.o. zlepší bude možnost příplatek k základnímu kapitálu odčerpat zpět, tak účet 061 snížím?

No, víceméně jste vše vymyslela dobře, jste šikulka šikovná. Závazkový účet je možné zvolit 368. Rozpočtová skladba správně, ocenění vkladu se opravdu bude o poskytnutý příplatek navyšovat, při případném vracení snižovat.

Prosím o odpověď na dotaz ohledně územního plánu. Budeme provádět změnu ÚP č.1 na základě žádosti jednoho z občanů. Celou fakturu, kterou uhradíme dodavateli přeúčtuji na žadatele a on ji ihned uhradí. Je možné toto přeúčtování zaúčtovat mínusem 3635/5169 nebo musíme 3635/2324? Nemáme výdaje na změnu ÚP v rozpočtu, proto jsem si myslela, že bych ušetřila rozpočtové opatření, kdyby 0 od 0...

Myslela jste hezky a logicky, ale toto není případ kompenzace, ÚP je vaším výdajem, neděláte jej pro občana, ten opravdu platí jen náhradu. Správněji je evidovat případ mimo kompenzaci, tj. ve výdajích a příjmech v rozpočtu,  a v nákladech a výnosech (518, 649) do výkazu ZZ. Když se ptáte...

Kdy se považuje z hlediska účtování dotace za vypořádanou? Je to tehdy, když se odešle tabulka do 15.2. "Vypořádání ..." na státní fond či ministerstvo nebo je to podle data uvedeného ve smlouvě? Což může být až třeba po 3 letech od obdržení dotace. Anebo až ve chvíli, kdy je vypořádání ministerstvem schváleno? Což může trvat dalších několik měsíců a nemusí nám to být ani oznámeno. Děkuji za odpověď.

Připojuji citaci z knihy "Účetní reforma 2012" k transferům, od té doby jsme myšlenkově nikam jinam nepostoupili. Konečné řešení by bylo  až ve chvíli, kdyby MF nastavilo infotoky např. přes nějaké webové rozhraní. Platí asi zjednodušeně takové pravidlo - vypořádáváme ve chvíli, kdy odhadujeme, že vypořádává i poskytovatel.

Citace z knihy:

Transfery s povinností finančního vypořádání

Za transfer s povinností vypořádání bychom mohli považovat transfery, kdy si poskytovatel vymíní podmínky, které musí příjemce splnit pro poskytnutí transferu (např. smlouvou), případně pokud jsou podmínky nebo pravidla stanoveny zvláštními předpisy. Jedná se o transfery, které podléhají (často podrobným) kontrolám před jejich schválením a mohou být kráceny v případě porušení podmínek nebo stanovených pravidel.

Nárok na transfer u příjemce a závazek z transferu u poskytovatele vznikne k okamžiku finančního vypořádání, řekněme po splnění podmínek pro poskytnutí transferu ze strany příjemce. Ke stejnému okamžiku dochází k zúčtování případných záloh na transfer a dohadných účtů. V případě, že okamžik finančního vypořádání není přesně definován (okamžik vypořádání uvedený v ČÚS 703 je obecně dán textem „nezpochybnitelnost nároku“), dochází k rozdílným vykazovaným hodnotám u příjemce a poskytovatele, což bude velmi komplikovat budoucí konsolidace, ale i v současné době rozdílný přístup k okamžiku vypořádání transferu výkazy státu poškozuje. Především výkaz PAP nemá mít správné vazby  IČ evidovaných poskytovateli a příjemci.

Příklad rozdílného přístupu k okamžiku vypořádání mezi poskytovatelem a příjemcem:

Za podmínky, že příjemce považuje transfer za vypořádaný a poskytovatel ne, je u poskytovatele vykazována pohledávka ze zálohy a případně dohadný účet pasivní (navýšena aktiva i pasiva), naproti tomu má příjemce evidován jen výnos, nebo vlastní zdroj (403), na pohledávce jen případný nárok na doplatek transferu, nebo závazek  z vratky zálohy (ve významně nižších hodnotách, než jsou aktiva a pasiva u poskytovatele).

Nedostatečné definování okamžiku finančního vypořádání k možnosti předpisu nároku z transferů určených k vypořádání činí od zahájení reformy značné problémy. Při přezkumech bylo obcím často vyčítáno předčasné zúčtování záloh a dohad k transferům. Stejný problém nastával i při kontrolách příspěvkových organizací.

Někteří poskytovatelé se s nedostatečností předpisu vypořádali pomocí stanovení okamžiku vypořádání přímo ve smlouvách o poskytování transferu.: „…pohledávka příjemce dotace vůči poskytovateli vznikne okamžikem uznání finančního vypořádání dotace poskytovatelem dotace, a to na základě obdrženého dokumentu „OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ DOTACE“.

Okamžik uskutečnění účetního případu je pak jasně navázán na smluvně určený dokument. V případě uznání poskytovatele, že podmínky poskytnutí transferu byly splněny a že uznává svůj závazek z poskytnutí transferu, lze nárok označit za nezpochybnitelný a transfer je možné předepsat a zúčtovat případné zálohy na transfer, nebo dohadné účty.

V praxi se však případ jednoznačně určeného okamžiku finančního vypořádání transferu objevuje výjimečně. Často se na přiznání transferu ze strany poskytovatele čeká i déle než rok. Setkali jsme se i s názory poskytovatelů typu: „Peníze máte, tak po nás víc nechtějte“.

Úvahy, jak stanovit okamžik finančního vypořádání, pokud nebude smluvně ošetřen:

·         Příjemce získává transfery na základě předkládaných dílčích vyúčtování, např. formou finančních a monitorovacích zpráv a předložených proplacených dokladů, ke kontrole poskytovateli a zároveň se bude transfer vypořádávat jako celek včetně hodnocení splnění dalších podmínek (parametrů stavby, včasnosti dokončení…). Na základě výsledku celé akce může dojít ke zpětnému neuznání dílčích schválených plateb.  Okamžikem finančního vypořádání by měl být až okamžik závěrečného vypořádání:

-          v případě, že lze očekávat nějaké schválení, potvrzení závazku, přiznání transferu od poskytovatele, je za okamžik závěrečného finančního vypořádání považován až příjem informace od poskytovatele (typické zejména u investičních dotací apod.)

-          v případě, že poskytovatel nereaguje v přiměřené době, není jisté, zda se od něho dočkáme nějaké odezvy (i když ze smlouvy vyplývá), lze jako další hledisko rozhodování o okamžiku finančního vypořádání zohlednit znalost rozsahu zásahů konkrétních poskytovatelů transferů (podrobná kontrola a následné krácení transferu). Za předpokladu, že poskytovatel většinou závěrečné zprávy a výsledné hodnoty transferů nerozporuje, mohli bychom za  okamžik vypořádání transferu považovat termíny uvedené ve smlouvách (pokud je ve smlouvě nebo v programu dotace uveden termín, do jakého by měl poskytovatel transfer schválit), případně si určit okamžik finančního vypořádání vlastními pravidly.

-          v případě, že nelze očekávat schválení, potvrzení závazku nebo vůbec nějakou reakci od poskytovatele, lze za okamžik závěrečného vypořádání považovat datum odeslání závěrečného vyhodnocení ve smyslu dobré víry, že podmínky k poskytnutí transferu byly splněny (například u domovů pro seniory u dotace od MPSV)

·         V případě, že příjemce získává transfery na základě dílčích plnění a transfer nebude vypořádáván jako celek (po schválení dílčích plnění se zároveň jedná o částky, které již při dalších vyúčtováních nebudou zpochybňovány), lze za okamžiky finančních vypořádání považovat dílčí přiznané transfery (příkladem pro tento typ transferu mohou např. být dotace od Úřadu práce na veřejně prospěšné práce, kdy je možno dotaci za každý měsíc považovat za vypořádanou, i když smlouva jako celek je uzavřena například na 6 měsíců).

Rozvahový den a zúčtování transferů

Transfery určené k vyčerpání do konce běžného období bývají finančně vypořádány v termínech následujícího období (do 31.1., do 5.2. apod.). Pro větší vypovídací schopnost výkazů je pak vhodné okamžik finančního vypořádání ve smyslu okamžiku uskutečnění účetního definovat odlišně od data podání informace poskytovateli.  V případech, kdy předáváme závěrečnou zprávu poskytovateli, od kterého nelze očekávat nějakou zpětnou vazbu (mimo kontroly za x let), nebo předkládáme tabulky finančního vypořádání příslušnému kraji v termínech následujícího roku, a zjistíme hodnoty transferů k zúčtování v období, kdy ještě není zpracována roční závěrka, je možné jako okamžik účetního případu zúčtování transferu určit 31.12. běžného roku.

Dobrý den, tak jako v loňském roce i v letošním budeme příjmat dotace z ÚP na VPP. Úřad práce nám však sdělil, že tyto dotace nám bude zasílat na účet u ČNB, který již máme zřízený, nikoliv na běžný (což se dalo čekat). Vynutili jsme si zřídit elektronické bankovnictví u ČNB, právě proto, abych si mohla tyto dotace přeposílat na náš běžný účet, ze kterého standardně posílám platy zaměstnancům. Jaké navrhujete účtování? Já bych volila tento postup: na účet ČNB přijmu dotaci 231/672, pol. 4116 a příslušné N, Z a UZ stejně jako na běžný. Teď otázka - mám si u přijetí dotace na 231 nechat stejnou analytiku jako kdybych příjmala na běžný účet? Já bych asi zvolila jinou, např. 11. Pak při poslání dotace z účtu u ČNB bych účtovala mínusem -231.11/-672 a přijetí na běžný účet klasicky 231.10/672. Lze volit tento způsob?

K ČNB je potřeba dát analytiku oddělenou - tj. k 231. dát jinou analytiku, vždy by měl mít jeden účet u banky analytiku vlastní.

Ohledně převodů - není potřeba dát výnos, pak minus výnos a zase výnos a k tomu příslušné položky - výnos a položku 4116 s NZUZ  stačí zaúčtovat jen při příjmu k ČNB. Převod z ČNB na běžný účet je  správně převodem přes konsolidační položky: 262 D/231.ČNB 6330 5345  D a 231. ZBÚ  4134 MD/ 262 D.

Jak účtovat založení a čerpání fondu vodovodu a kanalizace ÚSC?

Založení je jen přes konsolidační položky, např. takto: 401 MD / 231 6330 5349 D a 236 4134 MD / 419 D, příp. lze využít účet 262 a zápis 401/419.

Z hlediska čerpání - nejedná se o nějaký zákonný fond, ale peněžní fond dle zákona č. 250/2000 Sb., který si zakládá vaše zastupitelstvo vlastním rozhodnutím. Proto nemohu vědět na co je určen, ani z čeho se fond tvoří (to by měl řešit statut nebo pravidla fondu schválená zastupitelstvem), to jste do dotazu nenapsala, tak to nemohu odpovědět.

Dobrý den paní Schneiderová, zpracovala jsem podklad pro přiznání k dani z příjmů za naši obec. Protože jsme poprvé odpisovali, tak jsem si netroufla sama vypočítat daň a vše konzultovala s daňovým poradcem. Ten se pozastavil nad tím, proč naši "hospodářskou činnost" vedeme v hlavní činnosti. PŘÍJMY celkem = 1 904.777,- Kč (nájem z bytů, nebytů a pozemků = 276.791 Kč, prodej budovy a pozemků = 957.201 Kč, výnosy z přecenění pozemků = 305.637 Kč, podíl dotace účet 021+022 = 264.188 Kč, drobné příjmy za 100.960 Kč. VÝDAJE celkem = 1 742.716,- Kč (pojištění budov = 38.130 Kč, materiál na drobné opravy + udržování budov = 35.054 Kč, pořízení majetku do budov = 12.900 Kč, zůstatková hodnota z prodeje budovy = 585.150 Kč, náklady z přecenění = 258.981 Kč, zůstatková hodnota z prodeje pozemků = 372.051 Kč, odpisy z účtu 021+022 = 440.450 Kč. Naše obec nemá zastupitelstvem schválenou hospodářskou činnost, roční výnosy z této činnosti díky přecenění a podílu dotace začaly přesahovat 1 mil.Kč, a tak se ptám, bylo by vhodné předložit zastupitelům schválení hospodářské činnosti? Co vše by to obnášelo? Podle jakého zákona - předpisu by zastupitelé měli tuto činnost schválit? Museli bychom zřídit účet jen na hospodářskou činnost? Odlišovali bychom pouze analytikou? Co rozpočtová skladba? Myslím, že tak jak to teď máme nastaveno, stačilo by tuto tzv. doplňkovou činnost odlišit třeba jen ORG nebo ORJ. Prosím Vás o Vaše posouzení z hlediska naší malé obce (490 obyvatel), nemáme žádnou PO, zda by bylo lepší schválit hospodářskou činnost nebo to ponechat tak, jak to máme nyní. Hlavně abychom v budoucnu neměli třeba právě problém s daňovým zákonem.

Nájem, prodeje... jsou sice zdaňovanou činností obce, ale nejsou "HOSPODÁŘSKOU ČINNOSTÍ" . Obec na hospodářské činnosti vede činnost podnikatelskou, kterou dělá soustavně a  za účelem zisku a kde se chová jako podnikatel. Správa majetku obce vyplývá z poslání obce ze zákona o obcích a nemusí splňovat všechny atributy podnikání. V tom, co jste vypsala za příjmy nevidím žádné podnikání, které by mělo spadat do hospodářské činnosti vedené odděleně od činnosti hlavní.

Podrobněji vysvětlujeme v knize Účetní reforma 2012, kde má hospodářská činnost celou svoji kapitolu č.19, přečtěte si ji a ukažte i daňovému poradci.

Z hlediska zákona o dani z příjmů vám nemůže tento zákon uložit povinnost evidence na hospodářšké činnosti, tento zákon nemá na způsob účtování vliv. Přesto doporučujeme kvůli zpracování přiznání si analyticky členit daňově uznatelné příjmy a k nim daňově uznatelné výdaje. To je však něco jiného, než zavedení hospodářské činnosti. Je potřeba si brát daňové poradce (když už si je berete), kteří trochu obce znají. Pro přiznání daně z příjmů je to u menší obce trochu zbytečné, když obec platí daň sama sobě. Zdaní příjmy a výdaje uplatňovat nemusí (resp. výnosy a náklady). Dokument ke stažení k dani z příjmů za obec, který každoročně aktualizujeme, by pro zpracování přiznání k dani z příjmů a orientaci v problematice měl stačit. Nic ve zlém.

Dobrý den. prosím o radu jak zaúčtovat nákup stanu v hodnotě 159 236,- Kč. MD 022/ D 082 D 321/ MD ... Děkuji

Pokud je cena stanu v hodnotě nad 40 tis. Kč, tak je stan dlouhodobým majetkem a budete jej muset odpisovat po dobu životnosti. Od 2013 musíte pořízení DHM účtovat přes 042, takže zápis fa na nákup stanu je 042 MD /321 D a úhrada fa 321 MD / 231 + RS odpa dle účelu, a pol. 6122.

Po zařazení do užívání 022 MD /042 D zahájíte odpisování od následujícího měsíce účetními zápisy 551 MD /082 D.

Zápis plného dooprávkování, např. 028 MD /088 D je jen pro drobný DHM, tj. v ceně pořízení od 3 tis. Kč do 40 tis. Kč, pokud jste si jako účetní jednotka ve svém předpisu nezvolili hranici nižší.

Dobrý den, prosíme o radu s odvodem DPH. Město /plátce DPH/ pronajímalo OSVČ /neplátci DPH/ nebytový prostor. Z důvodu neplacení nájemného rada města schválila výpověď k 28.2.2013. Nájemce prostor zpět nepředal a nadále jej využívá. Právní zástupce města navrhuje nájemci vystavit fakturu za měsíc březen za bezdůvodné obohacení z důvodu neoprávněného užívání NP na částku ve výši obvyklého nájemného. Máme k této částce připočítat DPH, které odvedeme FÚ? Dále prosíme o radu, zda bude účtování na účet 649.

Osobně se domnívám, že skutečně toto nelze považovat za plnění ve smyslu DPH - neposkytujete službu, ale jedná se o sankční platbu vyplývající z neoprávněného užívání - takže jsem přesvědčen, že mimo DPH. Z hlediska zaúčtování bych s účtem 649 souhlasil.

Celkově jen musím postoj právního zástupce ocenit - jím navrhovaný postup se mi jeví naprosto adekvátní. (ZN)

Dobrý den, Moc prosím o pomoc s následujícím případem V roce 2008 obec uzavřela kupní smlouvu a zároveň smlouvu o správě kupní smlouvy. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že obec prodává pozemek p.č. 1277/84 a 1277/85 za cenu celkem 323 850,- Kč. ZO rozhodlo, že částka bude splácena ve třech splátkách 1. Ve výši 107 950,- Kč do 5 dnů od podpisu 2. Ve výši 107 950,- Kč do 31.5.2009 3. Ve výši 107 950,- Kč do 31.5.2010 K návrhu na vklad mělo dojít až v momentě uhrazení celé kupní ceny Já jsem v roce 2008 zaúčtovala (chybně nemám to na přijaté záloze, že?) Předpis z kupní smlouvy 315/215 ve výši 323 850,- Kč úhradu 1. Splátky 231 2* pol.3111 § 3639/315 ve výši 107 950,- Kč v roce 2009 nebyla splátka zaplacena byl prodloužen termín – zůstatek k 31.12.2009 315 215 900,- v roce 2010 nebyla splátka zaplacena byl prodloužen termín – zůstatek k 31.12.2010 315 215 900,- v roce 2011 nebyla splátka zaplacena byl prodloužen termín do 31.12.2012, přeúčtovala jsem 315 na účet 469 – zůstatek k 31.12.2011 469 215 900,- V roce 2012 splátka nezaplacena – zůstatek k 31.12.2012 469 215 900,- V roce 2013, byla 6.2.2013 sepsána směnná smlouva, kdy obec jako vlastník p.č. 1277/84 a 1277/85 v postavení prodávající XY uzavřeli kupní smlouvu o prodeji výše zmiňovaných pozemků za cenu 323 850 Kč, z nichž pan XY uhradil část ve výši 107 950,- Kč a pan XY jako vlastník pozemku PK p.č. 361 směňují tyto pozemky. Obec převádí do vlastnictví pana XY p.č. 1277/84 a 1277/85 a pan XY převádí do vlastnictví PK p.č. 361. Vzhledem k výměře vzájemně směňovaných pozemků oba účastníci sjednávají, že směna pozemků se sjednává bez jakýchkoliv finančních doplatků. Dále oba účastníci sjednávají, že podpisem směnné smlouvy zaniká kupní smlouva ze dne 3.10.2008 a zaplacená záloha ve výši 107 950,- Kč bude vrácena panu XY. Tak a teď jak účtovat? Já zaúčtovala pouze 408/231 * pol. 5192 § 3639 ve výši 107 950,- Kč A 408/315 ve výši 215 900,- Kč A teď bych měla vyřadit pozemky 1277/84 (účetní hodnota 12 976,- ) a 1277/85 (účetní hodnota 5 037,- Kč), ocenit je repr. Cenou tedy 215 900 celkem? A zařadit PK 361 ve výši 215 900,- Kč? Děkuji

1. Nejprve opravy. Nedoporučuji 408, protože přes VH se prodej neúčtoval (s největší pravděpodobností, a to proto, že většina obcí při převodovém můstku zvolila účet 401, 965 a 964 málokdo převáděl na 432 – to mi prosím  dejte vědět, jestli nejste jedna z mála obcí, kdo to udělal). Pokud jste převedli 965 na 401, tak oprava by měla vypadat takto:  469 MD / 401 MD  ve výši zůstatku 469 a 401 MD / 455 D ve výši 107950,-

2. Pozemky nabyté směnou, pokud není cena ve smlouvě uvedená, se oceňují RPC. Tj. neměli byste vycházet z „nějaké zanikající smlouvy“, ale z ceny obvyklé k dnešnímu dni. Pokud bude pod 260 tis. Kč, je pod hladinou významnosti a není potřeba přeceňovat RH (doufám, že jste si směrnici k RH dle vzoru na stránkách upravili).

Směna se dle ČÚS 709 zaúčtuje takto:

311/647 ve výši RPC nabývaného pozemku

042/321 rovněž ve výši RPC nabývaného pozemku a kompenzace 321/311

A zařazení do majetku nabývaný pozemek  031/042 , a vyřazení předávaného 554 MD / 031 D.

Město bylo v soudním sporu s dodavatelem strojů a nyní došlo k podpisu dohody o narovnání, kterou ukončují soudní spor smírem. Žalobci máme vyplatit 502.000,--. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat tuto platbu.

Zde není účetním případem soudní spor, ale za co se nakonec platí. Pokud se jednalo o dodávku nějakých strojů, tak asi byla dodávka zaúčtována 042 MD /321 D, tudíž závazek uhradíte 321 MD / 231 D a RS jako dodávku strojů, tedy odpad dle účelu, za jakým byly stroje nakoupeny a položka asi 6122.