Dotazy

Při reformě účetnictví v roce 2010 se zpětně zaevidovávaly dotace, které jsme obdrželi v minulosti. Tehdy jsme dohledávali (a přiřazovali do majetku) dotace 5 let zpátky. Teď se nám bohužel stalo, že se zařazovala velká stavba do majetku a děvčata z odboru majetku nám tam do karty majetku zaevidovaly dotaci z roku 2004, kterou jsme v účetnictví neměli evidovánu (částka 365.352,-). Jak ji máme teď dostat do účetnictví, aby se „rozpouštěla do výnosů“ v poměru s odpisy k této stavbě? S agendou MAJETEK již nelze hnout, dotace tam zaevidovaná zůstane, musíme ji tudíž dostat i do účetnictví.

Budu předpokládat, že jste ted zařadili dokončenou stavbu, kterou jste tolik let pořizovali (min. od roku 2004), jinak mě nenapadá, jak byste se do této situace dostali. Dotaci z roku 2004 pak do účetnictví dostanete úplně stejným zápisem jako ty ostatní, jen dříve dohledávané z období před rokem 2010, tedy zápisem 401 MD/ 403 D s tím, že jelikož majetek ještě nebyl dokončen a neodpisoval se, tak ale nebudete účtovat jako u těch ostatních v roce 2011 rozpuštění dotace zápisem 403/401, ale začnete jí celou rozpouštět až teď po zařazení spolu s odpisy. Ještě je možnost, že stavba v majetku byla, teď jste na ní třeba dělali TZ a při té příležitosti vám k tomu přiřadili dotaci na původní stavbu z roku 2004, tam byste pak účetně postupovali stejně, jen by se navíc muselo doúčtovat to rozpuštění 403/401 ve výši k 31.12.2011 a 403/672 od roku 2012 doteď a pak pokračovat v rozpouštění klasicky s odpisy.Také by ale určitě v tom druhém případě bylo možné z karty dotaci vyjmout - to by měl program zvládnout, ale to je můj názor. 

Obec získala dotaci na pracovní místo na 3 roky z operačního programu zaměstnanost, prosíme o kontrolu zaúčtování : celkové způsobilé náklady ve výši 1 213 035,Kč kryty z 85% evropského sociálního fondu , 10 % z dotace ze státního rozpočtu a 5 % tvoří národní podíl podrozvaha ve výši celkové dotace …… 955 000 x 999 955 1 152 383,25 Kč projekt je financován zálohově v 11/2018 : záloha 345 714,97,- Kč ….. 231 4116 N 104 Z 5 ÚZ 13013 309 323,92 Kč 231 4116 N 104 Z 1 ÚZ 13013 36 391,05 Kč 999 955 x 955 345 714,97 Kč V roce 2018 bude proúčtováno do nákladů celkem 164 856,- Kč (neuznatelné náklady ve výši 2 744,- Kč označeny jen ORG 130) z toho 162 112,- Kč uznatelné náklady tj 137 795,20 Kč na N 140, Z 5, ÚZ 13013, ORG 130 16 211,20 Kč na N104, Z 1, ÚZ 13013, ORG 130 8 105,60 Kč na N 104, Z1 ORG 130 Na konci roku 2018 – účtovat 388 x 672 ve výši 154 006,40 Kč Dále je v rozhodnutí zmíněno procento nepřímých nákladů 25 % z prokázaných způsobilých přímých nákladů na projekt tj. ze mzdových, služeb a vybavení pracovního místa – jediným nepřímým nákladem, který známe konkrétně je dohoda o provedení práce účetní a vedoucího projektu. Máme označovat i energie , kancelářský papír aj. nepřímé náklady nástrojem , zdrojem , ÚZ ?

Účtování vypadá naprosto v pořádku, značení také, rozúčtování přijaté zálohy na podíl EU a SR mi vyšel zhruba stejně, záleží, jak se zaokrouhlí procenticky, ale vychází to, že ze zaslané zálohy na dotaci je cca 89,47 % podíl EU, zbytek podíl SR. Zálohy účtujte na účet 472, jestli vám to vypořádají až celkově za ty tři roky. Chápete systém dotací naprosto přesně, i značení, vůbec pomoc nepotřebujete :)

Ohledně značení nepřímých výdajů, tady značte jen ty, které budete uplatňovat, asi vám v tomto pomůže pomůcka, kterou mají zveřejněnou na tomto odkazu:

https://www.esfcr.cz/pravidla-pro-zadatele-a-prijemce-opz/-/dokument/797894

a zde

https://www.esfcr.cz/pravidla-pro-zadatele-a-prijemce-opz/-/dokument/797817

Na tom druhém odkazu to mají moc pěkně a podrobně popsáno od str. 51, je tam i uvedeno, že každá záloha na dotaci v sobě nese i tu část na ty nepřímé náklady, vy máte stanoveno, že můžete mít nepřímé výdaj max. 25% z přímých způsobilých výdajů, ale skutečnost může být jiná a to se vypořádá v rámci ZVA. Takže vám poskytli dotaci 95 % ze způsobilých nákladů (část z EU, část ze SR), zbytek je váš podíl a k tomu ještě max. 25 % z toho mohou tvořit nepřímé náklady, ty musíte ale prokázat a průběžně značit ÚZ. Měli byste každý rok tvořit dohadu 388/672 i pro tyto výdaje, ty vám hradí ve výši 100 %, pokud odpovídají jejich definici nepřímých výdajů, jen jste omezeni limitem těch 25 % ze způsobilých, Jsou tam i vyjmenované příklady nepřímých nákladů, tak se do toho podívejte.

Obec je zřizovatelem ZŠ a MŠ řadu let, majetek mají ve výpůjčce. Je možné drobný majetek vedený u obce na 902 popřípadě i 028 převést nebo darovat PO (darovací smlouva), aby byla přehlednější evidence a i inventarizace? Jak by účtovala PO?

Určitě můžete, je zcela na vás, jakou právní formu převodu zvolíte. U výpůjčky majetek evidujete pořád vy (v rozvaze), výpůjčku vy i oni evidujete jen mimoúčetně. Můžete jim to svěřit do správy a evidovali byste to jako svěřený majetek na účtu 909, oni v rozvaze, převod by byl jen zápisem 088/028 a 999/902, oni by nabrali opačnými zápisy. V případě darování to přestane být vaším majetkem, vy tedy vyřadíte z majetku a neevidujete jej už nikde, tedy zde bez účtu 909, jinak zápisy stejné jako u svěření, je to bezúplatný převod mezi VÚJ.

Máme Registraci akce od ministerstva životního prostředí - Program 11529, Zelená úsporám - budovy veřejného sektoru. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ještě nedorazilo. Ale již mám proplacenou první fakturu na tuto akci ve výši 268 533,- Kč (stavební práce na akci "rekonstrukce nevyužívaného objektu). A teď přemýšlím, jak jí zaúčtovat. Nejsem schopná nikde vyčíst a najít UZ, zda se jedná i o zdroje z EU či nikoliv. Akce je určitě investicí, protože se předělává celá budova včetně oken, zateplení i celého vnitřku. Můžete mi prosím poradit, jaký mám dát UZ, případně nástroj/zdroj? moc děkuji

V číselníku MF, který najdete na tomto odkazu:

https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku

připadají v úvahu tyto účelové znaky:

Tedˇ je jen otázkou, zda to bude investiční či neinvestiční, to by mělo vyplývat z rozhodnutí. Zateplení je TZ, tedy investice a ono vůbec celé, jestli i měníte okna za účelem zateplení (což účelem tohoto programu je), tak by to celé mělo být z účetního hlediska investice, tak snad i dotace bude celá investiční, někdy se stane, že když to např. administruje nějaká firma, tak dají třeba projekt jako neinvestiční, to snad nebude váš případ.

Vyčkejte se značením ale na rozhodnutí, registraci akce tradičně nepovažujeme za dostatečný podklad k dokázání nezpochybnitelnosti poskytnutí, takže vám nikdo nevytkne, když začnete značit až od data rohodnutí a zpětně to dopíšete jen ručně na doklady, protože jednak až v rozhodnutí většinou stanoví značení a jednak teprve rozhodnutí, popř. smlouva podepsaná oběma smluvními stranami se bere za dostatečný podklad k prokázání nezpochybnitelnosti poskytnutí transferu.

Jinak pokud vím, tak toto je program MŽP, tedy jen z národních peněz a značení proto jen ÚZ.

Naše obec má asi 10 let soukromého auditora. Auditorská firma končí. Chceme opět přezkum hospodaření zadat soukromé firmě. Musí o tom, zda budeme mít přezkum od auditorské firmy nebo krajského úřadu, rozhodnout zastupitelstvo nebo stačí rada obce?

Není to vyhrazená pravomoc ZO ani rady, za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok odpovídá podle § 103 odst. 4 písm. a) zákona o obcích starosta. Zpravidla však auditora schvaluje rada, je to možná lepší, je to výkonný orgán. Často však schvaluje auditora jen starosta.  V § 42 je k tomu ještě uvedeno:

(1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen "auditor"). Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti.

(2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce příslušný krajský úřad.

(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.15b)

(4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků

Prosím o vysvětlení a účtování přenesené daň. povinnosti. Do nově zrekonstruované budovy OÚ budeme nakupovat lina a koberce včetně jejich pokládky. Přišla zálohová faktura na částku 53.303 Kč a je uvedeno, že daň odvede zákazník - přenesená daňová povinnost. My v tomto případě nejsme plátci DPH, jsme plátci pouze u vodného, stočného a lesů. Můj dotaz: 1) vyčíslím daň dle §92e -jako stavební činnost? 2) Vyčíslená daň bude ve výši 21%? 3) Prosím o pomoc se zaúčtováním, budu účtovat na 343?. A jedná se o technické zhodnocení? Děkuji

Nemůžete říkat, že v nějakém případě jste plátci nebo nejste plátci - vždy jste plátci, jen v některých případech jednáte jako osoba povinná k dani a jindy jako osoba nepovinná k dani (to je jen drobné upřesnění). Aby se neaplikoval režim PDP, tak by měl platit požadavek, že u stavebních prací není dané plnění vůbec k ekonomické činnosti. Jenže tady se obávám, že objekt OÚ je částečně využíván k ekonomické činnosti (mimo jiné z něj účtujete ekonomickou činnost, starosta rozhoduje, uzavírá smlouvy ...).

Takže za mne ano - musím připustit, že dané práce odpovídají pracím v CZ-CPA 41-43 a jsou na objektech, které jsou byť jen částečně (ale jsou) využívány k ekonomické činnosti.

Nicméně pozor - pokud je režim PDP, tak se DPH přiznává až z vyúčtovací faktury (neodvádí se ze záloh). Pokud se skutečně jedná o zálohu (takto to třeba bylo sjednáno ve smlouvě), dodavatel pochybil a měl by fakturu opravit - tedy záloha, která se nebude zdaňovat. Až by byla vyúčtovací faktura, tak by se práce zdanily - skutečně 92e), protože to asi není bytový dům, tak sazba 21% a asi nebudete odečítat DPH - tedy DPH by šlo také do ceny - viz dále. Konkrétní zaúčtování se liší software od softwaru - to si můžeme třeba napsat e-mailem, až řeknete, co máte za software a jak případně účtujete běžné faktury v režimu PDP - předpokládáme, že je máte i u kanalizace ...

Mluvíte o nově zrekonstruované budově OU - asi tam byly nějaké stavební práce, které dáváte na 042. Pokud je v rekonstruovaných prostorech vyměňována podlaha, tak i náklady na výměnu této podlahy půjdou do hodnoty TZ. ZN

Obec je vlastníkem domu s chráněným bydlením - 12 bytů. Od nájemců vybíráme nájemné a zálohy na služby, které po roce vyúčtujeme. Od nového roku budeme vybírat i zálohu za úklid společných prostor. Tento úklid bude provádět zaměstnanec obce. Nevím jak mám účtovat část mzdy za tento úklid, abych jej potom zahrnula do vyúčtování. Můžete mi prosím poradit?

V podstatě nijak :) Jeho mzdu budete účtovat celou nadále do nákladů na účet 521, odvody na 524 apod. Nelze část jeho mzdy účtovat jako přeprodej, resp. dát část mzdy do přeprodeje, to jen pokud vám je něco dodáváno (např. voda, elektřina) a využívá to někdo jiný, zde se ale jedná o výkon účetní jednotky, není to dodavatelské plnění. Mimoúčetně je samozřejmě vhodné si evidovat tuto hodnotu práce a to pak bude podklad k vyúčtování nájemníkům, které je zde ale kvůli akruálu vhodné provést vždy do konce roku, resp. aby se do konce roku dostal do účetnictví výnos od nájemníků na tu část mzdy kotelníka, která se týká úklidu prostor domu. Ono i účetně, kdybyste na tom trvali, by se to dalo nějak udělat, ale jen formou odděleného sledování, tzn. že byste část účtu 521 ve výši, co budete vyúčtovávat nájemníkům, značili nějakým org nebo orj, ale není to zbytečně pracné? Nájemníci toto určitě požadovat nebudou, těm stačí jen vyhotovit nějaký řádný podklad k vyúčtování. No a výnos z této služby bude na 602. 

Obracíme se na Vás se žádostí o radu v oblasti čerpání sociálního fondu. 1) V zásadách pro čerpání SF máme uvedeno, že příspěvek může být čerpán mj. na školení a vzdělávání zaměstnanců, jeho manžela/ky a nezaopatřených dětí. Je možné si vybrat jakýkoli kurz např. autoškola, gastronomické kurzy, klavír, potápění apod.? V komentářích jsme našli pouze informaci, že se může jednat o kurzy, které nesouvisí s předmětem činnosti u zaměstnavatele. Víme, že pravidla pro čerpání fondu si určuje organizace sama, jde nám spíše o to, zda jsou i tyto kurzy osvobozené od daně z příjmu. 2) V souvislosti s účtováním čerpání sociálního fondu si nejsme jisti, zda příspěvek na stravné či faktury za rekreační pobyty, vzdělávací kurzy zaměstnanců apod. účtovat prostřednictvím účtu 528 anebo 518.

Aby se to zaměstnanci nepřidaňovalo, musí se splnit §6 odst. 9 - v tomto případě písmeno d). Tedy nevidím problém u rodiných příslušníků. Nicméně vidím problém v aktivitách, které nelze zahrnout pod kulturu nebo sport - třeba bych se domníval, že je problém s gastronomickými kursy nebo autoškolou. 

Příspěvky na stravování - ty budou daňově účinné - mělo by to jít na 527, ale třeba ty příspěvky na rekreaci - ty spadnou na 528. ZN

Od finančního úřadu obec obdržela daň z nabytí nemov.věcí v částce 148 Kč. Prosím jak účtovat a rozpočtově zařadit?

Pravděpodobně jste ji zaplatili a již jste nemuseli, tak FÚ vrací? Zaúčtujete jen na 231 6399 2222 MD a 649 D. To by mělo být určitě nejméně rizikové. 

Přílohou zasílám dotaz za účelem kontroly zaúčtování a prosím také o radu pro níže uvedené dotazy: Naše obec obdržela v roce 2017 Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR prostřednictvím Národního programu Životní prostředí, jedná se o podporu formou dotace na akci: Revitalizace a posílení stávajících vodních zdrojů, realizovaná v letech 2018-2020. V rozhodnutí je uvedená podpora formou dotace ve výši 80% z celkových nákladů a 20 % vlastní náklady. Jedná se o investiční akci. Bohužel UZ není uvedené ani upřesnění, jestli se jedná o spolufinancování EU. Domnívám se, že se jedná o národní zdroj (tuzemský zdroj), uvedu UZ , bez nástroje a zdroje. UZ uvádím 90102. Na základě Rozhodnutí byla podepsaná smlouva s uvedením výše podpory a vlastních nákladů pro jednotlivé roky. V roce 2018 bylo následně proúčtováno: projektová dokumentace, zadávací dokumentace, autorský dozor, odborný posudek, stavební práce. Jsme plátci DPH a u výše uvedených dokumentů byl uplatněn odpočet DPH v plné výši, stavební práce v režimu PDP, odpočet v plné výši. Vodovod evidujeme jako vlastnictví obce, spotřeba vody pro veřejnou správu je minimální, koeficient stanovený dle § 75 ZDPH. Přijaté faktury jsou zaúčtované následně: MD 042xx (80%) ORJ +ORG, MD 042xx(20%) ORJ+ORG D 321xx (80%) ORJ +ORG, D 321xx(20%) ORJ+ORG, MD 343xx ORJ+ORG ( značení vl. Zdroje) Stavební práce zaúčtované: MD 042xx (80%) ORJ +ORG, MD 042xx(20%) ORJ+ORG D 321xx (80%) ORJ +ORG, D 321xx(20%) ORJ+ORG, MD 343xx ORJ+ORG ( značení vl. Zdroje) , D343xx ORJ+ORG ( značení vl. zdroje) , Platba faktur: D 231xx Odpa 2310 Pol 6121 UZ 90102 ORJ+ORG 80% D 231xx Odpa 2310 Pol 6121 ORJ+ORG 20% MD 321xx ORJ+ORG 80% MD 321xx ORJ+ORG 20% Zhotovila jsem výkaz DPH a prosím o radu, jak mám provést zaúčtování DPH z PDP na RS , v případě, že uplatňujeme odpočet DPH v plné výši a v kterém období. Rozhodnutí zaúčtované v podrozvaze MD 955 D 999 0955. Na konci roku proúčtuji dohad MD 388xx D 403xx ve výši fakturované částky celkem x procento dotace Prosím o kontrolu správnosti zaúčtování, radu s určením zdroje a UZ, radu s RS DPH z PDP. Také bych poprosila o radu, jak postupovat v případě, že do konce roku nedostaneme dotaci ani vyjádření k odeslanému čerpání dotace. Předem děkuji.

ÚZ by se v číselníku MF měl vybírat podle programu, podle mě je tedy ve vašem případě správný tento:

Jak z názvu programu vyplývá, mělo by se jednat o dotaci z národních peněz, tedy nikoliv z EU a značení správně v tomto případě navrhujete jen ÚZ (ale 90992), nikoliv ale už nástroj a PP, ale to by mělo vyplývat i z rozhodnutí, tam většinou uvádějí, jaký je podíl SR, jaký případně EU.

Informace k programu jsou na tomto odkazu:

https://www.narodniprogramzp.cz/

Ohledně účtování, je možná zbytečně složité rozdělovat jednotlivé syntetické účty procenticky na ty, jejichž výše je kryta dotací a na vlastní zdroje, pro splnění podmínek dotace je většinou postačující oddělený analytický účet, org, popř. orj a pak značení příjmů a výdajů ÚZ a org.  Výdaje značíte dobře, ale opravte ÚZ na ten 90992. Jinak účtujete dobře, nevadí, když od nich do konce roku nebudete mít žádný podklad, od toho je dohada, že odhadujete výši očekávané dotace na základě dostupných podkladů a informací, jinak se nic jiného účtovat nemusí. Letos to dokončené mít pravděpodobně nebudete, takže takto to stačí, nemusíte mít peníze na účtu k tomu, abyste to mohli zobrazit jako zdroj krytí na účtu 403, důležité je mít dotaci přiznanou. Až vám nějakou část nebo celou pošlou, zaúčtujete jí na zálohy (374 nebo 472, pol. 4213 a značení ÚZ a org), ve výši zálohy odúčtujete z podrozvahy. K datu zařazení majetku případně dovytvoříte dohadu do celkové výše dotace a dotaci začnete rozpouštět. K datu ZVA jí vyúčtujete 346/388 a 374(472)/346.

Ohledně účtování DPH v PDP, když je plný nárok na odpočet, doporučuji neúčtovat to přes RS, nechat na pol. 6121 částku základu daně a zaúčtovat  343/343. Nedochází k platbě, není potřeba účtovat přes RS, umožňuje to novela RS od 1.1.2017. Druhá varianta by byla přes pol. 8901, tedy úhradu na pol. 6121 nechat včetně daně, účtovat tedy takto:

321 MD…..základ daně

231 10  8901 MD…..daň

231 10 2321 6121 D ……………… základ daně + DPH 

K datu přiznání zápis: 231 6399 5362 minus D/ 343 D a zároveň 343 MD/ 231 8901 D.

Zda je nutné uchovávat e-mailovou korespondenci, když dodavatelská faktura přijde do naší organizace touto cestou. Na školení "Fakturace,pokladna ..." bylo panem školitelem sděleno následující: "Při zaslání daňového dokladu e-mailem je nezbytně nutné zajistit věrohodnost původu a neporušenost obsahu daňového dokladu dostatečně vhodným a průkazným kontrolním mechanismem, pomocí kterého bude vytvořena dostatečně průkazná auditní stopa vytvářející jednoznačnou vazbu mezi daňovým dokladem zaslaným prostřednictvím e-mailu a předmětným plněním. Vytištění, tj. převod elektronického daňového dokladu do listinné podoby, takto obdrženého daňového dokladu by měl být proveden tzv. autorizovanou konverzí (např. Czech Point). Archivováním vytištěných e-mailů, tak plátce shromažďuje podklady, které svědčí o nedodržení popsaného postupu". V naší organizaci je zvykem e-mailovou korespondenci u faktur uchovávat. Poraďte prosím, jak tedy dál s touto e-mailovou korespondencí ... prý ji dokládat nemáme, při kontrole by mohl být právě problém s věrohodností, popsáno, viz výše.

Ohledně uchovávání e-mailů záleží na vás, důležité je uchovat v souladu s § 35 zákona o DPH daňový doklad a můžete jej uchovat buď v listinné podobě nebo v elektronické a to bez ohledu na to, jakou formou vám byl doručen. Když se rozhodnete pro uchování v elektronické podobě, uchování e-mailu (v elektronické podobě) je jedním z možných technických řešení. Ale nikdo vás nemůže obviňovat z nedodržení § 34 kvůli tomu, že si uchováváte vytištěné e-maily bez provedení konverze, neprovedené autorizované konverze určitě není ani porušení věrohodnosti původu daňového dokladu podle § 34, protože to s tím vůbec nesouvisí, věrohodnost e-mailem doručeného DD řeší finanční správa na tomto odkazu:

https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2013_Informace_GFR_k_fakturaci.PDF

Na uvedeném odkazu si můžete vše kolem toho podrobně přečíst, ale když to shrnu, tak pokud zanesete do účetnictví elektronický daňový doklad, tak určitě není potřeba provádět autorizovanou konverzi, jejím smyslem je převod dokumentů z listinné podoby do elektronické či naopak s tím, že výsledný dokument má povahu originálu a lze s ním tak nakládat, ale to nemá co dělat s požadavky podle § 34, ty se zajišťují úplně jinými prostředky. Třeba právě ta věrohodnost původu je tam řešena na str. 8 a jako příklad je tam uvedeno:

"Součástí auditní stopy prokazující věrohodnost původu daňového dokladu může být například zaslání elektronického daňového dokladu e-mailem z předem sjednané e-mailové adresy (např. fakturace@xyz.cz), kdy tento způsob zasílání daňových dokladů je upraven vzájemnou dohodou stran transakce."

Zda provést nebo neprovést autorizovanou konverzi je pak třeba posuzovat v případě, že chcete převést daňový doklad z elektronické podoby do listinné či naopak, nicméně tuto problematiku řeší § 35a odst. 1 zákona o DPH, kde se k tomu jen píše: "Daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak". Ze zákona povinnost autorizované konverze tedy určitě nevyplývá, ze stanovisek finanční správy zatím také ne, třeba na tomto odkazu:

https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2013_Fakturace-dotazy_na_web.PDF

jsou k tomu celkem zajímavé dotazy a třeba zrovna v otázce č. 6 se řeší převod pouhým skenováním. Nenašla jsem na finanční správně, že by v tom byla aktuálně nějaká změna.

Dobrý den, k 1.1.2019 se slučují naše 2 organizační složky v jednu. Jedna byla informační a kulturní centrum, kde se mimo jiné i prodává zboží a druhá byla knihovna. Nyní máme ještě nové centrum galerie , které sledujeme zatím na pragrafu 3315 než se uvede plně v provoz. Město chce tedy všechny činnosti sloučit do jedné org. složky. Právník mi napsal ať doplním tyto body: g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, Původně jsme sledovaly veškeré příjmy a výdaje na paragrafu 3319 u jedné org.složky a na paragrafu 3314 u druhé. Můj dotaz zní, zda v rozpočtu můžeme nechat tyto dva paragrafy (resp. 3, ještě 3315) a činnosti sledovat odděleně, nebo musíme všechny činnosti sledovat pouze na jednom paragrafu a oddělovat je případně org. znakem.

Organizační složka je součást obce. Kdysi bylo v opatřeních k RS umožněno používat tzv. kmenový odpa - tj. pro organizaci, i když měla více účelů, zvolit jeden převažující, myslím si, že by to ani v současnosti kontrola nevyčetla, ale správně je, že organizační složka má jen svůj org a člení své činnosti dle účelu a druhu v plné rozpočtové skladbě, lze její účetnictví přihrávat dávkově. Mohou mít i vlastní účet - z hlediska účetnictví je to však pro vás jen jako další ZBÚ. Mohou mít i pokladnu - zálohovou nebo přímo oddělenou. Je to stejné jako u každého organizačního členění.

Blíží se inventury, dá se něco vylepšit, zajímalo by mne, zda jsou stanovena přesná pravidla pro analytiku účtu 403, zda musí být pro každý transf. samostatná analytika, pro rozpouštění stačí-li jen jedna společná?

Závaznou analytiku účtu 403 máte stanovenou dodavatelem vašeho SW, protože u ÚSC vstupuje do části C.1 a C.2 výkazu Příloha (případně i CF, pokud ho máte povinnost sestavit). Takže u zvýšení a snížení transferů je určitě potřeba používat takovou AÚ, aby to do příslušné části výkazu vstoupilo. A to nejen při přijetí transferu nebo jeho pravidelném rozpouštění, ale i např. při prodeji, darování a dalším nakládáním s majetkem, kdy je potřeba zúčtovat i příslušný transfer a příslušný pohyb se má ve výkazu zobrazit. Ohledně stanovení analytického účtu pro rozpouštění, pro přehlednost je možná vhodnější evidovat stejně jako transfery, jednotlivě i jejich rozpouštění, ale pokud budete schopni to rozklíčit, můžete i veškeré rozpouštění účtovat na jeden analytický účet, záleží i na pracnosti, jak velké množství transferů evidujete a hlavně to musí vstupovat do C.2 přílohy, jiná povinnost v tomto není, ostatní už záleží, jak se vám s tím bude lépe pracovat. U těch analytik pro přílohu a výkazy je nepříjemné to, že vlastně zůstatek transferů se musí počítat rozdílem dle analytik, jiná je pro přijaté, jiná pro rozpouštění, ale nejde to zatím jinak vyřešit, některé programy je do počátečních stavů ruší...

Dobrý den, prosím o kontrolu zaúčtování. Od HSZ Střed. kraje jsme dostali automobil CAS s příslušenstvím PC 10 811 323,90 Kč ZC: 2 977 801,90Kč po zářijovém odpisu měsíční odpis 42 795,- Kč účtovat budu: 022/082 7 833 522,- Kč 022/401 2 977 801,90 Kč ZC do majetku zařadím PC 10811 323,90,, odpis od začátku roku 7 833 522,- aby mě vyšla ZC. potom jsme dostali vyprošťovací zařízení v PC 481 949,60 Kč a ZC 136 867,60 Kč po zářijovém odpisu účtování bude stejné 022/082 345 082,- 022/401 136 867,60 ZC a zařadím do majetku PC 481 949,60 a odpis od počátku roku 136 867,60 A k tomu jsme dostali drobný majetek, který je výbavou vozidla je tu jmenovitě vypsaný i s PC to zařadím jednou částkou a v majetku si zařadím po jednotlivém názvu majetku. účetně to bude 028/088 47 244,21 a podrozvaha 902/999 18 766,60 t Podepsaná Smlouva přišla dnes a automobil se předával 20.11. 2018

Zápisy máte správně, jsou VÚJ, takže od nich přebíráte ocenění včetně oprávek a případně, kdyby to měli pořízeno z dotace, tak je potřeba převzít i tu, ale to by vám asi sdělili. Převod drobného majetku je takto v pořádku, z hlediska dodržení ČÚS je ale potřeba, aby oni zaúčtovali odpis ještě za měsíc vyřazení, tedy za listopad a vy máte začít odpisovat od prosince. Takže částky v účtování se ještě trochu změní, v této věci je kontaktujte, protože když automobil předávali v listopadu, tak vy byste ho do majetku měli zařadit 20.11. a podle ČÚS se majetek odpisuje včetně měsíce vyřazení a od měsíce následujícího po zařazení. Trochu se vám tím tedy zvednou přebrané oprávky  navíc o dva měsíce, za říjen a listopad je musí ještě doúčtovat oni, vy začnete odpisovat od prosince (musíte si určit předpokládanou zbytkovou životnost, jejich odpisový plán nepřebíráte).

Vyplývá povinnost předkládání čtvrtletních výkazů ZŠ zřizovateli ze zákona nebo musí obec stanovit?

Ze zákona, nebo přesněji z vyhlášky č. 220/2013 Sb., tato povinnost nevyplývá, zabývá se tím § 26, kde se v odst. 1 píše:

 "Dotčená účetní jednotka zajistí schvalující účetní jednotce v průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím." a dále v odst. 2:

"Schvalující účetní jednotka může vůči dotčené účetní jednotce nebo vůči dotčeným osobám dotčené účetní jednotky

b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních účetních závěrek, podkladů určených schvalující účetní jednotkou a dalších významných informací,"

Takže sami od sebe nemusí, musí zajistit jen přístup, resp. předložit na požádání, takže pokud to bude zřizovatel požadovat, pak musí, ale, jak ze znění vyhlášky vyplývá, aktivita je zde na zřizovateli, zajistit přístup bych nevykládala ve smyslu automatického předložení. Je určitě vhodné si to ošetřit směrnicí, viz vzor, který máme v dokumentech, v archivu, je to dokument z 14.10.2013 s názvem "Směrnice - schvalování účetních závěrek zřízených PO" a tím se váš problém nejlépe vyřeší, když si stanovíte, zda/jak budete požadovat předložení mezitímních závěrek.