Dotazy

Rada obce schválila prodej služebního telefonu bývalému starostovi. Poř.cena byla 4600,- Kč. Na bazaru máme zjistit, za jakou cenu se stejný typ prodává a za tu cenu prodat. Myslím, že přeceňovat se nemusí, není to významná částka. Vyřadím z majetku i účetnictví v pořizovací ceně, prodej zaúčtuji 231/646? Je tento postup správný.

Ano, vyřadit v PC zápisem 088/028 a výnos buď předepíšete 311/646 nebo rovnou při prodeji 231/646 v kupní ceně, pol. 2310. Ohledně přecenění na RH, i DDHM určený k prodeji se má na RH přecenit, ale samozřejmě je nesmyslné přeceňovat při takto nízkých částkách, jestli ale nemáte ve směrnici stanovenou významnost pro přecenění, tak jakoby musíte přecenit při každém prodeji, proto na to směrnici doporučujeme.

Zaměstnanci našeho úřadu včetně starostky a místostarosty (uvolnění ) chodí na obědy do jídelny základní školy (ta je naše PO). Obědy pak škola fakturuje OÚ. Cena obědu je 65,--Kč z toho ze soc. fondu je hrazeno 20,--Kč , příspěvek zaměstnavatele je 13,--Kč a zbytek si hradí. zaměstnanec. Může částku 13,--Kč dostat starostka i místostarosta?? Zatím mají jen částku 20,--Kč ze sociálního fondu. Dále se chci ještě zeptat do jaké výše (jestli je to těch 55%) může být příspěvek na stravu a zda je to pak součet sociálního fondu a příspěvku zaměstnavatele? (u nás těch 33,--Kč)

V zákoně o obcích je teď přímo zakotvena možnost poskytnout uvolněným zastupitelům příspěvek na stravování, viz § 80 odst. 1, který zní zní: "Členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout" a v písm. d) se uvádí: "příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce". Je to ale pravomoc ZO, toto schvalovat, takže to musí schválit ZO. Ale trochu zde váhám, nad tím slovem "nebo" v části citace zákona, kterou jsem vám zvýraznila, ale je tím spíše myšlen fakt, že můžete poskytnout dvojí formou, ale nevylučuje to souběh forem (že poskytnete z rozpočtu i fondu). Protože v odst. 2 § 80 se uvádí, že "plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce". Takže podle mě, pokud to ZO schválí, lze jim poskytnout stejně jako zaměstnancům tedy, přípěvek ze SF i z rozpočtu a je to podle mě i vhodné, aby měli stejné podmínky jako zaměstnanci a splnili jste tedy ustanovení odstavce 2.

Nejste omezeni v tom, jakou část budete přispívat, i kdybyste přispívali 100 %, tak v souladu  s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů se to zaměstnanci nedaní, je to osvobozené plnění. Kolik přispíváte, se vždy posuzuje v součtu, je jedno, zda z rozpočtu nebo ze SF, obojí je váš příspěvek, když máte kombinaci, tak váš náklad je součet obou.

Ten limit 55 % se týká toho, že je to podle §24 odst. 2 písm j) bod 4 zákona o dani z příjmů limit hodnoty stravenky pro daňově účinný náklad na straně organizace (a ještě je to limitováno 70% stravného).

Dále pokud byste byli PO, tak pro ní platí vyhláška č. 84/2005 Sb., ve které  je limit 55% jako maximum z nákladů  (zbytek z fondu + platba zaměstnance).

Určitě tedy těch 55 % není u vás limit, co můžete přispět.

Požádali jsme o dotaci MŠMT ČR na projekt Místní akční plány rozvoje vzdělávání II - jedná se o dotaci, která je financována z unie a z národních zdrojů. V současné době máme k dispozici pouze Zápis z jednání Výběrové komise Řídicího orgánu OP VVV, která naši žádost doporučila. Rozhodnutí a poskytnutí dotace bude vydáno nejdříve v březnu 2019. Prosím o radu, zda máme účtovat nástroj, zdroj a UZ k uskutečněným výdajům letos nebo až v roce 2019 po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Správně je zatím neznačit ani neúčtovat na podrozvahu, dotaci ještě nemáte závazně přiznanou, zpravidla se čeká na rozhodnutí nebo smlouvu. Je pravda, že zde neznám konkrétní okolnosti, jestli se třeba doporučením musí řídít, stejně ale nemáte ještě přidělenou přesnou částku dotace, takže byste výši značených výdajů jen odhadovali. Takže bych určitě počkala až na rozhodnutí, nikdo vám neznačení vytknout nemůže, když nemáte ještě rozhodnutí. Možná spíše naopak, mohlo by vám být vytknuto, protože za tu "nezpochybnitelnost" se opravdu již tradičně považuje rozhodnutí nebo jiný právní akt podepsaný oběma stranami. 

poprosila bych o malou konzultaci – kontrolu, zda mám dobře nastaveno čerpání úvěru a jeho splátky v rozpočtu na příští rok. Ještě jsem úvěr nikdy neúčtovala a tak prosím jen o kontrolu, zda dobře chápu vazby na rozpočet. Rozpočet na rok 2019: Příjmy: 10 006 100,- Běžné výdaje : 9 228 100,- ( v tom jsou zahrnuty pouze úroky z úvěru par. 6310/5141) + 20 mil. Kč na investici, na kterou si bereme úvěr ( rozpočtováno ve výdajích na pol. 6xxx) Splátka jistiny úvěru : 1 322 000,- Kč V rozpočtu mi to vyšlo takto : Příjmy celkem 10 006 100,- Kč Výdaje celkem: 29 228 100,- kč Financování: Pol. 8115 : 544 000,- Kč MD ( bereme si z uspořených financí z minulých let) Pol. 8123: 20 mil MD Pol. 8124 : 1,322 mil D Rozpočet bude schvalován jako schodkový.

Máte to vše správně. Jestli úvěr budete čerpat příští rok a máte již podepsanou (a v ZO schválenou) úvěrovou smlouvu, je možné jeho čerpání rozpočtovat na pol. 8123, na pol. 8124 pak výši smluvených splátek na příští rok.

Obec z vlastních prostředků(úvěr) zhotovila cca 169 vodovodních přípojek pro občany. S občany byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení přípojky, kdy zaplatili poměrnou část 6000 trvale bydlící a chalupáři 10.000 Kč (schváleno v ZO),toto účtuji 2310/3113 x 324 800. Celou akci vedu zatím na 042. Dle zákona o vodovodech je prý vodovodní přípojky ve vlastnictví občana. Jak nejlépe majetkově převést tyto přípojky na občany, obci zůstane v majetku jen 11 přípojek, které by měly být převedeny na 021 a jak vyúčtovat zálohu od občanů a přípojky občanů z 042.

Vlastnictví přípojky je v zákoně o vodovodech a kanalizacích řešeno v § 3, kde se v odst. 3 píše: "Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak."

Dále je tam ale v odst. 6 uvedeno:

"Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila"

Takže nejprve je potřeba si ujasnit, zda budou přípojky vaše nebo jejich. Rozhodující by zde mělo být, na čí pozemku jsou, pokud na veřejném, je vhodnější, aby byly vaše, pokud na soukromých (od hranice pozemku k domu), pak občanů. V praxi pak může nastat i spoluvlastnictví přípojek, které sice podle právníků není možné, ale v praxi se to děje - tedy že by si občané zaplatili za tu část přípojky od hranic jejich  pozemku a vaše by byla část přípojek ve veřejných částech. Mě se moc nelíbí varianta, že byste měli v majetku přípojky na pozemcích občanů, pak by se to muselo řešit VB apod., raději bych se opírala o citovaný odst. 3 zákona a posuzovala to ve vztahu k vlastnictví pozemku, na kterém přípojka je. Rozhodnutí je ale na vás a podle toho budete účtovat. Jestli chcete převádět přípojky, na které přispívají, do jejich majetku, pak peníze od nich neúčtujete správně, nedávají vám transfer na váš majetek, ale hradí částečně náklady na svoji přípojku a to, co za ně doplácíte, je naopak váš transfer jim, resp. když je za ně budujete a pak jim je budete předávat, můžete je po dokončení rovnou darovat zápisem 543/042. Platby od občanů ale účtujte kompenzačně, ve vašem případě účet 042 minus MD a i RS kompenzačně, tedy minus pol. 6121, aby vám na účtu 042, který pak převedete na 543, zůstala jen částka, kterou jste za přípojky dali z vlastních peněz. Jestli máte už nějaké příspěvky na účtu 324, tak je zúčtujte 324 MD/042 minus MD, předpokládám, že náklady, ke kterým se příspěvky občanů vážou, už máte na účtu 042, aspoň to tak uvádíte, tak to nemusíte nechávat na zálohách. Přípojky, které zůstanou vaše, zařadíte jen 021/042, na ně vám podle popisu nepřispívají.

Základní škola jako příspěvková organizace v roce 2018 podala žádost o dotaci na MMR ČR z IROP na projekt "Infrastruktura pro předškolní a základní vzdělávání". Celkové náklady projektu (investiční a neinvestiční) činí 2.313.898,48 Kč. Způsobilé výdaje projektu (investiční) jsou 1.418.485,44 Kč a neinvestiční jsou 561.703,79 Kč, to je celkem 1.980.189,23 Kč. Nezpůsobilé výdaje (zahrnují výdaje zejména na vybavení drobným dlouhodobým hmotným majetkem a služby (činí celkem 338.709,25 Kč (z toho 326.609,25 Kč DDHM + 12100,-Kč služby). Ze způsobilých výdajů ZŠ obdrží po realizaci projektu v roce 2020 celkovou částku přiznané dotace ve výši 1.881.179,76 Kč. ( této částce dotace jsou pokryty částečně jak investiční tak neinvestiční výdaje). Shrnutí: Obec musí zabezpečit předfinancování z tohoto projektu IROP v celkové výši 2.313.898,48 Kč s tím, že poskytne základní škole(co ?....) protože základní škola po získání dotace v roce 2020 vrátí obci část finančních prostředků, která odpovídá výši dotace to je 1.881.179,76 Kč a zbytek ve výši 432.718,72 Kč si ponechá v roce 2019. Tento zbytek ve výši 432.718,72 Kč zobrazuje celkový podíl obce (školy) na tomto projektu, ze kterého budou kryty neuznatelné výdaje jak investiční tak neinvestiční. Dotaz-jak máme postupovat-rozpočtovat a účtovat?

V případě předfinancování škole se jako nejvhodnější systém jeví záloha na transfer, tj. poskytnout částku vlastního podílu i částku na předfinancování zápisem 373 (471) MD/231 D, odpa školy (3113) položka 5331, schválit to jako příspěvek na předfinancování i na vlastní podíl. Dohadu však dělat jen ve výši vlastního podílu, co škole přidáte (432 tis. dle dotazu) , zápisem 572 MD/ 389 D ve výši neinvestiční části a 401 MD/ 389 D ve výši investiční části vlastního podílu. Předfinancování celé včetně vlastního podílu zůstane na 373 (dlouhodobé spíše na 471); tj. na zálohách na dotaci. Až škola dotaci vypořádá, tak vy si předepíšete vypořádání dle školy zápisem 389/349  a případně +/- 401 nebo +/-572, zúčtujete zálohu 349/373 nebo 471 a až škola vrátí dotaci, tak zaúčtujete 231  3113 2229 MD/ 471 nebo 373 D. 

Tento způsob se v praxi osvědčil dobře, lépe než půjčky na předfinancování, je s tím lepší práce, když se část dotace neuzná, nemusí se půjčka měnit na dotaci a navíc není problém s tím vracením vždy do 31.3. každého roku - i když v tomto ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. jsou již možné výjimky...

1.Obec nakoupila přes dotaci ZK zásahové obleky pro hasiče, v celkové hodnotě 37.450,- 5 ks (poř. cena je 7.490,- kč/ks) zásahová obuv 18.745,- 5 ks (poř. cena je 3.749,- kč/ks) a rukavice 8.950,- (poř. cena 1.790,- kč/ks), mám zaúčtováno na MD 501 a úhradu na pol. 5137 . Mám raději přeúčtovat na 028 (na 028 mám hranici, že evidujeme od 3000 Kč, nemůže mi být vytknuto, že to tady není?? a rukavice do podrozvahy a oper. evidence) 2.Obci byla poskytnuta investiční dotace na hřiště, které bylo dokončeno v 6/2018 (protokol o předání), do majetku zaúčtováno 7/2018 k tomuto datu i dohada na transfer. Odpisujeme až na konci roku - můžu do odpisů dát datum v 6/2018 na základě předávacího protokolu ( na to máme jiný program) nebo se mi datum musí shodovat s účetnictvím tzn. 7/2018. Jak dopočítat transfer za uplynulý měsíc??

1. Záleží, jak si to upravíte ve směrnici, můžete si určit, že textilie, prac. pomůcky jako např. zásahové obleky apod. považujete za věc s životností kratší než rok a účtovat je rovnou jako materiál na účet 501, pol. 5139. Pokud je za majetek budete považovat, pak musíte respektovat vaši spodní hranici a obleky a obuv zařadit na účet 028, protože i jednotkově ji splňují, pak účtování na 558, pol. 5137, popř. zde je asi vhodnější u všeho pol. 5132 a rukavice na 902, jak správně uvádíte, ty tedy nechat na účtu 501. Předpokládám, že dotaci máte neinvestiční. Nezapomeňte je jako OOP řádně předat a vést o nich evidenci.

2. Měli byste kopírovat účetnictví, podle účetních předpisů se odpisuje od měsíce následujícího po zařazení, které u vás proběhlo až v červenci. Správně byste tedy měli odpisovat od srpna, otázkou je, jestli jste hřiště chybně zařadili, nečekali jste např. na kolaudaci, pak by bylo správně odpis a rozpouštění dotace účtovat už od července, od června ale každopádně ne, v červnu mělo být správně zařazeno do majetku a kdyžtak si poznamenejte, proč účtujete odpisy a rozpouštění dotace už v měsíci zařazení - že jste zařadili o měsíc později než bylo dokončení.

Započítává se do zákonné lhůty 15 dní před projednávání návrhu rozpočtu i den skutečného fyzického vyvěšení? Konkrétně ZM je 12.12., vyvěšeno dnes tj. 27.11. Je to v pořádku?

Já bych zde využila analogii, kdy problematikou doby vyvěšení se zabývá metodika MV č. 7.2 a na str. 52 a je tam řešen obdobný problém ve vztahu k záměru. Neúčinnost vyvěšení podle toho nezpůsobuje ani započtení dne vyvěšení, vy to máte naprosto dobře, protože i když den vyvěšení nezapočteme, tak bude rozpočet viset 15 dnů, den sejmutí se započítává určitě bez problémů, jak z níže uvedeného vyplývá - citace z metodiky :

"V praxi je především sporné, zda do doby zveřejnění záměru lze zahrnout i den vyvěšení a sejmutí z úřední desky (pak by záměr byl reálně zveřejněn jen celých 13 kalendářních dní) nebo nikoli a zákonnou podmínkou je naplnění celých 15 kalendářních dní (pak by záměr byl na úřední desce reálně 17 dní včetně data zveřejnění a sejmutí z úřední desky). Tuto otázku již vyřešila judikatura Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2146/2010 (zaujatý právní názor byl „potvrzen“ rozhodnutím ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4084/2014). Soud při posuzování účinků zveřejnění záměru především připustil, že do záměru bude započítáván i den sejmutí z úřední desky, nikoli den vyvěšení. Současně však dovodil, že i v případě zveřejnění na dobu pouze 14 dní (jinak řečeno v případě, že by zákonná doba 15 dní byla splněna jen při započtení též dne vyvěšení na úřední dece), nepovažuje takové pochybení za pochybení, které by znamenalo neúčinnost zveřejnění (přestože obsahově jde o porušení § 39 odst. 1 zákona o obcích co do zákonem předepsané doby zveřejnění). Lze tedy konstatovat, že k účinnému zveřejnění záměru dojde i tehdy, jestliže byl na úřední desce (včetně elektronické úřední desky) zpřístupněn po dobu patnácti dnů, včetně dne vyvěšení a sejmutí z úřední desky. Dobu zveřejnění ovšem nelze sčítat, takže při předčasném sejmutí záměru z úřední desky nezbývá než jej zveřejnit znovu na celých 15 dní. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle § 65 odst. 3 zákona o archivnictví (499/2004 Sb.) je povinnou součástí každého dokumentu zveřejněného na úřední desce uvedení údaje o dni vyvěšení a sejmutí z úřední desky".

Prosím o radu s celkovým zaúčtováním dotace od Ministerstva pro místní rozvoj (program Podpora rozvoje regionů, podprogram Podpora obnovy a rozvoje venkova), typ financování Ex ante, název akce "Rekonstrukce místní komunikace......". Rozhodnutí jsem zaúčtovala na 915/999 ve výši dotace 1 000 000,- Kč s ozn.org. Na jaké účty mám postupně dále účtovat předpis fa, úhrada fa, příjem dotace, vyúčtování dotace.....,(paragraf, položka, ÚZ.....). Pro lepší orientaci si dovoluji zaslat na Váš mail Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Na tuto akci byly ještě další náklady placené obcí, kam zaúčtovat tyto?

Podle rozhodnutí vám byla přiznána neinvestiční dotace ve výši 1 mil. Kč, přidělený ÚZ je 17027. Příjem dotace účtujte jako zálohu zápisem 231 ÚZ 17027, org, pol. 4116/374 a odúčtujte podrozvahu 999/915. Fakturu za (předpokládám) opravu komunikace účtujte 511/321, úhradu 321/231 ÚZ 17027, org, odpa 2212 pol. 5171 ve výši dotace 1 mil. Kč, zbytek jako vlastní podíl RS stejně, ale značení jen org. Vyúčtování dotace bude zápisy 346/672 a 374/346, pokud by nebyla dotace vyúčtovaná do konce roku, ale máte vynaložené náklady, musíte dotaci dohadovat do výnosů 388/672, vyúčtování příští rok pak 346/388 a 374/346.

V roce 2016 jsme započali s opravou bytového domu v majetku města, v roce 2017 byla oprava přehodnocena na rekonstrukci, přeúčtovala jsme projektovou dokumentaci 518/042 a označovala ORG. V květnu 2018 zkolaudováno a provedeno TZ budovy 021/042, od června odpisujeme, máme měsíční odpisy. Poté jsem se dozvěděla, že budeme žádat o dotaci, transfer jsem neřešila, neměli jsme žádný dokument (smlouvu, rozhodnutí). Nyní před koncem roku přišlo že projekt Sociální byty v ulici K... byl schválen Řídicím orgánem IROP k financování. Celková výše celkových způsobilých výdajů je 3.898 999,00 Kč. Investice, 95 % EU, 5 % vlastní podíl. Žádost o platbu bude začátkem roku 2019. Na základě rozhodnutí zaúčtuji na podrozvahu 915/999. Všechny faktury zpětně ručně označím a letošní rok proúčtuji s nástroj, zdroj, UZ. 1. Transfer zařadím na kartu kdy?, zároveň s žádostí o platbu 346/403 či dříve? 2. Na základě tohoto rozhodnutí nám firma, která za nás žádala o podporu vystavila fakturu ve výši 229 900 Kč, kterou jsme 23.11.2018 uhradili. TZ již zařazeno tak jsem účtovala jako službu 518/321. Po pročtení dotačního titulu jsem zjistila, že i tato faktura je částečně způsobilým výdajem. Jak nyní zaúčtovat, dotace je investiční, mám o tuto částku navýšit TZ nebo raději žádat o změnu na neinvestiční výdaj, dle tel. Inf. je možné. Děkuji

K té opravě PD souhlas, pokud to nebyla významná částka. Pokud by cena PD byla vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto, pak jste měla opravit zápisem 042 MD/408 D a popsat do přílohy, jinak správně účetně je zápis MD/D, tedy 042/518, to jen úvodní poznámky. K dotaci:

1. Jelikož je to dotace přiznaná až po dokončení majetku, tak nemáme upraveno, jak v takovém případě postupovat. Určitě ale výdaje nedooznačujte, v době jejich vzniku jste o dotaci neměli info, nejedná se o opravu chyby, ale o novou skutečnost, takže neznačení vám ani nemůže být vytknuto. Ohledně účtování, zaúčtovala bych až k datu jejího přijetí rovnou 231/403 a teprve v tuto chvíli bych jí zadala na kartu majetku, ale můžete i přes předpis 346/403, to je na vás a opravdu vcelku jedno, když to není předpisy upraveno, já bych ale klidně čekala až na přijetí, a tím, že je majetek již zařazen, nemusíte s tím spěchat. Druhá možnost by byla zúčtovat jí do výnosů, ale MF se vyjářilo, že u dotací přiznaných po datu zařazení majetku do užívání by měla být při rozhodování, jak je účtovat, brána v úvahu významnost, u vás to významná částka je, takže bych jí na účet 403 a k majetku přiřadila, ale je vhodné mít tyto případy dotací ošetřeny ve směrnici, stanovit si i třeba tu významnost.

2. Výdaj vznikl až po zařazení majetku do užívání, nejedná se-  a to bez ohledu na významnost-  o opravu vstupního ocenění, takže účetně správně by bylo zaúčtovat to spíš do nákladů na účet 518. Takže pokud to bude možné, změnit na to dotaci na neinvestiční by bylo úplně nejsprávnější a asi i nejjednodušší řešení než vymýšlet, co s tím, když by na to byla dotace investiční.

Dle § 13, odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. se zveřejňují schválená pravidla rozpočtového provizoria, nikde není uvedeno, že má být předem zveřejněn návrh pravidel rozpočtového provizoria, ale v § 22a, bod 2, písm. d) je uvedeno, že přestupek je právě nezveřejnění návrhu pravidel rozpočtového provizoria dle § 11. odst. 3. Domnívala jsem se, že návrh pravidel provizoria se před schvalováním v zastupitelstvu nezveřejňuje, že se zveřejní po schválení, mohu poprosit o výklad?

Je to chyba legislativního procesu, bohužel zatím neodstraněna, ale v zákoně opravdu, jak jste sami zjistili, není stanovena povinnost návrh pravidel rozpočtového provizoria zveřejnit, tak ani nemůže být uplatněna sankce, je to technická chyba předpisu, cituji Vám k tomu i vyjádření MF ze zpráv č. 2/2017:

"V průběhu legislativního procesu byla z původního návrhu zákona vypuštěna povinnost zveřejňovat návrhy rozpočtových opatření a návrhy pravidel rozpočtového provizoria.Tato skutečnost však nebyla reflektována v novém znění § 22a, konkrétně v odstavci 2 písm. d), odstavci 3 písm. d) a odstavci 4 písm. d). Do přijetí legislativně technické novely je proto na tato ustanovení nutné nahlížet jako na ustanovení neaplikovatelná, a to pokud jde o nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria. Vzhledem k neexistující zákonné povinnosti nemůže být nezveřejnění návrhu rozpočtového opatření a návrhu pravidel rozpočtového provizoria správním deliktem a ÚSC, regionální radu nebo DSO tak za nezveřejnění těchto návrhů nelze sankcionovat."

V rozpočtu mám investiční výdaje na stavební práce. Nyní jsme účtovali o čerpání těchto prostředků a doplňovali jsme nástroj a zdroj a vše vstupovalo do výkazu Fin 2-12. Je nutné na tyto doplněné údaje dělat rozpočtové opatření?

Určitě ano, ale předpokládám, že nemáte jako závazný ukazatel v rozpočtu položku i se značením, ale buď jen paragraf nebo položku a značení máte rozepsáno až v rozpisu rozpočtu, případně jste ho ani v rozpisu neměli, ale každopádně, když to není změna závazného ukazatele,  pak není potřeba provádět RO, ale jen změnu rozpisu rozpočtu a je vhodné si to ošetřit směrnicí a přenést pravomoci na toto přímo na účetní, protože je to jen "technická" záležitost. Ale opravdu je požadováno, aby při čerpání byl NZ i případně UZ jak v rozpočtu, tak ve skutečnosti a vykázán tak do FIN 2-12M (jen s tím, že UZ u výdajů se ve výkazu neobjevuje, ale NZ ano).

Obec buduje v turistickém areálu, která je v jejím majetku, víceúčelové hřiště. Tento areál pronajímá zapsanému spolku. Celá akce je vedena pod hlavičkou obce, stejně tak dotace, kterou na to dostaneme půjde na obec, faktury bude rovněž hradit obec a hřiště bude v majetku obce. Dotace ve výši 85%, zbylých 15% zaplatí ten spolek formou příspěvku obci. Hledám teď způsob, jakým ten příspěvek na obec dostat. Potřebujeme, aby bylo patrné, že je to účelové, na výstavbu toho hřiště, takže darovací smlouva podle NOZ odpadá. Spolku nebudeme nic vyúčtovávat. Veřejnoprávní smlouva podle zák. 250 o poskytnutí dotace taky odpadá, spolek není veřejným rozpočtem. Postačí nějaká smlouva o poskytnutí investičního příspěvku (daru) bez toho, aniž bychom museli citovat nějaký zákon? Bude uzavření smlouvy podléhat schválení v zastupitelstvu? Položku na ten příspěvek bych volila 3121 nebo 3122. Která je vhodnější?

Máte pravdu, že když peníze dává soukromý subjekt, nemůže vám poskytnout dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. Je mezi vámi v tomto ohledu vztah soukromoprávní, takže není problém postupovat podle § 2055 a dále Občanského zákoníku a nahlížet na to jako na finanční dar od soukromého subjektu. Tady se ta účelovost řešit nemusí, když to není z vašeho rozpočtu, oni poskytují peníze vám a vy je zaúčtujete podle toho, na co je  použijete, zde na investici, takže peníze zaúčtujete 231 odpa hřiště pol. 3121/403 a budete to stejně jako dotaci z veřejného rozpočtu evidovat jako transfer na pořízení DM, rozpouštět s odpisy, nakládá se s tím jinak úplně stejně. Položku 3121 volím, protože položka 3122 se používá, když je tam z vaší strany něco na oplátku, moc často jí nevolíme, ve vašem případě bych jí určitě nevolila. Jinak darovací smlouva nemusí být písemná, to jen u věcí zapisovaných do veřejného seznamu (k.n.), takže sepisovat nemusíte nic, když to oni nebudou požadovat a určitě ani schvalovat není co, poskytnutí daru někomu se schválit musí, přijetí daru nikoliv. Pokud byste hřiště neměli ještě rozpořizované na účtu 042, je účetně přesnější, i když nepožadují vyúčtování, evidovat investiční dar jako zálohu na transfer (374 nebo 472 dle doby vypořádání - u vás dokončení), aby nebyl na účtu 403 jako zdroj krytí něčeho, co ještě nemáte zachyceno v účetnictví. Předpokládám, že kvůli dotaci zůstane hřiště, jako i zbytek areálu, ve vašem majetku, dejte jen pozor, když jim to budete chtít také pronajmout, abyste neporušili podmínky dotace, někdy zakazují i nájem, někdy chtějí o tom informovat, často je nějaké omezení v nakládání, nejen, že nesmíte pod dobu udržitelnosti to vydat z majetku, ale často s tím můžete i nakládat jen za určitých pravidel, ne vždy je to ale problém, tak toto si kdyžtak u poskytovatele ověřte.

Chtěla bych se zeptat zda můžeme jako Obec-právnická osoba založit a vést účet na veřejnou sbírku na varhany do kostela, který není ve vlastnictví obce.

Máte pro to zmocnění přímo v § 3 odst. 1 zákona č. 117/2001 Sb., kde je uvedeno: "Sbírku může konat obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část nebo jiná právnická osoba (dále jen „právnická osoba)." Určitě můžete veřejnou sbírku vyhlásit, jen musíte postupovat v souladu s tímto zákonem, tedy např. oznámit to krajskému úřadu. Je úplně jedno, na jaký účel sbírku vyhlásíte, zda na váš majetek či na cizí, pro nějakého občana v nouzi apod. Z hlediska účetnictví ale, když není sbírka určena pro vás, ale pro někoho jiného, se to účtuje jako cizí peníze, bez RS, příjem na sbírkový účet tedy zápisem 245/378, výdaj osobě, pro niž je výtěžek určen, zápisem 378/245.

Potřebovala bych poradit se zatříděním majetku. Zakoupili jsme 2 budovy - průmyslové objekty, část pozemku a příslušenství - přípojky sítí, kanalizace u skladu, nádrž usazovací a přístřešek. Toto příslušenství je na pozemku ve vlastnictví Pozemkového úřadu. Celý majetek jsem zařadila na účty 021 a 031. Jednotlivé ceny jsem rozpočítala pomocí koeficientu dle znaleckého posudku. Položky příslušenství jsou řádově v tisících Kč /pořízeny u původního majitele, který nám prodával, v 70. letech/. Nevím, jak tyto položky příslušenství zařadit a odepisovat.

Jde vám tedy o to, jak zařadit  přípojky sítí, kanalizace u skladu, nádrž usazovací a přístřešek? Z dotazu jsem pochopila, že je teď pořizujete, stejně jako to ostatní, koupí a byly vybudovány v 70. letech. Každopádně tady postupujte stejně jako u ostatního, je to pořízeno koupí, tedy ocenit rozvrhem kupní ceny. Ohledně majetkové klasifikace, přípojky sítí a kanalizace jsou samostatné stavby, nejsou součástí pozemku,zařaďte je tedy odděleně na účet 021 a zde nevadí, že pozemek, na němž jsou umístěny, má odlišný vlastník, to je právně u sítí možné, tím, že nejsou brány dle OZ jako součást pozemku. Nádrž a přístřešek, to také patří na stavby a zde už problém s tím, že nejsou na vašem pozemku je, toto tedy musíte už právně s PÚ řešit, jestli vám pozemky převedou, prodají, pronajmou...U té nádrže nevím, jestli by se dalo použít, že se jedná o podzemní stavbu se samostatným účelovým určením, to je pak podle OZ taky samostatná nemovitá věc a nikoliv součástí pozemku, ale myslím, že ne, že se tak posuzují třeba podzemní garáže.