Dotazy

Město má organizační složku – zámek. Na zámku se vybírá vstupné, prodávají se upomínkové předměty. Kastelánka sice denně zapisuje do pokladní knihy zámku utržené vstupné, ale tržby za prodané zboží zapisuje až po skončení měsíce a to ten den, kdy je vkládá na účet města. Účetní města dosud účtovala k poslednímu dni v měsíci předpis 311/602 (604) a poté, co kastelánka složila peníze na účet, jeho úhradu 231, 3321, 2111 (2112)/311. Navíc tržby za zboží v „komisi“ se v účetnictví objevily až v momentě vyúčtování s dodavatelem. Já jsem přesvědčená, že pokud má město nějaké příjmy v hotovosti, mělo by vést denní evidenci všech tržeb (v pokladní knize) a v účetnictví by měla figurovat pokladna organizační složky města. 1) Mám pravdu já, nebo mé okolí, které se diví, co chci měnit, když to doteď nikomu nevadilo? Navíc, uznávám, můj způsob je pro kastelánku mnohem pracnější. 2) Pokud mám pravdu, doufám, že by stačilo účtovat souhrnně 1x za měsíc. Podotýkám, že se fakticky jedná pouze o příjmovou pokladnu (jediné výdaje jsou vklady na účet města). 3) Účtování? vstupné : 261 xx/ 602 + 231,3321,2111/231,6171,5182 prodej zboží : 261 xx/604, 343 + 231,3321,2112/231,6171,5182 a stejnými zápisy najet na pokladní stav? 4) Pokud by se kastelánka rozhodla prodávat poštovní známky, jak účtovat?

Určitě je vhodná denní evidence všech tržeb - ale záleží to na vnitřních předpisech. Pamatuji si, že byla denní evidence tržeb daná i jinými předpisy (cenovými), ale teď není povinnost ošetřena předpisem (alespoň ho neznám). Z důvody ochrany majetku a s ohledem na DHO je denní evidence velmi vhodná. 

Ohledně účtování ve smyslu účetních zápisů jsem však pro souhrnné zápisy (dle vašich vnitřních pravidel, týdenní nebo měsíční interval), kde se mohou seskupit zápisy dle jednotlivých nákladových a výnosových druhů a jednorázové proúčtování přes rozpočtovou skladbu.

Známky může účtovat také jako zboží. Prodejcům pošta poskytuje rabat (není velký, ale je).

Zaúčtování je OK. Předpokládám , že zboží účtujete při nákupu způsobem B přes 504 rovnou. Je potřeba zajistit kontrolu korunou (vstupné vést jako přísně zúčtovatelné tiskopisy, prodej zboží: Počáteční hodnota zásob v prodejní ceně + nákup zásob v prodejní ceně - (minus) tržba = konečná hodnota zásob v prodejní ceně).

Naše město má v úmyslu prodávat těžbu dříví z vlastního lesa (kulatinu) a to i do zahraničí a) Kácení, naložení a odvoz bychom hradili jako službu 5169 (rovnou odvoz) a příjmy z prodeje na 2111 b) Nebo by byl prodej dříví tzv. na stojato c) Palivové dříví - vlákninu -jak vést dříví, než se uskuteční prodej Je možné účtovat v hlavní činnosti? Jsme plátci DPH.

Prvotně zda hlavní nebo hospodářská:

- já bych akceptoval ponechání v hlavní, pokud se bavíme o těžbě dřeva v rámci vlastního lesa (lze chápat jako nakládání se svým vlastním majetkem). Znám i situace Měst, které na základě třeba nájemní smlouvy hospodaří i v cizích lesích třeba jiných obcí - to by se již jako hlavní činnost obhajovalo dost těžce.

- vedení dřeva do okamžiku prodeje - pokud se jedná o dřevo "nastojato" - V ČR je úzus, že toto dřevo se neoceňuje (tedy neoceňujete, jak roste les) - máme pouze pozemky. V okamžiku jak dřevo vytěžíte a připravíte třeba do metrů, které se budou prodávat - v tento moment byste měli zaúčtovat výrobky - MD 123/ Dal 508. Problém je v ocenění - tady je to nesmírně diskutabilní a v praxi se používají následující dvě varianty:

- nacenit to ve vlastních nákladech - tady do toho se načtou většinou náklady na kácení a přibližování dřeva (nicméně vzniká otázka zda by neměly být započítávány i dříve vynaložené náklady)

- nacenit to v hodnotě mírně pod prodejní cenou (je to jakési ocenění zohledňující cenu následného prodeje sníženou o předpokládané prodejní náklady) - tedy aplikujeme jakousi reprodukční cenu ve vazbě na problém s nalezením adekvátního ocenění (více to popisujeme v knize Účetní reforma 2010...).

S použitím Vámi zmiňovaných položek RS bych souhlasil, z hlediska DPH jen připomínám zařazení palivového dřeva do snížené sazby DPH. Pokud do zahraničí (státy EU) - samozřejmě bez DPH a nezapomenout na podání souhrnného hlášení k DPH.   (ZN)

ZO schválilo poskytnutí návratné finanční výpomoci Jednotě Orel. NFV bude poskytnuta v měsící květnu 2012. Může být splatnost do května 2013 anebo musí být vyúčtováno do 31.3.2013.

Povinnost krátkodobé NFV s vyúčtováním k 31.3. následujícího roku se týká jen zřizovaných PO. Splatnost půjčky - MFV může být klidně i delší. Předpokládám, že Jednota Orel je občanským sdružením - pak splatnost do roka zápisem při půjčení: 316 MD / 231 3419 5622 - půjčka na provoz, 6422 položka pro půjčku na pořízení DM. Splátka půjčky se zaúčtuje jen takto: 231 2420 MD ( bez odpa) / 316 D.

Dotaz : Vyřazení odstavené ČOV. V měsíci březnu byl v obci zahájen zkušební provoz nově budované „ČOV“ – nově vybudovanou ČOV jsem zařadila do majetku z 042 na 021. Další měsíc byla odpojena ČOV, která byla vybudována a dána do provozu v 11/2007 /byla to menší ČOV pouze pro určitou lokalitu, kde probíhala nová výstavba/ tato ČOV nebyla nikdy zkolaudována-pouze vždy prodloužen zkušební provoz.V měsíci dubnu ZO schválilo vyřazení této ČOV /poř. cena byla 3 461153,70 Kč , oprávky k 31.12.2011 262630,00 Kč/, z důvodu napojení kanalizace z této lokality na novou ČOV. Vyřadila jsem pouze zápisy : MD DAL 551 3198523,70 081 3198523,70 081 3461153,70 021 3461153,70 Nyní firma zabývající se technologií ČOV nám nabízí odkup dmychadel za cenu šrotu/asi 5000,- Kč/ Jakým způsobem mám vystavit fakturu ? Pouze: 311 MD Kč 6000,- 646 D Kč 5000,- 343 D kč 1000,- Plátci DPH jsme se stali až v r. 2011 – musíme u vyřazení této ČOV řešit nějakým způsobem DPH ?

Dle popisu vše vypadá k vyřazení správně zaúčtováno, jen si myslím, že bylo chybně uděláno dooprávkování, u takové dočasné "ČOV" měla být zvolena kratší doba životnosti, tím by bylo vyšší dooprávkování, takto je to docela nákladová "darda". Myslím si, že to, že se dokončí nová ČOV a ta stará bude vyřazená jste museli ke konci roku 2011 vědět a měli jste možná zvolit zbytkovou dobu životnosti pečlivěji. I s ohledem na schválenou dočasnost provozu. Jen upozorňuji, že se může stát, že velká ztráta vám může ztížit do budoucna přiznání dotací. Zvažte případnou opravu přes 406.  

Zaúčtování materiálu k prodeji: 112 MD / 507 D , prodej materiálu 311/644 a prodaný materiál 544 MD / 112 D. (+ DPH na výstupu)

DPH u prodeje být musí - i když jste nebyli plátci, tak ale bylo pořízeno za účelem zdanitelných plnění, jen jste nebyli plátci. Vypadá to jako zmatečná odpověď, ale princip je ten, že když jsem pořídila majetek pro veřejnou správu, tak i když jsem se stala plátcem, tak tento majetek nepořídila osoba povinná k dani a tam se DPH na výstupu dávat nemusí. Dále je osvobození dle §62 a tam se také nevejdete. Připojuji k tomuto stanovisko MF:

Prodej majetku, který obec nepoužívala k ekonomické činnosti.

Obec prodává majetek, který nebyl využíván pro ekonomickou činnost, ale pro veřejnou správu a při jeho nákupu tedy nebyl uplatněn nárok na odpočet daně (např. hasičské auto, nábytek pro sociální odbor). Může se jednat i o majetek nakoupený dlouho předtím, než se obec stala plátcem daně.  Po určité době se stává, že tento majetek je prodáván. Je tento prodej předmětem daně?

Návrh řešení: Tato problematika dle našeho názoru není v ZDPH řešena. ZDPH v § 62 odst. 1 osvobozuje od DPH dodání zboží, u kterého při pořízení plátce daně nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně (např. prodej zařízení kina – kulturní činnost). Prodej majetku používaného pro veřejnou správu by logicky neměl být předmětem daně, ale opora v zákoně pro takový výklad není. Prodej zboží nemůže být považován za veřejnou správu.

Stanovisko MF Běžný prodej zboží jako takový samozřejmě není považován za veřejnou správu, ale předmětem daně jsou podle § 2 ZDPH plnění, která jsou v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, což je dle odboru 18 ekvivalent dispozice uvedené ve směrnici, že předmětem daně jsou pouze plnění, pokud je uskutečňuje osoba jako taková. Smyslem této dispozice je pak zásada, že přijatá plnění, používaná pro ekonomickou činnost, jsou při prodeji podrobována dani, nicméně pokud nakoupí osoba zboží, které není pro ekonomickou činnost, ale pro soukromé účely, tedy při nákupu nejedná tato osoba jako taková, pak ani prodej tohoto soukromého zboží osoby plátce daně není podroben povinnosti uplatnit daň, neboť osoba nejedná jako taková. U zboží, které prodává veřejnoprávní subjekt a bylo pořízeno a užíváno výhradně pro veřejnoprávní činnosti, prodej dani nepodléhá.

Prosím o kontrolu správnosti zaúčtování: ve vlastní režii jsme si vyrobili regál. Nakupovaný materiál jsem průběžně účtovala 501 /231, RS 5139, mzdy na 521/331 RS 5011. Po dokončení výroby regálu jsem zpracovala kalkulaci výrobních nákladů (materiál + mzdy) a zaúčtovala jsem přes aktivaci 558/506 a zařazení do evidence 028/088. Rozpočtovou skladbu jsem již neupravovala. Je tento postup správný? Neměla bych ještě upravit položku 5137?

Ten postup již ani přesnější podle mého názoru být nemůže, účty bych volila stejně, vymyslela jste to dobře, zobrazení na druzích nákladů je co nejpečlivější, souhlas, položku 5137 již není potřeba upravovat, jste šikulka šikovná.

Asi už bylo dost dotazů ohledně přerozdělení odvodu z loterií z účtu 3690... Naše obec dostala také na účet částku 9361,10-Kč a to přestože již 2 roky zde nemáme žádné VHP. Tudíž tyto platby budou rozděleny mezi všechny obce?

Odvod z loterií, který jde z předčíslí 3690 se týká všech obcí - dělí se stejně jako ostatní sdílené daně, loterie nemusela být na území obce.  Patří na položku 1351. Odvod z VHP z předčíslí 3682 jde jen obcím, na jejichž území je VHP ve výši 80% a jde na položku 1355. Takto to alespoň já pochopila z FZ a z předpisů.  Snad se vše časem vyjasní.

Dobrý den. Obec bude měnit okna v bytovém domě. Dnes přišla přišla zálohová faktura na montáž výplní stavebních otvorů. Na této faktuře je uvedeno: Budoucí DPH 0% základ 165 000,00 Daň 0,00 Je to tak dobře? Neměl by tam být uveden režim přenesené daň.pov. s uvedením procenta DPH?

PDP se nedává k zálohovým fakturám, ale až k závěrečným vyúčtovacím fakturám najednou. Tedy je správně bez PDP. Takže s touto fakturou nenakládate jako s daňovým dokladem, jen zápis  (asi oprava, že ano?) 314 MD  (TZ - 052 MD) / 321 D zatím bez daňové evidence.

Vychází se ze znění §92a, který je považován za speciální ustanovení a zde je řečeno, že v režimu PDP se daň přiznává až ve vazbě na zdanitelné plnění (nikoliv pouze z přijatých plateb).

Potom při vypořádání (uvedeme pro jednoduchost příklad, že záloha byla 100, fakturace na konci byla ve výši 1000).

MD 314/Dal 231 100

Vyúčtovací faktura:

MD 511/Dal 321       1000

MD 511/Dal 343          140

MD 321/Dal 314         100

Dobrý den, dnes nám byla připsána na BÚ platba od SFÚ, předčíslí 3690, chtěla jsem se zeptat, na kterou položku účtovat - po dotaze na FÚ mi bylo sděleno, že tato platba bude docházet 2x měsíčně a mělo by se jednat o 30% z loterií, bohužel mi nemohli sdělit nic bližšího. Domnívám se, že by tento odvod měl být zaúčtován dle zákona č. 202/1990 Sb. na položku 1351 nebo snad na položku 1355, je to v rozpočtové skladbě napsáno tak, že si nejsem jista,kam zaúčtovat. Děkuji za odpověď

Předčíslí 3690 - položka 1351, předčíslí 3682 - položka 1355, do dokumentů ke stažení jsem dala finanční zpravodaj - 4/2012 o předčíslích, ze kterých bude daň převáděna. Účet doporučuji 688.

Dobrý den, při příležitosti sjezdu rodáků jsme vydali brožuru o obci, která se bude na sjezdu prodávat, také se budou prodávat různé upomínkové předměty. Mám tyto věci při nákupu a prodeji účtovat jako zboží (způsob B)? Kromě brožury se platil autorský honorář spoluautora. Tato výše se zřejmě započítá do ceny zboží - brožur? Počítá se výnos za tyto prodeje do obratu DPH, nebo je to nahodilá činnost?

Pokud jste vydali brožuru, tak je to váš výrobek a do ocenění se zahrnují náklady výroby, tedy i autorský honorář. Tržba 601, spotřeba 501. Ostatní upomínkové předměty, pokud se nakupují za účelem prodeje v nezměněném stavu jsou zbožím. (504,604). Osvobození by připadalo dle ZDPH dle §61f - zde by mohla vzniknout diskuse, zda sjezd rodáků je kulturní činnost, ale připadá mi to obhajitelné. Aby mohlo být osvobozeno, tak by k prodeji brožur a upomínkových předmětů mělo dojít jen k této akci.

Uvažujeme o zajištění úvěru, resp.úrokové sazby úrokovým swapem. Bohužel nevím, jak o takovém případu účtovat. Existuje prosím nějaká metodika nebo konkrétní modelové případy? Uvažujeme o sazbě 1M Pribor + marže banky (doposud 6M Přibor + marže banky). Zde bude zřejmě účtování o úrocích a splátkách stejné i po přechodu na zajištění úvěru. Rozdíl může nastat v případě, pokud dáme mimořádnou splátku nebo doplatíme úvěr. Zde bude docházet ke vzájemnému vyrovnání zajištění mezi námi a bankou. Může se stát, že budeme mít 1M Pribor 1,75% p.a.,v době mim.splátky bude aktuální 1M Pribor vyšší nebo nižší a dle toho budeme my platit rozdíl bance nebo banka nám. Zřejmě tedy půjde o změnu v účtování pokud jde o princip úrokového swapu pouze v tomto případě nebo je třeba v účetnictví zachytit celou hodnotu zajištění a postupně ji (měsíčně) upravovat?

Problém není až tak se zaúčtováním, jako spíš s výpočty. Co znám z praxe, tak zpravidla pracují s výpočty od banky. Posílám vám mailem vysvětlení postupů, co jsem našla na Internetu v jedné bakalářské práci, zkuste kdyžtak i sami pohledat. O zajištění se účtuje v podrozvaze zároveň jako pohledávka i závazek, u nás účty 944 a 981 , oceňuje se současnou hodnotou.

K rozvahovému dni dochází k přecenění kontraktu na reálnou hodnotu. Změna reálné hodnoty swapu se stejně jako u forwardu promítne do rozvahy. A to konkrétně na účet 363 - Pevné termínové operace a opce a souvztažně na účet 664 (při zvýšení reálné hodnoty swapu) nebo na účet 564 (při snížení reálné hodnoty). Omlouvám se, ale více k tomu asi nedám dohromady, mám málo praxe v tomto oboru, obce využívají zřídka.

Máme budovu, v které je muzeum, výstavní síň - Budeme provádět stavební práce na této budově. Příjmy vztahuji k § 61 zákona o DPH (kultura) Mám požadovat po dodavateli stavebních prací fakturu bez DPH, nebo s DPH? Mimo to stavební práce budou fakturovány zálohově fakturami. faktur. Doufám, že jsem se vyjádřila správně.

V tomto případě by se mělo jednat o přenesenou daňovou povinnost - objekt využíváte k osvobozeným plněním od DPH (tedy k ekonomické osvobozené činnosti). Tady je jen důležité - u PDP se DPH neodvádí ze záloh, ale až v okamžiku, kdy skutečně nastane DUZP (tedy například při předání prací ...).

Naši pracovníci při sekání trávy rozbili okno automobilu soukromé osoby. Máme pojištění za škody způsobné při práci( s naší účastí 1000,-Kč). Nyní dostaneme fakturu z dílny, kam si dal občan auto opravit. Jak budu správně účtovat tento případ? Nejprve zaplatíme DF a potom budeme na pojišťovně danou částku vymáhat, přičemž naše spoluúčast bude činit již výše uvedených 1.000,- Kč.

Předpis fa : 547 MD / 321 D, předpis náhrady od pojišťovny 377 MD / 649 D. Úhrada fa:

321 MD / 231 3745 5192 D a příjem od pojišťovny 231 3745 2322 MD / 377 D.

Dobrý den, mám prosbu, zda by se dal někde sehnat vzor pro Rozhodnutí o povolení VHP podle nového zákona. Kolegyně, která má tuto agendu na starosti již byla na školení, kde bylo sděleno, že vzory budou k dispozici prostřednictvím krajů, ale dostud se tak nestalo a nevíme kam se máme obrátit. Tyto vzory nejsou ani na stránkách ministerstva. Děkujeme

Dotaz vám vracím, není to zrovna účetní oblast. Určitě však již někdo musel nějaká povolení k VHP vydat, zkuste poprosit nějaký větší úřad, určitě vám rádi pomohou.

Samokontrolou jsem zjistila, že jsem ke konci roku špatně vypočítala dooprávkování u 1 ks majetku (spletla jsem se o desetinnou čárku) místo 261.000,-- Kč jsem zaúčtovala 26.100,-- Kč, rozdíl tedy dělá 234.900,-- Kč. Co s tím ? Mám udělat opravu formou odpisů a napsat si k tomu komentář nebo lze nějakým způsobem opravit chybu minulých let ? Majetek je pořízen z dotace.

Opravu prosím určitě udělejte zápisem 406/08x a dejte k tomu komentář. Oprava přes 551 nebo 408 by zde nebyla správně, protože obsahově je 408 i 551 s vlivem na VH, chyba v dooprávkování by vliv na VH mít neměla. Doufám, že vám to SW umožní, případně opravte jen účetně tak, aby nebyl vliv na VH.  

Poskytla jsem pracovníkovi (DPP) z pokladny zálohu na nákup PHM v hodnotě 500 Kč 377/261. Můžu to vyúčtovat následovně? 500 Kč 261/377 500 Kč 501/261 + rozp. skladba a nevím zda to má být jako příjmový nebo výdajový doklad, když hodnota bude 0,- nebo to rozepsat do dvou dokladů na příjem a výdaj?

Záloha zaměstanci by  měla být správněji na 355 pohledávka za zaměstnancem. K záloze je výdajový pokladní doklad. Zúčtování zálohy by mohlo být jen zápisem 501 MD / 355 D, již bez pokladního dokladu, např. v interních dokladech. Když se nerovná záloha vyúčtování, tak se účtuje přes pokladu zápisem 501 MD / 335 D a +/- 261 (D nebo MD)  a zařazuje se do dokladů pokladny.  V praxi se často postupuje v rámci jednoho měsíce, že se paragon přidá k dokladu o vyplacení zálohy a opraví se přímo zápis  pokladního výdaje na 501/261. Na účtování přes RS nemá vliv, zda se jedná jen o zálohu nebo již zúčtování, proúčtování -5182 + 5156 je stejné v obou případech.