Dotazy

Obdrželi jsme zúčtovací fakturu na plyn,část je z roku 2009 a část 2010.V roce 2009 jsme účtovali přes zálohy 314. Zúčtovací faktura je následující: DPH zákl.DPH DPH celkem 19% celkem 39470 19% -69000 zapl.zálohy 20% celkem 28248 20% -23000 zapl.zálohy ---------------------------------------------------přepl. 24282 Nevíme si rady s vyúčtováním ani dle návodu z dokumentů a dotazů. Děkuji předem za ochotu.

Účtování faktury: MD 406 (jakoby náklad minulého roku) Kč 39 470,-  MD 502 Kč 28 248,- spotřeba plynu za období 1.1.-?? 2010/D 321 Kč .

Zúčtování záloh 321 MD / 314 D +69000+to, co  zbývá do výše 321

Zaúčtování přeplatku plynu na základě bankovního výpisu: MD 231  odpa dle účelu , pol. 5152 minus D nebo položka příjmů 2324 dle Vámi zvolené metody /D 314 Kč 24 282,-

Prosím pěkně o radu,jak zaúčtovat příjem z věcného břemene a zda je tento příjem předmětem DPH?!

Ano, příjem za věcné břemeno je zdanitelným plněním se základní sazbou DPH. Příjem účtujeme: 311 MD / 602, 343 D, ZJ 01 - předpis,  úhrada- 231 odpa např. 3639, pol. 2119 MD / 311 D.

V roce 2008 město přijalo zálohu na základě budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene, a to bez DPH. Město v té době nebylo plátcem DPH a z přijaté zálohy nebyla odvedena daň. V roce 2010 se uzavírá řádná smlouva a dochází k vyúčtování zálohy. Nyní již přijatá plnění z věcných břemen podléhají DPH a město je plátcem DPH. Den uskutečnění zdanitelného plnění je den podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Budeme vyúčtování provádět vč. DPH? Jak to bude v případě nedoplatku, přeplatku či nulového vyrovnání? Cena byla stanovena za běžný metr.

Bohužel v tomto případě datum uskutečnění zdanitelného plnění nastal až v okamžiku, kdy jste byli plátci - takže by daň měla být odvedena a to bez ohledu na dřívější inkaso zálohy. Tedy z celé ceny se dá DPH (pokud byla cena sjednána včetně DPH, tak se oddaní dolů) a odečete se záloha, která je bez DPH. (ZN)

Dobrý den, jaké je správné účtování: 532 nebo 538/345 345/231 (3639 5362)

Daň z převodu nemovitostí jde na 538. 532 je skutečně výhradně pro daň z nemovitostí, ostatní máte dobře.

Dobrý den, může zřizovatel zadat veřejnou zakázku své příspěvkové organizaci? Jedná se o generální opravu lyzařského vleku v hodnotě cca 0,4 mil Kč. Podle mého je to v rozporu s ZL, pokud tam taková činnost není uvedena, PO k tomu nemá živnostenské oprávnění a dále i se zákonem 250, kde je výslovně uvedeno, z jakými prostředky PO hospodaří. Děkuji za odpověď.

Když zřizovatel zadává zakázku napřímo své PO, tak je ve vyjímce (citace níže). Příspěvková organizace se nemůže přihlásit do soutěže a vykonávat činnosti v rozporu se zřizovací listinou (jak uvádíte, porušení zákona 250/2000 Sb.).

Vyjímka ze zákona o VZ, 137/2006 §18: j) jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě 23) nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby 24),

Dobrý den, zatím jsem pro refundaci mzdy námi jiné orgnizaci používala nákladový účet 521 a 524, ale dnes jsem si stáhla doporučenou metodiku kraje Vysočina, kde je uveden pro mzdu i pojistné účet 549. První možnost se mi zdá přesnější, podobně se účtovala refundace i dříve. Děkuji

Já s Vámi souhlasím - také bych doporučoval 521 (524) - fakticky se jedná o formu "přeúčtování" mzdových nákladů v případě uvoůlnění pracovníků ... Nicméně berte to tak, že neexistuje ČUS pro náklady, Vyhláška toto neřeší (ani na 521 ..., 549 vůbec nepopisuje ...) - takže skutečně na to nemůžeme jít tak, že někdo má pravdu a někdo nemá. Možné a obhajitelné jsou určitě oba způsoby. (ZN)

Dobrý den, na základě smluv o výpůjčce máme frézu, sekačku, kontejnery od EKO-KOMU, program v knihovně. a dále máme pozemky státu, na kterých hospodaříme. Dala jsem to na podrozvahu na účet 951. Mám to dobře zařazené?

Pokud se podíváte do systému podrozvahových účtů, tak to fakticky není pořádně kam dát. Ve své podstatě je vyhláška napsána tak, že byste od oku 2011 měli sledovat potenciální výši škody (jako potenciální závazek), kterou byste způsobili, když byste ten majetek zničili (965, 966) - tedy nejedná se o účetní hodnoty tohoto majetku, ale reálné hodnoty - nicméně prosím to neberte moc vážně,  využitelnost těchto účtů vidím skepticky...

Pro to, abyste si v nějakých "podmíněných aktivech" sledovali účetní hodnotu zvláštní účet není - pokud se rozhodnete pro 951, tak to bude asi OK. Protože to ale moc neodpovídá obsahovému vymezení vyhlášky (§52 písm. m), tak někdo, aby to sice evidoval, ale v syntetice vykázal nulu, tak to má zachycené třeba MD 951.01/Dal951.99   (tedy ne proti 999). Myslím, že je to v tomto okamžiku vhodnější.  (ZN)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat,zda lze nějak zajistit z hlediska přiřazení nákladů do správného období, vyúčtování zálohy orgaizační složky. Naše OS dostane zálohu ve výši 20.000,- a s vyúčtováním přijde třeba za 2 měsíce, až ji utratí. Můžu po nich chtít vyúčtování k posl. dni v měsíci, i když ještě nemají zálohu vyčerpanou ? Děkuji

Je vhodné si nastavit pravidla na pravidelné měsiční zúčtování provozních záloh od OS, nevyčepaná záloha se převede na zálohuna další období. Dále určitě ke konci roku, dále určitě minimálně jednou za měsíc odvod tržeb - zde doporučuji týdenní. Viz další odpovědi na stránkách k této problematice. Bez řádného systému v tom neudržíte pořádek, chce to stanovit termíny měsíční a kontrolovat jejich dodržení, bez režimu byste také na vyúčtování zálohy mohli čekat 10 let, to prostě nejde.  

V roce 2009 zaznamenala obec poprvé ztrátu z hospodářské činnosti. Jelikož ZO zatím schvalovalo vždy jen ponechání aktivního zůstatku na účtu HČ, není mně jasné, jak schválit či neschválit ztrátu z HČ a jak ztrátu účtovat. Předem děkuji za odpověď.

Letos o ztrátě z VH budete účtovat jen zápisem 432 MD/ 431 D.  Předpisy zatím nevyžadují žádné schvalování ani jiné řešení ztráty VH. ( A to zatím ani u VHČ ani u hlavní činnosti za rok 2010). Očekávájí se změny ve 250/2000 Sb.

Prosím o radu, obec prodává pozemek (oddělenou část) a po kupci požaduje úhradu nákladů na dělení pozemku. Pokud se prodej uskutečnil v roce kdy proběhlo dělení, účtovala obec jako snížení rozp. výdajů mínus na pol. 5169, pokud se prodej uskutečnil v násl. roce účtovala obec o příjmu na pol. 2324 (týká se roku 2008 a 2009) Započítává se do obratu pro DPH příjem za dělení pozemku? Děkuji

Z mého pohledu je tento případ dosti na hraně (ve své podstatě ale fakticky ne z hlediska DPH).

Pokud v kupní smlouvě je definováno, že je určitá prodejní cena pozemku a k tomu má ještě něco uhradit, co přímo souvisí s realizací prodeje tohoto pozemku (respektive bez toho oddělení byste prostě ten pozemek prodat nemohli), jsme na hraně, zda se nejedná ve smyslu Zákona o cenách o faktickou složku prodejní ceny pozemku - v tomto případě ale hrozí riziko, že i z této složky bude chtít někdo doměřovat daň z převodu nemovitostí, nicméně zase na druhou stranu toto nemůže nikdo vnímat jako případ, který by vstupoval do obratu (byla by to určitá složka "prodejní ceny" a prodeje dlouhodobého majetku jak určitě  víte do obratu nevstupují).

Pokud to budu chtít obhajovat jako "samostatné plnění", lze podle mne i na toto aplikovat § 36 odst. 11. - fakticky by se jednalo o náhradu nějakého plnění  - potom by toto také nevstupovalo do obratu (pokud po něm chci přesně tu částku, kterou jsem dříve vynaložil).

Takže pokud odpověď zrekapituluji - domnívám se, že budete schopni obhájit, že to do obratu nevstupuje, jen musím upozornit, že nejsem schopen při Vámi popisované konstrukci vyloučit problém u daně z převodu z nemovitostí  (ZN)

Pronajímáme byt, ve kterém došlo v zimním období k zatečení vody a tím ke škodě.Nájemník oznámil škodu pojišťovně, došlo k šetření a celková výše náhrady skutečné škody byla vypočtena na 13.336 Kč včetně DPH.Od celkové výše škody byla odečtena sjednaná spoluúčast ve výši 500,- Kč,zbývající částku 12.836,- Kč poukázli nájemníkovi na účet.Ten se na doporučení od pojišťovny obrátil na obec/jako na pojištěného/ se žádostí o úhradu 500,- Kč a bylo mu vyhověno.Prosím poraďte mi, jak případ zaúčtovat.Jsme plátci DPH. Děkuji

Pokud to správně chápu - jedná se o poškození věcí nájemníka a plnění pojišťovny z odpovědnosti za škodu. Nevím, jak to máte smluvně, že to přímo řeší s nájemníkem ... - takže zkusím řešit jen těch 500 Kč.

Pravděpodobně se jedná o příapd, že nájemník měl vlastní pojištění a protože škoda byla zaviněna vaší vinou, tak po Vás chce nájemník nahradit jen ten podíl, který mu pojišťovna nenahradila.

Prvotně nahrazujete škodu, takže z hlediska DPH nedochází k žádnému plnění - tedy DPH tam vůbec nemusíte vztahovat.

Pokud se týká účtování - předpis náhrady škody - asi MD 549/Dal 378, úhrada MD 378/Dal 231, § 3612, pol. navrhuji  5192

Dobrý den,platíme do sdružení Mikroregionu Želivka roční příspěvek,rozpočtová skladba 3639 5329,ale nevim proti jakému účtu bych to měla proúčtovat.

Předpokládám, že se jedná o příspěvek bez nějakého vyúčtování (prostě je obecně řečeno, že třaba zaplatíte 5 Kč za obyvatele ...) - potom to zaúčtujte na účet 572.

Takže případně - pžředpis MD 572/Dal 349 a následně MD 349/Dal 231.

Na členské příspěvky DSO nahlížíme jako na dotace mezi územními rozpočty.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda může starosta obce vyplatit zaměstnanci obce mimořádnou odměnu a zda je nutno vyplacení nějak doložit.

Ano, zaměstnavatel může přiznat zaměstnanci mimořádnou odměnu. Ale takováto odměna by se měla vázat na splnění konkrétních úkolů, které zaměstnanec jinak nemá v náplni práce. Taky nemůže jít o to, že "svou práci dělá dobře". Měla by být za něco "mimořádného". (Nařízení vlády č. 330/2003 Sb.) Odměnu je tedy třeba řádně odůvodnit.

§ 10

Odměny
 
 Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu
 
a) za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,
 
b) k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního nebo služebního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
 
c) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život,
 
d) za zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace.

Dobrý den,děkuji za velmi rychlou odpověd a znova prosím o radu 1)dárkový balíček k narozeninám-je to náklad na repre a nebo materiálový 2)jak v roce 2010 zaúčtuji konsolidačnídoklad 3)faktura za nákladyškole 4)jak zaúčtuji zálohu daně na vodu pro celní úřad(záloha+vyúčtování) 5)zařazení majetku (028) proti účet má být 401? Přeji hezký den a ještě jednou děkuji.

1) pokud se jedná o dárky SPOZ účtujeme 543 MD / 231 3399 a pol. 5194 D

2) zpravidla přes peníze na cestě 262 /231 např. 5345 a 231.x 5134 MD/ 262 D - je potřeba upřesnit účetní případ

3) 349 mD / 231 3111 5321 , předpis 572/349 (předpokládám, že je to za dojíždějící žáky, jinak je potřeba upřesnit účetní případ)

4) Zálohy 314 MD / 231 2369 5365 D, ke konci roku 538 MD/ 389 D, přijetí vyúčtování poplatku následující rok , 389 MD / 347 D (pokud pro SFŽP nebude již jiný účet závazku). Pak již jen běžné zúčtování zálohy. Předpokládám, že se jedná o odběr podzemní vody

5) jestli je majetek darován tak stejně jako nakoupený, jen 028/088

Jak zaúčtovat příspěvek od úřadu práce na zaměstnance? Jaký výnosový účet a jaký paragraf a položku u 231xx?

Předpis příspěvku: 346 MD / 671 D, příjem peněz 231 pol. 4116 MD / 346 D. Příspěvek od ÚP se obvykle přiznává po uskutečnění výdajů, proto účtujeme rovnou na 6xx. Jinak pro dotace k vypořádání volíme předpis: 346/374- až po vypořádání 374/671.  Pozor, zda není v režimu nástroje a zdroje a UZ!