Dotazy

Podle novely vyhlášky 505/2002 Sb. má účetní jednotka uvést do přílohy účetní závěrky ocenění lesních porostů. Dost dobře nerozumím tomu, kde toto ocenění uvádím. Dala sem ho do přílohy k rozvaze za 1.čtvrtletí roku 2009.

Toto ocenění mělo být v příloze účetní závěrky za rok 2008, příklad uvedení viz Příloha účetní závěrky obec v dokumetech ke stažení.

Mám neustále problém s účtem 217 a 218 a proto se snažím na správnou hodnotu přijít podle Vaší tabulky "Kontrola správnosti zaúčtování". Některé věci jsou mi ale nejasné. V tabulce jsou výdaje po konsolidaci, oproštěné o položku 5342,5345 a 5349, které jsou na sociálním fondu a FRB, seskupení 56xx, 64xx, 5xxx, 6xxx naúčtované na fondy. Výdajové položky 5342 a 5349, které jsou zaúčtované na hlavním účtě proti účtu 218 k tabulce přičteme?

Ano. Konsolidované výdaje tyto položky neobsahují, takže pokud je převáděno do fondů z hlavního rozpočtového okruhu, tak se opravdu tyto převody musí přičíst k hodnotě výdajů po konsolidaci, abyste se na účet 218 "dopočítali". Jste šikovná.

Jak správně zaúčtovat vydání záloh z pokladny členům městské policie (po 1000,-Kč), aby měli k dispozici hotovost na vracení placených pokut. Jedná se o stálou zálohu - na celý rok.

Jako zálohu organizační složce, a to z výdajů, 316 MD/ 232 5311 5182 D, ke konci roku musí být zůstatek zálohy nulový.

Obec platí fa za inženýrské sítě. Ve smlouvě je splatnost 395 dní, při zaplacení k určitému termínu firma poskytne skonto . Jak zaúčtovat skonto, a nestane se obec plátcem DPH. Skonto činí 1 mil. Kč.

Sleva - skonto je součást pořizovací ceny, tedy sleva snižuje pořizovací cenu sítí, nejedná se o zdanitelné plnění z hlediska DPH.

Dobrý den. U projektů spolufinancovaných EU se označí nástrojem xx, zdrojem 5 a ÚZ podíl výdajů krytý z prostředků EU, nástojem xx, zdrojem 1 a ÚZ podíl výdajů krytý z prostředků SR. Označují se nástrojem xx a zdrojem 1 i výdaje, které jsou kryty vlastními prostředky města? U DSO se to tak dělá, protože si obce a města schválí mimořádné příspěvky, jejichž příjem na účet DSO se nástrojem xx a zdrojem 1 označí. Tudíž se výdaje v části XII. výkazu 040 rovnají příjmům v části XI.

Dotace na akci spolufinancovanou z prostředků EU vždy vychází z objemu tzv. "uznatelných výdajů" na konkrétní akci. Z tohoto objemu se podle procenta vypočítavají podíly EU, SR a města. U všech těchto prostředku je povinnost značení dle vyhlášky č. 16/2001 Sb. Takže: dotační prostředky (EU + SR) jsou značeny UZ + nástroj + "5" nebo "1". Vlastní prostředky jsou značeny nástroj + "1". Akce ale může mít rozpočet na větší částku, jsou tam i výdaje z hlediska dotace "neuznatelné". Tyto výdaje se jíž neznačí nástrojem a zdrojem, jenom se evidují na tuto konkrétní akci pro zařazení do majetku ve správné výši. Výdaje u obce označených vlastním zdrojem 1 tedy budou vyšší než příjmy označené nástroji a zdroji a je to tak v pořádku, takový je záměr MF, které tuto informaci požaduje ve výkazech.

Prosím o radu jak správně označit doklad, který používám k elektronicky staženému bankovnímu výpisu , na němž jsou položky bez účetních příloh (např,. daně nebo úroky a poplatky atd.) Asi jsem si nesprávně tento doklad označila jako interní č. (samostatnou číslenou řadu), neboť ho pod tímto číslem neúčtuju, ale pod číslem bankovního výpisu. Samostatnou řadu mám jako "opravné doklady", které pod stejným číslem účtuju a zakládám zvlášť.

V případě zúčtovaných úroků, bankovních poplatků , příjmů z podílu na daňových výnosech provedených na a ZBÚ není třeba vytvářet žádné další účetní doklady, než je výpis z účtu ZBÚ. Výpis z účtu je účetní doklad, položky úroků a poplatků a daní na tomto účetním dokladu jsou průkazným účetním záznamem, jehož obsah je prokázán přímo... dle §33a zákona o účetnictví. K těmto záznamům není třeba vytvářet samostatné účetní doklady, stačí jako účetní doklad evidovat jen výpis z BÚ. Stejně postupují i jiné obce. K převodu daní ani nelze jiný účetní doklad vystavit, protože u obce není u tohoto druhu příjmů, a ani nemůže být,  určena osoba odpovědná za účetní případ, výši tohoto  příjmu nemůže účetní jednotka ovlivnit. Poplatky a úroky zase vyplývají přímo ze smluv s peněžním ústavem, nejsou však již poukázovány na základě vnitřních účetních dokladů. Vnitřní účetní doklady nejsou v těchto případech  dle mého názoru správnou volbou.

Dobrý den, Obuv a oděvy pro jednotky SDH jsou převáděny na základě Smlouvy o převodu vlastnictví k majetku ČR podle zák. 219/2000 Sb. § 22 odst. 2. Nejdná se o dar. Nemělo by v tomto případě postačovat vést obuv a oděvy v operativní evidenci v ceně dle předávacího protokolu ?

Pokud vedete na ochranné pomůcky operativní evidenci, tak nerozumím tomu, že uvádíte pojem postačovat. Evidence tohoto majetku v operativní evidenci postačuje, ale operativní evidenci jste zároveň povinni vést v podrozvaze, takže se původní odpověd ( dotaz Věcný dar) neliší. Doufám, že mluvíme o pokračování  stejného dotazu - jedná se o dotaz, který byl nazván věcný dar ze dne 31.3.2009? Jiný související jsem nenašla.  

Rád bych se Vás zeptal, zda se zaokrouhlení (haléřové vyrovnání) u předpisu faktury účtuje proti 215 XX? Dále bych se zeptal, jakým (výhodnějším) způsobem uvádět cenu např. v nájemní smlouvě o pronájmu movitého majetku? Zda je výhodnější uvést cenu bez DPH, kde bude uvedeno, že výše DPH bude vyúčtována podle obecně závazných přepisů platných v den vystavení faktury, a tím haléřově vyrovnávat (z důvodu evidence plateb v celých korunách), nebo uvádět konečnou cenu s DPH, kdy případná změna sazby ovlivní základ daně, a tím i výši příjmu, v případě neprovedení změny ve smlouvě. Ceny např. za místní noviny, kopírování, poskytování služeb občanům atd. uvádíme včetně DPH zaokrouhlené na celé koruny nahoru z důvodu jasné informace o konečné ceně zákazníkovi.

Smluvně se vždy uvádí cena bez DPH a DPH a cena celkem. DPH se zaokrouhluje  na haléře nebo na koruny, zaokrouhlení jde opravdu  buď  na 215 nebo na 474. Lze uvádět DPH v haléřích a zaokrouhlit  jen konečnou cenu. Není možné určit, co je nejvhodnější, budete stejně muset volit postup podle toho, jak je nastaven Váš SW. Zaokrouhlování je buď nastaveno pevně, nebo se variantně v SW volí, a postupovat se dá různě u různých druhů výstupu a někdy i vstupů.

Zda-li je správné krátit příděl stravenek z důvodu kratšího pracovního úvazku (5 h).

Poskytování stravenek zaměstnancům je de-facto náhradou, když zaměstnavatel nemůže zabezpečit teplé jídlo pro své zaměstnance. Pro obce neplatí vyhláška 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Proto se obec v otázkách stravování zaměstnanců řídí zákoníkem práce §236: umožnění stravování za podmínek ve vnitřní směrnici nebo kolektivní smlouvě. Dle zákona o obcích může obec zřizovat peněžní fondy a stanovovat pravidla použití těchto fondů. Záleži tedy pouze na obci, jakým způsobem bude přispívat zaměstnancům na stravování a v jaké výši.

Prosím o vysvětlení - pohledávky do lhůty splatnosti a pohledávky po lhůtě splatnosti.

Pohledávka do lhůty splatnosti je předpis, který odráží okamžik uskutečnění účetního případu dle věrného obrazu. Splácení pohledávky se řídí zvláštními podmínkami. Např., vystavená faktura musí být zaúčtována jako pohledávka v okamžiku vystavení, splatná je později dle smluvních podmínek nebo dle zákona, poskytnutá půjčka se zaúčtuje jako pohledávka v okamžiku výplaty peněz, splacení je podle smlouvy.  Pohledávkou po lhůtě splatnosti se pohledávka stává  v případech, kdy není dodržen dlužníkem sjednaný nebo určený termín splatnosti pohledávky. 

Naše obec v roce 2008 na vlastní náklady vybudovala inženýrské sítě a přístupovou cestu k nově vzniklým stavebním pozemkům. Výdaje zaúčtovala v roce 2008 na paragrafy 2212, 2321. Letos požaduje od občanů, se kterými byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí na prodej stavebního pozemku, aby se finančně podíleli na vybudování těchto sítí a přístupové cesty. Můžete mi prosím poradit na jaký paragraf a položku zaúčtuji tyto příjmy. Částka je pro každého kolem 62.000 Kč.

Záleží na tom, jak jsou sepsány smlouvy s občany. Pokud inženýrské sítě zůstanou v majetku města, tak příspěvky od občanů se zaúčtují s pol. 3122 na stejné ODPA. Účetní zápis 231.20 možné odpa: 3633;2212;2321 pol. 3122 MD / 215 D a regulace 215/217.

Město bude odepisovat účetními odpisy majetek, který používá ke své hospodářské činnosti. Dobu odepisování stanovilo vnitřní směrnici stejnou jako je u daňových odpisů. Některý majetek byl pořízen např. před 10 lety - jedná se o stavbu s dobou odpisu 50 let. Bude tento majetek odepisován od letošního roku dalších 50 let nebo o 10 let méně? A snižuje účetní odpis pořizovací cenu?

Ke každému majetku je třeba sestavit odpisový plán od data zahájení používání majetku do data jeho využitelnosti, tedy do data, které jste stanovili vnitřním předpisem. Odpisy se tvoří do výše pořizovací ceny. V HČ budete majetek odepisovat zápisem 551 MD / 349 D a zúčtované částky budete převádět do rozpočtového hospodaření zápisem MD 231.10 4131 /D 217.10 a při převodu z účtu HČ zápisem  349 MD / 241 D. Prosím, je opravdu tento zápis potřeba provádět vždy před koncem účetního období, účet 349 totiž vstupuje do dluhové služby. Odpis nikdy nesnižuje pořizovací cenu majetku. Odepisovat majetek budete jen po dobu využívání v HČ a to dle odpisového plánu. Odpisy dle odpisového plánu od data zahájení užívání majetku do data, kdy bylo zahájeno odepisování, se v účetnictví ÚSC v HČ neprovádějí. Rovněž se v HČ v účetnictví ÚSC  neúčtuje o zůstatkové ceně při vyřazení nebo prodeji majetku (účet 552 nelze v HČ využít). S ohledem na - dle mého názoru-  "nesmyslné" účtování o odpisech v HČ, které nemá vypovídací schopnost,  všeobecně účtování o odpisech v HČ nedoporučuji (viz vysvětlení v Metodice Majetek v obcích str. 163), ale účetní předpisy pro ÚSC opravdu odpisy umožňují. V případě, že dojde k tomu, že HČ je z důvodu odpisů ve ztrátě nebo nebude na účtu 241 v HČ dostatek finančních prostředků na převod do hlavního rozpočtového okruhu ve výši účtu 349,  budete téměř v účetně neřešitelné situaci. Např. budete muset v rámci rozpočtu schvalovat "dotování" HČ a převádět peníze na HČ, abyste mohli účet 349 zúčtovat. Doporučuji Vámi zvolený postup v roce 2009 ještě zvážit, a to i z důvodu, že se postupy s přechodem na účetnictví státu v roce 2010 změní.

Fakturu za nákup plastových nádob na bioodpad a nákup vozidla v rámci projektu "Systém shromažďování, svozu a přepravy bioodpadů a obalových odpadů" jsem naúčtovala na ODPA 3725 - využívání a zneškodňování komunálních odpadů. Je to tak správně?

Ano, výdaje na zneškodňování recyklovatelného odpadu se účtují na ODPA 3725. Bioodpad zpravidla spadá pod tento odpa.

Obec bude pronajímat pozemky k zemědělskému využití. Ve smlouvách bude zakotveno, že zemědělec je povinen na dobu 5 let složit kauci ve výši 3-letého nájemného, který zůstane na 2.BÚ obce bez možnosti disponování. Tato kauce mu bude po uplynutí 5-letého nájmu vrácena v plné výši, ale to jen v případě, že bude pravidelně platit stanovené roční nájemné. V opačném případě bude z kauce převáděno roční nájemné na 1.BÚ obce tak, aby s těmito prostředky mohla obec disponovat. Ptáme se: 1. jak účtovat kauci? (vede se na podrozvaze? účtovat jako o předplaceném nájemném?), 2. vstupuje kauce do obratu DPH? a v případě, že ano v jaké výši?

Přijatá kauce není předplacené nájemné ale přijaté tzv. "cizí prostředky". Účet, na který kauci přijímate by neměl být účet rozpočtového hospodaření 231, zde je vhodné použít účtování 245 MD/325 D bez rozpočtové skladby (nájemce pouze deponoval peníze na vašem účtu). Pokud budete z kauce strhávat nájemné a následně převádět na ZBÚ (příjmový účet), tak příjem zaúčtujete s položkou 2131 a budete o něm účtovat jako o každém jiném nájemném:  235 (231.20 odpa asi 3639 pol. 2131 MD /215 D+ regulace 215/217).   Z účtu cizích prostředků zaúčtujete převod do rozpočtového okruhu  jen 325 MD / 245 D. Kauce není předmětem DPH a nevstupuje do obratu k DPH. Jen  nepřímo ve výši "započtené" částky na dlužné nájemné dle předpisu nájemného.

Nevím jak účtovat následující účetní případ, zastupitel, který bere od obce každý měsíc odměnu, tak za něj obec odvádí ZP ve výši 140 Kč, s tím, že podepsal čestné prohlášení, že je student a min. ZP platí stát, v únoru dosáhl 26 let a tím pádem už musí obec za něj min.ZP odvádět, tzn. 1080 Kč měsíčně, on bude rozdíl 940 kč doplácet obci, normálně odvod ZP účtuji za zastupitele 23130 6112/5023 a za obec 23130 6112/5032, ale nevím jak to účtovat teď, když mi to bude doplácet, děkuji za odpověď

Minimální hranice zdravotního pojištění je stanovena zákonem a jedná se o náklad, který je k tíži jak zaměstnance tak zaměstnavatele. dle §3, odst.10 zákona č.592/1992 SB o pojistném na VZP: Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů......
Účtování: Protože je zaměstnanec toto pojistné doplatit prostřednictvím zaměstnavatele, tak navrhuji příjem od zaměstnance (zastupitele) považovat za ostatní náhrady a zaúčtovat je takto:  231.20 6171 2324 MD / 215 D. ( + měsíční regulace 215/217).