Dotazy

Obec je zřizovatelem MŠ, MŠ musí předložit zřizovateli rozpočet na rok 2019, neporadíte mi prosím termíny a zda to musí viset ? Děkuji moc.

Máme k tomu zveřejněný dokument z 15.9.2017 - "Inspirace - pravidla rozpočtu pro PO 2. úprava", tak se do něj podívejte, je to tam pěkně popsáno. Záleží na vás, jaké termíny si stanovíte, abyste to v praxi nějak mohli použít. Zveřejnění je pak v souladu s § 28a zákona č. 250/2000 Sb. takto:

"3) Příspěvková organizace zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu.

(4) Příspěvková organizace zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok."

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyjasnění použití položek a hlavně paragrafů v následujících případech: V souvislosti s oslavami a připomenutím 100.výročí Československa naše obec pořádala několik různých akcí v různých termnínech konání pro různé skupiny osob: 1. osázení památníku a kladení věnců, pietní akt k 28.10. (ODPA 3326), 2. velkoformátové panely umístěné po obci, které připomínají 100 let obce (ODPA 3900), 3. výstavu v místní synagoze, která je opět připomínkou 100.výročí Československa, ale jejím motivem je zejména připomenout v obrazech 100 let v naší obci, jak se změnila a vyvíjela-byly pořizovány zejména reprodukce fotografií zapůjčených občany, tedy náklady na tisky+odměny za zajištění výstavy formou dohod o provedení práce a opravy výstavních panelů, jež mohou být použity i v budoucnu, při otevření výstavy pak bylo uspořádáno setkání občanů a zajištění občerstvení pro občany, rozdávání magnetek k výročí (nevím zda ODPA 3319 nebo 3399 nebo 3900) , 4. setkání vybraných zástupců obce z řad současných a minulých zaměstnanců a zastupitelů za zásluhy obci a zajištění občerstvení (ODPA 3399). Nevím zda mám paragrafy sjednotit, nebo použít pro každou akci dle návrhu samostatně tak, aby co nejvíce odpovídalo účelu, asi jsem se do těch paragrafů trochu zamotala, připadají mi k použití podobné a nevím jak moc se musím trápit přesným zařazením výdaje. Předem moc děkuji

Vše, co souvisí s oslavami výročí, bych účtovala jednotně pod paragrafem 3900, účelem výdaje je tato oslava, druh výdaje se pak zobrazí položkou. K jednotlivým bodům:

1. Odpa 3326 se používá pro nakládání s památníkem samotným, to, že jste při příležitosti výročí kladli věnce na památník není podstatné, účel kladení věnců je oslava výročí, nikoliv památník,  jestli mi rozumíte.

2. Souhlas

3. Když je to komplexní, zahrnuje a sleduje to více cílů, pak je právě vhodný ten obecný paragraf 3900, proto bych ho volila, jak zmiňuji v úvodu, pro všechny výdaje související s oslavami výročí, a to nejen republiky, ale můžete v rámci toho připomínat i obec, společný odpa 3900.  Souvisí to jak s činností kulturní, společenskou, tak i vzdělávací, proto je to nejvhodnější řešení než se trápit tím, že budu řešit, jestli je to více vzdělávací nebo kulturní nebo společenské, toto je přesně případ, kdy to lze považovat za akci vícevýznamovou a zvolit tento obecný paragraf. 

4. Toto lze opět vnímat v širším měřítku než jen třeba jako společenskou událost, také bych se zde nebála použít odpa 3900. Vždy zvažte konkrétní účel dané akce, čistě kulturní akce patří na odpa 3319, společenské na odpa 3399, ty s více účely pak na odpa 3900. Obecně třeba oslava výročí obce se dává na odpa 3399, když to máte spojené ale i s oslavami výročí republiky, vidím tam už více účelů (např. i ten vzdělávací apod.), proto bych postupovala takto, ale věřte, že ani odpa 3399 by Vám nikdo nevytknul, jen jsem se Vám snažila nastínit, jak se rozhodovat.

Dovoluji si požádat o radu jak postupovat v případě vyplacení cen a náhrad výloh, spojených s účastí v soutěži.(odměna soutěžícím). MČ vyhlásila otevřenou dvoufázovou projektovou architektonickou anonymní a mezinárodní soutěž o návrh na řešení základní školy. Jedná se o vyplacení odměn cizincům (fyzickým osobám) a jednoho z ČR (vítězné návrhy). Myslela jsem tedy přes položku 5021 - OOV, ale nejsem si jistá, a jak je to se zdaněním takových to příjmů? Nebo položka 5041?

Dobrý den, pamatovala jsem si, že jsem to někde podrobně řešila i s daňovou poradkyní, tak sem ten dotaz kopíruji, prosím podívejte se a kdyžtak doplňte nejasné...

2/12 2013 ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ

Město vypsalo architektonickou soutěž na úpravu náměstí. Obdrželo dva kvalitní návrhy, jeden od s.r.o. a druhý od OSVČ. Usnesení rady zní: „Rada města bere na vědomí zprávu soutěžní poroty a souhlasí s postupem obou účastníků do dalšího kola soutěže. Oba účastníci budou oceněni odměnou ve výši 30.000,- Kč.“ Můžeme vyplatit odměnu na základě tohoto usnesení rady nebo je potřeba jiný podklad k proplacení, např. faktura od architektů? Fakturu by museli vystavit jako na službu a přičíst DPH, což je pro náš rozpočet nevýhodné. Dar se nám také nezdá vhodným řešením (došlo k protiplnění). Můžete nám prosím poradit, na základě čeho nejlépe odměny uhradit a jakou použít položku? Vzhledem k tomu, že realizace není jistá, účtovali bychom asi do nákladů, ne na 042. Děkujeme.

Ceny udělené v soutěži fyzickým osobám, přesahující částku 10.000,- Kč, se podle § 36 odst.2 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, snižují o

daň z příjmu ve výši 15 % (zvláštní sazba daně), kterou vyhlašovatel  odvádí správci daně. Ceny udělené v soutěži právnickým osobám se vyplácejí v plné výši a zdaňuje je právnická osoba sama v rámci řádného daňového přiznání.

K vyplacení odměny není potřeba nic jiného, než usnesení rady o vítězi a výši odměny, které by však mělo být  souhlasné na podmínky vyhlášení soutěže. 

Poprosila jsem radši o kontrolu daňovou poradkyni, jestli jsem vše zohlednila. A ta doplnila toto: 

Můj osobní názor na to je ten, že pokud jde o právnickou osobu, tak souhlas – zdaní si to sami.

Pokud jde o fyzickou osobu, podnikatele, účastnil se jako podnikatel, měl by zdanit jako příjem v § 7, tudíž žádná srážková daň. Ta dle mého názoru připadá v úvahu jen, když by výhercem byla fyzická osoba, občan.

Plyne to dle mého názoru z § 10 odst. 1 písm. ch): „Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4.“

Podstatné je to, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9.

Pokud jde o občana, zdaňuje se srážkovou daní 15 % - § 36 odst. 2 písm. l), je osvobozeno do 10 tis. Kč – pro oba, tj. podnikatele i občana.

Oblast DPH – opět jsem nikdy neřešila. Je otázkou, zda-li je to pro výherce zdanitelné plnění, tj. poskytnutí služby … ?

Konzultovala jsem v rychlosti s kolegy a shodli jsme se, že pokud to ti soutěžitelé dělali jako „podnikatelé“, tak je to normálně zdanitelné plnění.

Takže dle mého názoru by měli tomu městu vystavit fakturu včetně DPH – tj., pokud je odměna 30 tis. Kč, tak to bude částka včetně DPH.

V naší obci byl podán návrh na soudní přezkum voleb. Chtěla bych se zeptat, jak se má postupovat v případě, kdy do konce roku 2018 nebude zvoleno nové zastupitelstvo a tudíž nemůžeme schválit rozpočet na rok 2019 a ani rozpočtové provizorium.

Odpověď najdete v § 102a zákona o obcích a vysvětlení k tomu na tomto odkazu

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

v aktualizovaní metodice č. 6.2., která toto řeší na str. 22.

Soud má rozhodnout v této věci do 20 dnů, tzn. celkem rychle a pokud by volby byly zneplatněny, nemůžete svolat ustavující zasedání a v tomto případě, jak si můžete v zákoně a metodice najít, pravidla rozpočtového provizoria a rozpočtová opatření schvaluje starosta (když nemáte radu, tuto pravomoc má až do svolání ustavujícího zasedání ZO vzniklého z nových voleb). Rozpočet byste schválit tedy nemohli, ale rozpočtové provizorium ano, zákon na tyto případy pamatuje.

Máme uzavřenou s Kuřimí veřejnoprávní smlouvu na projednávané přestupky, vyúčtovávají čtvrtletně, musí se na každý přestupek udělat RO, nebo je možné v rámci paragrafu převést finanční prostředky, máme schválený rozpočet na paragrafy. Za minulého vedení byly striktně dělány RO na každý přestupek?

Jedná se o vztah k jinému rozpočtu, tj. je potřeba rozpočtové opatření přesně, ale stačí k 31.12. Můžete si dát na položku 5321 rozpočet jakoby na celý rok a upravit až ke konci roku na přesně vyčerpanou částku. Účtuje se to jako dotace mezi obcemi, tak je pak vhodné, aby rozpočet a skutečnost seděly, ale jak říkám, stačí za celý rok, rozpočet jen odhad. 

Město má příspěvkovou organizaci, u které bude koncem roku rada města schvalovat rozpočet na rok 2019. Dle směrnice rada schvaluje provozní rozpočet hlavní činnosti a rozpočet hospodářské činnosti PO. Příspěvková organizace plánuje (se souhlasem zřizovatele) od února příštího roku provádět investiční akci. Lze výdaje na investiční akci zařadit do návrhu rozpočtu PO na rok 2019? Pokud ano, tak jakou formou? Současná podoba návrhu rozpočtu PO je přehled plánovaných nákladových a výnosových položek.

Není to povinností  - zákon požaduje rozpočet výnosů a nákladů. Nicméně dobrovolně můžete skutečně udělat to (a někde to tak máme stanoveno), že děláme rozpočet fondu investic - tedy říkáme, jaký je počáteční stav, kolik vyčerpají na které investice, kolik natvoří v odpisech, kolik třeba bude odvod zřizovateli .... - tedy s tímto rozpočtem tak schválíme investice na 2019. Ale opakuji - je to dobrovolné (nicméně u "větších" PO to považuji za nanejvýš vhodné). ZN

Pokud je to možné potřebuji poradit s jedním metodickým problémem, který se u nás vyskytl. Jde o to, že v rozpočtu pro rok 2018 je schválena investiční akce v hodnotě cca 54 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že dlouho trvá proces zpracování projektové dokumentace a následné výběrové řízení na dodavatele, je smlouva na realizaci investiční akce připravena k podpisu až nyní v září. Ve smlouvě je uveden termín zhotovení – do 20 týdnů od zahájení stavby. To znamená, že investiční akce nebude dokončena a ani profinancována v roce 2018, ale část prostředků bude vynaložena až v roce 2019. Na základě této skutečnosti jsme provedli rozpočtové opatření v roce 2018 na částku, která odpovídá termínu ve smlouvě a zbytek bude v návrhu rozpočtu pro rok 2019. Správce rozpočtu však odmítá parafovat smlouvu s tím, že je v ní uvedena celková částka na investiční akci, ale v rozpočtu 2018 je pouze částka odpovídající profinancování podle podmínek ve smlouvě. Argumentuje, že rozpočet pro rok 2019 bude schvalovat zastupitelstvo až v prosinci a není jisté, že zbývající částka na investiční akci bude schválena. Je náš postup správný nebo musíme v rozpočtu pro rok 2018 „blokovat celou částku“, i když víme, že nebude vynaložena a do rozpočtu 2019 převést na stejnou investiční akci zbývající nedočerpanou finanční část?

Nejprve teoreticky možný postup: 

Je i není, záleží na konkrétním znění smlouvy. Ono totiž není povinnost upravovat rozpočet na skutečnost, když se výdaj nevyčerpá nebo se vyčerpá v nižší výši. Rozpočet je plán, ten jste dodrželi, resp. nepřekročili, není to tedy potřeba narovnávat. Můj názor je, že je pak i lépe vidět, co se nestihlo a je případně potřeba řešit v dalším roce. Ale možné to je, tzn. chyba to obecně také není, ale... Ve vašem případě, kdy jste stihli uzavřít smlouvu, bych s tím snižováním nespěchala, protože dodavatel to může stihnout i dříve než v plánovaných termínech, takže bych být vámi to nechala v rozpočtu a netrápila se tím, co se stihne a nestihne. Určitě je to v tomto případě opatrnější postup než takto dopředu odhadovat, že v souladu se smluvními termíny se vynaloží jen tolik a tolik, zvlášť, když částka je to takto významná. V tom se správcem rozpočtu musím souhlasit, ale samozřejmě záleží, jak to máte konkrétně smluvně nastaveno. Jeho argument není sice úplně předpisy podložen, ale je pravda, že když nové ZO uvidí nedočerpaný výdaj, asi to na něj bude větší "páka", aby jej schválili do dalšího roku. Když je ale podepsaná smlouva, musíte jim to zaplatit, s tím nové ZO už nic dělat nemůže, max. by muselo požadovat nějak změnit smlouvu, původně objednané práce apod., ale pokud se to nechá běžet a dodavatel práce dle smlouvy vykoná, musíte dle smlouvy platit a tedy i rozpočtovat, s tím snad problém nebude, to už byste pak museli řešit odpovědnost zastupitelů z toho, že by vám vznikla nějaká penále či úroky z prodlení a takto nerozumní asi nebudou, že by vám to neschválili jako výdaj v rozpočtu, když je to rozpořizovaná akce.

V dokumentech je volně ke stažení zveřejněn jeden s názvem "2016 Odpovědi MF na dotazy k rozpočtu a RS", k tomu vám z něj cituji:

"Citovaný zákon neupravuje tzv. povinnost 100 % upravení rozpočtu na skutečnost koncem rozpočtového roku. V průběhu roku se rozpočtová opatření provádějí podle vzniklé situace v hospodaření obce."

Další variantou je úprava střednědobého výhledu, což je postup nejpřesnější, tj. schválit rozpočtové opatření a schválit změnu SVR. Pak je vše kryté a nemůže nikdo nic vyčíst, ani správce rozpočtu. 

V tomto volebním období bylo zastupitelstvem obce schváleno, že starosta může dělat malé rozpočtové opatření do 100 000,- Kč s tím, že na dalším veřejném zasedání zastupitele seznámí s tímto opatřením. Tehdy nebylo uvedeno na jak dlouhou dobu dávají starostovi pravomoc.... Nyní nás čekají volby a tím možná změna složení zastupitelstva... V novém volebním období je nutno znovu schválit pravomoc starosty k malým rozpočtovým opatřením nebo platí stále to co bylo schváleno před pár lety?

Není nutné vše, co platilo, rušit, ale je to na radě a na vedení úřadu. Automaticky se novým zastupitelstvem veškerá dříve přijatá pravidla neruší. Může si však nové zastupitelstvo pravidlo pro převod pravomocí k rozpočtu změnit. 

Prosím o radu ohledně rezervního fondu. V současné době máme jeden rezervní fond na opravu vodovodu a kanalizace, který vedeme na účtu 419 a v rozpočtu v příjmech na §6310, pol.4134 Převody z rozpočtových účtů a ve výdajích na §6330, pol.5344 Převody vlast.rezervním fondům. V letošním roce bychom chtěli založit ještě rezervní fond na pěstební činnost v obecních lesích. Můj dotaz zní, zda ho máme vést také na účtě 419 např.pod jinou analytikou a v rozpočtu na stejných § a pol.jako fond na opr.vodovodu a kanalizace?

Peněžní fondy se zřizují dle zákona č. 250/2000 Sb. To je jen na vůli zastupitelstva, které schvaluje tvorbu a použití peněžních fondů, tzv. jim říkáme statuty nebo pravidla fondů. Z hlediska rozpočtu - převod do fondů ze ZBÚ by měl být na položce 5349, příjem na fond je dobře 4134, převod z fondu je 5345 , ale lze čerpat i přímo na položce druhu výdaje - to jen pro upřesnění. Pozor na zaměňování povinnosti peněžních fondů, rezervního fondu a povinnosti tvorby rezerv dle účetnictví, což je zrovna případ té tvorby rezerv na pěstební činnost. Dávám sem citaci z knihy Reforma, kde se tématu věnujeme. Ani ten fond peněžní na obnovu vodohosp. majetku není fond rezervní. Není zde fond povinný, ale možný. Fondy peněžní dle zákona 250/2000 Sb. lze tvořit i na povinné rezervy, ale není to povinné. 

Rezerva na pěstební činnost (§9)

Citace předpisu:

1. Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
2. Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona 14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
3. Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m 3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.

§ 10a

(1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet v bance se sídlem na území České republiky…“

Rezervu na pěstební činnost je vhodné tvořit především tam, kde je zřízena příspěvková organizace, nebo založeno s.r.o. na činnost lesního hospodářství. Důvodem je daňová optimalizace, nevýhodou vázání finančních prostředků na zvláštním bankovním účtu.  Z hlediska akruálního principu a účetního přínosu je tato rezerva diskutabilní (obnovování „výrobního“ procesu), její tvorbu moc nedoporučujeme, pokud nás k tomu nevedou daňové důvody.

P.S. celou kapitolu na rezervy posílám mailem  

K poradenským službám při zpracování projektů spolufinancovaných EU (zpracování žádosti, administrace projektu), v dotaci uvedených jako neinvestiční výdaje, máme použít položku 5166 nebo 5169?

Na položku 5166 podle náplně patří výdaje, které nejsou nehmotným majetkem, nejsou povinné a slouží k rozhodování. Poradenské služby k projektu by tuto definici splňovaly. Ale jestli se svým obsahem jedná o zpracování žádosti o dotaci a administraci projektu, to jsou již spíše služby patřící na pol. 5169 (pokud se netýkají pořizování DM a nemáte ve směrnici podle ČÚS č. 710 uvedeno, že je zahrnujete do ceny majetku, když je máte v dotaci uvedeny jako neinvestiční, tak je ale takto musíte účtovat, doporučujeme to ve směrnici tak mít uvedeno, nějak se rozhodnout a navíc uvést, že rozhoduje i poskytovatel dotace). Ono se dá o pol. 5166 v tomto případě uvažovat ve chvíli, kdy byste se na základě zpracovaných podkladů rozhodovali, zda projekt budete či nebudete realizovat, zda budete či nebudete žádat o dotaci apod. To ale v tomto případě asi moc častá situace nebývá, prostě se nechá zpracovat a podá žádost a nechají se zařídit i věci kolem, vy se v této věci nerozhodujete, rozhodující činitel pro realizaci bývá často fakt, jestli pak dotaci na základě podané žádosti obdržíte či ne, administrace projektu ale většinou k rozhodování moc neslouží, toť můj názor, třeba najdete nějaké argumenty pro použití pol. 5166, pak proč ne, pokud to bude v souladu s obsahovou náplní této položky.

Rozpočtový výhled obce byl sestaven 15.12.2014 na období 2016-2020.Do kdy je nutné sestavit nový střednědobý výhled rozpočtu?Je nutné při vyvěšení na úřední desku a webové stránky vyvěsit zvlášť i informaci o vyvěšení?

Zákonné minimum je mít SVR sestaven alespoň na dva roky následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 3 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb.). Letos budete sestavovat rozpočet na rok 2019, při tom musíte tedy sestavit SVR min. na roky 2020 a 2021. Tzn. nový SVR musíte sestavit letos, když máte ten současný jen do roku 2020. K druhé části dotazu, asi máte na mysli znění zákona: "Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh střednědobého výhledu rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby". Pro návrh SVR platí, že na internetu musí být v celém znění, na fyzické úřední desce může být v užším rozsahu, ale současně musí být na na fyzické desce informace o uveřejnění, ta ale může být součástí zveřejnéného dokumentu, nemusí být zvlášť, na internetu pak být nemusí. Schválený SVR se zveřejňuje jen na internetových stránkách a na fyzickou desku se musí dát oznámení o uveřejnění (+ info, kde je možno nahlédnout do listinné podoby, viz znění výše).

Obec si vzala úvěr na investiční akce, čerpání je prostřednictvím úvěrového účtu. Z dotazů zde jsem si nastudovala, jak účtovat, jenom bych si potřebovala ujasnit vazby v rozpočtu a ve výkazu Fin. 1. Zařazení do rozpočtu (rozpočtové opatření) - úvěr zařazuji na účet 231 se zvláštní analytikou pro tento úvěrový účet, pol. 8123 proti výdajům (plánované investiční akce) na příslušný OdPa a položku? 2. Ve výkazu Fin se mi zůstatek úvěrového účtu projeví v odd. VI. - Stavy a obraty na bankovních účtech?

Položka 8123 by se vám měla vygenerovat sama z obratu účtu 451, technicky by asi bylo tedy možné rozpočtovat jí rovnou s použitím účtu 451, ale pokud vím, tak se většinou rozpočtuje na 231, záleží, jak to vezme váš SW. Výdaje rozdělené na odpovídající odpa a položky ale již určitě rozpočtujte s účtem 451. Zůstatek úvěru se vám zobrazuje na účtu 451, příjem úvěru (jeho použití) máte jako závazek na str. D účtu 451, na str. MD pak snižujete závazek splátkami 451/231 pol. 8124. Ve Fince jsou vidět v části financování položky 8123 a 8124.

Při uzavření smlouvy o poskytnutí pracovníků VPP je ve smlouvě uvedena výše měsíčního příspěvku.Při rozpočtové změně mohu dát celkový příspěvek do konce roku nebo dělat rozpočtovou změnu každý měsíc při došlé platbě od úřadu práce? Je při účtování opomenutí UZ bráno jako porušení rozpočtové kázně?

Určitě nemusíte rozpočtovat měsíčně, rozpočet je plán, tzn. po podepsání smlouvy můžete podle ní narozpočtovat očekávané příjmy a výdaje do konce roku.Opomenutí značení ÚZ není porušením rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech, je to jen porušení pravidel vyhlášky o rozpočtové skladbě. Navíc, když spolu s ÚZ nepoužíváte nástroj a zdroj, tak ÚZ sám o sobě nevstupuje do výkazu, tzn. chybu lze v tomto případě kdykoliv napravit a i do účetnictví jej zpětně doplnit, ručně na doklady to pak lze bez problému také kdykoliv.

NI dotace na mzdové výdaje a zákonné pojistné pracovníka SDH Obdrželi jsme státní účelovou NI dotaci prostřednictvím kraje z Ministerstva vnitra na mzdové výdaje SDH s UZ 14004. Předpis dotace 346/672, příjem dotace 231/346 pol.4116 UZ 14004. Jelikož byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě se zaměstnancem technických služeb, bude na přání zastupitelů provedeno RO příjmy 4116, a výdaje 3639 UZ 14004 dle poměru odpracovaných hodin pro SDH. Lze použít par. 3639 nebo se musí výdaje rozpočtovat na par. 5512?

Můžete použít paragraf 3639, na který pracovníka technických služeb zatřiďujete s logikou, že použijete převažující paragraf jeho činnosti. To, že bude jeho plat v rámci činnosti pro SDH částečně kryt dotací, "zobrazíte" v RS použitím ÚZ u par. 3639 ve výši dotace. Paragraf nebývá závazně poskytovatelem určen. I v RO značte příjem na pol. 4116 ÚZ.

Obec má zřízené dvě příspěvkové organizace. a) V jedné je účetní jako zaměstnanec. Může být současně účetní i správce rozpočtu? b) V druhé organizaci je vedeno účetnictví externě. Může být externí účetní osobou zodpovědnou za účetnictví i správcem rozpočtu? Jestliže v tomto případě nemůže, pak může být správcem rozpočtu zaměstnanec na dohodu o provedení práce?

a) Podle zákona č. 320/2001 Sb. je možné, aby funkci hlavní účetní a správce rozpočtu zastávala jedna osoba, musí to být však zaměstnanec, to splňujete.

b) Nemůže, musí být zaměstnancem, řeší se to právě uzavřením DPP, to je nejjistější řešení.

Jinak - celkově je to jen o formálním vyhovění předpisu. Silná osobnost :o) toto neřeší. Opravdu si myslíme, že dát např. paní uklízečce dohodu o PP o tom, že je správcem rozpočtu je totální nesmysl....