Dotazy

koupili jsme čtečku za 2500 Kč, řezačku za 1068 Kč a zaplatili jsme je hotově. Jak zaúčtuji? MD- 26101/ D- 23103 6171/5082 902/23103 6171-5139 org.1004

Podle vyhlášky č. 410/2009 je drobný dlouhodobý majetek /DDHM/ majetek v hodnotě od 3 000,- do 40 000,- Kč. Účetní jednotka si může stanovit hranici nižší. Věci, které jste nakoupili jsou v nižší hodnotě a zaúčtujte je rovnou jako spotřebu materiálu.  MD 501/D 261. Vyúčtování pokladny: 231 6171 5182 minus D a 231 + pol.  5139 D

Majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v hodnotě 0 - 3000 Kč evidujete na účtu 902. (902/999).

POZOR - nikdy nesmíte účtovat zároveň rozvahu a podrozvahu - to nejsou účty k sobě souvztažné - vždy musíte mít rozvahový účet na str. MD i D!!!

Uhradili jsme firmě ČEZ částku 24.000 Kč, na montáž el. jističe v Mateřské škole, tj. jističe o vyšším výkonu. Nevím, jak účtovat.

Jedná se o zásah do majetku pod hranici TZ, doporučuji účet 511 (lze i 518) MD a  položku 5137 při úhradě. Majetek (hodnotu stavby) nenavyšovat.

Dobrý den, v r.2003 pořídila obec TKR - nyní se již jedná o dokončenou investici. V letošním roce nám firma provedla rekonstrukci a zdokonalení starého systému TKR v hodnotě - 2 faktury: 150.000,- a 75.522,--. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat. 321 D, 022 MD, 343 0035 MD. ÚHRADA FA: 231 2419 6121 D 321 MD.

Máte to dobře, jen když volíte účet 022, tak položka je pak 6122. Já bych se také spíš přiklonila k technologii, než ke stavbě.

Dobrý den, město si nechalo ocenit památky místního významu: např. Morový sloup za 200.000,- Socha sv. Jana Nepomuckého 150.000,-, různé kamenné kříže v hodnotě od 1.500,- do 3.000,- Kč, zbytky pomníku - cena 1500,- Kč, celkem 24 památek. Mám tyto jednotlivé památky zařadit na 021/401 nebo na 032/401?

Pokud jsou to nemovité kulturní památky tak na 021, pokud movité kulturní památky tak na 032, pokud jen stavby (na kulturní památky), tak na 021. Předpokládám, že víte, že jsou ve vlastnictví obce, že k nim máte nějaký nabývací titul (např. souhlasné prohlášení).

V evidenci pozemků (majetku) máme například parc.č. 69 o výměře 10 m2 za 100,- Kč. Když jsme si vyjeli výpis z KN, vylezly nám proti evidenci rozdíly. Například: výše zmíněná parcela je rozdělena na: 69 = 2 m2 za 20,- Kč + 69/1 = 4 m2 za 60,- Kč + 69/2 = 6 m2 za 90 Kč. Celkem je výměra 12 m2 (o 2 m2 více) za 170,- Kč (o 70,- kč více) než bylo. Jsou tam i případy opačné (parcela se rozdělením zmenšila a celkově zlevnila, parcela se zmenšila, ale celkem je za víc peněz, jednotlivá "lomítka" za číslem parcelním mají různou cenu za m2,...). O kompletní pozemkovou úpravu máme teprve zažádáno, tudíž ta ještě neproběhla. Kde se na katastru vzaly tyto změny nevíme. Prosím o sdělení, jak postupovat v evidenci a ocenění změn + proúčtování rozdílů v účetnictví.

Postup je uveden v knize Majetek 2010 v kap. 6 u pozemků.

Dle stanovisek MF se máme snažit zachovat původní ocenění:

Ve vašem případě by tedy parcely 69+69/1+69/2 měly mít pořizovací cenu 100 Kč. Tak tu stovku mezi ně poměrem rozdělíte - např. 69 - za 17,- Kč, 69/1 za 33,- Kč a 69/2 za 50 Kč (průměrná cena 8,3 za metr).

Asi jsem Vás moc nepotěšila, je mi líto.

Dobrý den, Lesy ČR a Pozemkový fond nám vrátily pozemky, které historicky patřily obci. Zaúčtovala bych 031 MD/ 401 D, ale nevím v jaké ceně. Pokud obec prodává pozemky, prodává za cenu 50,- Kč za m2, mám tyto pozemky ocenit touto cenou nebo cenou v jaké mám stejný druh pozemku vedený v inventarizaci?

Musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou, vycházejte z posledních oceňovacích předpisů. Nelze ocenit cenou, za kterou běžně pozemky prodáváte. Poslední znění oceňovacích předpisů lze použít alespoň rámcově. (Vyhláška č. 3/2008 - cenové mapy atd.).

Obec pořídila upgrade licenci (v pořizovací ceně 15 tis. Kč) k softwaru, který je evidován jako drobný nehmotný majetek.Toto pořízení zaúčtovala na nákl. účet 518 a pol. 5172. Jaké je správné účtování tohoto upgradu a jeho evidování v majetku? Jedná se o nový drobný nehmotný majetek nebo o se jedná o změnu ceny stávajícího softwaru ?

Ne, nejedná se o nový nehmotný majetek. Na upgrade je možný pohled ze dvou hledisek - jen údržba programu, aby vůbec byl program funkční (např. upgrade na základě změny předpisů), pak se účtuje na pol. 5169, protiúčet 518, nebo zásah do majetku pod hranicí TZ, pak na položku 5172, taky účet 518.

Mám-li smlouvu o zřízení věcného břemene např. na umístění vodovodu, která je uzavřena na dobu neurčitou a zřízení věcného břemene je sjednáno za jednorázovou náhradu např. 200,--, tak v jaké ceně účtuji do podrozvahy? Zatím vycházím z toho, že jednorázová náhrada není roční užitek ve výši obvyklé ceny, a protože roční užitek nemůžu zjistit, tak oceňuji Kč 10 000,-- (VB zvláš ke každému pozemku á 10 000,--).

VB se oceňuje pořizovací cenou, opravdu by mělo být vedeno i v podrozvaze v hodnotě 200 Kč. Je to ocenění práva. Oceňujeme ve výši 10 tis. Kč jen když neznáme cenu.

Žádáme ROP o investiční dotaci na veřejné sportoviště a zpracovávám finanční analýzu projektu. Mezi výdaji na projekt jsem se zarazila u bankovních poplatků (bude třeba zřídit zvláštní účet). Tyto bankovní poplatky jsou neinvestiční přesto, že budou uznatelným výdajem dotace, která je investiční?

Nevím, zda budou uznatelným výdajem projektu, ale určitě by měly být neinvestiční, je to opravdu náklad charakteru správní režie, který není součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku.

Dobrý den, pročetla jsem snad všechny odkazy týkající se účtování reálné hodnoty, přesto jsem nenašla náš případ. Na majetkovém účtě 028 máme zůstatkovou hodnotu auta Kč 100,- koupeného pomocí leasingu. (Účty 028 a 088 máme vyrovnané.) Nyní ho prodáváme za odhadní cenu Kč 182.100,-. Všude nacházím rady, jak účtovat reálné hodnoty na účtech 031, 021, 022. Přitom bych ráda účtovala reálnou hodnotu i v našem případě na účtu 028, protože rozdíl mezi účetní hodnotou a kupní cenou je veliký. Ale přiznám se, že se mezi účty 088, 407 a 553 ztrácím. Můžete mi poradit, jak správně doúčtovat reálnou hodnotu (zda vůbec ano) a jaké hodnoty se objeví na 407 a 553? Chtěla bych se dostat na vyřazení 088/028 v hodnotě Kč 182.100,- a stále mi to nevychází. U Vaší odpovědi ze dne 13.5.2010 v bodu 2 mi nevychází strany při zaúčtování posledního řádku 407 MD / minus 553 D. Chtěla bych se zeptat, zda to máte opravdu správně? Předem mnohokrát děkuji za odpověď.

Postupujeme analogicky majetku, ale  jako by byl již oprávkovaný.

Zavedeme v reálné hodnotě - navýšíme  028/407 ve výši 182 000,-   a zrušíme oprávky 088/407 ve výši 100). Výsledek je 028 - 182.100,- ; 088= 0; a 407= 182.100,- (rozdíl z přecenění je správně v plné výši, protože netto hodnota byla 0).

Po realizaci prodeje již vyřadíme jen obráceným zápisem 407/028. (Omlouvám se, nic lepšího mě nenapadlo, vypadá to divně, ale tak to asi je)  

Zobrazení reálné hodnoty na 553 by nebylo dobře - tam by se měla dostat zůstatková cena majetku - tedy ta, která v nákladech ještě nikdy nebyla. Tím že byl Váš amejtek na leasing, tak vlatně již celou hodnotu majetku v nákladech z dřívějších zaúčtování máte, těch 182 tis. je pro Vás opravdu letošním ziskem, tedy do nákladů již nic.

V účetním případě z 13.5. je opravdu překlep, má tam být 553 minus MD ne minus D, děkuji, již opraveno u odpovědi.

1. Na pořízení půdní vestavby bytů dostalo město dotaci od MMR ČR. Vzhledem k nedodržení dotačního titulu byl FÚ uložen odvod dotace ve výši 50%. Město se odvolalo a odvod 25% dotace byl městu prominut. Jakou výši dotace nakonec zapsat do inventární karty v návaznosti na odepisování. 2. Jaký je rozdíl mezi vratkou dotace a prominutím odvodu dotace

To je velmi zajímavý dotaz. Když to promyslím, tak kdybychom snižovali 403 k majetku v případě následných kontrol, tak nám asi časem vznikne na kartách majetku pěkný zmatek. V souladu i s doporučením Národní účetní rady doporučuji nahlížet na nařízené odvody z dotací po kontrolách jako na další účetní případ, nevztahovat je k prvotním dotacím, účtovat na náklady a nesnižovat dodatečně 403.

Dotazu 2 nějak nerozumím. Vratka dotace je povinnost vrátit dotaci, vratka dotace je zpravidla v rámci vypořádání a nemá charakter sankce odvodu za PRK a prominutí odvodu je, že Vám někdo nařídil na základě kontroly vlastně sankční odvod a prominutí je, že jej zase prominul a odvádět nemusíte. Nevím, jaká je pointa dotazu.

1. V § 64 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se uvádí, že okamžik uskutečnění účetního případu, ke kterému se oceňuje majetek určený k prodeji reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu. Jedná-li se o nemovitý majetek, je tímto okamžikem den rozhodnutí příslušného orgánu o záměru obce prodat nemovitý majetek (viz § 39 odst. 1 zákona o obcích)? Nebo to je až okamžik, kdy už se rozhoduje o konkrétním prodeji? Podle mého názoru je to den rozhodnutí o záměru prodat. 2. Lze říci, že ocenění majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou je totéž jako cena v místě a čase obvyklá (viz § 39 odst. 2 zákona o obcích)? Podle mého názoru ano. 3. Byl-li majetek určen k prodeji, ale prodej se neuskutečnil (např. jednání selhala, nikdo o koupi neprojevil zájem), jde stále ještě o majetek určený k prodeji? Resp. musí o tom, že již nejde o majetek určený k prodeji rozhodnout příslušný orgán nebo si může ÚJ vnitřním předpisem pro účely účetnictví ošetřit, že pokud nedojde k prodeji majetku v určité časové lhůtě (2 roky?, podle typu majetku), nepůjde již o majetek určený k prodeji? Děkuji za odpověď

1. Pokud se rozhoduje v zastupitelstvu nebo radě o vyvěšení záměru - je to den vyvěšení záměru. Pokud je obec v režimu, že neschvaluje nikdo vyvěšení záměru, tak den schválení prodeje. Zde je trochu problém u obcí, kde záměr vyvěšení prodeje schvaluje rada u majetku, který je v kompetenci ZM. Zjednodušeně - u nemovitého majetku je to datum, kdy o záměru prodeje rozhodlo zastupitelstvo, ať  již formou schválení vyvěšení záměru, nebo schválením nějakého dokumentu, které majetky je možné v roce 2010 prodat, nebo schválením konkrétního prodeje. Dle ustanovení předpisu je opravdu třeba vázat na rozhodnutí toho, kdo o prodeji rozhodovat smí.

2. měla by to být cena realizovatelná (dle posledních vyjádření zástupců MF). Mezi cenou realizovatelnou a obvyklou je rozdíl zpravidla v tom, že můžete mít v obci určitá pravidla pro prodej bytů, pozemků atd., která aplikujete na všechny obdobné případy. Tedy spíš cena, kteoru očekáváte, že smluvíte.

3. Zde by se pravidla nastavit měla, ale myslím si, že omezit jen lhůtou 2 roky nelze, doporučuji opravdu vázat na nějaké rozhodnutí, např. rozhodnutí rady, že majetek se pronajme - z toho vyplývá , že již není k prodeji , nebo přímo rozhodnutí, že se záměr prodeje ruší. Nebo rozhodnutí o jiném využití majetků (půjčka, převod PO...).Snažíme se k tomuto něco zpracovat, hodně je k této problematice v knize Účetní reforma.

Nechápu úplně přesně nově definované uspořádací účty TZ majetku 044 a 045. Mám 2 faktury na pořízení elektronických měřidel tepla v bytech. Jedna faktura nepřesahuje částku 40 tisíc Kč, protože se zhodnocoval vchod s menším počtem bytů, druhá faktura překročila částku 40 tisíc Kč, protože se zhodnotil vchod s větším počtem bytů. Není mi úplně jasné, proč mám první fakturu zaúčtovat na účet 045, když stejné zhodnocení z druhé faktury automaticky účtuji na 042. Je mi jasné, že k technickému zhodnocení majetku je rozhodující částka, ale nechápu, proč jedna a tatáž práce je jednou TZ a podruhé ne. Podle sdělení inv.technika mám také informaci, že ve vchodech se letos již žádné další práce konat nebudou, takže fakturu pod 40 tis. Kč budu muset na konci roku převést do nákladů. Chápu to dobře? Děkuji za odpověď

V tomto případě dle mého názoru k TZ nedochází. Měřiče jsou dle pokynu D300 samostatným majetkem, i když jsou spojeny  s budovou (tedy lze odvodit z pokynu D300). Tím, že nainstalujete měřiče, vlastně nedochází ani k rozšíření použitelnosti topení, ani ke změně základních parametrů topení. Toto na uspořádací účty vůbec nepatří, oboje doporučuji zaúčtovat 501 MD / 231 3612 5139 D.

Obec pořídila do kanceláře obecního úřadu akumulační kamna (2 ks) v celkové hodnotě 41 tis. Kč. Chtěla bych poprosit o radu, zda se jedná o nedílnou součást stavby (technické zhodnocení budovy) nebo je lze považovat za samostatné movité věci?

Jedná se o lokální vytápění - je to nedílná součást stavby (vycházím z pokynu D300), tedy mohlo by to být TZ úřadu, ale za předpokladu, že tam předtím žádné topení nebylo, nebo topení, které mělo výrazně nižší užitné vlastnosti. Jinak je to vlastně jen oprava 511.

Náleží do hodnoty pozemku jako vedlejší náklad spojený s pořízením právní služby? (odměna právníka za sepsání smlouvy).

Ano, odměna pravníkovi je náklad související s pořízením, proto zpravidla patří do pořizovací ceny pozemku.