Dotazy

Obec koupila pozemek s objekty (RD a stodolou), určenými k demolici z důvodu stáří objektů a nemožnosti rekonstrukce. Obec si nechala zpracovat znalecký posudek, který stanovil tržní cenu (cenu obvyklou). Zastupitelstvo vyhodnotilo kupní cenu jako reálnou a koupě se uskutečnila. Běží lhůta na KN. Po zapsání nemovitosti ve prospěch obce potřebujeme tuto zanést do majetku. Znalecký posudek konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že veškeré stavby na pozemku jsou v demoličním stavu a mají tedy na tržní cenu nemovitosti jako celku spíše záporný vliv, nejsou samostatně oceňovány. Cena byla stanovena takto: St. parcela (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 750 m2 ...cena pozemku 787 500,- Kč. Zahrada (pozemková parcela) o výměře 909 m2 ...cena pozemku 954 450,- Kč. Obec na základě kupní smlouvy uhradila 1,7 mil Kč. Co vše tedy zapíšeme do majetku a jak?

Toto se u obcí stává, zde je záměr pořídit jen pozemky, ne stavby, takže opravdu dáte do majetku jen pozemky na 031 a můžete, což je trochu náročnější, k nim udělat opravnou položku z důvodů nákladů na demolice objektů - že mají pozemky dočasně nižší hodnotu, ale není to nezbytné, pokud posudek to znehodnocení demoličními stavbami nevyhodnotil s vlivem na cenu. Poznámku o zdemolovaných stavbách si můžete dát na kartu majetku, jen pro zachování info, případně pro doložení skutečnosti na výpis z KN, pokud tam stavby jako zbořeniště budou uvedeny, ale do majetku takové stavby účetně nepatří. Také je zajímavá otázka dalšího využití - píšete, že stavby není možné obnovit, ale kdybyste chtěli vybudovat stejné stavby, využít např. jen základy, tak bychom mohli zvažovat i nějaké zůstatkové ocenění staveb, tak mi dejte vědět, zda chcete uvažovat i tímto směrem. Jestli však jsou pozemky koupené za účelem jiné výstavby, tak ty stavby opravdu účetně neřešte a můžete pozemky ocenit dle ZP + náklady související s pořízením (kolky, smlouva...)

Obracíme se na Vás s žádostí o radu v případě aktivace materiálu. Jedná se nám o dlažební kostky z rekonstruovaných komunikací a chodníků (když se mění kostky na asfalt). Kostky jsou voženy na jedno místo a naše technická četa je používá při opravách. Za roky, kdy bylo takto postupováno, nám již hromada celkem narostla. V současné době u nás řešíme otázku, zda (případně jak) tento materiál aktivovat, neznáme totiž ani cenu, ani množství. Původní cenu kostek již nedohledáme (stáří rekonstruovaných komunikací je cca 50+ let), při použití reprodukční pořizovací ceny bude zkresleno hospodaření, jelikož je aktivujeme v mnohem vyšší hodnotě, než v jaké nám původně prošly účetnictvím (opravami či odpisy). Druhým problémem je zjištění množství, různé velikosti kostek byly na místo naváženy včetně zbytků podloží. Pro zjištění množství by tedy bylo potřeba draze zaplatit prosetí, roztřídění a zvážení (při aktivaci jednorázově, poté každý rok při inventurách). Tímto krokem tak postupně přijdeme o výhodu levně opravovat. Prosíme o radu, zda v daném případě aktivovat, jak účtovat (účtujeme metodou B), a jaké bychom případně museli mít směrnice (např. o přirozených úbytcích materiálu).

To, co popisujete, je problém. Z hlediska ocenění v takovémto případě aktivace máte jít skutečně na reprodukční pořizovací hodnotu (tedy nedohledávat nějakou historickou cenu). 

S čím ale neumím poradit je otázka zjištění množství. Bylo by to skutečně jen o odhadech velikosti dané hromady (respektive množství obsažených kostek snížených třeba o předpokládané náklady na prosetí... - předpokládám, že to stejně musíte realizovat před použitím). Teď jde jen o to, zda to stojí za to - měli byste vzít v úvahu dvě skutečnosti:

a) otázka zvážení toho, zda se jedná o tak zásadní hodnotu, že nezachycením do účetnictví by došlo již k relativně významnému zkreslení aktiv obce (zde zásob na 112) - když byste mi třeba řekli, že je to hodnota 15 tis. Kč, tak bych to třeba z tohoto pohledu neřešil ...

b) otázka evidenční - ta by mne trápila asi více - jak zajistit to, že se ty kostky z hromady neztrácí pro nejrůznější i soukromé účely (v tom by zachycení do účetnictví mohlo něčemu pomoci, ale není to nezbytná podmínka - stejně tak mohu zkusit vést nějakou hrubou evidenci třeba v excellu). ZN

Dle kupní smlouvy chce obec prodat nemovitou věc, tedy budovu bez čísl. popis. na soukr. parcele o výměře 15 m2 za celkem 1,- Kč. Je to kůlna či garáž u soukromé budovy o čtyřech byt. jednotkách. Na LV naši obce obce tato parcela na které je stavba, není uvedena. Na soukromém LV občanky je uvedena ona parcela s těmi 15 m2, a dále je u toho text : na pozemku stojí stavba bez čp/ev, jiná stavba., a je uvedeno číslo obecního LV. V majetku ale žádná kůlna či garáž uvedena od r. 1991 nebyla. Mohu jako první krok zařadit jako vícenález MD 021/DAL 401 ? A hned jak se odnese kupní smlouva na katastr, zase odepsat??? Narovná se tím stav, že na soukromém pozemku bude patřit občance i ta kůlna. Dříve to byl obecní dům od let 1890...... V letech 2002 se prodal a nyní to mají jako společenství bytových jednotek. Ale jen jedna majitelka má onu parcelu na které je ta stavba(pokud se tomu tak dá říkat). Znalecký posudek by stál více jak celá stavba. Mohu zařadit za korunu, když i za korunu se to dle kupní smlouvy má prodat?? V podstatě to má na malé zahrádce před vchodem do bytu. Datum zařazení nevím jaký napsat. A na katastr se má kupní smlouva odnést zítra.

Podle popisu to vypadá, že stavba je opravdu vaše, na výpisu z k.n.by to mělo být vidět - nebudete tam tedy mít parcelu, ale když si danou parcelu v k.n. (www.cuzk.cz) najdete, tak u té stavby bez čp. budete uvedeni jako vlastníci. Jelikož to není oprava opominutého zařazení, ale podle popisu opravdu vícenález, je správné zařadit stavbu do majetku zápisem 021/401. Ale je to zároveň určené k prodeji, tak ocenit RPC, pak přecenit na 1 Kč, možná by i kontrola v pohodě uznala zkrácený zápis 036/401 jako v přeceněné RH...zkuste to. 

Je pravdou, že stavba měla být odpisována, nějaké náklady zobrazené nikdy nebyly, ale otázkou také je, jak jste k jejímu vlastnictví vůbec přišli (dědictví? chyba? emigranti :o), asi nejde o významný majetek, tak i proto bych tu prodejní cenu pro ocenění vícenálezu asi doporučila. 

Na předaném majetku (budově) PO k hospodaření bylo městem provedeno TZ, na které město obdrželo i investiční dotaci. TZ bylo zkolaudováno v lednu 2018. Majetek je předávám PO formou ZL, které jsou schvalovány v ZM. TZ budovy by tedy mělo být odpisováno už od února 2018. Schválení předání TZ proběhne až v březnu. Má město v únoru TZ odpisovat a následně předat až v březnu PO? Existuje nějaké jednodušší řešení? Současně se pořizovalo do dané budovy vybavení (DHM). I v tomto případě město musí odpisovat a teprve po schválení může předat PO?

Správně uvádíte, že odpis musí být i za měsíc, ve kterém se vyřazuje (když bude předání až v březnu, tak za únor a březen). U TZ by mohlo být jednodušší řešení - a to převést jen protokolem bez schválení ZO změny ZL, protože TZ je součástí již svěřeného majetku - ale chtělo by to upravit ve ZL a jejich přílohách, že se takto bude postupovat. 

Dle darovací smlouvy s krajem jsme převzali bezplatně majetek - stavby. Jedna ze staveb má PC uvedenu vč. haléřů. My však vedeme v evidenci majetek zaokrouhlený na celé koruny. Při zařazování v případě potřeby provádíme zaokr. přes 649, 549. Vzhledem k povinnosti převzít ocenění v cenách kraje, zajímalo by mě, zda s provedeným zaokrouhlením nebude problém. Dále bych se chtěla zeptat, jaký oddpa použít při opravě lávky pro pěší na železničním viaduktu?

Dnes mám pár reakcí z jiných obcí na zveřejněnou odpověď, že PAP hlásil chybu, když se zaokrouhlilo, tak prosím do PAP dejte celou nezaokrouhlenou částku a zaokrouhlení dejte do ostatního jako další majetkový případ (12.2.2018). 

Je pravda, že podle účetních předpisů máte v případě bezúplatného převodu majetku mezi VÚJ přebrat jejich ocenění, ale narušením této metody určitě nebude korunové zaokrouhlení. Není potřeba účtovat rozdíl ze zaokrouhlení na účty 549 nebo 649, přeberte do majetku již v zaokrouhlených hodnotách, převod mezi VÚJ se účtuje rozvahově,  tak je to takto vhodnější a možné. 

Pro lávku bych použila odpa 2219 nebo 3639, odpa 2242 bych nepoužila, nevidím tam přímou souvislost s provozem železnice, slouží to pro pěší, nikoliv cestující. Kdybyste byli vlastníkem viaduktu a lávka je na něm umístěná, pak by bylo vhodné výdaje sledovat společně na odpa 2241.

Naše p.o. provozuje bar a v rámci předávací inventury v rámci inventarizace k 31.12.2017 bylo zjištěno manko u zbož (alkohol, různé sladkosti...)í. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr a v době provozování baru měl uzavřenou "hmotku". Bylo vyčísleno manko. Máme po něm požadovat náhradu škody v prodejních nebo nákupních cenách?

V prodejních cenách  - určitě. Je to tzv. kontrola korunou: Počáteční stav v prodejních cenách plus nákup v prodejních cenách minus tržba = konečná cena v prodejních cenách. Co vám chybí je tržba v prodejních cenách. 

V minulých letech jsme měli vypracovaný projekt na stavbu vodovodu a vybudování místní komunikace v jedné části naší obce. Náklady spojené s tímto projektem vedeme na SU 042 s odděleným AU, (ve výši cca 300.000,- Kč). V loňském roce jsme dokončili výstavbu kanalizace v celé obci a zařadili ji do majetku. Nyní mi starosta sdělil, že se vodovod a místní komunikace, který jsme měli pouze "vyprojektovaný" a vedený na 042, vybudoval spolu s kanalizací. Tudíž, že už je akce skončena. Co s tím teď? Jak to mám nyní zařadit do majetku? Pouze s názvem "projektová a přípravná dokumentace části obce XY"? Nebo jako TZ kanalizace? Přijde mi nesmyslné zařadit to jako "vodovod a místní komunikaci," protože cena výstavby tohoto vodovodu musela být byla daleko vyšší. Děkuji za odpověď.

Je potřeba mít jednotlivé stavby majetkově rozdělené a tedy identifikovatelné, nemůžete vést kanalizaci, vodovod a místní komunikaci jako jednu stavbu a už vůbec není MK a vodovod TZ kanalizace, není to její součástí, jsou to úplně odlišné stavby. Chápu, že když se to dělalo souběžně, tak toto vzniklo, je potřeba to ale napravit. Pravděpodobně jste tedy celou uhrazenou částku za kanalizaci zavedli do majetku jako kanalizaci, ale fakticky vám fakturovali kanalizaci, komunikaci a vodovod. Pak by bylo potřeba rozpočíst vstupní cenu kanalizace na tři majetková inventární čísla - kanalizaci, MK a vodovod a vést to v majetku takto odděleně. I oprávky vytvořené od data zařazení do konce roku by se měly rozpočíst a rozdělit mezi jednotlivé stavby. Nic by se neúčtovalo, jen v registru majetku by se to takto rozdělilo (vstupní cena a poměrem oprávky). Ale musela by se doplnit a opravit vstupní cena, viz dále. 

Pokud jde o projektovou dokumentaci, tak projekt ke stavbě nikdy není sám o sobě majetkem (ani nehmotným ani hmotným), je to související pořizovací náklad se stavbou, které se týká. Vzhledem k celkem významné částce za PD, bych opravila vstupní cenu vodovodu a kanalizace, tzn. zaúčtovala bych dokumentaci do majetku zápisem 021/042 a rozpočetla bych jí mezi cenu komunikace a vodovodu (poměrem jejich ocenění na celkovém ocenění). Když to shrnu - na kartě kanalizace bude její skutečná hodnota, tedy snížená o cenu komunikace a vodovodu, které zařadíte samostatně a do jejich ceny ještě navíc rozpočtete PD z účtu 042.

K 31.12. 2016 jsme měli na skládce dřevo za 10 000,- Kč ( bez DPH ) . Do inventur jsem zaúčtovala 123/508 ve výši 10 000,- Kč. Koncem roku 2017 jsme měli na skládce dřevo za 15 000,- Kč ( bez DPH ) a zaúčtovala jsem k 31.12. 2017 -123 /- 508 10 000,- Kč a 123 / 508 15 000,- Kč. Ve výkazu zisku a ztrát se mi objeví účet 508 s mínusem. Když čtu pokyny z kraje, kde uvádí možné záporné účty, tak tam účet 508 není. Odpověď na tuto otázku jsem nenašla ani v dotazech na Vašich stránkách. Můžu nechat účet 508 s mínusem nebo prosím poraďte, kde dělám chybu.

Máte to naprosto dobře, účet 508 může být jak kladný tak záporný. Zůstatek na D je dokonce častější. 

V rámci oprav dálnice nám byl zbourán starý most a dle předběžného ujednání byl náhradou posléze postaven most nový. Starý zbouraný most jsme v minulosti vyřadili. V prosinci 2017 nám ŘSD předalo nový most, v protokolu je uvedeno, že cena předaného objektu je 18 mil. bez DPH. Jakou roli v ocenění pro nás hraje informace "bez DPH"? My zařadíme v ceně 18 mil. (nebudu přičítat DPH) jako bezúplatně předaný (darovaný) majetek od vybrané účetní jednotky přes účet 401? Nevím jak naložit s informací o tom DPH. Děkuji za odpověď.

Prosím, sdělte mi ještě, jestli děláte PAP?  Tam by byl problém v případě, že si ŘSD nechají zároveň vyvolaný náklad na opravu majetku v pořizovací ceně dálnice (což asi ano). Dochází k tomu, že investor stavbu, i když ji předá, nevyřadí a pak nevychází PAP - musí se s nimi domluvit, že vy použijete např. kód ostatní. V případě však, že by most vyřadili, tak je postup standardní. (Již 3 roky dotaz na MF jak v těchto případech postupovat, dochází k tomu, že odpisují 2 subjekty jeden majetek, dosud bez odpovědi). 

V případě mostu bych cenu o DPH navýšila, ŘSD nemělo (odhaduji) nárok na odpočet DPH, pořizovací cena u nich by měla být včetně DPH - bylo by dobré ověřit, v jaké hodnotě oni by zařadili do majetku - tato cena je pro vás jako přebírající VUJ rozhodující. 

Obec koupila pozemek a zůstalo na něm zástavní právo smluvní, které zřídili bývalí vlastníci. Jak zaúčtuji toto zástavní právo? a ještě jeden dotaz k pozemkům. Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji stavebních pozemků, přecenila jsem na reálnou hodnotu, došlo k prodeji, ale jeden pozemek se neprodal. Zůstane zaúčtováno na účtu 036 do doby než se prodá.

Pozemek, který je ve vašem vlastnictví a je na něm zřízeno zástavní právo, je potřeba v účetnictví oddělit - AÚ, org, orj. Jinak neumím moc poradit, jestli máte třeba nějaký podmíněný závazek, nevím, čeho se zástavní právo týká a jestli je vůbec aktuální, neměli byste požádat katastrální úřad o výmaz, když to bylo zástavní právo bývalých vlastníků? Záleží, čeho se týká, jestli bylo zřízeno jako jištění dluhu nebo jištění jiného závazku (např. budoucího prodeje).

Záleží, zda záměr prodeje pozemku i nadále trvá a jak moc jistý prodej je. Nevím, proč se jeden z pozemků neprodal, jestli např. cena nebyla příliš vysoká, jestli jí budete či nebudete upravovat. Zvažte všechny okolnosti. Pokud chcete pozemek i nadále prodat a domníváte se, že k prodeji dojde (např. máte nějakého zájemce aj. podle okolností), pak nechte pozemek přeceněn RH na účtu 036. Pokud byste od prodeje ustoupili nebo se domníváte, že je z nějakého důvodu krajně nepravděpodobný, pak RH zrušte a přeúčtujte pozemek zpět na účet 031. Jinak ale u pozemků to takový problém není, nechat je přeceněné na účtu 036, protože se neodepisují, RH můžete zrušit kdykoliv, kdy se z nějakého důvodu rozhodnete, nedochází k ovlivnění VH z důvodu pozastavení odpisování majetku.

Obec uzavřela smlouvu o výpujčce, ve které městu vypůjčila několik částí z pozemků za účelem umístění tabule a lavičky v rámci naučné stezky. Smlouva se uzavřela na dobu určitou 10 let, pakliže nikdo z účastníků za 10let smlouvu neukončí tak se výpůjčka mění na dobu neurčitou. Jak správně zaúčtovat na podrozvahu? Děkuji

Majetek, který jste městu dali do výpůjčky, je nadále vaším vlastnictvím a evidujete jej v rozvaze (odpisovaný majetek i nadále odpisujete). Z hlediska vás jako vypůjčitele by tedy evidence vypůjčeného majetku v podrozvaze byla duplicitní, jelikož pozemky budete i nadále evidovat na účtu 031. Můžete si vypůjčené pozemky v účetnictví analyticky oddělit (např. org), ale povinné to není. Město jako vypůjčitel by také nemělo evidovat v podrozvaze, zabývali jsme se tím již v několika dotazech, není pro to obsahově vhodný žádný podrozvahový účet.

Do majetku obce byla předána kanalizační přípojka v hodnotě 100 Kč. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním? Lze jako tech. zhodnocení? Děkuji za odpověď

Ta přípojka může být i samostatnou stavbou, doporučila bych ji i tak vést, na 021 v ocenění 100 Kč - jak byla předána? Pokud darována, tak však musíte ocenit RPC 021/401,pokud darována od VÚJ, tak musíte účtovat v ocenění jako měli oni 021/081,401, pokud prodána za 100 Kč, tak v pořizovací ceně na stavbu. Přípojka není TZ řádu. 

Zastupitelstvo rozhodlo v letošním roce pořídit studii zastavitelnosti části území obce pro budoucí výstavbu rodinných domů, v hodnotě cca 300 tisíc. Bude to pouze vytvořená studie uložená na úřadu a zájemci o stavbu se jí musí řídit, ostatní náklady včetně přípojek si budou stavebníci hradit sami.

Ve vašem případě jsou dvě možnosti. Buď studii vést jako DNM, pro což by se argumenty také našly nebo s odkazem na § 11 odst. 8 vyhlášky jí zaúčtovat do nákladů na účet 518, pol. 5169. Územní studie jsou však i součástí územního plánování, mohlo by být i jako TZ územního plánu - zde nevím přesně zadání, ale často se tak obce rozhodují. S ohledem ceny možná spíše do DNM. Zvažte návaznost na to, jak vedete ÚP.

V návaznosti na problémy s narovnáním evidence majetku v oblasti budov a staveb z minulých let bychom Vás chtěli požádat o radu v níže uvedených případech: 1. Máme evidovaný majetek (budovu či stavbu), který byl zařazen např.: k 1.1.1992 či jinému datu zařazení. V současné době byly dohledány údaje takto zaevidovaného majetku, kde bylo zjištěno, že majetek byl chybně do evidence zaevidován. Tedy např. datum kolaudace je jiný než uvedené datum zařazení v evidenci v evidenčním softwaru. Nyní je otázkou jak u takového majetku postupovat v narovnání dle zjištěných údajů, abychom měli správně zaevidováno. Můžeme postupovat, jak je níže uvedeno v možnostech? Je možná nějaká níže uvedená varianta? a. Lze takto chybně zaevidovaný majetek z evidence např. k 31.11.2017 vyřadit. Poté ho do evidence zařadit s korektními údaji (tedy správné datum pořízení, doba odepisování) a nechat software vypočítat hodnoty odpisu, oprávky dle současných platných předpisů? Následně doúčtovat případné rozdíly. b. Lze takto chybně zaevidovaný majetek z evidence např. k 31.11.2017 vyřadit a poté je nutné majetek do evidence zařadit tak, aby byly zohledněny veškeré změny předpisů v oblasti evidence majetku? Tedy změna metodik (jako např. zrušení zůstatkové ceny v roce 2015)? Jedná se nám o to, zda je nutné zohlednit změny metodik z předešlých let či můžeme brát v potaz to, že ke zjištění chyby došlo v roce 2017, tudíž lze postupovat jako při zavádění nového majetku z tohoto roku. Tedy dle platných předpisů pro tento rok? Tedy by se využila možnost a. c. Máme dopočítat rozdíly dle jednotlivých platných metodik pro jednotlivé roky a provést změnu jednotlivých hodnot odpisu, oprávky, zůstatkové ceny, doba odepisování. Případné rozdíly doúčtovat? d. Máme pouze zjištění do karet zaevidovat a maximálně provést korekci doby odepisování? 2. Jak postupovat u majetku, který byl doposud evidován jako nedokončená investice a nyní došlo k vyvedení? Kolaudace byla již např. před 5 lety. Jak zavádět do evidence? Lze opět zavést v letošním roce, kdy byl majetek vyveden z nedokončených investic, kde datum zařazení bude dle kolaudace, tudíž dojde k dopočítání hodnot odpisů dle nynější metodiky. Nebo se musí opět dopočítávat dle metodik platných z předešlých let? Předem děkujeme za Vaše doporučení, jak postupovat v narovnání evidence budov a staveb, kde došlo k chybnému zařazení do evidence. Tudíž ke zkreslení výpočtu odpisů.

1. Já bych v tomto případě majetek určitě nevyřazovala a znovu nezařazovala, asi nejjednoduší a podle mě možný postup by byl jen poznamenat na kartu datum skutečného dokončení a zrevidovat odpisový plán těchto majetkových položek, tzn. posoudit, jestli neprodloužit, případně nezkrátit dobu odpisování. Od zařazení uplynula dost dlouhá doba, bylo by podle mě zbytečně pracné to celé revidovat, přepočítávat jednorázové dooprávkování a odpisy, zvláště pokud není rozdíl mezi datem skutečného a správného zařazení nijak velký, tzn. neovlivnilo to náklady minulých let (od r. 2012, kdy se majetek odpisuje) nějak významně. Tím, že se majetek v r. 2011 jednorázově dooprávkoval a pak jste nastavili zbytkovou životnost a začali odepisovat, tak na to v podstatě ani nemělo moc vliv, kdy jste plus minus majetek zařadili, dát si s tím práci by se vyplatilo opravu v případě, kdybyste zjistili, že odpisy v letech 2012-2017 kvůli tomu byly nastaveny výrazně špatně, ale to si myslím, že váš případ nebude. Hodně obcí má např. majetek zařazen k jednomu datu, kdy přecházeli na nový program a jen nastavené správně doby odpisování. 

2. Pokud jste zapomněli majetek zařadit (pět let to je již tedy docela dlouhá doba), tak je potřeba to teď určitě napravit. Dokončený majetek zařaďte 021/042 a je potřeba i doúčtovat chybějící odpisy od data, kdy měl být majetek zařazen (ale jen za léta 2012-2017) zápisem 551 (408)/081 - účet 408 využijte, pokud to bude v souhrnu významná částka, nevím, kolika majetkových položek a v jaké hodnotě se to týká. Jestli budete dozařazovat nějaký majetek, který měl být zařazen před r. 2012, kdy se ještě neodpisovalo, měli byste i doúčtovat jednorázové dooprávkování 406/081 (účtovalo se k 31.12.2011), odpisy dopočítat teprve od roku 2012, kdy došlo již k ovlivnění VH, tím, že jste majetek nezařadili.

Město má ve svém vlastnictví zásahové vozidlo Ford pro zásahovou jednotku hasičů, které se používá k výjezdům. Místní spolek Sbor dobrovolných hasičů požádal město o povolení jízdy vozidlem Ford do zahraničního družebního města v Chorvatsku za účelem schůze. Prosíme o radu, jak žádost vyřešit, aby vše bylo v souladu s předpisy. Máme dát vozidlo spolku do výpůjčky na dobu zahraniční cesty s tím, že si uhradí náklady na připojištění, PHM a výpůjčku by schvalovala rada města?

Myslím si právně, že v tomto postupu není žádný problém. Ano, můžete jim auto půjčit.