Dotazy

Pokud ÚSC zřídí příspěvkovou organizaci, poskytuje jí příspěvek na zabezpečení chodu hlavní činnosti. Dojde-li k situaci, že PO v rámci hlavní činnosti odvede pro zřizovatele službu, na kterou nedostala příspěvek, je možné tuto službu fakturovat, nebo je vhodnější požádat o navýšení příspěvku na pokrytí hlavní činnosti?

PO může se zřizovatelem vcházet do dodavatelskoodběratelských vztahů. Jsou možné oba způsoby, dle druhu plnění musíte rozhodnout, který je vhodnější.Pokud se jedná o náhodné jednorázové plnění, a nemá významnou hodnotu (nad 40 tis. Kč) je určitě i kvůli srovnatelnosti vhodnější fakturace. Stejně lze volit dodavatelsko odběratelský vztah, pokud je výkonu přímá kalkuace přímých nákladů a režie (dopravné, apod.) Pokud se jedná o případ, který se bude opakovat a bude dosahovat významnějších hodnot je vhodnější režim příspěvku, případně změna zřizovací listiny.

V loňském roce v prosinci jsme zkolaudovali investici, ale bohužel úpravy terénu v tomto období nebylo možné provést a bude provedeno v letošním roce (rozhrnutí hlíny a osázení zelení- asi 200 tis. Kč). Je možné po kolaudaci navýšit tuto investici, nebo dát do provozních výdajů?

DLE ČÚS 512 je třeba již zaúčtovat do provozních nákladů. Jedná se o náklad vzniklý po zařazení majetku do užívání a nemá charakter technického zhodnocení. Od roku 2008 stejně upraveno i ve vyhlášce č. 505/2002 Sb.

Obec-jako osoba povinná zřídila v letošním roce věcné břemeno pro ČEZ a.s-jako osobu oprávněnou. V časopisu OBEC a finance č.1-2008 - Nejčastější závady při přezkumech hospodaření v oblasti majetku, str. 59 je uvedeno, že obec nemá přehled o sjednaných věcných břemenech, neboť zatížený majetek není veden na samost.analytických účtech a obec neprovádí jejich inventarizaci. Mám příjem za zřízení VB vést samostatně na účtě 031+oddělená analytika a současně na podrozvahovém účtě MD 971../D 999..? V knize Metodika Majetek v obcích, str. 135 uvádíte, že věcná břemena, která jsou zapsána do KN, se vážou k majetku a ne k účetní jednotce. Tato věcná břemena nejsou podmíněným závazkem, jejich evidence v podrozvaze je nepřínosná a evidenčně duplicitní.

Já na mém názoru trvám. Cena věcného břemene k majetku se projevuje v tržní hodnotě majetku, při znaleckém ocenění hodnotu majetku snižuje, dle mého názoru je opravdu podrozovahová evidence duplictiní a předpisy ji nevyžadují. Je možné vést pozemky zatížené věcným břemenem s jinou analytikou, ale velký informační přínos v tom nevidím. Anylytika majetku je vlastně každý údaj na kartě majetku, údaj o věcném břemenu na kartě majetku většinou obce mají.

Poskytli jsme jako obec dle darovací smlouvy Sokolu věcný dar (lajnovačku a dresy), lze zaúčtovat jako dar par. 3419 a položka 5194 a zaúčtovat do nákladů, nebo raději účtovat jako příspěvek par. 3419 a položka 5229 ? Poskytnutí věcného daru bylo projednáno při schválení rozpočtu.

Můžete zvolit položku 5194, postup je správný.

Naše příspěvková organiizace nám předala kopii faktury ve znění "návrh a vytvoření internetové prezentace http://www.zs....cz, včetně administrace" celkem 35 tis. Kč a sdělila, že si to zařadila do majetku jako ocenitelná práva. Naše majetkářka to však zařadila do drobného dlouh. nehmotného majetku ve správě PO - software. Je tu i názor, že podle znění faktury by to mělo patřit pouze na pol. 5169 (služby).Co je správně?

Ocenitelné právo určitě ne, SW taky ne. Správné je jen časové rozlišení, rozdělit náklady na více časových období, s ohledem potřeby aktualizace stránek doporučuji na 2 roky. Webové stránky nesplňují definici dlouhodobého nehmotného majetku.

Jak obec zdaňuje dar /investiční - od firmy ve výši cca 1 mil./ a uvádí jej ve výpočtu DPPO za obec, stejně tak drobné dary - jsou zdanitelným příjmem? Pokud ne, uvádím je do přehledu?

Dary nejsou předmětem DPPO, ale daně darovací, obec je osvobozena. Do přílohy k DPPO není třeba uvádět (bez ohledu na výši daru).

Na Vašem školení o majetku v r. 2007 jste sdělila, že úhrady za věcná břemena nevstupují nikdy do pořizovací ceny investic (např. při výstavbě plynovodu) a účtují se s neinvestiční položku 5169. Prosím Vás, mohla byste mi napsat Váše odborné odůvodnění k dané problematice především s ohledem na § 26 odst. 1 písm. g) vyhlášky 505/2002 Sb. O problematice s věcnými břemeny jsem totiž přečetla několik článků, které se ale od sebe dost liší.

Věcné břemeno se týká stavby až po jejím zařazení do užívání, věcné břemeno nevzniká k rozestavěné stavbě. Nevzniká jako náklad ve věcné a časové souvislosti po dobu stavby, ale po dokončení. V době stavby se většinou uzavírá jen smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Tedy datum uskutečnění účetního případu je až po dokončení stavby, do té doby, pokud něco hradíte se jedná o poskytnutou zálohu. Pokud využívate cizí majetek při stavbě, většinou se uzavírá jen smlouva o náhradě za omezení vlastnických práv §26,vyhláška č. 505/2002 Sb. Je to jiný typ smlouvy než smlouva o věcném břemenu. Tato náhrada do pořizovací ceny stavby vstupuje. Důležité ustanovení je v §26, náklady, které vstupují do pořizovací ceny jsou náklady do doby než je majetek zařazen do užívání. Věcné břemeno jako náklad vzniká až po dokončení majetku. Určitě existují nějaké jiné situace u vzniku věcných břemen a musíte postupovat dle konkrétního příkladu. Zde popsaný vznik věcného břemena je však nejčastnější. Mimoto § 26 o tom, že náklad na věcné břemeno by byl výdajem souvisejícím s pořízením DM nemluví.

Jak mám správně zaúčtovat úhradu faktury za projektovou dokumentaci na rekonstrukci vodní nádrže k územnímu rozhodnutív částce 16 000 Kč

Jako výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku, v tomto případě technického zhodnocení vodní nádrže - stavby. Jedná se o účet 042 a položku 6121.

Pořádáme zahraniční studijní cestu do Německa a máme objednaný autobus, ve kterém pojede asi 7 našich zaměstnanců a 20 hostů. Faktura za dopravu půjde na nás-Regionální radu regionu soudržnosti , Úřad regionální rady a náklady se nebudou refundovat. Prosím o radu ohledně zaúčtování, zda vše zaúčtovat jako službu nebo vyloučit zaměstnance a zaúčtovat jako cestovné.

Dle náplně položky 5173 ve Vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě je správná položka jak pro zaměstnance tak pro hosty- položka 5173.

Naše obec zakoupila malotraktor Vari za 43000,- a k němu vlečku, radlici na sníh, a další příslušenství. Traktor s příslušenstvím myslím patří na účet 022, na kartu majetku vše sepíšu. Jen si nejsem jistá, jestli do pořizovací ceny patří i zaplacené první povinné ručení. Bez něj by traktůrek nemohl vyjet na komunikace.

Nepatří, jedná se již o provozní výdaj. Není to výdaj související s pořízením, ale již výdaj související s provozem po zařazení do užívání. Jen doplnění, majetek je vhodné vést jako soubor samostatných movitých věcí, dát na jedno inventární číslo a jednotlivé příslušenství souboru rozepsat, bude se Vám s tím v budoucnu lépe nákladat při vyřazování a zařazování částí souboru. Pro povinné ručení se volí položka 5163.

Na osobní automobil jsme zakoupili závěsné zařízení v hodnotě 6000 Kč, nejsem si jistá, zda mám navýšit cenu automobilu, nebo dát na položku 5139, nebo položku 5137 a nebudu účtovat proti majetkovému účtu.

Správná položka je 5137 a hodnotu majetku nezvyšovat, účet souvztažný je 410. Jedná se o výdaj pod hranici TZ. TZ DDM se nikdy neúčtuje na účet 018 nebo 028, ale na účet 022 nebo 01x. Je vhodné připsat tento "zásah do majetku" na kartu osobního automobilu.

Vedeme na účtě 042 projekt na investiční akci, která se z důvodu změny původního záměru neuskuteční. Stačí, když pouze na základě vnitřního dokladu proúčtuji vyřazení 901/042 nebo musím vyhotovit likvidační protokol a nechat schválit RM nebo ZM?

Zde je problém trochu jiný. ZM by vlastně mělo schválit pořízení dlouhodobého majetku a tedy by mělo rozhodnout i o zmařené investici, pokud zmaření nevyplývá ze změny předpisů. Na základě usnesení ZM o zmařené investici byste tento druh majetku měli vyřadit zápisem 901/042 a 460/211.

Město nechalo dodavatelsky vybudovat nové autobusového nádraží. V souvislosti s výstavbou vznikly náklady na vykácení stromů, které se staly součástí pořizovací ceny. Autobusového nádraží bylo uvedeno do užívání a zaúčtováno do majetku města v prosinci 2007. V dubnu 2008 bude provedena náhradní výsadba vykácených stromů. Je správné zaúčtovat tuto náhradní výsadbu na položku 6121 a dodatečně navýšit účetní hodnotu autobusového nádraží? Nebo náhradní výsadbu zaúčtovat do neinvestičních nákladů na položku 5169, když k ní došlo až po uvedení majetku do užívání?

Správně je již v souladu s ČÚS 512 zařadit náhradní výsadbu na položku 5169 (náklad vzniklý po zařazení majetku do užívání). Od 1.1.2008 již stejně řeší postup i vyhláška 505/2002 Sb.

V loňském roce bylo provedeno TZH budovy. Nyní se dokoupila krytina v hodnotě nad 43 tis., která bude rozstříhána do čtyř místností, ale bude nalepena, je pravděpodobné, že bude doba užívání delší než rok. Je správné zaúčtování na účet 022.

Lepený koberec je nedílnou součástí stavby, doporučuji navýšit 021 jako další TZ budovy. Účet 022 se mi jeví jako nevhodný. Koberce se většinou na DHM nedávají z důvodu rychlého opotřebení.

Chtěla bych Vás poprosit o radu, jakým způsobem zařadit sprchový kout v hodnotě přes 50 tis. Kč, který bude pevně spojený s budovou. Je to TZH budovy, nebo lze zařadit na účet 022, jako samostatnou movitou věc?

Jedná se technické zhodnocení budovy, tedy navýšit hodnotu účtu 021 po dokončení srpchového koutu. (Sprchový kout je nedílnou součástí stavby dle pokynu D300)