Dotazy

Rád bych Vás poprosil o radu ohledně zaúčtování transferu poskytnuté dotace Ministerstvem kultury v rámci Programu regenerace městských památkových zón. Dotace ve výši 200.000 Kč dorazila v srpnu na účet města (zaúčtováno na 231/374), v říjnu pak byla ve stejné výši poukázána na účet římskokatolické farnosti na obnovu vitráží v místním kostele (v rozpočtu na ODPA 3322, POL 5223; UZ 34054). Dotace podléhá finančnímu vypořádání. Prosím, mohli byste mi poradit s účetním vypořádáním tohoto transferu dotace farnosti? Domnívám se, že se jedná o vznik pohledávky vůči farnosti, která by měla doložit řádnými doklady využití poskytnutých prostředků. Předpokládám ale, že tento transfer nelze proúčtovat jako výdaj?

U těch dotací z Programu regenerace je často postup, že vy jste příjemcem dotace a poskytovatelem dotace třetí osobě. I vypořádání se často děje přes obec - vím z praxe, že příjemce nesplnil podmínky, obec musela vrátit dotaci a pak vyžadovala na příjemci. Prosím zjistěte nejprve, zda jste neúčtovali jako v pozici zprostředkovatele. V dotazu ale uvádíte, že jste účtovali přes 374 a od 12.1.2015 je dotace k zprostředkování přes 375, takže asi ne. 

Takže vy z pozice příjemce - podrozvaha (915), přijetí zálohy 231/374, vyřazení z podrozvahy k přijetí zálohy, vypořádání 346/672  a zúčtování zálohy 374/346. 

Město z pozice poskytovatele: podrozvaha (916), poskytnutí zálohy 373/231, vyřazení z podrozvahy k poskytnutí zálohy , pak vypořádání 572 MD/ 345 D, zúčtování zálohy 345/373 ....

Pokud vypořádání až v roce 2016, tak k 31.12. dohady 388/672 a 572/389

Postupujete jako u dotace poskytnuté s vypořádáním - můžete se podívat na jiné odpovědi k postupu, stačí si dát do vyhledávače u dotazů např. "373". Napsala jsem to zkráceně, jak vás znám, tak to dobře umíte....kdyby něco nejasného, tak se ještě ozvěte. 

Naše obec realizuje v letech 2014-2015 rekonstrukci a odbahnění rybníka, výstavbu tůní v celkových nákladech 1 756 000,- Kč. Považovali jsme toto za jasnou investici. Na tuto akci dostala obec dotaci dotace od SF 85% ve výši 1 386 000,- a 5% od SFŽP ve výši 94 000,-Kč. Máme následující problém. Jelikož benefil za nás vyřizovala firma, obec žila v domnění, že jde o investiční akci. Veškeré přípravné náklady (rozbory, PD, průzkumy, zaměření), které jsme měli od začátku akce jsme účtovaly na 042. Minulý měsíc mi volala paní z krajského úřadu, která zjistila, že máme investiční UZ a z Prahy jí přišlo, že máme mít neinvestiční UZ. Tak jsem opravila UZ v příjmech na neinvestiční a výdaje mám zatím vedené jako investiční. Teď nevím co s tím, mohu vše opravit na neinvestici a dát do nákladů vše z 042. Ale starosta by rád akci měl jako investici. Dá se nějak po odeslání vyúčtování opravit na investici? Potřebuji akci dostat do majetku. Letos bude zařazeno, kolaudace proběhne do konce roku 2015.

Upřímně si spíše myslím, že odbahnění rybníka a tůně jsou neinvesticí. Opravte zápisem 408/042 náklady za rok 2014, pokud byly ve významné částce (větší než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto) a náklady za rok 2015 opravte dle příslušných nákladových druhů (511,518...) - vše s jasně odděleným org. Opravte i rozpočet. Prvotně se snažíme přizpůsobit dotačnímu titulu  a zde i překvapivě :o) odpovídá druhu prací. Nedoporučuji vést na dlouhodobém majetku - moc nevím, proč si to pan starosta přeje? 

V červnu jsme při výročí hasičů obdrželi šek od pána, který daroval svou firmou dar 50 000,- Kč hasičům. Dal ho starostovi, který na své jméno vyzvedl a na šeku, je napsáno popis položky – Sbor dobrovolných hasičů. Tím myslel, že jsou peníze určeny pro SDH. Proto jsem zaúčtovala 401 00 D, 231 – 5511 3121. Nemáme s ním žádnou smlouvu. Může být takto naúčtováno a bez smlouvy?

Doplnění - ještě ta položka 3121 - to byl dar na pořízení DM? Že volíte položku 3121, kdyby na provoz, tak by to byla položka 2321. (omlouvám se, přehlédla jsem to na poprvé). Jestli to byl dar na pořízení DM, tak jako finanční by měl skončit na účtu 403 a dotace by se rozpouštěla proti odpisům. 

Pokud se jedná o finanční dar, což v případě šeku ano, a skončil v rozpočtu obce, pak se účtuje na 672 D (403 viz výše), ne na 401 D (tam se dává věcný dar). Ostatní je v pořádku, smlouva být písemná nemusí, obsahově dar snad vyplývá. Případně si dejte k dokladu písemný popis - cca v tom znění, co jste napsala do dotazu, aby bylo zřejmé, o jaký účetní případ jde. Otázkou je také, na co dar hasiči použijí - jestli na svou odbornou činnost, tak OK, jestli jej budou chtít  využít na aktivity ve vztahu k činnosti občanského sdružení (dětské dny, ples...apod.), tak je k diskusi, jakou formou se dar použije (položky výdajové nebo třeba část transferová - dotace pro obč. sdružené - 572 a pol. 5222). Pro váš klid bych ho možná i dala do přiznání k dani z příjmů za obec za rok 2015 ( i když by s největší pravděpodobností měl být osvobozen). 

Na výpisech od katastrálního úřadu máme 2 parcely vedené jako zastavěná plocha a nádvoří. Jedná se o budovu vodárny z roku 1978 a budovu nového vodojemu z roku 2008. Obě budovy byly zahrnuty do majetku v rámci inženýrských sítí vodovodů. Je nutné aby tyto stavby, které mají nepopíratelně charakter budovy, byly v majetku vedeny jako samostatná stavba vodárna a vodojem. Doposud jme o nich přemýšleli jako o nedílné součásti inženýrských sítí. Nemají tedy samostatnou kartu majetku.

Určtitě je správně majetek evidovat řádně nadefinovaný. Budova je budova, není součástí sítí, takže bych toto doporučila, i kvůli např. jiné době životnosti. Správná evidence vodohospodářského majetku je opravdu v režimu - např. ČOV budova, ČOV technologie, řád, přípojky...Doporučuji karty "společného majetku" rozdělit na jednoznačně identifikované majetkové položky - "tak je to spravně, tak to ma byť" :o). 

Jen doplnění - soubory majetku lze tvořit jen z věcí, nelze evidovat jako soubor např. budovy nebo budovy a věci. U staveb je samozřejmě možné mít evidován funkční celek, ale stavby s vlastními stavbními pozemky i s vlastním zápisem v LV by měly mít i vlastní inventární číslo. 

Chtěli bychom se zeptat na možnosti odpočtů DPH u provozu kompostárny. Město vlastní kompostárnu pořízenou z dotací- pořízeno bez odpočtu DPH. Vzhledem k tomu, že již skončila lhůta, kdy se nesmělo dosahovat ziskovosti, tak se začaly jednak vybírat poplatky od okolních obcí a podnikatelských subjektů za uložení a zpracování bioodpadu a zároveň se začal prodávat i výsledný produkt –kompost případným zájemcům z řad občanů a ostatních subjektů. Zpracování a obsluhu kompostárny pro město zajišťují Technické služby – standardně vystavovány faktury včetně DPH. Z přijatých faktur bychom rádi nárokovali nějaký poměrný odpočet DPH. Narazili jsme ale na otázku, jak poměrový koeficient spočítat – zda z objemu na vstupu nebo na výstupu: a)Tuny na vstupu – svezený bioodpad z městských pozemků+od občanů (v režimu není předmět daně) vůči bioodpadu od obcí a podnikatelů (fakturováno s DPH). b) Nebo tuny na výstupu – rozvoz kompostu na městské pozemky (není předmětem daně) vůči prodanému kompostu občanům a dalším subjektům (fakturováno s DPH). c) Nebo nějaká kombinace? Pak je otázka i u nově nakupovaných investic na kompostárnu – zda využít k odpočtu i zde vypočtený poměrový koeficient. U investic máme ale otazník -co by se stalo s odpočtem, pokud se zastupitelé (uvažují na příští rok) kompostárnu Technickým službám pronajmout (příjmy za bioodpad a kompost by tedy již byly výnosem TS). Vzhledem k tomu, že je to ztrátová činnost, tak nájemné by bylo nejspíš stanoveno na velmi nízké úrovni (možná i 1,- Kč). Pak by se případné odpočty z investic asi musely vrátit (test 10 let u DHM). Na výstupu bychom při pronájmu nemovitostí a movitých věcí měli pouze nájem 1,- Kč.

K tomu prvnímu dotazu:

- nikde není definováno, jak by poměr měl vypadat - pokud chcete jít na měrné jednotky (což by mělo být relativně nejpřesnější), co takhle zkusit variantu váženého průměru poměru tun na vstupu a tun na výstupu, přičemž váhou by byla cena za tunu přijatou a cena za tunu kompostu prodanou. Mám takový dojem, že nic přesnějšího asi nelze vymyslet.

- ano i v případě investic by se tento poměr využíval s tím, že by podléhal případnému následnému vypořádání (movitosti 5 let, nemovitosti 10 let - to platí i pro TZ těchto věcí)

- pokud by se následně zvolilo nájemné ve výši 1 Kč, tak já osobně bych si nedovolil považovat o za nájem, který bude argumentem, že to máme ke zdaňované činnosti a je tudíž plný nárok na odpočet DPH. Spíše bych to vnímal jako faktickou zápůjčku, která by vedla k tomu, že věci nejsou používány k ekonomické činnosti  - no a vyšlo by mi z toho, že by se asi měla vypořádat část dříve uplatněného odpočtu daně. Tedy asi by byla potom efektivnější úvaha, zda by nešlo nastavit to, že investice (TZ) si budou hradit Technické služby (vy je k tomu třeba kapitálově dovybavíte.. - třeba příplatkem k vlastnímu kapitálu ...) ZN 

Mám jen malý dotaz-proti jakému účtu zaúčtovat odepsání 2 ks pozemků z důvodu, že bylo duplicitní vlastnictví - obec x soukromá osoba a zastupitelstvo schválilo vzdání se práva vlastnictví.

Je to jen vyřazení pozemku z evidence, prodej to není, spíše něco jako vlivem inventarizačního rozdílu, takže bych analogicky doporučila zaúčtování stejné, jako když "přijdeme" o vlastnictví pozemku vlivem digitalizace, takže jen zápis v hodnotě, v jaké byly pozemky v účetnictví:  401 MD/ 031 D. 

Jeden zastupitel požaduje uvádět týdně, v zápisu z rady a poté i v městských novinách , stav fin.prostředků na běžných účtech města. Argumentuje tím, že to přece občané musí vědět. Je to možné , takto zveřejňovat finance ?

Možné to je, některé obce mají i transparentní účty, že je možné nahlížet i do pohybů na bankách, jen se třeba neuvádějí převody mezd apod. Banky tyto služby zajišťují.  Tato informace může být zajímavá, jen mi připadá ten týden krátká doba, ale asi by se zajistit dalo. Nevidím v tom žádný problém - informovat pravidelně o stavu financí - ale jen protože týdně nemáme zaúčtováno, tak to bude další byrokracie (informace nestihneme brát z účta ze stavu 23x a 24x, ale z výpisů banky), ale považuji ji za zvládnutelnou. Jen doufám, že nemáte 20 ZBÚ, ach jo. 

Potřebovali bychom poradit jak účtovat. Jsme vlastníky lesa, který je zařazen jako les zvláštního určení ( k rekreaci). Kromě cestiček, laviček a odpočívadel (určených např. k opékání) tam jsou i obůrky a klece se zvěří. Zvěř nemáme na "maso", ale právě kvůli "rekreaci". Jsou tam prasátka, různí ptáci, jelen a kozy. Většina zvěře je už z vlastního chovu, některé kusy koupené. Musíme o přírůstcích (mám na mysli narozená mláďata) účtovat? Protože se rozmnožují, tak musíme některé kusy prodat (prodáváme je živé), abychom jich neměli v obůrkách hodně.

 Když tam přímo není účel na maso, není potřeba účtovat o přírůstcích ani u přebytkových a následně prodaných prasátek - toto bereme jen jako nahodilé. Zvířata Vámi zmíněná nejsou dlouhodobým majetkem, evidují se na účtu 139, stačí ocenění mláďat k 31.12. RPC (zjištění např. dle cen na internetu, kalkulací apod.) Zasílám Vám jen informačně údaje o evidování zvířat, co jsem si připravila z internetu. Je to vhodné pro zjištění, jak zvířátka ocenit - ale jen informativně. Pro ÚSC jsou předpisy o zvířatech hodně nedostatečné, tak se spíše inspirujeme v podnikatelském účetnictví. 

Město V převedl naší obci bezplatně na základě darovací smlouvy: "nemovitá věc, která je předmětem darování ve smyslu této smlouvy, je pozemek nově označený jako p.p.č. xxx/x ostatní plocha-ostatní komunikace v k.ú. xxxx a to se všemi jeho součástmi a příslušenstvím". Dle zákona jsem požadovala po městu Vsetín uvedení ceny pozemku (031) a cenu povrchu- asfaltu (021) a k tomu ZC, odpisy a přip. dotaci(403). Bylo nám sděleno, že předmětný pozemek je veden v inventárním soupisu majetku ve vlastnictví města v účetní hodnotě 84 875 Kč a tel. hovorem s paní účetní vysvětlení, že Město V nevede v účetnictví zvlášť povrch , ale vše na učtu 031. Prosím o radu jak dál postupovat.

Toto je nepříjemné. Město V není oprávněno evidovat na 031 pozemky i stavby. Jejich postup je v rozporu s účetními předpisy.  Při zahájení systému rozvahového převodu majetku  mezi VUJ jsme apelovali na to, aby si majetek dal do pořádku převodce. Pro ně by to znamenalo vyjmout stavbu a udělat dooprávkování a správně vám předat. Určitě je k tomu můžete písemně vyzvat, ale nevím, jestli vám to bude něco platné. Rozhodně bych tuto písemnou výzvu udělala, pro vaše krytí správného postupu. 

Když vám to nic platné nebude a město převod nezmění,  tak vám nezbývá, než zavést dle předání ve výši sdělené městem jen pozemek zápisem 031/401 a pak udělat vícenález - tj. inventarizační přebytek stavby a v hodnotě RPC ji dát do majetku zápisem 021/401 a zahájit odpisování z RPC. 

Kontrolou v říjnu 2015 bylo zjištěno, že na účtě 042 je komunikace za 6 678 381,80,- Kč. Tato stavba byla dne 29.4.2014 zkolaudována a nebyla převedena do majetku. Odpisy jsou čtvrtletní. Prosíme o radu jak postupovat při zařazení do majetku.

Takže bychom měli majetek odpisovat od 5/2014. Musí se spočítat odpisy za 2014, nevím zda budou významné (nad 260 tis. Kč spíše ne - odhaduji kolem 100 tis. Kč, ale nevím, kolik má vaše obec 0,3% aktiv netto, kdyby vyšla částka nižší, tak bychom odpisy za 2014 museli zaúčtovat 408 MD/ 081 D, odpisy za 2015 již normálně 551 MD/ 081 D. Pokud se do významnosti vejdete , tak oboje odpisy jen 551 MD/ 081 D). Záleží také na tom, jak máte nastaveno v registru majetku a jak často děláte odpisy - možná za 2015 již bude umět program odpisy zaúčtovat sám. 

A na kartu majetku sice majetek zavedete letos, ale musíte si již zaúčtované oprávky nastavit, takže musíte upravit oprávky na kartě na zůstatek, co vám již vyšel - případně projednat s dodavatelem programu, jak v tomto případě majetek do majetkové evidence zařadit, aby oprávky souhlasily na účetnictví. 

Obec v roce 2013 uzavřela smlouvu s neplátcem DPH na nebytový prostor. Nájemné bylo stanoveno roční, splatné vždy k 30. 11. daného roku. Ve smlouvě je uvedeno, že pokud se nájemce stane plátcem DPH, bude hradit nájem + DPH. Nájemce je plátcem od letošního září. Moje otázka zní: Máme po nájemci letos požadovat DPH z celého ročního nájemného, nebo jen z poměrné části?

Vyšel bych z toho, že je "nastaveno DUZP" na listopad a budete tedy účtovat celé nájemné s DPH (musíte vystavit daňový doklad) - tedy žádné rozpočítávání na období, ale dát to s daní. ZN 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně účtování směnné smlouvy u pozemků. Město je vlastníkem 3 pozemků o celkové výměře 4.000 m2, které vedeme v účetnictví v celkové ceně 1.038.000,-. Směnou město získává 2 pozemky o celkové výměře 10.000 m2. Ve smlouvě není uváděna žádná hodnota, pouze je uvedeno: “Smluvní strany shodně prohlašují, že směňované pozemky jsou považovány za rovnocenné“. Je nutné nechat zpracovat znalecký posudek na získávané pozemky nebo mohu zaúčtovat pozemky ve stejné výši, tj. 1.038.000,-? Pokud ano, stačilo by zaúčtovat 031/647 a 554/031 v této částce (případně 311/647, 042/321, 321/311, 554/031, 031/042)? O reálné hodnotě účtujeme až od 2 mil. – máme stanoveno ve směrnici. Dále je ve smlouvě uvedeno, že správní poplatek za podání návrhu na vklad vlastnického práva zaplatí smluvní strany rovným dílem a náklady na vypracování geometrického plánu uhradí město. Účtujeme jako provozní náklady, mělo by se připočítat k ceně nově nabytých pozemků?

Pokud nejsou ceny ve smlouvě uvedeny, tak se pozemky oceňují RPC. Bylo by správněji vyjít z oceňovacích předpisů (441/2013 Sb.), stačila by nám info o pozemcích jen jedné strany.

Dejme tedy tomu, že oceníme např. 250 Kč za metr pozemků města. S předpokladem, že se tedy rovnají hodnotově, pak by i hodnota nabývaných pozemků vycházela z výpočtu 4000x 250 – tj. 1 mil. Kč.  Pak by zaúčtování bylo takto:

Nabývaný pozemek – 1 mil.   - 042/321

Výnos z vydaného pozemku:  1 mil.   311/647 

Ve výši 1 mil. - pak kompenzace 321/311

Zařazení nabývaného pozemku - 1 mil.   031/042

Vyřazení vašeho pozemku: 554/031 ve výši evidované ceny v účetnictví (1,038 mil. Kč).

Protože pozemky ze směny, kde není cena uvedená, se oceňují RPC, tak vedlejší pořizovací náklady se účtují do provozních náklad – takže např. GP na 518 (5169) a poplatek za vklad na 538 (5362 nebo kolkem 5361). 

Mám dotaz ohledně prodej osobního automobilu po městské policii, který byl pořízen v roce 2010 a byl výhradně používán městskou policií k jejich činnosti. Při vstupu nebylo uplatněno DPH. Toto se týká i prodeje jejich služebních zbraní. Oboje chceme prodat. Můžeme automobil i zbraně prodat za ceny bez DPH a DPH vůbec nevyčíslovat, i přesto, že jsme jak o město plátce DPH, když jsme je nevyužívali na ekonomickou činnost a na vstupu jsme si DPH neuplatňovali?

V tomto případě plně souhlasím s tím, že při prodeji věci z "neekonomické činnosti" (ty věci nebyly jinak používány) se jedná o dodání nepodléhající DPH.  Tedy vystavit faktury mimo DPH (DPH vůbec nevyčislovat).ZN

Obec poskytne finanční příspěvek ve výši 1000,-Kč Českému červenému kříži na zorganizování akce pro oceňování dárců krve (občanů naší obce) nevím, jestli je správně 572/345, 345/231 3900 5222?

Nejprve - dle nové 250/2000 Sb. platné od února 2015 dává obec vždy buď dotaci dle tohoto zákona nebo dar. Docela bych tak nějak všeobecně doporučila pro přehlednost nepoužívat již pojem příspěvek, protože i o "příspěvku" se musí rozhodnout, zda bude v režimu dotace nebo daru, tak ať je to rovnou jasné z toho, co poskytujeme. Zaúčtování máte dobře, je to spolek (plný souhlas s účty i s RS). Jen pro doplnění - ono na dar ani na dotaci není právní nárok, takže není nutný ten předpis přes 345 - ale formálně to lze a kontroloři to i rádi vidí (postup dle CUS 703), takže opravdu jen pro vysvětlení, proč se zde 345 nemusí. 

Jsme plátci DPH, v únoru r. 2015 město pronajalo nebytové prostory (restauraci) plátci DPH, zároveň sjednalo dle zák. č. 235/2004 Sb., § 56a (3) uplatňování daně. Tyto nebytové prostory město v únoru r.2015 opravilo (nejednalo se o technické zhodnocení) a z faktur za opravy uplatnilo odečet DPH u FÚ. Tento nájemce však v září r. 2015 vypověděl smlouvu. Od října 2015 se nenašel nájemce nový, ale je vypsaný záměr pronájmu. Prosím o radu jak máme postupovat v případě, že další nájemce nebude plátcem DPH nebo se další nájemce nenajde např. po celý rok 2016 . Bude město muset uplatněnou DPH z oprav vrátit FÚ?

Nevidím jakýkoliv problém v tom, že by se měl vracet odpočet DPH. Pokud se jedná skutečně o opravy, je pro mne rozhodující, že v okamžiku jejich provádění to bylo používáno ke zdaňované ekonomické činnosti a odpočet DPH vám dle mého názoru zůstane. Nevadí mi ani to, že nyní je smlouva ukončena a prostory jsou prázdné (to by nevadilo ani v případě TZ). ZN