Dotazy

Dobrý den, jedná se nám o přúčtování energií do které činnosti spadají. Jsou to tyto dva případy : na náměstí máme přípojku elektřiny (rozvaděč el. energie) pro potřeby tržiště, jelikož nájemci platí místní poplatek energii dále nepřeúčtováváme a vše je hrazeno a účtováno z hlavní činnosti, nyní je na náměstí stánek (s vlastním podružným měřákem), můžu i nadále vše hradit a účtovat v HČ tj. i přeúčtování spotřebované energie a naopak v budově úřadu skončila lékárna a nyní je elektroměr přepsán na nás, můžeme účtovat ve VHČ anebo je správně účtovat v HČ.

Pokud spotřeba ve smyslu nákladu patří do VHČ, tak by se tam měla přeúčtovat. V případech, kdy se jedná jen o přeúčtování, že někde vznikla spotřeba, která bude nahrazená konečným příjemcem, tak se nemusí evidovat dle původu vzniku, to bude výsledkově neúčinné, a jak výdaj tak náhradu ve formě příjmu mohu evidovat tam, kde je to technicky jednodušší a také levnější, aby se zbytečně nepřeposílaly peníze sem a tam. Omlouvám se, že nedopovídám konkrétně na situace popsané v dotazu, ale trochu jsem se v dotazu ztratila, tak odpovídám radši takto obecně.

Obec převedla část finančních prostředků na podílové listy ČS nemovitostního fondu, investiční společnosti ČS. Jak zaúčtovat tuto operaci? Převod je krátkodobý.

Zde bychom mohli účtovat i bez předpisu jen zápisem 251 MD / 231 8118 D přímo při nákupu. K pořízení CP je potřeba souhlasu rady obce. Položku 8118 je vhodné i rozpočtovat. Prodej bude 231 8117 ve výši pořizovací ceny MD, rozdíl  na 2142  (ztráta) nebo 5149 (zisk) MD / 661 D. A vyřazení 561 MD / 251 D.

Dobrý den, máme uzavřeny smlouvy o dílo podle § 631-650 občanského zákoníku s fyzickými osobami bez živn.listu na části textu v publikaci Vlčnov dějiny obce.Máme jim vyplatit dle této smlouvy cenu - různě od 2 do 20 tis. Částky budou odesílány 2 až 3 x za rok. Nevíme kdo je povinen částky zdanit a zda je nutno odvést zdravotní a sociální pojištění?

Zde je velikou otázkou, zda-li jde o činnost příležitostnou, která se vejde pod § 10 ZDP. Toto dle mého názoru nikde není jasně stanoveno. Jestliže je příjem sice vyplacen 2-3 x za rok, ale v dalších letech se již nebude opakovat, mohl by se osvobodit dle § 10 odst. 3 ZDP, pokud v úhrnu za rok nebudou vyšší než 20 tis. Kč. Ale podotýkám, že to může správce daně následně klasifikovat jako příjem, který není příležitostný. To platí pro všechny poplatníky, tj. i ty, kteří mají příjmy ze zaměstnání (§ 38g odst. 2 ZDP). Pokud by šlo o osobu, která je zaměstnána a příjem za příspěvek do knihy by byl nižší než 6 tis. Kč za rok a neměla by žádné jiné příjmy, vůbec by nemusela řešit, zda-li jde či nejde o příležitostnou činnost a příjem by nemusela zdanit (opět § 38g odst. 3 ZDP).

Nicméně na případ je nutné se podívat i v jiné rovině, a to, zda-li se nepohybujeme v rovině autorského práva. Pokud ano, nelze příjem osvobodit podle § 10 jako činnost příležitostnou. Zároveň se ale bohužel domnívám, že zde navíc nelze ani využít ustanovení § 6 odst. 7 ZDP, neboť jde o příspěvek do knihy a nikoli do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize - u těchto příjmů se uplatňuje srážková daň, je-li úhrn příjmů v jednom měsíci < 7 tis. Kč.

Pokud by se tedy jednalo o příjem z autorského práva, jde o příjem dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, na který nemusí být žádné živnostenské oprávnění. Autor příjem zdaňuje jako příjem z podnikání, může si zde uplatnit výdaje paušálem (paušál dle § 7 odst. 7 písm. c), tj. 40 %). Bohužel tento příjem podléhá i odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Poplatník by se měl na zdravotní pojišťovně a okresní správě SZ registrovat v měsíci, kdy mu byl příjem vyplacen.

Vhodnější by pak bylo uzavřít s osobami dohody o provedení práce, kde by se při splnění podmínek (hodiny, měsíční výše odměny) odváděla pouze 15 % srážková daň a pro příjemce by to bylo jednodušší. (odpověď zpracovala Ing. Modráčková, daňová poradkyně)

Obec není plátcem DPH, musíme i přesto kontrolovat v registru, zda je účet uvedený faktuře určen ke zveřejnění? Ručíme také za nauhrazenou DPH?

Ne - toto je výhradní povinností plátců. Je to napsáno v §109 odst. 1 hned první věta.

v Mateřské škole došlo dítětem k poškození kočárku pro postižené dítě.MŠ je zahrnuta do pojištění obce.Pojistnou událost vyřizovala paní ředitelka s poškozenou.Nám teď došlo oznámení o výši náhrady v částce 8350,-Kč,kterou pojišťovna zaslala na účet poškozené.Ta zatím nic nekupovala ani neplatila.Obec má spoluúčast ve výši 1000,- Kč,tu však hradit poškozené nebude.Jak tuto pojistnou událost zaúčtovat,když jsme nic neplatili,ani žádné peníze od pojišťovny neobdrželi?Je to vůbec nutné.....nemáme si to oznámení pouze založit? Děkuji

Zkusím přemýšlet "nahlas".

To je opravdu zajímavé. Kdyby se týkalo činnosti obce, tak bych určitě doporučila účtovat i o škodě. K čemu tedy došlo: PO vznikl závazek z povinnosti uhradit škodu, ta je nahrazena pojistnou smlouvou od obce. Náhradu škody však  zaplatila obec ze své pojistky. Z hlediska VH i rozvahy je u obou subjektů případ neúčinný, ale pro úplnost by asi zaúčtováno být mělo.

U PO: 547 MD / 378 D závazek ze škody a náhrada od obce: 348 MD /672 D (PO pojištěna není) , a zápočet protože pojišťovna hradila rovnou poškozené 378/348.

U obce: pohledávka za pojišťovnou 377 MD /649 D (pojišťovna hradila na základě smlouvy s obcí) a plnění za PO - v logice příspěvku PO na navýšené náklady ze škody  572 MD / 349 D a opět zápočet 349/377.

Jsem z toho také otrávená, na druhou stranu k účetnímu případu týkajícího se 4 stran vlastně došlo. Je tam věřitel, dlužník...Tak prosím zaúčtování zvažte. Případ nemusí jíž přes rozpočet, jde jen o rozvahové účtování.

Dobrý den, Potřebovala bych poradit s účtováním dotace, trošku jsem se do toho zamotala. V roce 2012 jsme uzavřeli smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Stř. kraje z Středočeského fondu životního prostředí a zemědělství pro investiční dotace na výstavbu vodovodu k novým parcelám. Příjemci bude na základě této smlouvy poskytnuta dotace z rozpočtu Středočeského kraje v maximální výši 596 299,- Kč, maximálně však ve výši 95 % celkových skutečných finančních nákladů na realizaci. Minimální finanční spoluúčast příjemce činí 5 % z celkových skutečných finančních nákladů na realizaci. Převod finančních prostředků bude poskytovatelem proveden bankovním převodem a tp do 60 dnů od obdržení písemné žádosti příjemce o převod finančních prostředků, podložené příslušnými účetními doklady, maximálně však do výše 75 %, zbývající část dotace, pokud má příjemce na ni nárok, bude poskytovatelem převedena do 30 dnů po schválení Dokumentace závěrečného vyhodnocení a vyúčtování akce. Po podpisu smlouvy jsem zaúčtovala do podrozvahy: částka 596 299,- Kč 942 – MD a 999.0942 – DAL K 31. 12 jsem zaúčtovala dohadu v částce 315 040,- Kč na základě žádosti o převod finančních prostředků : 388 MD a 403.0300 DAL. Dne 6. 3. 2013 nám byly zaslány peníze ve výši 315 040,- Kč. Příjem jsem zaúčtovala: 231 pol. 4222 UZ 91 – MD a 374 – DAL, zároveň odúčtovala z podrozvahy: 999.0942 – MD a 942 – DAL – částka 315 040,- Kč. 22. března 2013 jsme zaslaly na kraj dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce s žádostí o proplacení částiy 105 013,- Kč. K 22. březnu zaúčtuji: 348 – MD – 105 013,- Kč a 403.0300 – D – 105 013,- Kč. Po obdržení této částky zaúčtuji: 231 pol. 4222 UZ 91 – MD – částka 105 013,- Kč a 374 – DAL 999.0942 – MD částka 105 013,- Kč 942 – D – částka 105 013,- Kč 999.0942 – MD ve výši nevyčerpané částky dotace – tj. 176 246,- Kč a 942 – D. Závěrečná kontrolní prohlídka byla provedena dne 24. 1. 2012, kolaudační souhlas byl vydán 12. 2. 2013. K tomuto datu jsem zařadila na účet 021 v 420 053,- Kč. Od 1. 3. 2013 budeme odpisovat a rozpouštět účet 403.

Dobře máte vše až k odstavci, který začíná 22.března...

Zaslání "Dokumentace závěrečného ..." kraji se jeví jako vypořádání dotace. K tomuto datu byste měla vypořádat celou dotaci, nejen doplatek:

348 MD ve výši 105 013,- +315 013,-  / 388 D ve výši 315 013,-  a 403 D ve výši 105 013,-  a dále zúčtovat zálohu: 374 MD ve výši 315 013,-  MD / 348 D ve výši 315 013,-, tím vám zůstane na 348 jen částka doplatku a budete mít zúčtovanou jak dohadu, tak zálohu. Pozor také na podrozvahu - k datu předpisu do rozvahy již vše z podrozvahy ven, ne až k přijetí doplatku.

Zařazení je také dobře.

Obec je zřizovatelem ZŠ a ta má podle zřizovací listiny majetek převedený do výpůjčky a hospodaří s ním bezúplatně. V budově sídlí škola i obecní úřad, tak jsme budovu nechali v majetku obce celý a majetek ve výpujčce vedu na účtě 903 (jedná se o vybavení školy). Nevím jestli se k tomu má použít účet 401. Prosím o radu.

Pokud jste dali budovu - resp. její část PO do výpůjčky, tak ji musíte vést celou ve své rozvaze a na 903 nic. Totéž je s vybavením. Pokud je dáno jen do výpůjčky, musí být ve vaší rozvaze, na 903 nic. Na 903 v podrozvaze se vede majetek PO předaný do hospodaření, který ona vede v rozvaze a vy jako vlastník na 903.

Obec bude bezúplatně převádět pozemek krajskému úřadu.(Předmětný pozemek je zastavěn silnicí, která je ve vlastnictví kraje). Musíme pozemek přeceňovat reálnou hodnotou? Cena v EMA 439 509,--Kč, výměra 20 929m2. Mám pozemek vyřadit jen zápisem 401 Md 439 509/ 031 Dal 439 509?

Pozor, to je častá chyba - smí se přecenit jen majetek určený k prodeji (od 2013 i ke směně),

ale ne majetek určený k bezúplatnému převodu nebo daru, takže nepřeceňovat RH, nesmí se to!!!

A účtování je správně (na pořízení pozemku asi žádná dotace na 403 nebyla), majetek je to neodpisovaný, takže při převodu jiné VUJ, což kraj je, se neúčtuje přes dary, jen se rozvahově vyřazuje. Správně je opravdu 401/031 v hodnotě v jaké evidujete vy, a kraj musí ve stejné výši nabrat na své majetkové a pasivní účty. Nevím co to je za analytiku to 439 509 na PAP to nevypadá, to je asi nějaká interní, že ano?

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně DPH. Obec je provozovatelem větrných elektráren. Do loňského roku byla společnost ČEZ odběratelem veškeré vyrobené elektřiny a obec fakturovala měsíčně její dodávku s DPH. Letos změnila obec odběratele a pouze silovou elektřinu fakturuje novému odběrateli firmě Nano Energies Trade s.r.o., a to měsíčně s DPH. Dále podává obec měsíčně hlášení o dodané elektřině společnosti OTE a.s., u které jsme se zaregistrovali k 1.1.2013 podle zákona č.458/2000Sb.. OTE a.s. nám vyplácí na základě námi podaného hlášení podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č.165/2012Sb a dle cenového rozhodnutí č.4/2012 a č.5/2012. Podle zákona o č. 235/2004Sb (DPH) výplata podpory v režimu zelený bonus není zdanitelným příjmem a proto bude vyplácen bez DPH. Dělám předpis 311MD/602D. Bude u účtu 602 ZJ 650?Je to tak správně? Děkuji za radu.

Já si úplně nepamatuji záznamové jednotky v GORDIC - nicméně pokud si dobře pamatuji, tak 650 je osvobozené plnění od DPH. Tady v tom případě to není předmětem daně vůbec - takže do přiznání to vůbec nemá vstupovat (stejně třeba jako sankce ....) - tedy teoreticky buď bez ZJ nebo s nějakou, která by identifikovala, že to není předmětem daně.

Nicméně v této souvislosti musím upozornit na jeden problém - nevím, k čemu tu elektrickou energii používáte - pokud třeba do VO, může vám vzniknout povinnost vypořádání DPH ve vztahu k provedenému odpočtu daně z dřívějších investic. Tady to samozřejmě jen odhaduji - záleží na vašich konkrétních podmínkách. (ZN)

Snížujeme cenu u účtu 022 a o tuto stejnou částku navyšujeme účet 018. Mám zaúčtovat snížení na oprávkovém účtu 082 a navýšení účtu 078 v této samé výši.

Pravděpodobně byla do ceny věci zahrnuta i nějaká nehmotná část - např. SW. Doufám, že jste případ vyhodnotili dobře, často může být i SW nedílnou součást HW. Pokud však opravujete ocenění, tak je opravdu potřeba postupovat jako při vyřazení části majetku, tudíž i vyřadit poměrnou část oprávek. Kontrola: poměr 082/022 musí být po vyřazení stejný jako před vyřazením. Zápis na 018 bude 018/078, takže zjednodušená odpověď na váš dotaz je ano.

Chystáme se v letošním roce provést odvlhčení zdiva v objektu ZŠ pomocí systému HYDROPOL. Jedná se o elektrofyzikální bezelektrodový systém odvlhčování zdiva, vyvinutý z aktivní elektroosmózy, je založen na působení generátorů magnetických pulsů napájených elektrickým proudem 230 V, 50 Hz, které se osazují do vlhké stavby. Jejich působením jsou ovlivňovány molekuly vody a ionty ve vlhkém zdivu. (4 kusy přístrojů přidělaných do zdiva). Podrobný rozpočet k akci: 1. Průzkum objektu a projekce 2. Elektroinstalace (bez stavebních úprav do zdiva) 3. čtyři kusy přístrojů Hydropol (namontovaných do zdiva) 4. Kontrolní měření po šesti a dvanácti měsících 5. Chemický rozbor omítek Bude se prosím jednat o investiční či běžný výdaj? Bude se jednat o technické zhodnocení budovy (6121) nebo o strojní zařízení (6122)??

Dle mého názoru je to oprava.

Otázkou zůstávají ty přístroje, pokud by byly využitelné i jinde, přemístitelné , tak bych dala na 022 nebo 028 jako samostatné věci, pokud ve zdi zůstanou, tak bych nechala jako materiál spotřebovaný při opravě.

Městys po dohodě s několika obcemi nechá vyrobit 20 ks informačních tabulí pro stezku, která vede naším městysem a dalšími obcemi. Na zhotovení tabulí bude více dodavatelů (truhlář,grafik,folie aj.) Po sečtení všech nákladů, každá obec za kopletní tabuli zaplatí nám městysu. Městys je plátcem DPH. Z ostatních obcí nejsou plátci až na jednu obec. 1) máme vystavit fakturu s DPH 21%, které pak odvedeme a při pořízení dodavatelských faktur si DPH uplatnit ? předpis: 311/601,343 příjem úhrady: 231-3639-2111/311 2) nebo nám mají obce přispět jinou formou v tom případě jakou (transfer, příspěvek) a o DPH neúčtovat. Tabule pak budou v majetku jednotlivých obcí. příjem: 231-0000-4121/672 obce úhradu účtovat: 572/231-3639-5319 nebo pol.5329 Prosíme o radu jak správně provést a zaúčtovat. Děkuji.

Doporučuji variantu 1. Obcházet přes transfer, když se tabule předají do majetku platících, je zbytečné. Nejeví se to ani finančně výhodnější.  Vést v režimu dodání služby celkem kopíruje účetní případ a není důvod, proč hledat jiné řešení, které není v souladu s obsahem účetního případu. O výrobek se opravdu jedná.

Prosím o zodpovězení následujícího dotazu: při pronájmu bytu jsme přijmuli kauci ve výši 20.262,-- a tu jsem zaúčtovala 231/100 -/8901 MD a 325 D. Nyní nájem končí a je zde dluh celkem 48.033,-- . Po odečtení kauce činí dluh 27.771,-. Nevím jak toto správně zaúčtovat.

Kauci jste zaúčtovala dobře. Předpis nájemného byl asi proveden zápisem 311 MD / 603 D. Kauce je na závazku, takže ji započtu 325 MD / 311 D, přes RS by se v roce přijetí kauce zaúčtovalo 8901 D a 2132 MD (jen pro upřesnění), ale v jiných letech se přes RS již  při zápočtu neúčtuje (nemělo by dle vyhlášky). No a na 311 vám zůstane to, co ještě nájemník dluží , k tomu budou OP a dluh se bude nadále vymáhat.

Obec uzavřela smlouvu o právu umístit a provést stavbu na pozemku obce podle § 51 občanského zákoníku a přijmula částku 20.000,--. Nevím,jak toto zaúčtovat a zda dělat předpis.

Odkaz na §51 tady moc nepomůže, to jsou smlouvy nepojmenované, libovolné.

Právo umístit a provést stavbu - dle názvu to vypadá na právo - pak jako služba- účet  602,  a mělo by být v režimu DPH (nájem pozemku, který by mohl být osvobozen obsahově smlouvě asi neodpovídá). Takže předpis ano, ne však k podpisu smlouvy, ale k datu poskytnutí pozemku, tj.  dle plnění 311 MD /602 D a případně 343 D  a příjem 231 3639 2111 MD / 311 D.

Obec půjčila v roce 2012 Českému zahrádkářskému svazu peníze ve výši 84308,--Kč. Tato skutečnost přešla do roku 2013 na účtu 316. V letošním roce měl ČZS peníze vrátit, ale pokud nebude mít peníze na vrácení převede nám do vlastnictví budovu a dva pozemky. Tato skutečnost nastala a ve smlouvě je uvedeno: obec přebírá nemovitosti jako plnění ze smlouvy o půjčce ve výši 84308,--Kč. Vůbec nevím jak mám o této skutečnosti účtovat.

Případ je takový, že místo "peněz", které má vrátit,  vám někdo dává věci , resp. zde nemovitosti, a tím zanikne jeho dluh. Takže bychom zaúčtovali majetek 042 MD / a místo závazku snižujeme pohledávku 316 D. Ta výše půjčky je pro nás vlastně pořizovací cenou budovy a dvou pozemků. Ocenění jednotlivých pozemků a budovy budete muset udělat rozvrhem, např. dle ZP, nebo dle oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb. Přes rozpočtovou skladbu se případ účtovat nebude.