Dotazy

Prosím Vás o konzultaci v oblasti daně z příjmů. Naše zřizovaná PO vlastní odpadové nádoby, které pořídila jednak ze svého provozního příspěvku, jednak na základě smlouvy o bezúplatném převodu od zřizovatele. Tím, že organizace majetek prodává (se souhlasem zřizovatele) a bude generovat mimořádné výnosy, přistoupil zřizovatel k rozhodnutí snížit o předmětnou částku roční provozní příspěvek. Na základě požadavku PO by ale měl být příspěvek ponížen o částku očištěnou o daň z příjmů, protože tuto musí organizace odvést. Domnívám se, že tomu tak není - viz zdůvodnění. Odůvodnění: - Jedná se o prodej majetku ve vlastnictví PO (v souladu se ZL, kdy organizace nabývá majetek (vyjma nemovitostí) do svého vlastnictví) - Výnosy organizace z prodeje v činnosti odpadové hospodářství se zvýší prodejem majetku o 300 tis. Kč - Výnosy organizace z příspěvku na provoz v činnosti odpadové hospodářství se sníží o 300 tis. Kč - HV ovlivní tyto operace nulou - Prodej kontejnerů není samostatnou operací, ale spadá do druhu činnosti odpadové hospodářství. - Prodej můžeme odůvodnit optimalizací ekonomického hospodaření (N na obnovu kontejnerů, bude řešeno výpůjčkou) - Pokud vyjde tento druh činnosti plusový, a bude se zdaňovat, nemělo by jít toto zdanění za zřizovatelem. Prosím Vás o potvrzení, popř. o vyvrácení mého předpokladu.

Já se obávám, že tady úplně nebude jednoznačné stanovisko a názory se budou různit (díky nevyjasnění pojmu "činnost"). Já osobně souhlasím s Vámi - pokud v rámci hlavní činnosti odpady používám odpadové nádoby s tím, že je potom odprodávám, tak je to pro mne součástí jedné hlavní činnosti a nedělal bych samostatný základ daně z prodeje těchto nádob (upozorňuji ale, že předpokladem je, že byly skutečně používány v této hlavní činnosti). Připouštím ale, že názory se na to různí a někdo skutečně vyčleňuje prodej majetku jako samostatnou činnost - já toho příznivec nejsem. Závazné stanovisko k této problematice v rámci ČR neexistuje (stejně tak je v rámci ČR velice rozdílně ze strany finanční správy hodnoceno, co je jednotlivou činností - skutečně ty tozdíly v přístupech jednotlivých FU a úředníků jsou obrovské) ZN

Zda úroky při zápůjčce nejsou předmětem DPH nebo jsou osvobozeným plněním. Zápůjčku jsme poskytli firmě Vodovody a kanalizace na vybudování kanalizace v našem městě. Jde o veřejnou správu?

Je to finanční činnost podle §54 odst. 1 písmeno c) zákona o DPH. Plnění je z mého pohledu osvobozené od DPH, pod výkon veřejné správy to v žádném případě nejste schopni podřadit.

Z hlediska vyplnění přiznání se ale domnívám, že je to podřaditelné pod §76 odst. 4 písm. b) - tedy zároveň se vylučuje z výpočtu koeficientu (ř. 51 přiznání).

No a tady jsme u toho, že pokud máte osvobozené plnění na ř. 50, které je zároveň vyloučeno z koeficientu ř. 51, tak je výsledek úplně stejný, jako byste to tam nedali (tím vás nechci k ničemu navádět - samozřejmě se to tam vyplnit má, ale jen tím vysvětluji, že pokud se to do přiznání nedá vůbec, tak to až tak velký problém není).  ZN

DSO (Mikroregion) má pouze příjmy za členské příspěvky podle počtu obyvatel a příspěvky na činnost Místní akční skupiny, které vyfakturuje členským obcím a zasílá na účet MAS. Je povinností DSO podávat daňové přiznání k DPPO?

Není povinnost podávat přiznání, pokud splníte §38 mb, 586/1992 Sb., tj. když máte jen příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené....a jste veřejně prospěšný poplatník.

Veřejně prospěšný poplatník je nově definován od 1. 1. 2014 v § 17a zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů (dále jen ZDP). 
Veřejně prospěšný poplatník je poplatník, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním (do konce roku 2013 byli tito poplatníci definováni v § 18 odst. 3 ZDP v platném znění jako poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání).

Naše obec (neplátce DPH) provozuje Poštu Partner – dle smlouvy o zajištění služeb pro Českou poštu. Náklady spojené s provozováním nese obec. Za tyto služby dostáváme od České pošty provizi. Započítává se tato provize do obratu pro sledování plátcovství DPH?

Musím se přiznat, že neznám moc zákulisí poskytování poštovních služeb. 

Obávám se ale, že se odměny podle vámi uváděné smlouvy do obratu započítávají a pokud se stanete plátci DPH, tak budou podrobeny dani.

Aby tomu tak nebylo (tedy bylo to osvobozeno od DPH ...), tak bychom se museli vejít do §52 zákona o DPH - jde nám zejména o podmínky ustanovení odst. 1:

(1) Základní poštovní službou se pro účely tohoto zákona rozumí základní služba podle zákona upravujícího poštovní služby poskytovaná držitelem poštovní licence obsažená v této licenci.

 No a tady asi vidíte, na co narážíme - ta služba poskytovaná lidem na vaší pobočce samozřejmě podmínky pro osvobození splňuje, ale odměna fakturovaná z vaší strany je již problém - totiž nebudete držitel licence, není to ani přímo odměna za základní služby. Tedy podle mne se do osvobození nevejdeme, nevejdeme se dle mého názoru ani do výkonu veřejné správy (vztah je smluvní a podle mne soukromoprávní, obec nemá v těchto smlouvách právně nějaké výhradní postavení - povahu ..).

Takže to vidím negativně. ZN

Obec pronajímá plátci DPH nebytové prostory bez DPH. Můžeme mu vyúčtovat služby za elektřinu (přeprodej) s DPH a uplatnit si tedy i u nás DPH na vstupu? (Ve stejné výši). Z vašich příkladů se tu řeší různé situace, ale toto mi z toho není vůbec jasné. Nájemci jsme vyfakturovali elektřinu celkovou částku bez uplatnění DPH, ale ten namítá, že se mu takto zbytečně služba prodražuje. Ráda bych mu provedla opravu, ale není mi jasné, zda nájem zůstane i tak osvobozen od DPH.

Určitě můžete - chápeme to jako dvě samostatná plnění (když se ta elektrická energie vyúčtovává samostatně) - tedy jedno plnění je nájem - zde aplikujete osvobození od daně a druhé plnění jsou služby (tedy třeba elektřina ...) - to klidně můžete dát s DPH a také i DPH na vstupu odečíst - v tomto skutečně není sebemenší problém a nenarušujete možné osvobození od DPH u nájmu. ZN

Jsme matriční úřad,který bude od 02/2017 na základě obratu plátcem DPH. Rozhodnutím OZ vybíráme za svatby konané kdekoliv kdykoliv mimo obřadní síň poplatek, který účtujeme jako příjmy za poskytování služeb pol. 2111 za 1/ vstupuje tento poplatek do obratu? za 2/ může OZ stanovit cenu pevnou na tento poplatek a pak by nemusel vstupovat do příjmů pro DPH, jak je to možné u pachtovného a nájmu nebytových prostor?

Nejprve se platí poplatek správní za svatební obřad, ten do obratu nevstupuje. Ostatní další platby formou odměny za určitou službu úřadu se svatbami by se měly do obratu započítat. Jestli OZ stanoví paušální poplatek nebo ne na toto nemá vliv. Ten bod 2 mě trochu překvapuje - mám obavu, že stanovení paušální platby za nájem nebo pacht nemůže mít vliv na to, zda započítat nájem nebo pacht do obratu k DPH nebo ne. Radši prosím ověřte, co jste využili za výklad  nebo správnost vaší úvahy. 

1. 2x ročně přistavujeme v obci kontejnery na odpady. Občané tam mohou bezplatně odevzdávat kovové odpady (protože mají zaplacený místní poplatek za odpady). Od firmy mi pak přijde výkupka s cenou za kovové odpady (železo a ocel) a já vystavím fakturu. Bude tato faktura bez DPH? 2. Odvezli jsme již nepoužitelné spotřebiče do sběrny. Ta nám vystavila výkupku na železo a ocel. Ty spotřebiče byly v sokolovně v jídelně - občas jsme ji pronajímali např. na plesy. Mám vystavit fakturu s PDP a napsat "daň odvede zákazník"? Děkuji

Vezmu to od jednoduššího případu - u těch starých spotřebičů tedy toto máme jako dodávku druhotných surovin (ocelový odpad ...). Je to prodej věcí i z ekonomických aktivit Města - takže režim PDP je tady plně na místě - přesně tak jak uvádíte (tedy ř. 25).

U prvního případu je to trochu komplikovanější - to, co popisujete, je klasický mobilní svoz komunálního odpadu (odpad, který uvádíte charakteristiky komunálního odpadu splňuje). Potom jeho prodej by správně měl být v režimu mimo DPH (prodej zboží v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy). Takže potud by to bylo OK - udělá se doklad úplně mimo DPH. Nicméně tady vzniká zpravidla problém. U šrotu je obecně režim PDP - tedy najednou sběrna nepřizná daň kvůli tomu, že dodavatel (tedy obec) prodává šrot z výkonu veřejné správy - nicméně jak to má prokázat (důkazy jsou na straně obce ...). Takže ono to často končí tak, že se to neřeší a i tyto prodeje se nakonec udělají v režimu PDP. Neříkám, že je to úplně dobře, nicméně je to pragmatické řešení. ZN

Obec (neplátce DPH) chce v rámci adventních trhů, jednorázově zakoupit hrníčky na vánoční punč a ty pak prostřednictvím prodejců prodat. Jedná se v tomto případě o činnosti vstupující do sledování obratu pro plátcovství DPH.

Rovnou říkám, že toto je hraniční situace. Aby to nevstupovalo do obratu pro DPH, musíte deklarovat, že se jedná o plnění podle §61 písm. f)

poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen a), b), c), d) a e) a podle §57 , §58 a §59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž, 

Tedy musí to být příležitostná akce, nejlépe zarámována do nějaké speciální kulturní akce. Snad nebude na překážku, že to asi není za účelem získání prostředků pro hlavní činnost, ale že je to asi aktivita sama o sobě bez snahy dosažení daných příjmů (asi to nebudete mít s nějakým ziskem). Toto písmeno f) je z hlediska osvobození dosti neurčité a hodně nerad ho používám - tak zvažte, zda to na něj napasujete (ale obhájit byste to snad měli). ZN

Obec prodává stavební pozemek za částku1.500.000,- Kč včetně DPH a jsme plátci DPH. 1. Hodnota pozemku v účetnictví se ocení RH pouze o částku bez DPH nebo i s DPH,(po odvodu bych musela pak cenu snížit?) . 2. Ke kupní smlouvě musí být tedy v tomto případě vystavena faktura jako daňový doklad?

1. Přecnění na RH na účtu 036 by mělo být v ceně bez DPH, DPH se bude účtovat jako závazek na 343 D. Vznikl by pak rozdíl v nákladech od výnosů. 

2. K vystavování daňových dokladů pro tento případ platí §28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Z tohoto ustanovení vyplývá, že v takovémto případě zdaňovaného plnění musíte daňový doklad vystavit pokud:

a) odběratelem je osoba povinná k dani (zjednodušeně řečeno - podnikající osoba a to jak plátce tak i neplátce DPH)

b) odběratelem je právnická osoba (byť by byla nepovinná k dani - tedy například nějaký spolek, který vůbec nerealizuje ekonomickou činnost).

V ostatních případech (tedy plnění se realizuje ve vztahu k nepodnikající fyzické osobě - občanovi) není povinností daňový doklad vystavit. 

Město- plátce DPH- dalo zhotovit kalendáře s tématikou obce . Zhotovitel není plátcem DPH. Určité množství přenecháme prodejcům(plátcům DPH) k jejich další distribuci a část prodáme občanům. Musíme prodávat včetně DPH a odvést FÚ i v případě, že pořízení nebylo s DPH?

Jedná se o prodej zboží, tj. DPH na výstupu být musí, bez ohledu na to, že dodavatelem byl neplátce, je to pro vás jen nevýhoda (možná v dražší ceně, ale to není jisté), ale pro vás jako plátce toto není rozhodující, pro vás to bude dodané plnění. 

Jak postupovat v situaci u prodeje pozemku a DPH.Obec – plátce DPH v oblasti stočného a pronájmu nebytových prostor- prodala na základě kupní smlouvy podepsané 19.4.2016 pozemek, který je v územním plánu veden jako plocha pro obytná území venkovského charakteru. Kupní smlouva byla mezi obcí, kupující – fyzická osoba, a vedlejší účastník – zprostředkovatel – realitní kancelář. Pozemek byl prodán za kupní cenu dle smlouvy, obec dostala peníze na BÚ. DPH nikdo neřešil, včera jsem byla na školení, tak jsem pochopila, že máme problém. Moc děkuji za radu, jak postupovat dál, vím že je pozdě, ale dřív jsem to nevěděla. Medová

Ta situace je skutečně nejednoznačná - jak popisuji v jednotlivých materiálech na stránkách k problematice DPH, tak problém vznikl následujícím:

- stavební pozemek je podle zákona vymezen mimo jiné jako ten, u něhož se objevil nějaký správní úkon týkající se umístění "této" stavby - tedy stavby nějak konkretizované. Ještě v roce 2015 potvrdila náměstkyně MF, že tímto správním úkonem nemůže být pouze schválený územní plán (s tímto kontinuálně pracovali i pracovníci MF na školení v červnu 2016).

- GFŘ mezitím ale začalo deklarovat, že daným správním úkonem je již schválení územního plánu - tedy prodej pozemku v lokalitě určeném územním plánem k zastavění je již prodejem stavebního pozemku (pokud netvoří funkční celek se stavbou ...) - takto jsou instruovány i FU

Upozorňuji, že s názorem GFŘ nesouhlasí podstatná část odborné veřejnosti - také já se domnívám, že se jedná o výklad nad rámec zákona.

Jen podotýkám, že i GFŘ připouští, že v rámci lokality vymezené územním plánem pro výstavbu se nachází pozemky, které nejsou stavebními pozemky (zjednodušeně neurčené k zastavění) - nicméně jejich určení je z mého pohledu ze strany GFŘ velice vágní - předpokládám, že se to ale netýká pozemku, který prodáváte.

Nyní tedy záleží tak trochu na vaší odvaze - buď se přizpůsobíte podle názoru GFŘ a budete to považovat za plnění zdaňované - potom jste byli povinni odvést DPH při dodání (předání pozemku, případně pokud by nastalo dříve, tak při obdržení potvrzení o vkladu do katastru nemovitostí) nebo při obdržení peněžních prostředků - co nastalo dříve. Takže v této variantě by to bylo na dodatečné daňové přiznání.

Nebo se rozhodnete postoj GFŘ nereflektovat a uvidí se, co se bude dít (já se obávám, že se jedná o spornou záležitost, která možná skončí až rozhodnutím nějakého soudu za několik let - no uvidíme - ta situace ale rozhodně není dobrá).ZN 

Doposud naše obec není plátcem DPH, nemá žádné velké příjmy, nevlastní žádné velké množství nemovitostí a nevytváří žádné velké výkony z vlastní činnosti. Bohužel zde nyní máme ale skutečnost, která možná plátcovství ovlivní – s tímto potřebujeme pomoci. Obec má uzavřenou smlouvu na zajištění provozu vodovodu a kanalizace – z tohoto plynou obci příjmy, které v letošním roce přesáhnou hranici 1mil Kč. Jedná se o pachtovné na vodovod a nájemné kanalizace. Dotaz zní, zda tyto příjmy vstupují do příjmu ovlivňujících DPH , a tedy vznikne tak obci povinnost plátcovství DPH od ledna 2017?

Ano, výnosy z pachtovného vstupují do obratu a při tomto objemu skutečně způsobí vaše plátcovství DPH.   ZN

Jsme plátci DPH .Teď děláme smlouvy na VB na pozemky (obec oprávněná ), soukromníkům i firmám, pod nimiž vede kanalizace obce . Převážně se jedná o bezúplatná VB-do majetku jsme je zařadili jednotlivě ve výši 10.000,- Kč. nyní máme několik VB úplatných, kdy je cena stanovena znaleckým posudkem. A teď nevím jak je to s DPH u bezúplatných a úplatných, Zda je máme dát do daňového přiznání či nikoli a pokud ano, je to 21%.,.Pak by ve smlouvě muselo být také uvedeno DUZP. Ve smlouvě o bezúplatném VB se o částce 10.000,- pochopitelně nic neuvádí, ale u úplatných je částka ve smlouvě uvedena. Úplně jsem se do toho zamotala..Děkuji za radu.

Pokud je věcné břemeno bezúplatné, tak se ho DPH nemůže týkat (předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu - to tady není splněno). 

Pokud je to za peníze a někdo zřizuje ve prospěch obce věcné břemeno, tak samozřejmě řešíme, zda je to neplátce DPH - potom logicky DPH nebudeme řešit, nebo plátce DPH. Pokud dostanete právo vedení kanaluizace například přes pozemky místního Agro s. r. o. (plátce DPH), tak takový subjekt samozřejmě musí z věcného břemene daň odvést - 21%. 

Zbourali jsme bytový dům. Firma nám fakturovala práce s přenesenou daní, ve smlouvě (k té jsem se dostala až teď) mají uvedenou DPH 21 %. Domnívám se, že DPH by měla být 15 % a nejsem si jistá, že jde o činnost s přenesenou daní. Můžete mi poradit?

Prvotně k aplikaci režimu PDP - demoliční práce odpovídají kódu 43.11.10. - tedy je splněno, že se jedná o stavební a montážní práce v CZ-CPA 41-43 a aplikace režimu PDP je dle mého názoru v pořádku.

Pokud se týká sazby DPH - souhlasím se sazbou 15%, pokud má objekt charakter bytového domu.ZN

Posílám dotaz pro Ing. Nejezchleba: Naše obec prodávala v roce 2015 nezasíťované pozemky bez DPH (DUZP 2015). Kupující platili zálohu 80%. V letošním roce se provádí zasíťování a počátkem roku 2017 dojde ke vkladu do KN. Doplatek 20 % bude také bez DPH. Jeden z kupujících chce na základě Dohody o změně kupní smlouvy jiný pozemek. Bude to také bez DPH? A ještě jedna věc: ve smlouvách máme uvedeno, že daň z nabytí nemovitosti platí obec. Od 1.11.2016 však tuto daň má platit kupující. Jak máme postupovat?

Nejprve k problematice daně z nabytí nemovitého majetku - nově přijatý zákon (účinný od zítřka) neumožňuje smluvně přechýlit placení daně na prodávajícího a to ani v případě, že to bylo ujednáno smlouvou z předchozích období... - tedy v tomto aspektu je smlouva neplatná - je to případně na její dodatek, pokud ještě smlouva nebyla naplněna (je na vás, zda tato změna povede také k dohodě o korekci prodejní ceny ...).

Teď ty pozemky - předpokládám, že ve 2015 došlo k předání a tady nastalo DUZP - pokud ano - tak doplatek by byl skutečně také osvobozen od daně. Pokud byla jen poskytnuta záloha ve 2015 bez předání pozemků a DUZP by nastalo třeba až nyní nebo na začátku roku 2017, tak by správně mělo dojít k tomu, že z doplatku 20% již bude daň odvedena.  U toho kupujícího, co nyní chce jiný pozemek - tady je problém - podle mého názoru nastala situace, že DUZP se vázalo k předání pozemku A - nyní jej nechce a chce namísto něj předat jiný (pozemek B) - tedy to je nový případ - podle mne opravuji původní plnění osvobozené od DPH a nově posuzuji prodej B - u něj DUZP nastane až ve 2016 (nejdříve) - no a tedy mi z toho vyplývá, že by se prodej měl celý zdanit. Podle mne ani nemohu říkat, že zdaním jen doplatek - ta záloha byla vybrána na prodej A, nikoliv B ... - možná je to tvrdé, ale jiný přístup mne nenapadá. ZN