Dotazy

Naše obec vybudovala podtlakovou kanalizaci v roce 2006. Od r.2008 jsme plátci DPH. Nyní zastupitelstvo obce jedná o předání kanalizace do pronájmu. Jedná se mi o to, že obec uplatňovala nárok na odpočet z faktur, které se týkaly oprav v následujících létech, na samotnou výstavbu ne. Budeme tímto krokem muset uplatněná plnění vrátit?

Pokud správně chápu - odpočty DPH se týkaly pouze oprav. Zde by k nějakému vypořádávání DPH při ukončení plátcovství nemělo přicházet v úvahu.

Naše obec (plátce DPH)hodlá prodat neziskové organizaci pozemek pod jejich chatou, a pozemek kolem jejich chaty. Z prodeje pozemku pod chatou budeme muset dle zákona odvést DPH, neboť se na něm nachází jak chata, tak i inženýrské sítě k ní. Na pozemku kolem chaty však nic postaveno není, máme tedy za to, že bychom z prodeje tohoto pozemku DPH platit neměli. Můžeme sepsat jednu kupní smlouvu na oba pozemky dohromady? A jak se v tomto případě bude účtovat DPH z prodeje, když jedna položka je s DPH a druhá bez DPH? Děkujeme

Podle Vašeho popisu by se mělo u pozemku pod chatou jednat bezesporu o pozemek tvořící funkční celek se stavbou chaty a pokud se jedná o pozemek okolo chaty, tak dost možná tvoří funkční celek se stavbou (nevím jak to situačně vypadá, jestli logicky je užíván spolu s chatkou - tvoří nějakou zahradu kolem chatky ... - předpokládám, že ano a že by to jako funkční celek bylo vyhodnotitelné).

Pokud se bavíme o pozemcích tvořících funkční celek se stavbou (a jak jsem uvedl výše, asi tomu tak je), tak je rozhodující, jak stará je tato chata. Pokud by se nejednalo o novostavbu (tedy aktuálně déle než 3 roky a 10 měsíců od kolaudace případně rekolaudace), potom by to mělo být osvobozeno od daně. Pokud by to byla novostavba, tak by to bylo s DPH - všechny pozemky ve funkčním celku.

Jinak ještě k Vašemu dotazu - určitě nevylučuji, že v rámci jedné smlouvy je prodáván pozemek, který DPH podléhá spolu s pozemkem, který je zdaňován. Potom jen ve smlouvě potřebujeme určit odděleně ceny obou pozemků s tím, že z jednoho bude DPH a druhý bude osvobozen - to je standardní postup (účtovali byste to jako dvě oddělená plnění).  

Z majetku vyřazujeme hasičskou stříkačku pořízenou v r. 1983, která je již zcela dooprávkována. Nyní z této hasičské stříkačky budeme prodávat náhradní díly, které jsou ještě použitelné, jiné VÚJ. Bude tento prodej podléhat DPH nebo je mimo DPH? (plátci DPH jsme od. r. 2009)

V případě, že vozidlo bylo zcela používáno pro požární ochranu, což lze považovat obecně za veřejnoprávní činnost, tak by prodej náhradních dílů měl být mimo DPH. Předpokládám, že toto vozidlo tyto parametry splňovat bude. ZN

Máme novou firmu na obsluhu plynových kotelen a prosíme o radu, zda nám dodavatel správně fakturuje: 1. faktura - uvedení kotelny do zimního provozu, napuštění kotle, promazání čerpadla, spuštění vytápění, kontrola trojcestného ventilu, odstavení klimatizace a zapůjčení dokumentace - jedná se o bytový dům a firma nám to fakturuje s DPH a s 15 % DPH, 2. faktura - zpětná montáž servopohonu na trojcestný ventil, kontrola funkce ventilu, čerpadel a kotlů, zkouška systému - jedná se o bytový dům a firma nám fakturuje s RCH (může být v tomto případě DPH 15 %?), 3. faktura - zjištění závady a odvzdušnění netopící stoupačky, kontrola termostatických ventilů - firma fakturuje s DPH a s 15% DPH, opět se jedná o bytový dům. Nějak se nám to nezdá ohledně těch faktur, kde je účtováno i s DPH a nejsme si jistí, zda může být ve všech případech sazba 15%. Děkujeme za radu.

Takže nejprve k otázce, jak je to s režimem PDP v těchto případech:

V informaci vydané GFŘ ve spolupráci s ČSÚ v roce 2012 se objevuje následující:

4) Servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu CZ-CPA 71

Jedná se o samostatnou službu ověření funkčnosti kotle a jeho spuštění (uvedení) do provozu

Takže to by pokrývalo první případ, který by tedy v režimu PDP nebyl. Druhý případ již zahrnuje vlastní provádění oprav - tady  bezesporu režim PDP má být aplikován - tedy firma to aplikuje správně. Ten třetí případ je dle mého názoru sporný - podle mne tady firma aplikuje to, co GFŘ označuje jako "správcovskou údržbu" - tedy drobné zásahy, které nepodřazuje pod nějaký z kódů CZ-CPA 43, ale CZ-CPA 81. Myslím si, že je to možné, pokud by ale i tady byl aplikován režim PDP, tak by to bylo klidně možné.

Nyní k problematice sazeb DPH - u druhého případu (který Vás zajímá asi nejvíce) je jednoznačně předmětem montážní práce na bytovém domě (výměna trojcestného ventilu) a sazba 15% je v pořádku. Případy 1 a 3 jsou možná diskutabilnější, nicméně přestože jsou účtovány v klasickém režimu, tak mají charakter montážních prací a sníženou sazbu bych nechal (základní má být na prosté revize). Zejména je to ale problém dodavatele. ZN

Pronajímáme fyzickým osobám pozemky pod provizorními garážemi smlouvou o pronájmu pozemku (garáže nemají základy, upevněné max. kotvami, některé možná ani upevněné nejsou). Garáže jsou ve vlastnictví fyzických osob. Pozemek ve vlastnictví města. Je toto plnění osvobozené bez nároku na odpočet nebo zdanitelné plnění? Většinou mají pronajatou garáž nájemci, kteří bydlí v městských bytech vedle pozemku. Nájem za pozemek není však součástí nájemní smlouvy za byt. Tj. není podmínka bydlet v městském bytě a pronajmout si tento pozemek pod garáží. Text smlouvy: na pozemk. parcelách jsou se souhlasem pronajímatele umístěny provizorní garáže, které jsou ve vlastnictví jednotlivých nájemců. Touto smlouvou pronajímatel dává nájemci do nájmu část výše uvedených pozemk. parcel, na kterých má nájemce se souhlasem pronajímatele umístěnou provizorní garáž. Nájemce je rovněž na základě této smlouvy oprávněn užívat zbývající nezastavěné části předmětných pozemk. parcel, a to pouze za účelem vjezdu a výjezdu do své garáže. Při užívání těchto ostatních nezastavěných částí pozemk. parcel je nájemce povinen brát na zřetel nájemní a jiná práva ostatních nájemců garáží. Také máme případ, kdy se provizorní garáž od FO odkoupila s podmínkami, že se jim bude dále pronajímat pozemek včetně garáže za nížší cenu. Udělat toto v jedné faktuře - pronájem garáže včetně pozemku (tj. celé jako zdanitelné plnění)? Nebo udělat zvlášt fakturu za pronájem pozemku pod garáží jako osvobozené plnění (viz výše - pokud to tedy není bráno také jako zdanitelné plnění) a zvlášť pronájem garáže s 21 % DPH...

Začnu odprostředka - jak to popisujete, tak pronájem je samostatným plněním (nemůžeme asi říkat, že je to vedlejší plnění k nájmu v městských bytech - samostatný právní vztah ...).

Když to plnění posuzuji, tak, jak je popsáno, tak se domnívám, že je splněno, že se jedná o nájem místa k parkování vozidel (výjimkou by byly situace, kdyby ze smlouvy jasně vyplývalo, že účel je jiný než umístění stavby pro parkování vozidel - třeba když by si tam udělal nějaký skládek či co ... - ale předpokládám, že toto je v tomto případě asi vysoce nepravděpodobné...). I text smlouvy napovídá, že je to k parkování vozidel ...

No a tím jsem řekl názor i na poslední případ - podle mne je to jediné plnění s tím, že bude zdaněno sazbou 21% (respektive pokud by to byly nějaké ty "hadrové" garáže - pardon neznám přesný výraz, tak by někdo mohl uvažovat o pronájmu plochy k parkování + movité věci - ale to jsme zase na stejné úrovni - 21%). ZN

Obec prodává pozemky orná půda,travní porost.Podle územně plánovací dokumentace obce jsou pozemky určeny k plnění funkce -stávající individuální bydlení(plocha určená pro trvalé bydlení individuální v RD, výstavba , přístavby, možnost umístění drobných staveb...Jaká bude prodejní cena pozemku : cena za pozemek+ DPH ? Bude se při prodeji účtovat o DPH nebo není předmětem DPH? V žádosti se jedná o rozšíření stávajícího vlastnictví žadatele ( pozemky k RD).

Já nevím, co bych k tomuto řekl. Situace je taková, že pokud se jedná o pozemky netvořící funkční celek se stavbou (což asi netvoří), tak posuzujeme, zda se jedná o stavební pozemek. No a tady se rozchází postoj GFŘ, podle kterého je schválení územního plánu již správním úkonem vedoucím k tomu, že se o stavební pozemek jedná, většina odborné veřejnosti ale s tímto nesouhlasí, neboť se nejedná o správní úkon směřující k umístění "této" stavby - tedy nějaké konkretizované (já se třeba osobně také k této skupině řadím a domnívám se, že GFŘ vyložilo zákon nad rámec zamýšlený MF ....). Je také pravdou, že GFŘ v dotazech a odpovědích připouští, že existují pozemky i v území schváleném územním plánem pro výstavbu, kde se nejedná o stavební pozemky - nicméně neřeší příliš, jak toto určit - viz odpověď na dotaz č. 4, z dotazů a odpovědí zveřejněných v září 2016 - zde je uvedeno:

Nad rámec výše uvedeného je možné uvést, že pozemky, které nelze zpravidla považovat pro účely DPH za pozemky stavební, i když jsou dle územního plánu obce uvnitř zastavitelného/zastavěného území, jsou vymezeny územním plánem zejména jako plochy: Park; kostel; hřbitov; vodní toky; vodní plocha; lesní půda; lesní plocha; lesní půda; zemědělská půda; přírodní nelesní zeleň; veřejná zeleň; městská/obecní zeleň; parkový les; stabilizované plochy orné půdy; stabilizované plochy travních porostů; vodní a vodohospodářské; ochranné pásmo silnice; ochranné pásmo elektrorozvodů; atd., pokud je dle územního plánu obce nelze zastavit, případně je lze zastavit pouze drobnými stavbami. 

Tady nevím (a je to nyní předmětem dotazování na GFŘ), jak si představují dokazování, že předmětem převodu je pozemek, kde se nedá stavět. Zda to lze vzít třeba z logiky věci ... (podle mého názoru totiž není smyslem směrnice, aby předmětem DPH byl převod třeba 20 metrů čtverečních pozemku, které budou rozšiřovat zahradu vlastníka RD a z logiky věci nebudou určeny k zastavění ...).

Tak nevím, co Vám mám říci - postoj GFŘ a FU bude pro Váš případ pravděpodobně takový, že by se převod měl zdanit. Z mého pohledu (a skutečně nejsem sám) by se mělo spíše jednat o pozemek nestavební (jehož převod je osvobozen od daně), zejména tehdy, pokud by se jednalo třeba o převod nějakého pozemku pro rozšíření zahrady k nějakému již staršímu RD a z logiky věci by vyplývalo, že to není určeno k zastavění. 

Ale prostě stav je takový, že tady vzniká spor, který se může táhnout třeba i několik let, než to rozetne Nejvyšší správní soud. ZN

Jsme plátci DPH.Nakupujeme telekomunikační služby od operátorů (pevné linky a mobily). Zaměstnanci nám hradí v pokladně za soukromé telefonní hovory. Na vstupu tuto část uplatníme a na výstupu odvedeme dph. Bude se od 1.10.2016 na nás vztahovat při příjmu faktur od operátorů PDP? Na výstupu přijímáme od neplátců - takže předpokládám, že ne.

Musím říci, že mne tento dotaz velice zaskočil a tak jsem začal bedlivě studovat informaci GFŘ z 29.9.2016. Musím říci, že z toho, co jsem se dočetl, příliš moudrý nejsem a začal jsem to řešit s kolegy daňovými poradci - úplně jednoznačnou odpověď jsem nezjistil - spíše to vypadá na určitou nejistotu.

Co je jasné u Vašeho příkladu - režim PDP nemohu používat ve vztahu k neplátcům - tedy v žádném případě to na konečné příjemce (zaměstnance za soukromé hovory) nemůžete účtovat v režimu PDP.

Co mi ale z informace nevyplývá úplně jednoznačně - zda vašemu Městu to má být účtováno v režimu PDP. Oni totiž prvotně několikrát zdůrazňují, že by se mělo jednat o vztahy mezi subjekty v oboru podnikajícími (na úrovni "velkoobchodu") - přitom tím, že provádíte prostou přefakturaci, respektive Město je konečným příjemcem, tak rozhodně v této oblasti asi nepodniká.

V informaci uvádí například:

Z vymezení předmětných služeb pro účely aplikace režimu přenesení daňové povinnosti přitom vyplývá, že se bude jednat pouze o poskytnutí služeb na velkoobchodní úrovni, tj. mezi plátci, kteří jsou podnikateli v elektronických komunikacích nebo svoje podnikání v elektronických komunikacích neoznámí, za účelem jejich využití pro poskytování vlastních služeb elektronických komunikací (např. služby volání, SMS-služby krátkých textových zpráv, přenos dat) dalším subjektům, kterými mohou být jak koneční spotřebitelé, kteří vystupují jako koncoví uživatelé ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona o elektronických komunikacích, tak jiní podnikatelé.

  Jenže potom se začínají zmiňovat o přefakturaci, ale podle mne jen pro subjekty, které jsou podnikateli v elektronických komunikacích.

Takže zatím se domnívám, že i na vaše Město by mělo být fakturováno ve standardním režimu a že přeúčtování na zaměstnance snad není oním důvodem pro aplikaci PDP. Nicméně toto budu ještě zkoušet dále zjišťovat a případně poskytnu informaci do aktualit na stránkách (dle všeho to ale vypadá na "drobný" zmatek při zavádění tohoto systému). ZN

Obec nechala provést plošnou deratizaci na hlodavce. Nástrahy byly pokládány do kanalizace a na venkovní prostory. U kanalizace jsme plátci DPH. Nevím přesně, jak si máme uplatnit částečný odpočet daně. Dle info deratizéra dal přibližně 2/3 do kanalizace a 1/3 na venkov.prostory. Můžeme si DPH uplatnit v tomto poměru? Do jaké kolonky u daň.přiznání ř.40 to vleze - krácený odpočet? V KH v části B2 vyplním použitý poměr: ANO?

Je to trochu hraniční (zda deratizace je výdaj k provozování kanalizace) - ale asi ano a do odpočtu bych šel. Jednalo by se o poměrný odpočet DPH podle §75 - stanovení poměru podle odhadu umístění nástrah je podle mne odůvodnitelné.

Zachycení by potom vypadalo takto (například faktura je za 10 tis. Kč + 2,1 tis. Kč DPH).

1/3 x 12,1 tis. Kč - MD 518 (mimo DPH)

2/3 x 10 tis. Kč - MD 518 

2/3 x 2,1 tis. Kč MD 343

                                           Dal 321

Do přiznání to vstoupí tak, že na ř. 40 bude již pokrácená částka - tedy v prvním sloupci 2/3 * základ daně a v druhém sloupci (plný odpočet) bude 2/3 x daň. Tedy ne to krácení koeficientem (ne třetí sloupec) - ten je určen pro krácení podle §76.

V kontrolním hlášení skutečně udělat "poměr ANO". ZN

Naši zaměstnanci pro naší příspěvkovou organizaci prováděli opravu. Nyní chceme PO vyfakturovat materiál, který byl na našem skladu (při nákupu neuplatněn odpočet DPH) a který byl použit na opravu a práci našich zaměstnanců ve skutečné výši mzdových nákladů. Takže nic navíc, jen úhrada našich nákladů. Jsme plátci DPH a nevíme, zda tato "přefakturace" má být s DPH.

Toto nejde - ta varianta přeúčtování se týká něčeho, co jste nakoupili externě. Nikdy se ale nemůže přefakturace týkat vlastních mzdových nákladů (pokud se nejedná o právní institut zapůjčení pracovní síly, což asi není možné). Takže podle mého názoru vám nezbude nic jiného (když jim to již chcete vyúčtovat), tak jim to dát jako celek s DPH s tím, že si u nakoupeného materiálu uplatníte odpočet daně. ZN

Obracím se na Vás s prosbou o Váš názor na níže uvedený případ, který řeším z pohledu mzdového,především daňového hlediska. Starosta by rád věnoval peněžní dar občanovi za zásluhu poskytnutí první pomoci při záchraně života. Z pohledu zákona o obcích je tato pravomoc zřejmě v pořádku. Já to však řeším z pohledu daně z příjmů či případných odvodů na SP a ZP. V případě, že by tento dar podléhal daním a srážkám, jaké jiné řešení by se prosím obci nabízelo?

Peněžní dar (podle § 2055 a násl. nového OZ) poskytujete občanovi - odvody SP, ZP a  daň z příjmů tedy neřešíte - nejedná se o plnění v souvislosti s výkonem práce (občan není váš zaměstnanec). 

Z pohledu občana - tam si myslím, že je to podle zákona o daních z příjmů tzv. bezúplatný příjem, který, když je příležitostný a jeho úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč, tak je od daně z příjmů FO osvobozen. Občan tedy nebude muset přijmutí daru daňově řešit.

Dar se zaúčtuje 572/231+RS pol. 5492. 

Mateřská škola provozuje školní jídelnu. Vše je v jedné budově. Mateřská škola má pouze osvobozené plnění – školné, jídelna vaří i pro cizí strávníky. Nárokuje si odpočet DPH z dodávek tepla pro celou budovu a krátí koeficientem dle § 76. Vzhledem k tomu, že zdanitelné plnění s DPH (obědy pro cizí) je provozováno jen v části budovy, zdá se mi nárok (i když krácený dle § 76) příliš vysoký. Neexistují odpočtová měřidla pro jídelnu, navrhovala bych rozdělit náklady na teplo dle podlahové plochy a nárokovat a krátit koeficientem dle § 76 jen spotřebované teplo pro jídelnu. Možná, že to zbytečně řeším a nárok mohu uplatnit ze všeho a jen krátit koeficientem dle § 76, ale přece jen jsou náklady na teplo pokryty z velké části příspěvkem zřizovatele, který se do koeficientu nezapočítává a osvobozený příjem ze školného je také malá částka, oproti příjmům ze stravného, takže koeficient dle § 76 příliš neovlivní a logicky si MŠ nárokuje více než by měla. Z opatrnosti bych tedy raději spotřebu tepla nejdříve rozpočítala dle plochy a potom nárokovala jen za jídelnu. A jak s ostatními režijními náklady a nárokem na odpočet?

Vím, že případná aplikace koeficientu může být nespravedlivá, ale je to tak, že pokud je v daném objektu takto prováděna činnost osvobozená od DPH (a je to bezesporu ekonomická činnost za úplatu) a zároveň zdaňovaná, tak by se měl provádět odpočet DPH koeficientem, byť třeba nebude odpovídat plocha rozsahu činností (já k tomu říkám, že by se jim ten koeficient ještě pěkně mohl hnout v okamžiku, kdy by třeba zobchodovali "vlak s uhlím") - tak je nastaven systém a zákon a nemáme důvod to tady nějak rozdělovat plochou (to by bylo u poměrného odpočtu DPH podle §75 - ten se ale tohoto případu netýká). chápu, že to je systém, který nemusí být moc spravedlivý (v konkrétních případech jednou ve prospěch, ale někdy i neprospěch poplatníka) - ale je tak v zákoně nastaven.

Do dopočtu koeficientem půjdou i další společné režie, bez nároku na odpočet DPH by bylo to, co je výslovně jen k té osvobozené činnosti od DPH (třeba vybavení tříd ...).ZN

Chtěla bych se zeptat jak to bude v DPH v případě poplatku za vodu 2 Kč. Město uzavřelo dohodu na cenu vody 4 Kč + 2 Kč poplatek za vodu, který se odvádí státu. Bude tedy předmětem 15% DPH celková cena vody tj.6 Kč nebo se DPH bude týkat pouze 4 Kč a 2 Kč nebudou předmětem daně?

Pokud správně chápu - jedná se o poplatek za odběr pozemních vod. V tomto případě jsem přesvědčen, že by správně předmětem DPH měla být celková cena vody (tedy není možné říci, že poplatek, který bude odváděn dodavatelem vody, bude jakoby přeúčtováván mimo DPH - on by měl tvořit složku ceny). V poslední době byly podle mne analogické případy judikovány ze strany ESD - ten došel k závěru, že pokud je daň odváděna dodavatelem a systém funguje tak, že dodavatel je povinen zaplatit daň i v případě, kdy mu odběratel pohledávku neuhradí, potom se jedná o daň vstupující do základu daně (tvoří složku ceny) a je tedy také předmětem DPH. ZN

Fakturuji školení v rámci projektu Škola obnovy venkova, faktury jsou vystavovány pro obce a města. Účastníci zasílají na náš účet vložné ve výši 1000,00 Kč. Někteří jsou plátci DPH, někteří ne. Naše obec je plátce DPH, tudíž já musím vystavit faktury s DPH nebo pokud by to byl akreditovaný seminář mohlo by to být bez DPH?

Nezmám podrobnosti - pokud by se nejednalo o prostou přefakturaci, tak to skutečně vypadá na klasické zdanitelné plnění (sazba 21%). Varianta akreditace - ta možná je - za těchto podmínek by to potom bylo osvobozené plnění podle §57 - ale musíte mít platnou akreditaci. ZN

Obec je vlastníkem rodinných domu včetně pozemků, které zhotovila v rámci dotačního titulu na podporu nájemního bydlení. Podmínkou programu bylo 20 let nájemního bydlení, vázací lhůta byla aktuálně Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zkrácena a již uplynula. Obec má s nájemníky uzavřeny smlouvy, a to nájemní – dům, pozemek pod ním a zahrada u domu, dále pak smlouvu o smlouvě budoucí kupní a darovací – nájemné je započítáváno na kupní cenu. Dotaz zní: Smlouva o budoucí smlouvě kupní má v sobě ujednání o kupní ceně tak, že kupní cena se rovná součtu: - 590.700,-- Kč tj. ceny uhrazené budoucí prodávající za zhotovení domu a - 15.000,-- Kč tj. vzájemně dohodnutá cena ČOV a - 11.560,-- Kč tj. vzájemně dohodnutá cena pozemku parcelní číslo 39/22 v k.ú. Předhradí u Skutče ve výši 20 Kč/m2 a - 3.173,-- Kč za energetický pilíř a - hodnoty veškerých skutečně vynaložených nákladů budoucí prodávající na převáděné nemovitosti, jak jsou popsány v čl. I této smlouvy nebo v souvislosti s jejich převodem po podpisu této smlouvy o smlouvě budoucí kupní a darovací. Od 1.11.2016 bude plátcem daně z nabytí nemovitých věcí kupující. Bude se i nadále uplatňovat § 22 z.340/2013 Sb. – výlučnost sjednané ceny i pro kupujícího? Nebo je třeba zpracovat znalecké posouzení ceny převáděných nemovitých věcí? Z jaké hodnoty bude kupujícím placena daň z nabytí nemovitých věcí? Problém je, že nájemci se souhlasem obce (s vědomím smlouvy o budoucí smlouvě kupní) obecní majetek často zhodnotili tím, že si postavili tu kůlnu, tu bazén, přístavek, či zabudovali jiný kotel v domě apod. O I tato zhodnocení potřebujeme dát do pořádku tak, aby i z hlediska daně z příjmu na straně obce bylo v pořádku. Tedy jak vnést do obecního majetku, za jakou cenu, jak s těmito věcmi účtovat? Obec aktuálně zpracovává energetické štítky a zjišťuje další podklady pro následný prodej. Můžete nám poradit s daňovými dopady u daně z nabytí nemovitých věcí a u daně z příjmu?

§ 22 zůstává beze změny - tedy základem daně by byla sjednaná cena - znalecké ocenění není v tomto případě potřeba.

Pokud se týká daně z příjmů, tak tady si myslím, že ta věc není úplně jednoznačná. Dle mého názoru bychom měli rozlišit následující situace:

a) jedná se o vybudovanou samostatnou stavbu při "starém občanském zákoníku" - například nějakou kůlnu, garáž, plot apod. - v takovém případě by se jednalo o stavbu, která je ve vlastnictví toho, kdo stavbu postavil a není ji nutno jakkoliv řešit ...

b) jedná se o vybudovanou stavbu jako v a) ale již po 1. 1. 2014 - tady se domnívám, že by správně mělo být zřízeno právo stavby (právně je stavba součástí pozemku) a pokud dojde k následnému prodeji, tak prodávám ten pozemek jako celek. Přesto se domnívám, že by to daňově nemělo mít nějaké dopady - tím, jak by se pozemek odprodal, tak by se tato "práva stavby" u nich spojila do vlastnictví ...

c) no a potom jsou tam technická zhodnocení najatých staveb - tady upřímně - případný daňový problém nastal v tomto případě již v okamžiku provedení technických zhodnocení - aby se tomu vyhnulo, tak mělo být sjednáno, že mají třeba se souhlasem vlastníka provést TZ svým jménem a na svůj účet a že se vlastník zavazuje nezvýšit hodnotu majetku o toto TZ. Pokud by tomu tak bylo, tak v roce provedení tohoto TZ nedojde k získání nepeněžního prospěchu - možná Vám to z vaší smlouvy vyplývá - nevím ... Při následném prodeji v takovém případě nájemci jsem zastáncem toho, že není již co dodaňovat u obce, neboť jí nevznikne nepeněžní prospěch (TZ užíval nájemce, který se stává vlastníkem), to, že je zde TZ, se prokazatelně jakkoliv nepromítlo do ceny. Je to ale můj názor - nevylučuji, že zde budou i rozdílné názory.

Takže já osobně bych provedená TZ na nemovitosti ani nově vzniklé drobné stavby nyní jakkoliv neřešil - podle mne není ani o čem účtovat (jiné by to bylo třeba v situaci, když by byl ukončen nájemní vztah a nemovitost zůstala obci nebo když by byl ukončen nájemní vztah a obec by to prodávala jiné osobě než byl nájemce).ZN

Naše město má zájem získat dotaci za SFŽP na projekt Protipovodňová opatření. V současnosti řešíme smlouvu o dílo s dodavatelskou firmou, ale nejsme schopni se dohodnout, jak postupovat při fakturaci prací. Dle mého názoru se jedná o režim PDP - stavební práce, ovšem firma která nám bude práce fakturovat tvrdí, že těchto projektů už dělala několik a všude fakturovala s DPH. Jelikož jako odběratel neseme následky z hlediska DPH (pokud by byla faktura chybně vystavena v normálním režimu s DPH, ale měla být s PDP a příjemce by dodavateli zaplatil DPH, tak ho to nezbavuje povinnosti zaplatit DPH i svému FU - 2x zaplacené DPH) mám tedy obavy aby nenastaly problémy při případné kontrole z FU, ale zároveň aby nenastaly problémy při proplácení dotace ze strany SFŽP. Prosím tedy o radu jak tedy výše uvedené DPH v rámci fakturace řešit.

Nedali jste mi popis, co ta protipovodňová opatření zahrnují - takto se mi k tomu těžko vyjadřuje z hlediska toho, zda to patří do CZ-CPA 41-43 (stavba nějaké protipovodňové hráze třeba ano, ale mohou to být třeba také jen nějaké hlásiče ...).

Co je pro mne ale důležité - i pokud by se jednalo o klasické stavby, tak určitě to nemáte k ekonomické činnnosti. Tedy podle informace GFŘ by to mohlo být v režimu mimo PDP (tedy dodavatel fakturoval s DPH). Zároveň máte právo opět podle materiálů GFŘ, že i když to nemáte k ekonomické činnosti, tak se můžete postavit do pozice osoby jednající jako plátce a režim PDP by byl potom po dohodě s druhou stranou aplikován.

Takže si myslím, že tam ten PDP nemusí být (jeho aplikace je ale dobrovolně možná). ZN