Dotazy

Při opravě vodovodu jsme přerušili síť elektronických komunikací. ČTI nám škodu nafakturovala a my ji uhradili 547/321 a 321 231 pol.5192 par.2310. Přemýšlím ale, jestli si můžeme uplatnit DPH, když je to vodovod? Ještě bych se zeptala, dělníci zaměstnaní u města pracují v zimě a částečně i v létě v lese, starosta chce abych uplatnila DPH u pracovních oděvů a bot 501 ZJ 40,343 ZJ 40/321 a 321/231 pol.5132 par.1032, lze to?

Obecně pokud máte vodovod ke zdaňované ekonomické činnosti, tak byste i u souvisejících vyvolaných nákladů mít odpočet měli (třeba byste byli nuceni opravit, co jste poškodili - tedy tady by problém nebyl). Problém vidím v jiné věci - tady pokud správně chápu - opravu jste nezajišťovali, ale hradili jste vzniklou škodu na ČTI - nicméně ale nahrazení škody není vůbec zdanitelným plněním a škodu vám měli vyúčtovat mimo DPH. Pokud to udělali s DPH, tak byste jim měli fakturu správně vrátit s tím, že náhrada škody není předmětem daně. Pokud uplatníte odpočet - je tam riziko, že vám to bude napadeno, že se nejedná o plnění a tudíž není nárok na odpočet (to si již musíte zvážit sami, co uděláte).

Pracovní oděvy - pokud to mají jak na činost v lese tak i třeba na pozemní komunikace, tak by se správně mělo poměrovat - tedy doložíte, že zhruba z 60% v lese a zbytek třeba na zeleni či komunikacích - potom uplatníte 60% v režimu poměrného odpočtu podle §75. Tedy 60% základ daně a 60% odpočet na 343 a zbylých 40% včetně daně bez odpočtu. Zase je to na vašem zvážení, zda do tohoto půjdete nebo zda budete deklarovat, že je to jen pro práci v lese a budete uplatńovat plný odpočet. ZN

Jsme statutárním městem a mj. provozujeme vlastními zaměstnanci infocentrum, kde prodáváme jednak vlastní propagační zboží a dále např. knihy, senior slevenky a vstupenky na kulturní a sportovní akce od různých portálů na základě komisionářské smlouvy. Z těchto prodejů máme provize. Na základě § 12 ZoET jsme měli za to, že tržby ÚSC nejsou podle zákona o evidenci tržeb evidovanou tržbou. Avšak po prostudování metodického pokynu - bodu 2.2.4 Nepřímé zastoupení ve vazbě na § 8 ZoET a zejména odpovědi na dotazy SMO jsme znejistěli. Můžete nám potvrdit nebo vyvrátit vysvětlení, že EET se týká i ÚSC? V případě, že prodej bude realizován přes EET budeme hlásit pouze tržby z nepřímého zastoupení nebo z této pokladny je možné (a vhodné) hlásit všechny tržby (i ty, které se povinnosti EET netýkají).

U komisních prodejů je to specifické tím, že to není váš klasický příjem, ale příjem komitenta a v rámci EET je to řešeno jako nepřímé zastoupení, které EET podléhá. Problemtika provozování infocentra a EET je řešena v bodu 4. odpovědi GFŘ. V odpovědi se vyjádřili, že komisní prodej, kdy komisionářem je infocentrum (organizační složka obce) a komitentem třetí osoba, jejíž zboží v infocentru prodáváte, je na bázi nepřímého zastoupení. Dále k tomu uvádějí, že podle § 8 ZoET, cituji: „Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.“

Opravdu tedy v infocentru musíte vést EET, a to i přesto, že vlastně evidujete tržbu, která představuje plnění, jež je kompletně příjmem na straně komitenta (i když na ní nebudete mít provizi). K tomu ještě dodám, že i SMO poukazoval na nelogičnost a vazbu na §12 tohoto ustanovení v podmínkách obcí - nicméně byl odmítnut a v případě komisních prodejů skutečně GFŘ na EET u obcí trvá (považují §8 za speciální ustanovení, byť já bych si spíše myslel, že §12 má být tím speciálním ustanovením)..

GFŘ v odpovědi uvádí (je to zvýrazněno tučně), že: "Vzhledem k tomu, že evidovaná tržba v daném konkrétním případě není příjmem obce (komisionáře), ale příjmem třetí osoby (komitenta), není možné aplikovat § 12 ZoET a nejedná se o tržbu vyloučenou z evidence. Takový charakter by měla pouze případná marže obce, pokud by byla součástí celkové ceny zboží."

Tzn. pokud máte na prodávaném zboží provizi, tak ta je podle § 12 z EET vyloučena (je to váš příjem) a přes EET máte evidovat jen tržbu komitenta. 

Jako jedinou výjimku lze použít § 6 ZoET, kdy GFŘ v odpovědi uvádí, že jste povinni podle výše uvedených pravidel evidovat tržbu, "ledaže tato platba nezakládá komitentovi rozhodný příjem ve smyslu § 6 ZoET".

Rozhodný příjem je definován:

§ 6

Rozhodný příjem

(1) Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

(2) Příjmy podle odstavce 1 jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.

(3) Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka. Tento příjem není pro účely tohoto zákona příjmem tohoto společníka.

Je pak tedy na posouzení, jestli třetí osobě, jejíž zboží prodáváte, platba zakládá nebo nezakládá rozhodný příjem, ale budou to spíše výjimky (její ojedinělá tržba, není předmětem DPPO aj.).

V odpovědi máte uveden i postup, jak tržby evidovat a informaci, že pro maloobchod platí EET od 1.3.2017.

Varianta, že budete evidovat vše - tedy i podle zákona vyloučené tržby v zákoně dle mého názoru není nijak zohledněna (§12 hovoří o tom, že se jedná o tržby vyloučené, ne, že je poplatník může vyloučit). Na druhou stranu u §37  (dočasné vyloučení ve vazbě na postupný náběh projektu) také uvádí, že určité tržby evidovány nejsou (ne "nemusí být"), nicméně v odpovědích finanční správy se běžně objevuje varianta, že eviduji určité tržby i dříve. Tedy dle mého názoru varianta, že v IC jsou evidovány všechny tržby asi možná je - musíte vyhodnotit, zda je to efektivní.

Obec prodává firmě pozemky pro výstavbu prodejny, jedná se o zemědělskou půdu, ke které jsou přivedeny inženýrské sítě, čímž se dle nás pozemek stává zhlediska DPH stavebním. Prodej pozemku je vázán na vydání územního rozhodnutí(nabytím právní moci územního rozhodnutí bude v KN vyznačen jako vlastník pozemku kupující firma). Plátcem DPH je obec v rámci hospodářské činnosti tj. inzerce, pronájmy, kopírování, prodej dřeva atd. Veškeré prodeje pozemků obec uskutečňovala v rámci hospodaření v hlavní činnosti tj. bez DPH ( např. prodej pozemku před domem, chatou, v rámci přístupu k objektu). Domníváme se, že v tomto případě se i v rámci prodeje v hlavní činnosti stává obec plátcem DPH a je povinna vystavit kupujícímu daňový doklad tj. fakturu. Prosím tímto o radu, jak v tomto případě postupovat.

Z pohledu DPH je úplně jedno, zda je to v činnosti hlavní nebo hospodářské - jak to popisujete, tak tady by to dani mělo dle všeho podléhat, byť se jedná o činnost hlavní. Protože to prodáváte osobě povinné k dani (nějaká firma), jste povinni na toto zdaňované plnění vystavit daňový doklad.

Jinak jen technicky - pokud jste zatím byli zvyklí hradit daň z účtu hospodářské činnosti, potom jen nezapoměňte refundovat daň z hlavní do hospodářské (musíte peníze odpovídající dani převést do hospodářské - v hlavní potom budete mít příjmy včetně DPH a výdaj na platbu DPH na 5362 ...) - ale to již asi znáte ...ZN

Při posledním daňovém přiznání mi vyšel nadměrný odpočet (stavíme kanalizaci). V jednotlivých řádcích daňového přiznání (ve sloupci daň jsem měla následující hodnoty: řádek č. 1.....11.486 Kč, řádek č. 2 ....16.401 Kč ř. č. 10.......6.844.586 Kč ř. č. 11 .......... 14.208 Kč ř. č. 40 ..........159.541 Kč ř. č. 43 .........6.837.800 Kč ř. č. 46 ........ 6.997.341 Kč ř. č. 62 -------6.886.681 Kč ř. č. 63 ....... 6.997.341 Kč ř. č. 65 ...... 110.660 Kč. Vrácený nadměrný odpočet od FÚ jsem proúčtovala dle Vašeho návodu v materiálu k RS (str. 98-99) následovně: 343 131.654 D (ř.1+ř.2 - ř. 40) 231 6399/5362 mínus 131.654 D 343 6.837800 D (ř.43) 343 6.858.794 MD (ř. 10,11) 231 6399/5362 mínus 6.837.800 D ř. 43 231 8901 6.858.794 (ř. 10, 11) Když si vyjedu výkaz FIN, tak se mi ale objeví ve výdajích na odpa 6399 pol.5362 mínus 6.969.454 Kč a ve financování na položce 8901 mínus 6.403.978,- Kč. Ve výsledku mám příjmy po konsolidaci 14.671.477 Kč a výdaje 6.247.684 Kč. Financování po kontrole mínus 8.423.793 Kč!! Auditorovi se to nelíbí, prý tam musím mít někde chybu. I já jsem z toho dost zmatená. Přiznám se, že tohle přeúčtovávání moc nechápu a tak se mi to před auditorem špatně obhajuje.

Omluva za pozdní odpověď, pořád se k tomu vracím a nějak také nevím, kudy do toho. On mi chybí původní zápis - totiž ta položka 8901 se využívá jako pomocná, dělá se to tak, že předepíši fa z PDP např. ve výši základ daně 042/321 a PDP 343. ř. 10/343 ř.43, a pak si dám DPH na položku např. 6121 D a zároveň na 8901 MD

- to je případ, když mám povinnost z PDP a zároveň nárok na odpočet. A pak tuto částku vlastně ani neplatím, takže ji jen proúčtuji: 

343/231 8901 D a 231 6399 5362 (minus D)/343 a tím se mi ta položka 8901 vynuluje - každé přiznání, kromě toho, co platím meziročně...

Nevím k jakému datu bylo zaplaceno DPH a zda jste nezapomněla dát DPH z PDP na tu položku 6121 a zároveň na 8901 MD - tak se prosím podívejte a ještě se případně ozvěte na iva@obecuctuje.cz  

Koupili jsme stánek (pro kulturní činnost) ze Slovenska, faktura je v Kč na 5.374, ale je tam přenesená daňová povinnost, tj. dopočteme daň, odvedeme, ale neuplatňujeme. Na účtě 558 je cena vč. DPH, na 343 - DPH - ZJ 003 a na 321 ZD a ZJ také 003 ? Prosím o kontrolu.

Máte to naprosto přesně - cena na 558 a 028 bude včetně DPH. Daň přiznáte (21%) a dáte ji na ř. 3 přiznání (omlouvám se, neznám u každého programu kódování - ale asi to tak bude - výsledkem musí být, že se vám to v přiznání dostane na tento řádek..) ZN

V roce 2015 vypočtená DPPO byla ve skutečnosti nižší o 4000,-. V roce 2016 v březnu jsem zaúčtovala: 591 MD-4000,- x 384 D-4000,- 384 x 682 ve skutečné vypočtené výši 231 10 1122 x 231 10 63995362 ve skutečné výši. Nyní po zaúčtování DPPO mám na účtě 384 skutečnou vypočtenou výši, ale ve výsledovce poníženou o rozdíl za r. 2015 /4000,- Kč/ a taktéž HV zdaněn touto poníženou částkou. Je toto správně?

Pokud jste k 31.12.2015 udělala předpis vypočtené daně 591/341 a 341/384, tak v roce 2016 máte zaúčtováno dobře (jen doporučuji místo účtu 591 účet 595, když je to úprava odhadu) a účet 384 byste měla mít vyrovnaný. Máte asi na mysli, že ve výnosech na účtu 682 máte skutečně vypočítanou výši DPPO podle přiznání, ale protože vám vznikl oproti odhadu rozdíl, tak máte teď na účtu 591 ponížen odhad DPPO za rok 2016 o rozdíl 4000 Kč z roku 2015. Pro přehlednost doporučuji přeúčtovat 4000 Kč z účtu 591 na účet 595, tak to budete mít oddělené od výpočtu DPPO za rok 2016. 

Jen pozor u RS, pokud jste přiznání podávala v březnu 2016, tak je již u výdaje správně pol. 5365.  

Účet 591 (i 595) pak vstupuje do VH za rok 2016, a to do VH po zdanění (tj. v tomto případě ho zvyšuje). Ale k 31.12. 2016 byste zase měla udělat předpis daně 591/384 za rok 2016, což opět bude mít vliv na VH po zdanění, tj. VH zase sníží. 

V roce 2016 jsme platili na základě platebního kalendáře každý měsíc zálohy na el.energii na částku 520,-Kč,po zaplacení jsme obdrželi daňový doklad o přijetí úhrady. Na tomto dokladě bylo datum přijetí úhrady částka bez DPH(429,75 Kč, výše DPH 21% 90,25 Kč a celková výše úplaty 520,- Kč..Dále tam bylo napsáno, že nám vystavují zálohový daňový doklad na přijaté úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Z takto přijatých daňový dokladů jsme DPH neuplatňovali. Teď nám 17.1 přišla konečná fa-(daňový doklad ) na vyúčtování za rok 2016. Je zde rekapitulace dodávka el.en :ZD 14.322,58 Kč DPH 3.007,74 Kč celkem 17.330,32 Kč zapl.záloha :- 4.727,25 Kč DPH - 992,75 Kč celkem - 5.720 Kč rozdíl ke zdanění: 9.595,33 Kč DPH 2.014,99 Kč celkem 11.610,32 Kč. nedoplatek po zaokrouhlení celkem 11.610,- Kč DUZP je 31.12.2016. Dala bych to do KH v lednu a do přiznání k DPH také-protože to přišlo až 17.1.17 zaúčtovala bych takto na ř. 40 do daňového přiznání ZD 14.323 a DPH 3.008 a do KH na řádek B2 ZD 14.323 a daň 3.008-je to po zaokrouhlení. Je to správně nebo jsme měli už odpočet uplatňovat každý měsíc na základě zálohového daňového dokladu a teď již odpočet nemohu uplatnit?. děkuji mockrát za radu

Předpokládám, že máte plný nárok na odpočet DPH - tedy není problém s uplatněním nároku i za minulý rok (odpočet DPH si můžete uplatnit po dobu 3 let). Jinou věcí ale je otázka techniky - po zavedení kontrolního hlášení Vám vznikl odpočet z došlé faktury - ta je ale z pohledu DPH na 9 595,33 Kč a DPH 2014,99 Kč - tedy rozdíl a protože je to nad 10 tis. Kč, tak to přijde do A.2.

Ty zálohy jsou podle dokladu, který je do 10 tis. Kč - tedy tady to půjde do A.3. (bez identifikace dokladu). Takto to musíte rozložit - tedy klidně uplatnit v lednu, jen to musíte kvůli kontrolnímu hlášení rozdělit na dvě části. ZN

Jsme DSO,kde nám zpracovává daňové přiznání daňový poradce (vždy až koncem června). Prosím o vypsání, jak se má správně o celém DPPO účtovat - není mi jasné, jak je to v případě, kdy platíme zálohy. V prosinci jsme dle FÚ zaplatili zálohu na DPPO 15600,- Kč (zaúčtovala jsem v prosinci 341/231 100 6399-5362), druhou stejnou zálohu máme zaplatit do konce června 2017. Mám udělat na konci roku 2016 předpis 591/341 - v jaké výši? Jen na těch zaplacených 15600,- Kč nebo na obě zálohy dohromady - tedy 31200,-Kč nebo i na víc - odhad (nevím zatím co vyjde v daňovém přiznání v červnu)? Jak o celém případu včetně záloh účtovat pak v roce 2017? Děkuji

U vás je účtování o DPP klasické. K datu 31.12. je potřeba udělat co nejpřesnější odhad na celou daň z příjmů za rok 2016 a zaúčtovat 591/341. Ale ne ve výši záloh minulého roku, ale kolik čekáte daně. Ono s těmi zálohami je to tak, že se jakoby posouvají, ony se zúčtují předpisem závazku - takže další zálohu v červnu zase dáte 341/231 + RS a vyjde vám na 341 doplatek. Pokud se ta vypočtená daň v červnu bude lišit od částky zaúčtované v prosinci 2016, tak v roce 2017 ještě doúčtujete rozdíl zápisem 595/341. 

Došla nám od E.ONu souhrnná faktura ( je v ní zahrnuto veřejné osvětlení, sport. areál i budova obecního úřadu) vyúčtování el. energie za období 10.6.-31.12.2016. DUZP je na faktuře 10.1.2017, vystavení 10.1.2017. Z části faktury - budova obecního úřadu si uplatňujeme DPH a zároveň odvádíme - vystavuji faktury na spotřebu el.en. dvěma nájemcům podle jejich spotřeby - podružných elektroměrů. Potřebuji tedy náklady a výnosy dostat do r.2016 a DPH odvést a nárokovat až v lednu (resp. za 1.Q.2017). Účtovala jsem vždy: 502 ZJ 240 - základ daně a 343 0035 ZJ 240 - nájemci a 502 0300 spotřeba obecní úřad MD proti 321/D. Dále 389MD /502 D ve výši uhrazených záloh, 321MD / 314 ZJ 240 MD základ daně a 343 0035 ZJ 240 Daň D - zúčtování záloh, ze kterých jsme si uplatnili DPH při úhradě záloh. Faktury vystavené nájemcům: 311 ZD MD/ 602 ZJ 201 ZD + 343 0025 ZJ 201 daň D. O DPH musím ale účtovat až v lednu - mám problém to dostat správně do programu KDF, aby se mi to načrtlo do KH v lednu - ale hlavně nevím, jak to zaúčtovat za výše popsaných okolností - NÁKLADY A VÝNOSY 2016 a DUZP v lednu. Moc Vám děkuji, řeší nás to víc.

Někteří plátci mají starost, že jim neumí vyřešit program dvě data - tedy, že když to dají do prosince, tak je výsledek, že by měli i v prosinci odpočet. Některé programy umí odlišit datum uskutečnění účetního případu a datum, kdy má vstoupit do nároku na odpočet pro potřeby přiznání.

Tady ještě podotýkáme, že je problém v tom, že i DUZP je nastaveno až na leden - již jsem v dotazu zhruba dva dny starém uváděl, že někdo preferuje toto zařadit do došlých faktur 2016 (s ohledem na to, jakého období se to týká), někdo spíše aplikuje to, že DUZP je rozhodující a proto rok 2016 řeší jen na skupině 38 a DF účtuje až ve 2017.  

VAR 1 - snažím se to předepsat ještě do 2016 jako závazek a  software mi umoňuje pracovat se dvěma daty - potom:

DF MD502/Dal 321 ve 2016 (ale s označením, že DPH je ve 2017)

      MD 343

VAR II  - vyjdeme, že je to pode DUZP - tedy udělá se do prosince jen MD 502/Dal 383 základ daně - kde se odčítá (a kde se neodčítá, tak včetně daně).

zároveň do závěrky - to, co se přeúčtovává - MD 385/Dal 502 (jen základ daně) - respektive paní to dává na 602

ve 2017 potom

došlá faktura (pokud jsme šli jen přes 38x):

MD 383

MD 343/ Dal 321

A vydaná faktura

MD 311/Dal 385

                                   Dal 343

Tím dostaneme DPH do 2017 a budeme to mít dobře ve výsledcích 2016.

ZN

Mám dotaz ohledně odpočtu DPH při opravě rozvodu vody v bytovce: naše obec je majitelem obec.vodovodu, ale pronajímá ho a z nájmu odvádí DPH. Vodné od občanů si vybírá sám nájemce. Nově od června 2016 je u jedné bytovky v obci společný vodoměr, z něhož spotřeba vody je fakturována nájemcem vodovodu obci a obec musí spotřebu přefakturovávat jednotlivým bytům (DPH je odváděno a nárokováno zpět). V prosinci 2016 došlo k opravě rozvodů vody a výměně vodoměrů v bytech ve výše zmíněné bytovce. Fa na tyto práce je vystavena v PDP s 15% daní. Můj dotaz zní, zda je možno na tuto opravu nárokovat DPH? Myslím si, že ano...

Já se domnívám, že nikoliv - že nárok na odpočet nemáte. Rozvody vody a vodoměry v bytech jsou součástí bytového domu a odměna za ně je inkasována v podobě nájemného za byty - tedy osvobozeného od DPH (nikoliv v odměně za dodání vody). ZN

Potřebovala bych poradit se zdaněním daru a poukázek. Starosta dostal v roce 2016 finanční dar jako občan za mimořádnou činnost ve výši 19000,- a ještě poukázky ve výši 4800,- (ty máme schváleny v sociálním fondu). Ty byly sice za rok 2015, ale vyplaceny byly v roce 2016. A teď nevím, když je to přes 20000,-Kč za rok, tak by to měl asi uvést v daňovém přiznání a zdanit. Je to tak? A nějaké sociální a zdravotní pojištění se z toho odvádí nebo se to toho netýká? Děkuji.

K problematice poskytování finančních darů členům zastupitelstva se podívejte na dotaz z 20.12.2016 "Finanční dar". Z hlediska zdanění bych na to nahlížela (i podle metodiky MV) opravdu jako na peněžní dar, který jste starostovi poskytli za mimořádnou činnost, která nesouvisí s výkonem jeho funkce, tedy jako každému jinému občanovi. Vy pak žádné odvody neřešíte, pan starosta jako obdarovaný občan však podle zákona o daních z příjmů má osvobozeny jen bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč. Jelikož dostal finanční dar 19 000 Kč, podléhá to z jeho strany dani z příjmů.

Pokud jde o poukázky ze SF, podle § 6 odst. 9 zákona 586/1992 Sb. by je měli mít zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti, jako nepeněžní příjem, osvobozeny, ale záleží, na co jim je poskytujete - pokud něco z písm. d), pak je mají osvobozeny, pokud na něco jiného, tak podle písm. g) mají osvobozeno jen do 2000 Kč. Pokud podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti, pak musíte provést i zákonné odvody SP a ZP, pokud dani nepodléhá, pak ne. Hezká tabulka, kde máte příklady benefitů a způsob zdaněné najdete na odkazu:

http://www.e-cons.cz/blog/danove-zakony-blog/jak-na-penezni-a-nepenezni-benefity/

Na jakou položku zaúčtovat úhradu daně z nabytí nemovitých věcí, když město platí dle dohody ve smlouvě daň z nabytí nemovitých věcí za převodce (město je kupující), použije se také položka 5362? Právní účinky ještě v říjnu 2016 před novelizací.

Pak to měl být správně výdaj související s pořízením DM, tj. mělo se dohadovat 042/389  před zařazením majetku do užívání a pak daň již jen 389/342. Doporučuji opravit. 

Budujeme v obci podnikatelskou zónu. V této zóně vznikli 3 pozemky. Nejsou na nich žádné sítě, ale k pozemkům je přivedeno zasíťování. Ve znaleckém posudku mám uvedeno, že se jedná o stavební pozemky. 2 pozemky jsme prodali v r. 2016 vč. DPH a nyní na těchto pozemcích budujeme (obec) kanál a voda + se bude dělat komunikace. Jak kanál, voda, tak komunikace budou sloužit pouze k těmto podnikatelským pozemkům. 1.) Máme u budování kanálu, vody a silnice nárok na odpočet DPH? 2.) Auditor mi řekl, že pokud se jedná o prodej zasíťovaných pozemků, mám prodávat v řežimu PDP. Jenže 2 pozemky už sem prodala normálně vč. DPH a teď tento třetí mám prodat v režimu? Sítě teprve budujeme, ale vlastníky pozemků už jsou 3 právnické osoby - všichni plátci, (2 už zaplatili), 3. budu vystavovat zálohovou fakturu v lednu. Byla chybat prodat bez režimu? Děkuji za rychlou odpověď a přeji požehnané svátky vánoční.

Vezmu to od jednoduššího:

a) v žádném případě se u prodeje nebude aplikovat režim PDP - režim PDP se podle §56 odst. 5 aplikuje v případě, že by pozemek splňoval charakteristiku pozemku, který by byl od daně osvobozen (tedy například na pozemku by byla umístěna stavba starší než je časový test - nyní nabíhá ten pětiletý ...). Jak jsme ale pochopil z dotazu - tady to jsou typické stavební pozemky (nezastavěné) - tedy aplikujeme 21% v nornálním režimu - názor auditora dle mého názoru není v tomto případě správný.

b) co se týká odpočtů DPH z výstavby sítí - vyjadřoval jsme se k tomu již několikrát. Vím, že někdo se mnou nesouhlasí, ale mám názor, že si nemohu uplatnit odpočet daně z výstavby pozemní komunikace, pokud bude mít charakteristiku komunikace místní (výkon veřejné správy ...). U ostatních sítí (kanalizace, vodovod, případně plyn) - ,pokud je budu používat k ekonomickým aktivitým  pronájem, prodej,,, . potom u nich odpočet DPH určitě problém není. Sám připouštím, že toto je sporné téma ...ZN

Jakou formu odměny může město poskytnout členům finančního a kontrolního výboru, aby se za ně nemuselo odvádět zdravotní pojištění? Dle § 6 ostd. 10 ZDP se při odměně za výkon funkce ZP odvádí.

Podívejte se do metodického doporučení MV  č. 5.3. k odměňování, odkaz:

http://www.mvcr.cz/odk2/

Odměňování nečlenů zastupitelstva, kteří jsou členy výboru, jsou řešeny na str. 79-81.Cituji Vám sem z toho část:

"Pokud jsou předsedové a členové výborů zastupitelstva obce (bez ohledu na to, zda jde o výbory zřízené povinně nebo fakultativně) a stejně tak předsedové a členové komisí rady členy zastupitelstva obce, vždy pro ně platí zásady pro odměňování členů zastupitelstva obce v souladu se zákonem o obcích a dle nařízení vlády. V příloze č. 1 jsou v příslušných sloupcích uvedeny mj. funkce uvolněného předsedy výboru/komise a neuvolněného předsedy výboru/komise, a dále funkce člena výboru/komise. Zásady pro odměňování neuvolněných členů zastupitelstva obce, kteří vykonávají funkce předsedů nebo členů všech výborů a komisí, platí pro všechny bez rozdílu.

Pakliže nejsou členové výboru členy zastupitelstva obce, je třeba vycházet z ustanovení § 84 odst. 2 písm. u) zákona o obcích, dle něhož je zastupitelstvu obce vyhrazena pravomoc rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů. Jakou formou se tato peněžitá plnění mohou poskytovat, zákon o obcích nespecifikuje.

Stejně tak není zákonem upraveno poskytování peněžitých plnění pro fyzické osoby, které nejsou členy zastupitelstva obce, ale vykonávají funkce členů komisí rady obce. V tomto případě lze využít tzv. zbytkové pravomoci rady obce, která zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo (§ 102 odst. 3 zákona o obcích). Forma případného peněžitého plnění opět není stanovena. V obou případech odměňování „nečlenů“ zastupitelstva obce zákon nijak neomezuje ani časovou frekvenci předmětného peněžitého plnění, které lze poskytovat např. měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně, případně i v jiných časových intervalech.

Přestože tedy není forma peněžitého plnění stanovena, v této souvislosti upozorňujeme na nemožnost odměňování členů výborů a komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva obce, prostřednictvím některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (např. dohody o provedení práce), a to vzhledem k následujícímu."

Dále jsou na str. 80 vyjmenovány formy, jak lze odměnu poskytnout. Na str. 81 se pak zmiňují i o odvodech, že záleží na konkrétní výši a způsobu stanovení. Ale jelikož to posuzují jako výkon funkce a nelze tedy uzavřít DPP ani DPČ, tak se podle mého názoru placení zdravotního pojištění z odměny nelze vyhnout.

V současné době naše obec prodává pozemky určené ke stavbě rodinných domů - inženýrské sítě jsou vybudovány na hranice těchto pozemků. Vím, že dle současného znění zákona musíme z tohoto prodeje odvést DPH ve výši 21%. Kupní smlouvu k prodeji jedné parcely nám sepsal notář – plátce DPH. Můžeme si z vystavené faktury za sepis notářského zápisu uplatnit odpočet DPH?

Určitě je toto přímý náklad související se zdaňovaným plněním (prodej pozemků s DPH) - tedy máte plný nárok na odpočet DPH.